Zkušenost s pražskými politiky

Pražské komunální volby budou zajímavé. Týden před volbami přinášíme naši zkušenost s konkrétními politiky, kteří se nějakým způsobem věnovali tématu cyklistické dopravy. Jedná se o několikaleté zkušenosti ze strany Prahou na kole (Vratislava Fillera, Václava Kříže a dalších) a Auto*Matu (Víta Masareho a dalších).

Poznámka k volební taktice

Nežli ale začneme s publikací našich zkušeností, je potřeba vysvětlit, jak je to vlastně s křížkováním u komunálních voleb a jak zde nabytých vědomostí případně využít.

Není tomu totiž tak, jak by se dalo předpokládat – že si zakřížkujete kandidáty napříč stranami a tímto je skutečně přímo podpoříte. Omyl. Hlasy se nejprve přidělují kandidátkám. Aby vykřížkovaný kandidát své kolegy na kandidátce skutečně přeskočil, potřebuje získat alespoň o 10 procent víc hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta jeho strany. A to je poměrně malá šance, většina lidí zvolí kandidátku jako celek. Hlasem mimo hlavní kandidátku tak volíte té jiné straně především lídra a několik lidí na začátku kandidátky.

Jako vhodný postup pro voliče, který klade důraz na určité téma (například cyklodopravu) se proto jeví volba ověřená volební kalkulačkou (když se ale kalkulačkou proklikáte, podívejte se především na podrobnější odpovědi jednotlivých stran). V tématu cyklodopravy se můžete orientovat spíše pomocí našeho nedávného dotazníku.

Celkové "skóre" jednotlivých politických stran na základě našich otázek.


Jediný rozumný způsob, jak křížkování využít, je tedy tehdy, chcete-li svůj hlas rozdělit mezi dvě nebo více stran. Potom můžete vybrat jednotlivce napříč oběma kandidátkami s tím, že to ale nejspíš stejně nebude mít efekt a vliv bude mít jen poměr, v jakém své hlasy mezi strany rozdělíte.

Křížkovat některou ze stran jako „druhou“ tedy lze doporučit zejména, jste-li schopni vydýchat kandidáty na volitelných místech. Předpokládáme-li, že v Praze žádná strana nedostane víc než 25 % a propadlých hlasů bude (vlivem jednoho obvodu) tak do 10 %, nemusíme se prakticky bát, že by se do zastupitelstva dostal někdo, kdo je na kandidátce od 18. pozice dále. „Středně silné“ strany pak kolem deseti. Strany, které budou o vstup do zastupitelstva bojovat, získají nejméně 3 mandáty. Dostane-li se tedy kterákoliv strana do zastupitelstva, její jednička až trojka tam bude naprosto určitě.

Náš přehled vám tedy může pomoci v tom, posoudit volitelná místa na kandidátkách a svůj hlas případně rozdělit.

Obecné tipy

Jako existují jednotlivci, kteří se za podporu cyklodopravy nestydí, stejně tak existuje skupina lidí notoricky známých tím, že v posledních letech cyklodopravu nějakým způsobem podsekli. Půjde ale jen o poměrně málo jmen, kandidátů jsou stovky. Aby to nebylo tak jednoduché, platí, že i v rámci jedné strany najdete křídla, místní organizace a jednotlivce zastávající diametrálně odlišné postoje.

Jisté zobecnění je nicméně možné. Určitě platí, že větší potíže najít na „své“ kandidátce kandidáty, kterým kolo nepřijde jako překážka v cestě motoristy, budou mít spíše zastánci konzervativněji orientovaných stran (KSČM – N/A, SSO – 10% podpora cyklo, ODS – 35 %, apod.). I politický mainstream (Top09 – 70 %, ČSSD – 80 % ) je nicméně rezervovaný, bere kolo stále jako populární sportovní náčiní, najdou se zde ale i lidé osvícení. Také platí, že v okrajových částech Prahy, kde mají dopravní problémy trochu jiný charakter, bývá k jízdnímu kolu nakloněna více kandidátů. Pozitivněji na cyklodopravu nahlížejí „mladé“ strany, jako jsou třeba Piráti ( 100 % ). Sázkou na jistotu jsou samozřejmě strany zelené, které mají jízdní kolo v programu víceméně povinně (Trojkoalice 100 %)

Velmi neprůhledné jsou v komunální politice debutující stranické projekty s velkými ambicemi. ANO 2011 v zásadě nemá program a situaci v Praze rozumí jen velmi povrchně. Deklarovaná dopravní politika a obsah volebního programu Passerova Pro Prahu řadí tuto stranu jednoznačně k dopravním konzervativcům.

Orientace pro Vás

Kde víme, jak si vedly které garnitury, kde se co dařilo a kde co ne. Upozorňuji, že tento výčet hodnotí strany i politiky výhradně z pohledu přístupu k cyklodopravě. Nehodnotíme zde osobní integritu, politické postoje ani jakékoliv kauzy, netýkají-li se cyklodopravy.

Magistrát

V posledních čtyřech letech se na pozici radního pro dopravu vystřídali zástupci všech tří politických stran majících v zastupitelstvu nemarginální podíl. Karel Březina (ČSSD) nastavil v otázce cyklodopravy kurs minimalizace investic a neumožnil dopracování slibné koncepce rozvoje cyklistické dopravy z roku 2010.

Pokud jde o ČSSD jako takovou, tak tam vysoké skóre získané v našem dotazníku a pozitivní přístup „hodného muže“ ČSSD Petra Dolínka kontrastuje se siláckou proticyklistickou rétorikou pražského volebního lídra ČSSD Miloslava Ludvíka.

Březinovi nástupci Josef Nosek (tehdy ODS, dnes Klub Nezávislých) a Jiří Nouza (TOP 09) vykázali prakticky stejný přístup jako Březina. Nelze příliš posoudit, kdo se na zpomalení rozvoje a faktickém zastavení podpory cyklodopravy v letech 2010-2014 projevil více, výsledek je ale, že se dnes opět často neplní ani usnesení 0544 z roku 2003 nařizující městským institucím začleňovat řešení pro cyklodopravu do městských investičních akcí (například zde).

Zvláštní roli má předsedkyně magistrátní cyklokomise Monika Krobová Hášová (TOP 09, kandiduje na volitelné 11. pozici), kterou několik let ve funkci s problematikou alespoň trochu seznámilo. Není ale obecně považována za příliš zdatnou. Výsledků mnoho nemá. Její úspěšná snaha o odstranění zkušeného cyklokoordinátora Pavla Poláka prakticky rozložila do té doby jakž takž fungující vnitřní mechanismy rozvoje cykloinfrastruktury.

Bývalého primátora Bohuslava Svobodu (současný volební lídr ODS) cyklodoprava nezajímala a byl nepochybně rád, že se jí na své pozici nemusel zabývat. Projevil však v klíčový okamžik vstřícnost když na poslední chvíli zachránil rekonstrukci křižovatky Kapitána Jaroše. Tu se totiž jeho radní pro dopravu Nosek po letech příprav a bojů vedoucích k dohodě s Březinou neštítil bez debaty zrušit. (Přičítáme to skutečnosti, že měl Svobodův poradce mnohem lepší politický čich než Nosek.) Aktuální pražský předseda strany Filip Humplík zatím působí velmi bídně, a to nejen, pokud jde o cyklistickou dopravu, ale i v oblasti městského rozvoje (jeho reakce na Vizi pro dopravu a veřejný prostor Auto*Matu je neuvěřitelně neinformovaným a zkreslujícím hejtem). Svoboda i Humplík odpověděli za ODS, jak budou cyklodopravu podporovat. Zatímco Svoboda dosáhl velmi slušného skóre 55 %, u Humplíka to bylo jen 15 %.

Stávající primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) udělal pro cyklodopravu v posledních dvou letech dost pozitivního nepřímo: jak změnou orientace městského plánování, tak chápáním kola jako prostředku k dopravě po městě. Nové strategické dokumenty z dílny Hudečkem oživeného IPRu pozici cyklodopravy zásadně posilují, dobrým krokem je vznik Kanceláře veřejného prostoru na IPRu i loňské ustanovení Oddělení pro bezmotorovou dopravu na magistrátu (to bylo při další restrukturalizaci sice zrušeno, ale vzniklá místa zůstávají). Pozice “bezmotorového” oddělení je však i přes přízeň primátora, velmi slabá a v denní praxi stále vede “dopravácký urbanismus” tandemu Jiří Nouza – Pivec (ředitel TSK). Primátor je (pakliže nevládne autoritářsky jako Bém) v Praze vyjma více příležitostí k reprezentování pouze primus inter pares… první mezi rovnými.

Praha 1

Praha 1 je  na základě zkušenosti s marností snahy o věcnou diskuzi a řešení konkrétních problémů pod naší dlouhodobou kritikou. Ta míří zejména na předsedu dopravní komise Jiřího Veselého (TOP 09), který je neoddělitelným stínem  starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09). Vedení Prahy 1 se v uplynulých letech dopustilo řady podpásovek: sabotování veřejné diskuze o budoucnosti dopravy v centru při přípravách a realizaci akcí Nábřeží žije*, zazdívání bikesharingu (který je prý pro Prahu dobrý všude, jen ne v centru), zbytečných obstrukcí kolem Šeříkové a v poslední době předvolebního vrtění psem uzavřením páteřní cyklotrasy A1 na Kampě.

*) Praha 1 odmítla informovat své občany o nadcházejících akcích Nábřeží Žije ve svých radničních novinách, dodatečně jsme se dozvěděli, že „z politických důvodů“. Zárověň během akcí samotných šířili dezinformace o tom, že organizátoři se s veřejností nechtěli bavit. Je pravděpodobné, že podobné důvody byly i za zmařením donášky informačních letáků o nadcházejících akcích ze strany České pošty.

I přes tento drtivý přístup vznikly v posledních letech na Praze 1 také nějaké cykloobousměrky (i když v podstatně menší než navrhované míře) a také tzv. “americký cyklopruh” Na Příkopě. Jeho (roky připravované) pokračování v Hybernské je nicméně stále velkou neznámou. Tato opatření řešili spíš autonomně úředníci z odboru dopravy P1 s řadou úředníků z magistrátu a odjinud.

Nelze rovněž zapomenout zamlžený příběh Václavského náměstí a Vodičkovy. Na Václavském náměstí sice je už několik let pěší zóna a můžeme zde projet i na kole, z pražských politiků se k tomu však nikdo nehlásí, natož aby po změně dopravního režimu s náměstím pracoval dál. Praha 1 je v tomto ohledu naopak efektivní brzda svým negativním postojem k tramvajím a pozitivním postojem k přivedení stovek aut k příjezdu do garáží ve spodní části náměstí.

Když se rekonstruovala Vodičkova a Jindřišská, byla iniciativa za zlepšení průjezdu na kole ze strany Prahy 1 rovna nule. Nejaktivnější v podpoře cyklodopravy je na Praze 1 podle všeho pravděpodobně zakladatel sítě Rekola Filip Ježek, který – ačkoliv sám kandiduje jinde – je zde předsedou místních zelených.

Praha 2

Dlouholetý radní pro dopravu Václav Vondrášek (ODS) nepovažuje podporu cyklistické dopravy za příliš žádoucí, jakmile mění dopravní režim automobilům. A to i přesto, že dlouhé roky volá do všech stran po humanizaci magistrály. Přestože sám zamlada jezdil na Favoritu, to, že by někdo chtěl jet na kole po Praze 2 je pro něj dnes stále spíš podivná kuriozita pro zasmání. Zatímco legalizace průjezdu parkem Folimanka nebyla problém, navazující Lublaňská je nejspíš zcela neprůchodná. Václav Vondrášek už před několika lety prohlásil, že než zde zřídit cykloobousměrku, bude zde raději jízdu na kole v protisměru tolerovat. To ho samozřejmě nic nestojí a veškeré negativní ohlasy jdou na jiné hlavy. Dopravní komise Prahy 2 pak nedávno shodila ze stolu zřízení tří cykloobousměrek včetně dlouhodobě projektovaného úseku ulice Ke Karlovu.

Na Praze 2 působí jako předsedkyně ODS také magistrátní zastupitelka  Aleksandra Udženija (ODS). Ačkoliv se dopustila rétorického úletu (“kdyby Hudeček nedal v roce 2013 tolik peněz na cyklostezky, ale na bezbariérovost, byla by bezbariérovost vyřešena“** ), k samotnému ježdění na kole po Praze se staví spíš vstřícně. To potvrdila opakovanou účastí na velké cyklojízdě a poskytnutím záštity z pozice magistrátní radní.

Zájem o aktivní podporu cyklistické dopravy na Praze 2 a řešení konkrétních problémů jako je třeba režim na náplavce projevuje dlouhodobě zelený zastupitel Michal Uhl, či další zelený, dlouholetý propagátor městské cyklistiky Karel Jech.

**) Jednak šlo v roce 2013 na cyklodopravu 25 milionů, zatímco odhad nákladů na kompletní bezbariérizaci veřejné dopravy je 4,5 miliardy. Druhak rozpočet pro rok 2013 tehdy dělal ještě Josef Nosek z Udženijiny ODS.

Praha 3

Výjimečně vstřícný přístup k cyklistické dopravě na této městské části v posledních dvou letech je dílem místostarosty pro územní rozvoj,  dopravu a životní prostředí Ondřeje Ruta (SZ), řadu drobných zlepšení (včetně čerstvě vzniklých cykloobousměrek Lupáčova a Jeseniova) a instalaci stojanů je třeba přičíst právě jemu. Ani Rutovi se ale v koalici s ČSSD a Top09 nicméně nepodařilo prosadit generel cyklistické dopravy, zpracovaný v roce 2013 a zřízení některých cykloobousměrek v zástavbě Žižkova (Bořivojova a další). Brzdou se stala zejména nepodpora ČSSD, vedené zde Miroslavem Poche, který je  paradoxně viceprezidentem Českého svazu cyklistiky…

Pozitivně se k tématu staví i další zelený Matěj Stropnický. Ten se s Ondřejem Rutem účastnil sám několika velkých i malých cyklojízd, na jaře 2013 pak velmi napomohl zařídit zakončení Velké jarní cyklojízdy jako první společenské akce v nově zpřístupněném unikátním prostředí Nákladového nádraží Žižkov.

Díky Lupáčově lze snadněji vystoupat z Karlína na Vinohrady.

Praha 4

Letitý místostarosta pro dopravu Jiří Bodenlos (ČSSD) měl v uplynulém volebním období zájem jen o zřízení cyklistických stojanů, i z toho ale nakonec sešlo. Stezky ve správě městské části (A22) se utěšeně rozpadají a městská část si neohlídala ani parkování kol při rekonstrukci předprostoru bazénu v Podolí.

Na Praze 4 působí jako opoziční zastupitel dlouholetý městský cyklista, zakladatel sdružení Oživení (z kterého se později oddělil Auto*Mat) a bývalý pražský radní pro životní prostředí a cyklodopravu,  lídr magistrátní trojkoalice SZ – KDU-ČSL – STAN Petr Štěpánek, nicméně na Praze 4 z opozičních řad těžko mohl něco měnit.

Praha 5

Rok a půl před volbami zde vznikla komise pro cyklodopravu. Po poslední obměně rady městské části nicméně její aktivita zcela ustala. V pozici nepříliš šťastného osamělého střelce hájícího téma městské cyklistiky se zde nachází Ondřej Velek (SZ).

Praha 6

Praha 6 byla výrazně zasažena výstavbou tunelu Blanka. Přístup k cyklistické dopravě je zde chladný. Vedle řešení mnoha jiných závažnějších kauz je podpora cyklistické dopravy dlouhé roky  tématem i pro opoziční zastupitelku Petru Kolínskou (SZ), jednu z hlavních osob z dob založení Auto*Matu jako projektu sdružení Oživení před deseti lety a posléze magistrátní zastupitelku, či předsedkyni pražských zelených.

Prašný most.

Praha 7

Starostu Prahy 7 Marka Ječménka (ODS) cyklodoprava naprosto nezajímá. Aktivní pozitivní zájem a přehled naopak projevují jednak opoziční Zelení (kandidátka PRO-7 vedená Ondřejem Mirovským) nebo také občanský aktivista a každodenní dopravní cyklista Jan Čižinský (KDU-ČSL kandidující jako lídr uskupení Praha 7 sobě) či opoziční zastupitel Jan Krofta (dříve TOP 09, nyní RESTART 2014).

Praha 8

Na Praze 8 je kolem cyklodopravy živo. V roce 2012 vznikla v Karlíně unikátní zóna 30 km/h, která je téměř kompletně cykloobousměrná. Na jejím zavedení má největší zásluhu někdejší radní pro dopravu Matěj Fichtner, který je od svého rozchodu s TOPkou ještě před realizací karlínské zóny 30 dnes předsedou místního sdružení ANO a zároveň poslancem. Nyní kandiduje za Vaše Osmička sobě-KDU-ČSL a osobnosti Prahy 8.

Opatrnou podporou se na její konečné realizaci podílel i Fichtnerův nástupce v pozici radního pro dopravu Michal Švarc. Ten však již v TOPce také není a nyní kandiduje za slepenec Nezávislé fórum, který se vyznačuje kromě nenávisti k primátoru Hudečkovi podivnou kohabitací exčlenů ODS, TOP09 a KSČM se Zemanovským filmařem Renčem.

Negativně se k cyklodopravě postavili starosta Jiří Janků (ODS) a radní Ondřej Gros (ODS), kteří nechali zrušit již zahájenou úpravu ulice Čimické a ponechali v ní dosavadní konfiguraci 2+2 pruhy především proto, že připravované řešení zahrnovalo cyklopruhy. Na Praze 8 se vyskytuje též neuvěřitelný exot Vladimíra Ludková (ODS). Její srdceryvné video o dětech modrajících v neklimatizovaných autobusech kvůli všemocné cyklolobby překonává pouze její výzva k dětské křížové výpravě proti muslimům.

Paradoxem ovšem je, že se zde díky otevřenosti konkrétních úředníků v gescích pod správou TOP09 daří jít cestou drobných legalizací lépe než jinde.

Lidé se zřetelně pozitivním názorem a zkušeností s cyklodopravou, jako je Petr Vilgus (SZ) nebo Hanka Matoušová (kandiduje za SZ) jsou zde od rozhodovacích procesů téměř zcela odříznuti. Spolu s nimi kandiduje také zakladatel Rekol a koordinátor poslední Velké jarní cyklojízdy, předseda SZ na Praze 1 Filip Ježek či jeden ze zakladatelů webu Prahounakole Jan Valeška.

Praha 9

Tato městská část je z hlediska rozvoje cyklodopravy prakticky mrtvá. Jedinou výjimkou s aktivním zájmem o téma a snahu o jeho propagaci v rámci městské části je zelený opoziční zastupitel, městský cyklista a proděkan 3. LF UK Jan Trnka.

Praha 10

Další z relativně příznivě nakloněných městských částí. Cyklodopravu zde podporuje místostarostka Ivana Cabrnochová (SZ). V posledních dvou letech zde z podnětu městské části došlo k řadě drobných legalizací (včetně cykloobousměrek) a proznačení asi sedmi km nízkonákladových cyklotras. Vznikla také aktualizace generelu cyklistické dopravy. Velmi slušně byla zrekonstruována ulice Moskevská, kde bylo řešení cyklistické dopravy součástí celé koncepce veřejného prostoru.

Pozitivně je cyklistické dopravě nakloněna také Koalice VLASTA, vedená Renatou Chmelovou, známou hybetelkou dění v kauze Trojmezí.

Stezka u Hamerského rybníka, opožděná zásluha magistrátu.

Praha 11

Praha 11 aktivně podporovala cyklodopravu ještě před několika lety, což ale prakticky ustalo paradoxně ve stejné době, kdy městská část zřídila svého cyklokoordinátora. Existující generel se tak prakticky nenaplňuje. Výjimkou je instalace městských stojanů, které jsou zde nyní prakticky u všech mateřských a základních škol. Za cyklodopravu je zde zodpovědná radní pro životní prostředí Eva Štampachová (ODS), která pro svou práci na městské části používá elektrokolo. Na Praze 11 bydlí také autor tohoto článku, ke smůle městské části zde dění podrobně nesleduje a nezasahuje do něho.

Praha 12

Od doby před zhruba pěti lety, kdy si Praha 12 nechala zpracovat generel bezmotorové dopravy, zde není žádný znatelný vývoj kupředu.

Praha 13

Není nám známo, že by zde na radnici cyklistickou dopravu někdo soustavně podporoval.

Praha 14

Díky vstřícnému přístupu v mnoha ohledech progresivního starosty Radka Vondry (TOP 09) se zde v posledním roce a půl daří zlepšovat podmínky pro jízdu na kole v míře odpovídající možnostem městské části. Za Zelené na Praze 14 kandiduje do zastupitelstva aktivní členka Cyklisté sobě Ilona Picková (kandiduje také do Senátu v celém obvodě „Praha 9“, zahrnujícím i Prahu 14).

Praha 15

Není nám známo, že by zde cyklistickou dopravu někdo soustavně podporoval.

Další městské části a politici

Cyklodopravě je dlouho příznivě nakloněn nezávislý starosta Troje a kandidát na magistrát za STAN v rámci trojkoalice Tomáš Drdácký. Pozitivní kroky zrealizovalo vedení městské části Praha-Libuš pod starostou Jiřím Koubkem z TOP09. Cyklistickou dopravu rozvíjí úspěšně také Praha 19 (Kbely). Z politiků na tom má zásluhu současný starosta Pavel Žďárský.

Mezi další politiky s pozitivním náhledem na jízdní kolo patří starostka Slivence Jana Plamínková (vůdkyně kandidátky STAN v rámci trojkoalice do ZHMP), nebo starosta Suchdola (kde se v zásadě zrodila pražská růžová kola), Petr Hejl (nezávislý na kandidátce trojkoalice pro ZHMP) či starosta Prahy 21, Újezd nad Lesy Pavel Roušar (nezávislý na kandidátce trojkoalice pro ZHMP).

Cyklistický “blacklist”

Verbálními útoky proti cyklistické dopravě se zviditelňuje poměrně velký počet jednotlivců, nejde ale zpravidla o nějaká esa kandidátek. Nebudeme jim zde tedy věnovat prostor, který jim nepřísluší. Ti, kteří za to stáli, jsou vyjmenováni výše.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Na praze 3 je žižkov sobě v koalici s čssd a top 09, ne ODS, ne?

  2. Pěkný přehled, díky.

    „Je pravděpodobné, že podobné důvody byly i za zmařením donášky informačních letáků o nadcházejících akcích ze strany České pošty.“ To by mě zajímalo o co šlo.

  3. vlákno: Bylo to prosté – A*M a IPR před akcí Nábřeží Žije zaplatili distribuci do schránek a předali na poštu balík s letáky. A ty se pak už nikde neobjevily.

  4. Nějak se mi nechce věřit, že by zainteresovaní měli takové páky, aby v České poště zarazili distribuci letáků. Bylo to reklamováno?

  5. Z článku jsem se hodně dozvěděla , díky moc.
    Cykloobousměrka Jeseniova a Lupáčova ,jsem potěšena a jistě nejsem sama. :-)

  6. vlákno: Bylo. Ale bylo zamítnuto. Prý jsme neprokázali, že se to někde neobjevilo, že když jsme měli zprávy o nedodání asi od 10 lidí, že to pořád ještěnedokazuje, že to vůbec neroznesli. Kdyby to bylo poprvé, tak bych nad tím zakroutil hlavou, ale tohle nám ČP udělala už jednou na Praze 8. Spíš bych to viděl na „aktivní“ přístup někoho interního.

  7. V komunálních volbách, kde ne nutně jde o střet dějinných sil a „velké“ sociální aspekty hrajou spíš podřadnou roli (jinými slovy, o daně či zákoník práce v nich zas až tolik nejde, o směřování celé společnosti atd. atp. taky ne), mi přijde, že ze zavedených stran je málokdy co volitelnějšího než SZ, tak obecně, nejen pro cyklisty. Samozřejmě pokud nejsem například developer, stavbař nebo Amazon.com…

  8. Vratislav: Tak pokud je to pravda, tak je celkem drsné kam až tahle anti-ideologie / zaslepenost některé vede… vlastně nevím, jak tohle konkrétně jde vůbec kontrolovat. Mně taky nic nepřišlo co si pamatuju – Praha 1…

    Lei: Vidím to stejně, tady se nerozhoduje o zákonech a výběru daní, ale jejich rozdělování na zvelebení města a pokud chci dýchat čistý vzduch, žít v příjemném prostředí a svobodně se pohybovat po městě, je volba víceméně jasná. U Zelených mám pár menších problémů s jejich obhajobou zahrádkářských kolonií, nechuti k zahušťování města a apriorní ochranou zeleně jakékoliv kvality v jakékoliv lokalitě, „boj“ o jednotlivé stromy apod. V tomhle je mi mnohem bližší to co vzniká v IPRu a třeba nových stavebních předpisech lidí jako Pavel Hnilička a spol. Na druhé straně, pravda je v konsensu všech zúčastněných tak věřím, že se všechny tyhle smysluplné pohledy vhodně namíchají. A pak je to o důvěře v konkrétní lidi a tam se Zelenými nemám problém (výjimky se asi najdou).
    Hlavní problém (nejen) Prahy vidím pořád v převládající lhostejnosti a nezájmu lidí. Ale přece jen se věci mění a veřejné diskuze už nejsou tak zoufalé jako kdysi. Pamatuju si na volby 2006, kdy Bém pověsil na mrakodrap na Pankráci obří plachtu s vlastním xichtem a pod tím bylo napsáno „Městský okruh“. A to stačilo, aby dostal přes 50 %. Tak tohle je už snad naštěstí za náma.

  9. Zelené vnímám stejně, jsou sice NIMBYismem prolezlí, ale dá se s nimi mluvit a vpodstatě podle mě hlavně požadují (a mají představu, jak to má vypadat) „good governance“ na místní úrovni, což nám hrozně moc chybí. Navíc dělají protiváhu koaličním partnerům, co by zastavili úplně všechno. Disclaimer: jsem členem Zelených.

  10. vlákno: Jestli za Béma stačil „městský okruh,“ tak dneska stačí „prostě to uděláme“, což je možná ještě horší…

  11. Vratislav: Jo, děsivé to je, ale počkal bych si na výsledek, aspoň to už nebude nad 50 % jako tenkrát (kdy asi většina voličů v Praze pochopila bohužel komunální volby jako referendum proti Paroubkovi, proto volili Béma, se kterým byl ten Paroubek předtím v radě velký kamarád. Jemné záhyby kolektivní mysli pražského voličstva jsou mi občas utajeny…). Ale ono bude líp ;)

    Tomáš: Zrovna výskyt silného NIMBYismu beru jako příznak zdravého netotalitního systému. Naopak z jakýchkoliv vyšších veřejných zájmů, zrychlených zjednodušených procedur nebo vyvlastňování ve jménu vyššího dobra mám husí kůži. U Zelených jde rozpoznat dvě dost protichůdné tendence: Jedna chce silné centrální (zelené) regulace, druhá chce maximální svobodu a moc na co nejnižší úroveň. Na komunální úrovni je všechno lokální, takže se vůbec nebojím je volit, jako bych se bál na státní nebo nadnárodní úrovni.

  12. Vlákno: jasně, NIMBYismus jako oponentura moci je důležitý. Ale je občas otravné, když se třeba stranická kolegyně dozví, že se poblíž buduje vlaková zastávka, a hned začne spřádat teorie, jeslti proti tomu neprostestovat, zda to nepřinese větší hluk, i když jako strana tvorbu městských vlakových zastávek podporujeme všema deseti. Ale důležité je, že si to po pár minutách nechá vysvětlit, že tohle je dobrý. (offtopic – on důraz na svobodu je znát i na národní úrovni, viz důraz na práva menšin nebo třeba podpora dekriminalizace marihuany)

  13. Obávám se, že bychom skončili u klasické „pivní“ politické debaty, nesouvisející s cyklistikou :o) Mně je zas třeba obhajoba zahrádek i záchrana jakékoli zeleně, včetně „boje o strom“, velice po chuti. Je fakt, že obecně dost těžce snáším přístup k prostředí seshora, jakkoli „sofistikovaný“, k různým „revitalizacím“, a na architekty obecně jsem po určitých zkušenostech až alergický (většinou klasičtí Bělohradského „plánovači“) – zejména na architekty parkové a podobné zrůdy, které zpravidla kvůli svým barvičkám na papíře jsou schopni nechat výkacet většinu zdravých stromů a ještě pindat o tom, že kdysi byly vysazeny „nekoncepčně“. No nic.

  14. Matěj Fichtner na P8 kandiduje za ANO (jako dvojka), nikoli za KDU.

  15. Změn od voleb si mnoho neslibuji, a to protože:
    a) pokud se při křížkování napříč hlasy voličů relativně rovnoměrně rozdělí mezi velké množství rovnocenných kandidátů statistickou výhodu budou stále mít lídři kandidátek – kteří jsou při zakřížkování celé strany posunováni vpřed počtem všech hlasů na kandidátce, resp. těch co zbývají při křížkování jednotlivců i v jiných stranách
    b) bez ohledu na ideologie či programy nám mezi lídry kandidátek nějak difundovali naši staří známí.. ;-)
    c) pražský volič se imho rozhodne na poslední chvíli a podle obličeje (minule vyhrával Tůma, takže to tipuji na úspěch Passera i Štěpánka, možná Svoboda a věřím že nééé Ludvík (+Březina, Dolínek).. ;-))

  16. [17] No ne, kdo si myslí, že křížkování něco řeší, tak se hrubě mýlí a často volí tak, jak by vlastně nechce. A to je spousta lidí, co chybně mní, že je to tentýž systém jako u parlamentních voleb. Co já vím, šance na posunutí kandidáta na volitelné místo či vykroužkování někoho z horních volitelných příček je statisticky prakticky nemožné.

    Ale samozřejmě nejděsivější faktor je bezesporu „pražský volič“…

  17. Nevím, jestli mi něco neuteklo, ale nezaznamenal jsem, že by v předvolební kampani bylo někde probíráno téma
    a) znečištění ovzduší
    b) vnitřní zadluženost infrastruktury, zejména dopravní, a obecně městského veřejného prostoru.
    Zejména u té infrastruktury, jak jsem zkouknul tu debatu auto*matu na téma mobility, ale i všude jinde co jsem viděl/slyšel, se mluví o tom, co dalšího postavit (aby se něčemu ulevilo…). Přitom je zřejmé, že město zanedbalo údržbu, TSK to odhaduje na 20 mld., pak tu máme DPP atd. Přitom by to měla být jasné – primárně udržovat současnou infrastrukturu v pořádku, teprve potom stavět další, pokud je potřeba.

  18. Zdá se mi, že docela dost chybí na Praze 2 zmínka o líderce kandidátky Katce Jechové, která (zvláště popichována svým mužem v článku zmíněném) podporovatelkou cyklo je.

  19. Jirka Dlouhý: Psali jsme především o lidech, se kterými jsme se setkali, jednali (a pamatujeme si to). Neklademe si nároky na úplnost :-)

Další z rubriky

Patočkova: ochranné cyklopruhy u střešovické vozovny 6

Na rozhraní ulic Patočkova a Milady Horákové u zastávek tramvají Vozovna Střešovice vznikly na konci..více

Cyklomagistrála na Hlávkově mostě? Zatím jen apel na řidiče 31

Zhruba třicet lidí se ve čtvrtek 26. září účastnilo happeningu „Otevíračka cyklomagistrály“ pořádaného kolektivem Bike..více

Cyklostojany ve vozovce 1

Cyklostojany umisťované ve vozovce. V jiných městech a zemích běžná praxe, v Praze po dlouhou..více

Adam Scheinherr: Pokud cyklodopravě prostor nezačneme dávat, tak na kole jezdit nikdy nebudeme 70

Po celé jaro jsme vám přinášeli ankety o plánech jednotlivých městských částí v oblasti cyklistické..více

Co chystají městské části: Praha 19 (Kbely) 12

22. 07. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Co chystají městské části: Praha 7 3

17. 06. - redakce - Zprávy
Počátkem března jsme rozeslali městským částem Praha 1 – Praha 22 sadu otázek ohledně rozvoje..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru