Jak Nizozemsko získalo své cyklostezky

Ptáte se, proč je Nizozemsko cyklistickou zemí? Nebylo to tak vždycky? Nebylo… Masivní podpora cyklistické dopravy byla ve skutečnosti rozumnou odpovědí na nezvládnutelný nárůst automobilismu, enormní počet úmrtí na silnicích a první ropnou krizi…

V Nizozemsku jezdí na kole nejvíce lidí. Jízda na kole je zde také nejbezpečnější na světě. Je to především díky skvělé cyklistické infrastruktuře. Jak ale Nizozemsko přišlo ke své síti vysoce kvalitních cyklostezek?

Dokonce i mnoho Nizozemců si myslí, že takové stezky zde byly odjakživa. To je ale pravda jen zčásti. Ano, nějaké cyklostezky zde byly, vypadaly ale docela jinak než dnes. Byly úzké, s nekvalitním povrchem, na křižovatkách nebezpečné nebo dokonce zcela přerušené. Cyklostezky tehdy nebyly nezbytné, cyklisté v dopravě naprosto dominovali.

Vše se změnilo po druhé světové válce. Nizozemci obnovili svou zemi a výrazně zbohatli. Průměrný příjem vzrostl mezi roky 1948 a 1960 o 44 %. Za dalších deset let už o neuvěřitelných 222 %. Lidé si mohli dovolit kupovat drahé výrobky, což zhruba od roku 1957 vedlo k velkému nárůstu počtu aut v ulicích.

Ulice v historických městech nebyly stavěné pro automobilový provoz, k vytvoření místa pro auta se prováděly demolice. Odstraněna byla i část původní cyklistické infrastruktury. Náměstí se proměnila v parkoviště a nové čtvrti byly vybaveny kapacitními komunikacemi pro motorovou dopravu. Průměrná vzdálenost uražená každý den vzrostla z 3,9 km v roce 1957 na 23.2 km v roce 1975.

Tento „pokrok“ byl ale učiněn za strašlivou cenu. Zatímco cyklistická doprava byla upozaděna a klesala o 6 % ročně, při dopravních nehodách v roce 1971 vyhaslo 3300 životů. Přes 400 z těchto úmrtí byly děti mladší čtrnácti let. Zabíjení malých dětí dostalo lidi do ulic. „Zastavte vraždění dětí,“ znělo volání po bezpečnějších ulicích pro děti jako chodce a cyklisty.

Tato výzva byla vyslyšena, zvlášť když zemi v roce 1973 zasáhla první ropná krize. Nizozemský premiér prohlásil, že tato krize změní život obyvatel Nizozemska. Že bude nutné změnit své chování a stát se méně energeticky závislými. A že to bude možné bez snížení kvality života.

Návrhy na podporu cyklistické dopravy zapadaly přesně do tohoto schématu. Neděle bez aut za úsporu pohonných hmot připomínaly lidem, jak města vypadala bez aut. Přibližně ve stejné době byla první centra měst natrvalo zbavena aut. A protesty pokračovaly. Masová motorizace zabíjela lidi, města i životní prostředí. Masové protestní jízdy nizozemskými městy a menší protesty za konkrétní cyklistická opatření vytvořily povědomí, které nakonec změnilo uvažování o dopravní politice.

V polovině sedmdesátých let začala města experimentovat se souvislými a bezpečnými cyklostezkami, vedenými mimo motorovou dopravu. První cyklostezky, postavené od nuly, vznikly za podpory národní vlády v Tilburgu a Haagu. Zpětně je můžeme považovat za počátek moderní státní dopravní politiky. Cyklistická doprava senzačně vzrostla, v Haagu o 30-60 %, v Tilburgu o 75 %. Postavte to a oni přijdou: toto přísloví se ukázalo být v Nizozemsku platným.

Shrňme tedy, co způsobilo v Nizozemsku onu změnu. Města se nedokázala vyrovnat s narůstajícím objemem dopravy, což vedlo k demolicím a veřejnému rozhořčení nad tím, kolik prostoru bylo vydáno motorové dopravě. Netolerovatelný počet úmrtí při dopravních nehodách vedl k masovým protestům. A nakonec, ropná a ekonomická krize způsobily nedostatek paliv a skokový nárůst cen energií. Řešení bylo nalezeno v politické vůli politiků i expertů na národní a místní úrovni, odklonit se od podpory automobilové dopravy a vytvořit prostor pro alternativní způsoby dopravy, jako je jízda na kole. Cyklistická doprava je nyní integrální součástí dopravních politik.

A jakých úspěchů dosáhli protestující? Počet dětských úmrtí při dopravních nehodách poklesl z více než 400 v roce 1971 na 14 minulý rok. V této ulici vznikla cyklostezka. Tento most už nemá cyklopruhy: místo nich jsou zde cyklostezky. Tento gerilový cyklopruh se změnil v trvalou cyklostezku a vjezd autům zde byl zcela zakázán. Nyní je zde známé místo s nápisem „I Amsterdam“. Toto místo, kde dříve probíhaly masové protesty, by dnes pro ležící demonstranty bylo výrazně pohodlnější.

Nizozemské problémy nebyly a nejsou nijak výjimečné. Stejně tak by nemělo být výjimečné zde použité řešení.

Za odkaz děkujeme Davidu Hembrowovi.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. přiznaná bída je podle mě pro cyklistiku asi tím nejefektivnějším stimulem.

    (je to vidět také i v historicky chudších částech česka nebo slovenska, kde bez ohledu na kopce je dodnes cyklistů mnohem víc než v Praze)
    V Praze bylo fáro vždycky odznak. (v Praze mají lidé auto na leasing, benzín od providentu – ale kolo je prostě jen pro „socky“… ) ;)

  2. Několik zajímavostí :

    není to samozřejmě celé, holaďané na svém statistickém webu vidí víc vlivů než cyklistiku :(
    http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/gezondheid-welzijn/publicaties/artikelen/archief/2011/2011-029-pb.htm
    The number of fatal casualties on Dutch roads has been decreasing since the mid-1970s, when more than 3 thousand people a year were killed in traffic accidents. In the mid-1970s it became compulsory to wear a seatbelt in the front seats of cars, and people on mopeds were required to wear a helmet. Since the year with the highest number of traffic deaths, 1972, the number of people killed yearly has fallen by 80 percent.
    :)

    Pokud počet dětských smrtí v rámci holandské dopravy je POUHÝCH 14 COŽ JE SUPER ČÍSLO tak je třeba zmínit , že 9 z toho jsou dětští cyklisté…..
    http://hembrow.blogspot.com/2011/04/netherlands-traffic-deaths-down-again.html

    Prodej aut v Holandsku roste nejrychleji v Evropě
    http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/verkeer-vervoer/publicaties/artikelen/archief/2011/2011-3484-wm.htm

    Přes stále lepší cyklistické podmínky počet aut v Holandsku neklesá.
    Počet registorvaných aut v holandsku od roku 2005 stoupl do 1/1/2010 o více než jeden milion na 7,6 milionu…

  3. Újezďák. Ano, v oblasti bezpečnosti vozidel je na tom celá Evropa prakticky stejně, podobné efekty najdeš všude. Počet aut a ujetých vozokilometrů neklesá nikde v Evropě. Viděl jsem také jeden pěkný graf, podle kterého ujetí IAD vozokilometry na hlavu velmi silně korelují s HDP na hlavu. To jsou všechno fakta, kterých se není třeba bát. Podstatné efekty jsou jinde, například v tom, že v Nizozemí se děti cítí celosvětově nejšťastněji (podle UNICEF).

  4. Ono to nebylo napadání cyklodopravy, jen takové to upozornění, že za propadem mrtvých v dopravě jsou i jiné faktory.
    Podobný trend prodělala i ČR, počet mrtvých v 70tých letech byl adekvátní Holandsku ( při přepočtu na počet vozidel dokokonce ještě větší), pak jsme se vozidly dostali holanďanům na dohled i když jsou stále před námi a úmrtnosst samozřejmě vzrostla.

    To jestli jous děti štastnější v v Holandsku je sice pěkná informace, ale vsadím se, že s cyklistikou to nemá nic společného.
    Navíc je to podle mě trend který se v Holansku v dohledné době zlomí, v zemi kde si nedávno ještě (v 70 tých letech) nikdo nezamykal ani dům či auto dnes zamykají i kola.´
    http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/veiligheid-recht/publicaties/artikelen/archief/2001/2001-0876-wm.htm

    Když už spojujeme s cyklistikou štěstí dětí tak co pohled do čerstvých Holandských statistik o sebevraždách?
    http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/bevolking/publicaties/artikelen/archief/2011/2011-3456-wm.htm

    Sebevraždy jsou v Holandsku nejčastější příčinou smrti u mladých mezi 15-30 a třetí nejčastější příčinou smrti mezi 30-45 lety.

  5. Újezďák: Nevedou ty sebevraždy proto, že mají bezpečnější silniční provoz? Ve věkové skupině 15-30 mě jiný masový důvod pro úmrtí než dopravní nehody a sebevraždy nenapadá.

  6. Mír pls , je to samozřejmě akademická debata , kterou jsem navodil po té co jsem se snažil doložit, že jen cyklistikou to nebude.

    Koukl jsem se na to štěstí- unicef-děti a píšou tam, že holandské děti jsou štastné protože holandská rodina je orientovaná na děti a ve škole po nich chtějí méně než v ostatních zemích o kolech nic :)
    Dutch children have the best lives of all children living in industrialised countries, according to new research by Unicef Germany, quoted by news agency ANP.

    Dutch children have been rated the most fortunate children in Europe. Their parents go out of their way to please them, and teachers expect less of them than some of their European counterparts.

    Navíc 12. Česko je v tom průzkum před 14.Rakouskem což by také potvrzovalo, že to o kolech není :)

    http://www.dutchdailynews.com/dutch-kids-happiest/

  7. Vratislav:
    Jiný masový důvod úhynu lidí ve věku 15 – 30 let? Co třeba shromáždění mládeže na ostrově blízko Osla.

    Na první pohled to teď vypadá jako podpásovka, ale statistická ročenka a různé grafy, kterými se tady vzájemně oháníte se za pár let ptát nebudou, proč byl v roce 2011 takový nárůst. Zůstane jen číslo a každý si ho přiohne jak bude potřebovat – třeba že se zvýšil počet úmrtí, protože mladým norům nedovolili kupovat marihuanu při výletu do Nizozemí (bylo to přece v tom samém roce…).

  8. Štěpán: A proto se v geodézii outliery (hodnoty ležící výrazně mimo trend) z dalšího zpracování apriorně vylučují.

  9. Ovšem to je statistika a její kouzlo(a)
    Bať my se bavíme o zemi, kde je nejrozšířenější „křestní“ jméno Mohamed, tedy o Holandsku.

    Norsko je o něco jinde…

    Ale k norsku mám taky něco zajímavého.

    No slowdown in Oslo rape surge

    Two teenage girls emerging from downtown Oslo’s train station were attacked on Saturday evening by five young men in yet another escalation of the capital’s burgeoning rape problem.
    arrest of five Afghan and Pakistani men immediately stoked calls for the creation of a national police sex-crimes unit. Oslo mayor Fabian Stang also called for discussions on a possible curtailment on freedoms for asylum seekers

    Podotýkám, že to není nějaká euroarábie nebo nějaký pravičácký web ale norské noviny ….

  10. Reakce na příspěvek č.2
    – 9 ze 14 dětských úmrtí dopravě jsou cyklisté…

    Nějak jsem se v tom odkazu nedočetl, zda je příčinou kolize s ostatní dopravou či cyklisté mezi sebou nebo překážkou. Ano, i sebevražda na kole také připadá v úvahu. Kokosy tam sice povinné nejsou, ale použité být teoreticky mohly. Nemáte někdo podrobnější data?

Další z rubriky

Rekonstrukce lávky na Roztylské usnadní léto cyklistům na Jižním Městě 9

10. 07. - Pavel Mašek - Inspirace
Od podzimu 2018 do jara 2019 probíhala kompletní rekonstrukce lávky na trase A217 podél ulice..více

Inspirace z vídeňské periferie 5

Vídeň je městem, které stále inspiruje. V dokončení sbírky postřehů z letošní návštěvy využiji toho,..více

Inspirace z vídeňského centra 3

Vídeň je městem, které stále inspiruje – i při desáté návštěvě tam narazíte na něco,..více

Soutěž Do práce na kole startuje již podeváté 7

Spolek Auto*Mat (PNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) pořádá v květnu již devátý ročník..více

KOLárna: budoucnost parkování u železničních stanic 8

Pod názvem KOLárna se skrývá nový koncept magistrátu na zřízení bezpečnějších úschoven kol při stanicích vlaku..více

Ochutnávka z For Bikes 17

Přinášíme vám krátkou ochutnávku z veletrhu For Bikes v podobě vybraných fotografií. Veletrh pokračuje v..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru