Nizozemsko v Česku (5), ďábel ukrytý v detailu

Publikováno: 25. června. 2014, 1 min. čtení
Aktualizováno: 17. ledna. 2021
Publikováno: 25. června. 2014, 1 min. čtení
Aktualizováno: 17. ledna. 2021

V tomto díle vysvětlím konkrétní detaily, které zajišťují komfort jízdy. Posvítím si přitom v Praze a v Pardubicích na kusy české cykloinfrastruktury, kde se o nizozemský styl projektant alespoň pokoušel, ale pořád tomu něco chybí. Na stezce do pardubického Svítkova ukážu, jak se řeší přednost. Na podjezdu v Praze na Ladronce vysvětlím s jakým účelem se v Nizozemsku staví podjezdy a jak vypadají. Šťourat se budu i v dalších detailech.

Atraktivní stezky s předností

V Česku téměř nelze stavět použitelné stezky tam, kde jsou nejvíce potřeba, podél hlavních silnic a ulic, protože podle české legislativy je téměř nemožné zajistit, aby cyklista na stezce vedoucí podél hlavní silnice měl na křížení s boční ulicí či silnicí přednost. Stezky jsou proto přerušované přejezdem se ztrátou přednosti, přechodem se sesedáním, či nejsou propojeny vůbec. Toto je nutné co nejdříve v legislativě napravit a poté všechna dotčená místa přeznačit správně s logikou, že stezka vedoucí podél hlavní silnice je důležitější než boční ulice či silnice. Přednost cyklistů je důležitá, protože především na dlouhých cestách mezi městy každé zastavení znamená prodloužení doby jízdy a ztrátu energie, která mohla být využita k ujetí několika stovek metrů. A pro auta vyjíždějící na hlavní silnici není dávání přednosti takový problém, protože o několik metrů dál stejně brzdí a dávají přednost autům na hlavní silnici.

Přijíždíte. Musíte se ohlédnout přes levé rameno, jestli vás někdo přejede. (Pardubice-Svítkov)

Přijíždíte. Řidiči zastavují před přejezdem v pozici, kdy vás snadno vidí bočními skly. (Hoek van Holland)


Na obrázku jsou navíc další „detaily“. Po uvedení všech takto dotčených míst do logického stavu získají obce stovky tyčí a cedulí. Nutnost použít v českém stylu tolik tyčí a cedulí přirozeně projekt každé takové stezky prodražuje. Tyče a cedule půjdou uschovat a použít na jiném místě pro smysluplnější účely.

Další „detail“ je podoba napojení na vedlejší silnici.


Provedení přejezdů bočních ulic v Nizozemsku se přizpůsobuje podle prostorových možností, ale principy platí stále stejné. Auto se dostane se do takové pozice, že řidič vidí do stran, jestli se blíží cyklisté. Jeho zpomalení je zaručeno malým poloměrem oblouku. Mezi jízdními pruhy hlavní silnice a stezkou je vždy místo pro jedno auto, což zajišťuje, že odbočující auto se „zadkem nemotá“ v hlavní silnici. To mu dává čas v klidu dát přednost cyklistům. Při výjezdu auta z boční ulice tento prostor pro jedno auto mezi přejezdem a hlavní ulicí zajistí, že žádné auto přejezd neblokuje.

Mezi domy tvoří přejezd často práh ze zóny 30 z boční ulice. Stezka zůstává na stejné výškové úrovni a auta práh přejíždějí, což je nutí zpomalit. Haarlem.


Osvětlení je důležité pro zachování sociální bezpečnosti. Stezka do Svítkova má štěstí, že je osvětlena lampami od silnice. Mnohé jiné stezky (jako v Praze Danube House – Libeň) to štěstí nemají a na podzim a v zimě se stávají již v podvečer nepoužitelnými. Navíc se na nich vyskytuje kombinace tmy a louží. „Odvodnění“ je zajišťováno pouhým odparem, který v zimě může trvat několik dní.

Povrch stezky do Svítkova podél frekventované silnice Pardubice-Přelouč  je tvořen zámkovou dlažbou, která už není nejrovnější.  Není chytré u nových stezek používat dlažbu. Po deseti či dvaceti letech provozu bude v některých místech značně hrbolatá. To vše snižuje komfort a použitelnost.

Čtyři různé povrchy a hrbolaté. V Nizozemsku často zůstává jediný.


Podjezdy

Jak má podjezd téměř vypadat a jaký má mít účel, ukazuje ten na Ladronce otevřený v červnu 2010. Používá triky důležité k zajištění dostatečné míry sociální bezpečnosti: je široký, jeho stěny se rozšiřují směrem nahoru a je vidět konec, když se do něj vjíždí. Stejně ale v Nizozemsku umějí podjezdy lépe. Stejný podjezd by postavili přehlednější, s menším ztraceným spádem a pozvolnějšími rampami. Použili by k tomu další triky: minimální výškový rozdíl mezi vozovkou a stropem. Cyklisté by nezajížděli hlouběji, než je nutné.

Postavili by podjezd s co nejmenší mezerou mezi stropem a vozovkou. …

Menší zahloubení by umožnilo kratší a pozvolnější rampy. …

Bez prudké zatáčky by bylo místo přehlednější.


Ač šel vychytat lépe, ukazuje podjezd na Ladronce účel podjezdů, jak jsou chápány v Nizozemsku. Umožňuje bez zastavování a čekání překonat frekventovanou silnici a tím zvyšuje konkurenceschopnost cyklistické dopravy. Nabízí 2,3 kilometrů dlouhou chráněnou trasu bez kontaktu s provozem od Strahova na Vypich. Kdyby Praha 6 dovolila projíždět cyklistům ulicí Na Břevnovské pláni v obou směrech a postavila stezku kolem parkoviště Kauflandu, vzniklo by chráněné spojení v minimálním provozu ze Strahova až do Řep.

Další trik, který v Nizozemsku používají je nízký strop, aby nebylo převýšení do podjezdu tak velké. Ale i dvoumetrový člověk se vejde. Ukázka výstavby nového podjezdu v Den Boschi.

Stezka mezi městy Delft a Rotterdam, GPS: 51.967624,4.455261

Auta nahoru a dolů. Žádné zbytečné stoupání pro cyklisty. Bleiswijk, GPS: 52.032142,4.539128


Při rekonstrukcích železničních zastávek se obvykle postaví jen podchod, pokud má rampy, jsou v půli zalomené. Podjezd pod železniční zastávkou Pardubice-Svítkov je v tomto výjimkou. Povedlo se, mám ale výhrady k provedení. Tady jsou:

Je úzký, prudké rampy, nepřehledné rohy, nedostatečné oddělení chodců a cyklistů.

Na konci není vidět na přijíždějící auta.

V křižovatce není dostatečný rozhled.

Nejhorší provedení podjezdu je, když na vhodném místě chybí úplně.

Šikana přes silnici I. třídy. Stezka Pardubice – Chrudim. GPS 49.96225,15.782825

Podjezd pod silnicí I. třídy. Stezka Alkmaar – Egmond. GPS: 52.623923,4.662285


Sloupky a osvětlení

Tyto sloupky jsou špatně, protože vytvářejí úzký průjezd a kolizní místo. Průhonice.

Lepší sloupek jsem v Česku nenašel. ALE: místo nálepky by měl být červenou barvou s bílými pruhy rovnou natřený. Chrudim.

Osvětlení ukryté ve stěnách. Brug Muiden nedaleko Amsterdamu.

Kdo najde osvětlení? Lahovická lávka na Pražském okruhu.


Znáte v Česku lepší sloupek?

Kde vás štve blbý sloupek či jiná zábrana?

Kde vám chybí osvětlení?

Kde vám chybí hladký povrch?

Kde vám chybí přehledný a široký podjezd s pozvolnými rampami?

Václav Kříž
Od roku 2011 získal postupně praxi jako redaktor magazínu a editor mapy Městem na kole, cyklokoordinátor MČ Praha 14, 4, 11, TSK a jako cargobajker. Ambiciózní cyklistická síť (i stabilizace funkcí klimatu a biodiverzity Země) se může zdát jako neřešitelný ořech. Close your eyes and you will find passage out of the dark. Klíčem je vytrvat. Občané, politici, úřady i firmy, všichni jsou součástí řešení.

Brahma 25. 6. 2014, 09:53

I zmiňovaný nejlepší sloupek na fotografii je za tmy nebezpečný. Pokud není stezka osvětlena, což je pravidlem, je potřeba veškeré překážky ve stezce opatřit reflexní plochou. Při slabé intenzitě většiny cyklolampiček jsou za tmy a třeba i mlhy neviditelné. Jet rychleji po takové stezce bez její důvěrné znalosti je potom nebezpečné. Totéž platí o oblíbených zpomalovacích hrbech napříč stezkou. Ty umělohmotné žluté vidět jsou, ty šedivé vytvořené jako integrální součást stezky či silnice jsou vidět jen se světly s intenzitou automobilových světlometů.

Mosquit 25. 6. 2014, 10:42

Dvoumetrové podchody nestačí. I na některých pražských se bojím, že se praštím do hlavy. 207 cm a sedím vysoko...

Mirek2 25. 6. 2014, 12:16

Podjezd na Ladronce používám často, výšku bych mu nevytýkal, pro mě je to určitě příjemnější než přemýšlet, zda hlavou náhodou nenarazím. Občas tam jdu i pěšky, takže zajímavý je podjezd i z pohledu chodce. Že chybí oddělující obrubník je jedna věc, ale co ty schody na cestě pro chodce ze strany od Kauflandu? 1) Na krok vychází tak, že jdu vždy jednou nohou do/ze schodu, takže radši často zvolím chůzi po cyklostezce. 2) A jak to bude řešit matka s kočárkem? Taky půjde po cyklostezce. Takže i to je tam dle mého názoru špatně.

wanted 25. 6. 2014, 12:50

Mam pocit, ze zaveseny usek lahovicke lavky je osvetlen. Jisty si ale nejsem.

Hrabosh 25. 6. 2014, 13:50

Světla mi chybí skoro podél celé Rokytky.Nejvíce asi kolem ústí.

Nízké stropy mají imho úmyslný zpomalovací efekt. Přeci jen podjezdy jsou méně přehledná místa a nižší rychlost je v pořádku. Na Ladronce to vyloženě láká k tomu to rozjet abych na druhé straně nemusel moc šlapat.

Dobrý sloupek je Na Příkopě.

Hladký povrch nejvíce chybí na náplavce a ve Vodičkově (z komise bys měl mít celý seznam :-) ).

Tomáš z Barrandova 25. 6. 2014, 14:24

Většinou se v diskuzích moc nevyjadřuji, ale tohle mi opravdu nedá.
V ČR to nikdy nebude jako v Holandsku (nejenom co se týče cyklistiky) ani Dánsku už jenom proto, že mentalita lidí je jiná.....věci se tam obecně dělají pečlivěji a s větším důrazem na detail (což je někdy dobře někdy ne). Ani bych nechtěl aby tyto přehnaná opatření byla v Praze aplikována...nechci aby byla jakákoliv doprava zvýhodňována (všichni by si v provozu měli být rovni a ne šikanovat jedny na úkor druhých). Například hláška o tom, že nadjezdy a podjezdy by se měli dělat tak aby hlavně cyklista nemusel klesat či stoupat mě dostává.....jestli někomu vadí každý malý kopeček a nechce se mu šlapat tak má jet tramvají. V Praze vždycky bude nějaký malý podíl cyklistické dopravy a je to dobře, ale tito cyklisté jsou rovnoprávnými účastníky v provozu s auty i chodci. Tito cyklisté však nemají pouze práva ale také POVINNOSTI což si mnozí neuvědomují a myslí si že pravidla pro ně neplatí (bohužel). Je třeba postupně (a budeto trvat dlouho) změnit chování lidí (ať už řídí cokoliv) k lepšímu a k větší ohleduplnosti k těm slabším v provozu(auta...kola...chodci). Nesouhlasím s čímdáltím větší segregací dopravy (auta od kol apod.).....prostě lidi se k sobě musí naučit chovat slušně ať jsou kdekoliv (a k tomu bude ještě v naší společnosti velmi dlouhá cesta :-(( ). Například teď se tu hodně řeší náplavka a jak se tam pletou chodci cyklistům v tech pruzích....tak proč ti cyklisté nejedou vrchem s auty(naprosto bez problému) ...tam to mohou rozpálit co hrdlo ráčí.
Upozorňuji ty co se do mně pustí, že na kole nejenom po Praze jezdím za každého počasí v zimě v létě každý den a najedu cca 15000km ročně....takže si myslím, že aspoň trochu málo tomu rozumím.
Nikomu tento postoj nevnucuji jen jsem chtěl vyjádřit svůj názor.

Václav Řehák 25. 6. 2014, 15:38

Tomáš: Myslím, že jde jen o úhel pohledu, to že cyklisté musí dodržovat pravidla,totální segregace není správná cesta, atd. je snad znát z článků na tomto serveru (aspoň doufáme).

Ale kdybys mi dokázal do vlákna o náplavce popsat, jak si představuješ to rozpálení co hrdlo ráčí, naprosto bez problémů, v době, kdy Rašínovo nábřeží vypadá jako na této fotce, to bych upřímně rád věděl (zcela bez ironie). V noci jezdívám horem, ale přes den souhlasím s Vráťovým "tři způsoby, jak dostat drátem do oka").

Hrabosh 25. 6. 2014, 15:47

Mě zas nadzvedává ze židle když někdo naznačuje že cyklisté jsou v Praze protežováni na úkor nebohých motoristů, notabene příspěvkem který s článkem souvisí velmi volně.

Když se z obousměrné ulice udělá jednosměrná aby tam bylo více parkovacích míst tak to je v pořádku a vůbec se nejedná o protežování motoristů a šikanování cyklistů. Když pak cyklisté přijdou a žádají aby jim alespoň v části ulic byl umožněn návrat k původnímu stavu (člověk by tomu mohl říkat kompromis mezi potřebami motoristů na parkovací místa a cyklistů na přímý průjezd) tak to je fujfuj zvýhodňování cyklistů na úkor ostatních.

Když na 1% dopravního výkonu IAD vychází částka 265 milionů (a většina z toho jde na Blanku, takže o tom že by to sloužilo cyklistům nemůže být ani řeči) tak to je v pořádku. Když se před skoro deseti lety postavila stavba ve Vysočanech nedosahující ani 2/3 této částky tak to je fujfuj zvýhodňování.

A napsat že vyjet z Vyšehradského tunelu, přešibovat se přes koleje a projet s kolonou od Výtoně je naprosto bez problému... mi přijde na úrovní prohlášení že odstranění pěti schodů pod mostem Barikádníků, necelý metr, byly vyhozené peníze. Dolů šlo v pohodě skočit (na favoritu sjet po rampě pro kočárky) a nahoru je bylo možné naprosto bez problémů vyjet.

Mám se tu rozepsat o tom že nejeden motorista který zrovna potřebuje odložit svůj majetek má pocit že pravidla silničního provozu pro něj neplatí a majetek nechá tam kde mu zrovna sklouzne noha z pedálu? Že maximální rychlost je jen orientační číslo?

Moc nechápu proč by se infrastruktura neměla stavět tak aby co nejvíce vyhovovala svým uživatelům.

Vráťo, než se to tu rozjede, nechceš to raději celé promazat?

Václav Řehák 25. 6. 2014, 15:58

Jinak tenhle seriál je skvělý v tom, že ukazuje, jak se dá za stejné peníze udělat řešení, které je mnohem lepší pro všechny.

Třeba to křížení cyklostezky s vedlejší: holandské řešení s vyvýšeným chodníkem a cyklostezkou je přece skvělé a srozumitelné všem. U nás by se tam nasekal les značek, stezka ukončila, místo přejezdu byl přechod pro chodce (s tichým předpokladem, že ho stejně všichni přejedou na kole) a ten zpomalovací práh se udělal taky, ale až po 2-3 metrech v té vedlejší.

Upozorňovat, že jinde se to dělá lépe mi opravdu nepřipadá jako šikanování jedněch druhými nebo jako požadování přehnaných opatření.

Petr 25. 6. 2014, 21:42

Ale ne, to prostě nechápete. Silnice pro auta vznikají přirozeně, to se prostě nechá příroda přírodou, párkrát na to zaprší a vyroste nová silnice s hladkým povrchem. Zato úpravy pro cyklisty, to je sociální inženýrství, ty by nám přirozeně nenarostly.

Cyril 26. 6. 2014, 10:24

Ad 6: Vymluvy na mentalitu lidi, to je presne ten problem!
To, ze si nechame vsechno libit a tolerujeme nesmyslne zakony. Nekvalitnimi potravinami v supermarketech(na kvalitu nemame), toleranci lehkyh drog(legalizace je problem),toleranci jizdy v protismeru(je to jednodussi nez namontovani dodatkove tabulky) to zacina a toleranci korupce a vaznych zlocinu to konci. Proc nemuzem chtit, aby se veci "obecne" u nas zacaly delat poradne.
Protoze na kole take jezdim celorocne, za kazdeho pocasi, tak vim, ze segregace dopravy na konkretnich mistech urcite svuj smysl ma a tam kde to je realne tak tato opatreni ocenuji. Napriklad za sucha nemam problem se Strakonickou ulici, problem nastane pri desti. jak se mam dostat do prace, kdyz me v pulce cesty chytne slejvak, ze neni videt na 10m a domu a na metro to mam 5km? Muzu nechat kolo na konci cyklostezky a jit pesky na tramvaj nebo autobus.
Mimochodem pokud by ve mestech nebyla preference urcitych druhu dopravy, tak by se MHD mohla zrusit uplne, protoze v porovnani s autem nebo kolem by byla totalne nekonkurenceschopna.
Rovnost mezi druhy dopravy muzete brat z mnoha uhlu, ne jen z hlediska pridelenech prostoru, nebo financnich nakladu. Rovnosti ruznych zpusobu dopravy muze byt mysleno bezpeci a pohodli cestujiciho a v tom myslim porad maji auta jednoznacne navrch, tzn. slabsi ucastnici provozu by meli byt chraneni ruznymi druhy opratrenimi(integracnimi, segregacnimi, nebo legislativnimi).

vlákno 26. 6. 2014, 12:25

V NL vznikají kvůli segreagci velké a nákladné stavby pro cyklodopravu, ale myslím že my jsme v trochu jiné fázi. Hlavní problém máme s řešením dopravy v centrech měst, kde to není o podjezdech a nájezdech, ale o jiném přerozdělení prostoru a površích, což jsou mnohem levnější zásahy.
Určitá segregace je užitečná, ale pokud je to za cenu vysokých nákladů, zdvojnásobení délky trasy a vzniku tří ztracených spádů, tak dám vždycky přednost vyznačenému cyklopruhu na silnici. Dost mě štvě, že auta mají vždycky nejkomfortnější trasy (např. magistrála), zatímco cyklisti musí kličkovat a proplétat se všemi směry kolem.
Nerovné povrchy se týkají celého centra, případ od případu, např. Náměstí Republiky, Klárov, ... dost výživné jsou křižovatky s tramvajovými kolejemi + kočičí hlavy, zvlášť pokud ty koleje ještě vystupují nad dlažbu (třeba Palmovka nahoře i dole, Národní...). Kde je asfalt, je to v pohodě - třeba Výtoň. Pak různé neočekávané výmoly, krajnice v dezolátním stavu... to se týká v podstatě celé Prahy. Na površích je hodně znát, že to město nemá moc peněz nebo investuje do jiných věcí.

vlákno 26. 6. 2014, 12:33

K té mentalitě lidí a apelech na vzájemnou ohleduplnost a slušnost: Většina lidí je slušných a ohleduplných. Pokud ale v nějakém prostředí neexistují srozumitelná a logická pravidla a lidé porušující existující pravidla nejsou nijak trestáni - viz třeba excesivní parkování "kde je místo" v Praze, pak to má demoralizující účinek na celou společnost. Jinými slovy, problém není v lidech, ale v systému - pravidlech a jejich vymáhání, tedy trestání jejich porušování autoritou. Čekat, že se lidé v systému bez jasných pravidel k sobě budou chovat slušně a ohleduplně je utopie a to kdekoliv na světě. Stačí naprostá minorita lidí kteří to zneužijí a už to jede.

Jenda 26. 6. 2014, 13:16

[11] „Mimochodem pokud by ve mestech nebyla preference urcitych druhu dopravy, tak by se MHD mohla zrusit uplne, protoze v porovnani s autem nebo kolem by byla totalne nekonkurenceschopna.“

Podle mě by auto vyšlo dost draho. A hlavně by stejně nebylo kde parkovat.

Hrabosh 26. 6. 2014, 13:57

Kdyby se zrušila preference IAD tak by byla v porovnání s ostatními způsoby dopravy naprosto nekonkurenceschopná. Proč je často 1/3 šířky ulice vyhrazená pro IAD? To není preference IAD? Proč jsou světla na IPP seřízena tak aby tamtudy ve špičce projelo maximální množství aut a je kvůli tomu omezován počet tramvají a tramvaje čekají? To není preference IAD? Proč mají u Karlových lázní chodci na přecházení 20s a IAD 40s ačkoliv pěších tamtudy projde více? To není preference IAD?

Živě si představuji jak většina lidí cestujících linkou C přesedne do aut na Magistrálu. Už dnes to občas stojí od Bulovky. Tak ten počet zdvoj až ztrojnásobíme.

Cyril 26. 6. 2014, 16:46

Asi jsem spatne vyjadril myslenku ohledne konkurenceschopnosti dopravy. Reagoval jsem na myslenku: "…nechci aby byla jakákoliv doprava zvýhodňována". To samozrejme neni v zadnem vetsim meste mozne. Vzdycky zalezi na tom, jaky v dannem miste prevazuje verejny zajem.
Pokud by DPP nedostaval dotace, tak by mel asi malokdo na rocni kupon, stejne, jako kdyby motoriste meli platit plnou cenu za opravy a vystavbu komunikaci.
Problem na IPP a u Karlovych lazni, se ale nevyresi zmenou intervalu na semaforech, ale jedine zavedenim mytneho do centra pro vsechny, ne jen vyhlasenim nizkoemisni zony, ktera se dotkne jen miziveho procenta motoristu.

vlákno 26. 6. 2014, 18:11

Jeden mýtný systém už v centru existuje - zóny placeného stání. Je ale bohužel téměř nefunkční, protože z plateb v zóně má slevu příliš mnoho řidičů, zejména těch dojíždějících za prací. Stačilo by ty slevy zrušit a hned by aut a kolon v centru ubylo.

JacquesClouseau 26. 6. 2014, 20:53

Hrabosh - " Proč je často 1/3 šířky ulice vyhrazená pro IAD? "
To si děláš srandu, že jo? Pro koho by měla být vyhrazená? Pro drožky? Pro stánky s hotdogy

FunThomas 27. 6. 2014, 07:46

@ 15 Třetina ulice? Kde jsi viděl vyhrazené pruhy jen pro IAD, kam nesmí vjet jízdní kola nebo vozidla MHD, prosím Tě?

Já znám jen pruhy pro TAXI, autobusy a kola... :-)

Co se týče křižovatek v Praze, tak celá řada má detekci a preferenci tramvají. A vím o jedné, která mají zvláštní signál pro autobusy, taktéž s preferencí. Určitě jich bude více. Některé nové křižovatky jsou řízené dynamicky, s detekcí vozidel smyčkami ve vozovce (která překvapivě funguje i na moje kolo).

Lei 27. 6. 2014, 09:24

Hraboš myslím mluví o "dopravě v klidu". A to myslím je 1/3 ještě podhodnocením reálného stavu. A pro koho by měla být vyhrazená? Asi ne pro drožky, vole (s prominutím), třeba právě pro cyklisty nebo pěší.

Hrabosh 27. 6. 2014, 10:04

Ano, velmi správně. Hrabosh počítá ulici ode zdi ke zdi. typicky tam máme prostor určený výhradně pro chodce (chodník), prostor určený výhradně pro automobilisty (parkovací stání) a pak společný prostor pro automobilisty a cyklisty (jízdní pruhy).

Chtít aby se v některých ulicích ubralo z prostoru určeného výhradně pro automobilisty a tento prostor byl předisponován pro cyklisty je fujfuj sociální inženýrink a zvýhodňování cyklistů na úkor nebohých motoristů.

A prosím žádné výmluvy o telefonování rohlíkem.

Jiří Motýl 27. 6. 2014, 11:26

Rád bych požádal diskutující, aby se vyhýbali zbytečným útokům a celkově se drželi pravidel slušné a na téma zaměřené diskuze. https://mestemnakole.cz/o-nas/pravidla-diskuse/

JJ 3. 7. 2014, 13:20

Může mi někdo vysvětlit, co je za problém v tom, že cyklista na stezce nemá na každém křížení přednost? To jako cyklista je nějaký übermensch, pro kterého neplatí fysika a který má nějaké právo na to, nebýt zdržován, zatímco ostatní untermenschen ať si pěkně počkají? :-O Ono ani v NL tohle neplatí universálně - znám místa, kde má při křížení přednost cyklista a znám místa, kde mají přednost auta. Další věc, kterou se na „A view from cycle path“ nedočtete je to, že realita je ještě dost jiná - je naprosto běžné, že cyklisté dávají přednost autům i tam, kde ji mají sami*, místo oficiální přednosti zprava se na spoustě míst dává přednost tomu, kdo neodbočuje (a nebo tomu směru, kde je největší fronta)...

Pokud jde o různá mimoúrovňová křížení, tak ani s tím se často v NL vůbec nemažou. Schody se žlabem na vedení kola jsou docela běžným zjevem u většiny mostů, nájezdů a podobných staveb. Mohu příležitostně změřit některá stoupání a klesání u výjezdů na hráze, ale odhaduju, že do parametrů ČSN se jich moc nevejde.

Ad mentalita - nedostává zmíněná ohleduplnost apod. na frak náhodou také (či zejména?) v důsledku konfrontačního vystupování a ostrého vymezování se cykloaktivistických skupin vůči IAD? V NL je tenhle militantní aktivismus stále výrazně menšinová záležitost. Většina lidí k tomu přistupuje bez zbytečných emocí ve smyslu „ať si každý jezdí, jak chce“ a netrpí potřebou obracet své bližní na tu svou pravou víru (ať už v jízdní kolo nebo jiný způsob dopravy).
___
* Mně osobně se taky velmi ekluje nutit někoho zastavit tunové auto jen proto, abych mohl přejet na kole či přejít o pět sekund dřív.

Václav Řehák 3. 7. 2014, 13:37

Opravdu nevidíte rozdíl mezi:
https://mestemnakole.cz/app/uploads/2014/05/vk-stezka-srnojedy-les-ceduli.jpg
a
https://mestemnakole.cz/app/uploads/2014/05/vk-prejezd-groningen.jpg
?
Je nutné používat hloupé nálepky übermensch pro toho, kdo říká, že kdo jede po hlavní (tj. většinou po dopravně významnější komunikaci) má mít přednost, ať už jede po silnici nebo přilehlé cyklostezce?

Jinak zcela souhlasím, ať si každý jezdí jak chce. Já nikoho na žádnou víru obracet nechci, bohatě mi bude stačit, když se stejně jako v NL bude stavět infrastruktura s ohledem na všechny (u nás pochopitelně na nižší kapacity cyklo).

JJ 3. 7. 2014, 14:57

Ano, nesmyslný les značek vidím. Pokácel bych je všechny do poslední. Zcela upřímně - jaký je tam provoz, aby tam vůbec bylo potřeba dávat jakékoli značky a cokoli upravovat? Kolikrát se tam na tom křížení potkají auto a kolo tak, aby jednomu z nich nestačilo na pár sekund zvolnit? Pokud už je potřeba nechat spřízněné firmě vydělat, daleko lépe by se tam hodila alespoň malá zrcadla...

Onen německý terminus technicus jsem použil v otázce - protože pokud by požadavek na tu přednost vycházel pouze z faktu, že ten, kdo jede na kole je něco víc, byl by na místě. Nicméně vysvětlení s hlavním směrem beru (s tím, že platí, co jsem napsal výše - v daném konkrétním případě bych to neřešil vůbec nijak).

Já s mnohými věcmi ve Vašem seriálu souhlasím - u technických řešení možná i s většinou (byť ne nutně s tím, jak jsou tato řešení někdy přenášena jinam). Škoda těch skoro svazácky nadšených vložek o radostném životě s jízdním kolem. Když teď vyrazím do centra, tak do hodiny mohu u nás v Alphenu pořídit desítky fotek podobně radostných výjevů i z ulic, do kterých vjezd v aut omezován není, nebo u kterých se dá za prvním rohem zcela bez problémů auto zaparkovat.

Pokud jde o politiku, vise apod. tak to už jsem tu několikrát probíral s VF a tuším Hraboshem a v tom se neshodnu s většinou lidí ;-) Zjednodušeně řečeno uklízečka nebo vrátný mi nemají co diktovat kam mám jet na dovolenou nebo jaké auto si mám koupit. Politik je něco podobného (až na to, že uklizečka a vrátný jsou daleko užitečnější).

Hrabosh 3. 7. 2014, 15:10

Vašku, jde o zcela klasický podsunutý argument (straw man/ slaměný panák). JJ si vybájil že autor článku chce aby cyklisté měli přednost vždy a všude a za všech okolností. Z článku je zřejmé že nic takového nikdo nenapsal.

Popisovaná a požadovaná opatření směřují pouze a jedině k tomu aby již existující přednost cyklisty před odbočujícími automobily (a těmi kdo přijíždějí z vedlejší) byla podpořena vhodným dopravním opatřením (tzv. pravý hák je dost nepříjemný manévr) místo toho aby tato přednost byla rušena dopravními značkami. To je příliš rozumné na to aby proti tomu bylo možné vystupovat, tak si JJ vymyslel výše zmíněný podsunutý argument.

JJ 3. 7. 2014, 17:11

26: nic jsem nepodsouval. I Vy byste mohl být schopen rozlišit větu tázací. Na kterou jsem mimochodem dostal plně akceptovatelnou odpověď. Uznávám jen, že jsem mohl nějakým zájmenem zdůraznit, že mi jde konkrétně o tu presentovanou fotku. Jestli tu někdo někomu něco podsouvá, tak Vy konstatováním, že si já něco vymýšlím (přičemž já jsem se pouze ptal!).

Pro jistotu ještě jednou: na méně frekventovaných komunikacích bych tuhle věc neřešil vůbec nijak. Ať si to vyřeší ti, kdo se tam v provozu potkají. Na frekventovanějších tazích buď přednost zprava, nebo lépe to, co psal VK - přednost těch, kteří jedou po významnější komunikaci či neodbočují. S tím nejmenší problém nemám.

Mimochodem, podívejte se třeba sem: http://goo.gl/maps/L0m2t tam taky cyklisté, kteří jedou směrem na Leiderdorp, dávají v celé vesnici přednost těm, kdo se napojují na průběžnou komunikaci. V praxi je část odbočujících pustí, část ne, prostě formální předpisy se tu zase tak moc „nežerou“.

Václav Řehák 3. 7. 2014, 17:29

Já bych tu diskusi tak nehrotil. Prostě, když někdo předpokládá, že se zde považují cyklisté za nadlidi :), tak si to najde v každé větě, i když to tak nebylo myšleno. Komentáře mají sloužit i k tomu, aby se to vyjasnilo a ne abychom si zbytečně nadávali.

K uvedenému Leiderdorpu: Jenže tam to platí i pro auta (normální přednost zprava pro všechny, zcela v pořádku), navíc o pár metrů vedle je krásně vidět rozdíl: http://goo.gl/sCdGLH

Zatím co u nás, se počítá, že i na hlavní cyklista nejen dává přednost, ale dokonce půjde pěšky: http://mapa.prahounakole.cz/misto/546/

JJ 3. 7. 2014, 18:41

28: Bohužel znám dost lidí, kteří se považují za něco víc jen proto, že dělají něco jinak (jezdí na kole nebo hybridem, třídí odpad do pěti kýbů místo tří apod.). Nicméně považuji to v kontextu této diskuse za vyjasněné.

„Platí přednost zprava“ no tak jaksi ehm, oficiálně ano, ale realita je tam opravdu jiná. Pokud jde o tu Prahu, tak já na té fotce především nikde nevidím cyklostezku (a to ani za značkou, kde de iure je). Myšlenka, že by tam měl mít přednost někdo, kdo se jen tak objeví na klasickém chodníku mezi chodci, kde nebude většinou řidičů právě očekáván, se mi v této konkrétní situaci fakt moc nelíbí. Když to někdo chce riskovat, nechť si poslouží, zakazovat bych to nikomu nechtěl, ale poskytovat mu zrovna tady prostřednictvím přednosti falešný pocit bezpečí a výhodnější postavení v případě střetu mi přijde dost mimo. Osobně bych tam prostě jel po silnici a hotovo. Jinak ale přiznávám, že zrovna tady mi připadá chodník zbytečně široký a nijak by mě nepohoršovalo kdyby byl zkrouhnut a zřídil se tam normální cyklopruh.

Hrabosh 3. 7. 2014, 19:01

ona i otázka může být významově zabarvená. Například: "Opravdu si jste naprosto jist tím že Trpišovský není silniční pirát?"

A když se pak podobně významově zabarvený dotaz objeví jako reakce na článek tak to může v leckom vyvolat mylný dojem že s článkem nějak souvisí.

Upřímně mi není jasné proč JJ v diskusi pod článkem klade otázku která s článkem nesouvisí a dotazuje se na zcela hypotetický "problém" o kterém se v článku nepíše, nepíše se o něm ani v diskusi a ani nevím o tom že by někdo z diskutujících někdy o podobném hypotetickém "problému" psal nebo mluvil.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Nizozemsko v Česku
Nizozemsko v Česku (7), závěr
Inspirace z Evropy,

Nizozemsko v Česku (7), závěr

09. července. 2014, 1min. čtení4
Nizozemsko v Česku (6), co s tím
Inspirace z Evropy,

Nizozemsko v Česku (6), co s tím

02. července. 2014, 1min. čtení6