Elektricky po Praze

ekolo_silvergo_150 S napsáním článku o elektrokolech jsem čekal velice dlouho. Samozřejmě, objevují čím dál víc, v nabídce si můžete vybrat z polomopedů pod dvacet tisíc, vyloženě užitkových stojů, dražší městské elegance či designově vymazlených módních kousků. Čekal jsem ale, až budu moct podrobit elektrické kolo zkoušce běžného domácího užívání a to se stalo až teď.

Je známo, že mnozí cyklisté považují elektrokolo za zradu cyklistiky a nástroj ďáblův, jiní je odsuzují jako moped na cyklostezky pro důchodce a jen málokterý cyklista elektrokola bezvýhradně miluje. Je také pravda, že baterie elektrokol obsahují příliš mnoho drahých kovů na to, aby se dalo říct, že jde o ekologicky zcela udržitelný výrobek. Ale i elektrokolo má své využití a rozhodně jím není to, že by z normálních cyklistů dělalo lenochy. Elektrokolo totiž může být ideální řešení pro ty městské cyklisty, pro které je délka či kopcovitost trasy do práce výraznou překážkou dennímu dojíždění.

Známá fakta

Není třeba příliš zdůrazňovat známé: elektrokolo prakticky vyhladí zvlněnou tvář Prahy do ekvivalentu Panonské nížiny. Mělo by zajistit, že se nezpotíte a neodděláte denním dojížděním na třicetikilometrovou vzdálenost s třemi sty metry převýšení. To všechno je ryzí pravda, stejně jako onen neodolatelný pocit síly při jízdě do kopce či takřka zázračná schopnost bleskové akcelerace na křižovatkách, která některým řidičům způsobuje lehký šok.

Základní informace o tom, co je to elektrokolo a jaký je rozdíl mezi elektorkolem a motokolem najdete například zde.

Díky několikatýdenní zkušenosti s elektrokolem můžu ale jít do detailu o něco víc.

Routeplanning

Když na normálním kole uvažuju, kudy pojedu na druhý konec města, jsou kopce výrazně limitující faktor. Například při dosti obvyklém přesunu mezi Opatovem a Ďáblicemi jezdím výrazně jinou trasu tam a zpět (osově vzdálenou i dva kilometry), právě proto, abych nezbytné metry nastoupal způsobem, který mi vyhovuje. Tohle při jízdě na elektrokole odpadá. Můžu si dovolit zvolit nejpřímější trasu, i když zahrnuje nechutně strmý kedr z Hrdlořez nebo táhlé stoupání v silném provozu ulice K Žižkovu.

Jakub Ditrich z E-kola v tomto správně předjímá, že využítí GPS pro okamžité a snadné plánování cesty po městě začne u elektrokol. Pokud kopce nejsou významný faktor, může vyhledávač tras postavený prakticky na existujících autonavigacích navrhnout cestu s takřka stoprocentní jistotou, že to bude za daných okolností nejlepší volba.

Jízdní komfort s příšlapem

Ty šťastlivce, kteří se na kole nepotí, nemusejí následující věty zajímat. Je pravda, že na elektrokole můžete (skoro) vždycky zpomalit natolik, že motor vezme prakticky všechen výkon na sebe a na vás zbude jenom točit šlapkami. Pokud ale jedete delší trasu a potřebujete baterku využít na doraz, není takové jednání vhodné. Záleží pak jen na vás, nakolik tomu ,,pomocnému“ motorku pomůžete vy. Právě tato možnost volby je velmi příjemná a funkční a zajistí, že pokud nechcete, zpotíte se opravdu jen velmi těžko.

Na štrekách mimo město jsem měl ale potíž s omezením rychlosti, do které motorek pomáhá. Při rychlosti kolem 22 kilometrů v hodině přestane motorek pomáhat a na tenhle ,,návrat do reality“ se zvyká hodně špatně. Výsledkem v mém případě bylo, že jsem se začal s elektrokolem ,,prát“ ve snaze udělit mu vyšší rychlost, aniž by mé úsilí přineslo jakýkoliv výsledek. Nezvykl jsem si na to ani po ujetí šedesáti kilometrů do práce a zpátky.

Tím samosebou netvrdím, že omezovač je špatná věc. Pokud má být toto zařízení považováno za jízdní kolo (a především pokud má být provozováno na smíšených cyklostezkách), pak je omezení maximálky velmi rozumné.

Jízda po ulici

Elektrokolo, které máme, je zjevně nejúčinnější v provozu. Svižná akcelerace je velký klad při průjezdu křižovatkami. Současně vás vede k větší asertivitě, což někdy může být na škodu. Řidiči vás vnímají jako kolo – to jest vozidlo, které sice může jet třeba pětatřicet, ale rozjíždí se extrémně pomalu. Elektrokolo je pravý opak: rozjíždí se jako blesk, ale víc než 25 z něj na rovince nevytáhnete. Především před kruhovými objezdy řidiči nechápou, proč se ve své směšné maximálce řadíte doprostřed pruhu, a mohou se začít chovat agresivně. Jinak jsou ale vlastnosti elektrokola v provozu oproti běžnému bicyklu spíš výhodou.

Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že je třeba vypínat příšlap při dojíždění ke křižovatce a podřazování na pomalejší převod. Pokud si v takovém případě necháte příšlap zapnutý, může se docela dobře stát, že jste namísto plynulého zastavení katapultováni do míst, kde v dané chvíli rozhodně nemáte co dělat.

Tím se dostávám k poslednímu bodu a to je jízda po cyklostezkách a chodnících. V rychlostech kolem 10 km/h je každé elektrokolo mašina. Ve dvacetikilometrové rychlosti něžná pomoc motorku se při poloviční rychlosti mění v brutální kopance, které vás mohou dostat do nepříjemné situace třeba při složitějším míjení skupinek chodců. Samozřejmě, většinu elektrokol lze zapnout na částečný výkon a na cyklostezkách lze takové chování jen doporučit.

Využitelnost pro cesty po Praze

Málokterý cyklista, který dojíždí po Praze denně, má trasu delší než deset, patnáct kilometrů a když, tak to bývá většinou po rovině. V Praze se ale běžně jezdí do práce v centru z okrajové části vzdálené třeba osmnáct kilometrů a když má člověk obzvláštní štěstí, tak sice začíná a končí ve třech stech metrech, ale pokaždé na jiném břehu Vltavy. Nadšeně to v létě zkusí jako výlet a zjistí, že to ujede. Ale tři dny za sebou už to nedá, natož měsíc v kuse. Ovšem právě taková vzdálenost může být pro elektrokolo akorát.

Pro každodenní dojíždění zvýší elektrokolo váš dostup víc než o polovinu. Pokud máte ověřeno, že na normálním kole zvládáte dojíždět deset, na elektrokole to v obdobném terénu bude patnáct až dvacet. A nebo, pokud máte ověřeno, že zvládáte dojíždět dvacet kilometrů po rovině v Polabí, pak elektrokolo vám zajistí možnost dojíždět stejnou vzdálenost z kopce na kopec přes vltavský kaňon.

Optimisticky odhaduji, že patnáct kilometrů mohou na elektrokole dojíždět po Praze naprosto pohodlně i nepříliš zdatní cyklisté.

Na jednoduchost zapomeňte

Je ale na čase zmínit také ,,temnou stranu síly“, protože nic není zadarmo. Milovníci jednoduchosti a elegance mohou rovnou zapomenout. Až na několik patřičně drahých designových kousků jsou elektrokola většinou poněkud neohrabaná, neřkuli přímo ošklivá. Viníkem je potřeba umístit na kolo řadu zařízení, kromě baterie také všemožné elektrické rozvody, ovládací prvky na řidítka a tak dále.

Samozřejmě, čím víc součástek takové kolo má, tím víc se toho může pokazit/opotřebovat/rozpadnout, a dokonce i běžné opravy (výměna proražené duše) mohou být u některých modelů výrazným problémem. O elektrokolo musíte pečovat o něco víc, než o kolo normální a také není od věci mít servis dosažitelný bez potřeby nějakých zvláštních opatření.

Se složitostí konstrukce se spojuje také slušná váha i těch nejvíce vylehčených elektrokol s gelovou baterií. Počítejte nejméně s pětadvaceti kilogramy zátěže a pokud máte na své denní cestě schody, tak přeju dobrou chuť.

Konečně, elektrokolo není dopravní prostředek ,,hop & go“ (naskoč a jeď). Vězte, že při pravidelném používání elektrokola se dostáváte do věčného víru starostí o to, aby byla baterie stále právě plná. Koupě záložní baterie je vzhledem k ceně a stárnutí záležitostí, která pořízení a provoz elektrokola dosti prodraží (i když pořízení nějaké levné náhradní „olověnky“ pro případ nouze by nemuselo být špatné řešení). Také dobíječka nebývá na každém rohu a pokud byste jezdili pravidelně, chce to mít tohle zařízení jak doma tak v práci.

Zkrátka a dobře, agenda kolem elektrokola je oproti běžnému jízdnímu kolu výrazně větší a s tím se každý jeho uživatel musí prostě vyrovnat.

Není to démon

Elektrokolo je v Praze řešením, které rozhodně rozšiřuje nabídku šetrné mobility i mezi ty, kdo by sice chtěli, ale pro délku či náročnost trasy denní dojíždění nezvládají. Cenou jsou vyšší pořizovací a logistické náklady. Pokud je ale vezmeme jako daň za to, že můžeme začít jezdit pravidelně tam, kam bychom se bez motorové dopomoci nedostali, pak jsou to bezpochyby náklady přijatelné.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Pěkný článek. Já teda jezdímdo práce cca 11km z Pankráce na Stodůlky a prokopáčem to není tak strašné převýšení, horší je to pak zpátky. To vždy když už mi dochází síla si přeju aby moje kolo mělo něco takového :-)

  2. měl jsem tu možnonost se na tom povozit na 4bikes a už tam mě zarazilo, že na začátku výstavy ( pátek cca 11,00) se rozjel až třetí z exponátů……..
    Navíc nová vysočanská stezka mě zbavila nutnosti jezdit Vítkov Jarov a údolí dutých hlav ale svezu se pěkně kolem rokytky až do kyjí…….. tak snad až ve vyšším věku.

Další z rubriky

Jak objet zavřenou lávku na Chodově? 6

Od 1. 7. 2019 do konce prázdnin je uzavřena lávka přes D1 na trase A22..více

Deštivým jarem na kole 9

Letošní jaro přineslo pravidelné přeháňky a bouřky. Jak se s nečekanou vodou seshora i zespoda..více

První kilometry snáze s příručkou městského cyklisty 5

Teploty se již definitivně přehouply přes nulu, sdílená kola opět lemují zábradlí, cyklohashtagy na sociálních..více

Takto na kole ne! 59

Zlepšování vztahů v dopravním provozu se na Prahou na kole věnujeme dlouhodobě. Připravili jsme a..více

I vy můžete být poslem světla! 17

Ne, titulek článku není reklamou podezřelé náboženské sekty. Jedná se jen o upozornění na krátící..více

Jak objet zákazy na pěších zónách 7

Praha 1 se i přes více než roční odpor části veřejnosti, spolků i magistrátu rozhodla..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru