Cyklodálnice

Minulý týden jsme se věnovali „superstezkám“: nekompromisním cyklostezkám s rozsáhlými stavebními úpravami. Dnes se podíváme na cyklodálnice. I českými médii proběhla nedávno zpráva o kodaňském plánu na vybudování více než desítky takových tras. Cyklodálnice buduje i Londýn. Člověk neznalý věci se přitom může pozastavovat nad na první pohled zbytečným komfortem řešení v Kodani či Fietsroute+ v Groningenu, nebo se dokonce divit, na co si stěžují cyklisté v Londýně. Podívejme se podrobněji na jednotlivé realizace a zkusme se zamyslet na životaschopností této myšlenky v Praze.

Londýn (foto Tomáš Cach)

Kodaňský superkomfort

Komfort budovaných kodaňských cyklodálnic může být pro nás až nepochopitelný. Kromě „běžných“ věcí (přímost, minimum úrovňových křížení, skvělý povrch) jdou cyklodálnice až do takových detailů jako je osvětlení, zelené vlny pro cyklisty, odpadkové koše a dokonce i pumpy a opěrky nohou před křižovatkami.

To, co by našinec považoval za neuvěřitelné podkuřování dánským lenochům, je třeba nahlížet především v kontextu tamních intenzit. V centru se na kole vykoná skoro 40% cest, směrem od centra tento podíl klesá. Typické městské cesty jsou do několika kilometrů, po Kodani se nejezdí tak „sportovně“ jako v Praze (respektive v tamních objemech to tvoří statisticky nevýznamné procento).

Je-li tedy cílem Kodaně další zvýšení podílu cest na jízdním kole, musejí se obrátit na ty, kteří v jejich už tak velmi dobrých podmínkách pořád ještě nejezdí. Chtějí-li přilákat na kolo lidi z předměstí Kodaně vzdálených 10-20 kilometrů od centra, musejí jim prostě nabídnout jednak minimalizaci časových ztrát, jednak maximalizaci jízdního komfortu a to až do té úrovně, že projíždějící cyklista může bez zpomalení vyhodit papír od snídaně do speciálního, šikmo nakloněného koše.

Rychlostní charakter a vybavenost komfortních cyklostezek v Kodani či Nizozemsku odpovídá těmto požadavkům. Samozřejmě se také předpokládá odpovídající využití a celé věci se dělá patřičná reklamní kampaň:

Nizozemsko

Holandská situace je prakticky stejná, tam ovšem vytvářejí takové vysoce kvalitní cyklistické komunikace s menším humbukem.

Fietsroute+, propagační pohlednice. Foto cyclestreets.net.

Standard (popsaný na obrázku) je daný:

  • Jasné označení
  • Snadná a bezpečná křížení
  • Minimální šířka stezky v jednom směru 2,5 metru
  • Sociálně bezpečné přístřešky na trase
  • Přímá spojnice A a B
  • Maximálně rovný asfaltový nebo betonový povrch

Některé body by si žádaly zvláštní vysvětlení (například na „snadné křížení“ máme u nás výrazně menší nároky). Zájemce o nizozemskou infrastrukturu odkazuji na velmi obsáhlý blog Davida Hembrowa.

Londýnské „modré cesty“

Slavné londýnské modré cyklistické superhighways jsou velmi odlišné od dánských či holandských realizací. Jsou to v podstatě „pouze“ souvislé trasy vedené převážně v hlavním dopravním prostoru. Představte si, že na trasu od Výtoně po Úvalskou vypustíte kobercový nálet modrou barvou v pravé části jízdního pruhu všude, kde už není cyklopruh, každý kilometr se loupne pořádný infopanel a reklamy na superhighways potkáte, kam se podíváte, a máte asi představu o realizaci.

To vpravo ani není cyklopruh, jenom "modrý pruh," který funguje prostě tím, že tam je. (Veškeré fotografie z Londýna Tomáš Cach).

...a to i přes křižovatku. V Praze nemožné (protože tohle se nikdo neodváží ani chtít, i když v praxi to jde určitě stanovit jako nápis na vozovce).

A není to jen integrace, či "falešná" integrace. Kde se to hodí, jede se mimo provoz.

Superhighways samozřejmě trpí běžnými problémy nově zaváděné integrace, jako je nedostatečné oddělení od jiného provozu, malá stejnorodost řešení, místy nedostatečná šířka a samozřejmě nelegální parkování. Londýnským superdálnicím se také vytýká špatný poměr cena / výkon (podíváte-li se do tabulky na konci článku, zjistíte, že v Londýně vzniká víceméně integrovaná trasa prakticky za cenu oddělené cyklostezky).

Jak vidno, ne všude je to easy.

Někde je to dokonce velmi "uneasy".

Ovšem opět v kontextu Londýna jsou řešením odpovídajícím podílu cyklistické dopravy a aktivně zvyšují počet lidí, kteří jezdí. Mimochodem, co my bychom za podobně souvislé řešení dali. I naše nejlepší integrované trase na Vršovické do souvislosti v provedení londýnské cyklodálnice chybí ještě velmi mnoho.

A Londýňani po tom jezdí.

Potřebuje Praha cyklodálnice?

Domnívám se, že odpověď je jednoznačná. Vzdálenost hlavních sídlišť a centra vyžaduje v Praze rychlá a souvislá řešení. Dvě superstezky na ukázku už máme, tak je na čase zkusit něco jiného.

Myšlenka cyklodálnic může být pro Prahu velmi lákavá. Jednak jsou do značné míry marketingovým produktem, což umožní, aby se této myšlenky opravdu některý politik chytil. Je celkem jedno, že se v Kodani, Londýně a Nizozemsku realizují odlišnými způsoby. Jejich zásadní vlastnost — souvislost řešení — je neopominutelná, bez toho to nebudou cyklodálnice. Což je právě to, co Praha potřebuje nejvíc.

Máme v Praze smutnou zkušenost s tím, že plošné budování infrastruktury dovoluje příliš snadno odkládat řešení problémových míst. Salámová metoda nám umožnila vytvořit už skoro tři čtvrtiny „salámu“, ale efektivita investic je kvůli chybějícím úsekům sotva třetinová. Deklarace cyklodálnic by si vyřešení problémových míst na trase do značné míry vynutila.

Praha zoufale potřebuje souvislou síť páteřních tras v přijatelné kvalitě. Jistěže platí, že plošně průjezdné centrum, cykloobousměrky, zóny 30, jsou nástroje, které v Praze dnes mohou udělat hodně práce. Bez souvislých tras to ale bude stále „maso bez kostry.“

Ano, ve zdejších podmínkách hrozí obvyklé zprasení. Jsou-li ale cyklodálnice tím, že jsou souvislé, přímo definované, a politik, který je bude realizovat, s nimi bude neoddělitelně spojen, nebude si dotyčný moci realizaci cyklodálnic dovolit jen tak odepsat.

Případné pražské cyklodálnice by rozhodně nevypadaly jako v Kodani a rozhodně by nestály tolik, jako v Londýně. Ale mohly by formou souvislých tras vyřešit dlouhodobě odkládaná problémová místa na hlavních pražských cyklistických radiálách.

Objeví se v programu některé strany před příštími magistrátními volbami?

Příloha – ceny superstezek a cyklodálnic

Helsinky, Baana80 mil. Kč/km[zdroj zde]
Wídeň, Weinfluss Radweg38 mil. Kč/km[zdroj zde]
Praha, Rokytka40 mil. Kč/km[zdroj zde]
Kodaňské superdálnice27 mil. Kč/km[zdroj zde]
Londýn (převážně integrace)40 – 70 mil. Kč/km[zdroj zde]
Praha, cyklodálnice v londýnském stylu, ale lowcost*3 – 5 mil. Kč/kmodhad založený na [těchto cenách]

*) Maximální integrace (cyklopruhy a sdružené pruhy s autobusy), dílčí úpravy světelné signalizace, barevný podkres v řadících pruzích a křižovatkách. Bez interaktivních infopanelů, pumpiček, automatů na duše, superstezkových úseků, masivního překopávání obrub a jiného luxusu.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Obavam se, ze v Praze neproveditelne.

    Jednak kvuli infratrukture (z Jizniho mesta k Manesu uz vpodstate neco vede, byt prerusovane buzer-ceduli cyklisto ved kolo, dnes jiz pravidelne kontrolovane policii), ale druhak predevsim proto, ze by slouzilo bruslarum, kocarkum, proste celkove k vyletum (nebo trikutkum k zavodnim vyjizdkam).

    Ostatne na A2 od Vodarny po porodnici je jasne oddeleny chodnik od cervenych cyklo pruhu. Kolikrat jdou lidi v pruzich, jedou tam bruslari pres dva anebo je lidi prekroci bez rozmyslu (bez rohlednuti se) ke sve plechovce u chodniku …

  2. Bydlím na Budějovické a je pravda, že si občas říkám, že by bylo fajn, kdyby byl na magistrále nějaký cyklopruh – to bych byl v centru hned mnohem rychleji, takhle to mám k nuseláku 9 semaforů (z toho teda čekám jenom na 3, ale stejně).

  3. Mech: Právě, že to, co vede podél Vltavy, není cyklodálnice. Jednak to nevede z Jižního Města, ale z Modřan (z Jižního Města je to oproti optimální trase zajížďka zhruba 6 kilometrů), jednak to rozhodně nemá parametry umožňující plynulou a nepřerušovanou jízdu. Cyklodálnici z Jižňáku bych viděl vedenou právě přes Pankrác a Nuselský most, je to asi nejlepší řešení zpřístupňující centrum od jihovýchodu. Ona má dokonce i číslo (A41), jenže na území Prahy 4 toho stojí jen ten teď nový kousek přes Spořilov, kde by se naopak místo zcyklostezkování chodníku daleko víc hodil ten modrý (nebo jakkoliv jinak barevný) přeliv.

  4. Vrato, ja se nehadam, taky bych z nasi vesnice uvital „dalnici“ abych se dostal pod hodinu.
    Nicmene si porad myslim, ze v nasich podminkach by takova dalnice byla prevazne vyuzivana ne-cyklodojizdeci. Cili ve finale bys to jako dalnici vyuzivat nemoh.

    Podivej se na naplavku! A kdyz se tam snazim udelat si tam 30cm prostor zvonenim a vynucovanim mista, tak sem v diskusi oznacen za temer teroristu …

  5. Právě proto bych byl v našich podmínkách spíš pro řešení v hlavním dopravním prostoru. Dost lidem by dneska stačilo, aby ten „modrý pruh“, co ho mají v hlavě a svým chováním ho musejí na okamžik průjezdu pracně vytvářet, byl prostě na té silnici namalovaný, jako nápis na vozovce, bez legálního významu ale s naprosto zřetelnou funkčností. Jezdit z Jižňáku do centra za hodinu, když to jde přes Pankrác za třicet minut, není zrovna atraktivní.

    Jo a modře bych vylil i tu náplavku, to snad mohlo největším ignorantům už trochu naznačit, ne? (počítám, že frekvence chodců na červeném úseku pod Vyšehradem je přece jen menší než na pásku na náplavce).

  6. Kdyz si mi rikal, ze po letech se clovek odvazi do dopravniho prostoru, klepal sem si na celo a dal si uzival sveho chodnickareni. Sice nerad, ale pripoustim, ze jsi mel pravdu.

    Ale i tak, kdyz muzu, jedu alespon soubeznou ulici oddelenou od hlavni silnice stromy. Ne ze strachu, ale kvuli hluku, smradu, nemuset porad kontrolovat zrcatko, ale predevsim si tu jizdu chci uzit, coz s auty proste nejde.

    Naplavku, dle meho, muzes vylejt modre, cervene nebo ruzove a stejne ti to nebude nic platny.

    Nejvic me dostal speed breaker pred hospodou, kterej tam je tutove jen kvuli hospode, pac jsme na jejich hosty jezdili moc rychle.
    Jenze to nenavrhoval clovek, co tam jezdi, protoze by chapal, ze speed breaker trikutek na horaku preskoci.
    Takze k cemu je dobrej? Lidi co tam jezdili ohleduplne, tam jezdej dal ohleduplne, jen to s nima drcne. Lidi co tam ne-jezdili ohleduplne, tam dal jezdej neohleduplne a maj tam terenni vlozku, ktera jim tak chybi z lesa.

    Abych to nejak shrnul, ignorantskou a neohleduplnou jizdou (a je jedno jestli v trikutku, nebo na plecce) si se… do vlastiho hnizda.
    … ale vetsine je to stejne jedno.

  7. Podle prezidenta asociace prodejců specializovaných kol http://www.finance.cz/zpravy/finance/347513-aspk-prodej-jizdni-kol-loni-v-cesku-po-predchozim-poklesu-vzrostl/ bylo 50-60% v ČR prodaných kol krosových (údajně české unikum) a třetina kol horských (což je imho dohromady 83-93%!!?? :-D). Takže mě napadlo, že právě tohle procento cyklistů dálnice stejnak nepotřebuje, resp. je už připraveno na jízdu bez dálnic… ;-)
    A v nějaké té strategii přece už dávno bylo, že cyklistika se rozděluje pod rezort dopravy, místního rozvoje (turistika) a sportu (školství a tělovýchovy)? Zatímco turistická a sportovní funkce byla řidičům aut ve městech, z důvodu preference dopravní funkce, už dávno dávno zakázána, znemožněna, bez náhrady, tak dopravním cyklistům to v městech sportovci (zřejmě podporovaní dovozci kol -jezdí dokonce v dresech velkých cyklostájí a jejich sponzorů ;-)) a turisti (motají se kde nemají) schválně a programově kazí.. tak nevím, jestli to změní pár politiků, když je to tak silná lobby… :-D Joo Londýňani. Ti se mají!

  8. Tak já bych se taky něčemu podobnému v Praze nebránil. Pro příklad já jezdím po Praze na celoodpruženým kole a jezdím na pohodu nikam nespěchám. Teď k příkladu chválené opatření na Vršovické ulici také chválím. Nejprve jsem měl obavy, když se to zavadělo, ale teď to beru jako velké plus, rozdíl oproti původnímu stavu, kdy v hustém provozu cyklisty řidiči ignorovali je značný. Proto mě mrzí, že se cyklopruhy nevytvořily i mezi křižovatkou Bělocerkevská/Vršovická a Moskevská/Vršovická. Ještě budu mít dva dotazy, když stále je zakázaný průjezd Vyšehradským tunelem neuvažuje se o nájezdu ze silnice na cyklostezku směr z centra? Alespoň by šel legálně tento úsek objet po silnici. Druhá otázka zřídí se někdy cyklopřejezd na cyklostezce u Podolske vodárny?

  9. TomášM: O umožnění legální jízdy v hlavním dopravním prostoru se uvažovalo už několikrát, vznikla na to letos speciální (a jediná!) zadávací karta. Věc je v tuto chvíli u ledu, protože přidělenec PČR pro danou část Prahy má na věc ten názor, že je lepší pokutovat cyklisty za opatrnou jízdu tunelem než jim technicky dovolit legálně projet s auty, a starosta dvojky to neřeší.
    Na Podolské stezce pak možná bude příští rok ten kus kolem pumpy Agip. Dostal se tuším do předběžného seznamu „Top 15“ cyklo priorit v Praze na rok 2013, rozhodně by ale stálo za to sem tam Noskovi (MHMP) a Bodenlosovi (P-4) zdvořilým dopisem připomenout, že tam poněkud vadí.

  10. Ad vyšehradský tunel:
    Na dvojce už nemají starostu, ale starostku, která by na to mohla mít případně odlišný názor

  11. Kolem Agipu to bude super, vpravo vbok, dvacet metrů, vlevo vbok, třicet metrů, vlevo vbok, patnáct metrů a znova vpravo vbok a vpřed .. jinak to tam dopadnout nemůže. Zpátky v opačnym gardu, pruda náramná. Neni lepší legalizovat tam přímý přejezdy pro cyklisty a vzhledem k tomu, že tam jezdí pár aut dát cyklistům i přednost?

  12. Vratislav Filler: Děkuju za odpověď. Na vaší radu zkusím napsat.

  13. ad 9 Vratislav Filler, (Tomáš M): Vráťo, poznámku jsi napsal myslím v rychlosti a nepřesně. Vyšehradským tunelem je jízda v HDP naprosto legální.
    Martinovi jde o to, kdy se může vrátit zpět na stezku, to jde bohužel až před vjezdem do sanatoria, je tam snížený obrubník a nájezd z dřevních dob. Bohužel jej pravidelně blokuje nějaká „plechovka“. Pak je bohužel legální jízda až ke světelné křižovatce. V opačném směru je způsob jízdy stejný, plyne to ze zákona o dopravě.

  14. Cao

    doporucuju schlidnout film „Urbanized“ hlavne tu cas o Bogote.. kde se rozhodli nejdriv postavit cesty pro cyklisty a autum nechali blato (po 22min). Cimz prirozene natahli lidi na kola, protoze kdo by chtel jezdit rozblacenejma cestama autem ze :)

    celkove je to hodne zajimavej film.. prave v Bio OKO (http://www.biooko.net/cz/film/4971/Urbanized/)

  15. Jiří: Ano, přesně o to mi šlo, napsal jsem to moc zkratkovitě.

    Jonáš: Ale fuj! (stavební řešení za pumpou není naštěstí možné – pozemky, opěrné zdi, meganáklady, prověřovalo se v roce 2009). Takže to bude muset jít v ose stávajícího chodníku.

    2046: Už dost dlouho se na to chystám, doporučení mám, dík za upoutávku :-)

  16. Pak nevim,co se tam vlastně bude řešit. Sundaj se cedulky „cyklisto, spadni z kola“?
    Stejně je pohodlnější to projet skrz pumpu, „hlavnim dopravnim prostorem“, pokud na kraji někdo zrovna netankuje, než se štengrovat přes obrubníky.

  17. Mimochodem trochu mimo téma, ale nevíte, jestli se náhodou něco neděje v současnosti v úseku Jelení – Mariánské hradby?

    Někdo přimaloval pár piktogramů u přechodu u letohrádku směrem z centra a na úseku do centra jako by na pár metrech někdo experimentoval s rozšířením vozovky a zúžením toho kanalizačního příkopu.

    Každopádně netuším, jestli to je kvůli cyklistům, nebo si někdo jen tak hraje.

  18. Víme – ten kus chodníku u tramvaje od Letohrádku na Prašný most je nově jako pěší zóna s kolama. Dole u přechodu u letohrádku je nová značka, podle který jde jet dál směrem na Břevnov buď po silnici nebo právě po tom chodníku u tramvaje (fotka jen co jí vydloubu z hloupýho telefonu). Jinak ukončující značka je nahoře u Prašnýho mostu před tím vysýpacím parkovištěm pro turistické busy. Mně to teda legalizovalo kousek cesty do práce (protože pak jezdím dolů Tychonovou na Hradčanskou. Větší význam to má asi pro cestu nahoru, dolů lidi stejně buď lítaj v provozu nebo po chodníku podél Letohrádku.

Další z rubriky

Pozor! Žena na kole! 3

19. 08. - Markéta Fillerová - Inspirace
Přenesme se nyní v duchu do Anglie ve viktoriánské době. Cyklistika teprve začínala a pomalu..více

Adam Scheinherr: Pokud cyklodopravě prostor nezačneme dávat, tak na kole jezdit nikdy nebudeme 70

Po celé jaro jsme vám přinášeli ankety o plánech jednotlivých městských částí v oblasti cyklistické..více

Nákladní cyklistika na For Bikes 2019 27

Jarní veletrh For Bikes se nesl v náladě postupující nadvlády elektrokol, která v podstatě válcovala..více

Co chystají městské části: Praha 19 (Kbely) 12

22. 07. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co za cykloinfrastrukturu již v roce 2019 v Praze vzniklo 22

19. 07. - Martin - Inspirace
V posledních měsících se o cyklistice hodně mluví a z počtu připravovaných investic se dá..více

Rekonstrukce lávky na Roztylské usnadní léto cyklistům na Jižním Městě 10

10. 07. - Pavel Mašek - Inspirace
Od podzimu 2018 do jara 2019 probíhala kompletní rekonstrukce lávky na trase A217 podél ulice..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru