Stručný výtah ze zákona

Na jedné ze svých karikatur si známý cyklokreslíř Singer dělá legraci z nezbytné výbavy městského cyklisty v nehostinném prostředí, kterou by (kromě např. airbagu či 30 mm automatické pistole) měl být také s sebou přepravovaný najatý právník. Nelze předpokládat, že by každý, kdo jezdí na kole, znal detailně každé zákoutí silničního zákona, které se týká cyklistů. Někdy je proto potřeba ujistit se, jak to vlastně v zákoně je, zvlášť, dostane-li se člověk do kontaktu s jeho strážci. K tomu se hodí alespoň stručný psaný výtah ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. v platném znění.

Náš čtenář a přispěvatel Jiří Ptáček takový výtah připravil. Zkrátit tlustou právní úpravu vztahů účastníků silničního provozu na pouhé čtyři strany dalo docela hodně práce, ale výsledek je užitečný. On sám si jej vytiskl, zatavil a vozí s sebou. Výtah obsahuje především ustanovení k provozu cyklistů na pozemních komunikacích a povinnosti účastníka dopravní nehody.

Právní minimum cyklisty ke stažení zde.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. zajímalo by mě jak je to s jízdou po chodníku — podle 361/2000Sb. je chodník určen pouze chodcům není-li v zákoně uvedeno jinak. To „jinak“ jsem nenašel.
    A pak by mě zajímalo, jestli drtivou většinu pražských „chodníků“ vůbec lze považovat za chodníky dle 369/2001 Sb. kde je výslovně cituji:
    „1.4.1. Chodníky musí být široké nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0 %).
    1.4.2. Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5,0 %), delších než 200 m, musí být zřízena odpočívadla o podélném a příčném sklonu nejvýše 1:50 (2,0 %).
    1.4.3. Chodníky v místech přechodů přes komunikace musí mít snížený obrubník na výškový rozdíl 20 mm oproti vozovce a musí být opatřeny signálními pásy spojujícími varovné pásy s vodícími liniemi. U změn dokončených staveb musí být signální pásy jen v případě, že bude zajištěna bezpečnost při přecházení zrakově postižených osob. Navazující šikmé plochy musí odpovídat požadavkům na šikmé rampy dle bodu 1.3. této přílohy. Po celé délce sníženého obrubníku, směrem do chodníku, musí být zřízen varovný pás šíře 400 mm při současném zachování přesahu nejméně 800 mm na obě strany signálního pásu. Obdobně tento pás musí být zřízen i v místech výjezdů z hromadných garáží a parkovišť. Varovný pás lze provést i místo sníženého obrubníku.
    1.4.4. V ulicích obytných zón, kde není přirozená vodící linie, musí být zřízen při jedné straně ve vzdálenosti 800 mm od okraje komunikace hmatný pás šíře 400 mm. Jeho vlastnosti jsou shodné s vlastnostmi signálních a varovných pásů.
    1.4.5. Na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty musí být zřízen hmatný pás šíře 300 až 400 mm, který je součástí pásu pro chodce.“

    Skoro by řekl, až mě chytnou strážníci, že to po čem v Praze jezdím není chodník nebo aspon by se o tom dalo s velkou nadějí na úspěch pochybovat.. :D

  2. edit: také si můžeme všimnout, že v 1.4.5. zákon 369/2001 Sb. hovoří výslovně o pásu pro chodce a pásu pro cyklisty (!!!). Na chodníku, který je určen dle 361/2000 Sb. jen chodcům! – omlouvám se za primitivní výklad, ale nejsem právník.

  3. Motáš dohromady víc věcí.

    369/2000 Sb. je vyhláška o užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace…. (prostě „invalidní vyhláška“), která už neplatí. Místo ní je platná vyhláška 398/2009 Sb. o bezbariérovém užívání staveb. To, co je v ní popsáno, jsou nároky na nové a nově upravované stavby (z nichž jedna část jsou komunikace).

    Co je a není chodník stanoví silniční zákon (13/1997 Sb.), který se zhusta odvolává na normové hodnoty, tady konkrétně na ČSN 73 6110 Místní komunikace.

    K vlastní jízdě po chodníku: taky se zde směšují dvě věci. Chodník jako fyzická věc (ve smyslu 13/1997 Sb. a odvolávkou na ČSN 73 6110) a právo po něm jet. To nastává třeba v případě, kdy je na fyzickém chodníku udělená právní společná stezka pro pěší a cyklisty (značkou C9a nebo C10a). V tom případě se po chodníku jezdit smí, jinak ne (a to ani děti pod deset let, jak je často prosazovaným bludem).

  4. Štěpán: Jaký je právní základ toho, že děti pod 10 let nesmějí jezdit po chodníku? Podle mne lze z § 58 (2) silničního zákona vyvodit, že děti pod 10 let po chodníku jezdit smějí.

    Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci 1) jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.

  5. Cyklistům je jízda po chodníku zakázána, pouze pokud by byla místní úpravou povolena, neplatí na ní povinný dohled nad cyklisty do 10 let.

  6. Amoniak: Sebekriticky přiznávám, že jsem si to tak doposud vykládal. To má ovšem docela zajímavé důsledky na to, kde vlastně děti do 10 let mohou samy na kole jezdit (tedy že prakticky vůbec nikde, protože bez dohledu rodičů nemohou ani vyjet z domu, nemají-li zrovna štěstí na cyklostezku nebo obytnou zónu před barákem).

  7. Vratislav: je to tak, jak píše Amoniak.

    Základem je, že po chodníku se nejezdí (§53 (2) – je i v tom výtahu) – nikdo a nikdy.

    Pokud se výjimečně vyskytuje chodník, po kterém se jezdit smí (označkovaný jako pěšo+cyklostezka), pak na něm děti pod 10 let nepotřebují mít dohled. To ostatně celkem koresponduje s tím, že děti nepotřebují dohled ani na samostatné cyklostezce.

  8. A to jsem měl za to, že některá ustanovení silničního zákona jsou celkem rozumná. Dítě do 10 let po chodníku, pak po silnici, to mi přišlo přijatelné. Asi se poptám pánů legislativcotvůrců, zda o tomhle vědí a chtějí to měnit, nebo to tak míní nechat. Vzhledem k tomu, kam směřuje společnost jako celek (tedy k většímu dohledu nad dětmi) a kritickému názoru MD na děti na kolech vůbec mám ale docela strach, že to dopadne třeba i hůř. (V návrhu strategie BESIP do roku 2020 jsem o tom ale nic nenašel.)

  9. Tohle mi nedá – Silniční zákon (13/1997) rozumný je. O čem se tady převážně bavíme, jsou Pravidla provozu… (361/2000).

    Že se po chodníku nesmí jezdit mi přijde jako vemli rozumné. Vždyť je to stejný princip ochrany slabších účastníků provozu, jaký se (i tady) snaží prosazovat ve vztahu cyklistů a motoristů.

  10. Štěpán: Well, dám si pozor na termity, příště… :-)

    Ale pokud jde o věcnou stránku, tak stejně nesouhlasím. Mám za to, že dítě do deseti let na kole je, pokud jde o schopnosti a možnosti (a především o to, kde je žádoucí, aby se pohybovalo), podobné spíš chodci než vozidlu.

    Ovšem, podle názoru odboru vozidel MD je žádoucí, aby se dětští cyklisté na veřejných komunikacích pokud možno nevyskytovali, a to ani jako pasažéři — tento názor ale rozhodně nesdílím. Naopak myslím, že je potřeba vytvořit podmínky pro to, aby děti mohly jezdit na kole po městech samostatně od nejútlejšího možného věku.

  11. Mohu se zeptat, zda existuje nějaká legislativní definice pojmu chodník?

  12. Nechci si hrát na vševěda, ale mám dojem, že ne (resp. jsou v tom nějaké rozpory mezi jednotlivými zákony). Nejasná definice pojmu chodník totiž dělá vrásky i cykloskupině na MD a i kvůli tomu bude patrně třeba sahat do útrob obou Štěpánem zmiňovaných zákonů hlouběji, než by bylo snadné. Alespoň tak to zaznělo někdy před rokem na cyklokonferenci, když se tam hovořilo o záměrech MD na hlubší změny legislativy ve prospěch cyklistů.

  13. Matka: zmiňovaný silniční zákon (13/1997):
    §3 (1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.
    §6 (1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace….
    §12 (4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástí místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce.
    (nadchody|lávky pro pěší, zábradlí… jsou součástí podle různých písmen odst. 1)

    Přeloženo do češtiny: o tom, co je chodník se rozhoduje při výstavbě (je to popsáno již v povolení) a silniční úřad to následně jen schválí a oficiálně zařadí. Co se postaví, to se musí nejprve nakreslit a tady (mimo jiných) přichází ke slovu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, kde je:

    3.1.13 Chodník
    část přidruženého dopravního prostoru určená zejména pro chodce. Chodník je oddělen od hlavního dopravního prostoru vertikálně a/nebo horizontálně. Vertikální oddělení tvoří zvýšená obruba případně doplněná zábradlím, sloupky a pod., horizontální oddělení může tvořit postranní dělicí (zelený) pás do šířky 3,00 m případně odvodňovací proužek, nebo cyklistický pruh/pás a dále varovný pás podle zvláštního předpisu. Jednotlivé možnosti oddělení se mohou užít samostatně nebo společně. Do stavební šířky chodníku se započítávají pruh/pás pro chodce a bezpečnostní odstup/odstupy a tato šířka tvoří průchozí prostor. Bezpečnostní odstup na straně hlavního dopravního prostoru je součástí tohoto prostoru.

  14. Vratislav: nemám nic proti dětem na kole, jen houšť a větší kapky… :-). Ale do těch deseti pod dohledem, který nevnímám až tak jako nějakou ochranu (upřímně, jak z kola zabráníš dítěti někam vjet?), jako svého druhu „kološkolu“ – online výuku v provozu. V autoškole tě taky hned nepustí na silnici, ale jede s tebou instruktor. Dítěti můžeš desetkrát říct, že na křižovatce bez značek má přednost ten vpravo a doma to dvacetkrát ukazovat na obrázku, ale až teprv ve skutečnosti dojede na první křižovatku, tak tam musí být někdo, kdo na něj včas zařve „zastav a rozhlídni se“. Pokud bude pořád jezdit jen po chodníku s tím, že mu vlastně na kole nikdy nic nehrozí a v deseti se prvně vydá na silnici, tak neskončí dobře.

  15. To Štěpán:
    Jo, jo, o tom, co tady píšeš vím. Je jasné, že od určité doby existují stavebně tecnické parametry na budování chodníků.
    Problém je v tom, že mnoho „míst přilehlých k pozemním komunikacím a určených především k užití chodcům“ tyto parametry nesplňuje. Stavěly se dávno pradávno a dávno pradávno se jako chodníky používají.
    Stejně, jako dnes existuje spousta starých neopravených silnic, které neodpovídají technickým parametrům, ale jezdí se po nich podle zákonů o siličním provozu.
    Domnívám se, že skutečně legislativní definice chodníku neexistuje, ačkoliv na ně zákon mnohokráte odkazuje.
    Mimochodem, kolem té neexistence definice chodníku bylo také dost soudních sporů (např. parování na chodníku/nechodníku) a dopadaly různě.

  16. V tom případě bude třeba do 361/2000 Sb. doplnit ve druhym paragrafu odstavec nn) chodník je … ;-) Celkem se divim že to mezi těma „rozumí se pro účely tohoto zákona“ ještě neni.

  17. díky za zajímavá vysvětlení k chodníkům.
    Napadá mě proto řešení ve smyslu co není zakázáno je dovoleno – tedy nejlépe zrušit ten plošný zákaz jízdy na „chodnících“ (když ani vlastně není jasné co to je „chodník“ – každý případ přece nemůže končit u Ústavního soudu ;)). A místo toho zavést nějaké jednoduché pravidlo, co se týká míjení chodců – omezení rychlosti a zákazu jejich omezení (o ohrožení ani nepíšu) apod. plus samozřejmě častější zákazy vjezdu pro cyklisty na některá místa přeplněná chodci atp.
    Protože jinak různé nejasnosti ve výkladech podle mě jen přispívají k tomu, že nedodržování pravidel se stává nezbytností a kontrola jejich dodržování se stává někdy nástrojem k šikanování ze strany MP, PČR, úředníků….. a to je škoda a je to zbytečný.

    Možná to vypadá, že jsem jen pro segregaci cyklistů od aut, ale ne. V centrech měst určitě, tam to jinak nejde, ale třeba v Praze je spousta pustých a krásných míst, která je škoda nevyužít a tam (mimo centrum) kde auta dosahují rychlostí 50+ je segregace cyklistů nejlepší řešení.

  18. josuk:
    nejlépe zrušit ten plošný zákaz jízdy na „chodnících“ – to snad ne! To by totiž znamenalo, že by po chodníku mohli jezdit úplně všichni (je před křižovatkou kolona? Nevadí, krásně legálně jí objedu po chodníku; nedá se zaparkovat před domem? Ale vždyť na chodníku je tolik místa…).

    Nedodržování pravidel rozhodně není nezbytností. Dodržuju je naprosto bez problémů a nijaké šikany stran státních orgánů jsem si teda nevšiml.

  19. 361/2000 Sb. §53 (7) „Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.“
    Podle mě stačilo by jen třeba: „Osoba na jízdním kole nebo vedoucí moped… smí užít …“ a byl bych i přísnější — místo neohrozí-li bych dal neomezí-li (!) možná bych specifikoval maximální rychlost na cca 10-15 km/h.. odstup na délku paží… (nemůžu za to, že se podívám na hodinky cyklista s tím nepočítal.. ;-)) + vina při případném střetu převážně na straně cyklisty…

    Je mi jasný, že to není jednoduchý a sám mám konflikty s neohleduplnými cyklisty. Pokud totiž budou někteří jezdit jako … tak na některých místech, typicky třeba u Žlutých lázní v Podolí, kde je občas velmi hodně chodců, se brzo objeví Zákaz vjezdu cyklistů, nebo Cyklisto sesedni z kola a jezdit se bude po silnici… :-(

  20. Mě by zajímalo, jak to je s použitím stezky pro cyklisty. Není mi z toho jasné, jestli je povinné použít i stezku pro chodce a cyklisty nebo to platí jen pro stezku pouze pro cyklisty. Ve finále je to asi úplně jedno, ale třeba pro lepší pocit, že nemusím pořád porušovat předpisy :).

  21. Je povinné jak použití stezky pro cyklisty, tak stezky pro chodce a cyklisty.

  22. Měl bych dotaz hned k prvnímu odstavci paragrafu 57: „Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.“
    Konkrétně pak jak si toto mám vysvětlit v tunelu pod Vyšehradem. Cyklostezka je zde přerušena cedulemi „cyklisto sesedni z kola“. To pak tedy pro mě ale není cyklostezka, když po ní nemůžu jet na kole. Dělám to tedy v tomto místě tak, že před svodidly/zábradlím přejedu na silnici a tunel překonám po ní a pak se při nejbližší příležitosti zase vrátím.
    Neporušuji při tom ale tohle ustanovení, že jsem povinen užít cyklostezku (když tam „jako“ je)?

  23. Omezení rychlosti cyklistů je nesmysl – pak by musel být v povinné výbavě kola tachometr, jinak bude omezení nevymahatelné.

  24. Ještě k omezení rychlosti – ono už je i tak problematické 20 nebo 30 km/h na normální silnici. Většina cyklistů tam ale stejně o moc víc nejede, zatímco na chodníku není už 20 km/h bezpečná rychlost.

  25. josuk: měřit rychlost u kola je nesmysl – nejen že by musel být povinnou výbavou kola tachometr (jak píše i JacquesClouseau), ale ještě by musel být schválený (schválně se podívejte, zda na tom svém máte známou značku atestu „SD8“. Nemáte? Tak s ním nesmíte do provozu) a mít úřední ověření o správnosti měření.

    Odstup na délku paže – čí: Cyklistovy, chodcovy, té delší z nich, nebo snad úředně schváleného policajta :-)? To už je snad lepší odstup na délku Pražského loktu, který je vezděný do novoměstské radnice. Tam si každý může svou ruku přeměřit ;-).

    Alča, Amoniak: tohle právě pání pos*anci nevychytali – povinnost použití platí navyhrazený jízdní pruh, „předstojný chlívek“ a samostatnou cyklostezku. Společná stezka pro pěší a cyklisty (lhostejno zda nedělená nebo dělená) tam není, takže její použití nelze vymáhat.

    Marek Turovec: při podrobnějším průzkumu značek u vyšehradského tunelu zjistíš, že tam je stezka pouze pro pěší (a ta dodatková tabulka o sesedání tedy zcela nadbytečná). Cyklostezka to pak tedy rozhodně není a nesmíš tam jet na kole po chodníku. Tvé řešení objet to po silnici je tedy jediné správné. Dokonce se ani potom zase nemusíš cpát zpátky na chodník škvírou mezi svodidlem a zábradlím, ale klidně pokračovat dál po silnici, protože to tam není nijak uzpůsobeno k nájezdu na chodník (tedy alespoň před rekonstrukcí nebylo, už jsem tudy nějakou dobu nejel).

  26. Štěpáne, platí to i pro stezku pro pěší a cyklisty. Vyhláška MD tuším 30/2001

  27. 30/2001 Sb. (včetně mnoha pozdější updatů) je prováděcí vyhláška k pravidlům – stanovuje tvar a význam dopravních značek a zařízení, způsob řízení provozu a další věci.

    V §10 (1) m) skutečně u značky C9a „Stezka pro chodce a cyklisty“ přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky (obdobně písmeno o) pro stezku rozdělenou – C10a).

    Jde tedy o to, zda „platí víc“ vyhláška nebo zákon. Mám za to, že již bylo někde* rozhodnuto, že prováděcí vyhláška nemůže svůj zákon překročit – tady tedy nesmí přidávat povinnost něco použít, která v zákoně není.

    Ale tento problém se celkem úspěšně řeší sám – co se tak dívám, tak dobře polovina společných cyklopěších stezek/chodníků je ve skutečnosti závada dopravního značení. Například ta úžasná stezka v Budějovické – od Vyskočilovy je značená jako samostatná cyklostezka; od Vokáčovy je sice správně rozdělená, ale zase je tam špatně to vlastní rozdělení (cyklisti by měli jezdit po dlažbě podél obchodů a chodci se tísnit na asfaltu podél trávníku). Tohle (a pár dalších) jsem ještě iniciativně oznamoval správci, ale když se nic neděje, tak už mě to idealistické nadšení přešlo. Maximálně tak založit síň hanby, tam by se podobných obrázků sešla určitě pěkná hromádka.

    Když už jsme nakousli vyhlášku 30/2001 Sb, tak si dovolím ještě jednu odbočku: §24 (1) g): S 7 – „Přerušované žluté světlo“; je ve tvaru plného světla, může být i ve tvaru č. S 4, č. S 10b (signál pro cyklisty „pozor“ – kolo ve žlutém kruhu) nebo č. S
    11b (signál pro chodce a cyklisty „pozor“ – kolo a jdoucí panáček ve žlutém kruhu) v případě, že je nutno zvlášť upozornit na přecházející chodce anebo přejíždějící cyklisty ve volném směru.
    Aź zase bude někdo tvrdit, jak nemohou být společné cyklo+pěší přejezdy a čert ví co ještě jen kvůli tomu, že není společná signalizace nebo blikací upozornění za rohem, tak ho pošlete do….. knihovny.

    _________________________________
    *) Šlo tuším o střet energetického zákona s OTP, ale opravdu netuším kde to najít a o co tam konkrétně šlo (třeba by tu někdo jiný vědět ;-)). Odnesl jsem si z toho jen tu informaci „kdo má víc“.

Další z rubriky

Cykloobousměrkový zázrak v Petrovicích 5

07. 10. - Martin - Inspirace
Na přelomu let 2016 a 2017 došlo v malé čtvrti na jihovýchodě Prahy k něčemu,..více

Deset let s Šeříkovou ulicí 3

Od vzniku stránek Prahou na kole v roce 2008 jsme Šeříkovou ulici komentovali snad třicetkrát...více

Evropský týden mobility v Praze 26

Jako každý rok i letos čeká Prahu v druhé polovině září Evropský týden mobility (ETM)...více

Lucemburk podruhé – Praha budoucnosti? 3

V minulém článku o cyklistické infrastruktuře v Lucemburku jsem představil dvě nejchytlavější infrastrukturní stavby: lávku..více

Jedno světlo nestačí! 24

Podzim se přiblížil a dny se začaly opět citelně zkracovat. Jako každý rok přinášíme krátký..více

Co nového v Lucemburku? 10

Lucemburk je město spojené s Prahou nejen historickými kořeny (slepý král Jan Lucemburský bývá také..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru