Co byste řekli cyklopruhům s oddělovači?

Není to tak dávno, co se jeden ze zdejších článků věnoval vnímané bezpečnosti cyklisty v provozu. David Hembrow prohlašuje, že cyklisté volí jízdní kolo teprve tehdy, když je pro ně přijatelná i míra vnímané bezpečnosti. Porovnání náročnosti překážek pak víceméně ukazuje, nakolik je pro pocit bezpečí podstatný způsob, jakým je cyklistovi vymezen prostor pro jízdu. Nejvíce cyklistů dává přednost odděleným cyklostezkám, nejméně jízdě v silném provozu bez jakýchkoliv opatření.

Existuje přitom celá škála způsobů vymezení prostoru cyklistům a oddělení od motorizované dopravy, od nulového řešení po vedení cyklostezky zcela jiným koridorem. U řešení používaných u nás (cyklopruhy, piktokoridory, bezpečnostní odstupy, obrubníky, citybloky…) leží v této škále jistá mezera mezi psychologickým oddělením od dopravy, tedy cyklopruhem, a řešením fyzickým (obrubou). Zde vzniká prostor pro možné jiné opatření, kombinující psychologické a (ne naprosté) fyzické oddělení. Cyklopruhy s oddělujícím podélným prahem.

Uvítali byste takové řešení? Projektant a student oboru dopravních staveb FSv ČVUT Jiří Drbohlav se pokouší možnost takovýchto, poněkud více oddělujících cyklopruhů prozkoumat a zajímá se o názor praktických cyklistů.

Jak funguje cyklopruh, hlavní a přidružený dopravní prostor?

Protože návrh vyplňuje prostor mezi běžným cyklopruhem a použitím nepřekonatelných fyzických oddělovačů, věnujme se nejprve jejich stručnému popisu.

Psychologické oddělené

Jízdní pruh pro cyklisty se dnes zpravidla odděluje vodorovným dopravním značením V2b (přerušovaná čára). Jízdní pruh pro cyklisty integruje cyklisty přímo do hlavního dopravního prostoru (HDP), což má jisté výhody při řešení předností, vzájemné viditelnosti účastníků provozu apod. Je to také způsobe velmi levný, nenáročný na šířku (minimum 1,25 m, vhodněji 1,5 m včetně čáry). Často je při obnově značení možné zúžit zbytečně široké jízdní pruhy pro motorová vozidla, vyznačit cyklopruh a ještě tím dosáhnout přiměřeného psychologického efektu na rychlost motorové dopravy.

Ve srovnání s cyklostezkou má cyklista výhodu průjezdu po hlavní – nemusí na každém rohu dávat přednost. Nevýhoda cyklopruhu je, že prostor pro cyklisty odděluje pouze psychologicky a fyzicky nebrání vjetí řidiči motorového vozidla. Cyklisté mají naopak zcela neomezenou možnost objíždět případné překážky.


Klasický cyklopruh, zde navíc s čarou oddělující od parkovací zóny (Praha, U Uranie, foto VF).

Oddělení fyzické v hlavním dopravním prostoru (HDP)

Další možnost je oddělit prostor pro cyklisty od jízdního pruhu pro motorová vozidla fyzicky tak, aby motorové vozidlo nemohlo do jízdního pruhu pro cyklisty vjet. Řešení je prostorově náročnější, je vhodné při velké intenzitě motorové i cyklistické dopravy.

Toto řešení je v zásadě bezkonfliktní a pro cyklisty při vhodném použití velice pohodlné. I zde jsou cyklisté integrování do hlavního dopravního prostoru, nemusí tedy dávat přednost vozidlům vjíždějící z vedlejší komunikace.


Fyzické oddělení v HDP, Albert Street, Melbourne, zdroj A Guide to the Use of Kerbside Running Bike Lanes, Alta planning).

Oddělení fyzické v přidruženém prostoru (PP)

V Dánsku jsou budovány pro cyklisty jízdní pruhy v přidruženém dopravním prostoru, ve zvýšených pásech. Začlenění takového řešení do současné ulice si ovšem žádá posun obrub, novou konstrukci chodníku, úpravy příčného sklonu a odvodnění, a je problematické pro možné kolize s inženýrskými sítěmi.

Při jízdě v přidruženém dopravním prostoru cyklista musí dávat přednost vozidlům vjíždějící z vedlejší komunikace, proto se někdy před křižovatkou pruh pro cyklisty převádí z přidruženého prostoru do hlavního. Pro riziko konfliktů s chodci, parkujícími vozidly či vozidly najíždějící z vjezdů může být přidružený prostor (ve srovnání s dobře navrženým řešením v HDP) pro cyklisty paradoxně nebezpečnější.


Oddělení v PP, Swanston Street, Melbourne, zdroj A Guide to the Use of Kerbside Running Bike Lanes, Alta planning).

Oddělení psychologicko-fyzické

Tento způsob odděluje jízdní pruh pro cyklisty od motorového provozu pomocí prvků, které jdou za jistých okolností přejet. Jedná se o kombinaci striktního fyzického oddělení a řešení psychologického, pomocí vodící čáry.

V Nizozemském městě Groningenu (ulice Emmaplein a Herebrug) jsou podél pruhu pro cyklisty instalovány podélné vodící plastové prvky, podobné podélným prahům oddělujícím v Praze na řadě míst tramvajový pás. V českých podmínkách je třeba přidat při výšce prvku překračující 2 cm nejméně čtvrt metru bezpečnostního odstupu; mimoto, prvky obtížně překročitelné pro cyklisty by si opět žádaly větší šířku samotného cyklopruhu tak, aby bylo možné vzájemné předjíždění cyklistů.


Podélné vodící prvky oddělující cyklopruh (Gronigen, foto Google).

Jinou možností je akustický vodící pruh, který by řidiče upozornil, že vyjíždějí ze svého pruhu. Další variantou jsou pak kruhové zvýšené terče o průměru kolem 30 cm, používané například jako příčné prahy přijatelné pro cyklisty (foto Praha cyklistická). Oba tyto prvky ale nemusejí mít pro řidiče ani cyklisty dostatečný efekt, navíc jsou opět šířkově náročné.


Redardérové terče, poprvé použité v Prokopském údolí, si je třeba představit rozmístěné po čáře oddělující cyklopruh (foto Praha cyklistická).

Podélný práh

Technické detaily
* Je pravděpodobné, že vyšší pořizovací cena by mohla v delším časovém horizontu vyvážit cenu obnovovaného vodorovného dopravního značení.
* Zvýšené vícenáklady by mohly vzniknout u zimní údržby, protože tento způsob oddělení pruhu pro cyklisty by téměř vylučoval zimní údržbu pruhu pomocí radlice bez použití zvláštního (užšího) stroje. Další možností je na zimu tyto prvky demontovat.
* Na standardní čištění komunikací by naopak tento prvek neměl žádný vliv.
* Zda by byla opravdu zvýšena bezpečnost už tak celkem bezpečného jízdního pruhu pro cyklisty a zda by tento způsob nakonec byl levnější než pouze vodorovné dopravní značení, je možné stoprocentně říci pouze po aplikaci.

Podmínku více fyzického oddělené by mohl splňovat podélný práh, který by byl umisťován do prostoru dnešního vodorovného dopravního značení V2b, které odděluje jízdní pruh pro cyklisty a jízdní pruh pro motorová vozidla.

Tento prvek by striktně neodděloval jednotlivé jízdní pruhy, měl by pouze zabránit ledabylému pojezdu jízdního pruhu pro cyklisty motorovými vozidly. Mohla by se tak zvýšit bezpečnost cyklistů. V případě potřeby, například pro uvolnění cesty vozidlům policie, záchranné služby či hasičů, by mělo být možné prvek bez problému přejet.

Naopak pro cyklistu nesmí být za žádných okolností problém z jízdního pruhu vyjet, například pro vyhnutí se překážce nebo při předjíždění.


Možná podoba oddělovacích prvků a jejich umístění v cyklopruhu. (berevné provedení, profil a odstup se mohou v konkrétním provedení od vizualizace lišit).

Vhodný návrh prvku (délka, výška, profil, interval rozmístění) musí vzít v potaz rychlost projíždějících vozidel. Prvek musí mít vhodnou barvu, aby upozorňoval jak cyklisty, tak i řidiče. Nutností je také reflexní úprava prvku. Prvek musí být nezaměnitelný a pokud možno co možná nejvíce viditelný za každého počasí.

Vzdálenost prvku na běžném jízdním pruhu pro cyklisty, kde jezdí motorová vozidla 50 km/hod, by mohla být 1 ks v kadenci 6 nebo 9 m (aby jej bylo možné užít do dnešního značení V14). Při délce prvku 1 nebo 1,5 metru bude cyklistům zbývat dostatečně velká mezera pro vjezd do levého pruhu, zatímco motorista jedoucí 30 nebo 50 km/h by měl problém se do cyklopruhu bez kolize s prvkem trefit.

Vhodné umístění

Za vhodné se předpokládá umístění prvku v místech, kde je vyšší pravděpodobnost ledabylého vjíždění řidičů motorových vozidel do vyhrazeného pruhu a tam, kde cyklisté vyžadují důkladnější oddělení od projíždějících vozidel, například kvůli velkému rozdílu rychlostí a plně fyzické oddělení přitom není možné.

Konkrétně se tak dá uvažovat o umístění prvků do cyklopruhů v pravotočivých zatáčkách, stoupáních, nebo tam, kde motorová vozidla jezdí v souběžném jízdním pruhu velmi rychle. Dalším možným umístěním může být vložení prvku do začátků a konců cyklopruhů u cykloobousměrek, na začátky a konce pruhů všeobecně, případně tam, kde se tvoří kolony a automobily tak vjíždějí do cyklopruhu.

Za málo vhodné se dá předpokládat umístění prvku na cyklopruhy, které jsou úzké, tam, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu překážek nutících cyklistu vyhrazený pruh opouštět, na městských třídách, kde lze předpokládat vysoký pohyb chodců v příčném směru, nebo u cyklopruhů umístěných podél parkovacích pásů.

Téma k diskusi

Než bude prvek v rámci experimentování umístěn někam na ulici, je zde možnost vyjádřit se k jeho potenciální funkčnosti. Jaký je váš názor? Přispěla by přítomnost takovýchto prahů k objektivní a subjektivní bezpečnosti cyklistů? Máte názor na vhodnou podobu prahu, barvu, profil, hustotu rozmístění, místa, kde se hodí, a kde ne? Autor návrhu se o vaše názory zajímá.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Já se přiznám, že mě osobně by spíš (v Praze) k většímu pocitu bezpečí přispělo to, aby cyklopruhy nekončili před křižovatkou. Oddělovač by pro mě byl už jen taková třešňička na dortu bezpečnosti.

  2. Nemám tolik zkušeností, abych mohl radit dopravním projektantům, ale osobně jsem proti oddělovačům.

    Jezdím denně pár kilometrů po Vršovické, a mezi cyklopruhem a autopruhem musím přejíždět prakticky denně. Kvůli otevíraným dveřím, parkujícímí autům nebo bordelu na silnici. Sebenižší oddělovač mi manévr znebezpeční, zejména za mokrého počasí jako teď by si netroufl najet na něj plnou rychlostí a když zpomalím, mám menší šanci zařadit se mezi auta.

    Navíc argument s údržbou bych bral velmi vážně, loni v zimě byly cyklopruhy uklizené jenom když do nich zajela radlice omylem. Tyto oddělené by v pražských podmínkách neuklízel vůbec nikdo.

  3. Myslím, že by to bylo skvělé, k vyššímu pocitu bezpečnosti by to určitě přispělo.
    To řešení se dá podle potřeby škálovat – od dálničních odrazek, přes akustický pás a oddělovače nebo plastové patníky až po vysoké betonové bloky. Myslím, že není není nutné se upínat jen k oddělovačům.
    Vlastně už takové řešení v Praze existuje – v Pelléově (jsou tam dálniční odrazky, oddělovače i patníky najednou), tam se dá funkčnost částečně ověřit.

    Myslím, že hlavním předpokladem bezpečné jízdy cyklisty v provozu je ale to, aby v každé chvíli věděl, co má dělat. Nedostatek návodnosti považuji za hlavní nedostatek cyklistické infrastruktury v Praze. Neprotažení do křižovatek, náhlé konce, zmatená místa a další nejednoznačnosti považuji za hlavní problém infrastruktury v Praze, takže jak píše Squish, je to opravdu jen ta třešnička.

    Má to několik také nevýhod – kromě zmíněné zimní údržby je to ještě nákladnější obnova značení (asi bude nutné ty oddělovače sundat před přemalováním), subjektivní pocit nebezpečí bude v nechráněné křižovatce relativně vyšší oproti stavu bez oddělovačů.
    Také pravděpodobně nebude politicky možné oddělovače namontovat na cyklopruhy vedoucí podél parkovacích míst, tedy to nezabrání oblíbenému využívání pruhu k parkování (které objektivně představuje největší nebezpečí).

    Každopádně každé alespoň trochu rozumné opatření, které se podaří prosadit je malou výhrou, a je třeba ho hodnotit kladně.

  4. Pokud bude takto oddělený pruh mít „amsterdamskou“ šířku, tak ano, je to dobrý nápad. Jinak ne. Znemožní to úklid a zkomplikuje to provoz kol s vozíky (pokud se tam náhodou vejdou, tak nepůjdou předjet).

  5. Albert: Geniální. Až tam zaparkuje Avie tak, aby netrčela do vozovky nebo tam (což je častý případ i dnes) zajede šikmo auto, které se nevejde rovně do řady nebo jehož řidič prostě neumí parkovat, je cyklista nahraný a může kolo vynést na chodník nebo hledat nějakou skulinu mezi zaparkovanými auty.

  6. je to jen o tý ohleduplnosti a o vymáhání/dodržování pravidel.
    Taky netvrdím nikde že to je dobrý řešení. Poslal jsem to sem spíš jako ukázku jednoho možnýho řešení co je už někde aplikovaný v praxi.

  7. Zdravím Vás,
    díky zatím za pár postřehů.
    Když jsem toto téma začal zpracovávat nevěděl jsem jak bouřlivé diskuse to vyvolá a to jak mezi odbornou veřejností tak mezi cyklisty.
    Jenom zopakuji dva hlavní důvody proč by mohlo být vhodné prvek aplikovat: Ochránění investic vložených do úprav pro cyklisty a eventuální zvýšení bezpečnosti cyklistů.
    Jenom pár postřehů k tomu co se tady psalo:
    1) Aplikovat podélný práh v místech podélného parkování je problematická věc a nejspíš do těchto míst by se tento prvek nehodil.
    2) Úklid mě docela trápí, ale pokud by byl cyklopruh oddělen fyzicky pouze v některých dopravních případech….například 10 km (stoupání, více zatížených komunikacích? Tak tam jednou denně projede zametač a je po sněhu. Když bude sněhu tolik jako minulý rok, tak by to stejně nikdo neuklízel a počkalo by se na roztání…pokud bude Praha chtít tak to uklidí (podobně fyzicky se odděluje i v městech, kde mají sněhu stejně nebo víc jak my). Běžně je sníh v Praze 2-3 týdny. A během tohoto období jezdí velmi málo cyklistů.
    Je otázka zda by se právě nekompenzovala zvýšena bezpečnost v létě s tím, že by se v zimě třeba v některých úsecích cyklopruhu nejezdilo stejně tak jako se nejezdí tam kde teď není a to je asi celkem dost míst).
    3) Co se týká vyjetí z pruhu tak vzdálenost 5 m je dostatečná pro vyjetí cyklisty z pruhu a jeho opětovné zařazení zpátky. Pokud pojede cyklista 20 km/hod (5,5 m/s) tak má téměř sekundu na manévr. To není úplně málo.
    Co se týká zmíněných vozíků tak to je velmi důležitý podmět a budu se mu věnovat. Díky

    Snad jsem to napsal srozumitelně a díky za reakce….
    …těším se na další podměty…

  8. Ve Švédsku (možná nejen tam) dělají např. v místech dvojité střední dělicí čáry do povrchu silnice díry. Třeba 2 cm hluboké, 5 cm široké a s odstupem mezi sebou 10 cm. Když na to vjede auto, drncá to. Místo zvýšených prahů bych uvítal něco podobného. Prahy spíš nee, už tak je dost věcí, na které je třeba dávat bacha.

  9. No jakýkoliv zásah do konstrukce vozovky je problém…
    ….drží se tam voda –> zatýká do vozovky –> vozovka degraduje, dále se tam drží špína.
    Pokud se nebude uvažovat už od začátku s tím, že tam bude takováto rýha, tak se povrch za chvilku zničí. U nových vozovek by to výrazně stavbu prodražilo…
    Pokud se vyfrézuje do vozovky 2 cm, na horní vrstva asfaltu bude jenom v daném místě 2 cm tlustá (obrusná vrstva (ta nejvrchnější) bývá často 4 cm tlustá. Muselo by se to taky zvlášť odvodnit, to znamená předělat uliční vpusti a předělat příčný sklon vozovky.
    Při použití drenážního koberce, by asi v místě drážek byl hned zanesený….
    Takže toto si myslím,že není možné. Pokud ano, tak velmi drahé.

  10. Pozitivum vidím v tom, že cyklopruhy stejně jako ostatní vodorovné značení nejsou za šera a za sloty vůbec vidět, kdežto tohle by se asi neztratilo. Nicméně se mi jeví, že pro cyklistu jsou práhy spíše ohrožující překážkou na vozovce než ochranou. Auto na 4 kolech s nimi nemá takový problém jako cyklista na 2 kolech. Zejména pokud je práh přerušovaný. Proto jsem spíše proti.

  11. Albert: Na tohle řešení jsem si v BP celkem rychle zvyknul a jezdilo se mi tam příjemně. Většinou řidiči vystupují do silnice a většina aut spolujezdce nemá ;) I tak je ale třeba dávat samozřejmě bacha. Navíc když už ti ty dveře někdo otevře, tak víš že můžeš doprava kam až to jde, aniž by tě zezadu sundalo auto. Myslím si, že z hlediska vnímané bezpečnosti je toto řešení. Cítím se lépe mezi bariérou stojících aut a chodníkem, než mezi jedoucí kolonou a stojící kolonou. Kromě toho, Když jdu do krámu, tak se nemusím prodírat skrz těsně zaparkovaná auta. Jediné co, tak s přívěsem jsem jezdil z druhé strany po silnici, což mi nedělá problém, páč se mi do pruhu nikdo necpe. Co se týče oddělovačů, tak věřím, že se najdou místa, kde by našly uplatnění, ale nebude jich zas až tak moc.

  12. Cobic, Albert: Myslím, že to řešení má ještě jedeno nebezpečí, které je v tomto případě možná větší než u separované křižovatky. Problém nastává při vjezdu do křižovatky, kdy souběžně jedoucí auto (na rozdíl od normálního cyklopruhu) přijíždějícího cyklistu nevidí (zvlášť když auta parkují až do křižovatky, jak je u nás častým zvykem).
    Možná, že to převáží všechna ostatní plus, které to má.

  13. Já bych oddělovače uvítal, ale pouze v těchto případech:
    1) v místech, kde řidiči notoricky projíždí cyklopruhem. Např. zakončení cyklopruhu ve Vršovické u Edenu před křižovatkou (do centra).
    2) tam, kde je cyklopruh dostatečně široký, aby se nekomplikovala jízda s přívěsným vozíkem a předjíždění. (Např. jako je oddělení cyklopruhu od vozovky v ulici Na Slupi z centra. Tam jsou dokonce i takové cca 15 cm svislé odrazky a nikdy mi to nepřišlo těsné. S vozíkem tam jezdím minimálně 1x týdně.)

  14. Když už ty pruhy odděluji, či je dokonce dávám až za parkující auta, tak bych udělal širší chodník a cyklopruh nechal na chodníku.
    Samozřejmě by bylo fajn, kdyby to fungovalo jako v těch městech, kde jezdí více cyklistů, takže se chodec před vstupem do cyklopruhu rozhlédne.

  15. V takových úsecích jako je např. Povltavská ve směru od mostu Barikádníků do Libně by měly být oddělovače „povinné“.

  16. Vénovej: Na ulici jako Povltavská, kde je 70 a běžně se jezdí 100, nemá žádný cyklopruh co dělat, když je vedle cyklostezka, kterou stačilo ponechat v původní podobě (obousměrná bez pásu pro nevidomé)…

  17. K příspěvku 8, bod 3) – na cyklopruhu využívám často levý okraj včetně bílého vodorovného značení tam, kde je cyklopruh silně znečištěný, kde je úzký a vpravo jsou zaparkovaná vozidla. Tady by byl oddělovač přítěží i rizikem !
    Souhlasím, že je nutné protáhnout cyklopruhy i přes křižovatky, umožnit volný průjezd pro odbočení vpravo a zřídit cyklopruhy všude kde se tvoří kolony vozidel, které lze zprava obtížně objíždět, přestože je pruh dostatečně široký.

    Je potřeba myslet ne to, že i při sněhu budou cyklisté jezdit doufám častěji, a pak je jakákoliv i malá překážka schovaná pod sněhem rizikem.
    Stačí si vyzkoušet správně trefit typ zpomalovacího prahu: malé kruhové polštáře. Když jsou nasázené těsně vedle sebe je to nepříjemné.

Další z rubriky

Výběr z květnové a červnové cyklokomise 28

Čím jsou jednání cyklokomise (poradní orgán Rady hl. m. Prahy, pozn. red.) svižnější, tím víc vám..více

Záhady signalizace u Mánesa 19

V listopadu loňského roku jsme stručně informovali o úpravě tlačítka na výjezdu z Novoměstské náplavky..více

Patočkova: cyklopruh na radiále s odstupem času 4

Na podzim 2017 se mediálním prostorem prohnala kauza vyznačování ochranného cyklopruhu během rekonstrukce povrchu Patočkovy..více

Bikesharing: parkování bez stanic 14

Sdílená kola Freebike již přes měsíc brázdí ulice Prahy a s nimi začalo opět probublávat..více

Snižují pruhy pro kola bezpečnost cyklistů? 4

Rádio Wave zveřejnilo článek prezentující výsledky australské studie, podle které na komunikacích s cyklopruhy předjíždějí..více

Jak mne srazilo auto 53

V úterý 30. dubna mne v ulici Na Dolinách srazil řidič předjíždějícího auta. Analýzu dopravní..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru