Cyklostezka do Vraného nad Vltavou

Tímto článkem si na Prahounakole definitivně odškrtneme poslední větší rest z minulého roku. Snad nás omluvíte za zpoždění, ale Vrané nad Vltavou je již přeci jen trochu z ruky. Nicméně s příchodem jara a plným startem cykloturistické sezóny přichází konečně report i z jižní hranice hlavního města.

jm_zbraslav-jarov_01

Zajímavý detail: vpravo podél stezky zábrana odklánějící obojživelníky mimo asfalt.


Vloni na podzim byly otevřeny dva nové úseky páteřní cyklotrasy A2 vedoucí z Prahy na jih podél východního břehu řeky. Tedy formálně vzato se cyklotrasy A2 týká pouze jeden úsek – nová cyklostezka ze Zbraslavi do Jarova (hranice Prahy), dále navazující stezka pokračující až do Vraného nad Vltavou vede již Středočeským krajem a je značena jako cyklotrasa 8100.

Páteřní cyklotrasa A2 tak díky novým úsekům definitivně proťala celé město a až na pár (podstatných!) výjimek lze vcelku bezpečně a v minimálním provozu projet z Klecan na severu do Vraného nad Vltavou na jihu, celkem zhruba 35 kilometrů. Bolesti páteřní trasy jsou známé: jedná se o úsek od Mánesa na Staroměstskou. Při širším výběru můžeme zmínit i Vyšehradský tunel, přeplněné náplavky, budoucí zvýšení provozu v Povltavské, nebo naprosté přehlcení modřanské stezky za pěkného počasí. To vše ale nechme tentokrát stranou a podívejme se do Zbraslavi.

jm_zbraslav_02

Co se postavilo?

Jak již bylo řečeno, nová cyklostezka se skládá ze dvou v podstatě nezávislých úseků, jejichž výstavba ale proběhla v téměř idylickém souběhu.

První úsek byl v rámci Prahy realizován TSK a vede ze Zbraslavi na Jarov. Měl by být dlouhý celkem 3,1 kilometru. Píši měl by, jelikož kvůli restitucím zatím nemohl být realizován krátký úsek o délce 500 metrů. Do vyjasnění majetkových záležitostí je tak nutné tuto část překonávat po nezpevněné pěšince přes louku.

Zatím je tedy hotovo 2,6 kilometru, což stálo včetně výstavby mostků a zpevnění podloží zhruba 18 milionů korun.

jm_jarov_konec_01

Krátké přerušení, v plánu je ale navázat.

jm_jarov_louka

500 metrů po louce.


Druhou navazující část ve Středočeském kraji stavěla obec Vrané nad Vltavou. Něco přes kilometr stezky, kterou bylo nutno v několika místech zakousnout do prudkého svahu mezi silnicí a řekou, přišlo na 14 milionů korun, spolufinancováno evropskými rozvojovými fondy. Tato část vede těsně vedle řeky od hranic Prahy v Jarově k přívozu ve Vraném a ze silnice se na ni přesídlila značená cyklotrasa 8100.

jm_stezka_vrane

Krásná krajina na stezce do Vraného nad Vltavou.


Jak se jezdí?

Nové stezky jsou široké klasicky 3 metry. Pražský úsek má vodorovné značení, dělící pruh, apod. Středočeský úsek je realizován formou čistého asfaltu. Na obou úsecích se jezdí dobře a krajina kolem řeky je krásná. Ideální na výlet nebo příjemnou jízdu za povinnostmi. I když je pravda, že centrum Prahy je z Vraného vzdáleno 15-20 kilometrů a pravidelná každodenní dopravní dojížďka je tak skutečně spíše pro rychlé a vytrvalé.

Zároveň ale brzy po ránu, později navečer, případně v zimě mizí jedna z velkých brzd hladkého průjezdu – davy lidí (na kolech, inlinech, běžících, chodících), což jízdu oproti mé odpolední návštěvě značně urychlí. Rozdíl je dobře patrný při srovnávací jízdě po radotínské straně, kde je stezka na trase A1 o poznání prázdnější. To samé platí pro prozatimní špunt v podobě prašné cesty přes louku – zde opět mnoho lidí na inlinech obrací a cesta za loukou směr Vrané byla při mé návštěvě o poznání volnější.

Jediným místem, kde je třeba opatrnosti, a které nemusí být na úzkých pláštích úplně bezproblémové, je brod v Jarově na hranici Prahy. Na širších pláštích se dá ale projet bez problémů. Kolo lze případně přenést po souběžných kamenech. Jediné, co bych na celé stezce skutečně vytkl, je neoznačení brodu. Především při jízdě směrem z Vraného do Prahy je brod kvůli terénnímu zvlnění do poslední chvíle téměř neviditelný a kdo místo nezná, tak ho může překvapit.

jm_brod_jarov

To není ani tak problém pro kola (ta brod projedou jednoduše), ale pro lidi na bruslích to je vyloženě nebezpečné. Při mém průjezdu jsem byl svědkem jednoho takového pádu. Místo by si tak nějaké upozornění zasloužilo, přítomná značka konce stezky díky svému nadužívání jakýkoliv výstražný efekt postrádá.

Pár drobností na závěr

Dle umístění informační tabule TSK připravuje dokončení chybějícího úseku na rok 2015 nebo 2016. Pozdější varianta je ta reálnější: doufejme, že propojení bude hotovo co nejdříve. I když ta louka není zase tak velikou bariérou.

Ve Vraném nad Vltavou stezka končí u přívozu, kde je vybudováno odpočinkové místo. Dále je nutné pokračovat v provozu. Odbočení k začátku stezky a k přívozu je ve Vraném v trochu nepřehledné zatáčce, ale v zásadě nic extrémního, je třeba být trochu ostražitější.

Závěr

Celkově tedy realizací obou úseků vzniklo kvalitní a atraktivní bezmotorové spojení z Vraného nad Vltavou do Prahy. To skýtá velký rekreační a dopravní potenciál. I když se tedy nejedná zrovna o krátké a rychlé cesty do tří kilometrů jako v centru města.

Stezka je jednoznačným přínosem a díky ní se lze nyní vyhnout silnici o pár metrů výše. Pokud tudy nejezdíte pravidelně, můžete vyrazit na výlet.

jm_vrane_privoz

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Další ze série: realizace

Komentáře - uzamčeny

  1. brod na konci stezky je pro mě naprosto nepochopitelnej, nevim, proč tam nemohla bejt jednoduchá lávka

    jednak to není nic příjemnýho pro rodiče s malejma dětma, za druhý to bude pěkně klouzat, až dno bude porostlý zeleným slizem a už na podzim a v zimě při ranních a podvečerních mrazíkách bylo dost obtížný se přes to dostat… že silniční cyklisti stezku radši ignorujou a radši na sebe nechávají troubit na silnici, ani nemluvě…

    ve výsledku je to zase detail, kterej kazí celou stezku

  2. pre autora: termin galuska oznacuje sposob konstrukcie pneumatiky, ked je dusa zasita (prip. navulkanizovana) v kostre, nie sirku pneumatiky ako sa mylne domnieva.

  3. Děkuji za upozornění a opravu. Text jsem aktualizoval.

  4. pozn. živý jazyk posouvá i mění významy slov běžně, galuska je používaný výraz pro úzkou a hladkou pneumatiku a to kolikrát ani nemusí být na kole ;-)

  5. foo ma samozrejme pravdu, galuska je oznaceno pro druh konstrukce plaste, nikoliv uzkou pneumatiku. budiz ti nasledujici odkaz dukazem – galuska pro MTB:
    https://www.google.com/?gws_rd=ssl#q=tufo+mtb

    anebo snad stokrat opakovana lez se stava pravdou je dnes povazovano za vyvoj jazyka??

  6. add 2 Michal
    Pro silniční cyklisty na galuskáčích :) jedoucí rychlostí nad 30km/h je cyklostezka s bruslaři příliš úzká a vlastně nebezpečná. Ti tu v podstatě prázdnou silnici ze Zbraslavi do Vraného budou raději volit vždy.

  7. ta v podstatě prázdná silnice zas tak prázdná bohužel není a řidiči tu cyklostezku dobře registrujou a dávají to dost najevo… kromě toho, po tý silnici jedeš protizákonně, pokud vede souběžně cyklstezka

  8. Tak ona to není cyklostezka ale cyklochodník, takže cyklisti můžou legálně po silnici. Řidičům se to nelíbí, ale to je druhá věc. Jednou mně jeden ohrožoval na Rašínově nábřeží, když se za mnou musel vléct 30kou (na světlech jsem ho stejně dojel a následně i předjel). Řval na mě, že mám vedle cyklostezku. Vysvětlovat mu, že náplavka je plná lidí (sobota večer) a že to není cyklostezka, ale pěší zóna s povoleným vjezdem jízdních kol nějak nebyl čas…

  9. nevím o tom, že by vyhláška znala nějaký pojem cyklochodník a značky mluví jasně…

  10. Cyklostezka odčerpá ten druh cyklistů, co se v provozu nevyznají, tedy děti a starce atd. Cyklisté v provozu zběhlí mi na silnici nevadí.
    Vyhláška rozlišuje:
    „Stezka pro cyklisty“ C8a – pro cyklisty povinné (§57 odst 1), chodci sem nesmějí
    „Stezka pro chodce a cyklisty“ C8b – pro cyklisty nepovinné, tím se chrání chodci před rychlými cyklisty, kteří mohou na silnici

  11. a zdroj informace, že stezka pro chodce a cyklisty je pro cyklisty nepovinná?

  12. Add Kalimero
    Když on ten výklad rozlišující značky C8a a C8b jako pro cyklisty povinné a volitelné není jednoznačný a není všemi přijímán. Nevím zda existuje nějaký sjednocující platný právní názor, nebo je to jen šum.

  13. §57 odst 1 zmiňuje „stezku pro cyklisty“, nikoliv „stezku pro chodce a cyklisty“. Řídím se zákonem a je mi jedno, jestli si jej někdo vysvětlí podle svého.
    Ostatně rozdíl C8a a C8b je logický, jak jsem psal v 11:22, kvůli bezpečí chodců.
    Já osobně mizím z vozovky, kdekoliv to jde (pokud nejedu autem).

  14. mě to přijde dost jednoznačný

    § 10
    Příkazové značky
    (1) Příkazové značky jsou

    k) „Stezka pro cyklisty“ (č. C 8a), která přikazuje cyklistům užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky; pruhu nebo stezky smí užít i osoba vedoucí jízdní kolo; pruh nebo stezku pro cyklisty lze v jejím průběhu rovněž vyznačit barevně odlišeným povrchem nebo odlišným provedením povrchu; jiným účastníkům provozu na pozemních komunikacích, než pro které je tento pruh nebo stezka určena, je jejich užívání zakázáno,

    m) „Stezka pro chodce a cyklisty“ (č. C 9a), která přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky; chodci a cyklisté se nesmějí navzájem ohrozit; značka ukončuje platnost značek č. C 7a, č. C 8a a č. C 10a,

    http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/DFE87D07-9E39-467D-95F9-35D3AB525369/0/MicrosoftWord30.pdf

  15. Vida, a máme tu další bug našich zákonů. Vypadá to, že si ta dvě ustanovení protiřečí. Striktně vzato by ale mělo platit to, co je ve vyhlášce 30/2001, tj. povinnost, neb zák. 361/2000 v §57 vůbec nezmiňuje, zda je nebo není povinné C9a cyklistou užít.
    A já si celou dobu myslel, že ta povinnost nikde ukotvená není. Což je teda podle mě logické a mělo by se na to při úpravě vyhlášky myslet.

  16. michal: To je sice hojně užívaný „policejní“ výklad, ale
    1) citace je z podzákonné normy, která tím pádem nemůže ukládat jednotlivci žádné povinnosti (to může jedině zákon a proto také nemáme už roky vyhlášku 99),
    2) V Praze jsou na mnoha místech souběžně smíšené stezky a cykloopatření v hlavním dopravním prostoru (třeba na Trojském mostě, ve Vyšehradském tunelu, apod). Platilo-li by výše uvedené, nešla by tato opatření v HDP schválit.

    Komu by to nestačilo, může skoro kdekoliv popřít formulaci „v daném směru.“ Stačí, aby byla stezka přerušena (přechodem, ukončením, příkazem k vedení kola apod.), protože pak vede fakticky jinam než souběžná silnice. Já po stezce zpravidla nejezdím jen k nejbližší křižovatce nebo brodu… ;-)

  17. Konečně, je zde dlouhodobá snaha, aby i takto vágně definovaná povinnost používat infrastrukturu ze zákona vypadla. Vede totiž jenom ke sporům, třeba o to, zda je možné mít na stejné ulici souběžno stezku a cyklopruhy (což se někdy hodí), byly i situace, kdy si policajt vynutil přerušení cyklopruhu před križovatkou proto, aby bylo cykistům „legálně umožněno“ přesunout se do řaďáku pro odbočení vlevo (Tupolevova).

    Praktický přínos téhle právní úpravy je nula. Je-li někde oprávněná potřeba zájem cyklisty v provozu na běžné silnici nemít, mělo by se to ošetřovat značkou B8. (Jenže její umístění by se muselo zdůvodnit, tohle je samozřejmě autíčkářsky alibisticky pohodlné řešení, jak cyklisty šmahem vymést na substandardní infrastrukturu.)

  18. [15] Michal: značka obecně platí jen pro komunikaci, pro kterou je určena (například chodník, na kterém je Stezka pro chodce a cyklisty). Pokud tomu tak nemá být, musí to být v zákoně zvlášť řečeno, viz například Stezka pro cyklisty, která platí pro danou stezku a zároveň ovlivňuje účastníky na jiné komunikaci (vedlejší silnici). Stezka pro chodce a cyklisty žádnou výjimku v zákoně nemá, tudíž ji cyklista jedoucí po nějaké silnici v okolí nemusí použít.

    Jiný příklad: silnice (např. Podolské nábřeží v Praze), po stranách chodníky, na jednom je Stezka pro chodce a cyklisty, na druhém ne, taky si chodec může vybrat, po kterém chodníku půjde a nemusí jen po tom, kde je vyznačena Stezka pro chodce a cyklisty.

  19. [18]

    > byly i situace, kdy si policajt vynutil přerušení cyklopruhu před križovatkou proto, aby bylo cykistům “legálně umožněno” přesunout se do řaďáku pro odbočení vlevo (Tupolevova)

    Šmarjá, jak na to přišli? Nedávno mi to tu někdo vysvětlil, je to podobný případ jako že je v zákoně napsáno že se na kole musí jezdit při pravém okraji vozovky a tak bych stejně do toho levého nesměl.

    [19]

    > taky si chodec může vybrat, po kterém chodníku půjde a nemusí jen po tom, kde je vyznačena Stezka pro chodce a cyklisty

    Jak víš že může? :)

    Na mnoha místech by šlo asi argumentovat že s kolem nebudu přelézat betonové zábrany atd. (případ Vyšehradského tunelu)

  20. Občas je vidět značka Stezka pro chodce a pod tím dodatková tabule Vjezd cyklistům povolen. Proč se to dělá? Aby to jasně vylučovalo podobné spory, tj. aby měl cyklista jistotu, že může jen podle vlastní volby jak v silnici, tak po stezce?

  21. Dělá se to zpravidla tam, kde prostorové poměry neumožňují zřízení stezky, nebo kde je potřeba mít jistotu, že bude i nadále možné jezdit po silnici. Také to znamená, že kolo je zde „trpěno“, ale hlavní využití prostoru je stezka pro pěší. Policajti to nemají rádi, protože to přesně nedefinuje práva a povinnosti chodců a cyklistů, to mi ale přijde jako jejich problém.

  22. Pokud je na Jarově někdo schopen přehlédnout brod, tak si rovnou může s prominutím zažádat o vodícího psa. Že si tam někdo ustal na inlinech není div, i na rovinkách jsou od bruslařů k vidění krasobruslařské kousky, za které by se nemusel stydět slavný Salchow. Ale hlavně, že Koutský chutná.

  23. Brod v Jarově
    Autor článku popsal celou trasu trefně. Brod v Jarově by se snad dal brát s pochopením, kdyby šlo o jakousi atrakci pro zpestření, ale určitě to tak není.
    Bohužel souhlasí, i v článku uvedená možnost „překvapení“, při rychlé jízdě není reakční doba příliš velká.
    Pro doplnění ještě uvedu, že jako každý jiný vodní tok, má samozřejmě i tento proměnlivý průtok v závislosti na počasí. I mne v tomto místě překvapilo, jak zdánlivě mírné navýšení hladiny mnohonásobně zvyšuje účinnost proudu vodu.

Další z rubriky

Od neděle si můžete půjčit ofo na Praze 7 6

Od neděle 15. října lze na Praze 7 narazit na žlutá kola čínské společnosti ofo...více

Čtyřka, sedmička (a další městské části) instalují cyklistické stojany :)

Městská část Praha 7 za uplynulý rok instalovala přes sto nových cyklostojanů. Jak informuje Praha..více

ofo vyšle v říjnu 300 kol na Prahu 7 1

ofo, jedna z prudce expandujících asijských bikesharingových služeb, vstupuje do Prahy. V pátek 22. září 2017 ji..více

Praha 3 odmítla magistrátem navržené cykloobousměrky 49

Zástupkyně starostky Prahy 3 Lucie Vítkovská (ODS) upozornila na svém facebookovém profilu na rozhodnutí Rady..více

Konec městského bikesharingu v Praze, nebo jeho nový začátek? :)

Soutěž na městský bikesharing skončila na jaře neslavně: tendr byl zrušen Úřadem pro ochranu hospodářské..více

Nové stezky kolem Uhříněvsi 1

Jednou z větších investičních akcí, které měly v roce 2015 připravené městské části, byly cyklostezky..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Cykloobousměrky by na Praze 3 byly

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru