Druhé narozeniny křižovatky Kapitána Jaroše

Jedna z velkých bariér cyklistické dopravy v Praze, křižovatka na nábřeží Kapitána Jaroše, byla odstraněna v dubnu 2012. Tedy přesně před dvěma roky. Díky rekonstrukci tak získalo kvalitní a bezpečnou podobu dříve poměrně nebezpečné místo, nechvalně proslulé úmrtím Jana Bouchala, spoluzakladatele iniciativy Auto*Mat.

Vzrůstající počty průjezdů

Po rekonstrukci stále narůstají počty lidí projíždějících na kolech tímto bodem. Alespoň to nám ukazují data z automatických sčítačů cyklistů. Před rekonstrukcí sčítač na nábřeží Kapitána Jaroše zaznamenal průjezd přibližně 50 tisíc cyklistů ročně. V loňském roce to již bylo kolem 150 tisíc, tedy trojnásobný nárůst. To je výrazně více než běžný růst cyklodopravy v Praze. Tento příklad nám tak ukazuje, jak kvalitní infrastruktura a řešení problémových míst dokáží přitáhnout uživatele. Jedná se o jednoznačný úspěch této rekonstrukce.

Roční počty průjezdů

Měsíční průjezdy

Co se změnilo?

Před rekonstrukcí byli cyklisté nuceni přecházet přes přechody pro chodce. Přechod křižovatky byl rozfázován mezi více semaforů a vyčkávací ostrůvky byly poměrně úzké. Chodci i cyklisté se tak při větším provozu dostávali do poměrně riskantních situací. Rekonstrukce tedy přinesla oddělené přechody pro chodce a přejezdy pro cyklisty. Zelená cyklistům navíc umožňuje projet skrze celou křižovatku bez zastavení.

Nyní projedete bez přerušení

Úzké ostrůvky v původní křižovatce

Při rekapitulaci změn je nutné podotknout, že svého času nebylo dlouhou dobu patrné, zda se do připravované rekonstrukce podaří zařadit i opatření pro cyklisty. Dnešní stav tak mohl být také o poznání horší. Nebyl svého času samozřejmým řešením.

Bike to Heaven

Bike to Heaven

U křižovatky se také setkáte s pomníkem Bike to Heaven od sochaře Krištofa Kintery, který tu byl odhalen minulý rok v září. Po stříbřitém stožáru veřejného osvětlení se k nebi šplhá jízdní kolo. Lampa osvětluje přechod pro chodce a ve větru se pomalu otáčí. Připomíná propagátora městské cyklistiky Jana Bouchala a další oběti dopravních nehod. Bouchalovi blízcí a iniciativa Auto*Mat, kterou spoluzakládal, usilovali o stavbu pomníku sedm let. Čtvrt milionu na pokrytí nákladů složili lidé ve veřejné sbírce.

Co se děje nyní a co ještě chybí?

Pokud ke křižovatce zavítáte v těchto dnech, zjistíte, že průjezd je dočasně omezen kvůli rekonstrukci vozovky. Ta je v současnosti kompletně odfrézovaná. Během rekonstrukce před dvěma lety probíhala především úprava tramvajového tělesa, světelné signalizace a přechodů/přejezdů. Na komplexní opravu povrchů nebyly tehdy dostatečné prostředky, dohání se to tedy letos.

Z hlediska cyklistického využití křižovatky je stále nedořešeno odbočení cyklistů přijíždějících po stezce od Hlávkova mostu do běžného provozu na nábřeží ve směru ke Štefánikovu mostu. Mnoho lidí k tomuto odbočení používá protisměrně západní přejezd a řídí se signály pro chodce. Část případně pokračuje po chodníku. Pravděpodobně nelze očekávat, že by v nejbližším období bylo do křižovatky z tohoto hlediska nějak zasahováno. Do budoucna se předpokládá prodloužení chodníkové stezky až ke Štefánikovu mostu. To by zároveň potřebu tohoto chybějícího odbočení značně snížilo.

Směry průjezdů křižovatkou po rekonstrukci

Chcete si prostudovat více?

  • Data ze všech automatických sčítačů cyklistů naleznete přehledně na adrese scitace.prahounakole.cz
  • Zde naleznete naši historickou zprávu informující o zařazení procyklistických opatření do rekonstrukce.
  • Pár fotografií z dokončování opravy křižovatky.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. To je smutný, že v centru nám často nezbývá, než si připomínat starý úspěchy. Na mý trase do práce z Braníku na Kampu se za 8 let, co po ní jezdím, nezměnilo k lepšímu vlastně vůbec nic. Pořád nutnost x-krát porušit předpisy na pseudo-přechodech v Podolí, v tunelu, na chodníku u Mánesa (jak jinak odbočit na most u ND?), v Šeříkový. Snad jen že z cyklopruhu na náplavce udělali chodník pro běžce/chodce. Kde jsou ty Hudečkovy změny?

  2. V časopise Silniční obzor č. 1/2014 vyšel článek „Prvky pro cyklisty na světelně řízených křižovatkách v Praze a jejich využití cyklisty“, který se zabývá hodnocením chování cyklistů na vybraných místech v hlavním městě. Jedním z nich je i tato křižovatka na nábřeží Kapitána Jaroše, který byla vybrána do průzkumu mj. i proto, že do jejího výsledného řešení byly zapracovány připomínky cyklistických iniciativ a místo je tak „šito na míru“ potřebám cyklistů.
    Během průzkumu ve době 15:30 – 16:30 dne 15. dubna 2013 a 7:30 – 8:30 dne 17. dubna 2013 bylo započítáno 108 průjezdů cyklistů z nichž 75 využilo některý ze signalizovaných přejezdů. Z těchto pětasedmdesáti jich 47 užilo přejezd ve správném směru jízdy a na zelený signál, 19 jelo po správném přejezdu, ale na červenou a 9 po přejezdu v protisměru. Dalších 12 (z celkových 108) pak jelo po přechodu pro chodce, ať už na chodeckou zelenou nebo červenou. Ve výsledku tak 48% (tedy prakticky každý druhý) cyklistů v tomto místě porušuje pravidla provozu. Kde je chyba, když je to příklad kvalitní infrastruktury a dobře řešeného rizikového místa? Opravdu půlka nás všech kolařů není schopna dodržovat předpisy ani na místech, která si sami navrhneme? A jak potom nás zbylých 52% slušných má obhajovat cyklistiku a investice do infrastruktury, když nám každý druhý z nás dělá takovouhle medvědí službu?

  3. Martin_L: Možná je to částečně tím, že jde podobně řešených křižovatek je zatím dost málo a někteří tak nejsou zvyklý na to co tam mají dělat. Také možná proto, že ne všechny vazby jsou tam vyřešené (cks Hlávkův most -> hdp Nábřeží Kapitána Jaroše na západ). I tak je to číslo ale docela vysoké.

  4. Martin_L: Ten článek jsem četl. Analýza je ale dost povrchní, vidět je to zvlášť na dalších případových studiích, třeba v Podbabě. Soustředili se na to, „že,“ ale už nevysvědlili podrobně „jak,“ natož „proč“. Jinak jak píše Petr, na tom KPTJ bude hodně dělat to chybějící propojení Hlávkův most -> Štefánikův (může to být třeba čtvrtina cest s využitím přejezdů / přechodů a když to škrtneme, dostaneme už celkem dobré 3/4). Druhá věc je čekací doba s akutečnost, že přejezdy jsou na tlačítko. Když si chodci zelenou namáčknou a cyklista přijede právě v tu chvíli, může projet přejezd bezpečně na červenou. A udělá to, protože jinak by na svou fázi musel čekat třeba minutu a půl. To se ale v tom článku už nedočteme…

  5. Jelikož jsem jezdil danou křižovatkou uplynulý rok každý den do práce a z práce, tak mohu přispět svým pozorováním. Nic jsem nesčítal, takže poměry neznám, ale asi to i z mé zkušenosti může odpovídat. Vynechám průjezdy na červenou, to asi nepotřebuje komentář. K tomu ostatnímu v rámci oněch 48%:

    První skupinou jsou lidi co používají chodník (nebudu spekulovat proč). Ti většinou spíš přijíždí po jižnějším chodníku Dukelských hrdinů a pokračují křižovatkou přes protisměrný přejezd.

    Pak pravidelně vídám lidi, co přijíždí po Dukelských hrdinů v provozu, ale přeskáčou nezákonně koleje doleva a opět přejíždí v protisměrném cyklopruhu. Nechci za někoho mluvit, ale vidím v tom motivaci zkrácení si času (stejně jako jízda na červenou). V křižovatce mají preferenci tramvaje a zvlášť ve špičce jich jezdí hodně. Takže na západním přejezdu křížícím trať je volno o hodně méně často než na přejezdu východním, který má často zelenou společně s průjezdem tramvaje.

    Dále v článku a Petrem Dlouhým zmiňovaný nevyřešený směr.

    Nakonec se ještě vyskytují občas zmatení turisté na půjčených kolech a lidé, co tamtudy jedou poprvé. Ty trochu mate, že pruh z Dukelských hrdinů zajíždí moc na západ a oni přeci chtějí na východ k Hlávkovu mostu. Takže se zaseknou u jeho začátku a přemýšlí jestli přeskákat koleje, nebo kudy a jestli je pruh pro ně použitelný. Když ale vidí jet mě a zjistí, že se dostanu tam, kam potřebují, tak se přidají k mé jízdě správným směrem.

    Pak je ještě extrém lidí, co nepoužívají křižovatku, ale přeskakují nábřeží na úrovni ulice Janovského.

  6. Takže se můžeme zamýšlet proč. Souhlas s Vráťou.
    Jízda na červenou bude o zkrácení si času.
    Jelikož je to v podstatě jediné podobné místo v Praze, tak nováčci si nejsou jistí, jestli projedou tam, kam chtějí.
    Nevyřešená směr dá také nějaké počty průjezdů.
    To skákání přes koleje nebo u ulice Janovského pak budou trochu extrémy, taky o zkrácení si času/cesty, ale sám bych to nikdy nedělal a pokaždé na to zírám s úžasem.

  7. Ten mnou citovaný článek se mi také zdál poněkud povrchní, nicméně základní zjištění, že tolerance k dodržování pravidel a předpisů je mezi cyklisty obecně nízká, je z něj patrný. Vyskytuji se ve městech ve všech základních podobách účastníka dopravy, tedy jako chodec/uživatel MHD, cyklista i řidič auta a bohužel se mi zdá, že u kolařů je nejvyšší podíl těch, kteří si s pravidly hlavu nelámou a kladou důraz na své pohodlí ve vztahu k pro ně optimální trase a času jízdy.
    K nábřeží Kpt. Jaroše: Chápu argument, že některé směry průjezdu nejsou dobře vyřešeny a proto cyklisté jedoucí v těchto směrech nemohou křižovatku použít zcela správně. Chápu i problém ve vztahu ke světelné signalizaci, ostatně třeba v Plzni už se přišlo na to, že samostatné cyklosemafory jsou k ničemu a tak se nahradily smíšenými signály chodec/cyklista na původních chodeckých návěstidlech, protože stejně podle nich všichni vždycky jezdili. (Možná je na čase tento přístup aplikovat i v Praze.) Argumentace, že křižovatka je tak dobrá, že ji cyklisté zvyklí na ty špatné, nedokáží správně pochopit, se mi už zdá poněkud problematická, ale něco na tom bude. Vidím tady velkou příležitost pro autory webu na poli osvěty v tomto případě. Ale nemůžu se ztotožnit se schvalováním jízdy na červenou v rámci „úspory času“. Nedovedu si představit, kdyby to samé činili ve stejné míře řidiči aut (pokud nejsme v Palermu, ale ve střední Evropě), kdyby tramvaj projela na „Stůj!“ jen proto, že nestíhá jízdní řád nebo aby třeba pilot letadla nedodržoval letovou hladinu kvůli tomu, že ho tlačí čas. Těch ušetřených sekund podle mě není tolik na to, aby to ospravedlňovalo ohrožování bezpečnosti jednotlivce, přičemž to zároveň významně poškozuje obraz cyklodopravy a její pozici ve společnosti.

  8. Velmi příhodně zrovna vyšla pěkná analýza na Copenhagenize: http://www.copenhagenize.com/2014/04/the-worlds-best-behaved-cyclists-are-in.html .

    Myslím, že jízda na červenou se tu obecně neschvaluje (viz pravidlo 4 etikety), snažil jsem se vysvětlit, proč to lidi dělají (k tomu třeba velmi starý modelový člíánek https://prahounakole.cz/2010/12/otravne-semafory/ ). Jestliže jsou světla nastavená tak, že než legálně proskáčete světelnou křižovatkou, mohl jste už být o jedny, dvoje světla dál, tak to značná část lidí dodržovat nebude, ať se na to díváme skrz prsty jak chceme…

  9. Martin_L:
    Doufám, že to nevyznělo, že tu jízdu na červenou schvaluji. Jen jsem chtěl říct, že asi všichni tuší, proč ti lidé na červenou jezdí a není třeba to příliš vysvětlovat. Rozhodně jsem nechtěl tvrdit, že to je prima a mělo by se to stát standardem. Viz vydaná etiketa.

    „křižovatka je tak dobrá, že ji cyklisté zvyklí na ty špatné, nedokáží správně pochopit“ – hezky shrnuto. Sám si tou úvahou nejsem jist, je to námět k zamyšlení. Nebo možná ji i někteří chápou dobře (ne nováčci, ale zdatní jezdci) a ti jsou zase tak zvyklí z ostatních míst, kde žádná infrastruktura není, si to různě střihat, zkracovat, objíždět kolony, apod., že to vezmou nejkratší cestou i tady. Tak jako jsou zvyklí všude jinde.

    Ale osobně nemůžu soudit. Lidem do hlav nevidím. Já jsem zas opačný extrém, když jsem včera popojížděl asi 15 minut s kolonou, místo abych to objel po kolejích jako všichni na kolech a motorkách, co kolonu zleva míjeli. To jsem si už krapet jako blbeček připadal.

  10. Martin_L: Možná je to taky tím, že vzhledem ke kolům je nejmenší vůle tvůrců infrastruktury ji udělat tak, aby šla rozumě používat v souladu s pravidly. Prostě každý se vyprdne na to, aby od Vyšehradu k Barrandovskému mostu 6x slézal z kola kvůli naprosto bezvýznamným přechodům, protože všichni vědí, že je to blbost. A bohužel, jak se jednou někde v lidech prolomí zábrany, přestanou je mít i jinde.

    Jinými slovy: Pokud chce někdo, aby začali cyklisté dodržovat předpisy, tak musí začít od základu a začít odstraňovat ty největší absurdity.

  11. Tak ja onu krizovatku pouzivam a bohuzel jen cestou z prace a v tom „spatnem“ smeru, kdy je mi vetsina cyklovymozenosti na nic. „Potrebuji“ pouze prejet na druhou stranu a pokracovat 100m ve smeru Stefanikuv most a nasledne serpentinamaza vyjezdem zachranky (no fajn, asi ani tam bych nemel jezdit, coz) vystoupat na Letnou. Prejizdeni v okamzik, kdy maji chodci zelenou a svym zpusobem v protismeru (on tam ten smer neni vyznacen). Me prijde sice na hrane, resp. za hranou dopravnich predpisu, ale pri ohleduplnem pristupu k chodcum a najizdejicim autum je to dle meho bezpecne a nikoho tim neomezuji ani neohrozuji. Hodte kamenem, kdo jezdite 100% podle predpisu. Podle meho je dulezite porusovat predpisy vedome, s rozmyslem, obezretne a ohleduplne k druhym :-)

  12. Stezka přerušovaná přechody pro chodce s formální nutností přerušovat jízdu, sesedat a převádět kolo je samozřejmě absurdita, která nemá obdoby a žádní jiní účastníci provozu než cyklisté nejsou vystavováni takovému nesmyslu. S tou červenou je to ale přeci jen něco jiného. Situace, kdy mi semafor říká „Stůj!“ ačkoliv v kolizním směru je pusto a mohl bych klidně pokračovat dál, zažívá každý účastník provozu dnes a denně, ať už jede na kole, autem nebo jde pěšky. Mačkání tlačítek nebo najíždění na smyčku a čekání až si mě křižovatka všimne – totéž musí absolvovat jak chodci, tak cyklisté, tak i řidiči aut. I vůči autům jsou často světla nastavená tak, že než legálně proskáčete světelnou křižovatkou, mohl jste už být o jedny, dvoje světla dál. Přesto ta míra respektu vůči té červené je u cyklistů podstatně nižší než u řidičů aut. Argument, že se tak dlouho na potřeby kolařů kašlalo, až zvlčeli a vybudovali si v sobě omluvu pro nerespekt k pravidlům je polehčující okolnost, ale ne omluva. Asi jako u pachatele loupežné vraždy, který neměl za co nakrmit děti.
    Děsí mě představa, že kolem mě začnou jezdit auta po cyklostezkách nebo na červenou, jejichž řidiči tak budou činit vědomě, s rozmyslem, obezřetně a ohleduplně k druhým :-/

  13. Martin_L: Ale já to chování nijak nechtěl obhajovat, spíš hledám důvod a řešení.

  14. Dobrá, pojďme se bavit o tom, co udělat, aby to cyklisti nedělali.

    Dobrým začátkem by mohlo být třeba následující:

    1) Na frekventovaných přechodech a přejezdech, kde je nezanedbatelná pravděpodobnost příchodu chodce nebo příjezdu cyklisty (odhaduji od intenzity cca 500 cyklistů / den ), padá zelená automaticky a ne až po stisknutí tlačítka, které k průměrné čekací době přidává natvrdo zhruba deset vteřin a nutí cyklistu vždycky zastavit.

    2) Zelená na přechodech a přejezdech svítí po celou dobu, co svítí zelená na souběžné komunikaci (pouze s ohledem na odlišnou vykízecí dobu) a ne normovaných pět vteřin na začátku cyklu. Zkrátí průměrnou čekací dobu o dalších deset nebo více vteřin.

    3) Chodci a cyklisté, kteří při překonávání křižovatky kříží jedno rameno křižovatky, mají mít možnost přejít všechny přechody najednou, bez čekání uprostřed křižovatky, zejména ne kvůli tomu, že rameno pro odbočení aut vpravo má volno skoro pořád a zhasíná jen, když má zelenou kolizní směr. Vzorový příklad této demence najdete na křižovatce Seifertova – Italská (aby to nebylo příliš kruté, může být ta zelená na odbočném rameni na tlačítko, ale zato s okamžitou reakcí).

    4) Zelená fáze na přechodech pro chodce a přejezdech pro cyklisty tam, kde je malá frekvence chodců, padá jako následující po stisknutí tlačítka, ne však déle než 30 sekund po stisknutí tlačítka. Výjimkou jsou křižovatky s dynamickou preferencí veřejné dopravy, i tam ale musí zelená pro chodce či cyklisty padnout do 30 sekund v 50 % případů a ve všech ostatních případech ne později než za minutu od stisknutí tlačítka.

  15. 5) Zvolí-li si zelenou tlačítkem chodec, padne automaticky i na souběžném přejezdu pro cyklisty a naopak.

    6) Existuje-li kdekoliv detekce příjezdu cyklisty (ať formou detekční smyčky nebo videodetekce), je cyklista zřetelně zpraven o tom, že byla jeho fáze zařazena.

    7) Nemůže-li cyklista aktivovat detekční smyčkou svou přítomností, je toto na křižovatce označeno a je zde doporučen alternativní postup (např. vedení kola po přechodu).

    8) Vjezd cyklisty do křižovatky se zásadně neřeší tzv. „účelovým návěstidlem“ (už na dvou místech v Praze – schválně jestlí vůbec víte, co to je, když se to neučí ani v autoškole a není to dokonce ani v zákoně o provozu na pozemních komunikacích). Kde to je, je zmíněné návěstídlo doplněné tabulkou s návodem popisujícím srozumitelně, co má cyklista tom místě vlastně dělat, a kdy vůbec smí do křižovatky vjet.

    9) Město toto zrealizuje a spustí informační kampaň sdělující, že chodci a cyklisté se odnynějška nemusí na křižovatce cítit jako občané nižší kasty. Pak třeba část cyklistů, která pracuje s principem „signály na nás dlabou, můžu dlabat na signály,“ začne ty signály brát na vědomí.

    Jinak osobně jsem zděšen tím, jak moc se jízda na červenou v Praze rozmohla i v situacích, kdy to rutinně vytváří skoronehody. Prahou na kole má v tomto směru kampaň ( https://prahounakole.cz/etiketa/ ), ale dostaňte ji mezi lidi – a hlavně, přesvědčte je, že je správné na červenou nejezdit, když se k nim běžné nastavení signalizace na pěti křižovatkách, co mají po cestě chová, jako by byli neviditelní.

  16. Jak psal Jiří Motýl v 10.Ta kolona a objíždění na koleje,to znám taky,ale jsme na to úplně stejně,taky se držím kolony :)

  17. Křižovatky musí být návodné a srozumitelné i pokud tam přijedu poprvé v životě. Není žádný div, že spousta lidí, kteří právě teď začínají po Praze na kole, právě v křižovatkách nevědí. Čili pro cyklisty pruhy, pikťáky hlavně přes křižovatky a třeba informační cedule. No a samozřejmě taky represe. Ta chybí. Ty občasné hurá akce na známých místech toto nikdy nevyřeší. IMHO dobré by byla dobrá čeastěji policie na kolech, jednak si to příslušníci sami vyzkouší a jednak cyklista konečně ztratí pocit nepostižitelnosti z toho, že policii pěší i v autě snadno ujede.
    No a pokud řešení kpt.Jaroše mnozí nerespektují, ani cizinci (těžko si někdo půjčí kolo v cizině, pokud doma nejezdí vůbec), pak je možná opravdu něco špatně. Něco tam asi není tak srozumitelné a jasné.

  18. Další vhodné postupy:
    – světla na většině existujících ramen pro odbočení aut vpravo jsou zrušena. Nová ramena pro odbočení vpravo nemusí být realizována. Je to kontraproduktivní opatření – zrychluje auta a zpomaluje chodce.
    – nestavit světla tam, kde způsobí víc škod než užitku. Před problémem moře semaforů varoval Martin Šubrt již v roce 2007: http://subrt.blog.idnes.cz/c/12020/Kdyz-nas-zaplava-semaforu-uci-chodit-i-jezdit-na-cervenou.html
    Porušování pravidel, které semafory vyvolávají lze sledovat v městech, která jich mají ještě více, strašné věci jsem viděl v Paříži, Štrasburku a Londýně.

    Existují i jiné postupy jak zajistit bezpečnost a komfort chodců. Za dobrou inspiraci považuji například křižovatku Seifertova x Siwiecova.

  19. add 19 Zrovna na kpt. Jaroše je odbočení pro auta doprava do Dukelských hrdinů bez světel a přejedu-li bezpečně po přejezdu pro kola právě sem, tak se v tom piktokoridoru vůči autům přijíždějícím zprava (neměl bych jim dát přednost ? – asi ne je tam čára) dobře necítím. Lepší řešení by bylo, kdyby alespoň tento krátký úsek byl cyklopruhem.
    Add 12 – tou serpentinou jsem taky jezdil (nebo spíš tlačil), od úpravy křižovatky jezdím tak, jak je popsáno výše s následným odbočením do Kostelní.
    Nejsem si jist, zda respekt k červené je u automobilistů o tolik vyšší. Začalo to velmi výrazně cca před 5-6 lety, kdy se stalo téměř standardem, že první auto dojíždějící na právě padající červenou ještě projíždí. Extrém, který jsem viděl byl i 3 za sebou. Čímž neříkám, že to cyklisté nedělají (zejména pak na T křižovatkách).
    Největší problém je stejně ten, že se jezdí strašně na doraz a chyby se neodpouští. Těším se zase v létě na silnice na francouzském venkově:-)

  20. Svetla ignoruji nejvic chodci. Az pak cykliste. Popravde se ani jedne skupine nedivim. Semafor slouzi ciste pro smerovani automobilove dopravy a kdyz auto neni pobliz nema smysl se jim ridit.

  21. 21 wanted: semafory smysl mají, pro všechny! Diskuze o opaku, nebo že jsou jen pro někoho je cesta akorát do pekla. Můžeme se bavit o tom, kde co a jak vylepšit, případně nevhodnou světelnou signalizaci někde třeba zrušit úplně, ale jiná debata nemá smysl. Včera mi na Rašínově jeden -náctiletý přejížděl na kole přechod pro chodce na červenou, v protisměru tramvaj, nebyl za ní včas vidět, naštěstí sám stihl zastavil, nebylo to vůbec, ale vůbec příjemný. Signály a ta infrastruktura musí být taková, že reakce účastníků provozu budou být jasné a předpokládatelné! a ti je budou respektovat jednou buňkou v prodloužené míše. Nehodlám v provozu reagovat, na to, jaké řešení situace zrovna koho napadlo! Jinak ten počet mrtvých u nás na najetý kilometr neklesne nikdy.

  22. Semafory mají smysl pro všechny, pokud jsou na smysluplných místech, smysluplně postavené a smysluplně nastavené. Nebuďme na sebe zlí. I při pohybu na kole máme právo na (ne)existenci semaforů, které nás nepovažují za občany druhé kategorie.

    Většinu semaforů, se kterými se v životě setkávám vnímám jako daň za příliš vysoké množství aut, které mě ve jménu hladkého pohybu aut zdržují, ať již se pohybuji, pěšky, na kole či MHD.
    Ale o mne nejde, nakonec rád budu sledovat desítky sekund zábavného absurdního divadla na křižovatce. Vadí mi hlavně to, že pomocí semaforů jsou lidé podvědomě odrazování od vykonávání o něco delších cest pěšky, MHD a na kole.

  23. [24] Ten pěší semafor je bohužel také dost málo respektovaný. Tam ale nejde o bezpečnost, nýbrž jen o plynulost provozu.

  24. Souhlas s 21. Vždy jsme říkali dětem, že je bezpečnější jít na červenou, když nikde nic nejede než vstoupit do silnice na zelenou bez rozhlédnutí.

  25. Já jako chodec i cyklista chodecké červené dosti ignoruji. I když zrovna ne (nebo ne moc) tu na K. Jaroše. Naopak pokud jedu po silnici (na kole nebo autem) tak ji porušuji opravdu jen výjimečně.

    Důvodem je primárně nastavení tlačítek.

    Příklad za včechny – tenhle přechod a přejezd pro cyklisty přes Milady Horákové. http://mapy.cz/s/9H4L

    Přehledné na obě strany, dost místa mezi. Když to udělám poctivě stane se následující:
    – já cca. 30sec až minutu čekám na zelenou.
    – pak se kvůli mé maličkosti zastaví, počká a znovu rozjede dalších cca. 20 aut a tu a tam tramvaj,

    Takže obvykle počkám namezeru a projedu. pro mně je to rychlejší a pro lidi na silnici také.

Další z rubriky

Co chystají městské části: Praha 6 5

17. 04. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co chystají městské části: Praha 3 4

10. 04. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co chystají městské části: Praha 5 6

05. 04. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co chystají městské části: Praha 9 10

31. 03. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Elektrokola Freebike od pondělí v ulicích Prahy 59

29. 03. - Martin - Zprávy
Již v pondělí 1. dubna odstartuje česká společnost Homeport svůj projekt sdílených elektrokol Freebike v..více

Cyklokoordinátor Polák: „Zažíváme renesanci cyklodopravy“ 13

V úterý 26. března představil náměstek primátora Adam Scheinherr na tiskové konferenci plány hlavního města..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru