Je rychlé na krátké vzdálenosti. Pravidelný pohyb je zdravý. Provoz moc nestojí. To všechno asi víte. Další přidají, že jízda na kole je navíc zábavná, rozhodně záživnější než třeba jízda metrem. A jak jsem na tom já? Metro je, s prominutím, otravné. I když rád jezdím tramvají, při svých dvou metrech civím ve stoje často jen do reklam pod stropem, v sedě mi pak pohled na dění v ulici nepřijde zajímavější než sledování televizního filmu. Špatně nastavená preference na řadě křižovatek pak spolehlivě pokazí veškerý zbylý požitek z jízdy, takže ani veřejná doprava není zrovna velké potěšení. Kolo, to je něco jiného.
Asi už tušíte, že dnešní článek se bude zaobírat výhodami, pro které kolo uznávám, ačkoliv se o nich zase tak často nemluví.
Chodí samo
Musel jsem do 2 200 kilometrů vzdálené Sevilly, abych na to přišel, v Praze jsem to neviděl. Ale v živých pěších zónách rozlehlého historického centra Sevilly se zpravidla jezdí způsobem, na který zatím nejsme zvyklí. Přesouváte se rychlostí chůze či jen o trošku svižněji. Odrazíte se, jednou dvakrát šlápnete a jedete pěknou chvíli setrvačností. Pak zase mírně šlápnete a jede to pořád samo. Rychleji a zároveň ohleduplně vůči okolí někdy ani nemůžete. Několik dní jsem takto téměř nechodil pěšky. Po vrácení kola mi pohyb přišel hrozně namáhavý. Kolo šetří námahu.
Večer se vracím v Praze na metro. Pokud neznám jízdní řád, běžím. Jsem nervózní, že mi metro ujede, a nenávidím podzemní čekání delší než tři minuty. Zato na kole pohyb rychlostí běhu není namáhavý. Stačí trochu šlapat, ale ne zas tolik. Jednou jsem přijel domů na kole, nechal ho tam a na další cestu vyrazil MHD. Při běhu k metru mi přišlo, že se pohybuji hrozně pomalu.
S tím běháním a mou netrpělivostí je asi správně, že jezdím stále více na kole a méně metrem. Při sbíhání eskalátorů a přebíhání na přestupních stanicích můžu působit až nebezpečně, za což se spolucestujícím omlouvám, ale chodit tam pomalu je při délce těch katakomb vážně otrava. Proti tomu, jet na kole rychle v provozu je vlastně normální, naopak, čím blíž jste rychlostí autům, tím je to bezpečnější a snazší. Moje zkušenost s rychlými pěšími přesuny po chodníku mě ale současně nabádá, že nejdůležitější pravidlo při jízdě po městě na kole je chovat se právě mezi chodci s maximální ohleduplností.
Na náměstí v Seville jedeme rychlostí svižné chůze.
dokonalý výhled
Řízení auta jsem si vyzkoušel v autoškole, a přišlo mi hrozně neohrabané. Jasně, nemám cvik. S autem jsem si připadal asi jako kdybych s velkým batohem a dvěma taškami nastoupil do plné tramvaje. Oproti tomu na kole se v ulicích cítím, jako kdybych do plné tramvaje nastoupil jen s malým batůžkem. Také jsem poznal, že řidiči mají špatný výhled, sloupky a karosérií jsou od dění kolem sebe doslova odříznuti. Má výška navíc přispívá k tomu, že z kola vidím přes střechy většiny zaparkovaných aut. Na rohu bočních ulic vidím přes ta, která nevhodně parkují na rohu. Když vidím, že zprava nic nejede, přibrzdím jen mírně či vůbec. V autě bych ve stejné situaci musel brzdit do kroku.
Auta předjedu snadno
Přemírou aut se motoristé navzájem trestají. V některých místech mi tato situace dokonce ulehčuje pohyb. Hustý provoz znemožní řidičům rychlou jízdu, a tudíž mě nemohou hned předjíždět, protože držím tempo s autem před sebou. Pak přichází semafor. Přibrzdím, předjedu kolonu a zastavím na křižovatce jako první. Protože řidiči často nenechají vpravo dost místa, je někdy vhodnější dělit prostor mezi prvním a druhým pruhem. Právě proto jsou cyklopruhy či piktokoridory tak důležité právě tam, kde nejsou: v řadících pruzích. Je třeba je sem domalovat, aby bylo pro řidiče zřejmé, kam se mají postavit. Když stojí, uhnout nemohou. Naopak v pomalu jedoucí zácpě jsem už několikrát zažil mírné uhýbání, lidé v autech a na kolech si na sebe v posledních několika letech začínají velmi dobře zvykat.
Často nemá auto dostatek prostoru na předjetí cyklisty. Když ho před sebe nechci pustit a mám k tomu dobrý důvod, nepustím ho. Když se však auto zasekne v zácpě, tak mi v předjetí většinou nebrání. Pruhy máme široce dimenzované a při zácpě je prostoru dostatek, jenom se někdy řidiči nemohou rozhodnout, zda nechají volné místo u obrubníku či u středu.
Předjíždět je většinou snadné.
Nerozumím pohybu cyklisty. Místo vracení k obrubníku má pokračovat do předsazeného stání.
Nejlepší dopravní prostředek na focení
Nakonec jedna specifická výhoda. Rád objevuji zákoutí měst a jsem fascinován dopravními jevy různého druhu. V ulicích fotím často. Kolemjducí se mohou pozastavovat nad fotografickými objekty mého zájmu: Proč fotí cyklostojany? (do cyklomapy) Přechod pro chodce? (podnět na Chodcisobě) ženy v sukni na kole? (propagace cyklodopravy) Dopravní zácpu? Akci ve veřejném prostoru? Dopravní značky? Musí to být blázen, říkají si, a tak raději rychle opouštím místo dokumentace. Kolo to umožňuje pohodlněji.
Když potřebuji nafotit víc míst v určité oblasti, je to na kole nejlepší. Je snadné zastavit, kus popojet a znovu zastavit, když mě náhodou zaujme něco dalšího. Pěšky je to pomalé a popojíždět jedinou zastávku MHD je neefektivní. Na kole je možné fotit i za jízdy, ale jen za dostatečného světla (aby se nerozmáznul záběr) a za dostatečné opatrnosti (abych se nerozmáznul sám). Vím, že zákon říká, že při řízení jakéhokoliv vozidla nemám držet foťák. Nepřijde mi to však náročnější než ukazovat rukou směr.
Zastavíme, vyfotíme. Odrazíme se z kopečka a zase jedeme.
Jenda 6. 8. 2012, 07:49
„Špatně nastavená preference na řadě křižovatek pak spolehlivě pokazí veškerý zbylý požitek z jízdy, takže ani veřejná doprava není zrovna velké potěšení.“
Proč by měla mít MHD nějaké preference proti třeba cyklistům?
„Odrazíte se, jednou dvakrát šlápnete a jedete pěknou chvíli setrvačností.“
No vzhledem k tomu, že za den ujedu třeba 20 km, někdy víc, tímhle způsobem bych se asi nikam nedostal…
„dokonalý výhled“
Tady jsme na tom naprosto stejně.
„Pruhy máme široce dimenzované a při zácpě je prostoru dostatek“
No nevím, třeba pravém nábřeží je u tramvajového pásu obrubník, zřejmě kvůli tomu, aby mě nikdo nemohl předjet, i kdybych ho moc rád pustil. A šikany u přechodů, třeba ještě když jsou směrem do kopce, to je taky úžasné.
K čemu jsou předsazená stání? Mně to zatím přišlo jenom jako místo, odkud není vidět na semafor…
Vratislav Filler 6. 8. 2012, 08:43
Mhd potřebuje preferenci k tomu, aby jezdila podle jízdního řádu, byla spolehlivá a tedy konkurenceschopná. Horší preference se dá kompenzovat (proklady linek do více směrů, volnějšími jízdními dobami, nasazením více spojů). To, jak "dokonalou" máme preferenci se možná ukáže už v září po nasazení metrolinek, které jsou na nedostatky v preferenci, mírně řečeno, háklivé. (Upřímně řečeno, bych to raději spíš neviděl).
Předsazená stání jsou skvělá věc. Na semafor z nich vidět je, naopak, když si na ně člověk zvykne, tak má potom otíže v místech, kde nejsou, protože TAM po předjetí kolony na semafor skutečně někdy vidět není.
Jenda 6. 8. 2012, 12:03
Ostatní druhy dopravy taky potřebují preferenci, aby byly rychlé, spolehlivé a konkurenceschopné. Když u výjezdu u Mánesa mačkám tlačítko a zrovna jede tramvaj a hodí si tam preferenci, takže musím čekat dva cykly, je to úžasné.
Hmm, já frontu před semaforem, radši moc nepodjíždím, protože to způsobí, že mě ti za mnou budou ještě v křižovatce nebo těsně za ní předjíždět…
Marek Turnovec 6. 8. 2012, 12:34
> "Proč by měla mít MHD nějaké preference proti třeba cyklistům?"
Protože v té tramvaji jede třeba 100 lidí najednou? Mě osobně tedy přijde lepší, když co nejrychleji projede tramvaj nebo autobus, než třeba několik aut, kde je vždycky jen řidič. Stejnou filozofii má třeba car pooling v USA...
Ad předsazená stání - mně to přijde jako dobrý nápad. Tím, že se můžu na semaforu zařadit takto jako první, mám větší šanci, že tu křižovatku včas projedu. Když jsem třeba za 2.-3. autem a zrovna to jsou nějací experti s velmi pomalými reakcemi, tak někdy než se rozjedou, je zase červená. Vyklízecí doby v křižovatkách jsou počítané hlavně pro auta a ne pomalá kola. Představte si třeba, že jste u muzea a potřebujete přejet horní část magistrály nahoru do Vinohradské. Zelená je tam velmi krátká. Být v polovině, když Vám tam semafor pustí auta zprava, není příjemné. A při tom jste zahájil traverzování křižovatky ještě na zelenou. Ale vysvětlujte to těm masám troubících aut zprava...
S tím, že mě někdo v křižovatce předjíždí, až takový problém nemám. Ono je právě v té křižovatce většinou místa dost.
Jen mám trošku problém s tím, do těchto předsazených stání najet. Když mám pro cyklisty vyhražený pruh, tak je to v pohodě. I ten piktokoridor pomůže. Jenže tyhle věci obvykle nějakých 50 metrů před křižovatkou končí (alespoň v pražských podmínkách). A když tam nic takového není - ale místa je dost - a já se pomalu a opatrně sunu kolem aut, někteří řidiči na mě koukají dost nevraživě. Mám to brát tak, že je to jen závist z toho, že já jedu, zatímco oni stojí?
jonáš 6. 8. 2012, 16:26
Problém je předevšim vů;bec tušit, že tam někde vepředu ten chlíveček je namalovanej, když tudyma jedu poprvé ;-)
Jo a k "Hmm, já frontu před semaforem, radši moc nepodjíždím, protože to způsobí, že mě ti za mnou budou ještě v křižovatce nebo těsně za ní předjíždět…" ..a jste si jistej, že za váma už žádný auta nejsou a nepřijedou? Ty vás totiž taky budou nejspíš v tý křižovatce předjíždět ..
josuk 7. 8. 2012, 07:58
„Řízení auta jsem si vyzkoušel v autoškole, a přišlo mi hrozně neohrabané.“- omlouvám se ale to je roztomilé :-D – na škole jsem brigádně strávil třeba taky 12hodin v autě a ten dojem nemůžu potvrdit. :-) naopak, přijde pocit fyzického splynutí s autem a na řidiče přejde ten pocit úžasné síly a rychlosti.. :-D
Marek: teda vůbec nejsem žádnej superman, ale když mám správně zařazeno, přehozeno, našlápnuto… kolo je při rozjezdu přece nejrychlejší.. i do kopce...a když startuje zepředu tak přece není možný zůstat v půlce křižovatky...??
Marek Turnovec 7. 8. 2012, 08:42
josuk: No, v prvotní fázi rozjezdu to kolo sice může mít lepší "odpich", ale nevydrží to moc dlouho. :-) Speciálně třeba při tom přejezdu té horní části magistrály u muzea. Magistrála je tam celkem široká a je to navíc do kopce. Pokud si tam najedu dopředu a jsem první (i když možná zrovna tam ani předsunuté stání označené není), tak tu magistrálu v pohodě přejedu. Ale pokud jsem třeba za dvěma auty, tak už to začíná být celkem problém...
Jo a jednou se mi také povedlo malé faux pas na křižovatce na Kotlářce - tam to sice není do kopce - ale právě jsem se snažil si ještě "narichtovat" šlapku do správné polohy, abych se až bude konečně zelená, mohl opravdu pořádně odpíchnout a zbytečně tam nezdržoval (za mnou stál autobus). No a najednou koukám, že mám z toho "richtování" spadlý řetěz... :-)
Wojtee 7. 8. 2012, 09:38
Tohle "cyklochození" je hezká úvaha, docela rád bych to tak měl častějc, ale vede to k několika opruzům, které se u delšího dojíždění ztratí - vyparkovat a zaparkovat kolo by nemělo trvat dýl, než celá jízda. Když mám kvůli tomu vláčet kolo ze sklepa, případně u cíle přemýšlet, kam a kolika zámky ho přidělat, je to jedna silná demotivace. Další kritickej bod je vyjít s chodcema (brát na ně aspoň tolik ohledu, kolik chci, aby na mě braly auta) - čili nic pro závodníky. Na tohle je přesně ideální ten režim pěší zóna s povolenym vjezdem cyklistů.
Jinak focení z kola je dobrej sport, ale spíš než jako ukazování směru (kdy se pořád soustředím na cestu) mi to přijde jako telefonování (musím se přece jenom soustředit ještě na něco dalšího). Ale jo, taky to sem tam provozuju (fotim, netelefonuju), když to člověk nedělá v totálnïm provozu a přiměřeně zpomalí, tak to jde :)
7: Potěší, že se tyhle zlomyslnosti typu spadlýho řetězu dějou i někomu jinýmu...
Jinak pohybu cyklisty rozumím - právě najíždí na chodník, aby po něm projel tu červenou :) V lepším případě ho vyděsila kolona v protisměru, tak najíždí na chodník, aby to vzal doleva nanepřímo po přechodu (když je v tom levym pruhu :))
josuk 7. 8. 2012, 10:08
8. opruz na krátké jízdy - hned na prvním obrázku je pět skládaček - rozložit, složit před hotelem, před restaurací ... těžko popisovat - jednoduše nová dimenze světa :-D
spadlý řetěz: je nejlepší s celozakrytým .. nahození min cca 15minut (za předpokladu aspon kapesního nožíku) a kvuli znečistění se na cestě nevyplatí o to ani pokoušet.. ;-)
Jenda 7. 8. 2012, 10:16
6: Zjevně to má každý jinak. Já jsem v autoškole jezdil starší Fábií a jednak jsem vůbec neviděl (mám dva metry, takže sedačku jsem měl úplně vzadu a třeba levý sloupek krásně zakrývá, jestli někdo nestojí na přechodu; předtím jsem už rok jezdil denně na kole, takže omezení výhledu byl dost šok) a neohrabanost mi přijde taky značná, s kolem prostě vidím, kam přesně jedu, můžu se vyhnout díře atd. O couvání nemluvě.
Pak jsem chvilku jezdil s Felicií, tam jsou sloupky slabší a tedy výhled lepší, ale stejně mě řízení auta strašlivě psychicky vyčerpává. Musím se strašně soustředit a tak. Takže radši jedu na kole, i když třeba zrovna stěhuju počítač nebo trubky do komína :-).
Vinohradská přes Legerovu směrem do kopce je fakt dlouhá, jsou to tři pruhy + odbočovací + tramvaje.
cobic 7. 8. 2012, 20:58
Hezké. A pohybu cyklisty na obrázku úplně rozumím. Je to standartní situace, kdy kolona zprava předjet nelze (absence cyklopruhu či pikťáku) a první auto stojí čumákem v předřadném stání, které je poddimenzované. V takové situaci mi přijde rozumné se zařadit za první vozidlo, abych nemusel kličovat mezi chodcema a kroutit krk na semafor. Nejsme v Tel Avivu, tam jsem si také rychle zvykl na to, že se semafory opakují i za křižovatkou a nad sebou pak nemusím nic hledat. Navíc v průběhu jejího průjezdu jsem stále informován o tom, jestli ještě jedu na správnou barvu. Tady jsem se pak dostával do nepříjemných situací než jsem si zase odvykl, obzvlášť na cyklosemaforech v HK na II okruhu. Jinak za jednu z největších výhod kola, která se tu nezmiňuje, považuji to, že si na něj mohu odložit zavazadla a odlehčit tak svoje tělo. Můžu jít i pěšky a přesto nemám vytahané ruce jak opice či zpocená záda ;)
Kalimero 12. 8. 2012, 14:08
Výhody kola:
Jede od domu k domu, žádná cesta na zastávku nebo parkoviště.
Jede hned, žádné čekání a přestupy, jako na MHD.
Kolony aut nevadí.
Rozhled přes střechy aut, rychlý start, malé rozměry.
Celou cestu sedím, nemusím nikoho pouštět.
Věci mám v brašně, protože batoh na zpocených zádech nebo tašku v ruce nesnáším.
V zimě se zahřeju dřív, než začne topit topení v autě a nemrznu, jako na zastávce MHD.
V horku stále příjemný průvan.
2046 17. 8. 2012, 23:41
MHD si nevytunim..
.. na kole si muzu vybrat jestli jedu "pracovne", nebo jestli se "jedu projet".
re komentar 11. souhlas .. delam to same.. popravde neznam 100% dopravni pravidla, a jestli je to proti pravidlum, pak jezdim proti pravidlum, ..navic pokud cyklista planuje jet do prava, pak nevidim duvod proc bych se mel na cerveny nudit uprostred silnice a nevyuzit cas se presunout do lepsi pozice.. jo flame war.. omlouvam se.. ale jsem v celku ignorant a kolo mi v tehle ignoraci pravidel velmi pomaha...to vidim jako zasadni plus kola
... jednou mi rikala pani policistka jeslti vim ze sem soucasti silnicniho provozu.. tak sem rek ze vim, ale ze sem cyklista.. a ona na to co tim myslim.. a ja ji rikam ze mam na vyber... tak sme oba pekne zasmali :)