Poděkování účastníkům první večerní Galasovy cyklojízdy, vedené po zasněžených stezkách podél Botiče a Rokytky, společně s pozvánkou na čtvrtek 18.2., kdy se pojede tradiční únorová cyklojízda.
Vyprávění a několik odstavců úvah o současné cyklistické infrastruktuře v Praze připravili Vláďa Galas a Dan Mourek. Vydáváme jej v prakticky nezměněné podobě.
Díky všem, kdo se účastnili lednové téměř tříhodinové jízdy z Botiče podél Vltavy – Rokytky a zpět. Praštění sněhu pod pneumatikami ve ztichlé večerní Praze mělo svou atmosféru. Škoda jen, že přišlo málo lidí, skoro by se zdálo, že v Praze v zimě nikdo nejezdí.
Toto zdání bohužel popřel jen incident, kterého jsme byli svědkem. Projíždějící cyklista se po hrůzostrašném pádu jen oklepal a jel dál. Řidič, který jeho let přes řidítka zavinil, se ani nezajímal o jeho stav.
Chtěl bych ale vyjádřit poděkování organizátorům a propagátorům nových tras. Zároveň byl poučný pohled i na to, jak se v Praze budují stezky a jak se značí.
1/ Nová stezka podél Rokytky přes Freyovu
Pravé uhly, dokonce zrcadlo na stezce!!! To je snad světový unikát, nerovný povrch — při ceně 116mil Kc za tento novy úsek je kritika podobných věcí na místě. Každé schodiště vedoucí ze stezky označené zvláštním značením ukončené stezky (vzhledem k ceně značek a sloupků v řádu 2-5000 Kč je to vlastně výborný business pro výrobce značek, kterému nahrává dnešní nesmyslná legislativa. Schody jsou dokonce vyznačené zvláštním piktogramem na rozcestnících. Další světová rarita, pokud vezmeme v potaz, že například vedení mezinárodních cyklotras nelze do současného značení doplnit.
2/ Údržba stezek v zimě
Ze zkušenosti chci apelovat na TSK: Nesolte nám stezky, není to potřeba, daleko lépe se jezdí na uježděném sněhu, než na břečce, jako je tom např. na stezce podél Vltavy v Bráníku, kde cyklisté jezdí prakticky jenom po úplném okraji, aby se soli vyhli..
Nejsme auta a nepotřebujeme podobnou údržbu, škodí to nejen kolům, ale hlavně přírodě! A ještě ušetříte už tak našponovaný rozpočet.
3/ Návrhy na nové spojení
Od nádraží Vysočany po Krejcárek – Až se po zimě otevře stezka po opuštěné trati Starého Spojení, zjistí většina cyklistů, že na Krejcárku luxusní stezka (s ne už tak luxusními napojeními) bude končit. Můj kolega Ondřej Fábera navrhl spojit oblast nádraží Vysočany po nepoužívané a opuštěné trati přes rozpadlý most přes Rokytku, přemostěním u Balabenky a napojením na Krejcárek.
Trať Malešice – nákladové nádraží Žižkov – souběžně s realizací zástavby oblasti NN žižkov využít této spojky.
Vice o Galosove cyklojizde najdete zde, další fotografie z této jízdy zde.
Tak přijeďte aspoň na tradiční úterní cyklojízdu tento čtvrtek 19. 2. v 18:00, náměstí Jiřího z Poděbrad. Bude sněžit, no a co?
Redakční komentář
Věci, nad kterými laik žasne a odborník se diví, mají obvykle logické, technokratické vysvětlení: Tak by se dalo argumentovat, že pravoúhlá odbočení jsou způsobená tím, že v daném místě nejsou vyřešené pozemky, značky musejí být i tam, kde stezka končí zdí, a piktogram schodiště byl dobře míněnou součástí projektu, zatímco doplnění značek EuroVelo by znamenalo přeznačit čtvrt Prahy.
Potom je ale zcela oprávněné se ptát, jak to, že se nepovedlo vlastnické vztahy vyřešit, proč vede odbočení z cyklostezky po novostavbě schodiště a proč Praha nemá vůbec žádnou koncepci dálkového značení na svém území.
Naprosto se ztotožňujeme s přáním nesolit cyklostezky, především tam, kde převažuje chodecká frekvence. Je to zbytečné, neefektivní a neekologické.
Konečně, pokud jde o trasu Krejcárek – Balabenka – nádraží Vysočany: To je sen s cyklistickou tématikou, jehož první úsek (po Balabenku) se nějakým způsobem připravuje. Jak silný je hlad po rychlé, přímé a současně nízkoprahové cyklistické infrastruktuře ve světě, kde musí na kole lidé kličkovat podél potoků či v cyklopruzích na čtyřproudovkách?
