Mark Wagenbuur zveřejňuje na YouTube spoustu videí o cyklistice v Nizozemsku. Jeho kanál je propojený s blogem Davida Hembrowa. Spolu se snaží ukázat světu a především Velké Británii, že to jde a jak to jde.
Tentokrát porovnává ulice a situace v Utrechtu a Londýně. Ty jsou často velmi podobné, ale přesto velmi odlišné v přístupu k bezmotorové dopravě. Chodníkové stezky jsou plné patníků a jiných překážek, nemají hladký povrch a nejsou spojité. Na křižovatkách, kde by byly nejvíce potřeba, chybí stejně jako u nás v Praze alespoň cyklopruhy. Modrá barva londýnské „cyklosuperdálnice“ na Clapham Road už je téměř neznatelná. Co je to za cyklodálnici, když po ní jezdí autobusy a navíc na ní mohou v určitých dobách parkovat auta?
A jestli vám to ještě nestačilo, tak vězte, že náš kolega natočil ještě přes hodinu materiálu, ale v letadle mu ztratili paměťovou kartu.
snail 19. 8. 2012, 09:14
Jo, maj to v tom Nizozemí pěkný, ale vypadá to, že když člověk bude chtít jet trochu rychle, tak nemá šanci mezi těma cyklistama co jedou tempem rychlejší chůze. Takže asi nezbyde nic jinýho, než se vrátit na silnici :-)
Opravte mě, jestli jste tam někdo byl a pletu se
Marek Turnovec 20. 8. 2012, 08:57
Já si tam všiml ještě dvou dalších zásadních rozdílů. :-)
1. Pořád tam prší (nebo je tam aspoň pořád mokro).
2. Auta tam jezdí po špatné straně.
To budou asi ty kulturní odlišnosti...
Ale i tak se zdá, že jsou na tom v Londýně v lecčems lépe, než my tady v Praze.
Ivoš 30. 8. 2012, 17:09
Týden jsem teď po Londýně jezdil a cyklopruhy jsou občas velmi úzké, je-li cyklopruh na chodníku pletou se tam chodci (stejně jako v Čechách), auta parkují v cyklopruzích zcela běžně, stejně jako parkují na hlavních třídách a silnicích.
Ale přesto jsem neměl vážnější problém. Řidiči cyklisty tolerují, nesnaží se je předjet s minimálním odstupem, v nepřehledném úseku si klidně chvilku počkají.
V parcích jsou cyklisté tolerováni s dodatkem, že chodci mají přednost. Jednosměrky, či slepé ulice mívají jasný vjezd pro cyklisty. Značení je přehledné, často bylo přímo označeno, že se jedná o klidnou cestu, tedy vedlejšími ulicemi a různými průjezdy.
Mají jeden problém: auta jezdí vlevo, ale chodci chodí vpravo. Na smíšeném chodníku se tato dvě pravidla míchají. Řeší se to opět tolerancí a úsměvem.
Řekl bych, že v Londýně je mnohem více cyklistů, než v Praze.