Superstezky

Před dvěma lety jsme se pozastavovali nad extrémní cenou cyklostezky Rokytka. Zdálo se, že Rokytka je svou, na pohled neuvěřitelnou, kilometrovou cenou jakýmsi celosvětově unikátním výstřelkem. Následně vznikl dojem zbytečnosti investovat do jakékoliv cyklistické infrastruktury v Praze.

Dva roky po zprovoznění Rokytky se ukazuje, že to byl extrémní pohled. Našli jsme několik příkladů toho, že i v podobných podmínkách v zahraničí vznikají podobné „superstezky“ s rozsáhlými stavebními úpravami. Nehovořím teď o cyklodálnicích dlouhých desítky kilometrů, jak vznikají v Kodani, či Groningenu. To je docela jiná liga, které věnuji volné pokračování tohoto článku. Ve městech s několikaprocentním podílem cyklistické dopravy vznikají spíš nedlouhé úseky nekompromisních cest, zpravidla jako výsledek využití vhodné příležitosti.

Nová cyklostezka může využít prostoru uvolněného zrušenou dráhou či se vestavět do jiného volného koridoru. Jedná se o náročné stavby, často spojené s revitalizací celého území. Náklady na adaptaci takové stezky jsou zpravidla značné a mohou vzbudit kontroverzi.

Wienfluss radweg

Z dopravního hlediska nebývá ve městech s podílem cyklodopravy pod 10% vyžadován takový komfort. Uživatelé ve městech typu Vídně jsou svolní s tím, že i páteřní trasa bude mít překážky v podobě úrovňových křížení, přerušení či dokonce úseku vyžadujícícm vést kolo. Jednotlivý úsek s extrémně vysokou kvalitou jízdy tak funguje v kontextu celé sítě trochu jako výstřelek. Význam těchto stezek je ovšem v tom, že často do regionu přinášejí alespoň ukázku komfortu, který bychom si jinak ani nedokázali představit. Stávají se atraktivní i pro jiné uživatele než cyklisty (třeba bruslaře). Jejich využití pak závisí zejména na kvalitě návazných úseků. Jsou-li návaznosti špatné, mohou tyto ukázkové stezky na své plné využití čekat i dlouhá léta.

Současně ale platívá, že realizovat danou stezku v nižší úrovni komfortu by kvůli umělým stavbám neznamenalo nikterak významné snížení nákladů. Nerealizovat záměr vůbec by pak bylo promarněním šance, protože vybudovat alternativní trasu v daném koridoru mohlo být buď srovnatelně drahé nebo technicky nemožné.

Příklady superstezek, které vznikly v posledních letech v zahraničí, jsou Baana v Helsinkách, a vídeňská Wienfluss Radweg.

Baana

Stezka vede v koridoru bývalé nákladní železniční trati (informace v angličtině zde) procházející městem. Je dlouhá 1,3 kilometru a její realizace stála přes 4 miliony € (tedy cca 80 mil. Kč / km). Podle místních byla součástí rekonstrukce také revitalizace celého koridoru bývalé železniční trati včetně sanace opěrných zdí, výsadba 180 stromů a 4000 dalších rostlin, basketbalová a jiná hřiště (v nejširším místě je koridor široký 34 metrů). Cyklostezka je tam vlastně jen částí, širokou pouze 2,5-3 metry. Ostatně, podívejte se sami:

Wienfluss Radweg

Cyklostezka využívající část údolí potoka Wien byla v roce 2010 prodloužena o 3,5 kilometru směrem do centra (ke stanici metra Hietzing poblíž Schonbrünnu), Wien, což stálo 5,3 milionu € ( 38 mil. Kč / km ). Fotografie a video ukazují, jak bylo využito povodňové koryto jinak málo vodnatého potoka.

Wienfluss radweg

Samotná stekza se nachází spíš v okrajové části Vídně, svou polohou vůči centru tak velmi připomíná nám známý příklad…

Rokytka

Cyklostezka Rokytka, lávka přes Ocelářskou ulici.

O 3,5kilometrové stezce, jejíž realizace stála město 140 milionů Kč ( 40 mil, Kč / km ), už bylo i na tomto webu napsáno velmi mnoho. Srovnání s výše uvedenými realizacemi ukazuje, že nakonec nejde o nic výjimečného, polohou, délkou ani cenou. Jsou zde jisté rozdíly, napojení Rokytky na své okolí a její pokračování ven z města stojí za starou bačkoru, stejně jako u Starého spojení. I tak ale nezbývá než přijmout fakt, že realizace nekompromisní cyklostezky v Hloubětíně byla věcí obvyklou. Za to, že máme v Praze bordel, cyklostezky nemohou.

Závěr

Rokytka (a podobně kvalitní trasa Starého spojení) rozhodně nejsou v evropském kontextu ojedinělým výstřelkem. Můžeme se na ně dívat jako na ukázku „cyklodálnice,“ vnášející do Prahy doposud nevídanou kvalitu. Co postrádají, je kvalitní napojení, které by na ně přivedlo odpovídající počet cyklistů.

Dokud se nejkvalitnější stezky v Praze budou v zásadních místech připojovat k ulicím schodišti, a gerilovými sjezdy a pokračovat lesními pěšinami, skutečně budou pro cyklistickou dopravu postrádat smysl, jaký mají podobné superstezky v zahraničních městech.

Příští týden přineseme zamyšlení o kodaňských a londýnských cyklodálnicích.

Příloha – ceny superstezek a cyklodálnic

Helsinky, Baana80 mil. Kč/km[zdroj zde]
Wídeň, Wienfluss Radweg38 mil. Kč/km[zdroj zde]
Praha, Rokytka40 mil. Kč/km[zdroj zde]
Kodaňské superdálnice27 mil. Kč/km[zdroj zde]
Londýnnské superhighways40 – 70 mil. Kč/km[zdroj zde]

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. \“potoka Wein\“ je moc hezké! \“Wein\“ znamená \“víno\“. Ideální místo pro výlet. ;-)

  2. Napojení cyklostezky podél Rokytky není až tak tragické. Na západní straně končí prakticky na A2. Na východě je to horší, to je pravda. Po obstrukcích s A2 v centru (pěší zóna, farmářské trhy přes celou cyklostezku) jsem ji začal poměrně často využívat jako objížďku, když musím z jihu na sever anebo z Hostivaře do centra. V druhém případě je to trochu zajížďka.

  3. Podle wikipedie je Rokytka nazvaná taky jako: „historicky první finančně a stavebně náročnější pražská cyklostezka“ :-D Nepochybuji o tom, že i v cizině se krade a předražuje, i v té Vídni, ovšem doufám, že článek není a nebude argument obhajoby pro budoucí ještě předraženější projekty (jak víme u Rokytky se náklady zvyšovaly postupně, a třeba cca 43 milionů na terénní úpravy není zrovna extraprůhledných…) Navíc myslím, že rozdíly mohou být v jednak ceně práce a pravděpodobně i ve kvalitě (kupř. zvlněné dálnice v česku), takže se trochu bráním jednoduchému srovnávání podle ceny..
    Ale jinak pěkné srovnání.

  4. Kolik stála žižkovská s vítkovskym tunelem se neví? Napojení kromě konců (teda spíš jednoho .. z Krejcárku neni kam ani kudy) a tunelu do Karlína taky žádný.

  5. jonáš: Zkusím to dohledat, protože to částečně platila SŽDC, není to úplně snadné. Město platilo sanaci tunelu, to bylo tuším 10 nebo 12 mio Kč.

    Jinak tuhle stezku projektovali železničáři, tak je to vidět ;-) Ale Praha 3 má zájem udělat na řadě míst nějaká rozumná propojení do uliční sítě.

  6. Jinak chci upozornit ze kamarad dostal v Karlinskym tunelu pokutu, nesmi se tam na kole vubec jezdit! Az uvidite policajty tak sesednout :)

  7. No možná je ten tunel vlastně chodník. Ale proč by pak před začátkem chodníku byla značka zákaz vjezdu motorových vozidel?

  8. Mirekc: Minulý týden jsem ji tam viděl, takže k přeznačení nedošlo. Taky z toho vyvozuju, že se tam na kole může.

  9. Nepochybuji o tom, že se tam může. Někdy je to ale třeba strážníkům vysvětlit – mne chtěli před časem kádrovat na Můstku, vypadali docela razantně, ale jak jsem přesně popsal tu značku u vjezdu do pěší zóny (kde malůvka jízdního kola v dolní části opravdu je), najednou byl klid a mohl jsem jet. Nezdálo se však, že by moc přesně věděli, jaké značení tam je. Už je to několik let.

Další z rubriky

Cykloboxy na Praze 10 skončily 18

Příběh cykloboxů pro individuální uschování kol v desáté městské části se po dvou letech provozu..více

Státní vlajka na kole 4

U příležitosti blížícího se státního svátku přinášíme doplnění k naší standardní cyklistické etiketě na základě..více

Patočkova: ochranné cyklopruhy u střešovické vozovny 10

Na rozhraní ulic Patočkova a Milady Horákové u zastávek tramvají Vozovna Střešovice vznikly na konci..více

Cykloobousměrkový zázrak v Petrovicích 11

07. 10. - Martin - Inspirace
Na přelomu let 2016 a 2017 došlo v malé čtvrti na jihovýchodě Prahy k něčemu,..více

Cyklomagistrála na Hlávkově mostě? Zatím jen apel na řidiče 31

Zhruba třicet lidí se ve čtvrtek 26. září účastnilo happeningu „Otevíračka cyklomagistrály“ pořádaného kolektivem Bike..více

Deset let s Šeříkovou ulicí 4

Od vzniku stránek Prahou na kole v roce 2008 jsme Šeříkovou ulici komentovali snad třicetkrát...více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru