Proč ne v Praze? A jak tedy ano?

V souvislosti ze zavedením veřejných automatických půjčoven městských kol v Londýně se na Britských listech šéfredaktor Jan Čulík a Uwe Ladwig podivují nad situací v Praze a táží se, proč není něco takového možné zde? V odpovědi jsem jim nabídl jeden důvod zásadní: Pražané nemají své město rádi. To je možná prapůvodní příčina. Rozumím, proč se veřejnosti situace může zdát růžová. Vznikají cyklostezky, dokonce velmi drahé, za tohoto primátora vpodstatě odstartoval rozvoj cyklistické dopravy v Praze, po městě jezdí dvakrát až čtyřikrát víc cyklistů než před pěti lety. Jenže…

Magistrát podporuje cyklistickou dopravu jen tím, že zřídil místo koordinátora a cyklistikou komisi: obojí s nulovými pravomocemi jak vůči zbytku magistrátu, tak vůči městským částem, zato s úkolem vytvořit za čtyři roky 400 km sítě cyklotras. Úkol byl splněn, ale je jasné, že použitelnost oněch 400 km není zrovna nejvyšší.

Nejdražší pražská stavba pro cyklisty – tříkilometrová stezka Rokytka (za zhruba 140 milionů Kč) nenapomohla vyřešit palčivý problém neprůjezdného centra. Namísto toho se pro veřejnost po celé republice stala symbolem pražského plýtvání.

Mezi Mánesem a Rudolfinem stále projíždí denně na sedm set cyklistů ponejvíce nelegálně po zalidněném chodníku. O řešení této ulice se příliš nemluví, a to ani mezi odborníky. Jakékoliv řešení by znamenalo jisté omezení průjezdu automobilů po Smetanově nábřeží a o tom, zdá se, není žádný politik v Praze ochoten ani uvažovat.

I lidé, kteří jezdí na kole, považují často cyklistiku jen za sport a domnívají se, že v Praze nemá smysl zlepšovat podmínky pro cyklistickou dopravu, protože na kole zde jezdí příliš málo lidí. Stejný názor má řada dopravních úředníků a politiků na městských částech, kteří tvrdí, že kolo patří do lesa a nikoliv do města, a jejich ochota jakkoliv zlepšit podmínky pro jízdu na kole v ulicích je nulová.

Občanská sdružení, jež by měla vytvářet tlak na město, aby více podporovalo cyklistickou a pěší dopravu (konkrétně mám na mysli Auto*Mat a Oživení, kde znám situaci), jsou vesměs v pozici žadatelů o granty. Neziskovky tak musí věnovat většinu energie režijně náročným grantovým projektům s tématy, které za hlavními cíli organizace často chodí poněkud obklikou. Jsou činnosti, které by bylo potřeba dělat, ale pokud na ně nevyšel grant, musí na ně organizace rezignovat.

Odbornou práci pro rozvoj cyklistické dopravy v Praze dělá několik jednotlivců, zčásti ve svém volném čase, zčásti za peníze z grantů či za drobky, které se podaří získat z magistrátu. Fakulta dopravní ČVUT, kde by měly vznikat progresivní koncepce, je zcela v zajetí autofilního děkana Moose. Diplomovou práci navrhující systém automatických půjčoven kol pro Prahu napsal toto jaro španělský student vedený španělským školitelem — ve španělštině.

Odborná veřejnost, která by mohla působit podobným způsobem, je roztříštěná. Architekti, dopravní projektanti a památkáři se často ve svých představách o tom, co s Prahou udělat, aby se nám v ní lépe žilo, často míjejí. Jediná relativně nezávislá odborná dopravní instituce, kterou Praha měla (Ústav dopravního inženýrství), byla v roce 2008 uměle rozbita.

Nezávislé skupiny, které by mohly nacházet společné východisko při změně směřování města směrem k větší přívětivosti všeobecně (kromě cyklistů například SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Klub za starou Prahu, ateliéry zapojené do akce Městské zásahy a další), mají často sílu sotva na vlastní agendu a namísto hledání cesty k účelné spolupráci se ve svém chápání navzájem míjejí a jejich snahy se navzájem potírají v malicherných sporech. Procyklističtí aktivisté si tak stereotypně myslí, že památkáři jsou ti, kdo všude vynucují kočičí hlavy a nevidomí jsou ti, kdo dělají z cyklostezek neprůjezdné paskvily s kilometry hmatného pásu. Co si myslí památkáři nebo nevidomí o sdruženích jako je Auto*Mat ani nechci domyslet.

Veřejnost je stále velmi malátná a na ochranu svých zájmů tak povstane pouze jen ten, koho se daná věc bezprostředně dotýká, a to jen v omezené míře. Nad hrozícím zkrácením provozu večerního metra se vzedmula masová vlna odporu. Poté, co primátor Bém před novináři plány teatrálně roztrhal, se lidé v jádru této protestní skupiny pokusili posunout zájem aktivizované veřejnosti na projekty, které hrozí zhoršit atraktivitu veřejné dopravy dlouhodobě a nastálo (nevhodně trasované prodloužení trasy metra A, turnikety). Zájem veřejnosti okamžitě opadl.

Velké cyklojízdy (jarní a podzimní) se ve snaze získat co největší účast změnily z původních protestů ve víkendové rodinné projížďky, vzbuzující dojem, že ve městě je vlastně všechno v pořádku. Poslední podzimní cyklojízdy se zajištěnou trasou a policejní asistencí se účastnilo asi pět tisíc lidí – kolik z nich by přijelo, kdyby se akce od počátku realizovala jako demonstrace za zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu?

Zájem politiků o téma cyklistické dopravy je pak mizivý a odráží všeobecný názor, že jízdní kolo do města nepatří. Dlouhodobě podporují rozvoj cyklistické dopravy v Praze jen Zelení, to ale bude před těmito volbami málo. Před několika týdny jsme nabídli sekretariátům politických stran racionální a realizovatelný ‚volební‘ program rozvoje cyklistické dopravy v následujících čtyřech letech. Ze šestadvaceti oslovených potvrdila přijetí a poděkovala zástupkyně jediné strany — KSČM. Na poradě v Auto*Matu jsme se tomu zasmáli — neměli bychom ale spíš plakat?

Tohle všechno jsou drobnosti, které vidím, když se o rozvoj cyklistické dopravy v Praze snažím z pozice redaktora serveru Prahou na kole. Tyto drobnosti mi na Čulíkovu otázku „Proč ne v Praze?“ odpovídají velmi konkrétním způsobem.

Doufám ale, že se najde někdo, kdo odpoví na jinou otázku: Jak ano?

Sám si totiž nedovedu příliš jasně představit, co by se v Praze vlastně muselo stát, aby se přestala měnit ve město, kde za příšerné životní prostředí nemůže průmyslová výroba, ale apatie jejích vlastních obyvatel.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Jak ano? Mohli byste třeba začít tím že se přestanete pokládat za předvoj všeho pokroku. Prostě reprezentujete nějakou zájmovou skupinu která se pokouší tu svoji soukromou preferenci protlačit na úkor druhých. Nic víc, nic míň. To není kritika, jen konstatování. Někdo lobbuje za kamionovou dopravu, někdo za cyklisty. Na tom není nic špatného. Jen je tu malý rozdíl – bez kamionů se neobejdeme, kdyby ale do rána zmizela všechna jízdní kola tak se to na chodu společnosti opravdu nijak nepozná.
    – – –
    Sedmset cyklistů (porušujících předpisy) je pro Vás množství kvůli kterému by se měl měnit dopravní režim v oblasti. Těch sedmset tam najdete za hezkých letních dní, v únoru ne. Ale i v únoru by se řidiči museli vyhýbat nějakému geniálnímu cyklopruhu. Schválně si zkuste rozpočítat náklady na jednoho cyklistu. Možná by bylo levnější vozit je po dvou taxíkem.
    – – –
    Nejde tu o lhostejnost obyvatel ale jen o prosté racionální zhodnocení významu jednotlivých druhů dopravy. Metro potřebují statisíce lidí a není za něj rozumná náhrada. Těch pár set či tisíc lidí co jedou na kole se může dopravit i jinak – a většina z nich se při horším počasí jinak dopraví. Tomu odpovídá i míra zájmu.

  2. Možná proto, že lidé tomu nějak nerozumí. Není se čemu divit. Všichni nemůžou rozumět všemu.

    Za celou dobu, co se zajímám o dopravu, jsem teprve nedávno narazil na pojem EXTERNALITY V DOPRAVĚ.
    „Doprava patří mezi odvětví s vysokými „externalita- mi“. Externalitami rozumíme přenášení nákladů (nebo přínosů) určité aktivity (výroby, spotřeby, dopravy) na jiné subjekty než jsou ty, které jsou jejími hlavními hybateli. Tyto „přenesené“ náklady jsou nedobrovolné a jejich původci za ně navíc většinou neplatí.

    Na internetu je o tom hodně. Jenom podotknu že cyklo externality skoro de facto nemá.

  3. Amoniak: A zkusil jste se zamyslet, z jakého důvodu ta vetšina (nikoliv všichni, jak zde mylně uvádíte) ze 700 cyklistů na Smetanově nábřeží porušuje předpisy tím, že jede po chodníku?

  4. Problém je v lidech. Jak přemýšlí. I taková autofilní Amerika už dnes ví, že se musí podporovat pěší a cyklisté. Navíc na to Obama přihodil rekorní částku. Holt si musíme také projít stejnou cestou jako na západě, zjistíme že auto se sem prostě už nevejdou a maximální průjezdnost je vykoupena ohyzdnostní města.

  5. Ono se to nastesti vyresi samo. Vsechny prognozy ukazuji ze do par let dojde nafta a jeji cena tak poroste nahoru, ze lidi budou muset hledat alternativni zpusoby dopravy.

    Ja uz sem asi ve stavu takove apatie – nechce se mi nic moc resit. Kazdy den si jedu to svoje a kdyz to nejde, hupsnu si na chodnik.
    Je to v tedle zemi zakorenene, ze veci se neresi, ale obchazeji …

  6. Auto*Mat u mne tímto článkem hodně klesl. Chápu podporu cyklistiky ve městě, sám bych rád po městě jezdil na kole, kdyby k tomu byly podmínky, ale tlačit podporu cyklistiky i přes mrtvoly (ochotou spolupracovat se zločineckou KSČM), to už je na mě moc :-Q Chtělo by to se trochu zamyslet, jestli jsou kola důležitější, než svoboda, demokracie a lidská práva. Než mít cyklostezku díky rudofašistům, to budu radši jezdit MHD.

  7. Nehazejme flintu do obili. Ono v tom Londyne to take nebyla sranda. Za dnesni oblibu cyklistiky tam muze podle me hlavne verejna doprava, ktera pres veskerou snahu neodpovida 21.stol a mnozstvi lidi, kteri ji potrebuji vyuzivat. A dale zpoplatneni vjezdu do centra, genialni to vec. Protoze tam ma auto skoro kazdy, ale do centra v nem nejede, protoze se to proste nevyplati. Chce to nekoho, kdo se neboji. V Londyne to byl predchozi primator Ken Livingston. Kdo to bude u nas? Uz nekdo zjistil, jaky ma na vec nazor pan Tuma? Pani Reedova? Mame parkovaci zony, verim, ze casem budeme mit i zonu placeneho vjezdu. A to pak budeme koukat, kolik lidi ze dne na den hupne na kola.

    Panu Amoniakovi doporucuju jet se zrovna do toho Londyna podivat. Aby videl, ze od urciteho bodu se opravdu pozna, „kdyby ale do rána zmizela všechna jízdní kola“ .

  8. Gregor Brázda: Přečtěte si prosím článek znovu a pořádně. Auto*mat sepsal vzorový pro-cyklistický, jinak politicky neutrální volební program. Poslal ho všem pražským politickým stranám, jediná KSČM potvrdila příjem a poděkovala a auto*matníci se tomu smutně zasmáli. Jak jste z toho vyčetl, že budou spolupracovat s KSČM, potlačovat svobodu a lidská práva, to opravdu nechápu.

  9. pekas: O mýtném systému v Praze se uvažuje už delší dobu, nutnou podmínkou k tomu je ale dokončení okruhu, bez toho se centrum prostě uzavřít a zpoplatnit nedá. Mýto by taky určitě cyklistice v centru hodně pomohlo, proto taky nechápu proč Automat proti okruhu pořád tak brojí.

  10. Alco, ty okruhy jsou dva. Proti vnějšímu (okolo města) Auto*Mat nebrojí, ale naopak jej podporuje. Auto*Mat zpochybňuje vnitřní okruh, což je dálnice UVNITŘ města, která dokonce na některých místech ani není moc okruh, ale spíš radiála. Auto*Mat zpochybňuje stavění křižovatek na Hradčanské, Malovance, přivádění aut do Troji atd.

    Auto*Mat ale zároveň trvrdí, že na okruh není se zavedením mýtného, resp. jiných opatření (snížení rychlosti, zůžení magistrály atd.) vůbec třeba čekat, neboť například na magistrále je podíl tranzitu menší jak 5%.

  11. Nejlépe to shrnul pan kníže. Na dotaz „co říkáte na pražské okruhy“, odvětil: „inu, výstavba jednoho z nich pod třetím nádvořím hradu, je počin zcela nešťastný.“

  12. to mech: mám podobný stav apatie. Já mám to štěstí, že při cestě do práce na kole porušuju předpisy jen 1x, kdy přejíždím složitou křižovatku po chodníku. Dál už jedu klidnými ulicemi a kousek dokonce po cyklopruhu (byť příšerném).

    Nostalgicky vzpomínám vždy na Kodaň. Během půlročního pobytu jsem si kolo v bazaru koupila hned třetí den. Bylo druhého února. Metrem jsem poté jela asi 6x – to pršelo tolik, že se nedalo. Vzpomínám, jak v březnu nasněžilo – nejprve se odklidil sníh na cyklostezkách a teprve pak na chodnících a silnicích.

  13. Nejhorší je, že i v této debatě „nás osvícenců s ráfky“ se klišuje až to bolí…
    Příklad ? Například turnikety… zde citovaný Londýn je proturnitketován a snížilo jim to atraktivitu ? Ale kdepak.. oni nejsou turnikety ani v jiných „cykloměstech“
    Další klišé je “ ta naše úchylná dálnice uvnitř (pod městem)“. Krindapána Francie,Rakousko, Švýcarsko jsou toho plné, v Ženevě kutají dálniční tunel skrz (pod ) celým městem a všichni tam bublají blahem, že se nahoře bude dát chodit….

    Přitom nikdo asi ještě nezaznamenal, že největší vrah cyklostezek je momentálně pan Bárta z „jeho“ věcí veřejných…. víte jaký návrh daly stavební firmy k úsporám ? Zaříznou se cyklostezky ….. a je to… 6 miliard ušetřeno

  14. Tuhle jsem četl v Respektu článek o tom, jak je střašně ošemetné přebírat vzory čehokoliv od někud jinud. Všude jsou jiné podmínky, historie, lidé, peníze, atd. Když tak jsem ochoten ten článek i dohledat. Ale nezapomínejte, že ani největší odbornící nemají s to řící co je správně. Doprava se strašně rychle rozvíjí a roste a už jsme na ní závislí. Její význam roste a už teď je orhomný. Dokonce takový, že se od toho odvíjí kvalita života. Když nedokážeme rozumně kontrolovat a řídit dopravu, tak to půjde s kopce.

    Dnešní svět je strašně uspěchaný. Kdo z Vás se může klidně zastavit a jen tak přemýšlet a nehnat se někam, necestovat, nepracovat, nestarat se o rodinu a její zájmy, atd. Všichni pořád někam spěchají. Lidé nakolech, v autech, lidé dobíhající tramvaj, protože by se zhroutil svět, kdyby to všechno nestihli?

    proto se staví tunely, mosty,…. jen proto aby člověk mohl být z místa A do místa B lusknutím prstů. Ale za jakou cenu?

    Nechci tady otevírat nějaké nové téma, ale Tunel Blanka toho moc nevyřeší. To jak je navrhnut přivede auta, a ne je odvede. Ano, Opticky jich ubude, ale ve skutečnosti jich bude více. Čím více cest bude existovat. Tím více dopr. prostředků po nich bude jezdit. Každý druh dopravy má své pro a proti a má taky své místo. a vytvářením zbytné dopravy 1. 2. nebo 3. stupně je asi stejné, jako by jste řezali papír rybičkou, místo toho aby jste si vzali nůžky.

    Už končím. Ale je to dost bolestivé číst mnohé komentáře. A už ani neexistuje energie na všechno reagovat.

  15. Nevím jak je na tom Homeport. Někde sem četl že o ty kola zájem moc neni, ani jsem nikoho na žluto-černém kole neviděl.

    Podle mě i kdyby byly stojany s kolama na pujčení všude, zájem by nebyl zase až tak veliký. Důližité podle mě je to, mít ve měste páteřní cyklostezky do každé městské části. Utvrdil mě v tom názoru jeden kolega, který mi řekl: „jak mám jezdit do práce z Žižkova na Stodůlky když mi tam nevede cyklostezka“. V provozu se bojí nebo si připadá že tam nepatří.

  16. Squish: Homeport má pár nevýhod: Než si půčíte kolo, musíte do Pernerovy (v úředních hodinách) se zaregistrovat a vložit nějaké prachy na konto, protože mikroplatby (8 kč za půjčení) nejsou v naší zemi režijně únosné.

    Potíž s cyklostezkami je, že se všude neprotáhnou. Cyklista ve městě prostě musí do provozu, Jde o to, aby ten provoz byl natolik kultivovaný, že se tam ten cyklista nebude bát.

    Újezďák: Někde jsem četl, že v Londýně se jezdí na kole proto, že MHD je tam příšerná a auto drahé ;-) . Turnikety jsou záležitost spíš politická než technická a odpovídají současné víře v to, že pokud na všechno zavedeme (patřičně drahé) technické opatření, problém, jehož podstata je někde jinde, se tím sám o sobě vyřeší.

    Ad apatie: Pokud jde o způsob jízdy, tak už jsem taky rezignoval. Ono pustit se do pár jednání z pozice občana a vidět, jak se v takovém případě leckterý úřad chová, to na náladě nepřidá. Ale právě proto musíme takové věci dělat ze všech sil a v co největším množství. Třeba jen proto, abychom se patřičným způsobem dožrali a časem se sešli na nějaké demonstraci ostřejší, než je sváteční projížďka v sobotu po dni bez aut.

  17. Amoniak (1): Omlouvám se, že se mi ještě nepodařilo zareagovat, máte závažné připomínky. Ukazují jasně pohled zvenčí, omezující se (možná úmyslně) jen na dopravní aspekty věci.
    Velmi nekonkrétní odpověď na tyhle připomínky je, že cyklistická doprava přináší fungování města a životu jejich obyvatel řadu mimodopravních přínosů, které se jinak dají docílit jen velmi obtížně. A právě kvůli těmto přínosům má smysl cyklistickou dopravu podporovat přinejsmensím stejně, jako jiné dopravní mody. (Kvůli opačnému vlivu IAD je třeba ve městech IAD krotit).

  18. Je to dost realistický a bohužel vxcelku bezútěšný pohled na věc. Aby to vypadalo jak v cyklisticky rozvinutých státech, bylo by zapotřebí ještě několik desítiletí, ale s koncem levné ropy to vezme úplně jiný konec, i když idyla to nebude ani náhodou.

    Nad čím se opravdu podivuji a co mě u hnutí, které je v podstatě disentní a šikanováno automobilistickou takřka drtivou většinou, jsouc považováno za ekoteroristický výstřelek, je ideologická dezorientace. Mně totiž připadne k pláči spíš, že je k smíchu, že odpověděla a poděkovala KSČM. U nás lidi pořád skáčou na hesla, velké proklamace, místo aby se zajímali o program stran a to, jak se která chová. Vždyť jak známo, KSČM je legální strana ve (aspoň formálně) demokratickém státě, kterou volí víc než 10% lidí, má program, který je v souladu s ústavou, a to ani nemluvím o tom, že v mnoha bodech je velice rozumný.

    Nedělám agitku, ale nad tímhle šablonovitým zastydlým antikomunismem se musím pozastavit. Jako kdyby chtěla KSČM provést návrhy předložené Automatem a spol. a měla k tomu prostředky, bylo by to k smíchu, neboi nepřijatelné?

  19. Možná, že by potřebu podporovat cyklistiku necyklisté pocítili spíše, pokud by současní cyklisté na určité období demonstrativně přesedlali do aut.

  20. Mistr Lei : dokončení po úklepu
    Mě tedy připadá to, že KSČ (byť s M na konci) je posledních 20 let připravena rozumně řešit všechno, co nedokázala, nechtěla a zakazovala řešit po celých 40 let předtím poněkud podezřelé…
    Navíc bych si dovolil upozornit, program v souladu s ústavou měla vždycky, po každé její úpravě ústavy ovšem….
    Takže ano, pokud by KSČm řešila cyklistiku programově tak volám na poplach, já totiž ještě pamatuju dobu, kdy silniční favorit nebo eska byly takové podpultáky , že banány a pomeranče proti nim bylo dostatkové zboží

    Ps : kde jsou ty tisíce km cyklostezek, které KSČ měla možnost udělat od šumavy k tatrám ? :-D

  21. Tak mě začíná mrzet, že jsem tam tuhle perličku dával. KSČM je skutečně legitimní strana, proto jsme jí také obeslali. Odpověděli, poděkovali. Tečka.
    Programy KSČ nejsou téma na tenhle web, pokud nepůjde o historické bádání na téma prvních (a posledních) cyklopruhů v Praze ze sedmdesátých let, které se nacházely tuším mezi Kbely a Čakovicemi.

  22. Dneska jsem zachytil online rozhovor Reedove na novinkach. Sam jsem se ji ptal na cyklo, nekdo me ale predbehl :-) Preposilam:

    „jinglee: Dobry den, chtel bych se zeptat zda budete pokracovat ve zkvalitnovani dopravy pro cyklisty…soucasna situace se stale zlepsuje tak me zajima jestli v tom i nadale budete pokracovat a co muzeme cekat dekuji
    Reedová: Určitě ano, ale rozhodně nechci jít cestou předražených tras, které často vedou odnikud nikam – viz nejdražší cyklostezka v Evropě (Rokytka). Radši bych cyklostezky budovala ve spolupráci v neziskovkami jako je Automat… Budovat je možno nejen samostatné cyklostezky, ale zapojovat pruhy pro kola do stávajících komunikací. „

  23. Mam dotaz (a snad je to i k tematu):
    psala sem nekomu na urad krz povoleni jizdy pro cyklisty v protismeru v zakazu v jedny ulici a napsali mi mj:
    „..povolení jízdy cyklistům v protisměru je možné pouze ve vyhrazeném pruhu.. Jeho realizace by si vyžádala i určité finanční prostředky.“ Je to tak? Nezda se mi to, myslim, ze kdyz je siroka ulice se zakazem, kolo se vleze, da se ke znacce cedulka cyklisti JO a hotovo. Jakej vyhrazenej pruh ma urednik na mysli?

  24. Úředník měl na mysli skutečný vyhrazený jízdní pruh (jak taky píše) oddělený od „normálního směru“ jednosměrky tlustou bílou čárou a ideálně i s jiným barevným podkladem – například ve Střešovicích ( http://doprava.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=2&Id=78725&sh=-53250495 ).

    Ale není to nezbytná podmínka – cykloobousměrku jde realizovat i jen těmi dodatkovými tabulkami (E12). Dokonce je to častější řešení, než s malováním na vozovku (a taky levnější), jako je to třeba v Bubenči ( http://doprava.praha-mesto.cz/default.aspx?id=79255&ido=7693&sh=-1251912872 )

  25. Tak jsem to zmastil… ten první odkaz je na na ulici Na Vrstvách na Pankráci, kdežto já myslel Nový lesík ve Střešovicích. Nicméně význam je stejný.

  26. Diky moc:) Myslela sem si to, ze urcite nekde sou jen dodatkove tabulky.
    Ten prvni pripad z praxe neznam, zajimave.

Další z rubriky

Výběr z květnové a červnové cyklokomise 28

Čím jsou jednání cyklokomise (poradní orgán Rady hl. m. Prahy, pozn. red.) svižnější, tím víc vám..více

Patočkova: cyklopruh na radiále s odstupem času 4

Na podzim 2017 se mediálním prostorem prohnala kauza vyznačování ochranného cyklopruhu během rekonstrukce povrchu Patočkovy..více

Bikesharing: parkování bez stanic 14

Sdílená kola Freebike již přes měsíc brázdí ulice Prahy a s nimi začalo opět probublávat..více

Snižují pruhy pro kola bezpečnost cyklistů? 4

Rádio Wave zveřejnilo článek prezentující výsledky australské studie, podle které na komunikacích s cyklopruhy předjíždějí..více

Jak mne srazilo auto 53

V úterý 30. dubna mne v ulici Na Dolinách srazil řidič předjíždějícího auta. Analýzu dopravní..více

Výběr z dubnové cyklokomise 18

Průběh dubnové cyklokomise byl značně nevyvážený. Podstatné věci typu informací o průběhu přípravy investičních akcí,..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru