Bariéry v centru VII – Návrhy na úpravu (2/2)

Stručný popis zadávacích karet, načatý minule, pokračuje druhou částí.

Zadávací karty byly jedním z výstupů projektu Jak odstranit bariéry cyklodopravy v Praze a zanedlouho je najdete všechny na webu občanského sdružení Oživení.

Příští, závěrečnou část seriálu věnujeme tomu, jak se podařilo výsledky projektu předat těm, pro koho byly především určeny.

Druhá runda

Ale zpátky k zadávačkám. Zopakuji mapku, ve které bylo prvních dvanáct míst už představeno. Nové zadávací karty se vyhotovovaly pro červeně značená místa.

Stručný popis každé zadávací karty obsahuje tyto tři body:

  1. Stav a dosavadní vývoj
  2. Teze návrhu řešení
  3. Zhodnocení realizovatelnosti

A začneme od čísla 13.

13. A42, A254: Palmovka

  1. Tramvajová křižovatka nebyla doposud řešená.
  2. povolení průjezdu cyklistů spolu s tramvajemi, zobousměrnění některých ulic. Jen dopravní značení, žádné stavební úpravy.
  3. Vzhledem k tomu, že přes obdobnou křižovatku na Andělu už cyklisté několik let legálně jezdí, by úprava neměl být problém. Jistou překážkou může být městská část, jejíž podpora cyklistické dopravy je (slabě řečeno) velmi rezervovaná.

14. A221: Dvorce – Budějovická (Jeremenkova ulice)

  1. Na trasu existuje zadávací karta už z roku 2007. Ulice je ve správě Prahy 4, která různé modifikace návrhu postupně zamítala. Při úpravě dopravního režimu v zimě 2010 tak navržené řešení pro cyklisty opět nebylo vyznačeno.
  2. Přidání čtvrtého ramene křižovatky Jeremenkovy s Podolskou, piktokoridory, ve směru nahoru cyklopruh.
  3. Realizace naprosto závisí na přístupu odboru dopravy Prahy 4, který je především k integračním opatřením dlouhodobě velmi nevstřícný.

15. A24: Václavské náměstí – Vinohradská (křižovatky u Muzea)

  1. Existují plány na tunelové řešení magistrály za Muzeem, v navržené podobě by se jednalo o velmi nesystémové řešení.
  2. ZK navrhuje řešit jen průjezd A23 za stávajícího stavu: Výjezd pro cyklisty z obratiště za Koněm, přejezd přes dolní větev magistrály, horní křižovatka v hlavním dopravním prostoru.
  3. Vzhledem k tomu, že osud celého uzlu není zřejmý, jsou šance na realizaci naprosto nejasné.

16. A14: Plzeňská z centra (úsek Kartouzská – Pod Kotlářkou)

  1. Doposud neřešeno
  2. ZK navrhuje různé varianty menšího nebo větších přerozdělení uličního profilu v Plzeňské (cyklopruh, bus+cyklo, pikto, jeden pruh nahoru).
  3. Jakékoliv řešení vyžaduje změnu využití uličního profilu a je proto velmi nepravděpodobné bez přehodnocení priority cyklistické dopravy v Praze.

17. A 26: Elsnicovo náměstí

  1. Přes Elsnicovo náměstí byl v roce 2008 vyprojektovaný průjezd s přejezdem pro cyklisty v nepřehledné zatáčce, který se naštěstí nerealizoval (pokud by se tak stalo, trumfl by patrně i nechvalně proslulé navazující stavby cyklostezek U Českých Loděnic a Povltavskou). Stávající průjezd přes dvoje světla a 100 metrů po chodníku je jedním z několika přerušení jinak víceméně cyklostezkové trasy A26.
  2. Řešení v hlavním dopravním prostoru: Vjezd z cyklostezky u školy jako čtvrté rameno křižovatky, doplnění nepřímých odbočení.
  3. Realizace je možná v rámci rekonstrukce náměstí a světelných signalizačních zařízení. Doplnění čtvrtého ramene je ale značně nepravděpodobné, především vlivem poměrů panujících na MČ Praha 8.

18. Příběnická – Italská (napojení A25 od Žižkova)

  1. Existující zadávací karta z roku 2009 byla přepracována.
  2. Řešením je cykloobousměrka v Příběnické a čtvrté rameno křižovatky Seifertovy a Italské.
  3. Vzhledem k nutné přestavbě světelného zabezpečovacího zařízení křižovatky, která byla nedávno zrakonstruována, je realizace úpravy křižovatky málo pravděpodobná. Šance na cykloobousměrku ukončenou u přechodu pro chodce, je ale slušná.

19. Jungmannova – cykloobousměrka

  1. Doposud neřešeno. V ulici jsou celkem tři jednosměrné úseky, každý s jinou prioritou.
  2. Návrhem je zobousměrnění všech úseků (1. 105m Jungmannovo nám – Charvátova, 2. 55m Charvátova – Palackého a 3. 220m Palackého – Lazarská) v hlavním dopravním prostoru.
  3. Vzhledem k tomu, že řešení vyžaduje snížení počtu parkovacích míst, bude tedy obtížně prosaditelné. Jako prioritní se jeví úseky 1 a 2, u kterých by jistá šance na realizaci pravděpodobně byla. Protažení až do Lazarské by bylo prosaditelné v případě přehodnocení přístupu k parkování.

20, A1: Křižovatka Klárov – podjezd pod Mánesovým mostem (viz také č.7)

  1. V zadávací kartě z roku 2008 byl navržený bypass křižovatky pro trasu A1 (částečně využitelný i jinými směry) nebyl realizován především pro zamítavé stanovisko památkového úřadu.
  2. Řešení navrhuje podjezd pod Mánesovým mostem, vyústění od Kosárkova nábřeží a částečně řeší i výjezd směr Chotkova.
  3. Šance na realizaci je velmi malá jak pro zásah v citlivé památkové oblasti, tak pro vysokou finanční náročnost akce (řádově 50 MKč). Vzhledem k tomu nebyla ZK přepracována.

21, A25: Bulhar

  1. Křižovatka a podjezd pod železniční tratí byly vysokým nákladem (cca 0,9 miliardy Kč) rekonstruovány v letech 2002-2004 naprosto bez jakéhokoliv řešení pro cyklisty. Stávající průjezd
  2. Směr z centra je částečně řešen a zadán k realizaci (piktokoridor od Bulhara po Italskou ulici). Návrh uvažuje k prověření varianty v přidruženém prostoru („chodníkové“ cyklostezky) od ukončení A25 v Příběnické po zobousměrněnou ulici U Bulhara a dále řešení světelných křižovatek v hlavním dopravním prostoru včetně možnosti doplnění řadících cyklopruhů.
  3. Pravděpodobnost na realizaci menších úprav (mimo křižovatku) stoupne po zobousměrnění Hybernské. Zásadní úprava křižovatky nebude možná bez významného přehodnocení priorit cyklistické dopravy v Praze.

22, A1, A31-A41: Mimoúrovňová křižovatka Vltavská

  1. Podchod Hlávkova mostu a příčný směr se poprvé řešily asi před třemi roky, v návrhu byla i příčná vazba od nábřeží a to v místě podchodu do ulice Na Ovčinách.
  2. Vyčištění, prosvětlení podchodu, příčná vazba pomocí světelné signalizace.
  3. Vyžaduje úpravu světelné signalizace na západní křižovatce. Šance na tuto optimalizaci je ale velmi malá

23, A31: Křižovatka před Výstavištěm

  1. Jde především o odbočení ve směru z centra vlevo do Stromovky. Bylo již částečně řešeno ve starší zadávací kartě na cyklostezky ve Stromovce, ale nebylo zrealizováno.
  2. Nepřímé odbočení se signalizovaným přejezdem podél stávajícího přechodu
  3. Řešení je možné a technicky neproblémové. Šance na realizaci je tak vcelku slušná.

24, A15 Jelení – Mariánské hradby

  1. Doposud neřešený úsek od křižovatky Pražský hrad po křižovatku U Brusnice, kde se plánuje světelná signalizace.
  2. Zadávací karta navrhuje cyklopruhy nebo zvýšený pás, limitující jsou obě okrajové křižovatky, kde se nedá moc vymyslet. Přesmyk na cyklostezku do parku se posune až za tramvajovou zastávku.
  3. Řešení je možné a technicky neproblémové.

25, 2: přechod přes nábřeží Edvarda Beneše

  1. Místo doposud neřešeno.
  2. Navrhuje se světelný přechod pro chodce, sdružený případně s přejezdem pro cyklisty.
  3. Řešení je možné a technicky neproblémové.

26, A2: Podolská, křížení s čerpací stanicí.

  1. Známá dvojice přechodů s chodníkovým meziúsekem. V sezóně již cyklisté výrazně převažují nad zákazníky čerpací stanice. Existuje zadávací karta z roku 2006, tehdy se ale řešení nepovedlo prosadit.
  2. Návrh zahrnuje převedení vjezdů k pumpě na výjezd mimo komunikaci.
  3. Řešení je možné, technicky neproblémové. S ohledem na rostoucí počet cyklistů na A2 možná i prosaditelné.

27, A27: Povltavská x Bulovka

  1. Místo nebylo doposud řešeno. Ve výhledu se zde plánuje trasa městského okruhu, stávající úrovňový přechod tak bude nahrazen podchodem (zatím se schodištěm), což situaci ještě zhorší.
  2. Návrh dočasného řešení obsahuje nepřímá odbočení jak do ulice Bulovka, tak do ulice U Českých Loděnic.
  3. Řešení je technicky možné, problémová je ovšem budoucnost lokality jako celku.

28, A24: Most Legií(kolona směr ND)

  1. Místo nebylo doposud řešeno.
  2. S ohledem na šířku mostu je jediné řešení snížení intenzit.
  3. Prakticky nejde realizovat, jedině, že by se dopravní zklidnění centra a cyklistická doprava staly podstatnými prioritami města.

29, A401: Kolony Na Slupi od Vyšehradské do centra

  1. Doposud neřešeno.
  2. Vzhledem k šířkovým poměrům je řešením světelná závora před tramvajovou zastávkou
  3. Dopravně a technicky možné (náročnější), ovšem jen za podmínek zvýšení priority cyklodopravy.

Starší články ze série:

Bariéry v centru I – stručné výsledky
Bariéry v centru II – Průzkum poprvé, obecné závěry
Bariéry v centru III – Průzkum podruhé, překážky a terény
Bariéry v centru IV – Co zjistilo sčítání
Bariéry v centru V – Zjednodušený model
Bariéry v centru VI – Návrhy na úpravu (1/2)

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Děkuji za článek k zamyšlení…

    v rychlosti snad jen, jako řadový pražský městský cyklista… všichni to ví, ale nikdo neví, jak toho reálně dosáhnout – pokud dojde ke zklidnění automobilové dopravy v těch problematických místech/křižovatkách, stanou se rázem méně problematické… jak tedy na to?????

    vzorový příklad je Bulhar – k čemu pomůže cyklopiktokoridor?? pár namalovaných cyklistů na zemi?? to bych snad řekl, že počátečným řešením může být cyklopruh, případně opravdu nějaké chodníkové řešení…

    neexisuje nějaký podrobnější plán, co se chystá s toutou (a dalšíma) křižovatkama??

    Jestli má být vítkovská cyklostezka po starém spojení plbnohodnotně využitelná a využívaná, je naprosto zásadní zprůjezdnin pro cyklodopravu bulhara… a teď, jak na to???

  2. Michal: To, co se chystá třeba teď na Bulharu, se dělá takhle minimálně proto, že je to za současných podmínek (=míry podpory cyklodopravy) jediné prosaditelné řešení.

    Na Bulharu teď může být jen piktokoridor, protože DNTV (dlouhé a nudné technické vysvětlení). Křižovatka by se musela upravit s náklady v řádu desítek milionů Kč, což bez jasné politické podpory nepůjde. Předběžně se plánuje zobousměrnění Hybernské pro cyklisty. Pak bude Bulhar ležet ne na okraji „nějaké stezky“, ale bude to bariéra mezi dvěma slušně průjezdnými úseky – to taky posílí potřebu s tou křižovatkou něco dělat.

  3. Hm, teď koukám, že jsem do toho komentáře napsal už to samé, co do článku. Omlouvám se za nekonkrétnost a kopíruji sem varianty k prověření (tj. nad piktokoridor a dílčí úpravu křižovatky) navržené v zadávací kartě:

    Varianty k prověření

    1. „chráněné propojení“ skrz uzel Bulhar
    ◦ vytvoření stezky (C 9a / C 10a / C 8a) anebo sdíleného prostoru (IP 27a s povoleným vjezdem jízdních kol) se SSZ přejezdy pro cyklisty (samostatnými / přimknutými)
    ◦ propojení Hybernské (popř. též Vrchlického sadů) a „starého spojení“ A 25
    ◦ varianty vedení k prověření:
    ▪ jednosměrné / obousměrné / kombinace
    ▪ při severní / jižní straně ulice Hybernská, případně jednosměrně po obou stranách

    2. Způsoby možného zobousměrnění ulice U Bulhara
    ◦ pouze doplnění svislého DZ (IP 4b + E12a / E 13 a B 2 + E 12b / E 13)
    ◦ doplnění SDZ (IP 4b + E12a a B 2 + E 12b) a VDZ (protisměrný cyklistický pruh / V 20):
    ▪ VDZ pouze u křižovatkových úseků v délce několika metrů
    ▪ VDZ v celé délce
    omezení vjezdu motorových vozidel pomocí SDZ (např. B 11)
    ◦ kombinace výše uvedených způsobů řešení (např. omezující úprava pouze v části úseku
    komunikace – „na hrdle“)
    ◦ napojení na SSZ (návěstidlo pro výjezd do HDP / přímo do PP)

    3. Propojení v koridoru tramvajové trat i
    ◦ prověření možností průjezdu:
    ▪ jednosměrně / obousměrně
    ▪ společný provoz s tramvajemi / samostatný průjezd (stezka / účelová komunikace) / kombinace (např. ve stoupání oddělený provoz, společný v klesání apod.)
    ▪ napojení na SSZ 2.019 (do HDP / pouze PP) a do Bolzanovy a Vrchlického sadů.

  4. U Bulhara je názorný příklad, že některá místa prostě vyřešit nelze…
    Jezdívával jsem tam pár let a i na příkladu ukončení tamní cyklostezky z Vítkova tvrdím, že to nepůjde.
    Vemte si krásnou cyklostezku po který si přifrčíte přes Seifertovu skoro až na Hlavák, smutně se kouknete na nejbližší perón a pak odbočíte na sjezdovou rampu plnou střepů, hoven, prezervativů a injekčních stříkaček. Tato zkušenost vás spolehlivě příště přinutí vzít kolo na rameno a seběhnout po schodech dolů.

    Jezdil jsem jak Husitskou tak pak novou cyklostezkou od Vítkova, a na Vítkov.
    Pod Viaduktem je zbytečně široký chodník, je tam teda někdy docela tma, navíc tam nějaký idiot soustavně rozebíral dlažb, ale řešení je podle mě jen ve využití tohoto chodníku který by se natvrdo zábradlím oddělil od pěšáků a pak průjezd po tramvajovém tělesu do Bolzanky, což je v naprostý pohodě, navíc z bolzanky je mnohem bezpečnější cesta do centra než se motat Hybernskou…
    Prostě podle mě nátkalové zaústění cyklostezek ze všech stran na Bulhara stejně nemůže vést k rozumějšímu řešení ne sharovanému prostoru s pěšáky a tramvají. Tramvaj by 150 metrů rychlostí 10 km v hodině nevadilo a chodců jsem tam nikdy žádný davy nepotkával…

  5. pardon píšu jako tatar (bulhar:) , mám za zády tchána … nátkalové=nátlakové
    pak mi tam vyšlo jedno ne místo než … ach jo

  6. Újezďák: Nojo, rekonstrukce železničního podjezdu Seifertovy a přilehlé křižovatky v létech 2002-5 bratru za 700 nebo 900 milionů korun byly zkrátka dobře vynaložené peníze.
    Bulhar nemůže nabídnout kvalitní řešení pro „cyklostezkové“ i dopravní cyklisty, takže (paradoxně) potřebuje obojí.
    Podle mě se nejspíš vejdou jednosměrné průjezdy po obou chodnících (ve směru jízdy), ve směru dc. to pak pro zbabělce procpat po přechodech do Bolzanky (udělat z toho po změně legislativy přechodopřejezdy), pro hrdiny předsunuté stání a pikťák skrz do Hybernské, však ono to je z kopce.
    Nahoru nevadí, že je to po chodníku pod normu, je to dost do kopce na to, aby tam ani chrti nejeli víc než deset. Dolů zase ten severní chodník stejně zeje prázdnotou, protože pak prakticky na nic nenavazuje. No a nebo ten severní chodník zabrat pro cyklisty komplet a ve stoupání v Seifertově jen piktokoridor.
    Zkrátka a dobře spousta špatných řešení by se našla, ale nějaká jejich kombinace by mohla být úspěšná…

  7. Z pohledu dopravního cyklisty (nechrta), který kousek od Bulhara bydlí a většinu cest koná přes něj – prosím, nešahejte do toho. Alespoň ne do doby, kdy odpadne povinnost používat cvyklo-chodníky/-korytory/-různé_ostatní_vyhoršenosti místo normální vozovky, kam doprava patří.

    Směrem Seifertova – Hybernská by to podle popisu totiž znamenalo už u Italské najet na souběžnou obslužku (protože jinak se na chodník pod mostem nedostanu), potom na chodník (ten rozhodně není bez provozu*) a následně:
    – první přechod přes odbočovací pruh ze Seifertovy do Husitské
    – ostrůvek
    – druhý přechod přes Seifertovu do centra a proud z Husitské do Seifertovy
    – ostrůvek
    – třetí přechod přes směr z centra do Seifertovy
    – kousek chodníku
    – čtvrtý přechod přes sjezd z rampy od Muzea do Husitské a Seifertovy
    – ostrůvek
    – pátý přechod přes sjezd z rampy od Muzea do Hybernské
    – ostrůvek pod mostem
    – šestý přechod přes nájezdovou rampu k Muzeu a ulici U Bulhara
    – kousek chodníku
    – a teď se nějak dostat přes šest pruhů (z centra doprava, rovně, rovně, vlevo, vlevo; do centra) na druhou stranu, abych mohl dál jet Hybernskou ulicí.

    Děkuju, pro účely dopravy rozhodně nechci. Současný stav, kdy dojedu (podél fronty čekajících aut) ke stopčřáře a potom celou křižovatku projedu na jeden zátah mi vyhovuje daleko víc.

    Opačný směr mi nepřijde, že by byl to „do kopce“ na to, aby ani chrti nejeli víc než deset. Rozhodně nejsem chrt a nemám ani chrtí kolo, ani obleček, ani ambice. Ale deset tam dám celkem určitě, spíš i patnáct (takovou motivací je stihnout zelenou u tramvajového přejezdu na druhém konci křižovatky); ten „pořádný kopeček“ v Seifertově začíná až za podjezdem – při rekonstrukci dotehdy plynulý sklon pod koncem podjezdu prohloubili a tak vznikl dnešní profil hokejky.

    *) není pravda, že severní chodník na nic nenavazuje, spíš naopak. Podél jižní strany Seifertovy ulice postupně je betonová zeď nádraží, antonínův plácek, odborářské hnízdo a park. Podél severní strany jsou domy a obchody. Jižní chodník je po cestě ještě přehrazen signalizovanou křižovatkou s Italskou (tři přechody jakýmkoli směrem, z nich minimálně dva nezkoordinované pro chůzi), zatímco v prostoru křižovatky je na severní straně nerušený chodník. Sice se na něj musí dostat přes přechody u Bulhara, ale ty jsou směrem z centra hezky synchronní (při troše šikovnosti a znalosti už od Hybernské – ano, celou křižovatkou do kopce pěšky bez zastavení). Dojem využívanosti pouze jižního chodníku dělají shluky studentů VŠE, ale chtít kvůli tomu zrušit (pro pěší) pro místní výhodný chodník na druhé straně je přeci jen hnus, velebnosti.

  8. Štěpán: Když bude obojí (stezka i pruh), tak si cyklista může vybrat i podle současné legislativy (jiná věc je, že by bylo současné legislativy využito k tomu, aby tam obojí nevzniklo).

    Díky za osvětlení použití toho severního chodníku, netušil jsem, že je tak frekventovaný. Pokud jde o stoupák, tak jsem měl na mysli vedení po chodníku, kde je to v podchodu strmější než po silnici.

    A měl bych dotaz: Směrem dolů podél aut: Vpravo od pruhu odbočujícího směr Karlín a Hlávkův most, nebo v levém pruhu? Až ke stopčáře? Ty pruhy tam přece nejsou tak široké, aby to byl zrovna obvyklý způsob…

  9. Cyklopruh – zlatý voči. Spíš ten cyklochodník, a toho bych se vážně nerad dočkal, a to i jako chodec.

    Dolů (a vlastně všude) podél aut: výrazně preferuju variantu vpravo – mezi auty a obrubníkem. I za cenu toho, že se při průjezdu „zaseknu“ za něčím neobjetitelným (náklaďák, autobus, osobák hodně blízko u obrubníku). Levým pruhem jedu jen když potom na spodní křižovatce (všimli jste si, že Bulhar jsou ve skutečnosti dvě křižovatky přisazené k sobě?) odbočuju vlevo k Muzeu – tam bych se z pravého pruhu na Seifertově dostával dost obtížně.

    To „až ke stopčáře“ také záleží na provozu. Pokud je první auto něco s vysokým čelem (autobus, náklaďák), tak si vedle něj nestoupnu (ani před něj, i kdyby tam bylo předsunuté stání) – v takovém případě skončím na pořadí 1,5. U nízkých aut s tím nemám problém – svým příjezdem ke stopčáře prvnímu řidiči vstoupíš do výhledu na zelenou a tak (většinou) uzná, že je rázem druhý.

    Ještě trochu k bariérám cyklistiky… občas mi přijde, že jezdím po jiné Praze – mě se na silnici auta plánovaně zabít nesnaží. Věřím tomu, že ani ostatní cyklisty ne, vždyť co by z toho měli?. Nedávno jsem na něčí otázku „Jak to vlastně vypadá v Legerově na kole“ odpověděl „Úplně stejně jako v autě, jenom nestojíš v koloně, protože jí předjedeš“. Zkusil jsem vygooglit nějaké video z pražského provozu (něco jako dělá Lucas Brunelle, ale normální, ne tak „drsné“), ale nepovedlo se mi nic najít – nemá někdo povědomí, zda vůbec nějaké existuje?

  10. Tak už bych mohl reagovat…
    Nejdřív díky Vráťovi Fillerovi za ten detailní rozpis.

    A pak k tomu Bulharovi..
    Co psal teď Štěpán –
    -> je dobře, že jsme tu tací, co se nebojíme vzít kolo a jezdit na něm po Praze – zj přes problémová místa jako je Bulhar nebo třeba národní divadlo. K štěpánovýmu popisu – jo, já to beru, já jsem taky schopnej projíždět takto křižovatky, ale 100pro je tam o dost zvýšený riziko nehody, zejména tehdy, když tam je víc odbočovacích pruhů a třeba spletité křížení viz ten bulhar.. u národního divadla třeba kombinace deště+kolejí+tramvají+aut rovně a doleva+zdruhý strany… je celkem riziková.

    Pár nás vždycky bude, co budem schopni a zejména ochotni těmito místy projíždět a nebude nám to bránit pohybu městem na kole,
    ALE
    to platí pro snad doslova pár lidí, pár nadšenců, masou označovanou za blázny,
    Tady ale přeci jde o zprůjezdnění těchto míst pro, řekněme normálního pražana/čecha, kterýho by dneska ani nenapadlo na to kolo v praze sednout (ale jinak si na výlety na třeboňsku či v beskydech klidně jezdí)…
    Jde o to, aby se začalo pomalu (ne pomalu, co nejvíc a nejrychleji) odbourávat myšlení lidí, že jízda na kole po Praze je nebezpečná (to je 1. reakce mého okolí/kamarádů, když mě někde potkají..ještě když to je v noci, tak to už vůbec – „Hlavně ať tě někdo nesrazí“ nebo „ty se nebojíš“ …to mi řekne mnoho a mnoho lidí)

    Jednoduše jde o to, aby lidi tyto věty nenapadly, když v devět večer vidí u národního divadla, u bulhara, na magistrále či kdekoli jinde…

    Pak můžou začít i oni jezdit po praze na kole…
    (neni to jediná, ale jistě jedna z těch nejzásadnější věcí pro podporu cyklodopravy!)

    Jo a ještě k té legerce, to je hezké, že se Štěpáne cítíš/te v legerově na kole stejně jako v autě.. takových bude skutečně málo, protože při denním průjezdu 100 000 aut a 3-4 pruhům je opravdu odvážné ve špičkách tyto ulice brázdit na kole, ta masa aut pálící to 30-70 km/h je tam pro cyklistu zvětšeným rizikem – jinak já se po magistrále taky rád svezu, je to rychlá spojnice po městě, ale viděl bych to tak na 1 hodinu po půlnoci, to je v klidu průjezdná!

    A také nemám pocit, že by mě automobilisti chtěli zabít, jen si občas z nervozity a spěchu zatroubí.. na místech, kde jich je přirozeně (málo), je možné soužití cyklo a auto dopravy, to se však té legerky, bulhara či národního divadla netýká..

    Tak jedem dál
    díky všem :)

  11. Štěpán: Pravý pruh vede do Husitské a na magistrálu, do Hybernské a Bolzanovy je třeba řadit se v levém – viz http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@x=133113276@y=135948288@z=18 . Mimoto vlevo bývá výrazně kratší kolona. To, že je Bulhar dvě křižovatky (vzdálené od sebe 50 metrů) může být nakrásně pravda, ale pokud se to projíždí na jednu zelenou, tak nám to může být šumák, protože prostor na změnu pruhu je mezi těmi křižovatkami minimální a pokud tam někdo takový manévr dělá v autě, tak je prase, na kole je pak termín „hodně riskantní“ velmi slabé slovo.

    Magistrála je v pohodě, od IPP na Hlávkův most na kole zaručeně nejrychlejší, obráceně často jezdím Holešovice – Hlavní nádraží a to je taky naprosto v pohodě, protože to ve špičce prostě stojí. Jen má každé dvacáté auto tendenci cyklistu, kterého vpravo zahlédnou, natlačit na svodidla, ale video z toho nemám, takže to nemůžu dokázat… ;-)

    Ale teď už od žabomyšího sporu, kudy kdo co jezdí. Hřebíček na hlavičku uhodil Michal: Až legální průjezd přes tu křižovatku nebude odrazující pro cyklisty zvládající běžnou jízdu v provozu, ale rozhodně netoužící po řazení do druhého či třetího pruhu, pak ta křižovatka teprve bude pro cyklisty dobře vyřešená.

Další z rubriky

Cykloboxy na Praze 10 skončily 18

Příběh cykloboxů pro individuální uschování kol v desáté městské části se po dvou letech provozu..více

Patočkova: ochranné cyklopruhy u střešovické vozovny 10

Na rozhraní ulic Patočkova a Milady Horákové u zastávek tramvají Vozovna Střešovice vznikly na konci..více

Cyklomagistrála na Hlávkově mostě? Zatím jen apel na řidiče 31

Zhruba třicet lidí se ve čtvrtek 26. září účastnilo happeningu „Otevíračka cyklomagistrály“ pořádaného kolektivem Bike..více

Cyklostojany ve vozovce 2

Cyklostojany umisťované ve vozovce. V jiných městech a zemích běžná praxe, v Praze po dlouhou..více

Adam Scheinherr: Pokud cyklodopravě prostor nezačneme dávat, tak na kole jezdit nikdy nebudeme 70

Po celé jaro jsme vám přinášeli ankety o plánech jednotlivých městských částí v oblasti cyklistické..více

Co chystají městské části: Praha 19 (Kbely) 12

22. 07. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru