Politické strany k rozvoji cyklodopravy

Před dvěma týdny jsme rozeslali otázky dvanáctce politických stran. Dnes prezentujeme výsledky.

Z dvanácti oslovených stran odpovědělo osm: Trojkoalice, Piráti, ČSSD, Demokrati Jana Kasla, TOP 09, ANO 2011, ODS a Svobodní. Neodpověděly KSČM, PRO PRAHU, Restart 2014 a Úsvit přímé demokracie. Ve dvou případech jsme obdrželi odpovědi od dvou různých představitelů strany nebo koalice – zde zveřejňujeme oba výsledky. Zatímco u dvou představitelů Trojkoalice (Petr Štěpánek a Jana Plamínková) panuje názorová shoda, postoj předsedy ODS Filipa Humplíka a volebního lídra Bohuslava Svobody se v řadě otázek výrazně odlišuje.

Odpovědi na jednotlivé otázky

Jak tedy představitelé jednotlivých stran odpovídali?

1. Jste ochotni usilovat o dosažení cíle stávající městské koncepce rozvoje cyklistické dopravy, podle kterého má podíl jízdního kola na vykonaných cestách v roce 2020 dosáhnout 5-7 % v sezóně?

Odpovědi na tuto otázku jsou zpravidla kladné. Výjimkou je Filip Humplík („Ano, ale ne za každou cenu“) a Svobodní („nechceme (…) nutit 5-7 % občanů, aby kolo používali“[1]). Trojkoalice má v programu zvýšení podílu cyklodopravy na 7 %.

2. Jste ochotni zvýšit investice věnované na rozvoj cyklistické dopravy v Praze na úroveň z let 2007-2011, tedy nejméně na zhruba 50 mil. Kč ročně?

3. Jste ochotni zvýšit investice věnované na rozvoj cyklistické dopravy na úroveň odpovídající současnému podílu cyklodopravy na vykonaných cestách, tedy zhruba na 100 mil. Kč ročně?

Dvě otázky zaměřené na výši investic rozdělily strany do tří skupin. Nepřidělovat ani 50 mil. Kč na investice do cyklodopravy navrhují Svobodní a Filip Humplík. Částku odpovídající podílu cyklodopravy (tedy kolem 100 mil. Kč) akceptuje Trojkoalice, Piráti, ČSSD a ANO 2011. ODS (jménem Bohuslava Svobody) k ní chce dojít postupným zvyšováním. Uvažovat je o ní ochotna také TOP 09, podmiňuje ji ale finanční situací města. Demokraté Jana Kasla ji považují za příliš vysokou vzhledem k jiným závazkům města.

Filip Humplík zdůvodňuje svůj postoj nepřidělovat na rozvoj cyklodopravy ročně ani 50 milionů Kč tím, že „infrastruktura na cyklodopravu není tak finančně nákladná jako jiné druhy infrastruktury.“ Jiří Nouza (TOP 09) komentuje mimo rámce této odpovědi, že v roce 2014 se proinvestovalo 45 mil. Kč, nikoliv jen 25, jak jsme v otázce uváděli. [2].

4. Jste ochotni zřídit každý rok 1000 nových městských stojanů na kola ve veřejném prostoru?

Tato otázka získala ze všech deseti nejméně kladných odpovědí (jen třikrát bezpodmínečný souhlas), což mohlo být i tím, že nebyla položena nejlepším možným způsobem. Většina stran obecně instalaci stojanů podporuje, mnozí si ale nejsou jisti tím, zda navržený počet odpovídá potřebám města (ANO 2011, ODS). DJK navrhují instalovat cca 400 stojanů za rok, TOP 09 si není jista, jaký má být konečný stav. Svobodní by stojany instalovali podle reálné poptávky.

5. Jste ochotni spustit v sezóně 2015 funkční městský bikesharing?

U bikesharingu je až na výjimky podpora jeho zřízení. Podle Svobodných a ODS by systém rozhodně nemělo provozovat město. ANO 2011 pokládá za vhodnější zřídit síť soukromých půjčoven. Jana Plamínková (Trojkoalice) bikesharing spustit chce, doufá jen, že příprava reálně probíhá tak, jak se o ní mluví.

Slavností zahájení provozu bikesharingu v Budapešti. (3. září 2014.)

6. Jste ochotni dohlížet důsledně na TSK a jiné městské organizace, aby do jimi investovaných akcí vždy začleňovali kvalitní a bezpečná řešení pro jízdu na kole ve vozovce?

Otázka na podporu bezpečných řešení v křižovatkách přinesla možná nejzajímavější odpovědi. Oba kandidáti Trojkoalice (Petr Štěpánek i Jana Plamínková) ke kladné odpovědi dodávají, že chtějí zlepšit podmínky i pro pěší. Stejný je i názor ČSSD.

Jiří Nouza z TOP 09 odpovídá, že v obecné rovině ano, současný stav ale nehodnotí tak kriticky jako my [3]. Demokrati Jana Kasla a ANO 2011 komentují, že mohou nastat případy, kdy je řešení příliš nákladné, nebo nemusí být možné z prostorových důvodů. Velmi pozitivně a podrobně se k tomuto bodu vyjadřuje Bohuslav Svoboda [4]. Filip Humplík považuje začleňování bezpečných řešení pro jízdu na kole za záležitost, která není v kompetenci politické reprezentace.

Svobodní odpověděli doslova takto: „Ne, chceme totiž bezpečné komunikace pro všechny.“ Přiznám se, že mi není příliš jasné, jak této odpovědi rozumět.

7. Jste ochotni zlepšit údržbu stávajících cyklostezek a městských cyklotras (…)?

Zde se všechny strany shodly na jednoznačně pozitivní odpovědi. Bohuslav Svoboda navrhuje věnovat údržbě páteřních cyklostezek stejnou pozornost jako komunikacím I. třídy.

8. Jste ochotni úseky celoměstských cyklotras, které jsou ve správě městské části nebo soukromníka, převést do správy magistrátu, případně je vykoupit (…)?

Tato otázka měla třetí nejmenší podporu. Otázka spojovala nakládání s pozemky ve správě městských částí a v soukormých rukou. Jednoznačně pro je Trojkoalice, Piráti a ANO. Souhlasí také TOP 09 a Demokrati Jana Kasla, kteří ale nehodlají vykupovat pozemky za přemrštěné ceny. ČSSD chce s vlastníky a městskými částmi spolupracovat, nehodlá ale pozemky od soukromníků přímo vykupovat. Bohuslavu Svobodovi není znám případ, kdy by páteřní cyklotrasa nebyla majetkově vypořádána. Filip Humplík a Svobodní výkupy pozemků odmítají.

9. Jste ochotni podpořit na městských částech zřizování cykloobousměrek na trasách celoměstského systému tak, že zaplatíte z celoměstských zdrojů jejich realizaci, a současně budete jejich zřízení po městských částech důsledně vyžadovat?

Zástupci Trojkoalice, Pirátů a Demokratů Jana Kasla se vyjadřují jednoznačně pro (DJK vhodněji říkají nikoliv „vyžadovat“, ale „motivovat“. Souhlasí také Jiří Nouza z TOP 09, který konstatuje, že magistrát by měl tyto záměry podporovat, jakmile dojdou do konkrétní podoby (projekt).

Bohuslav Svoboda považuje cykloobousměrky za dobrý nápad, obává se ale, že vyjednávací pozice Prahy vůči městským částem je v této věci velmi slabá. Podle ČSSD je podpora žádoucí, jsou ale místa, kde cykloobousměrka není vhodná. ANO 2011 bude cykloobousměrky podporovat pouze tam, kde jejich vyznačení neovlivní parkovací místa.

Podle Filipa Humplíka má magistrát zasahovat do záležitostí městských částí jen ze strategických důvodů, což toto není. Svobodní podporu cykloobousměrek lakonicky odmítají.

10. Jste ochotni realizovat se zprovozněním tunelu Blanka omezení tranzitu přes Malou Stranu a Křižovnické náměstí a zahájit humanizaci Severojižní magistrály?

Tato otázka byla lakmusovým papírkem i pro jiné záležitosti než jen cyklistickou dopravu, protože zlepšení podmínek pro jízdu na kole by zde bylo spíš vedlejším efektem celkové proměny centra. Strany zde tudíž odpovídaly velmi opatrně.

Jednoznačně pro je Trojkoalice, Piráti, ČSSD a Demokrati Jana Kasla.

ANO 2011 odpovědělo vyhýbavě („lze souhlasit pouze s takovými úpravami, které nezpůsob zhoršení dopravní situace na okolních komunikacích„). Jiří Nouza (TOP 09) je připraven o věci diskutovat poté, co si doprava po zprovoznění tunelu „sedne“. Bohuslav Svoboda vysvětluje poměrně obsáhle svůj nesouhlas s tím, že tunel Blanka pro centrum v zásadě není dostatečnou objízdnou trasou. Filip Humplík a Svobodní omezení tranzitu stručně odmítají.

Následující tabulka shrnuje stručně odpovědi jednotlivých stran:

Slovní postoje

Poslední otázka dala prostor ke stručnému vyjádření obecné ho postoje k rozvoji cyklistické dopravy v Praze. Zde jsou tedy jednotlivá prohlášení. Jaký je tedy postoj politických stran a jejich zástupců k cyklodopravě?

Petr Štěpánek (lídr Trojkoalice, SZ)

Deset let jsem vedl občanské sdružení úspěšně lobbující za cyklodopravu a v letech 2007-09 byl radním hlavního města Prahy odpovědným za tuto oblast. Rozpočet na cyklodopravu byl v té době několikanásobně vyšší než dnes, postaveno bylo více než 170 km cyklostezek, cyklotras a cyklopruhů. Výstavba byla tou dobou podporována i z evropských fondů (141 milionů korun) a Státního fondu dopravní infrastruktury a ze Správy železniční dopravní cesty (cyklostezka místo původního kolejiště na Žižkově). Postavily se stezky za téměř než 200 milionů korun. Současné vedení bohužel o rozvoji cyklodopravy pouze mluví. Rádi bychom se vrátili k intenzitě rozvoje cyklodopravy z roku 2009 a síť infrastruktury dále zásadně vylepšili.

Jana Plamínková (Trojkoalice, STAN)

Praha nemá pro rozvoj cyklistické dopravy úplně optimální předpoklady prostě proto, že je hodně členitá. Nicméně rozvoj této dopravy má stále ještě velký potenciál. Je nutné odstraňovat klíčové bariéry – není možné, aby cyklostezka končila uprostřed rušné křižovatky a nechala cyklistu autům napospas. Není možné, aby se dával důraz na absolutní preferenci automobilové dopravy jako tomu byl v posledních 8 letech. Cyklisté musí mít možnost jezdit Prahou plynule a bezpečně, a město jim k tomu musí poskytovat dobré podmínky.

Česká pirátská strana

Chceme Prahu, ve které bude veřejná, cyklistická a pěší doprava plnohodnotnou alternativou k jízdě automobilem.
(Citace týkající se cyklodopravy ve volebním programu, na který Piráti v odpovědi odkázali.)

ČSSD

ČSSD dlouhodobě podporuje rozumný rozvoj cyklistické dopravy v Praze. Znamená to, že chceme navýšit objem prostředků, které jsou v současnosti na rozvoj tohoto segmentu dopravy vyčleněny, a investovat dostatek prostředků na plynulý rozvoj cyklostezek a bezpečnostní úpravy komunikací. Plně rovněž podporujeme projekt tzv. bikesharingu, který má potenciál získat mnoho nových zájemců o bicykl jakožto efektivní a rychlý dopravní prostředek v centru města, a na úrovni magistrátu i městských částí prosazujeme budování cyklostojanů jakožto nedílnou součást uličního mobiliáře. Naším cílem je bv Praze vybudovat vyvážený dopravní systém, který bude dávat dostatek prostoru především chodcům, a následně cyklistům i motoristům.

Demokraté Jana Kasla

Cyklistická doprava je čím dál rozšířenější. Vedle dopravy veřejné, osobní a pěší je nedílnou součástí města a z toho důvodu je třeba, aby se na ni pamatovalo při rozvoji města, a to jak při plánování a výstavbě nové infrastruktury, tak rovněž při rekonstrukcích stávající. Rozšíření cyklistické dopravy chceme podpořit jak legislativními úpravami (např. využít legislativní iniciativy hl. m. Prahy), umožněním úpravy dopravních značení a investicemi do výstavby nové infrastruktury a údržby stávající. Vždy je ovšem mít na první místě bezpečnost – tedy jak cyklistů, tak chodců. Máme snahu být otevření k takovým realizacím, které nebudou zvyšovat riziko nehod a úrazů.
za tým 65 Demokratů Jana Kasla aktivní cyklista Michal Konvička, lídr do ZMČ Praha 3, s přispěním Pavla Dobeše a Jana Kasla.

Jiří Nouza (TOP 09)

Pozitivní a kladné, sám jsem cyklista. Prosím a žádám touto cestou ostatní cyklisty včetně všech dalších účastníků dopravy na cyklostezkách o toleranci a ohleduplnost vůči ostatním příslušníkům dopravy na cyklostezkách stejně jako žádám a prosím stejný přístup řidičů aut vůči ostatním účastníkům dopravy jako takové.

Bohuslav Svoboda (volební lídr ODS)

Kolo používám hlavně na horách jako rekreační a oddechový prostředek. V Praze to je zároveň rovnocenný dopravní prostředek s automobilem či MHD.
Pokud se díváme na meziroční nárůst počtu cyklistů na sledovaných 28 sčítačích, tak se celkem rychle přibližujeme tomu, jak kolo funguje v rámci města například v Amsterodamu. Rovnocenný prostředek to bude v Praze tehdy, až bude i rovnocenný tlak na dopravní řešení pro všechny druhy dopravy, nejen pro auta.

Filip Humplík (pražský předseda ODS)

Cyklodoprava je důležitá a neměla by být ignorována. Na druhou stranu nechceme taková řešení, která omezují jiné druhy dopravy. „Humanizace severojižní magistrály“ je vzletný výraz pro zúžení a zhoršení již tak napjaté dopravní situace. Po změně RUD a nezodpovědných akvizicích městských podniků v režii TOP 09 a ČSSD má Praha velmi napjatý rozpočet a na výrazné investice v oblasti cyklodopravy nejsou peníze.

Damir Špoljarič (místopředseda Svobodných)

Jsme pro svobodnou dopravu, nechceme omezovat občany ve volbě dopravního prostředku. Silniční infrastrukturu v Praze můžou využívat i cyklisté.
Jsme proti budování předražených cyklostezek z obecního rozpočtu v případě, kdy kolo využívají jen jednotky procent obyvatel Prahy. Jedná se o účelovou infrastrukturu, kterou lze používat téměř výhradně cyklisty a ve velice omezené míře ostatními (chodci, bruslaři apod.). Názor bychom byli ochotni přehodnotit v případě, kdy by se kolo stalo natolik žádaným dopravním prostředkem v Praze, že by se budování cyklostezek dalo považovat za celospolečensky prospěšný veřejný statek.

Kompletní odpovědi politických stran v podobě tabulky najdete zde.

Celkové skóre

Desítka otázek byla koncipována tak, aby umožnila sestavit jakési „celkové skóre“ deklarované podpory cyklodopravy u jednotlivých politických stran. V řadě případů nebyla odpověď snadno vyhodnotitelná jako ano nebo ne, dával jsem tedy i „půlbody“. Dovolím si ale stát za tím, že vyhodnocení je přesné zhruba v řádu 10 %.

Celkové "skóre" jednotlivých politických stran na základě našich otázek.

Bezvýhradnou podporu cyklodopravy vyjádřila Trojkoalice a Piráti. Excelentní výsledek ČSSD (85 %) je poněkud překvapivý vzhledem k dosti odlišnému postoji této strany v letech 2011-12, kdy měl dopravu v gesci Karel Březina. Snad se tedy dočkáme pozitivní změny. Velmi vysokého skóre ( 80 % ) dosáhli také Demokraté Jana Kasla, kde byly případné záporné odpovědi vedeny zjevně předběžnou opatrností v otázkách, kde není jisté, zda lze slíbené dodržet. Nižší skóre TOP 09 ( 70 % ) způsobila polovičatá odpověď na několik otázek. V odpovědích ANO 2011 ( 60 % ) je patrné, že se autoři v problematice podpory cyklodopravy na pražské úrovni teprve zorientovávají.

Nesmírně zajímavý je rozptyl v odpovědích dvou hlavních představitelů ODS. Nechtěl bych se pouštět do spekulací. Bohuslav Svoboda byl ale více než dva roky primátorem a nakonec to byl i on, díky kterému vyšla křižovatka nábřeží Kapitána Jaroše a třídy Dukelských Hrdinů ze své rekonstrukce v použitelné podobě. Filip Humplík se zatím o cyklodopravu otřel pouze velmi neinformovaným blogem na téma Auto*Matí Vize 25.

Zajímavý je i postoj Svobodných. Odmítání podpory cyklodopravy zde zachází až do pozice, o které si troufám tvrdit, že je v některých bodech až v rozporu s ideovými východisky Svobodných. Nemohu posoudit, zda je tato přepjatost dána postojem tvůrce dopravní části pražského programu, či snahou podbízet se skupině voličů, pro kterou patří tupení kola ve městě k dobrému tónu. Každopádně, cyklistická doprava je i konzervativní téma.

Na závěr je žádoucí zmínit i strany, které, byť osloveny, odpověď nezaslaly. Postoj KSČM nebyl nikdy příliš zřetelný. Restart 2014 a Úsvit se patrně do zastupitelstva nedostanou. Šanci „probillboardovat“ se do zastupitelstva má ale „spolek použitých politiků“ PRO Prahu, cílený na posílení pozice městských částí, kde ovšem veřejná kontrola leckdy nebývá zdaleka tak důsledná jako na magistrátě. Co od nich očekávat v oblasti cyklodopravy, nevím, i když tento rozhovor pro Týden ukazuje, že bariéra, kterou si sami kladou, nebude zrovna nízká.

Příště

V dalším pokračování volebního seriálu se budeme věnovat shrnutí zkušenosti Prahou na kole a Auto*Matu s konkrétními politiky na magistrátě i na městských částech.

Poznámky

[1] Zde se představitelé Svobodných dopouštějí trvale omylu, když zaměňují podíl jízdního kola na vykonaných cestách (2 % u cest Pražanů) s podílem Pražanů, kteří kolo ke svým cestám využívají (v sezóně alespoň jednou týdně cca 120 000 Pražanů starších 15 let, tedy zhruba 12 % této skupiny). Tento omyl je velmi rozšířený, politici tudíž často mylně (či úmyslně) argumentují ve stylu „cyklistů v Praze jsou jen dvě procenta“.

[2] Zjistit skutečnou výši investic do cyklodopravy je obtížné, záleží na tom, co do toho zařadíte. Rozpočty na cyklodopravu v kapitole „cyklostezky“ se od roku 2012 ustálily na 25 milionech Kč. Částka 45 mil. Kč může být způsobena přesunem investic z roku 2013, které byly vysoutěženy a zadány vloni, ale realizují se až letos (například lávka přes Botič na A42). Do peněz na rozvoj cyklistické dopravy lze zařadit i prostředky TSK, které přispěly ke zlepšení podmínek pro jízdu na kole v rámci tzv. „údržby TSK.“ – jde zejména o integrační opatření a výše této částky se v minulých letech pohybovala do 30 mil. Kč (stav v roce 2014 mi není znám). Prohlášení pana náměstka tak můžeme považovat za pravdivé stejně jako naše – závisí na kontextu. Otázky 2 a 3 se nicméně týkaly přímo investiční kapitoly rozpočtu hlavního města.

[3] Otázku, kterou jsme posílali, jsme doplnili o hodnocení současného stavu („V současnosti jsou řešení pro bezpečnou jízdu na kole do úprav začleňována nedůsledně a zpravidla nedosahují kvality zajišťující dostatečný pocit bezpečí při jízdě na kole.“) Jiří Nouza odpovídá, že jde o věc názoru a že on takový názor nemá.

[4] „Pro dosažení zlepšení podmínek pro cyklisty, ale i ostatní nemotorovou dopravu včetně pěších a to jako organické součásti dopravního systému Prahy už od stupně jeho plánování, je především potřeba revokovat dnes už zastaralé usnesení RHMP č. 0554 z roku 2003 (!) a systémovou podporu integrace nemotorové dopravy vložit už do prvních kroků příprav všech dopravních ale i jiných souvisejících staveb a do oprav a úprav staveb stávající. Jen tímto zohledněním lze dosáhnou harmonického a co nejbezpečnějšího (a nejlevnějšího!) rozvoje pražské dopravní infrastruktury. S tím souvisí i vyšší akceptace jiných než magistrátních subjektů, často s dlouholetou zkušeností v oboru. Jako primátor hl. m. Prahy jsem se zasadil o to, aby TSK po mnoha letech akceptovala názor hnutí Auto-mat a podle jejich nákresů a připomínek upravilo tzv. Bouchalovu křižovatku (Křižovatka na nábřeží Kapitána Jaroše). Nemám tedy problém s tím přizvat do rozhodovacího procesu právě cyklistickou komunitu a jejich zástupce umístit do struktur akciové společnosti TSK (nově vzniklé za vlády TOP 09) a přistupovat k rekonstrukcí silničních komunikací tak, že bude vždy myšleno i na cyklistická řešení.“