Chudáci pěšáci (1) – Chvála chůzi

Tato série čánků byla napsána pro Prahou na kole a vychází společně na stránkách Dopravní web a Prahou na kole. Za pomoc při výběru fotografií a cenné podněty děkuji Václavu Křížovi.

Na cyklistickém webu se často vymezujeme především vůči dopravě automobilové, zatímco chodce jsou zde sklony vnímat podobně, jako řidiči někdy vnímají kolo: málem jako pomalé a otravné překážky, které je třeba z komunikací vyhrazených cyklistům vyhnat (a kde to nejde, pohyb jim, co nejvíc omezit a znepříjemnit). Je načase tuto přezíravost napravit. Pěší doprava není cyklistické konkurencí či protikladem. Daleko spíš platí, že chodec a cyklista jsou v Praze takříkajíc na jedné lodi; a že je to bohužel bárka sakra chatrná.

Následující sérii čtyř článků proto věnujeme podmínkám pro pěší dopravu v Praze. Asi nebude překvapivé, když ukážeme, že pěší jsou na tom často ještě hůř než cyklista, který, konec konců, může využít infrastruktury pro auta daleko lépe než chodec.

Chvála chůzi

Chůze je pro lidi základní způsob pohybu. Je ještě přirozenější pohyb než jízda na kole a má přinejmenším o mnoho desítek tisíc let delší tradici. Stejně jako kolo, je to doprava bezmotorová, nevyžadující jinou energii než naši vlastní. A do doby, než rozvoj motorismu donutil vozidla veřejné dopravy k podstatnému zvýšení rychlosti, bylo tempo chůze i mírou rychlosti veškerého pohybu ve městě a tím i měřítkem měst jako takových.

Lidský rozměr center měst a obcí je patrně nejdůležitějším dědictvím, které nám historicky používání nohou jako základního dopravního prostředku zanechalo. Tam, kde se chůze marginalizuje, zejména na úkor dopravy automobilové, mají pak zpravidla potíže i ostatní, relativně šetrné druhy dopravy: kolo a doprava veřejná. Kolo s chůzí sdílí požadavek přiměřeně bezpečného dopravního prostředí, na veřejnou dopravu zase musíte dojít alespoň kousek pěšky.

Dnes se zdá, že pěší doprava v Praze zajímá málokoho. Velmi nepřesné odhady v městské dopravní ročence uvádějí, že se výhradně pěšky uskuteční asi 23% cest. Tím jsou míněny cesty, které „stojí za to“, například do práce nebo do školy, nikoliv drobné pochůzky (které se zpravidla vykonávají právě pěšky). Chůze je součástí i skoro každé cesty motorovou dopravou, je součástí přestupů ve veřejné dopravě, dokonce při čekání na autobus, vlak či metro, je člověk vlastně chodcem. Když k tomu připočteme nižší rychlost chůze jako takové, vyjde nám, že chodcem je obyvatel Prahy během svých cest v průměru největší dobu.

Pěší doprava je neuvěřitelně levná. Dneska k ní potřebujete prakticky jen boty (a dřív nebylo nutné ani to). Když se podíváte, co je drahého na výstavbě cest pro pěší, zjistíte, že ve městě jsou to především světelné křižovatky, lávky a podchody. Tedy vesměs opatření pro to, aby pěší nepletli pod kola autům. Chodci vlastně potřebují jen rovné a přiměřeně široké chodníky, sem tam nějaké to schodiště na překonání kopce, mostek přes potok či řeku, a to je všechno. To ostatní jsou investice vyvolané jinými druhy infrastruktury.

Libeň, Zenklova, chodník zde chybí, tudy se chodí bahnem. (mapa)

Pražské reálie

Je vlastně legrační, že drtivá většina výdajů na úpravy komunikací pro pěší se v Praze vydává v rámci zlepšování podmínek pro automobilovou dopravu. Částka je obtížně odhadnutelná, protože se ze staveb jako je tunel Blanka se chodníky nedají jen tak jednoduše vydělit. Je most přes Vltavu dražsí kvůli tomu, že má chodníky? Ale proč tam ten most vlastně vznikl? Kolik stála ta rampa? Jenže ta rampa je tam kvůli mimoúrovňové křižovatce a bez ní by nebyla zapotřebí. Je důvodem pro lávku přes dálnici potřeba procházet nebo přítomnost bariéry? Těžko hodnotit, těžko odhadovat. A těžko být vděčný, když jde převážně o vyvolané investice.

Přímo na pěší dopravu jako takovou jde jen pár desítek milionů zahrnujících chodníkový program, akce městských částí a projekt Bezpečných cest do škol. Je to srovnatelné s finanční podporou cyklodopravy (v objemech do roku zhruba 2010), proti desítkám miliard na Blanku a spol. či podobně tučné roční platbě Dopravnímu podniku je tato částka jak plivnutí do rybníka.

Snad právě to, že pěší doprava nevyžaduje objem investic srovnatelný s motorovými druhy dopravy, ji odsouvá na naprostý okraj zájmu. Přitom její podíl a význam je takový, že by ji město mělo věnovat péči srovnatelnou s ostatími druhy dopravy. Platí zlatá slova dánského architekta a autora „kodaňské kvality“ veřejného prostoru Jana Gehla, který prohlásil, že máme-li ve městské správě padesát specialistů starajících se o to, aby se po městě dobře jezdilo autům, potřebujeme dalších padesát specialistů na to, aby se po Praze chodilo dobře pěšky.

Praxe je zatím zcela odlišná. Namísto padesáti specialistů má Praha aktuálně jednoho referenta společného pro cyklo a pěší. Při úpravách Open Street Map pro cyklomapu, kdy jsem kromě domalování tras pro kola také doplňoval pěší trasy v okolí, jsem si uvědomil, jak strašlivě fragmentovaná, zanedbaná, podinvestovaná a nekvalitní je síť cest pro pěší v Praze. Teprve ve chvíli, kdy se snažíte, aby stezky, chodníčky a pěšiny v Open Street Map tvořily souvislou síť, zjistíte, na kolika místech se pražská ulice chová k chodcům jako k obtížnému hmyzu.

Žádné zkracování, hezky si musíte zajít!

Možnosti chodce

Abychom vůbec pochopili, jakým problémům v Praze chodec čelí, musíme začít tím, jaké jsou vůbec možnosti chodce. Tato definice je nezbytná zejména pro ty dopravní projektanty, kteří znají chůzi jen teoreticky.

Chodec má oproti jiným dopravním prostředkům řadu výhod — a ovšem i nevýhod.

  1. Chodec se pohybuje rychlostí 3-5 kilometrů v hodině. Stometrová zacházka pro něj znamená zdržení 1-2 minuty. Aplikujeme-li na tuto citlivost výsledky vlivu zdržení na cyklisty, můžeme dovodit, že prodloužení pěší cesty o 100 metrů snižuje její atraktivitu o 5-10%.

Toto je alfa a omega veškerých úvah o pěší dopravě. Zatímco autu můžete v případě převedení na rychlejší komunikaci naordinovat i několikakilometrovou zajížďku, pěší takto „nevzlétne“ a každý metr, o který se mu cesta prodlouží, je přímou cestou do (nákladnější) veřejné dopravy či rovnou do (nejdražšího) auta.

Chodec si nebude zacházet 150 metrů a ještě tam čekat na zelenou, když může jít přímo.
  1. Motivovaný chodec projde prakticky všude. Na průchod zpravidla stačí pěšinka široká dvacet centimetrů, v ramenou prostor široký centimetrů šedesát. Chodec je (většinou, viz dále) schopný vyjít schody. Může jít po krajnici. Může zpravidla překonat jakoukoliv komunikaci, pokud mu v tom projektant nezabrání (zábradlím, plotem, ostnatým drátem). Může jít po trávě a pěšinu si vyšlapat (zkrácení cesty o 100 metrů!). Jediné, co ani velmi zdatný chodec nemůže, je létat: i když právě to by jistě řada lidí fušujících do dopravy uvítala.

Toho, že chodec v případě potřeby zabere až neuvěřitelně málo místa (zatímco pro auto alespoň dva a půl metru prostě musíte mít), se ovšem v zájmu protlačení aut historickým centrem často využívá přímo bezostyšně. Nejsou tak výjimkou chodníky užší než metr, ať už jen v jednom kritickém místě (Myší díra u Karlových lázní, Výtoň), nebo rovnou v celé délce (Letenská).

Chodci půjdou i po technickém chodníčku raději, než dvakrát delší cestou přes oficiální průchod a ještě se schody.
  1. Chodci jsou ještě různorodější než cyklisté. To, co dovede chodec zdatný, je pro velkou část chodců (staří lidé, děti, vozíčkáři) zcela nemyslitelné. Příkladně křížení rušné automobilové komunikace jinde než na přechodu pro chodce. Dokonce i mnoho přechodů pro chodce dělá slabším chodcům problémy.

Poučení je zřejmé: Každé řešení musí být přijatelné pro co nejširší skupinu chodců; rezignujeme-li ale na řešení přijatelné pro většinového chodce, nebude spokojený skoro nikdo.

  1. Pravidla udržitelné bezpečnosti říkají, že chodci by neměli křížit komunikaci na nechráněném přechodu, je-li rychlost vozidel vyšší než 30 km/h (!). Na komunikacích, kde jsou světelné úrovňové přechody, by rychlost stejně neměla přesáhnout 50 km/h.

Je patrné, že tohoto argumentu by nemělo být při úpravách směrem k větší bezpečnosti chodců využito k eliminaci přechodů pro chodce (protože bod 1), ale daleko spíše ke snížení rychlosti projíždějících vozidel.

  1. Chůze po komunikaci bez chodníku tam, kde je povolená rychlost vyšší než 30 km/h, je při současné úrovni provozu prakticky nemyslitelná pro všechny chodce.
  2. Schody bez vodících lišt jsou pro rodiče s kočárky průchozí jen velmi obtížně. A skupina rodičů s kočárky je mezi chodci velmi početná.
Chodci jsou flexiblilní. Při dočasném uvolnění znovu obsadí místa, odkud byli vytlačeni…
Úzký chodník a plno zaparkovaných aut je přiměje jít či stát uprostřed vozovky…
… a nakonec půjdou zcela jistě logičtěji, než je umístěno dopravní značení!

Proti chodcům

Čím tedy Praha nejvíce likviduje prostupnost pro pěší už od konce sedmdesátých let? Ne, není to jen blízké okolí velkých dopravních staveb (kde se ještě v minulosti ve srovnání s dneškem ještě leckde na pěší docela dbalo). Daleko odpornější prostředí vzniká v oblastech, kde bychom předpokládali, že se naopak pěšky chodit bude. Třeba ne mnoho, ale rozhodně ne „nulovým způsobem“, který stávající dopravní řešení chodcům v takových místech ordinuje. Podívejme se tedy na potíže, které Praha chodcům systematicky vytváří už od doby, co se přistoupilo na to, že aby auta nezabíjela, je potřeba vyhnat z ulice každého, koho by zabít mohla.

Pokračování příště.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Ahoj jeste bych pridal super malej chodnik z Hlavaku smerem na Vinhorady. Auta tam maji 3 pruhy a chodec sotva 20 cm. Adrenalin dobrej ale prece jenom Praha neni Bombaj :)

  2. chvála chůzi : )
    Obzvlášť v centru města je to zdaleka nejlepší řešení.
    Bývala doba, kdy jsem z Vršovic ( konec Moskevské) chodíval do práce pěšky. Na příkopy nebo do do Lazarské to bylo lepší než na kole :) , boční ulice, pěkně kolem Apolináře … pohoda …
    Už v době kdy jsem začal jezdit na kole do práce v centru byla pochůzka do 1,5 kilometru pro mě stejně rychlá jako na kole díky menší logistice, neb kolo bylo ve -4. patře a v cíli bych hledal kam ho dát a co z něj očesat ….

    Add článek, třeba ta fotka u Národního mi nepřijde „férová“ evidetně všechno turisti, který půjdou zarytě podle trasy aby se neztratili :)
    Ta nad tím je tutově taky unfair , chodníky na tomhle skoro náměstí v lokalitě Masná jsou široký a průchodný a paní se prostě dívá do mapy s rozhledem :)
    Další foto je to samý , není za těmi výlohami průchod ?
    Je….. je neprůchodný ?
    Není ….. a zas valná většina turýsty :)

    U Maloívanky současnou situaci neznám, ale ten otec by zasloužil přes hubu !

    Sparťani nejsou žádný chodci ! :)
    Neznám jediného Sparťana chodce , tohle je nová zastávka Sparta určená pro občasný fotbalistický dav a vytížená je maximálně jako slavná zkušební zastávka na znamení ČSAD Smíchov :) Navíc mám dojem, že v době zápasů se v okolí omezuje provoz aut a policajty se to tam jen hemží :)

    Jinak souhlas, chodci jsou schopni přelézat zdi, běham pendolínům před nosem ( v klánovicích je rok co rok nějaký přejetý ) nebo se procházet jako ta ruska včera po dálnici…..

  3. Újezďák: Fotky jsem fotil všechny a dobře jsem se při tom bavil. Poměr místních a cizinců u Národního divadla mi přijde tak půl na půl. V Masné ulici je v tomto místě jeden chodník úzký a druhý široký. Na široký se však z druhé strany přes zaparkovaná auta těžko dostává proto si to lidé rádi zkracují. Moje zkušenost z průchodem u Karlových lázní je přeplněnost a donucení k pomalé chůzi v davu s rizikem okradení. U Sparty je to dav návštěvníků na dni otevřených dveří v Blance.

    Samozřejmě ty fotky jsou dotažené do extrému, ale jen dokumentují, jak se lidé přirozeně chovají. Místo otce na Malovance si spíše zaslouží projektant křižovatky.

  4. @újezďák: ty jsi se dneska vyspal nějak do růžova:
    – fotka na Národní je zcela na místě: turista není chodec? na turisty se má v historickém centru sr…? co bys‘ dělal ty v cizině (náhradní pěší trasa není zrovna intuitivní)?
    – na chodnících okolo Masný je tuna věcí – dopravní značky a jiný patníky „kvůli autům“, reklamní poutače a hlavně dost čast auta zaparkovaný na chodníku
    – ad Karlovy lázně: to je co za argument, že za výlohou je průchod? půjdeš taky radši podchodem metra z Anděla na Knížecí?
    – za co by zasloužil otec u Malovanky přes hubu? že se při stavbě Blanky na chodce sere a obchází se něco místo 100m přes 1km?
    – ad zastavka Sparta: na fotce jsou evidentne Spartani … to jsi se zase predvedl

  5. Já jako chodec vnímám nejbolavěji právě ta vynucená prodloužení cesty, i když jsou třeba v zájmu „bezpečnosti“, ale v danou chvíli zbytečná. Bohužel doba, kdy nám bylo ještě dovoleno posoudit bezpečnost situace vlastním rozumem a zachovat se podle toho, je už pryč, takže dnes za nás rozhoduje projektant. Pomocí bariér a zábradlí nás tak donutí třeba při cestě podél hlavní ulice si zacházet 20m do každé odbočky na přechod, třebaže široko daleko nic nejede. Dále třeba tam u nás bývala před lety velmi přímočará pěší spojení (např. napříč Košířským údolím Stadion Strahov – Černý vrch prakticky po přímce) soustavou různých schodišť a průchodů mezi ploty, z nichž mnohé dávno zanikly a trasa tak byla rozbita. Znám i místa, kde přechody a zábradlí míří k nejbližší zastávce MHD, ale rozhodně už netvoří logickou trasu průběžně někam dál. Prodloužení při chůzi dle předpisů někde dělá i bez zábradlí až 140m na každé přejití silnice (=20m z „nebezpečné blízkosti zatáčky“ + 50m cesta na přechod do jehož 50-timetové zóny se tak člověk dostal + to celé ještě zpátky, když je základní směr cesty kolmicí na vozovku). Vidí se všelicos.

    Nejvíc mě ale rozčilují světelné křižovatky, které chodcům dávají zelenou jen „na tlačítko, až v příštím cyklu“, přestože pro ně v křižovatce existuje bezpečná fáze tak jako tak. To je vyložená šikana, samoúčelná exhibice těch světel. Například chodím jednou týdně večer od tramvaje linek 10+16 Šumavskou ulicí do Riegrových sadů, přičemž na křížení Slezské mě vítá červená na přechodu. Je to malá křižovatka, přecházím vlastně výjezd z jednosměrky která je o kousek dřív jen jednopruhová, navíc tam v danou dobu vůbec nic nejede (ticho tma a klid bývá ze všech směrů), a ještě nadto má ten jediný směr, kudy by auto teoreticky mohlo přijet, čerstvě červenou. Tam bych rozhodně čekal, že ta zelená padne (nebo ještě radši že se křižovatka prostě v tuto mrtvou dobu vypne), ale ono ne, a po stisku tlačítka se čeká opravdu dlouho (navíc když si člověk počká, nestihne pak zelenou na další křižovatce přes Vinohradskou a čeká ještě tam). Až na to, že přes tu Slezskou chodí skoro všichni na červenou, protože to opravdu nedává smysl tam čekat a civět na prázdnou uličku. Takovéto zkušenosti ke kázni chodců určitě pak nepřispívají moc pozitivně.

  6. Martin: Počkej na jeden z dalších dílů, tam to je rozvedeno i s ilustrační fotkou.

  7. „třeba ta fotka u Národního mi nepřijde „férová“ evidetně všechno turisti, který půjdou zarytě podle trasy aby se neztratili :)“

    Já jsem během léta sám prošel tím zákazem asi desetkrát (ta zacházce je fakt na palici) a pokaždé tam chodili místní i turisti. A hlavně na jedno projíždějící auto připadalo nejmíň 10 pěších. Opatření při téhle stavbě bych nominoval na zhůvěřilost roku a neznám výmluvnější ukázku úřední arogance nemotorové dopravy v Praze než toto.

  8. a dalsim nesvarem jsou sloupy osvetleni/parkovaci automaty/patniky/popelnice/atd na choniku. chapu, nekde to jinak neslo, ale nekde se mohl nekdo zamyslet, jestli by je nemohl umistit o kousek vedle, aby tam tyhle veci prekazely (viz kontejnery na tridenej odpad zabudovany do zeme u magistratu!)

  9. Díky za takový seriál, naprosto zanedbané téma, a přitom opravdu velké. Po Praze jsem toho nachodil opravdu hodně (za studií jsem chodil křížem krážem podle kompasu a mapy v rámci orientace v terénu), do pořízení kola dlouhá leta výlučně chůze a MHD – takže můžu jen potvrdit, jaká je to obecně divočina a že je to stále „lepší“ a „lepší“. Jedna věc jsou světla, zacházky a křížení s ulicemi (čekací doby jsou někdy vyloženě urážlivé!), druhá ale podoba a stav vlastních chodníků. Je šílené, co všechno na chodnících ztěžuje chůzi – těch sloupů nejrůznějších druhů, ty slátané pruhy asfaltu, propadlé třeba každých 10 metrů v rytmu elektrických přípojek ke sloupům osvětlení, nezřídka dlouhé pásy úplně rozpadlého asfaltu (nejčerstvěji mě to trklo na Bělohorské); a aby toho nebylo dost, tak na nich parkují auta, není výjimka, že hovadským způsobem (zrovna ta Masná!). O zimním provozu pak ani nemluvím.

  10. Jsem VELMI RÁDA, ŽE TO NĚKOMU STOJÍ ZA ZMÍNKU!Souhlasím až k zalknutí. Neumím jezdit na kole, chápu, že jsem jedna z výjimek, ale prostě neumím. Auto nemám. Takže chodím pěšky a jezdím MHD. Před mnoha lety jsem se přestěhovala do Libně na Rokosku, těsně před zprovozněním magistrály. Tato pražská ostuda nejenom že vymýtila všechny stromy, které zdobily ulici V Holešovičkách po celé její délce, ale také dokonale oddělila pravý chodník od levého – sousedi přes ulici na sebe mohli tak leda mávat nebo si mohli telefonovat. Zničilo to i těch pár obchůdků, které v ulici byly, protože počet zákazníků se rapidně snížil. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se jednou s kočárkem vydala přes most Barikádníků a zjistila jsem, že chodník vede špatně a most NELZE JEDNODUŠE PŘEJÍT – kvůli nájezdům je třeba nejprve sejít pod most a pak zase na něj vylézt. Fakt úžasný!
    Další dobrá věc jsou nerovné chodníky sestavené ze zámkové dlažby (to je zase specialita mého současného bydliště, sídliště Černý Most) – na mnoha místech je chodník apriori nesrovnaný, různě nakloněný vlevo či vpravo, anebo jsou v něm různé vždy široké a hluboké vlny, které jsou ale perfektně vydlážděné, takže člověk náhle šlápne třeba o 5 cm hlouběji, aniž to čekal.
    Kapitolou samou pro sebe jsou záplatované a nesrovnané chodníky ve Střešovicích ve vilové čtvrti blízko Ořechovky – bývalá dlažba různě vyspravená asfaltem, náhlé snížení chodníku kvůli později vybudované garáži atd.
    A – last but not least – osvětlení chodníků. Speciálné u nás na Černém Mostě jsou vysokými lampami osvětleny vozovky a „zbytkovým světlem“ jsou lehce šmrncnuté (víceméně tmavé) chodníky. Nemáme tu jediný přisvícený přechod (Ocelkova ulice u stanic autobusu).
    :(

  11. Díky za článek. Těším se na pokračování. Nezpomeňte prosím na lampy a jiné sloupy překážejicí na už tak úzkých chodnících. Třeba na fotce „Chodci jsou flexiblilní.“ je pěkný příklad.

  12. tak nějak průřezem :
    Nemám nic proti názoru, že chodci vlezou všude a kdyby přes vltavu mezi mosty byly natažený traverzy tak by po nich taky chodili, aby si zkrátili cestu.
    Jen bych si dovolil podotknout, že chodci si zkracují cestu i na místech , která jsou vyřešena dobře, například v parcích kde jsou kvůli ušetřeným 30 vteřinám života ochotni chodit skrz záhony. ¨
    Dalším místem která mají chodci a kde dělají peklo cyklistům jsou slavné pruhy na náplavkách.

    Mimochodem tím zákazem u ND jsem párkrát projel i na kole a skutečně si nepamatuji, že by tam projelo byt jediné auto krom stavebních….

    K projektu Malovanky nemám co dodat, vůbec netuším jak to tam teď konkrétně vypadá.
    K otci nebo dospělé osobě, která dítěti vštěpuje, že zkratky jsou lepší než bezpečí nemám co dodat, snad jen to, že to vidím celkem pravidelně na cestě z Budějovické na Brumlovku na přechodu kde maminky s dětma na červenou zastaví a tatínkové s dětmi spokojeně přejdou a kolikrát zaslechnu, že se přece rozhlédnou a když nic nejede…
    Do stejné kategorie idiotů pak řadím dospělé chodce, kteří minou děti stojící na červené a přeběhnou pěkně názorně před jejich zraky…. to dělají i ženy, pokud se nejedná o jejich dítě…. to celkem často vidím na přechodu Michelské u Hodonínské ulice, kde jako pitoma stávám s kolem abych v klidu pře(jel)šel…podle situace :)

    K názoru, že celá Praha ( Česko) je nemocná značkami, zábradlím, patníky, řetězy, popelnicema a dalšími věcmi blokujícími chodníky – naprostý souhlas.

    K Masné a okolí, znám i podstatně horší místa a Masnou prostě nemůžu zařadit jako názorný příklad ulice zablokované auty a s úzkými chodníky, to by proargumentoval i Březina neblahé paměti tímhle snímkem http://maps.google.cz/maps?q=Masn%C3%A1,+Praha&hl=cs&ie=UTF8&ll=50.088539,14.425628&spn=0.000028,0.018389&sll=50.047915,14.459081&sspn=0.006083,0.009195&oq=masn%C3%A1&gl=cz&brcurrent=5,0,0&hnear=Masn%C3%A1,+110+00+Praha&t=m&z=16&layer=c&cbll=50.089275,14.424059&panoid=XOkC4HvvNh07G0EFj9dBlg&cbp=12,173.57,,0,0

    nebo tímhle http://maps.google.cz/maps?q=Masn%C3%A1,+Praha&hl=cs&ie=UTF8&ll=50.089557,14.424963&spn=0.000028,0.018389&sll=50.047915,14.459081&sspn=0.006083,0.009195&oq=masn%C3%A1&gl=cz&brcurrent=5,0,0&hnear=Masn%C3%A1,+110+00+Praha&t=m&z=16&layer=c&cbll=50.089617,14.42513&panoid=TvZNc9zxa062jUmoJv4xYQ&cbp=12,90,,0,0

    Add Spartani , pokud někdo nerozumí principu smajlíků v textu a chce všechno zarputile brát vážně a udělat pořádný flame, tak klidně může, a klidně se zesměšnit tím, že neví jak u Karlových lázní průchod vypadá když ho srovnává s podchodem v hlubinách….. :) smajlík ?

  13. Téma hezké a určitě si zaslouží pozornost.
    Co se chodců týče, je v Praze skutečně vidět hodně nešvarů. Například naprosto nesmyslně nastavené semafory.
    Na druhou stranu, já osobně nepotřebuji mnoho. Jsem chodec flexibilní, jak bylo zmíněno. Nepotřebuji naprosto hladké chodníky bez jakýchkoliv překážek. Sloup pouličního osvětlení umím celkem bez problému obejít. Vím, že je tam hlavně pro chodce, tedy pro mě.
    Nicméně jsem šťastlivec. Nemám žádné postižení a nemusím chodit po Praze s kočárkem. To jsou podle mě ty skupiny lidí, na které se především musí brát ohled.
    Nezaponeňte, prosím, také upozornit, že statistiky dlouhodobě ukazují, že nejvíce umrtí chodců je v zimních měsících a za tmy. Chodec v černém oblečení by si měl ve vlastním zájmu pořád uvědomovat, že zkratka přes silnici ho může stát ujmu na zdraví nebo životě.

  14. A reklamní vitríny od zdejšího mecenáše městskýho mobiliáře. Předpokládám že další díly pojednaj i severní křižovatku Hlávkova mostu, což je snad nejodpornější případ, arogance která rozhodně před dvaceti lety neskončila. Přitom je to přístup do tak cennýho prostoru, jakým je ostrov Štvanice .. kde pokud se nekoně nějakej tenis nebo skejt pohár je tudíž skutečně liduprázdno. Dík za téma.

  15. Asi se vývoj nedá přeskočit a jestli ještě před dvaceti lety se dalo v Praze v pohodě jezdit autem z Václaváku na nám. Republiky, pak se stavit u Rotta a pro lístky do kina na Malý Straně, všechno autem, a je z hlediska dějin nedávno doba, kdy favority byly na pořadník, tak asi holt musíme počkat, až se s těmi auty lid dostatečně vyblbne… Jestli se nepletu, tak západ to řešil někdy od 60tých let (?) .. Čili máme ještě času dost… V mým okolí tak 9 lidí z 10 na rozvoj a investice do autodopravy v Praze souhlasně přikyvuje. Tak nevím. Možná ještě víc tý arogance moci, a dřív bude líp.. než tohle DEMO demokracie.. ;) Dík za článek.

  16. K tématu by šly popsat tisíce stran, chodci jsou v Praze otevřeně diskriminováni.

    Například zmíněné semafory – mnohé jsou nastaveny tak, že si po stisknutí tlačítka nejen pořádně počkáte na zelenou – ale dostanete ji jen pro půl cesty – a na dělicím ostrůvku si můžete počkat znovu … je to samozřejmě absurdní, asi jakoby měl řidič přejíždět křižovatku nadvakrát …

    Logické by bylo mít u přechodů poptávkově zelenou, jinak blikající oranžovou – a přednost chodců (jasně že u přechodů, nikoli u křižovatek)

    Ostatně světelná signalizace jako taková nevznikla kvůli chodcům (ti by se bez ní nádherně obešli) nýbrž kvůli automobilům – aby měli automobilisté volnou cestu. Tak například na tu Brumlovku se od Budějárny původně dalo dojít BEZ JEDINÉHO SEMAFORU, jen s přechodem kde má člověk přednost … a dnes ? jeden z přechodů na Budějovické zrušen bez náhrady, další 2-4 vznikly kolem magistrály (nové sjezdy) – ve výsledku se podmínky na Budějárně pro chodce jasně zhoršily, aby byla umožněna obsluha kanceláří IAD.

    A k dogmatikům kteří tu hodlají ukřižovat otce, že přecházejí na červenou … vážení, životně důležité je ROZHLÉDNOUT SE, nikoli bezhlavě se řídit barvou na semaforu!! Zelená Vám ROZHODNĚ NEZARUČÍ bezpečný přechod. A to že je právě červená neznamená, že nemůžete BEZPEČNĚ PŘEJÍT. Naopak – často je přejít na červenou bezpečnější, neboť zelená Vám padne současně se zelenou pro řidiče, kteří chtějí rychle odbočit vpravo či nervózně (sledují protijedoucí auta) odbočit doleva – a Vás chodce už nevnímají …

  17. rrr. …. jezusundmarijákvadrát aneb kdochcese za svobodu bít vždy si hůl najde :)
    Nikdo přece dogmaticky netvrdil, že zelená zajišťuje bezpečný přechod, v českých podmínkách dokonce nezajištuje ani bezpečný průjezd křižovatkou a to nejenom cyklistům :(

    Jen jsem se snažil naznačit, že zasévání výjimek do dětských hlaviček je činnost chybná až zlá ….
    Tedy PRO JISTOTU hlásám dogmatické rozhlížení se na zelené ANO!, rozhlížení se na červné NE ! Protože na červenou se co ? Nechodí, nejezdí a dokonce i IAD a slušní cyklisté na červené a na závorách stojí.

    Na stopce se zastavuje i když se bojuje za mír jízdou na kole :)

    A obzvláště pokud někdo vidí dogmatismus v dodržování předpisů v doprovodu dětí nebo před dětmi a blábolí o bezpečnějším opatrném přecházení na červenou ponechávám k přemýšlením koňům, mají větší hlavu a víc prostoru pro boule…..

    A jako cyklista si nemůžu pomoci, chodci jsou možná otevřeně diskriminovaní, ale rádi to vrací všem ostatním a to včetně nás cyklistů, mhdistů a samozřejmě taky řidičů a chodců…. ( tak nějak to v pořadí km za rok mám nejvíc na kole, pak mhd pak auto a pak pěšky:)
    Znáte je ne ? :
    Chodci kteří zdržují tramvaje autobusy, ostatní chodce v metru – pitomci co běhají dovnitř východy a vycházejí vyhrazenými vchody, pitomci co kašlou na cyklostezkách na nakreslené piktorgramy, váňují se v protisměrech, sedí s nohama do cyklostezky na zemi a telefonují, skáčou vám před kolo z chodníku a myslí si, že máte abs a esp, chodci co jsou vám schopní vynadat, že máte kolo ve vlaku ve vyhrazeném prostoru .atd atd ..

  18. Díky všem za komentáře. Většina z Vás mi jako autorovi fotek mluvíte z duše. Díky za podporu.

    Například semafory na Slezské také považuji za velmi absurdní. Mimo naše další díly vám mohu doporučit blog o semaforech, kde se také mnohé myšlenky potvrzují. Blog psal Martin Šubrt, dle mého názoru největší hlava na dopravu v Praze. On jí totiž na rozdíl od jiných „odborníků“ používá :-) http://subrt.blog.idnes.cz/c/12020/Kdyz-nas-zaplava-semaforu-uci-chodit-i-jezdit-na-cervenou.html

    Na těch semaforech je někdy vtipné, že poté, co člověk vystojí červenou při které v nejlepším případě nic neprojelo, ve finále když jde na zelenou tak při tom zbrzdí auto, které odbočuje doprava. Skoro si říkám, že poptávková tlačítka nemá cenu mačkat, prostě přejdu a nemusím tím ani zdržet auta. Nesmyslné semafory je potřeba vnímat tak, jako by tam nebyly!

    Se semafory je to strašné. Chození na červenou považuji za úplně normální. Třeba v Pardubicích, kde mají semafory jen na křižovatkách, kde se to dá pochopit, lidé skoro nechodí na červenou. Jenže semafory se dnes zbytečně staví se v budoucnu rušit bohužel nebudou. Jen v případě, že se křížení předělá ne mimoúrovňové.

    Co se děr v chodnících týče, obracet se na TSK lze a skutečně je opravují. http://www.tsk-praha.cz/wps/portal/doprava/web/hlaseni-poruch/

    Co se záplatovaných chodníků týče, radní Udženija udělala krok dobrým směrem, aby se opravovalo naráz a méně častěji. Viz:
    http://www.youtube.com/watch?v=JLpXnulBosg

    Újezďák: nejhorší je, že ti rodiče jsou dementním prostředím vedeni dětem vštěpovat špatná pravidla. Až jednou budu mít děti cesta mi bude trvat alespoň dvakrát déle. I v tom je odpověď proč tolik rodin rodičů sahá po autu.

  19. jakožto dlouholetý pražský chodec-motorista-cyklista-mhdista-inlinista si troufnu zhodnotit situaci z pohledu všech stran:

    1) chodec = prakticky paušální zhoršení pěší prostupnosti, neustálé přibývání překážek (zábradlí, semafory),rušení přechodů, zužování chodníků zaváděním kolmého stání, jen místy kvalitativní zlepšení (nové chodníky), místy naopak zhoršení (např. divná móda „tvrdé“ křemenné dlažby, proti ní je asfalt/vápenec jako kobereček)

    2)motorista = obecně jednoznačné zhoršení možnosti zaparkovat, doprava v pohybu někde složitější, jinde výrazně jednodušší díky výstavbě nových komunikací

    3)zhoršení vlivem výrazného nárůstu iad (na silničce mezi vesničkami kolem prahy to dřív byla totální pohoda, dnes strach kdy mne někdo srazí do příkopu), ve městě jakési fragmenty stezek, místy i velmi pěkné, ale přibývají žalostně pomalu

    4)inline – v začátcích jsem běžně jezdil ve městě po ulici (mimo špičku) to už teď taky nejde, cyklostezky za hezkého počasí přeplněné => na brusle padá prach ve skříni

    5)mhd – celkově zlepšení nicméně asi za obrovskou cenu, nepochopitelné investice typu metro na ruzyň přes motol v době, kdy má jih prahy jen autobusouvou dopravu a ráno do cčka od kačerova dál klidně nenastoupíte …

    újezďák:
    a)vchody vs východy = často jde o chybu v projektu, např. na hlaváku teoreticky máte „vycházet“ po jezdicích schodech – jenže ty se kolikrát hned ucpou a tak je záchranou kapacitnější pevné schodiště, sloužící pro vstup – soudruzi architekti jaksi nedomysleli, že větší jednorázový nápor je při výstupu cestujících, kdy se vyvalí půl metra rovnou na eskalátor, by si zasloužil kapacitnější východ

    b)špatný příklad na červenou – ano s tím přecházením opatrně, nedávat nevědomky příklad čekajícímu davu.. ale vlastním potomkům nemám problém vysvětlit, že v době kdy nic nejede (o čemž se musím přesvědčit!) nemusím jako Y čekat na zelenou, běžně třeba praktikuji „nezmáčknutí“ tlačítka a přechod na červenou, to pak ocení i projíždějící řidič

    c)s kolem ve vlaku/metru jezdím extrémně nerad, často totiž opravdu překáží … i nové vlaky mají nepochopitelně málo volného prostoru, stejně jako nové vozy metra (přitom by šlo obětovat několik sedaček a vytvořit pohodlný, kapacitní prostor pro kočárky/vozíčkáře/kola), námitky spolucestujících víceméně chápu – kolo často není kam rozumně dát, zpomaluje výměnu cestujících, zabírá víc místa než člověk, má různé „ostré“ výčnělky atd …

    a bezpečnější přecházení na červenou bývá i fakticky – např. křižovatka nuselskáxtáborská, kde je červená v době, kdy má volno tramvaj zahýbající doprava do nuselské, ta ovšem tudy jede jen vyjímečně v době zátahu do/z vozovny a nevšiml by si jí jen slepý — zato jakmile dostanou zelenou chodci, už riskují střet s uspěchanými motoristy, kteří do táborské odbočují z nuselské a po nějaké zelené pro chodce nekoukají!

    nemluvě o epidemii semaforů červeně zářících i v nočních hodinách, kdy široko daleko není jediné auto/chodec, ale Vy si prostě počkáte

    Veřejný prostor má sloužit všem. Dnes slouží z 95% automobilistům. I parkování na chodníku je naprosto běžné, tam kde jsem před 7lety dostal botičku za částečné stání na chodníku dnes trvale parkuje 4-6 aut a nikoho to nezajímá … přechody pro chodce tiše zmizely (nikdo je nenatíral), stojí se přímo v křižovatce, takže s kočárkem nepřejdete …

  20. rrr : vlakem a metrem s kolem jezdím jen výjmečně, v případě neřešitelných defektů nebo když se totál zesere počasí , ovšem když člověk přijde s kolem do oddělení pro kola v elefantovi, zavěsí ho a sedne si vedle, tak mě mrmlání lidí vadí….
    Obecně vzato není to jen epidemie semaforů ta je následkem jiné epidemie….. je to epidemie garantované bezpečnosti :( tedy prostoru zasajrajtovaného semafory, značkami všecho druhu ,i vyjímkami ze značek a samozřejmě zábranami všeho druhu… s tím souhlas, města bez značek rozhodně nejsou nebezpečnější…..

    Svým dětem ,mom ve věku 5-16 let ,vše vysvětluju uměřeně věku, tedy dva mladší prostě nematu nějakými výjimkami ála dobré rozhlédnutí dělá z červené zelenou, to je prostě zbytečný risk, protože příště si dítě vymyslí nějaké „neriskatní řešení“ jiné očividně nebezpečné situace, například že sleze ze serpentiny cesty a veme to rovnou dolu po skále ovšem pomalu a bezpečně :)

    Co dělá nejstarší vlastně ani nechci vědět jen mu říkám, že zkrácením si cesty o 1 minutu , panickým dobíháním MHD jen aby byl včas ve škole, na rande , může zkrátit život nejenom sobě ale i rodičům a to zhola zbytečně protože další vlak, metro, autobus nebo tramvaj prostě přijedou. a omluvenku mu napíšu a když nepočká ta si ho nezaslouží :)
    Takových čas šetřících idiotů jsem už viděl v černém pytli několik a zdaleka né všichni byli obětí aut … spíš naskákali před tramvaje a vlaky, proslulá lokace je Mírák a i u nás v Klánovících na nádraží už bylo pár smrťáků.

    K parkování aut těžko můžu něci říci, snad jen že mě parkovací zony při řídkých cestách autem do města obtěžují, protože navštívit matku důchodkyni ,případně pratchyni s velkým nákupem je vždy loterie jestli zaparkujeme někde v únosné vzdálenosti na „volném parkování nebo si riskneme, že nás nudící se policista oblaží v ulici plné volných míst pokutou, protože nemáme kartu zóny…
    O návštěvách příbuzných z venkova tamtéž bych mohl vyprávět celé litanie o tom jak invalidní strýci a (pra)tety nadávají na zóny….

    Je pro mě skutečně novinkou, že Táborskou jezdí jen tramvaje, které jezdí do vozovny a přiznám se, že si myslím, že tramvaj je pořád kolejové vozidlo které nezastaví na fleku …

    Ohledně veřejného prostoru si nejsem tak jistý, rozhodně ho 95 procent nepatří automobilistům, žádné automobilisty jezdící kupříkladu v parcích nepotkávám, navíc zhruba 99 procent lidí jsou automobilisté :) vzhledem k tomu, že v žádném okresu ČR není víc než 2,89 lidí na jedno auto (Jeseník)

  21. ad rrr a újezďák: Táborskou jezdí linka č.18 (a v noci 53), navíc tramvaje do vozovny.
    Jinak máte pravdu, město se pomalu ale jistě ucpává IAD, kvůli ní se přizpůsobuje vše ostatní. I MHD.
    Co se týče semaforů, tam mi TSK nepřímo napsala, že vše je podřízeno plynulému provozu IAD (nesouhlasím = diskriminace ostatních) a MHD. Jenže nikdo není schopen zatím tento přístup změnit.

  22. Semafory bych jednoduše předefinoval.
    Zelená – ekvivalent značky hlavní ulice
    Červená – ekvivalent značky dej přednost všem vozidlům
    A bylo by po žížalkách. Co se týče časovýho řízení, spíš bych se řídil intenzitou .. pokud za hodinu projede křižovatkou míň něž 300 vozidel, zapni žlutý blikačky.
    Někde je to fak na mozek, třeba při nájezdu busu od Spořilova směr Bohdalec to skočí na červenou rovnou z blikající žlutý, aniž by tam předtim ta žlutá svítila aspoň pět sekund stabilně. A kdo se kouká furt na světla, často přehlídne že ten před nim z nějakýho důvodu zahamoval.

  23. Újezďák:

    jen pro upřesnění, na křižovatce nuselskáxtáborská svítí červená pro chodce samozřejmě i v době, kdy mají volno pouze! tramvaje pro směr táborská-nuselská (doprava, z centra) … semafor není nijak inteligentně řízen, fáze jsou napevno celý den – a celý den tam (z táborské doprava) nikdo neodbočuje, stejně jako z nuselské (od michle) do táborské (18 odbočuje z táborské doleva a z nuselské doprava) … v tutéž chvíli mají auta na nuselské, stejně jako auta na táborské červenou, proto je to moment NEJBEZPEČNĚJŠÍ pro přechod, neboť v moment kdy padne zelená chodcům, tak se rozjedou i auta, a odbočují nahoru z obou směrů do táborské (od michle je tam zákaz ale také často porušován)

    dále k těm 95% – asi jsem měl zdůraznit že samozřejmě uvažuji veřejně přístupné plochy komunikací – nikoli veřejnou zeleň, vodní plochy, veřejné budovy, veřejná hřiště …

    paradoxní je to, že mi na ulici může bezplatně stát třeba deset aut … ale běda, kdybych si tam chtěl na dva dny složit písek :)

    no a praxe je taková, že z historických důvodů je běžné nedodržení normy 1.5m pro šíři chodníku, a z novodobých důvodů je chodník zavalen parkujícícmi automobily, u kolmých státní vlastně většina řidičů radši zajede dál na chodník a 1.5m odstup zdaleka nedodrží – tohle ale nikdo nekontroluje (narozdíl od „akcí chodec“)

    také nelze paušálně pranýřovat různé „zkracovače“ … nemluvím teď o sebevrazích co prolézají mezi vozy tramvaje, pohybují se v kolejišti se sluchátky na uších (a asi klapkami na očích) – ale mnohdy by si měl provozovatel dráhy pořádně sáhnout do svědomí:
    1)v jakém stavu je podchod/lávka ? tmavý, pochcaný, pokálený, plný louží, nebezpečný, nepřístupný pro kočárky atd ?!
    2)rampa na lávku nesmyslně kličkuje a kvůli nabrání výšky tak ujdete o 150m navíc, nebo je směrována logicky ve směru hlavního proud chodců ?
    3)píše se rok 2012, a na nádraží Vršovice (dříve Vršovice-Nusle NELZE legálně projít do Nuslí! stejně tak na Hlaváku NEPROJDETE LEGÁLNĚ směrem na Žižkov! o cestě na Vinohrady nemluvě, o propojení s metrem A také pomlčím … o Klánovicích, Radotínu a jiných neblaze proslulých nádražích nemám místní znalost, nakolik je zkracovat si cestu nutné a nakolik je to rozmar pro pár vteřin.

    Na chodce se v Praze prostě otevřeně kálí. A porušují se již odsouhlasená řešení – např. tzv velká doprava na Pankrácké pláni – podmínkou bylo nezhoršit, naopak zlepšit podmínky pro chodce – původně měl např. vzniknout podchod pod ulicí Na Pankráci. Místo toho jen přibyly semafory na původní přechod. Na nich se kupí chodci, zelenou dostanou po dlouhé době a jen do půlky silnice. Podchod byl „odložen“ na stavbu mtra D. A ta byla zase Xkrát odložena – teď skutečně na neurčito :/ Na stávajících světelných křižovatkách byly zkrácena volna pro chodce, protože přibyla nová fáze pro odbočení vlevo. Ze slepé uličky u Libuše je náhle přivaděč z Magistrály – ale slíbený náhradní chodník vpravo podél ulice Sdružení + přechod za magistrálou (směrem do nuslí) NEBYL realizován (v podchodu magistrály je na jeho místě, na pozemku města, placené parkoviště). Nebyly realizovány žádné cyklopruhy, ačkoli usnesení rady hmp… Nebylo ani navrženo pěší propojení Michle-Pankrác (dnes pěšinka). A to není žádná periferie s 5 chodci za den, ale celoměstsky významné centrum, obklopené obytnou zástavbou!

    Prot mám pro chodce velké pochopení. Semafory, zábradlí, ploty tu nejsou kvůli chodcům, ale kvůli tomu, aby zařídily motoristům volnou cestu. Ale proč ? Proč má mít tolik prostoru ve městě člověk, který ke svému přesunu z místa A na místo B potřebuje 1T plechu zabírající v klidu 10m2 a v pohybu ještě 5…10…20x tolik ?!

  24. jonáš:

    jj, nad tím by určitě stálo za to uvažovat … stejně jako nad možností odbočit doprava na červenou, příp. místo světel dát 4 stopky (musím sice zastavit, ale ne čekat)

    problém je, že pro mocné je pohodlnější použít rigidní normu a zříci se tak zodpovědnosti

  25. jonáš a rrr:

    S možností projet na červenou bych to nepřeháněl, pánové, to by ty semafory ztratily svůj hlavní smysl – tedy jasně říkat, kdo má a kdo nemá.

    Ale zelená ve skutečnosti opravdu znamená hlavní silnici (plná zelená, tedy bez šipek), takže je třeba dávat přednost protijedoucím a tramvajím při odbočení vlevo a chodcům při odbočení vlevo i vpravo. Potíž je v tom, že se tyhle signály poslední dobou houfně vyměňují za signály se směrovými šipkami, které řidičům umožňují průjezd absolutně volný. Záminkou je bezpečnost – ano, aut jistě. Ale co chodců?? Tímhle se právě výrazně zkracuje fáze se zelenou pro pěšáky, a je to častokrát zbytečné a k uzoufání zhovadilé. (Navíc existuje ta zábavná kolize s přejezdem pro kola, např. na Chodově u metra – Roztylská x Hráského / V Parku.)

  26. Zrovna dneska se mi několikrát stalo, že když jsem přecházela na zelenou, ve 3/4 naskočila pro mě už červená a auto, který tam zrovna odbočovalo mě chtělo přejet (a taky jsem ho musela pustit) a jesště se schválně díval směrem můj semafor, že tam nemám jako co dělat.

  27. Přetiskuji jednu pozvánku:

    Vážení přátelé,

    srdečně Vás zveme na tiskovou besedu, kterou pořádáme v souvislosti se spuštěním internetového portálu Chodci sobě určeného k ohlašování podnětů chodců, které budou zasílány samosprávám městských částí.

    Tisková beseda se koná v pátek 10. února 2011 v 10h v Café Nona na Národní třídě 4, Praha 1 (budova Nové scény ND, 3. patro).

    Prosíme o potvrzení účasti, abychom mohli operativně řešit případný nedostatek prostoru.

    Těšíme se na shledání s Vámi a zdravíme

    Jarmila Johnová
    o.s.Pražské matky
    Muchova 13
    160 00 Praha 6
    721 761 474

    Kdo máte o zlepšení podmínek pro pěší vážný zájem a chcete pro to něco dělat, zkuste tam zajít.

  28. VašekŘ: však právě ta snaha o „úplnou bezpečnost“ je naprosto kontraproduktivní a v důsledku povede akorát k tomu, že se nehne ani kolo. Protože všechny životní varianty nelze postihnout ani předpisem, natož programem nějakýho přiblblýho křižovatkovýho řadiče. A při malym provozu to nemá ani blikat, má to bejt vypnutý úplně, aby se nešířil zbytečně světelnej smog a nenarušovala koncentrace šoférů.
    Jeden špek .. a teď hádej, šofére. Platí trojúhelník, nebo přednost zprava, zvlášť když je ten bypass dlouhej a už to pro zelenýho ani nevypadá jako jedna křižovatka?
    http://www.ridime.cz/imgs/contents/krizovatka-s-odbocovacim-pruhem.gif

Další z rubriky

Co s cyklopruhy? 6

Jsou cyklopruhy bezpečné a užitečné? Měly by být standardní výbavou silnic po rekonstrukci jejich povrchu?..více

Bílá a černá, aneb územní studie v Libuši a Písnici 1

Autor komentáře pracuje ve spolku AutoMat zpracovávajícím připomínky ke zmiňovaným územním studiím, pozn. red. Institut..více

Výběr ze záříjové cyklokomise 7

Komise pro cyklistickou dopravu se sešla po prázdninové pauze už třetího září. Sestavu mírně obměnila..více

O cyklopruzích podruhé: k čemu jsou? 8

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Výběr z květnové a červnové cyklokomise 28

Čím jsou jednání cyklokomise (poradní orgán Rady hl. m. Prahy, pozn. red.) svižnější, tím víc vám..více

Patočkova: cyklopruh na radiále s odstupem času 6

Na podzim 2017 se mediálním prostorem prohnala kauza vyznačování ochranného cyklopruhu během rekonstrukce povrchu Patočkovy..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru