Vybrané výsledky průzkumu v soutěži Do práce na kole

Díky napojení na pořadatele kampaně Do práce na kole vám můžeme nabídnout vybrané výsledky rozsáhlého průzkumu, který v rámci kampaně proběhl. Účastníci kampaně v jejím průběhu odpověděli celkem na 21 otázek týkajících se kampaně, jízdy na kole po městě i dopravy obecně. V tomto článku najdete vybrané odpovědi platné pouze pro Prahu, kde na otázky pravidelně odpovídalo přes tisícovku respondentů.

Jací jsou účastníci kampaně?

Podle průzkumu se kampaně účastnili především pravidelní a častí městští cyklisté. Skoro 60% účastníků kampaně nejezdilo po Praze na kole pravidelně a jen pětina nejezdila skoro vůbec. Ukazuje se, že kampaň Do práce na kole především motivuje příležitostné jezdce k dennímu jezdění.

Otázka na obvyklý dopravní prostředek umožnila vyhodnotit „modal split“ účastníků kampaně. Odhad je přibližný, při základním zpracování jsem data neočišťoval o možnost zaškrtnout více odpovědí (využila většina respondentů) a bylo třeba vzít v potaz i komentáře.

Za zmínku stojí výskyt prostředků jako jsou koloběžky (12x), běh (6x), motocykly a skútry (3x) a brusle (1x). Naprosto převažujícím dopravním prostředkem účastníků kampaně, kteří už pravidelně na kole nejezdí, je nicméně veřejná doprava. To by naznačovalo, že cyklisté se i v Praze rekrutují spíše z cestujících veřejnou dopravou, celkové přesuny v dopravním chování mohou být ale složitější.

Staré známé pražské bolesti

V průzkumu přímo nemohla nezaznít otázka na obtíže, které cyklisty nejvíce omezují. Respondenti mohli zaškrtnout nejvýš tři možnosti ze sedmi. Jak se dalo očekávat, provoz a chybějící bezpečné trasy je obtíží pro 72% respondentů. Když to otočíme, provoz a chybějící bezpečné trasy nepovažuje za zásadní obtíž jen čtvrtina lidí, kteří se pokoušejí jezdit po Praze každý den. Proti tomu obtíže s počasím a strach z krádeže považuje za jednu z největších potíží jen čtvrtina účastníků kampaně. Naprosto pak vyhořely kopce. Ty (společně s rizikem zpocení se) považuje za významnou obtíž jen 8,5% účastníků kampaně.

Jak vidno, diskomfort při provozu vnímají nejen ti, kdo kvůli tomu na kole nejezdí, ale i ti, kdo se vyhecují a zkusí jezdit.

Z řady textových komentářů se vylíhla také často opakovaná stížnost na obtížnou koexistenci s chodci na cyklostezkách. 34 účastníků kampaně neváhalo napsat na toto téma trpkou větu. Zaznamenány byly i různé obtíže s cestami mimo spojnici domov – práce, nutnost jezdit na pracovní schůzky, převlékat se, vozit náklady, děti, atd. Zazněly i hlasy vyžadující kvalitnější parkování kol.

Jako rizika při jízdě na kole vnímali účastníci kampaně především vlastní úraz a nebezpečí krádeže kola. Ne zrovna nejlépe byla položená otázka týkající se parkování kol. Z výsledku se tak dá vyčíst, že o své kolo se na ulici nebojí zhruba 30% účastníků kampaně a za bezproblémové považuje parkování jen 6,3% účastníků kampaně.

Město investuje málo a neefektivně

Pokud jde o míru investic města do cyklistické infrastruktury, pak převažuje názor, že nejsou dostatečné (54% je o tom rozhodně či spíše přesvědčeno). Skoro 30% účastníků kampaně bylo nicméně přesvědčeno, že investice jsou více či méně dostačující.

Není se čemu divit. Doposud nepříliš uspokojivé výsledky v propojování sítě cyklotras zněly v komentářích kritickými poznámkami ohledně efektivity vynaložených investic. Skoro 10% respondentů tuto svou obavu vyjádřilo slovy. A celá 3% přidala připomínku o předražování a korupci. Není jasné, jak by podobně položené otázky dopadly u jiných dopravních staveb, komentáře tak dost vypovídají o celkové náladě ve společnosti. U cyklistických staveb bezpochyby odrážejí kritický pohled na sice usilovnou, ale nepříliš úspěšnou snahu o vytvoření kvalitní infrastrutury.

Méně aut, více pěších zón?

Otázky zaměřené na dopravu obecně přinesly celkem očekávané odpovědi. Že by lidé měli jezdit po městě méně autem, si myslí devět z deseti účastníků kampaně. Konkrétní dotaz na zklidnění Smetanova nábřeží, kde je cílem sdružení Auto*Mat vznik pěší zóny s průjezdem tramvají, vyvolal také dost pozitivní odezvu, i když zde to možná bylo kvůli převažujícímu „cyklistickému“ pohledu na věc.

Polovina bude jezdit víc

I v téhle otázce mohli jezdci zaškrtnout více možností a hojně tak činili. Naprosto převažujícím osobním přínosem bylo potěšení z jízdy na kole (66%). Soutěžení a změnu denních návyků považovala za přínos třetina až čtvrtina jezdců. Dvanáct procent jezdců si zlepšilo dovednosti a 6% lákala možnost získání ceny. Mezi „volnými“ odpověďmi, které respondenti sami psali, se poměrně často objevovalo zviditelnění cyklodopravy, kdyby mělo vlastní položku, bezpochyby se vyskytne více než v takto dosažených šesti procentech. Mezi dalšími hromadně uváděnými přínosy se nacházel společenský zážitek, jízda s kolegy, získání větší motivace jezdit a zlepšení kondice či trénink.

Téměř polovina respondentů uznala, že po kampani pozmění své dopravní návyky. Začnou jezdit častěji (36%), i jinam než do práce, za horšího počasí a nebo celoročně. Komu se to zdá málo, může si všimnout, že 38% účastníků kampaně už mělo dojem, že víc jezdit skoro ani nemůžou.

Závěr

Průzkum ukázal, že kampaň Do práce na kole umožnila jezdit na kole pravidelně těm, kdo to zkoušejí. Smysl (alespoň deklarovaný), tedy začít jezdit víc, naplnila kampaň u poloviny účastníků. Potvrdily se známé bolesti pražské cyklistické dopravy i pohled na fungování její podpory. Odpovědi na další otázky z průzkumu bezpochyby pomohou Auto*Matu přípravit akci příští rok ještě lépe (a nebo lépe položit těch pár otázek, co se nějak nepovedlo dobře zformulovat).

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Zajímavý je ten obvyklý dopravní prostředek, z koláčového grafu mě opět vylézá potvrzení osobní zkušenosti, že na kolo přechází lidé zejména z MHD.
    Jinými slovy městská cyklistika zatím příliš nesnižuje podíl aut aut ale tvrdě sosá z klientů MHD.
    Navíc mám dojem, že organizátorům se pražská MHD( třetí nejlepší v poměru kvalita/výkon/cena v evropě) vůbec nelíbí.
    Viz tato otázka :Co vám nejvíc vadí na kvalitě veřejné dopravy ve vašem městě?

    Nízká rychlost
    Příliš dlouhé intervaly
    Nedodržování jizdního řádu
    Malé pohodlí v dopravních prostředcích
    Systém tarifů (cena jízdenek, systém placení, apod.)
    Špatné vedení linek
    Nevyhovující možnost přepravy kola
    Jiné (popište)

    Takže jsem do jiné odpověděl : Vůbec nic nevadí :) Je to veřejná doprava ve městě která má největší podíl přepravených osob v rámci evropských měst a tak mám dojem, že je jí těžko za něco kritizovat….

  2. Čekal jsem, že s tím přijdeš :-) . Vůbec to nevadí, protože MHD potřebuje kapacitu pro ty, co přejdou z aut.

    AM proti veřejné dopravě nic nemá. Zajímalo nás, kde lidi vnímají rezervy, aby jí mohli jezdit ti, kdo dávají přednost jiným prostředkům.

  3. no i já jsem čekal tuhle odpověď, ve skutečnosti ošem pražská předimenzovaná MHD mám rezerv dost a dost :)
    Když pominu úseky Kačerov-Krčská nemocnice a Pavlák-Karlák, tak se se skutečnou narvanou MHD nepotkávám.
    Vzhledem k tomu, že i ve Vídni nebo Budapešti jezdí auty víc lidí než v Praze a MHD lidí přiměřeně méně, tak moc nečekám přímý vliv cyklistiky na úbytek aut… ostatně i Amsterodamu a Kodani to není jinak, že ? Auty jezdí cca stejný šér jako v Praze, rozdíl je jen v podílech MHD a cyklistů, nebo ne ?

  4. újezďák: Aby ale ta skvělá MHD neusnula na vavřínech. Zatímco v mnoha západních městech zažívá hromadná doprava renezanci, tak u nás v posledních spíš stagnuje na nesmyslných projektech (A, Podbaba).
    Navíc velký podíl na tom hodnocení bude mít její nízká cena, která se nyní zdá spíš dlouhodobě neudržitelná.

  5. Petr Dlouhý : není tomu tak s tou cenou :)

    Obecně vzato zažívat renesanci je sice krásná floskule, ale ve většine případů to znamená jen to, že se tam většina lidí přepravovala auty a nyní se snaží dostat lidi tam, kde v Praze už dávno jsou… tedy do MHD.

    Navíc postoupila na žebříčku myslím, že v roce 2010 byla 4. :)
    Největší slabiny kritizované autory nemá v ceně, ale v dostupnosti MHD na kole a slabší dostupnosti metra pro méně pohyblivé :)
    Amsterodam byl v roce 2010 až 15 :), Kodaň byla 6. a Budapešť která je často Praze otloukaná o hlavu byla až 21.
    Vídeň byla 3. ¨

    V letošním srovnání v Urban Mobility průzkumu 66 měst světa od A.D.Little je Praha myslím 23 na světě a nejvíc ji ubližuje to, že nemá velkou půjčovnu kol a program na sdílená auta… tedy opět nic o ceně a kvalitě MHD….

  6. Újezďák: Takže veřejná doprava je předimenzovaná, pokud jsou na síti úseky, kde si člověk v pohodě sedne? ;-) Neměl by to být spíš standardní komfort?
    Ve Vídni nejezdí auty víc lidí než v Praze, IAD má naprosto stejný modal share (takže se to dobře pamatuje), veřejná ve Vídni o 10% míň (stejně jako individuální) a rozdíl futrujou půl napůl pěší a cyklo. Ovšem cílem je tam snížit podíl IAD ze třetiny na čtvrtinu, to si v Praze nikdo nedá, že.
    Ona je jiná věc, když se lidí přesouvají mezi dopravními módy řekněme „nahodile“ (jako v Praze) a když to má cíl posunout dopravní chování žádoucím směrem a dopravní opatření se dělají synergicky při vědomí toho cíle (Vídeň, atd.).
    Btw., nemůžeš se podělit o link na ten průzkum? Našel jsem jen tohle ( http://www.adlittle.com/downloads/tx_adlreports/ADL_Future_of_urban_mobility.pdf ), což není asi to, co máš na mysli. Ale je v tom velmi laskavá věta ve smyslu, že z Prahy si města aspirující na „dospělost“ nemají brát příklad právě kvůli absence dopravní vize (společně s Tokiem, Atlantou, Moskvou a Miami).

  7. Tak jsem to neřekl s obsazeností neřekl, že navíc kolik by stála sedící komfort ?

    Pokud mají stejný podíl tak jich tak při jejich velikosti snad musí jezdit víc, to snad dá rozum ne ? :) Jsou to větší města.
    A je to přesně jak říkáš a jak jsem naznačoval ocituji se sám : Auty v Amst a Kodani jezdí cca stejný šér jako v Praze, rozdíl je jen v podílech MHD a cyklistů, nebo ne ?

    Jinými slovy podpora cyklistiky spíš ubere z MHD než by vzala od aut ….

  8. Shrnutí Adlittlů : With 67.3%, the city of Prague has quite a large share of public transport, which ranks it to the level of Vienna, Zurich or Munich. The average transport speed in the city is 25.7 km/h. However, Prague is lagging behind other cities in respect of implementation of innovative transport technologies such as car-sharing and bike-sharing.

  9. Pražským politikům bych přiznal ke cti, že snaží dlouhodobým trpělivým zasahováním do systému fungování MHD – trasy, ceny a třeba taky kvalifikovaného výběru a nastavení parametrů vozů pro pražskou MHD (rozbor kapacity tramvají s obrázky pěkně třeba tady: http://subrt.blog.idnes.cz/c/154515/Proc-nektere-tramvaje-a-zvlaste-jednu-z-nich-nemame-radi.html , zřejmě co nejvíc obyvatel z MHD vyhnat… Podle mě, je otázka motivace obyvatele Prahy k jízdě na kole, MHD nebo autem tak složitá, že i když se úplně zapomene na individuální důvody, tak se nedá odpovědět… nějak souhrnně.

  10. Václav Řehák…. nó asi jsem to tak nemyslel, ale čekal jsem link na něco opravdu velkýho, Zrovna Sixt mám z německa v paměti s tím, že si dělá prču z ledasčehos v rámci reklamy

    http://www.whytraveltofrance.com/2010/04/27/sixt-pokes-fun-at-sarkozy-in-a-german-ad/
    http://domaingang.com/domain-news/german-car-rental-company-sixt-provokes-greeks-with-online-campaign/
    http://www.klonblog.com/images/sixt_klimaanlange.jpg
    http://www.klonblog.com/images/sixt_blumenkuebel.jpg

    :)

  11. Ajaj zase začalo pro debatu přínosné zpožďování komentářů ?
    Myslel jsem, že tohle je už minulost….. hlavně to určitě nezrychlí debatu

  12. to se omlouvám :) Nojo ale jak poslat hromádku linku vtipných linků reklam půjčoven automobilů ?

Další z rubriky

Cyklisté sobě se probouzejí z volebního spánku 8

Stránky Cyklisté sobě fungují od roku 2013 jako shromáždiště námětů na zlepšení podmínek pro jízdu..více

Co přinese pražský bikesharing v roce 2019 14

21. 01. - Martin - Zprávy
Sdílení jízdních kol, neboli bikesharing, čeká v Praze na jaře 2019 další expanze. V roce..více

IPR: Nové vize pražských veřejných prostranství 4

18. 12. - Martin - Zprávy
Během uplynulého podzimu představil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) výsledky několika architektonických..více

Oprava cyklostezky na Rohanském ostrově bude dokončena v květnu 2019 7

V srpnu jsme informovali o začínající rekonstrukci cyklostezky na páteřní cyklotrase A2 na Rohanském ostrově...více

Praha spustila první veřejný sčítací totem 25

Praha v pondělí 17. září slavnostně spustila první veřejný sčítací totem. Totem je umístěn na..více

Hájek – Netluky: Byla potřebná stezka předražená? 8

V poli mezi Hájkem a Netluky v městské části Praha 22 vzniklo 400 metrů bezmotorové..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jaký je nejčastější typ dlažby na vašich cestách po Praze?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru