Rovaniemi, Finsko

Václav Kříž

Odradilo vás několik centimetrů sněhu? Jezdí se a o počasí to úplně není. Má kamarádka odjela na Erasmus do finského Rovaniemi ležící více než na 66 stupni severní šířky. Připravila pro Prahonakole nějaké dojmy a fotky.

Sněhu je tu hromady a je úžasný, že i v tomhle počasí jezdí spousta lidí na kole, taky jsem si ho musela koupit. Přece jen to mám skoro hodinu pěšky do školy. Hřebíky nemám říkám si, že se tenhle sněhový freeride musím rychle naučit, jezdí tak všichni, takže to prostě musí jít! Jezdit na kole v létě umí všichni, ale v -23°C je to jiný level. Někdy mi chvíli trvá, než v cíli rozmrznu.

Co mě zaujalo na první pohled, je to, že místní cesty, silnice a chodníky nejsou ničím sypané, ani sůl ani písek a nikdo s tím nemá nejmenší problém. Téměř každou silnici lemuje dostatečně široká cyklostezka, kde kromě pěších a cyklistů můžete potkat i sáně, které mají vepředu prostor třeba pro nákup a jinak připomínají koloběžku.

 MHD je zde poměrně drahá a jezdí jednou za hodinu. Nejlepší variantou je tedy pořídit si kolo, které můžete sehnat v některém ze second-handů. Ceny se pohybují od 40 do 100 Eur. Second-handy tyto kola po skončení vašeho pobytu opět odkoupí zpět za polovinu ceny. Ani v -25°C počet lidí cestujících do školy nebo do práce na kole neubývá, řekla bych, že je tu naopak větší provoz než v některých místech v Česku na jaře. I když v noci napadne sníh, ráno je cyklostezka opět odhrnutá a nic nebrání jízdě. Do školy je to určitě rychlejší na kole než na běžkách ale po škole a o víkendu si užívám místních naprosto luxusních běžkařských tras.

Naaranžováno na trase pro skútry a běžkaře, jinak chodník vedle, tenhle den to ale vypadalo skoro stejně

 

Rádi připomeneme, že v kyperské Nikósii nejezdí na kole téměř nikdo. O počasí to není. Takže odhrnovat stezky, pruhy, nesolit, pořádné blatníky a není problém.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. No vida, tak to není jenom můj soukromý dojem, že se na čistém sněhu jezdí líp a bezpečněji než na soli, písku nebo štěrku :-). Nevíte někdo, co (kromě předpisů) u nás silničáře nutí neustále solit? Nestačily by pluhy?

  2. Na suchym umrzlym sněhu se jezdí dobře i s autem, ale nesmí přijít obleva, nebo střídavý oteplení a umrznutí, jak je ve zdejších šířkách normální, pak máte o to větší a dýl trvající problém. A pluhy to zas nechávaj v postranních bariérách, na který mnohde neni místo, blokujou přístup k pozemkům a stavbám u silnic, a taky to furt generuje vodu a následně námrazu na vozovce. Jedině že by to byla nějaká fréza s nakladačem kde by se sníh lisoval a odvážel někam do polí, ale to by zas nikdo nezaplatil. Solení tady prostě a bohužel „funguje“ ekonomicky i provozně nejlíp.

  3. Třeba ve Finsku taky solí, jenom to v těch -23 st.C není poznat. ;-) Ale tady v Praze je přece velký rozdíl mezi černými solenými a dobře a rychle sjízdnými silnicemi a jenom prohrábnutými, a spíš uklouzanými stezkami. Takže jsem spíš pro to solení. A trvající mráz opravdu nevadí, jako když je kolem nuly a zamrzá mi vlhkost v bowdenech a nevrací se lanka… :-(

  4. V Bratislave máme tento rok dosť snehu a tiež poriadne posolené cesty a to je hlavný dôvod, prečo som si dal teraz trochu pauzu. Každý deň čistiť bicykel od kopy svinstva sa mi nechce :D Ale na čistom snehu sa jazdí super, môžem len potvrdiť.

  5. V současné době je parádní sněhová nesolená cesta ve Stromovce – jen to tam prohrábli, takže je tam několik centimetrů silná pevná vrstva sněhu. Dá se tam jet skoro stejně rychle jako v létě.

  6. No, jezdím třetí zimu, a musím teda říct, že jsem na sůl čím dál víc nasupený (on je to ovšem mimochodem taky enviromentalistický problém, myslím dost podceňovaný). Z Ruzyně do centra mám širokou paletu terénů, ale bezkonkurenčně nejpříjemnější a nejbezpečnější je ušlapaný sníh. Kromě rozsolené břečky na hlavnějších ulicích zkazí povrch i sůl nanešená z nich na vedlejší, kde je dole bílý sníh a na něm nahnědlé to, co tam natahaly plechovky.

    Nicméně totéž mi bylo jasné už před dlouhými lety, kdy jsem trávil měsíc ve švédské Uppsale a jezdil do práce jako všichni na kole: v podstatě žádné solení, žádný problém.

  7. Tak ono i z hlediska chodců a chodníků – doposud jsem měl před domem ušlapaný sníh na který úklidová služba naházela štěrk a docela dobře se po tom chodilo. Včera proběhl někdo zřejmě s kýblem soli a stala se z toho neschůdná břečka se štěrkem.

    To samé v Brně – vystoupím z vlaku po intenzivním sněžení a centrum je celé prosolené = 10cm úplně neschůdné břečky všude.

    Co se týče toho tání a namrzání, tak to je pravda, ale z mého pohledu se to tou solí jen uspíší, pokud někdo tu břečku neodklidí. Časem zase zmrzne v neschůdný led, a to dřív než by třeba vůbec kdy natál ušlapaný sníh.

  8. No v civilizovaný zemi (nebo i v méně civilizované, ale v civilizovanějších časech) by domovník nebo i pan majitel (bo majetek zavazuje) vzal do ruky koště a tu břečku se štěrkem aspoň odmetl na kraj, ale od toho nás blahoslavený senátor Kubera před časem úspěšně osvobodil. Svoboda předevšim, i když jde o zlomenou hnátu.

  9. „místní cesty, silnice a chodníky nejsou ničím sypané, ani sůl ani písek a nikdo s tím nemá nejmenší problém“

    Ve Finsku jsou (na autech) povoleny pneumatiky s hroty/hřeby, takže nepotřebují silnice tolik solit a sypat. Finští cyklisté mi v zimě učarovali, na chodníku čistý led s vrstvičkou vody, chodit se po tom nedalo a oni se tam v pohodě prohánějí na kolech.

  10. No osvobodil neosvobodil, břečku jsem odmetl na kraj a na jaře ten štěrk zase z toho trávníku vymetu, což o to. Na to nepotřebuju zákon, abych si uklidil před prahem. Spíš mi šlo celkově o ten styl úklidu, než zrovna kde to je… teď je to holt masovější, co to zasáhlo krom vyloženě městských cest všechny ulice.

  11. Já bych chápal, kdyby se prosolily ulice, kde jezdí autobusy a ulice, které jsou hodně do kopce. Prostě aby to bylo pomalu sjízdné se zimními gumami ale bez řetězů. A kdo na to nemá (gumy, schopnosti, odvahu), ať jede těch pár dnů tramvají. Že musí posolit každou vedlejší ulici aby se na ní dalo jet 50, to nechápu. Všude je naprosto odporná břečka a špína.

    Oázou je pro mne ranní jízda po cyklostezce na Rohanském ostrově – krásná bílá tvrdá stezka.

  12. jbohac: To by bylo plechařiny! ( a tudíž nelze připustit ). Ono to s tou údržbou vedlejších ulic také není žádná sláva, v podstatě je to tak, jak píšeš a zbytek se v drtivé většině nechává na „samoúdržbě“ – kolik soli si tam kdo navozí na kolech, tolik jí tam bude. Jenže ono těch aut jezdí už tolik, že to leckde vyválí i jinak neudržované ulice. Někde mám aktuální plán zimní údržby TSK (ne mapku, ale spíš zásady jako členění do pořadí a co se s tím jak rychle dělá), zájemcům asi můžu poslat.

  13. No tady na vsi se solí a rozjezdí jen hlavní, jinde projede symbolicky sypač s kačírkem, kterej se v 3cm uježděnym sněhu ztratí beze stopy ;-) a pak se jezdí po čistm až do oblevy. Při tý poslední před vánocema nastala taková ledovka, že nešlo dojít ten kilometr k autobusu, hladkej vodní led. A po neděli bude repríza. Boty kloužou jak sviňa, ale s dobrejma zimníma gumama se opatrně projet dá, čtyři dobrééé, dvě špatnééé .. na kole si to v takovym terénu neumim představit, to jsem zkoušel kdysi zamlada a byl na čuni furt.

  14. jonáš: Asi takhle

    – při oblevě se netvoří ledovka, ale náledí, které je méně nebezpečné. Ledovka se tvoří při dešti na podchlazený povrch, přičemž tvrdé a suché povrchy jsou na ni náchylnější. Nemá to nic společného s prohrnováním, i když solení omezeně může pomoct.

    – v pondělí uvádí předpověď ledovku jen „ojediněle“, takže bych to nedramatizoval, pravděpodobně žádná ledovka u vás nebude. Ona je ledovka vůbec dost vzácný jev.

  15. V Rakousku silnice strikaji snad mocuvkou nebo cim. Efekt to ma takovy, ze silnice neni mokra, jako kdyz se soli, ale sucha…

    Soli se asi proto, aby se nemuselo resit „kam s nim“. Voda odtece do kanalu, ale odhrnuty snih by museli nekam odvezt. Takze je to pro TSK jednodussi posolit. Ta brecka je ale hrozna – bunda a plastenka na batoh by mohly vypravet :-)

  16. Děkuji meteorologistovi za upřesnění termitů. Až si rozbije čuni na náledí, tak ten rozdíl jistě ocení ;-)

  17. Je tu nějaký meterolog, aby nám porovnal, kolik dní náledí je průměrně za zimu v Praze a kolik v Rovaniemi či jiném skandinávském městě? :o)

  18. Osobně za sněhu nejezdím, raději překlepu v MHD těch pár týdnů v roce, kdy v Praze leží sníh. Solením dost utrpí některé součásti kola (hlavně řetěz….). Od ortodoxních jezdců to asi schytám, ale v této zimní sezóně mi zatím vypadl jen jeden týden před Vánocemi a poslední cca. dva týdny v lednu, a to pro mě není zas tak hrozná ztráta. V MHD se navíc dá číst :-)
    P.S. učím poměrně velkou skupinu skandinávských studentů, někteří z nich také jezdí na kolech do školy, a kupodivu všichni přestali jezdit, když napadl sníh.

  19. No jo, tuhle zimu by mohl řetěz vyprávět. Zatím jsou rezavé naštěstí jen články zvnější, nikoli rolny, ale stojí to oleje. Svým způsobem ještě že se stejně vždycky tak za rok vytahá (nechápu teda, u jednokolečka), takže by beztak šel pryč.

    Myslím, že je to pochopitelné (letos jsem přitvrdil, ale loni v největším sněhu jsem taky nejezdil), a je fakt, že na kole se číst nedá, což mě mrzí, po tramvajích a městských vlacích jsem přečetl za ta necyklistická leta tisíce stran…

    Kdyby ale byla zima jak před třemi lety, vypadla by celá zima, ne tři čtyři týdny. Člověk pak chátrá…

  20. Tak naopak, u jednokolečka musí bejt asi do kopce řetěz víc zatíženej v tahu než na největšim pastorku u horáka, ne?

  21. U jednokolecka muze byt a byva tlustější řetěz a kdyz se vytaha tak stejne nema nic nikam preskakovat. pripadna vymena retezu vcetne zadniho kolecka (asi tak po 20000km ;-)) je jednoducha a proti nove kazete za par korun.

  22. Jo, taky mi řetěz pěkně zreznul.

    Náplavka A2 už je zase průjezdná. Tedy fyzicky, legálně jsou tam stále zábrany se zákazem vjezdu. Vodočet v Chuchli ukazuje 150 cm a průtok 560 m^3/s

  23. Tloušťka tak moc nerozhoduje, to co se „vytahá“ jsou ve skutečnosti ošoupaný osičky v článcích, každá o desetinku milimetru. Přeskakovat i padat to může taky, protože to začne nabíhat na hroty zubů místo do mezer. Samozřejmě pomůže fest napnutí bez vůle, ale jen do určitý míry. Já to už dávno neprovozuju, ale Lei snad ví o čem píše ;-)

  24. No v servisu se jednou divili, že to měním. Nicméně se to fakt vytahává, a já, vystrašen různými pokyny k péči o řetěz, měřím měrkou a měním, byť by asi trvalo fakt dlouho, než by to dělalo nějaké problémy. Někdo to myslím asi opravdu mění až s okousaným kolečkem, ale jednou za rok (2500-3500 km) nebo tak za pár stovek řetěz, to není tak hrozné, a nemusím si vyžvatlávat převodník a kolečko. Co je ale výhodnější, to nevím.

  25. No já nevim jakej máte trvalej převod, ale s běžnym vercajkem se kopce jezděj až na 1:1 a někdy i níž, zatimco rozumnej převod na rovinu je cca 3:1 .. tim jsou silový poměry v řetězu určený násobkem. A myslim že u moderních singlspídů už se nenosej ani ty čtvrtpalce tlustý pastroky a řetězy co bejvaly u torpedových strojů po dědovi, tam to mělo obvykle „lifetime guarantee“ už z principu (plus nájezd pár stovek do roka).

  26. Já mám nábojovou převodovku (8). Singlspídem bych to asi nahoru do Ruzyně nedal, resp. dal, ale ne každý den, a už vůbec ne v rozumné době :o)

  27. Tak to je jiná ;-) jinak já měl jedno kolo s trekovejma převodama, původně klasickej favorit, kde jsem po cca 2000 vyměnil řetěz, ale nějak si to s pastorkama nesedlo, tak jsem po tejdnu dal ten starej zpátky a najel na něm asi dalších 5000 bez problémů, než šlo pryč. Pokud se to ojíždí „na sebe“ tak to funguje neuvěřitelně dlouho, pokud to chcete měnit, musíte často. Finančně to pak asi vyjde dost podobně, pokud tam nemáte extra drahej matroš. A pokud máte jeden pastorek, tak bych to nechal na „lifetime“ ;-)
    Ideální řešení je ta jedna Viva, co má nábojovou převodovku a kardan v rámový trubce, to bych chtěl, pokud si ještě budu někdy pořizovat kolo.

  28. jonáš: Přesně tak, můj řetěz už jede nejmíň třetí sezónu (vč. zimy) téměř každý pracovní den. Zato džíny mi odchází docela rychle a pozoruju i o něco zvýšenou spotřebu bot.

Další z rubriky

Státní vlajka na kole 4

U příležitosti blížícího se státního svátku přinášíme doplnění k naší standardní cyklistické etiketě na základě..více

Cykloobousměrkový zázrak v Petrovicích 11

07. 10. - Martin - Inspirace
Na přelomu let 2016 a 2017 došlo v malé čtvrti na jihovýchodě Prahy k něčemu,..více

Deset let s Šeříkovou ulicí 4

Od vzniku stránek Prahou na kole v roce 2008 jsme Šeříkovou ulici komentovali snad třicetkrát...více

Evropský týden mobility v Praze 26

Jako každý rok i letos čeká Prahu v druhé polovině září Evropský týden mobility (ETM)...více

Lucemburk podruhé – Praha budoucnosti? 3

V minulém článku o cyklistické infrastruktuře v Lucemburku jsem představil dvě nejchytlavější infrastrukturní stavby: lávku..více

Co nového v Lucemburku? 10

Lucemburk je město spojené s Prahou nejen historickými kořeny (slepý král Jan Lucemburský bývá také..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru