Ninjové a řízené střely

Ne, dnešní fejeton nebude o americko-japonské válce. Spíše vám představí dva nové živočišné druhy, které si v poslední době oblíbily biotop pražských stezek pro cyklisty. Jedná se o poměrně agresivní druhy, v místě nepůvodní, bohužel poměrně snadno zaměnitelné s běžnými cyklisty. Pokud tedy chcete vědět, kdo jsou ninjové cyklističtí a střely řízené a jak je na cyklostezce zneškodnit, čtěte dále…

Ninja cyklistický

Ninju cyklistického (zkráceně ,ninju‘) poznáte podle toho, že ho nezahlédnete, dokud vás na podvečerní cyklostezce neofoukne krátký závan větru. Podíváte se, odkud přišel a pokud budete opravdu velmi pozorní, spatříte na šedém pozadí rozmazanou, rychle se vzdalující skvrnu. Ano, právě vás minul jeden exemplář tohoto druhu.

Ninjové nesvítí. Nesvítí za dne, nesvítí za tmy. Tak co by svítili za šera? Nezvoní, nedají o sobě vědět. Povrch jejich oblečení pohlcuje světelné paprsky, patrně proto, aby je nemohly zachytit policejní radary.

Ninjové se objevují zejména na cyklostezkách ve večerních hodinách. Na silnicích zdaleka ne tolik, tam jsou eliminováni přirozeným výběrem.

Variací ninji cyklistického je jeho blízký příbuzný ,ninja vzadublikající‘. Setkání s ním je nepříjemnější o to, že se díky zadnímu světlu pohybuje výrazně rychleji. Třetí variací je pak takzvaný ninja kymácivý. Poznáte ho podle alkoholické stopy, kterou za sebou zanechává. Spatří-li na polonoční stezce chodce, splete si ho se samičkou a je k němu osudově přitahován, což pro chodce nemusí skončit dobře.

Jak s cykloninji bojovat?

Na cykloninji platí jediné: Odhalit je, například výkřikem ,,Ninjo, rozsviť!“ Skutečnost, že si jich všimnete, je natolik vyděsí, že rychle změní barvu. Obvykle přejdou z tmavě šedé na jasně červenou a bílou, čímž přestávají být nebezpeční.

Na obzvláště vytrvalé ninji, kteří namísto změny barvy vyšlou útočný zvukový signál, platí jiný postup:

Dík moc, že mi pomůžeš chytit jednoho z těch ninjů, Kapitáne Palubko –
Neříkej mi ,,Palub-“; Pšt, táhle jeden jede. Posviť na něj.
‚Cvak‘
Zastavil se? Nevidíš kdo to je?; Ne. Vypadá to, že jsme ho tím světlem odpařili.
 
/Z komiksu Yehuda Moon and The Kickstand Cyclery/
 

A jak se nenechat s ninjou zaměnit?

Je to prosté: Stačí začít svítit už, když jde sluníčko k obzoru. Nezapomínejme na přední světlomet nebo blikačku. Jednak jí nutně potřebujete pro přežití v provozu, jednak nás s její pomocí uvidí i chodci na cyklostezce na dostatečnou vzdálenost k tomu, aby na naší přítomnost zareagovali. Potom se nám nestane, že by nás některý z míjených chodců s ninjou zaměnil — a použil ještě drastičtější prostředek než pouhý světlomet.

Střela řízená

Střela řízená se od ninji liší tím, že jej při přibližování jistě nepřehlédnete. Střela řízená předpokládá, že vše, co má nohy a menší kola než on, uhne z její dráhy. Střela řízená zásadně nezpomaluje a pokud jí k tomu nedonutíte, nemění ani směr svého letu.

Střelám řízeným je jedno, kudy se pohybují. Na rovině vyvíjejí konstantní rychlost (něco mezi 20 a 35 km/h, podle poddruhu) zcela bez ohledu na dopravní značení či hustotu provozu. Díky instinktivnímu ovládnutí antigravitace dokážou bez zpomalení i na místě zabočit za roh domu. Ignorují červené, shluky chodců, kolony aut i protitankové pásy, jediné, co je zajímá, je cíl, který musí být dosažen na vteřinu přesně v předem vypočteném čase. Střely řízené mají totiž velmi citlivý metabolismus vyžadující stálý vánek a při zpomalení na rychlost chůze explodují.

Střely řízené se s oblibou pohybují v tzv. ,,měkkém“ prostředí, tedy na cyklostezkách a chodnících. Instinktivně využívají pudu sebezáchovy překážek, které nechtějí být řízenou střelou proraženy a proto raději uhýbají.

,,Tvrdému“ prostředí, tedy ulici mezi auty, se střely většinou vyhýbají, výjimek, využívajících stejně efektivně i hlavní dopravní prostor, je pomálu. Střelám pohybujícím se výhradně v hlavním dopravním prostoru říkáme střely silniční. Pozor: tzv. ,neřízené střely‘ nejsou s tímto živočišným druhem nijak příbuzné!

Obrana

Základní obranou všem druhům střel řízených je operativní vybudování protiraketového štítu. Vytvoříte jej například ze dvou jízdních kol, velkého psa na vodítku, skupiny svalovců, přenášené kanoe a podobně. Pokud blížící se střele dokonale zablokujete cestu, raději změní směr a přestane vás ohrožovat. V žádném případě ale nenechávejte skulinku, kterou by řízená střela mohla vyhodnotit jako prostor k průletu! Cílem akce je střelu řízenou odklonit, nikoliv chytit.

Pokud chcete blížící se střelu řízenou zneškodnit, nasměrujte jí do hlavního dopravního prostoru. Při troše štěstí budete mít příležitost sledovat na místě její anihilaci. Jinak můžete použít libovolné bojové prostředky podle úvahy a toho, co máte v ruce. Dejte si ale pozor, abyste střelu zneškodnili až, když je od vás odkloněna: jinak vás mohou ohrozit její zbytky, letící dále setrvačností.

Jak se nenechat zaměnit za střelu řízenou

Jestliže budete ohleduplní k chodcům, nikdo si vás se střelou řízenou nesplete. Na klidnější stezce dejte svou přítomnost najevo zazvoněním z dostatečné vzdálenosti. Pokud chodci nereagují a nenechávají vám průjezd s dostatečnou rezervou, zpomalte. Na zalidněných cyklostezkách snižte svou maximálku, zpomalování takřka do kroku pak tolik nebolí. Při míjení poděkujte. A pokud vás to příliš obtěžuje, vezměte to po silnici. Tam budete mít před sebou volno.

PS: Třetí v Praze nově objevený živočišný druh se nazývá ,netopýr kolečkový‘. Jeho exempláře lze snadno zaměnit s inlinistou. Tomu, jak netopýry kolečkové od inlinistů odlišit a jak je zneškonit, se budu věnovat při jejich příštím přemnožení na jaře 2010.