Zprávy z prosincové cyklokomise

Po delší době opět přicházejí zprávy z nedávné cyklokomise. Komise vcelku překvapivě unikla svému zrušení. Potěšující je, že Praha 1 se už zuby nehty nebrání instalaci stojanů na svém území. Ve městě je řada nových realizací a komise přivítá první posilu z městské části, konkrétně ze Kbel. Další zprávy už ale nejsou nijak potěšující. Na příští rok se očekává další utažení cyklistického kohoutku a zdá se, že poprvé po dlouhé době nevznikne v investickích skutečně vůbec nic.

Dnešní povídání o cyklokomisi bude vedené poněkud napřeskáčku, od věcí drobných až po systémové „klády“.

Úklid a údržba

Mráz položil na stůl téma zimní údržby, nuže letos to bude o něco málo lepší než vloni, chráněné stezky sice většinou vezme čert, ale klíčové průjezdy v HDP a (například) přes Kampu se dostaly aspoň do třetího pořadí. Ostatně, plán zimní údržby TSK si můžete prohlédnout zde.

Pokud jde o čištění cyklostezek, tak jsme se konečně dozvěděli aktuálně nejlépe fungující model: Ještě lepší než web hlášení poruch TSK je zavolat na pražskou Zelenou linku 800 100 000, která ještě kupodivu funguje — a dost dobře. Pokud jde o známou, pravidelně zabordelovanou serpentinu u Bulhara, tak tento pozemek je v majetku SŽDC, kteří to tam prý jednou měsíčně uklízejí (vreálu ale spíš jen tehdy, když je urguje právě TSK).

Web, cyklomapa, Středočeský kraj, školní cyklojízdy

Podařilo se nastavit mechanismy fungování webu, takže se může stát, že za pár týdnů stránky Prahy cyklistické konečně povstanou z již téměř roční hibernace.

Hůře je na tom cyklomapa, která aktuálně nemá realizátora. Ony na ni možná ty peníze stejně nebudou, takže vážení, schovávejte si raději své výtisky z roku 2010, možná vám budou ještě léta sloužit!

Přeshraniční spolupráce s Ráthovskem vázne asi stejně jako ta s jedničkou, v důsledku čehož asi cyklostezky na hranicích města skončí za pár let stejně jako polské dálnice na hranici vojvodství (ale ony stejně žádné nové nebudou, viz dále).

Cyklokomise dále podpořila projekt žákovských a studentských cyklojízd podávaný sdružením Oživení.

Stojanový průlom

Průniku na takřka nepřátelské území se podařilo dosáhnout instalací městského stojanu před jazykovou školou německého kulturního centra, ležícího na katastru Prahy 1. Snaha o instalaci trvala dva roky. Praha 1 stojany chápe jako nutné zlo, o které se v každém případě odmítá jakoliv starat. Přesto u nich po dlouhých urgencích vznikl aspoň seznam dvacítky lokalit, kde by ty stojany mít tedy jaksi mohla. Komise (resp. převážně Tomáš Prousek) vyprodukovala doplňkový seznam s dašími lokalitami. Debata, zda tato další místa doporučit či ne, se nakonec zvrhla v názor, že na Prahu 1 nelze nic moc zkoušet a optimální bude posvětit seznam jejich, s drobnými korekcemi. 25 lokalit je za rok maximum, které se dá na Praze 1 reálně v příštím roce zrealizovat (také se vám zdá, že podporu cyklodopravy neděláme, ale že si na ni hrajeme, abychom nezlobili?) Výsledkem je tak doplnění seznamu o lokalitu před školou v Dušní, která prošla nedávno programem Bezpečných cest a má na ně přípravu.

Nové realizace

Komisí rychle proletěly nedávné realizace, jmenujme zejména asi nejvýznamnější letošní cykloobousměrku Lidickou. Zatím nejde legálně projet světelnou křižovatkou (přímo, od mostu), ale při rekonstrukci světelné křižovatky se to napraví. Zatím je potřeba od Palackého mostu křižovatku se Zborovskou převádět, zelená pro auta platí jen pro odbočení vlevo, ve směru přímo by cyklisté vjížděli do chodců.

Hotová je také stezka Roztocká – Sedlec. Jen pro doplnění, další zajímavou realizací je cyklopruh na Hořejším nábřeží, hůř je na tom řešení na znovuotevřené Patočkově (o tom ale podrobněji někdy jindy). Něco tedy letos přece jen vzniklo, i když na šťastné roky 2007-9 budeme asi ještě dlouho jenom vzpomínat.

Praha 19 – Kbely se pochlubila sítí cykloobousměrek, mají jich nejvíce v Praze. Podrobnosti najdete ve vánočním čísle místního časopisu Kbelák (str. 7).

Peníze nejsou a nebudou

Komisí probleskla zpráva, že na investice do cyklo je v roce 2012 přidělena částka celých, neuvěřitelných deset milionů Kč. To je oproti předpokládaným investičním 5 000 milionům Kč na dopravní stavby pro IAD docela zajímavý poměr, mající asi za úkol materializovat představu, že cyklistická doprava je ve srovnání s automobilovou tak levná, že nevyžaduje investice prakticky žádné. Co na tom, že objem cyklodopravy už dosáhl asi 1/20 cest vykonaných autem a že cyklodoprava roste oproti dopravě automobilové patnáctkrát rychleji. Magistrát zřejmě došel k závěru, že do rozvoje dopravní jízdy na kole stačí investovat jednu pětisetinu toho, co do rozvoje jízdy autem.

Naprosto chápu, že je krize a Praha (krzeva Blanku) skoro na huntě. Ale právě to je důvod, proč začít dělat věci levně, ne? Skutečnost, že některá města úspěšně šetří své rozpočty právě tím, že cyklistickou dopravu masivně podporují, k pražským představitelům zjevně ještě nedorazila…

Nedostatek peněz na příští rok omezí veškeré investiční akce na minimum. Z deseti milionů se stěží dodělají věci, které se letos nestihly. Uvědomíme-li si, že se letos dělají akce, které měly být hotové už v roce 2009, začínáme chápat, do jakého srabu se výstavba systému celoměstských cyklotras v posledních letech dostává. Můžeme tak asi zapomenout na řešení problému u přístavu v Radotíně, lávky u Lihovaru či vodního prostupu Rokytka, jakož i stovek dalších chybějících akcí. Jo a protože fakt nebude za co pokračovat, nebudou se dělat ani žádné studie.

Z rozpracovaných věcí se chystá na Výtoni signalizovaný přejezd a asi 100 m cyklopruhů, zbytek původně již déle plánované akce se vynechal, nutno říci naštěstí, protože obsahoval pitominy typu padesáti metrů vedení kola.

Na TSK se jednalo o plánované rekonstrukci Hlávkova mostu. Při té příležitosti se bude upravovat křížovatka u Vltavské (ano, ta, o které píšu v páteční povídce na pokračování — co by se s ní mělo udělat, se dozvíte za pár týdnů v jejím závěru). Cyklokomise přijala v té věci usnesení, ve kterém zprostředkovaně přes Radu (které jediné smí radit) doporučuje, aby na križovatce vzniklo (plus mínus) povrchové bezmotorové křížení od KD Vltavská na západní chodník. Automobilové dopravě to vadit nebude, stejně je ze všech směrů rozkouskovaná jinými světly.

Jednou z mála věcí, které se příští rok udělají pravděpodobně bez potíží, je pokračování několika dalších etap na cyklotrase A23 (pracovně Záběhlice – Hostivař). Příprava se týká především méně konfliktních úseků „Kaufland“ a „Hamerský rybník“. Křižovatka s Chodovskou si počká na rekonstrukci související s výstavbou plánovaného hypersuper vedle, úsek přes Trojmezí je pak zatím tabu.

Jak jsme (zatím) nebyli zrušeni

Poněkud překvapivě, cyklokomise unikla zrušení. Předsedkyně při té příležitosti vyjádřila naději, že se snad na jejím jednání jednou objeví i nový radní pro dopravu, pan Nosek. Nejmenovanému členu sdružení Auto*Mat, který se dopustil jisté nejapné korespondence, pak bylo při té příležitosti doporučeno, aby nedráždil hada bosou nohou. Pořád ještě se totiž může stát, že pan radní nebude cyklistickou dopravu zazdívat.

Diskuse k řadě bodů se na tomto jednání zvrhávala v poukazování na několik zásadních skutečností, které jaksi brání v tomto městě realizovat cokoliv pořádného pro cyklistickou dopravu (nebo něco jiného). Kdo čtete pravidelně zdejší články, asi víte, o co jde, tak jen pro zopakování. Jsou to:

1. Neskutečný chaos, ve kterém si na magistrátě 99% věcí žije vlastním životem. Nejvyšším uměním vnitřní podpory cyklo je pak u žádoucích věcí tento vlastní život spustit a pak se někdy povede něco zrealizovat.

2. Kašlání na vlastní, schválená pravidla, projevující se v případě cyklistické dopravy konkrétně totálním ignorováním koncepce rozvoje cyklistické dopravy do roku 2020 a Krajského programu snižování emisí. Z toho, že se na ustanovení Programu v dopravních kapitolách zvysoka kašle, by se už dneska nevymluvil ani Březina. V místech, kde se tvoří zadání pro stavební akce, se zadání pro pěší nebo cyklo zabíjí víceméně svévolným způsobem, často na základě úvahy rozhodujícího úředníka ve stylu „já bych tu na kole (nebo pěšky) nikdy nešel, tak tu žádné cyklo (nebo chodníky) nebude potřeba.“ A je to.

3. Nulová politická podpora shora, která by obě předchozí vady mohla zaretušovat tak, jako se to děje v desítkách jiných případů. Dokud nebude na plnohodnotnou integraci cyklistických řešení politický zájem, půjdou věci podle bodu 2. Kam, si dokážete domyslet.

Konkrétně na komisi ale nakonec toto postěžování vedlo k pozitivnímu výsledku spočívajícím v tom, že KCD do příště stvoří informační materiál určený pro klíčové radní a popisující stručně a výstižně příčiny a následky výše popsaného magistrátního bordelu. Šance, že to pomůže, není asi moc velká, ale koneckonců, kdo jiný by mohl na magistrátě hrát roli pravdomluvného šaška, než komise Rady?

Přituhuje

Jak vidno, výhled po nedávných změnách není zatím příliš optimistický. Zatím ještě není jasné, zda se jedná jen o přechodný poryv větru, a po ustálení se situace vrátí do standardního chaosu, umožňujícím alespoň unylý rozvoj podložený sice nedostatečnými, ale alespoň trochu slušnými prostředky. A nebo zda skutečně přituhuje. Protože jestli ano, nastává rozvoji cyklistické dopravy dlouhý mráz, který tentokrát nepřichází z Kremlu. Měli bychom se proto zřejmě začít připravovat na to, že někomu bude třeba trošku zatopit…