Bariéry v centru IV – Co zjistilo sčítání

Po dotazovacím průzkumu proběhlo hned v červnu sčítání cyklistů na klíčových pražských křižovatkách. Jeho hlavním cílem bylo zjistit počty cyklistů (denní intenzity) pro vyhodnocení závažnosti nalezených překážek.

Horká čísla jsme přinesli už v červenci, tehdy vyvolala ohnivou diskusi, pro někoho byla překvapivě velká, jiným se zdála být důkazem nulového významu cyklistické dopravy v Praze. Sčítání kromě toho přineslo i řadu pozorování přímo z terénu — a právě jim se bude tento článek věnovat především.

Pár slov o průzkumu

Sčítání běželo dva dny, pokaždé ve středu s týdenním odstupem; cílem bylo trefit se alespoň jedním termínem do příznivého počasí, což se nakonec povedlo; díky tomu bylo možné i s dvaceti brigádníky sledovat celkem pětadvacet křížení / profilů. Doprava při sčítání se nedělila na rekreační a dopravní – dopravní charakter byl, vzhledem k místům sčítání, jasně převažující. Sčítalo se ve špičkových hodinách typických pro Prahu, tedy v 7:00 – 9:30 a 15:00 – 18:00. Čtyřiadvacetihodinvé intenzity byly získány namapováním na data z automatického sčítače v Podolí.

Kromě intenzit byly sledovány také základní informace o cyklistech (muži / ženy / děti do 15 let, nákladní kola a vozíky ). Koloběžky se nesčítaly. Při průjezdu bylo dále sledováno, jestli cyklista projíždí po silnici nebo po chodníku, zda přejíždí přechody, jede na červenou, po tramvajovém pásu, případně zda si nezkracuje cestu mimo koridory IAD.

Výsledky sčítání

Přesnost sčítání byla víceméně řádově-orientační. Při malých intenzitách v řádu stovek cyklistů vychází denní rozptyl kolem 25%. Není příliš potěšující, že nemužská populace (ženy a děti) tvořily při sčítání jen 20% dopravního proudu: To je znamení, že náročnost průjezdu centrem na kole je stále neadekvátně vysoká.

č. křižo-	Jméno			Denní   podíl   Poměr
vatky					odhad žen+dětí mezi dny
3nt	Náplavka + Výtoň celkem		2620		
3nv	Náplavka + nábřeží		2050		1,10
6l	Národní divadlo - Divadelní	1450	21%	
6	Národní divadlo			1420	17%	1,13
3n	Náplavka pod Výtoní		1320	17%	1,13
3t	Výtoň nahoře celkem		1300		1,09
7	Alšovo náb. x Mánesův most	920	16%	1,03
3c	Výtoň sever			840	23%	1,38
8	Klárov				830	14%	1,20
3a	Libušina			770	20%	1,07
3b	Výtoň jih			770	19%	1,07
2	Na Slupi x Horská		750	15%	1,07
13	Elsnicovo nám.			750	25%	
11	Výstaviště			730	23%	1,10
9t	Křižovatka s Badeniho + lávka	700	13%	
5b	Vítězná x Šeříková		640	14%	0,90
4	Palackého nám.			630	18%	1,04
12	Kpt. Jaroše			520	11%	0,94
5a	Újezd x Vítězná			480	12%	1,08
9b	Lávka přes Chotkovu		370		1,04
9a	křižovatka s Badeniho		360		1,11
1	Pod viaduktem			360	19%	0,86
16	Nuselský most			340	18%	
14	U Bulhara			320	13%	0,88
15	Fügnerovo nám.			230	18%	
10	Střešovická			140	7%

Počty

Zjištěné intenzity na některých místech vyloženě překvapily, a to v obou směrech (nahoru i dolů). Podle očekávání je nejzatíženějším uzlem Výtoň, kde se kříží hlavní příjezd do centra od jihu (A2) s výrazným směrem v údolí Botiče (A23). Průjezd křižovatkou a náplavkou činí denně přes 2600 cyklistů.


Výsledky sčítání křižovatky Výtoň (kliknutím zvětšíte; podkladová mapa všech mapek Open Street map).

Nečekaně frekventované jsou křižovatky hluboko v centru města. Křižovatka u Národního divadla zaznamenala průjezd přes 1400 cyklistů. Zde mohla ,,přisypat“ uzavřená Myslíková, ale i tak je to ohromující číslo vzhledem k tomu, že tato křižovatka cyklistům nabízí jen stání v kolonách, zakázaná odbočení a přelidněné chodníky.


Výsledky sčítání křižovatky Národní Divadlo, včetně průjezdu Divadelní (kliknutím zvětšíte).

Na náměstí Jana Palacha projede denně přes 900 cyklistů.


Křižovatka nám. Jana Palacha (kliknutím zvětšíte).

Na Klárově projede přes 800 cyklistů. Zde se uvažovalo o vytvoření podjezdu pod Mánesovým mostem. Pokud by se na Mánesově mostě udělala obousměrná cyklostezka podél severního chodníku, vyjde, že by ho pro vyhnutí se stísněné křižovatce využívalo už dnes asi 600 cyklistů denně, tedy stejně jako jezdí po A2 u Hiltonu.


Křižovatka Klárov (kliknutím zvětšíte).

Největší počty cyklistů přijíždějí do centra po náplavkách, což je pochopitelné. Jižní náplavka eviduje více než 1800 cyklistů, severní skoro 700. Odbočování do zástavby centra je fragmentované, nejsilnější odbočení (500) zaznamenala Národní, ovšem zde je jasný vliv uzavření Myslíkovy ulice.

Nejproblémovější úsek Smetanova nábřeží zaznamenává i přes svou problémovost docela silný průjezd: 840 cyklistů vjíždí/vyjíždí na jihu, a přes 700 na severu, není ale jasné, kolik cyklistů projíždí celý úsek a míjí odbočné ulice tvořící vjezd do Starého Města (především Kaprovu, Platnéřskou, Krocínovu a Betlémskou).

Intenzity na částečně upravených trasách (s výjimkou A2) jsou samozřejmě také silné (Stromovka u Výstaviště 560, A2 Rohanské nábřeží 640, Na Slupi 720). Zajímavější jsou ale průjezdy z řady vedlejších směrů, kde není prakticky žádná infrastruktura (Nuselský most 290, Vinohrady – jih 150, Žižkov – U Bulhara 260, Holešovice – Dukelských Hrdinů 400, viadukty Pod Seřadištěm 350, železniční most 400). Srovnání intenzit na takovýchto směrech již naznačuje potenciál, který lze rozvinout vyřešením těch nejhorších překážek.

Hodně cyklistů jezdí kolem Výstaviště (600), kde je silný směr ve Stromovkce (560), a ulic Dukelských Hrdinů (470, průjezd mezi D.H. a Stromovkou 360 v obou směrech). Při Nábřeží Kapitána Jaroše je ale intenzita na třídě Dukelských Hrdinů už jen 400 (a to včetně užívaného směru od Letné). Takové oslabení naznačuje, jak moc je zmíněná křižovatka odrazující.


Intenzity na nábřeží Kapitána Jaroše.

Sčítání také přesvědčivě ukázalo, jak zbytečné je bránit ve zobousměrnění ulice Šeřikové. Cyklisté si protisměr v zásadě zabrali pro sebe, projede jich tu 200 denně, což je třikrát víc než počet ve správném směru projíždějících aut. Jen poměrně málo cyklistů (asi 2/5) využívá k objezdu odbočení do Vítězné ulici Plaskou, což by zobousměrnění Šeříkové mohlo změnit – vznikl by tak ve směru do centra velmi klidný průjezd vedlejšími ulicemi mimo nepříjemnou křižovatku Újezd – Vítězná.

Trojka z chování?

Sčítači sledovali také chování cyklistů. Že se cyklisté masově vyhýbají kolonám v úzkých pruzích, je známo – dokonce i v případech, kdy jsou chodníky velmi nevhodné, úzké nebo velmi zalidněné, cyklisté dávají přednost nelegální jízdě mezi chodci před těsnou blízkostí aut a poskakování v kolonách. Je to pochopitelné, průjezd podél kolony po chodníku je jednak rychlejší, jednak se zde cyklisté cítí subjektivně výrazně bezpečněji. V ulici Na Slupi do centra objíždí po úzkém chodníku denně asi třetina cyklistů (100), na Smetanově nábřeží dc. jezdí po širokém, ale zalidněním chodníku až 3/4 cyklistů.

Také přechody cyklisté víceméně ignorují. Smysl to má, pokud si uvědomíme, že ve sledovaném centru Prahy existují pouze tři (!) přejezdy pro cyklisty (přes ulice Na Slupi, U Studánky a Milady Horákové na Špejcharu). Cyklisté se tedy na přechodech chovají, jako by to byly přejezdy pro cyklisty. Ostatně, na řadě míst brání v jejich instalaci pouze nesmyslné české normy a v jakékoliv jiné západoevropské zemi by tam přejezdy už dávno byly.

Více cyklisté převádějí přechody nechráněné, kde si cyklista musí sestoupením z kola vynutit vpuštění na přechod a ty světelné přechody, kde jsou vysoké obrubníky, nebo ostrůvky vynucující čekání uprostřed křižovatky. Na světelných přechodech, které lze projet najednou, nesesedá z kola více než 90% cyklistů, konkrétně na Výtoni převádí jen kolem 2% cyklistů.

Na některých přechodech se velmi často jezdí na červenou. Na Výtoni například dávkuje dopravu hlavní křižovatka se Svobodovou, na obou dalších přechodech (Vnislavova a Libušina) je tak možné vcelku často přecházet nebo přejíždět bez ohledu na světelný signál – silnice je totiž zcela volná. Podíly jízdy na červenou zdě přesahují 30%.

Nejvyšší podíl jízdy na červenou (41%) má křižovatka na nábřeží Kapitána Jaroše. Zde je ovšem jízda na červenou vynucena jiným důvodem: vyčkávací ostrůvky neumožňují s jízdním kolem bezpečně vyčkat zelené, tlačítka jsou navíc na ostrůvcích s vysokým obrubníkem. Řada cyklistů tak dává přednost přeběhnutí na červenou před dvojím zvedáním kola na ostrůvek nebo dlouhým a velmi nepříjemným čekáním v miniaturním klínu mezi auty a tramvajemi.


Jak se jezdí na Kapitána Jaroše. Červené trojúhelníčky ukazují obvyklá místa vyčkávání cyklistů.

Obecně vysoký podíl chování, které není v souladu s pravidly silničního provozu má tedy jasný důvod: Je jím hluboký rozpor mezi aktuálním stavem infrastruktury a potřebami praktických denních cyklistů. (Tomuto tématu se rozhodně chystám v budoucnu věnovat podrobněji.)

Podnět k úpravám

Z pozorování cyklistů vzešla řada návrhů na drobné úpravy na stávajících křižovatkách, které by okamžitě výrazně snížily míru přestupkového chování cyklistů, zvýšily jejich komfort a subjektivní (často i objektivní) bezpečnost. Prakticky ihned lze upravit následující místa:

  • Šeříková ulice: zobousměrnění pro cyklisty.
  • Úprava intervalů zelené na dvojici přechodů na Výtoni
  • Úprava signalizace na nábřeží Kapitána Jaroše tak, aby po zmáčknutí tlačítka vznikla fáze umožňující přejít (a přejet) celou ulici najednou. Ve výhledu instalace přejezdu pro cyklisty s tímto nastavením nebo (raději) úplná přestavba křižovatky.
  • Povolení průjezdu cyklistů tramvajovým podjezdem U Bulhara ve směru dolů.
  • Povolení průjezdu cyklistů pěší zónou na Alšově nábřeží (v severní části).

 

Příště

V příštím díle seriálu se už dostaneme k analýze problémových míst. Popíšeme si, jak vznikl model intenzit a průjezdností a jaká byla hodnotící kritéria.

Odkazy

Velký průzkum cyklistických preferencí
Bariéry v centru I – stručné výsledky
Bariéry v centru II – Průzkum poprvé, obecné závěry
Bariéry v centru III – Průzkum podruhé, překážky a terény
Výsledky sčítání, podrobná zpráva

Aktualizace 15.11: Na základě připomínek jsem zpřehlednil schémata křižovatek Výtoň a Klárov a upravil text v místech, kde by mohl působit dojmem jako že obousměrné intenzity jsou v jednom směru.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Nepřijde Vám poněkud zvláštní vyvozovat dalekosáhlé závěry dřív než máte nějaká aspoň trochu reprezentativní data? Jedenáct hodin ve středu v červnu je sakra mizerný vzorek.

  2. Viktor: V mnoha jiných městech monitoruje cyklistickou dopravu systematicky přímo úřad, který se stará o dopravu ve městě. V Praze, abychom věděli vůbec alespoň něco, musí bohužel tuto funkci suplovat neziskovky se svými omezenými zdroji.

    Ta data vůbec nejsou zpracována špatně. Jak bylo v sérii článků vysvětleno, podrobné výsledky ručního sčítání byly namapovány na dlouhodobé průběžné výsledky sčítání pomocí automatických sčítačů na několika konkrétních místech. Z automatických sčítačů, které jedou 24 hodin denně, víme, nakolik byl ten den anomální (např. jestli pršelo a nikdo nejezdil).

    Vzhledem k situaci je to podle mně nejchytřejší a nejefektivnější cesta, jak docílit poměrně rozumných a vypovídajících výsledků v požadované úrovni detailu, ačkoliv je nutno počítat s nějakým tím zkreslením.

  3. Sčítalo se dvě středy po sobě. Rozdíl v intenzitách byl mezi 0,86 a 1,38. Dlouhodobé sledování intenzit na sčítačích ukazuje vliv počasí a sezóny. Tyhle výsledky platí pro dobré počasí s přesností asi 20%, rozhodně tedy nejsou nesprávné řádově.

    Začátkem listopadu sčítala cyklisty na řadě míst také Technická správa komunikací, pokud se podaří získat výsledky, rád je tu budu prezentovat.

  4. Rozhodně netvrdím že je takovéhle sčítání nevhodné, metoda zásadně nesprávná či výsledky lživé a nepravdivé. Jen zpochybňuji způsob použití těchto dat a závěry z nich vyvozované ve mně vyvolávají dojem jisté unáhlenosti.
    Prostě od výroku „16.6. tím místem projelo x cyklistů“ je k „tímto místem projíždí x cyklistů“ velmi daleko. A dokud neexistují nějaké roční časové řady a meziroční srovnání tak je takové zobecnění dost problematické a úvahy o nějakých vlivech „bariér“ zavání spekulací.

  5. Viktor: 16.6 projelo místem X (např. Výtoň) A cyklistů. Místem Y, kde je automatický sčítač (např. Podolská) projelo B cyklistů. A:B = 1,4 . Pro místo Y máme časovou řadu prokazující za pěkného počasí stabilně 1500-2000 cyklistů denně, můžu tvrdit, že tedy místem Y (Podolskou) projede v sezóně za pěkného počasí cca 1800 cyklistů.
    Pokud cyklisté před křižovatkami nesublimují (což se bohužel někdy z podoby řešení cyklodopravy může zdát), bude platit, že za pěkného počasí ve všední den projíždí Výtoní právě B x 1,4 cyklistů (+- 10%), což je nakonec dlouhodobě těch 2600 ks.

    Jinak vliv bariér je určený z dotazování praktikujících cyklistů a je na sčítání prakticky nezávislý. To vychází z hodnocení charakteru místa, ne z počtu cyklistů. Je tedy jedno, jestli daným místem projede n nebo m = n x 1,5 cyklistů. Vždycky bude platit, že když z charakteru překážek vyjde průjezdnost úseku 30%, tak tu máme (m nebo n) * 70/30 = (m nebo n) * 2,3 cyklistů kteří tím místem nepojedou kvůli tom, že to prostě nemíní každý den podstupovat a pokud se jim podmínky zlepší, počet cyklistů v tom místě vzroste zhruba na trojnásobek, ať jich tam jezdí m nebo n.

    Pro sestavení žebříčku priorit, což má být hlavní výsledek projektu, to je irelevantní, protože všechna místa budou díky sčítání ve stejný den zasažena prakticky stejnou systematickou chybou. Nahodilá chyba daná různým počtem cyklistů, kteří se zrovna ten den rozhodnou vyrazit třeba po Vinohradské a současně nevyrazit přes Stromovku, je ještě menší a projevuje se především u úseků s malou intenzitou – k jejichž hodnocení je samozřejmě třeba přistupovat opatrněji.

  6. Moc hezky uděláno. A je vidět i z mnoha jiných příspěvků, že umíte dělat pěkné mapy, a to i ve velkém.

    Já jsem jako spíše nováček (tedy v Praze, nikoli na kole) zjistil, že je pro mě překvapivě bariéra neosvětlený úsek zahrádkami, na cestě mám dva docela dlouhé a je to velice nepříjmené, jeden se dá naštěstí lehce objet.

    Ale ani bych nechtěl, aby kvlůli tomu dělali osvětlení v koloniích, he, světelného znečištění je dost.

  7. Jedna mimopražská perla.
    Víte kde nejčastěji jezdím na červenou ?
    V Čelákovicích.
    Nějaký dopravní mamrd tam na nově instalovaném semaforu před nádražím nastavil cyklus světel cca v 10 vteřinovém intervalu.
    Jezdím tama cca 3x týdně a ještě se mi nepodařilo trefit zelenou.
    Podotýkam, že jsem tam viděl chodce asi 2x za poslední měsíc…….. zato tam pravidelně vidím zastavit každé auto před prázdným přechodem a mohutně ho kouřit při rozjezdu.

  8. Mistr Lei… mě nepříčetně točí zakončení cyklostezky Rokytka kde tě asfaltek kousek od nádraží Libeň vysype do cyklokrosového lesíka s cestama od 1 metru šířky….
    Světlo žádné :)
    Samouřejmě to má alternativu schodiště a vilkovou čtvrť

  9. Újezďák: V Čelákovicích před nádražím (znám to tam slušně) mohli udělat náměstíčko, v délce 50 metrů zvednout vozovku do úrovně chodníku prahem snesitelně sjízdným 20-30 a koridor vyznačit sloupkama, s dvouma širokými přechody na začátku a na konci. Vyšlo by to možná stejně jako ten světelný přechod a efekt by byl výrazně lepší pro všechny.
    Jenže to je na naše poměry asi moc severský přístup.

    Jo, hloubětínský lesík, tam ten singlík jen tak nezmizí. Cyklostezka směr Černý Most je plánovaná přes Hrdlořezy, hezky dokola kolem celé Smetanky.

Další z rubriky

Cykloobousměrkový zázrak v Petrovicích 5

07. 10. - Martin - Inspirace
Na přelomu let 2016 a 2017 došlo v malé čtvrti na jihovýchodě Prahy k něčemu,..více

Deset let s Šeříkovou ulicí 3

Od vzniku stránek Prahou na kole v roce 2008 jsme Šeříkovou ulici komentovali snad třicetkrát...více

Evropský týden mobility v Praze 26

Jako každý rok i letos čeká Prahu v druhé polovině září Evropský týden mobility (ETM)...více

Lucemburk podruhé – Praha budoucnosti? 3

V minulém článku o cyklistické infrastruktuře v Lucemburku jsem představil dvě nejchytlavější infrastrukturní stavby: lávku..více

Co nového v Lucemburku? 10

Lucemburk je město spojené s Prahou nejen historickými kořeny (slepý král Jan Lucemburský bývá také..více

Duo cyklodílen na Štvanici :)

Na pražském ostrově Štvanice v objektu klubu Fuchs 2 se zabydlely dvě cyklodílny. Jednak projekt..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru