Pomník Pupovi a dalším obětem dopravních nehod umístěn

Na nábřeží Kapitána Jaroše vyrostl unikátní pomník. Po stříbrném stožáru veřejného osvětlení se k nebi šplhá jízdní kolo. Lampa osvětluje přechod pro chodce a ve větru se pomalu otáčí. Autorem nezvyklého díla „Bike to Heaven“, je sochař Krištof Kintera. Připomíná propagátora městské cyklistiky Jana Bouchala a další oběti dopravních nehod. Bouchalovi blízcí a iniciativa Auto*Mat, kterou spoluzakládal, usilovali o stavbu pomníku sedm let. Čtvrt milionu na pokrytí nákladů složili lidé ve veřejné sbírce. Křižovatka na nábřeží kapitána Jaroše, jedna z nejnebezpečnějších v Praze, prošla loni rekonstrukcí.

V pondělí podvečer se k odhalení pomníku na nábřeží sešlo několik set lidí, kteří alespoň na hodinu zaplnili jinak stále poněkud nehostinné místo. Kromě Pupovy rodiny, přátel a známých zde bylo možno vidět prakticky každého, komu záleží na tom, aby se v Praze jezdilo na kole lépe. Pomník bude mementem pro každého, kdo místem projíždí, křižovatka už ale nabízí bezpečný způsob překonání ve většině používaných směrů.

Další informace najdede v tiskové zprávě iniciativy Auto*Mat, zde.

Stručné statistiky k nehodovosti cyklistů

  • V ČR zahynulo v roce 2012 64 cyklistů, do konce července 2013 32 cyklistů.
  • Od roku 2000 do poloviny letošního roku to bylo celkem 1318 cyklistů.
  • V Praze zahynulo od roku 2004 do roku 2012 podle oficiálních statistik 5 cyklistů. Toto číslo nicméně zahrnuje pouze úmrtí na veřejných komunikacích a do 24 hodin po nehodě, tudíž není do statistiky zahrnut ani Jan Bouchal, který zahynul v nemocnici několik dní po nehodě.
  • Počet mrtvých a těžce zraněných v Praze v roce 2012 je 14. Tento počet zvolna klesá i přes rostoucí intenzity cyklistické dopravy.
  • Od roku 2004 do roku 2012 v Praze zahynulo nebo bylo těžce zraněno 127 cyklistů.
  • Obavy o bezpečnost jsou pro 39% cyklistů v Praze zásadní překážkou tomu, aby jezdili častěji.
  • U lidí, kteří na kole nejezdí kvůli špatným podmímkám jsou obavy o bezpečnost zásadní překážkou pro 59% z nich.
  • Podíl cyklistické dopravy na cestách v Praze (modal share) je 2,0% (září 2012, průzkum GFK)
  • Podíl jízdního kola na dopravním výkonu je v Praze 2,8% (2012 celoroční, bez pěší dopravy – zdroj průzkum GFK)
  • Cyklistická doprava v Praze vzrostla mezi roky 2010 a 2012 o 50% (podle dat ze sčítačů)
  • Rekonstrukce křižovatky Kapitána Jaroše – Dukelských Hrdinů vedle ke zvýšení intenzity cyklodopravy mezi roky 2011 a 2012 o 191% (tedy skoro na trojnásobek)

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Někde jsem četl, že letos nikdo na kole v Praze nezemřel, pokud to loni bylo 14 mrtvých nebo těžce zraněných, to je docela skok, ne? Nebo si to vymýšlím?

  2. Mně ta čísla také připadají zajímavá. Když vidím, kolik lidí ročně na kolech v ČR zemře, tak to skoro vypadá, že nejbezpečnější je, když jezdím v Praze…

  3. 1. Pokud vím, tak od smrti pana Bouchala vůbec žádný cyklista v Praze do konce loňského roku nezemřel, což je ve své podstatě neuvěřitelná statistika… letošek nevím, ještě jsem neviděl statistiku., jen jsem koukal, pražská záchranka ošetřovala 307 cyklistů z toho údajně 9 těžkých zraněných- a 2 měli zemřít, záchranka píše že nárúst zásahů u cyklistů je proti lonskému období březen -srpen o 38 procent, což je teda fakt dost… je to mnohem větší růst než u motorkářů.
    Ono se u nich špatně hledá, protože jezdí i do okresů Praha východ a západ a minimálně jeden mrtvý cyklista je ze Štěchovic…

    Další otázka je kolik zabitých, těžce zraněných a zraněných cyklistů vlastně bylo zraněno ve srážce auty, kolik s jinými účastníky provozu(a jakými) a kolik z nás si to udělalo úplně samo… to :( , pokud vím to statistiky moc neřeší…

    Když si člověk přečte, že se tuhle v noci spadl opilý cyklista z kola a odvezli ho na áro ak to neříká nic o bezpečnosti provozu , stejně jako když tamhle se srazili dva cyklisté na šeberově a odvážela je sanita a jeden byl na šrot opitej…

  4. Poslední analýzu, co jsem dělal, mám tady: https://prahounakole.cz/2013/01/nehody-nejen-cyklistu-v-roce-2012/

    Jinak statistiky mohou obsahovat lecos, formulář, který se pro nehody vyplňuje, je velmi obsáhlý – jiná věc je, že to pak nezpracují takovým způsobem, aby z toho tyhle věci lezly. Teď se třeba ve zveřejňovaných statistikách dočteme jen nehody „s účastí“ cyklistů – jestli byl težce zraněný cyklista, chodec nebo řidič, se z toho taky nedozvíte.

  5. ad 2 – nevím zda „nejbezpečnější“, ale řekla bych, že jsou místa, kde je to mnohem horší. Protože i když se v Praze vyskytne nezodpovědný cyklista, který jede potmě bez světel, tak zaprvé je tu skoro všude max. padesátka, zadruhé je tady – v porovnání s vyloženě venkovskými oblastmi – strašně moc světla, takže se situací „jedu neosvětlený lesem na Vysočině a kolem se někdo valí 90+ km/h“ se to nedá srovnat.
    To je tedy jen moje představa, nemám to ničím podložené, ale jak říkám, právě z tohohle důvodu mě ta čísla nepřekvapují.

  6. Tak jasně, neosvětlený cyklista někdy nad ránem na nějaké lesní silnici, to je celkem typický příklad…

    Ale zase v Praze je občas pěkně hustý provoz a řidiči cyklisty rádi přehlédnou i za bílého dne. Představte si křižovatky jako třeba Žitná s Legerovou a Sokolovskou, nebo u Bulhara. Ta padesátka taky není všude a i tam kde je, tak se ne vždy dodržuje – viz třeba Plzeňská, kde kolem Vás klidně sviští auta i sedmdesátkou…

    Tak jsem prostě tak nějak myslel, že se tu cyklisté dostávají do nějakých kolizních situací (i vzhledem k celkovému počtu) tak nějak častěji – proto mě ta čísla překvapila…

  7. Já vycházím z premisy, že (stejně jako u všech účastníků silničního provozu) existují také cyklisté, kteří jsou náchylnější na dopravní nehody. Nejtypičtější znak je jejich neviditelnost, často se vyskytuje také opilost.
    Tady se u Prahy objevuje první význačný rozdíl, hromadná doprava je celkem slušná, hustá, jezdí celou noc a v noci je technicky vzato zadarmo (revizoři se tam bojí), což hodně zmenšuje zdejší populaci cyklistů vracejících se z hospody.
    A mám dojem, že i automobilistů – opět, žádnou statistiku na to nemám, ale mám pocit, že případy typu „rozmlácená Felicie s šesti opilými lidmi ve věku 16-3-22 let“ se v Praze, respektive ve velkých městech obecně, téměř nevyskytují.

    Co se týče těch kritických míst, případně rychlých silnic, tak si myslím že těm se ti „méně zdatní“ cyklisté (pro které je například náročné odbočit vlevo) prostě nějakým způsobem vyhýbají, například:
    – objízdná trasa
    – jízda po chodníku
    – slezu z toho, stanu se chodcem a na přechodu si zmáčknu čudel
    Takže na těch kritických místech se většinou vyskytují jen cyklisté kteří jsou šikovní, fyzicky zdatní, v lokalitě se vyznají atd., takže jsou schopní nejen „na základě znalostí pravidel předvídat, co budou řidiči kolem dělat“, ale také „předvídat, jaké chyby a přestupky mohou řidiči dělat“.
    Když použiju motopříklad z dálnice, tak myšlení typu „tohle auto dává levý blinkr; tohle auto přejede do levého pruhu“ by měl ovládat každý, kdo má řidičák, ale úvahy typu „blíží se konec stoupání, takže ten stoupací pruh pro kamiony bude pravděpodobně končit; kamionů je tu zrovna několik, možná budou mít problém správně se zařadit, sice by se jim to nemělo stát, protože to jsou profíci, ale kamion je velký jak kráva, radši zpomalím / zrychlím abych u toho nebyl“ jsou už takový bonus navíc a chce to nějakou rutinu, aby člověk měl volnou operační paměť k takovým úvahám.
    Takže si myslím, že v těch frekventovaných místech máme povětšinou jen hodně schopné cyklisty, zatímco ti ostatní prostě jezdí jinudy. Ale pokud se podíváme někam na venkov a chceme se dostat z vesnice A do vesnice B, tak většinou existují jen jedna, dvě trasy, které používají všichni a celkem není vyhnutí. Případná skoroabsence provozu je podle mě spíš na škodu, lidé s tím začnou kalkulovat.

    Na tom je vlastně vidět, na koho je potřeba se zaměřit. Řada lidí si pod pojmem „cyklista ve městě“ představí zdatného jedince na horském kole, který v nášlapech přeskakuje obrubníky a zpomalovací pruhy, ale takový člověk celkem nepotřebuje žádné další vylepšování.
    To je taková ta černobílá představa o fanatických cyklistech a páprdech. Já znám lidi 50+ let, s nadváhou a zdravotními problémy, kteří by tomu putování na kole byli jaksi nakloněni, KDYBY. Kdyby tyhle dvě cyklostezky byly spojené. Kdybych si měl v práci to kolo kam dát. A tohle jsou lidi, kteří to fakt POTŘEBUJÍ, protože za posledních třicet let nám krásně předvedli, že prostě nejsou schopní do svého života zařadit každodenní pohyb „jen tak pro pohyb“, takže je nutné aby ten pohyb byl nějak účelný, tudíž cesta do práce.

  8. aish: To je velmi správná úvaha. A to i když s rozvojem suburbanu, kde nočka není, bude nejspíš partiček, co se rozmlátí nad ránem v autě, trochu přibývat (viz nedávno někde u Jesenice). Graf úmrtí cyklistů v ČR podle věku má 3/4 objemu v kategorii 50+ a špičku někde v kategorii 60-65.

  9. Tomu bych se nedivil, přecejen smysly otupujou, reakce se zpomalujou a šikovnosti nepřibejvá, spíš naopak .. já už dal na hák i silničku, protože jsem zjistil že tu kozu nezbednou nějak nezvládám a jezdim moc často na hranici držkopádu. Trek zatim dobrej, ale do penze furt daleko ;-)
    V autě je to naopak v pohodě, čim dál víc hejblátek a posilovačů co člověku pomáhaj se soustředit právě na to, co asi udělá ten kamion než ho dojedu a jestli ten hejl bude opravdu viset furt v prostřednim, i když je pravej prázdnej. Strategický myšlení tolik neochabuje, jako dynamika a reakce na terén.

  10. 7.
    Pěkný, jen mě trochu pobavili ty cyklisté nad 50, s nadváhou a nějakým handikepem.
    Když se tak podívám na sebe tak celkem brzo splním první podmínku, druhou mám a třetí vlastně taky a to jezdím po Praze na kole už léta….
    No a ve svém okoli znám několik pravidelných městských cyklistů s nadváhou i starších než já , kteří prostě jen nejsou líný :)

    Já bych se spíš zeptal, kde jsou ty mladý, silný a úplně zdravý lidi, kteří po Praze jezdí zhruba 3x za rok, tedy 3 x když je stávka MHD , takže spíš 2x za rok.
    Kde jsou celý rok ?
    Mám na mysli ty co se projedou po magistrále v houfu za zvuku nějakých malebných zvukometů a druhý den asi strčí kola do sklepa nebo je odvezou na chatu a mají půl roku o čem vyprávět.

  11. Újezďák: Já jsem mladý a zdravý a jezdím prakticky denně (když tedy vytáhnu čumák ze svého doupěte) a na cyklojízdy jezdím a myslím, že nejsem sám:-).

  12. Újezďák: Až budu mít čas, vytáhnu si z těch výsledků GFK u otázek, co lidem brání jezdit po Praze na kole, taky segmentaci podle věku.

  13. 12: to snad ani nestojí za tu námahu, protože otázku proč nepoužívají kolo dostávali pouze ti respondenti, kteří se předtím vyjádřili, že by jezdit chtěli, ale nejezdí kvůli podmínkám (ca 13 % celkového počtu). Tj. pokud někdo nejezdí proto, že to má moc daleko (nebo naopak moc blízko a chodí pěšky) nebo moc do kopce, tak v té tabulce na straně 21 vůbec nefiguruje a Vy víte pendrek.

    Když už se chcete pouštět do kvantifikace potenciálu cyklodopravy, měl byste to IMHO stavět spíš nad celkovými čísly o přemisťování se lidí po Praze a okolí.

  14. naše děti do cca 12 let věku jezdily na kole celkem normálně. Pak ale zřejmě začíná období, kdy je používání některých věcí nemožný, úplně ulítlý a příšerná „socka“ (mobily, oblečení, jízdní kolo k přepravě!), že jednoduše nemožné! A o pozitivním působení příkladu nás starých dědků nebo mamilů (middle aged man in lycra) vážně upřímně pochybuju. ;-) Že to přiznají v seriozních průzkumech také spíš nevěřím. ;-) Chce to čas a vhodné příklady!

  15. JJ: Myslel jsem tu otázku, proč nejezdí na kole po Praze více. Na tu odpovídalo víc lidí. Jinak na čísla ze sčítání 2011 taky čekám.

  16. 15: Nikolivěk. Alespoň pokud koukáme na stejný výzkum. Na straně 29 přílohy dole (v rámci dokumentu strana 79) je jasně vidět, že tato otázka byla pokládána pouze cyklistům a potenciálním cyklistům. Potvrzoval mi to i garant studie p. Rusý.

    Kromě toho je tam dobře vidět, že mezi cyklisty převažují (65 %) sportovní a rekreační, takže bavíme-li se o dopravní funkci cyklistiky, jsou ta čísla ještě méně relevantní. Část těch nedopravních by pravděpodobně začala kolo využívat i k dopravě, ale z těchto dat se nic užitečného vyčíst nedá.

  17. 12. mě by spíš zajímalo kdy už vyleze nějaké vyhodnocení dotazníků do práce na kole, nebo mě někde uniklo ?

    Jinak podle mého skromného soudu městského jezdce periody březen-listopad je hlavně na krajích sezony vidět víc veteránů než mladejch :)
    Můj subjektivní názor ovšem může být ovlivněn i mezigenerační nenávistí nebo tím, že v době kdy jezdím do práce a z práce mládež ještě nebo už spí :)

  18. 14 josuk, funguje i fakt, že to co dělají rodiče aktivně je trapný :)
    Třeba moje žena by kluky mohla naučit dokonale pinec… ani jeden ze starších nemá zájem, jó jako zaplacáj si, ale jak jim máma nebo děda začnou ukazovat správný údery tak ohrnou nos… a jezdit na kole jako táta pro zábavu ? Hm když je cílovka restaurace, zmrzlina tak to jedou jinak je to jen vážně musíme ????

  19. JJ (16): Ano, Ale cyklisté + potenciální jsou skoro polovina účastníků průzkumu (459) – což už na nějaké závěry stačí. Segmentovat odpovědi dopravních cyklistů nemůžu, protože ta data stejně nemám.
    Kdo nad tím chcete dumat, najdete to v té studii rozblemcané na stránkách 29-32. Od oka je tam vidět, že starší mají větší problém ukládat kolo doma, zato jim tolik nevadí vnímání jinými lidmi (zde vede skupina 25-29!), nemají takové požadavky na síť komunikací. Obavy o bezpečnost jsou nejednoznačné. Imho by se to navíc dalo agregovat s průzkumy 2008 a 10, pokud tedy otázky zněly stejně (nejsem si 100% jistý). Pak bude respondentů víc než tisíc.

  20. Dokud tam byl ten Ghostbike, tak me to kazdy den prastilo do oci a pripominalo, ze si mam davat bacha.
    Novou instalaci jsem jeste nezaregistroval a to tudy jezdim denne. Coz je celkem skoda, kdyz vemu v uvahu, kolik prace a penez to cele stalo.

Další z rubriky

Co chystají městské části: Praha 7 3

17. 06. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Přichází růžová sdílená elektrokola 7

13. 06. - Martin - Zprávy
Česká společnost pro sdílení jízdných kol Rekola představila 12. června 2019 dlouho očekávaná elektrokola. Ke klasickým..více

Co chystají městské části: Praha 4 43

06. 06. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co chystají městské části: Praha 2 12

03. 06. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co chystají městské části: Praha 20 (Horní Počernice) 25

27. 05. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Bike Kitchen Praha 2

Na pražské Štvanici u cyklostezky přes Hlávkův most postupně roste nová komunitní cyklodílna Bike Kitchen..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru