Sčítače 2013: co zmrazilo rozvoj cyklodopravy?

Přinášíme souhrn ze sčítačů v roce 2013. Vývoj intenzit na jednotlivých sčítačích si můžete prohlénout na naší stránce scitace.prahounakole.cz, využívající veřejně přístupných dat z pražských automatických sčítačů.

Zpracování roku 2013 navazuje metodicky na loňský článek o sezóně 2012. Snažili jsme se o částečné očištění dat o výpadky. Velkým zásahem do intenzit cyklistické dopravy byly červnové povodně, které jsme se pokusili vyhodnotit.

Slabší sezóna

Sezóna roku 2013 byla první, kdy se celkový počet nasčítaných průjezdů oproti předchozímu roku snížil. Průměrné sezónní hodnoty a rozdíly oproti roku 2012 ukazuje následující graf:

Už na první pohled je vidět, že pokles mají na svědomí zejména sčítače na nejfrekventovanějších trasách podél Vltavy, které byly silně zasaženy červnovými povodněmi.

Vliv povodní

Povodně Prahu zasáhly počátkem června 2013 a ovlivnily výrazně intenzity jízdy na kole v řadě míst Prahy. Některé úseky páteřních cyklotras (Císařský ostrov, Povltavská, Modřany) byly zcela uzavřeny po dobu několika týdnů.

Povodně jako celek ovlivnily počty projíždějících cyklistů na různých místech různým způsobem. I na některých lokalitách, které nebyly uzavřeny, se počty průjezdů výrazně snížily.

Znázorněno graficky:

Dopad povodní na intenzitu jízdy na kole nejde přesně určit, protože někde se určitě, byť v menší intenzitě, jezdilo po objízdných trasách. Je ovšem patrné, že povodně zasáhly mnohem silněji místa, kde se realizuje rekreační cyklistika, než lokality využívané především dopravně.

Pokusil jsem se proto oddělit změny intenzit na sčítačích v lokalitách spíše dopravních a změny na sčítačích v lokalitách spíše rekreačních. Výsledek je následující:

Při celkovém poklesu intenzity jízdy na kole zaznamenala rekreační cyklistika pokles o zhruba desetinu, zatímco cyklistická doprava v roce 2013 víceméně stagnovala.

Konkrétní sčítače

Za poměrně drastický lze považovat pokles intenzity na Podolském nábřeží oproti roku 2012 ( 27 % ). Zde intenzita klesala už dříve a příčiny jsou nepochybně dvě: povodňové uzavírky na návazných komunikacích (Modřanská a novoměstská náplavka) srazily po dobu jednoho měsíce průjezd (oproti srpnu 2013) zhruba na polovinu. Druhým a pravděpodobně zásadnějším vlivem byly kontrolní akce PČR a MP u vyšehradského tunelu, které zřejmě vedly k tomu, že poměrně značný počet cyklistů přešel na jízdu ve vozovce. Zde byly navíc již koncem roku 2012 vyznačeny piktokoridory v tramvajovém pásu, které jízdu mimo chodník v tunelu definitivně legalizovaly a pro jistou část cyklistů zatraktivnily. Vzhledem k tomu, že ve vozovce zde ale není sčítač, projevil se tento přesun jako značné snížení počtu cyklistů. Kolik lidí projíždí Vyšehradským tunelem dnes, se nicméně dozvíme nejspíš až po doplnění sčítání o čidlo ve vozovce.

Sčítač v Celetné (na kterém byl zaznamenán pokles o 20%) nemůžeme bohužel brát v současnosti jako stoprocentně spolehlivý. Ze sčítačů s větším dopravním významem zasáhl pokles také Podbabskou, kde to lze přičíst přímému vlivu povodní. Za oběť povodní rozhodně nejde považovat lokalitu v Košířích, kde došlo k 8% poklesu.

Víceméně stagnaci pozorujeme na Vršovické, Kolčavce, Chodově, v Krči a na Barrandovském mostě.

Znatelný nárůst (9%) zaznamenal Nuselský most, kde došlo k legalizaci v těsné blízkosti (Folimanka), příčinná souvislost je nejspíš možná. Desetiprocentní nárůsty intenzit zaznamenaly i Střešovice a Jeremenkova, kde také došlo k dílčímu zlepšení infrastruktury (křížení s Patočkovou v dubnu 2013 a cyklopruhy na Jeremenkově v červnu a září).

O 12% vzrostly odečty také na Rohanském nábřeží (navazujícím na v září 2012 zklidněný Karlín). Dále znatelně rostly i intenzity kolem křižovatky Kapitána Jaroše (také na Dukelských Hrdinů).

Nárůst zaznamenal i Šeberov, ten ale vloni prakticky neměřil. Podobně sčítač na Vítkově, který sice zaznamenal největší relativní nárůst. ale zase neměří od září letošního roku.

Sčítače potvrzují zmrazený rozvoj

I když očistíme výsledky roku 2013 o povodně a opožděný start sezóny, jedna věc je zřejmá: rozvoj cyklistické dopravy v Praze víceméně stagnuje. Střízlivý odhad nárůstu intenzity dopravní cyklistiky může být někde mezi nulou a pěti procenty, což rozhodně nesměruje k naplnění koncepce rozvoje cyklistické dopravy z roku 2010.

A pro důvody rozhodně nemusíme chodit daleko. Infrastruktura vznikající v posledních dvou letech zkrátka nepřibývá v dostatečném objemu a nemá kvalitu, která by přilákala nové lidi v nějakém výraznějším počtu. Přitom potenciál i poptávka tu jsou. A postupy, jak to dělat, také známe.

Rok 2013 tak můžeme, pokud jde o zlepšování podmínek pro cyklistickou dopravu, považovat víceméně za ztracený.