Tři skupiny

Publikováno: 08. srpna. 2011, 1 min. čtení
Aktualizováno: 20. prosince. 2020

Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek v rozhovoru pro Hospodářské noviny říká: Nejde o to, jestli mohou manažeři jezdit na kole do práce. Děti a starší lidé jsou dvě velké skupiny, kterým by možnost cyklistické dopravy velmi ulehčila život ve městě.

Tomu ale musí odpovídat infrastruktura. Podíváme se proto na tři zásadní skupiny uživatelů, které dnešní běžná infrastruktura omezuje nebo přímo ohrožuje. Jsou jimi samostatně jedoucí děti nad deset let, senioři a cyklisté převážející děti.

Děti samostatně

Dopravní předpisy dovolují samostatnou jízdu na kole po veřejné komunikaci dětem od deseti let. Pro samostatnou dětskou mobilitu je to ideální věk, přesto nelze očekávat, že by takto staré děti mohly dosáhnout úrovně dovednosti nezbytné pro jízdu v neupraveném městském provozu. Omezujícími parametry jsou v tomto případě nedostatečná výška, menší síla a zrychlení, omezená schopnost orientovat se ve složitější dopravní situaci a konečně i větší zranitelnost v případě nehody.

Co z toho vyplývá? Výškové omezení jednoznačně vyžaduje, aby se dětský cyklista v živějším provozu nedostal do situace, kdy jej automobily mohou předjíždět zprava, protože může být přehlédnut. Z toho vyplývá nepřípustnost jakýchkoliv přímých odbočení vlevo z druhého pruhu. Není přípustné ani řazení před křižovatkou vyžadující pro jízdu rovně použít druhý pruh.

Omezení zrychlení, rychlosti a vyhodnocování situace dále vyžaduje, aby děti neměly důvod k jakémukoliv vyjednávání s vozidly. Dále nelze za přijatelné považovat situace, kdy je cyklista v časové tísní a musí provést netriviální manévr bez možnosti řešit jej defenzívně (tedy zastavením a vyčkáním). Zvláště není přípustná situace, která vyžaduje zařazení se do kolony vozidel, nebo její křížení. Pro dětské jezdce jsou tak, je-li provoz živý, nepřijatelná odbočení vlevo a také lokální zúžení komunikace například u přechodů pro chodce. Kruhové objezdy jsou pak nepřijatelné i za slabšího provozu, protože u nich není bezpečný způsob defenzivního překonání.

Omezená schopnost orientovat se ve složitější dopravní situaci vyžaduje přehledné a jednoznačné řešení všech křížení cyklostezek a ulic vhodných pro jízdu dětských cyklistů s nadřazenými komunikacemi. Křížení by měla být řešena přejezdy pro cyklisty nebo přechody, v případě rušných komunikací nebo komunikací s povolenou rychlostí nad 50 km/h světelně signalizovanými. Vjezdy do komunikace musejí být přehledné, není tedy naprosto přípustné parkování vozidel v těsné blízkosti vjezdu na komunikaci nebo křížení.

Konečně, větší zranitelnost dětských cyklistů vyžaduje, aby se nestaly obětí kolizí s automobily ve vyšších rychlostech. Je tak silně nevhodná souběžná jízda s automobily v rychlostech překračujících 30 km/h a naprosto není přípustná souběžná jízda s automobily jedoucími rychleji než 50 km/h. Pro děti lze nicméně připustit přímé odbočování vlevo na ulicích zklidněných na 30 km/h, pokud je na nich slabý provoz a netvoří se nepřehledné situace.

Senioři

Podobně jako děti se senioři hůře orientují v provozu, platí tedy pro ně podobná kritéria jako pro děti (snad s výjimkou menší viditelnosti, i když zde zase platí, že kola starších lidí bývají zpravidla hůře osazena odrazkami a světly).

Jedná se často o lidi s omezením pohybového aparátu, pro které je leckdy obtížné třeba i jen chodit. Zásadním manévrem, který je pro seniory nepřípustný, je proto sesedání z kola a opětovné nasedání. Pro seniory jsou tedy na cyklotrase nepřípustné přechody pro chodce a úseky s příkazem vedení kola. A ze stejných důvodů i obrubníky a schodiště, nelze předpokládat, že člověk, který sotva jde o holi, bude schopen své kolo strkat do třicetistupňového spádu schodiště s lištami, nebo jej dokonce nosit do schodů bez lišt.

Z důvodu menší fyzické zdatnosti jsou pro seniory také silně nevhodné ztracené spády a strmá klesání či stoupání. I v mírnějších stoupáních je třeba počítat s tím, že senior kolo povede, je tedy nevhodné navrhovat doporučené trasy po komunikacích, které nenabízejí možnost vést bezpečně kolo, zvlášť pro silný proud vozidel.

Rodiče s dětmi

Rodiče s dětmi používají zpravidla pro přepravu dětské sedačky, dětská kola, někdy na tyči, často také dětské vozíky a pravděpodobně se i v ČR začnou ve větší míře vyskytovat nákladní kola bakfiets a tříkolky christiania.

Jízda s dětskými koly pod dohledem vyžaduje, aby byla táž komunikace sjízdná jak pro děti, tak pro rodiče, kteří je doprovázejí. Za komunikaci zcela vhodnou pro děti do deseti let s doprovodem tak nelze považovat ani běžný chodník.

Jízda s dětskou sedačkou umožňuje sice jezdci zvládat téměř totéž co bez dítěte, problémy ale nastávají v úsecích, kde se sesedá a dále všude tam, kde silný provoz zvyšuje riziko byť i malé nehody.

Tažená dětská kola, nákladní kola a kola s vozíkem tvoří soupravy větších rozměrů než jaké má běžné kolo. Minimální šířka průjezdného profilu musí být jeden metr. Pro nutné větší vybočení vozidel při předjíždění není přípustná jízda za silného provozu, kdy cyklistu předjíždí jedno vozidlo za druhým automaticky bez vybočování do druhého pruhu a zejména ne tehdy, tvoří-li nezanedbatelný podíl dopravy nákladní vozidla.

S ohledem na emise není přípustná jízda v koloně vozidel a zejména čekání ve stojící koloně. Dále není přípustná jízda po komunikacích, které jsou vlivem silného provozu zacpané v celé své délce, pokud nejsou vybaveny cyklopruhem. U velmi rušných komunikací, kde lze očekávat vysokou úroveň znečištění vzduchu, není jízda v hlavním dopravním prostoru přípustná vůbec. Nedoporučuje se ani jízda v prostoru přidruženém, není-li od hlavního dopravního prostoru oddělen zeleným pásem.

Protože nákladní kola při své šířce zpravidla neumožňují předjíždět auta stojící před křižovatkou zprava, jsou pro rodiče s dětmi naprosto nepřípustná taková řešení křižovatek, která nenabízejí cyklopruh nebo piktokoridor až ke stopčáře.

Nákladní kola vyžadují patřičně dimenzované vyčkávací prostory. Není-li možné překonat komunikaci najednou, musí být vyčkávací ostrůvky dlouhé nejméně 2,5 metru a v každém případě na ně musí být nízký nájezd bez obrubníku a to i na přechodech pro chodce, pokud se používají k defenzivnímu překonání křižovatky.

Nákladní kola nelze nosit, takže samozřejmě nejsou přípustná schodiště a obrubníky.

Shrnutí

Pro přehlednost jsem jednotlivé překážky shrnul do jednoduché tabulky:

ProblémDěti nad 10 letSeniořiNákladní kolo, vozík
Odbočení vlevo z druhého pruhu (Vmax=50 km/h)nepřípustnénevhodnénevhodné
Jízda rovně z druhého pruhu (Vmax=50 km/h)nepřípustnénevhodnénevhodné
Druhý pruh (Vmax=30 km/h)nevhodnénevhodnémožné
Zařazení do kolonynepřípustnénepřípustnémožné
Jízda v koloně (plynulá)nepřípustnénepřípustnénevhodné
Kolona před křižovatkou, řazení bez cyklopruhu nebo piktokoridorunevhodnénevhodnénepřípustné
Kruhový objezdnepřípustnénevhodnémožné
Zúžení (např. tramvajový ostrůvek)nevhodnénevhodnémožné
Jízda v provozu Vmax = 50 km/hnevhodnénevhodnénevhodné
Jízda v provozu Vmax > 50 km/hnepřípustnénepřípustnénepřípustné
Nesignalizované křížení rušné komunikace Vmax > 50 km/hnepřípustnénepřípustnénevhodné
Přechod pro chodcemožnénepřípustnénevhodné
Úsek vedení kolamožnénepřípustnénevhodné
Nesnížený obrubníknevhodnénepřípustnénepřípustné
Schodištěnevhodnénepřípustnénepřípustné
Strmé stoupání/klesánínevhodnénepřípustnénevhodné
Stoupání bez možnosti vést kolonevhodnénepřípustnémožné
Profil užší než jeden metrmožnémožnénepřípustné
Jízda podél velmi rušné komunikace (cyklopruh)nepřípustnémožnénepřípustné
Jízda podél velmi rušné komunikace (cyklostezka)možnémožnénevhodné
Vyčkávací ostrůvek kratší než 2,5 metrumožnémožnénepřípustné

 

Závěrem

Sami dokážete posoudit, jak běžně se v Praze vyskytují překážky, které pro tyto, potenciálně velmi významné skupiny cyklistů, znamenají automatický stop. Snad uvědomění si této skutečnosti přispěje k tvorbě infrastruktury, která nebude použitelná je pro ty třicátníky na horských kolech, kteří dnes v Praze bezvýhradně převažují.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

újezďák 8. 8. 2011, 11:29

La pardon, zrovna taková nahrávka na smeč, to jsem ani nečekal.

Podle mě tenhle materiál posuzuje jasná a směroplatná fakta a uchopuje je zcela ve smyslu " heč já mám klacek nebo dva a omlátím vám ho/je o hlavu".

Úvodem proč nahrávka na smeč.
Zrovna dneska jsem se na pravidelné cestě do práce skoro bál, jestli cyklisty nepostihla nějaká epidemie nebo co ?
A to jsem dnes jel okružní jízdu Prahou tedy vymetl jsem všechno od Újezda nad lesy přes Hrdlořezy, Rokytku, Rohaňák přes obě náplavky až ke Žlutým lázním a Jeremenkovou nahoru.....

Teplota +16 až +18, ideální pro cyklo a nikde nikdo, Praha cykloprázdná...... škoda zapínat počítadla.
Jestli jsem potkal 25 cyklistů tak to bylo moc.

No a teď se vraťme k článku a poměřmě ho pražským manažerským metrem.

Řeknu to asi takhle, podle toho co pan Martínek řekl, je v Praze blaze jen manažerům nad třicet let na horských kolech, těm se tady jezdí dobře, nám je tady hej a tím rušíme kruhy ostatním cykloskupinám .

Velmi ostře vnímám napadení kruhových objezdů stoupání a klesání ( to je pikatní právě v Praze) a vůbec argumentaci důchodci a dětmi.

Mě by zajímalo jestli pan Martínek ví, že valnou většinu cyklo-raněných a smrťáků v Holandsku tvoří právě důchodci a děti. To si myslím potvrdí i Vratislav, už jsme tyhle tabulky statistik z Holandska probírali...

Má proto pan Martínek nějaké vysvětlení ?

Co z toho plyne pro pražskou městskou cyklistiku ?
Prahu zbořit a přestěhovat někde na rovinu ?
Zrušit nejbezpečnější křižovatky, tedy kruhové objezdy ?
Kvůli spádům postavit táhlé nájezdové rampy, lávky, mosty, výtahy vleky za desítky miliard ?
Odstranit tramvajové ostrůvky ?
Zastavovat cyklisty blížící se ke koloně automobilů a nutit je to objet jinudy, kde není takový smrad ?
Nadimenzovat všechno na nákladní kola a kvůli všem třem christiániím které projedou Prahou jednou za týden dva kilometry sem a tam ?

Zbláznil se tady někdo ? Kdo chce cyklisty zase vystavit posměchu, a hromadám hnoje pršících z oken MHD a aut ?
Potencionálně významné skupiny cyklistů nám za to budou vděčné.

A tak si říkám, podle fota z jednoho proma páně Martínka, kde se on valil na sportovním kole sám a jeho manželka vlekala na cyklosedačce potomka v rámci radostné cyklistky v ČR, jen tak dál, víc takových nadšeneckých požadavků. Pěkně nám jezdcům na horských kolech tu Prahu, která si na nás už zvykla vosolte!

Vratislav Filler 8. 8. 2011, 13:40

Újezďák: Že se v poslední době tak systematicky vytáčíš... ;-)

Vybral jsem si tento Martínkův citát především proto, že na tyhle tři skupiny se při stavbě jakékoliv infrastruktury kašle ještě víc, než na běžné cyklisty.
Když se něco staví, tak se o tom uvažuje nejvýš z pohledu toho, že OK, dáme cyklopruh, ale až k čáře nesmíme nebo se nevejde, no nevadí, lepší něco nežli nic a zdatní chrti to zmáknou (a s tím souhlasím, než NIC je většinou lepší cokoliv). Případně když se nevejde rampa, dáme dvacet schodů, když se nevejde přejezd, dáme přechod, však oni to ti, kdo chtějí jezdit, schroustají.

Sebevětší ironie nezakryje smutnou skutečnost, že pražské cyklotrasy jsou jen pro tebe, pro mne, Hraboshe a dalších cca 10% populace, co na to fyzicky a technicky mají. To je míň než kolik lidí má fyzicky a technicky na řidičák, přitom na kole můžou klidně jezdit lidi, co řidičíák mít ze zdravotních důvodů nemůžou.

Já ti říkám, že dokud nebude OK vozit děti ve vozíku do školky a nebát se nechat děcka jezdit na kole do školy pes půl města, dokud nebude pro každého druhého důchodce v pohodě objet na kole všechny Lídly v okruhu sedmi kilometrů, tak si prostě na podporu cyklistické dopravy jen hrajeme, protože to, co podporujeme, je pořád jen (bezpochyby užitečné, příjemné a zdravé) cyklistické hobby, spadající v rámci magistrátní podpory do gesce sportu.

újezďák 8. 8. 2011, 14:18

vtipné ty všechny Lídly :D to se najezdí než u nás objedou všechny akce z letáku ....

Promiň právě proto to komentuju, že Praha a zejména ta v centru a v přechodu centra do kopců není sjízdná pro človíčky a stařečky je tak očividné a očividně neřešitelné, že mi přijde nefér tím argumentovat.

Navíc právě skupiny postižených, starších a dětí jsou nejvíc závislé na bezpečném parkování kol, protože si prostě nemohou dovolit zásobovat místní zloděje tak pravidelně jako mi manažeři :D

K čemu bude stařečkovi platná i jemu sjízdná bezbariérová cesta, když kolo nedostane z baráku ? To je v Praze obzvláš´t v lokacích s domy bez výtahů, s mezaniny nebo hlubokými sklepy v podstatě neřešitelné.

A jak říkám, mě by fakt zajímalo, čím to je, že v Holandsku je nejvíc zraněných mezi cyklisty právě těchto nejohroženějších skupin ? Čím to je ? veškerá infrastruktura je tam úplně někde jinde a...... a nic

Vratislav Filler 9. 8. 2011, 08:31

Újezďák: Jakto v Holandsku nic? Jízda na kole je tam obecně bezpečnější než u nás i přesto, že jim tam starci a děti "kazí průměr". To je ti málo?

Parkování kol je zásadní problém a bude ještě dvacet let. Ale nejdřív musí vzniknout tlak na to, aby se místa k parkování kol dělala při všech přestavbách. Což jaksi nevznikne tím, že na kole bude i nadále jezdit 1% populace. Jo a když se podíváš, kde se parkují kola tam, kde se na nich jezdí, tak sklepy a byty to nejsou. Když to řeknu tvrdě, tak pokud tu bude jezdit hodně kol, bude taky hodně levných kol v bazarech. Vzniknou dílny, které jedou na napůl neziskovém principu a pro studenty a chudé rekonstruují šroty a prodávají za pár desítek EUR. Takže o stařečky, co mají hluboko do kapsy, neměj strach.

josuk 8. 8. 2011, 19:00

S Vratislavem tady naprosto souhlasím.
Jinak podle mého názoru by bylo dobré se konečně vyhnout obvyklému českému odezdikezdi-ismu. Dnes jsem projel Počernickou ulici - namalované cyklopruhy a prázdné. Vypadá to tam jen jako způsob šikanování automobilistů. Přitom zakončení na obě strany (do Hrdlořez zvlášt) jako obvykle nesjízdné. Cyklistům stačí málo. V německu jsou vedle silnic na poli úzké asfaltové stezky, kdo jezdí občas do Nymburka podle Labe v jednom místě je pěšinka široká asi 10 cm pro oba směry a projedou všichni. Já myslím, že cyklistice stačí opravdu málo. Aby cesty vedly od někud někam, aby nekonfrontovali cyklisty s řidiči a chodci. A je to. Zatím bohužel jsme svědky investic za miliony, prezentovaných hlavně před volbami, a vypadá to jako by to cyklisti a pražané sami chtěli. Ale myslím, že tak to není.
Jinými slovy, chtěl bych malé kousky, které by se spojily v systém - aby třeba nám bří Synků se dalo nějakým způsobem bezpečně projet jinak než tramvají..

PavelM 9. 8. 2011, 09:20

V centru Ostravy vzniklo několik nových stojanů na kola na Hlídaných parkovištích a v garážích města - podle mne celkem dobrý směr. http://ostravounakole.cz/nove-cyklostojany-v-ostrave

újezďák 9. 8. 2011, 10:15

Levné dílny a díly .....:D to mě trochu připomíná bambusová kola pro Afriku :)
Bazary jsou plné kol i dnes a ten kdo tam kupuje kola podporuje zloděje :(

S tím Holandskem jsem to myslel tak, že přes obecně bezpečnější jízdu, prostředí a delší tradici ježdění na kole tam ze statistik kouká, že tam existují ohroženější skupiny cyklistů, které jsou patrně jen pouhou náhodou ohroženější i u nás.

Pak by mě zajímalo,jak a kde se při přestavbě secesního činžáku, malého paneláku nebo domů z první pětiletky najde místo, odkud kolo vyjede bez jediného schodu na ulici.... na to jsme opravdu zvědav...

Martin 9. 8. 2011, 10:54

Pamatuju si, že kdysi bývala kolárna/kočárkárna skoro v každém baráku. Teď jsou z toho pidigarsonky nebo různé večerky, bazary a podobné nebytové prostory...
A pak taky vztah k soukromému vlastnictví - netvrdím, že na Západě se nekrade, ale určitě ne v takové míře, aby se tam člověk bál nechat si kolo ve společné kolárně nebo "odstavné kleci" u nádraží. Co je platný, že se tam třeba i dají kamery, když stejně policie nenajde ani ukradené auto, natož aby hledala nějaké kolo...
Nevím, kolik může stát takový stojan pro pět kol + jeho instalace. Proč by u každé větší sámošky nemohl stát jeden, když parkovacích míst pro auta tam může být klidně 100? Jenže ono tam leckdy není ani kde uvázat psa a to je pejskařů v naší společnosti nepoměrně víc než cyklistů, takže společenská poptávka je jedna věc a podpora státu věc druhá.
Nikdo nechce investice za miliardy, ale kolik je po Praze nevyužitých starých vleček, různých zelených zón a myších děr, kudy by se daly vést trasy s minimálními úpravami. Stačilo by vyčistit, urovnat povrch a smysluplně proznačit, aby to dávalo smysl. Cyklodálnice odnikud nikam jsou k ničemu, když nemají žádné logické napojení dál. K čemu mi je perfektní oddělená stezka, když na jejím konci netuším, kudy mám pokračovat dál. Jízda po městě by neměl být orienťák - když už, tak by se mělo začít tím. Nadjezdy a podjezdy, separované stezky, to je všechno bonus, který je super, ale i bez něj lze. Jenže to bychom nesměli být myšlením (a hlavně naši úředníci a zastupitelé) stále někde na Ukrajině :(

jonáš 9. 8. 2011, 11:50

No a pak že se pro infrastrukturu nic nedělá ..
"Novou cyklistickou lávku přes Vltavu bude muset zaplatit ze své kasy výhradně Praha. Padesátimilionovou dotaci EU město muselo vrátit, když nedokázalo zajistit pozemky, z nichž by šlo na lávku postavit nájezdové rampy.
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-52527290-cyklolavka-vede-odnikud-nikam-praha-kvuli-tomu-vratila-unii-50-milionu-korun
Mimochodem, za uvedenou sumu město mohlo na daném místě místo lávky platit po 200 let převozníka, který by jezdil zdarma."

Václav Řehák 9. 8. 2011, 16:55

"Levné dílny a díly…..:D to mě trochu připomíná bambusová kola pro Afriku :)"

Na to, jak pořád zmiňuješ Holandsko, moc nevíš, jak to tam chodí. Nezanedbatelná část tam používaných kol jsou vraky, ze které bych český biker šel do mdlob (lze zahlédnout dokonce zosmené kolo, které při každém otočení dře o rám, naprosto rezavý řetěz apod.). Když se takové kolo definitivně rozpadne, zůstane ležet třeba na chodníku před barákem. Jednou za čas město projede náklaďák, který ty vraky posbírá (něco na způsob naší železné neděle) a odveze třeba do chráněné dílny, kde z nich mentálně postižení, vyléčení feťáci a jiní sociálně slabí jedinci sestaví provozuschopné kolo za pár desítek euro.

A kromě toho se kola samozřejmě hodně kradou (zejména feťáky), pročež údajně existují různé postihy za koupi kola bez znalosti původu.

Fígl je v tom, že když před nádražím stojí 5.000 kol, šance, že zmizí zrovna to moje je dost malá. A když jo, tak mě to naštve, ale do 100 eur pořídím jiné. Za to u nás, nechat treka za 15.000+ celý den osaměle přivázeného u hlavního nádraží je trochu risk (který občas podstupuju a zatím mi ho neukradli).

Václav Řehák 9. 8. 2011, 17:00

jonáš: Takhle to dopadá, když se slovo "plánování" považuje za synonymum komunismu. Ta lávka měla být součástí stavby Pražského okruhu a výkup pozemků řešen s ostatními pozemky (v režimu obecně prospěšné stavby). Jenže když se u nás všechna cykloopatření na poslední chvíli roubují na hotové projekty, jsou z toho akorát průšvihy.

Jiří 9. 8. 2011, 21:28

9: Byl jsem se dneska cestou z práce podívat znovu na lávku pod estakádou přes Vltavu. Následný pohled do katastru mě utvrdil v tom, že tu něco nevábně páchne. Neznám projekt ukončení té nešťastné lávky, ale na obou koncích nějaké pozemky patří státu (ŘSD), resp. Matičce Praze či Povodí Vltavy A MYSLÍM, ŽE V DOSTATEČNÉ ROZLOZE. Na Krejcárku takové množství pro rampu pro invalidy a cyklisty stačilo, tady by se to asi taky dalo...
Je to jen o CHTĚNÍ a profesionalitě.

josuk 10. 8. 2011, 09:15

případ s lávkou v Lahovicích je myslím jen dalším příkladem takového zneužití cyklistů. Dodavatel vydělal, město vypadá, že pro cyklisty dělá co může… ale! Chtěl nějaký cyklista někdy tuto lávku (i v dávných dobách, kdy nebyla na Zbraslav cesta jak na Václaváku se taky dalo jet podle Vltavy a překročit most na Zbraslavi, natož dnes, kdy je to na Zbraslav několik málo minut. Jinak většina cest vede stejně, myslím, souběžně s Vltavou a ne kolmo na ní a cyklista má dost příležitostí se dopředu rozhodnout pro jednu stranu řeky. Že mosty přes řeky nejsou na každém kilometru, to je přece všude normální.
Takže, neříkám, že nějaká cesta přes Vltavu není dobrá, otázka proč tahle a za tolik. Možná by bylo dobré, kdyby sami cyklisti dávali nápady, jak řešit konkrétní místa. Jsem také názoru že není potřeba nákladné investice na dlouhé stezky, které končí, ale je potřeba spíš vyřešit komplikované a špatně sjízdné křižovatky a často jen krátké úseky aby došlo k propojení toho stávajícího.

josuk 10. 8. 2011, 09:24

zapomněl jsem zdůvodnění proč návrhy samotných cyklistů: protože pak je člověk někde v zastupitelstvu, v nějaké komisi, sedí tam samí laici, nebo danou lokalitu člověk nezná, a jediné informace předkládá a výhodnoust prezentuje potenciální investor. Proto by se mělo dát někde jednoduše najít, co cyklisti vlastně doopravdy potřebují.

jonáš 10. 8. 2011, 10:01

No ono to "nechat treka za 15.000+ celý den osaměle přivázeného u hlavního nádraží" je taky trochu tim, co už bylo nakousnuto výš, totiž že po městě jezděj hlavně nadšenci, který jsou ochotný do kola investovat dost a používaj ho i na jiný účely než courání po městě. Kdyby to byla masovka, vidělo by se že pro běžný dojíždění pár km stačí převážně i "trek" za tři tisíce z Hypernovy .. ostatně stačí se podívat, co tvoří většinu kolovýho parku v Pardubicích nebo na venkově, myslim že to bude technickym stavem a cenou s tim holandskem srovnatelný.

K cyklolávce, pochopitelně účelem je asi spíš spojení od Modřan (Lhotky, Jižáku ..) do údolí Berounky, nikoli přemítání "po kterym břehu jsem to vlastně chtěl jet". Původně v projektu vůbec nebyla, proč se o nějaký cyklisty starat, Praha si tam prosadila aspoň přípravu aby se dala namontovat dodatečně. Vono je na tom Komořanskym břehu nejasnýho víc, třeba celý slavný napojení na okruh, kvůli kterýmu se tam bude asi překládat cyklostezka i trať.

újezďák 10. 8. 2011, 10:31

Ale jo, holandské hajtry si pamatuju,pracoval jsem pro holandskou firmu 12 let :).
Ty vraky mě doslova šokovaly když jsem to viděl poprvé.
Fetácký koloběh kol jsem nezaznamenal a opravny jsem opravdu nenavštěvoval, tak nějak jsem k tomu neměl důvod.

újezďák 10. 8. 2011, 11:39

nó tady je krásně vidět ta akce moderátora, to jsem mohl odpovědět najednou :D

O kolech z Hypernovy mám silné pochyby ... pár km ano, možná tak jednu sezónu a pák....
Taková kola jsem v rodině viděl.
Tchán si pořídil, žena se nakonec nechala umluvit na o nšco ale né o moc lepší.
Tchán do kola za 2999 už nasypal tolik peněz, že si mohl koupit tři takový... taktika kupovat každou sezonu nový by možná vyšla levněji.

Ženě jsem po jedné její cestě cca 1 km po panelce musel nechat vyměnit kola, zkoušeli to srovnat ale rávky prakticky tekly.....

Vratislav Filler 10. 8. 2011, 11:42

Imho je pořád ještě rozdíl mezi levným kolem, které si na nic nehraje (jsou taková, akorát se neprodávají v Praze ;-) ), a BSO z hypeprusper, co se snaží tvářit jako horák.

újezďák 10. 8. 2011, 12:22

Ono i v Praze seženeš... otázkou je prostě jaký má člověk pocit, že potřebuje poměr cena/výkon.

Jenže když se člověk zamyslí kolik je na kole materiálu a podívá se za kolik se vykupují kovy ve sběrnách, to kolo si zváží a přepočítá na cenu kvalitního šrotu a vyjde mu, že je na nule tak něco prostě musí být špatně :D

Václav Řehák 10. 8. 2011, 13:06

No právě, že se shání blbě. Řekněme, že bych chtěl něco takového: http://tinyurl.com/3u2hxur - jeté, ale použitelné, 5 převodů v nábě, kryt řetězu, cena do 3.000 Kč. Obávám se, že v Praze neseženu. Kvůli přerušením tradice městské cyklistiky u nás chybí jetá městská kola.

Proto jsem koukal v Tesku a spol. na nové šunty od těch 3 tisíc, ale prodávat kolo s véčkovými brzdami z umělé hmoty podle mně hraničí s trestným činem.

jonáš 10. 8. 2011, 13:16

Však ta umělá hmota je vyfutrovaná plechem, stejně jako kliky šlapek. Mně kdysi prošly rodinou dvě takový (tenkrát lehce dražší, možná ke čtyřem) a sám se na nich taky svez, ráfky byly v pohodě a obyčejná SIS s aretovanejma páčkama byla proti favorit speciál jistej pokrok. Kluk už má dávno lepší a ještě lepší, ale holka ho má už asi deset let s lehkejma vytuněnostma furt, na jejích sto jarních kilometrů ročně to úplně stačí ;-)

Jinak nábová převodovka jo, to bych taky bral, ale prostě se to tady moc neujalo, za ty ceny co za to chtěj. Občas se takovej měšťák vidí na divných místech, třeba tady na Chodově v autopříslušenství Unger, kolem pěti litrů .. cyklokšefty radši vedou drahej sortiment pro sportofce. Vono je spíš dobrý se zamyslet nad tim, čim se vlastně liší takovej Author za šest od Authora za šestnáct kromě nápisů na komponentech a rámu ;-)

újezďák 10. 8. 2011, 13:27

Jojo přesný, brzdy umělá hmota, kliky vypadající jako umělá hmota, jenže po bližším zkoumání potažené čímsi, co má zakrýt fakt, že materiál klik je jaksi pórovitý.
Řazení z kteréhož je nejdražší materiál označení značky, přehazka umělá hmota, ráfky probrzdíš za chvíli navíc je to celé tak měkké, že po průjezdu Vodičkovi by jsi z toho měl mnohohran.....
Navíc to celé váží metrák, pruží to kde nemá a nepruží to kde má, bowdeny jsou jako špagety a všechny šrouby nebo imbusy snesou jen jedno maximálně dvě dotažení a pak se ojedou tak, že to můžeš maximálně odvrtat.

Podle mě možná dobrý když někdo přijede do Prahy to prodávat na nádraží jako kola na jednu dovolenou a zahodit....

újezďák 10. 8. 2011, 16:30

když jsem tuhle koukal na samotný ceny nábojový převodovky tak to pod 200 dolarů myslím nešlo nikde ani v těch nejjednoduších verzích......

jonáš 11. 8. 2011, 12:42

No a co se poptat tady .. http://www.bajkazyl.cz/stavba

jonáš 1. 9. 2011, 14:01

Trochu delší litanie. Dneska jsem zase zkusil projet z Kubelíkovy na Roztyly, už bylo dávno po raní špičce.

Ke Škroupovu náměstí dobrý, ale dál na Jiřák je to přes dvě protisměrky. Druhou beru po chodníku protože tam je ucpáno parkujícíma autama. Rád bych k Vodárně a do Hradešínský, ale tam se skoro nedá dostat, tak objíždim náměstí zleva a skrz skrumáž aut na Vinohradský do Řipský až ke Koruní. Tam už neni na výběr než jet dolů Chorvatskou, kostky, naštěstí v šikaně u výkopu nic v protisměru. Zahejbám spořádaně napravo kus do Ruský a vlevo Estonskou, další pokračování parkem a Holandskou v protisměru. Přes Moskevskou a dolů kolem Bohemky Sportovní je zas kousek legální, chodník má sice asi tři metry ale po kostkách to jde taky. Dole na Vršovický dělám chybu, místo abych jel rovně do zákazu vjezdu nebo na protější chodník, odbočuju legálně vpravo a brzy zjišťuju, že na nově vyasfaltovanou širokou cestu u Botiče je to přes tramvajovej pás s 20 cm obrubníkem jedině pěšky, ještě že zrovna nic nejede.

Průjezd opravenou cestou podél Botiče až k podjezdu v Petrohradské je perfektní, na konci skok z obrubníku rovnou do křižovatky. Nad Vinným potokem standardně rozbitá, ale malý provoz a slušný průjezd do ulice U Plynárny. Tady vim z mapy že musim vpravo a někudy doleva přes vodu, ale první pokus se nezdařil, ulice U Hellady je opravdu slepá, tak až napodruhý ul. U Botiče a brzo jsem za ním. Ovšem díky rozkopané Michelské je Ohradní, Psárská a kus Hadovité až k pekárně zase "proti srsti", nezbejvá nic jinýho než to obezřetelně projet, chodník je tam vysokej a úzkej. Nahože skrz Horní Michli je to v pohodě ulicí Na Líše, až na nějakej ten práh a koukání jestli mě někdo nesejme zleva, jednou se mi to tam stalo v autě a stačilo. Průjezd na konci slepé skrz park je nově vyasfaltován, do silnice obligátní skok z obrubníku.

Pak už Sliačskou podjezem pod spojkou, uhýbám do uliček starého Spořilova kolem sokolovny, tady je šířka mezi obrubníky asi tři metry ale všechno obousměrný. Přes Hlavní a nahoru k lávce na Roztyly je to celkem rutina, jen je třeba nikoho nepotkat v myší díře u protihlukové stěny. Za lávkou by to šlo, kdyby nevedla cesta přímo mezi zastávky autobusu a infocentrum DP u metra, což je standardně legislativně ošetřeno koncem stezky pro pěší a cyklisty .. objíždim stanici zprava, kde by měla pokračovat cyklotraca, ale jen neznatelnou pěšinkou v trávě, pak kolem schodů po betonech, ale pomalinku, protože tamtudy radši chodí i polovina pěších. Možná by nebylo od věci ty schody vybagrovat úplně. U podchodu pod Ryšavého už zaplať pámbu nejsou cedule "cyklisto veď kolo", jediný pozitivum na závěr.

Tak jsem tady. Doba cesty je úplně stejná jako metrem a pěšky, má to vůbec cenu? Kdybych nepotřeboval na kole dneska odjet rovnou z práce odpoledne, asi bych to neřešil a nechal kolo na háku. A autem je to nejmíň o čtvrt hodiny kratší. Nejvíc vadí několik bolavých míst, kde je třeba zastavit, sesednout, zapomenout na značky .. možná kdyby se místo projektů na kousek stezky odnikud nikam za desítky milionů takhle projela a na pár místech zprůjezdnila vždycky jedna souvislá trasa, bylo by to daleko užitečnější. Stačilo by legalizovat tři čtyři jednosměrky, vyznačit pár set metrů stezek na širokym chodníku a snížit pět obrubníků, aby se daly přejet. Místo toho se bude dumat, zda lze někde utratit dvacet milionů v souladu s normama ..

jonáš 3. 9. 2011, 12:02

Jeden inspirativní obrázek z Havířova .. zdroj k-report http://www.k-report.net/discus/obrazky/67/32/616732.jpg

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Co se dělo na cyklokomisi od loňského podzimu?
Blogy,

Co se dělo na cyklokomisi od loňského podzimu?

24. července. 2022, 15min. čtení12