Sérii článků o Nizozemsku uzavírám optimistickým závěrem. Potenciál nárůstu cyklistické dopravy v Česku je velký. Rekreační jízda na kole je u nás velmi oblíbená. Stejně jako v Nizozemsku, i v Česku bude cyklodoprava dosahovat různého podílu v různých městech a regionech. Náklady na cyklistickou infrastrukturu jsou nejméně o řád nižší než náklady na kapacitní komunikace nebo stavby pro veřejnou dopravu. I při nižším podílu bude mít pozitivní vliv na dopravu a prostředí.
Lidé vybírají druh dopravy podle podmínek, které mají k jeho použití. Nizozemsko ukazuje, jak výrazně lze tyto podmínky ovlivnit ve prospěch cyklistické dopravy. Snižováním rozsahu motorové dopravy v obytných oblastech, územním plánováním, nejkvalitnější cyklistickou infrastrukturou na světě. Cyklistická doprava není cíl, ale prostředek k dosažení lepšího prostředí, zdraví či bezpečnosti.[1] Pokud chce Česko využívat výhody s cyklistickou dopravou spojené, musí jí brát vážně.
Mít před poštou dostatek stojanů.
Mít na hlavní ulici bezpečný a nepřerušovaný pás pro cyklisty.
Nevystavovat lidi těsnému předjíždění. (3x Pardubice, Jana Palacha)
Jsem přesvědčen, že je nezbytné vylepšit podmínky pro cyklodopravu do maximální možné míry. A jak poznamenal pro Asociaci cykloměst vedoucí odboru strategického rozvoje a investic ve Šternberku Roman Sobkuliak (zde), hlavním měřítkem by neměla být délka vybudovaných cyklostezek, ale kvalita sítě jako celku.
Nedostatek finančních prostředků a energetická krize, která nás dříve či později čeká, Česko donutí sáhnout po levných a efektivních řešeních v dopravě. K probouzející se snaze měst se přidají kraje. Na národní úrovni budou odstraněny legislativní překážky, které dnes komplikují vznik levnějších a kvalitnějších řešení.
U vlaku zaparkujete pod střechou.
Nároží budou rozšířena, zábradlí jen tak nenajdete. (2x Český Brod)
Podobná stezka, ale bez zábradlí a chodů, bude jen pro jeden směr. Po padesáti metrech bude stezka pokračovat. (Praha, Budějovická)
Oproti Nizozemsku u nás méně fouká a prší. Menší kopce přestávají být překážkou s masivním nástupem elektrokol. V kopcovité krajině je důležité také dobré vedení hlavních tras.Pokud by naše územní plánování nebylo posledních dvacet let postavené na představě, že lze dovolit stavět víceméně kdekoliv, bez ohledu na nároky, jaké to klade na veřejnou infrastrukturu, tak by se časem omezila i suburbanizace a (například v Praze se) zaplnily proluky mezi rostlým městem a okrajovými sídlišti. Skoro vše se dá ve městě změnit, pracuje-li se na tom soustavně.
Vůbec se neurazím, když nedosáhneme takových čísel jako v Nizozemsku. V ČR je důležité zachovat vysoký podíl veřejné dopravy, pro kterou je cyklodoprava spojencem i konkurencí. Po vytvoření dobrých podmínek pro jízdu na kole — přednostně v hustě osídlených oblastech — ale nebudeme na vysoké počty uživatelů dlouho čekat.
[1] Cycling in the Netherlands. In: Fietsberaad.nl [online]. 2009 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://www.fietsberaad.nl/library/repository/bestanden/CyclingintheNetherlands2009.pdf
vlákno 9. 7. 2014, 11:40
Taky jsem optimista :).
Ještě k článku - odkaz vede na lokální úložiště.
JJ 11. 7. 2014, 00:38
Hm, dnes jsem byl na nákupu v místním supermarketu Albert Heijn. Na kole...
- Na výjezdu z uličky za dvorky taková ta trubková zábrana. Hezky v barvě „stealth gray“ a proplést se bez sesedání opravdu není triviální.
- Při vjezdu na hlavní silnici cyklopruh ani cyklostezka nejsou, protože na ně nebylo místo
- O kus dál zase musím dát přednost těm zlým autům
- Krásná stezka, oddělená od ostatních komunikací tak, jak se tu popisovalo. Jsou na ní nejen cyklisti, ale i koloběžkáři, lidé se psy, na scooterech a dnes jsme potkali i jednoho těžceo postiženého na elektrickém vozíku, který zabral přes půl stezky na šířku
- Počet stojanů před supermarketem: nula. Počet kol tamtéž: několik desítek. V podstatě to samé před sýrárnou, poštou - jen těch kol je tam o něco méně. Stojany jsou nějaké u vjezdu do areálu toho obchodního centra (vesměs vzor „drátolam“), ale jsou skoro prázdné.
- Zklidněnou zónu se zákazem vjezdu aut jsem taky nepotkal ani jednu.
Přes to všechno se tu na kole prostě jezdí. Místo fňukání a obesílání obchodníků* si lidé na kolo pořídí stojánek, místo parcelování silnice na cyklopruhy a místo pro ty ostatní se radši naučí jezdit v normálním provozu**. Místo rozčilování se nad tím, že jim někdo zabírá místo na stezce se mu s úsměvem vyhnou, případně poděkují, když uhne jim...
___
* Nic proti, je to zcela legitimní metoda a rozhodně lepší než leštění magistrátních klik apod.
** Pocházím z okolí HK a pro nás to byla naprostá samozřejmost už před třiceti lety.
Václav Řehák 11. 7. 2014, 08:34
jj: Myslím, že si trochu pletete běžný provoz a cykloaktivismus. Většina lidí prostě užívá infrastrukturu, jaká existuje a ani je nenapadne, že by se mohli pokusit ji změnit (Vašimi slovy "nefňukají"), ať už v NL nebo u nás.
A pak je pár aktivních lidí či organizací, které se snaží stav věcí změnit. V Praze je to třeba Auto*mat, v NL je to Fietserbond, kteří jako své cíle uvádějí rychlé a pohodlné cyklostezky, více a lepších parkovacích míst pro kola, boj s krádežemi a bezpečnost cyklistů na silnicích. A momentálně mají třeba kampaň proti těm skůtrům.
P.S.: Pokud by se počet aut vrátil na úroveň jako před 30 lety, opravdu by většina cyklopruhů nebyla zapotřebí
P.P.S.: Rozlišování dopravních prostředků na hodné a zlé je opravdu úsměvný koncept
JJ 11. 7. 2014, 12:06
3: Já si to nepletu, pokud jsem vzbudil ten dojem, tak se omlouvám. Já jsem chtěl právě ukázat na ten rozdíl a na to, jak je aktivismus často odtržený od života a chování těch, jejichž zájmy si cyklisté s oblibou berou do úst. Ať už ti neaktivisté na kolech masově jezdí (NL) nebo ne (CZ).
My na kole jezdíme dost a nepamatuju si, že by nás někdy „oprasil“ někdo na scooteru. Ani ve svém okolí nevím o nikom, komu by scootery na sezkách vadily. To ovšem fietsersbondu a levicovým politickým stranám nebrání dělat z toho obrovský problém a lobbovat za vyhnání scooterů ze stezek a povinnost nosit helmu. Ani netají tím, že jde hlavně o to, jak jezdcům na nich znepříjemnit život. Parlamentní strana Groen Links, což jsou opravdu praštění militantní zelení, by zase scootery na cyklostezkách nejradši zakázala úplně. Mně se tohle dělání naschválů prostě ekluje, bez ohledu na to, zda je to tažení proti autům či cílené znepříjemňování života cyklistům.
Čistě technicky viděno jsou daleko větším problémem tichá a relativně rychlá elektrokola, zejména pokud na tom jede někdo starší, jehož reakce už nejsou z nejrychlejších. V praxi je ovšem i tohle problém zanedbatelný a radši jednou za měsíc trochu prudčeji uhnu splašenému seniorovi na elektrokole, než bych jim vymýšlel a nařizoval např. povinné zdravotní testy a jiné nesmysly.
Mimochodem, teď jsem se díval na počty členů: bohužel dnes už dost militantní Fietsersbond: 35 tisíc, ANWB, která do dopravy moc netahá ideologii a politiku a zastupuje jak zájmy cyklistů, tak motoristů: 4 miliony :-)
Ad. P. P. S. - ten koncept by byl úsměvný (a já jsem to označení také použil ironicky), kdyby nekoukal z každého druhého dokumentu cykloaktivistů a různých levičáků (např. prof. Jan Keller se tím vůbec netají), pro které jsou auta a zejména IAD kořenem většiny zla. Auta zabíjejí veřejný prostor, auta vedou k nežádoucí suburbanisaci atd. atd.