Cyklodoprava na sídlišti

Z hlediska podmínek pro jízdu na kole nejsou sídliště zpravidla tak problematické části města jako širší centrum, kde se při vyjednávání cykloopatření často handrkuje o každý decimetr šířky ulice. Na pražských sídlištích ale žije 40 % obyvatel Prahy a podmínky pro jízdu na kole zde ani tak nejsou zdaleka optimální. I zde se dá pro cyklodopravu hodně zlepšit: řešit chodníčkářský status quo, bídné napojení na centrum i okrajové části města, podmínky pro bezpečnou jízdu dětí. Nyjí je o zlepšení hned z několika sídlištních městských částí zájem.

Podívejme se proto na možnosti, které mají při zlepšování podmínek pro jízdu na kole ty okrajové městské části, kde převažuje panelová zástavba. Zkušenosti pro tento článek čerpám především z Jižního Města, kde jsem už šest let rezidentem, platné jsou ale i pro sídliště menší.

Poznámka: Tento článek není dalekou vizí, ale spíš sbírkou námětů, kterými je možné s proměnou sídlišť začít a kam ji pomalu směřovat.

Chodníkový standard

Na sídlištích se jezdí po chodnících tak hojně, že se nad tím ani nikdo nepozastavuje. Je to dáno strukturou komunikační sítě, která byla často důmyslně navržena tak, aby se oddělila motorová a bezmotorová doprava — ovšem bez toho, aby se řešila jízdní kola. Obslužné komunikace pro auta jsou proto často zaslepené nebo kličkují tak, že je na kole nemá valný smysl využívat. Chodníků je současně tolik a jsou zpravidla tak široce dimenzované, že se na ně chodci a cyklisté dostatečně naředí a na většině míst si vzájemně nepřekáží. Status quo sídlištního chodníčkaření jde tak daleko, že se bez něj neobejdou dokonce ani policejní cyklohlídky.

Tento stav je ovšem nežádoucí v tom smyslu, že z jízdy na kole po sídlišti dělá něco tolerovaného, ale současně v rozporu s předpisy. Ohledně jízdy po chodníku se zákon vykládá zpravidla tak, že je legální pro děti do 10 let — což dělá z kola na sídlišti hračku pro děti, ze které by dospívající měli asi nějak vyrůst.

Ďáblice. Pás parku se táhne od západu k východu a k několika školám.


Řešení v podobě dílčí legalizace přitom není obtížné. Stačí vybrat vhodné chodníky a legalizovat je tak, aby bylo zřejmé, kde je jízda na kole žádoucí více a kde méně. Existují chodníky, které nejsou pěšími frekventované a které lze snadno legalizovat. S využitím některých málo frekventovaných ulic lze získat dost hustou legální síť poměrně rychle a s vynaložením vcelku malých nákladů (v řádu třeba statisíců Kč).

Legalizace

  • Je vhodné upřednostňovat použití kombinace značek “Stezka pro pěší” (C7a) a dodatkové tabulky “mimo kolo”, před značkou “stezka pro pěší a cyklisty” (C9a). Jakkoliv to není přesně definováno zákonem, z takového značení je patrné převažující využití prostoru jako chodníku. Pro větší plochy je vhodné využít značku “pěší zóna” (IP27a) s povolením vjezdu kol. V pěší zóně je navíc zákonem omezena rychlost jízdy všech vozidel na 20 km/h.
  • Je žádoucí doplnit legalizaci částečnou obnovou povrchů tam, kde je asfalt nekvalitní nebo například vyboulený kořeny stromů.
  • Odlišení obyčejných a legalizovaných chodníků by mělo být zřetelné tak, aby chodec snadno poznal, zda se pohybuje v prostoru, kde je povolena jízda na kole. Lze použít čáry oddělující jednotlivé prostory a v legalizovaných úsecích piktogramy.
  • Někde je dobré vytvořit nové krátké spojky (stejně jako se pro pěší dláždí tzv. přešlapy) tak, aby se vhodně propojily málo užívané chodníky.
  • Prostorové oddělení chodců a cyklistů má smysl jen tam, kde jezdí denně stovky cyklistů a je zde silný pěší provoz – takových míst ale mnoho není.
  • Zvláštní pozornost je ale třeba věnovat okolí stanic metra, kde je vysoká pěší frekvence. Buď by hlavní cyklistické tahy takové prostory měly spíš míjet a k metru by od nich měly vést odbočky, nebo musí být velmi šikovně a čitelně prostorově provedené.
  • Se zákazy jízdy na kole na legalizovaných úsecích je třeba šetřit. Zákaz bude respektován jen, je-li na místě, které lze na kole stejně projet jen obtížně, a týká-li se krátkého úseku (nejvýš 20-30 metrů). Jedině tak bude zákaz respektován.

Propojení ulic zaslepených pro auta

Tento konec Hnězděnská umí propojit stezku od Čimického Háje s nitrem sídliště.


  • Snadno lze legalizovat také různé účelové komunikace: značku zákaz vjezdu všech vozidel (B1) lze zpravidla bez dalšího nahradit značkou zákaz vjezdu motorových vozidel (B11). Například tam, kde byl dříve zákaz vjezdu všech vozidel (B1). Toto i předchozí řešení nevyžadují často stavební úpravy, normové šířky vozovky ani (často diskutabilně instalované) prvky pro nevidomé.
  • Kromě samotné legalizace chodníkového úseku je nezbytné zajistit také bezpečné vjezdy a výjezdy, tj. snížit obruby a upravit tak, aby nebylo možné ve vyústění cyklochodníků parkovat.
  • Je žádoucí propojovat pro bezmotorovou dopravu také zaslepené areály, přístupné třeba jen z jedné strany.

Křížení frekventovaných komunikací

Často je už pro pěší řešené mimoúrovňově, a lze jej tak zajistit menší úpravou stávajících podchodů či lávek.

  • Lávky a pochody by měly být na kole legálně průjezdné, s výjimkou velmi úzkých míst nebo ostrých serpentin. Taková místa by měla být výhledově přestavěna.
  • Kde není možné z finančních důvodů zajistit plnou bezbariérovost, měla by být schodiště doplněna lištami pro jízdní kola.
  • Výzva k ohleduplné jízdě je účinnější než zákaz, postihující i ohleduplné jezdce. Je-li jízda na kole zakázána v místech, kde stačí projíždět ohleduplně, vychovávají se tím cyklisté k ignorování zákazů i tam, kde je to s ohledem na bezpečnost skutečně nezbytné.

Cykloobousměrky

Na sídlištích zpravidla nejsou hlavním legalizačním opatřením, v oprávněných případech by se ale nemělo bránit jejich zřizování.

Radomská, Bohnice. Páteřní trasa A26 se díky ní vyhne hlavním ulicím.


Mysleme především na děti

Kolo je na sídlištích využitelné především pro místní cesty. Sídliště jsou zpravidla umístěna v jedné výškové hladině bez značných převýšení, které jinak musejí překonávat cyklisté na cestách do centra a z centra. A zatímco dospělí ze sídliště většinou dojíždějí za prací někam jinam, dopravní cíle přímo na sídlišti mají (kromě nakupujících seniorů) především děti na základní škole. Děti jsou tudíž potenciálně hlavními každodenními uživateli sídlištní cyklistické infrastruktury.

Jejich potřeby by se při návrhu měly brát v potaz, sídliště tudíž vyžadují více chráněnou infrastrukturu než jak odpovídá stávající celopražské politice, zaměřené spíše na dospělé dopravní cyklisty.


Bezpečná křížení s motorovou dopravou

  • Pro děti (pěší i na koloběžkách nebo kolech) by měla být zajištěna bezpečná křížení ze všech chodníků (nejen z těch legalizovaných pro kola) jak s hlavními, tak s frekventovanějšími obslužnými komunikacemi. Veřejný zájem na bezpečném přecházení dětí je nepochybně důležitější než maximalizace počtu parkovacích stání.
  • Je zcela nepřípustné, aby byly děti nuceny rozhlížet se “nadvakrát” – poprvé před přechodem a podruhé v místě, kde vidí zpoza zaparkovaných aut. Je proto naprosto nezbytné zamezit parkování těsně u přechodů. Přechody by měly mít mysy zajišťující dobrý rozhled, případně být (pro zpomalení projíždějících vozidel) vyvýšené do úrovně chodníku.
  • Na hlavních trasách je vhodné zřídit přejezdy pro cyklisty, současná míra statutu quo je ale striktně nevyžaduje.


Dokud bude standardem pro přechody na sídlištích tohle, nebude pro menší děti bezpečné chodit nebo jezdit do školy samostatně. (Ulice Křejpského, toto jsou tři z pěti přechodů ve vzdálenosti do 100 metrů od bydliště autora článku. Zdroj Google streetview)


Parkování kol u škol

  • Parkování kol a koloběžek studentů ve školách v uzavřeném prostoru (jsou školy, které to mají, tudíž to je možné zřídit v každé ZŠ)
  • Stojany před školami pro krátkodobé odložení kol doprovázejících rodičů.

Stojan vhodný pro ranní zamknutí kola, když dáváte dítě do školky: šikovné, ale neřeší zdaleka všechno.


Výchova a propagace

  • Školy by měly mít plány mobility řešící také dojížďku dětí na kolech a koloběžkách,
  • školy by měly dojížďku dětí aktivně podporovat, jak vytvořením podmínek, tak vhodnými motivačními programy,
  • součástí vzdělávacího programu na školách by měla být obecná výchova k udržitelné mobilitě.

Sídliště by dále mělo mít bezpečné cyklistické spojení s rekreační zónou, blízkým lesoparkem, a podobně, v takové kvalitě, aby tam děti mohly dojet na kole samy.


Do centra rychle, ven z města komfortně

Jak bylo řečeno, dospělí ze sídlišť zpravidla odjíždějí do zaměstnání jinam. Bezmotorová propojení sídlišť do centra Prahy nebo se sousedními městskými částmi jsou přitom bolestí nevyléčenou často ani desítky let po jejich vybudování. Ani není třeba mluvit o cyklostezkách, leckde chybí i chodníky. Prioritou při budování nové infrastruktury by tak měla být komfortní, rychlá a atraktivní napojení směrem do centra a na sousední městské části.

Vypadá-li bezmotorové spojení dvou sousedních sídlišť takto, je něco nepochybně špatně (Výstavní mezi Jižním Městem a Petrovicemi, zdroj: Google streetview).


Centrum Prahy je od hlavních pražských sídlišť vzdáleno 5 – 15 km, zpravidla kolem deseti kilometrů, což je pro pravidelnou dojížďku hraniční vzdálenost. Každý kilometr navíc zde snižuje jak atraktivitu kola, tak časovou konkurenceschopnost ve srovnání, například, s veřejnou dopravou. Spojení s centrem by mělo zajistit jízdní dobu srovnatelnou s použitím veřejné dopravy. Díky poměrně dlouhému nabližování se na metro je toho možné dosáhnout i ve větší části sídlišť obsloužených metrem. Aby se toho dalo dosáhnout, je třeba:

  • Zajistit spojení maximálně přímé, bez několikakilometrových zajížděk.
  • Nabídnout rychlou alternativu extrémně zdržujícím prvkům, jak jsou rondely, úseky s vedením kola, zbytečně zdržující semafory, apod. Nezakazovat jízdu na kole ve vozovce tam, kde je to pro zkušené jezdce výhodné.
  • Trasy musí být přijatelné pro cyklisty snášející mírný dopravní stres. Tj. trasa sice nemusí být segregovaná, ale měla by se vyhnout komunikacím s rychlou motorovou dopravou a poskakování v kolonách, ve stoupání jsou nezbytné cyklopruhy nebo legalizace chodníků, apod.
  • Trasy ze sídlišť do centra by měly být použitelné za každého počasí a ve výhledu celoročně: Měly by být sjízdné za mokra bez toho, aby se člověk i s kolem při průjezdu neúměrně zašpinil, povrch by měl výhledově umožnit jejich zimní údržbu a měly by být souvisle osvětlené. Neznamená to nutně asfalt, limity, které mají alternativní povrchy, se ale jasně ukazují například na trase A2 na Rohanském ostrově, na trase A22 v dolní Krči a na řadě dalších míst.

Štěrkový povrch v Krči na A22 Krč vypadal do roku 2014 takto.


Propojení na sousední městské části nebo do vesnic za sídlištěm zpravidla chybí ještě citelněji, při jeho zřizování ale není třeba klást přímost a rychlost spojení na první místo, zde je důležitější komfort. Rekreační jízda na kole je v Praze stejně významným způsobem využívání kola jako doprava, a i když takové trasy zajišťují komfortní dosažitelnost města pro ty, kdo dojíždějí z vesnic za sídlištěm, slouží trasy “ze sídlišť ven” převážně jako nástupní cesty pro rekreační jízdy za hranice města.

Konečně je nesmírně žádoucí, aby se ze sídliště dalo na kole dojet také do blízkých obchodních zón, které jsou často dostupné jen autem a přitom nebývají v nikterak nedosažitelné vzdálenosti. Není-li váš nákup objemem ekvivalentem přípravy na dlouhodobé obléhání bytu zombiemi, může být spojení návštěvy hypermarketu s cyklistickým výletem příjemná alternativa nákupu provedenému autem.

Dojížďka k veřejné dopravě

Na sídlištích nebo v jejich blízkosti jsou také zpravila stanice metra či železnice, ke kterým se z poměrně velké vzdálenosti chodí pěšky. Potenciál dojížďky na kole k metru a vlaku je v Praze zcela nevyužitý. Přitom se k metru často chodí pěšky až na vzdálenost jednoho kilometru, nebo se cestující nabližují autobusem jednu či dvě zastávky, kteroužto cestu by mohli bez problémů vykonat na levném kole nebo koloběžce.

V menší míře se totéž týká obchodů a obchodních zón. Každá obchodní zóna na sídlišti by měla být legálně přístupná na kole a vybavena stojany co nejblíže u vchodu k nejfrekventovanějším obchodům. Pěší obchodní pasáže by měly být pro jízdu na kole legalizovány, jsou-li rozsáhlé nebo dostatečně prostorné.

Doporučená opatření:

  • Stojany umožňující zamknutí kola o rám co nejblíž vstupu do metra a pod střechou.
  • Uzamykatelné cykloboxy u stanic metra
  • Uzamykatelné skříňky na odkládání bruslí, koloběžek a skateboardů
  • Kvalitní příjezdové trasy – odstranění zákazů a bariér, lišty na schodištích, zřízení ramp, apod.

Blíže vchodu, u zlegalizovaného chodníku a na očích je ideální.

Prozatím se lze šikovně nabližovat na skateboardu. Má si ho ve škole kde uložit?


Procesy

Nejen na sídlištích platí, že pro postupné zlepšování podmínek pro jízdu na kole je ze všeho nejdůležitější odpovídající nastavení procesů. Je nezbytné zahrnout pozitivní úpravy pro bezmotorovou dopravu do všech obecních akcí. Do rekonstrukcí ulic, křižovatek, tramvajových tratí, chodníků. Do úprav jakýchkoliv povrchů. Do regenerací sídlištních-parkových ploch (například Jihlava se přesně na toto chystá). V případě instalace zpomalovacích prahů, použít takové, které neničí kola.

Konkrétní požadavky na kvalitní provedení bezmotorové dopravy je možné dávat do podmínek výstavby všech nových objektů, ať už jde o dům, obchodní či jinou veřejnou vybavenost, nebo vstup do metra. Je třeba požadovat parkování pro kola a místo pro odložení dalších bezmotorových vehiklů při rekonstrukcích vzdělávacích zařízení, kluboven, hřišť, zdravotnických zařízení i dalších objektů.

Když už montovaný zpomalovací práh, tak tento, jako v Prokopském údolí.

Parkování kol bylo vhodně řešeno při rekonstrukci Chaplinova nám., Barrandov.

Parkování kol bylo vhodně řešeno při rekonstrukci Chaplinova nám., Barrandov.


Závěr

Podmínky pro jízdu na kole na sídlištích nesmíme podceňovat. Především kvalitní trasy z lidnatých sídlišť do centra mohou zajistit takový přísun cyklistů, který v centru ospravedlní zřizování komfortních cyklistických opatření. Samotná sídliště pak mají potenciál především pro bezmotorovou dopravu žáků a studentů a pro cesty na nákupy. Každá městská část přispěje svou snahou a výsledkem bude snazší život ve městě pro všechny.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Článek znamenitý a tradičně vymakaný. Akorát se obávám, že spíše než o potíže technického rázu v takových případech bývá daleko větším oříškem politická vůle, takže víme, co vše by bylo hezké, ale pochybujeme, že se to nějak výrazně pohne vpřed.

    Ale nová cyklokomise určitě musí vědět, jak na to politicky :o)

    A je fajn, když se řeší celá problematika bezmotorové dopravy, tedy nejen kola, protože často hrozně upadá to nejzákladnější – pěší spojení. Chodci sobě mají co napravovat, ale pořád je to tak málo vidět: zprzněných a rozpadávajících chodníků jsou míle a míle. Díry, bahno, a ještě spíš lampy. parkující plechy, popelnice.

    No nic, jsou na tom země i o dost hůř, tak co skuhrat.

Další z rubriky

Největší legalizace v Praze: předpolí Nuselského mostu 11

Na jižním předpolí Nuselského mostu došlo k dlouho očekávané legalizaci jízdy na kole z cyklostezek..více

Cyklisté v normě ČSN 73 6110 6

České státní normy se zdají být tajemným světem ukrytým před očima běžných smrtelníků. Mnohé nejsou..více

Nehody s účastí cyklistů v roce 2018 15

Rok 2018 přinesl cyklistům dle policejních statistik nepříjemnou skutečnost: výrazně zvýšený počet nehod s účastí..více

Chaos podruhé: Šlapací výčep 18

Na podzim jsme v prvním příspěvku ze série článků „Chaos“ analyzovali jedno z hojně diskutovaných..více

Práva a povinnosti chodců a cyklistů na přechodech a přejezdech 22

Nedávno se rozhořelo další kolo debaty o právech a povinnostech chodců na přechodech a cyklistů..více

Cyklistická klasifikace pražské dlažby 13

Pro odborný seminář zabývající se povrchy v pražské památkové rezervaci jsem byl požádán o příspěvek..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru