Studie křižovatky: semafory a korektnost tras (3)

V tomto díle série pojednávající o studii křižovatky na Nábřeží Kapitána Jaroše bych se rád detailněji věnoval obecnějšímu chování lidí v křižovatce. V minulém díle jsme si prezentovali konkrétní nejfrekventovanější trasy, které lidé volí. Dnes na to navážeme a podíváme se, jaké procento průjezdů se dá označit za naprosto korektní, jak se jezdí na červenou a jak se jezdí po přejezdech v protisměru. Na řadu přijde ale i mnoho dalších údajů.

Nejprve je třeba zopakovat několik informací z úvodního článku. Základem pro mě bylo zaznamenání trasy průjezdu a ani to se mi nepodařilo ve všech případech, signál semaforů nebo pohlaví lidí byly pro mě jen doplňkové informace, které jsem v rušnějších případech nestíhal zaznamenávat. Signál na semaforu v době průjezdu jsem tak zaznamenal například v 630 případech (u 38 průjezdů tato informace chybí). Některé analýzy tudíž samozřejmě nezahrnují všechny průjezdy.

Jak konkrétně jsem analyzoval korektnost průjezdu?

Rozhodl jsem se být poměrně přísný a odhodit většinu vlastních interpretací, kde bych si zdůvodňoval, proč je některý typ nepředpisového chování ospravedlnitelný, kdy jsou různé směry jízdy po chodníku omluvitelné. Jedinou výjimku jsem udělal u frekventovaného chodníku směrem na západ ke Štefánikovu mostu, u kterého již dříve bylo předělaní na cyklochodník zvažováno. Ten mi přišel pro cyklodopravu jako skutečně nenahraditelný a tento můj dojem provedené pozorování jen utvrdilo. V analýze jsem ale trasy vedoucí po tomto chodníku speciálně zakódoval, aby byly odlišitelné od zcela předpisových průjezdů v provozu nebo po cyklostezce.

kptjarose_desirelines_korektnost_01

Schématický přehled zvažované předpisovosti jednotlivých směrů průjezdu (zjednodušeno).

Provedl jsem v podstatě tři analýzy. Zabýval jsem se korektností trasy: zde bylo třeba přijet předpisově v provozu nebo po cyklostezce, projet křižovatku ve správném směru a opět z křižovatky zcela předpisově odjet. Jakmile někdo jel po chodníku, v protisměru, nebo po tramvajovém pásu, byla jeho trasa označena jako nepředpisová. Samozřejmě jsem ale bral ohled i na výjimečné případy: například když někdo po vjezdu na chodník seskočil a kolo vedl. To jsem bral jako předpisový průjezd. Dále jsem analyzoval chování na semaforech, tedy kolik lidí čeká na zelenou a kolik jich projíždí na červenou, pokud zrovna nic nejede (nebo pokud i jede, to jsem nerozlišoval). V posledním přehledu jsem oba výstupy propojil a sledoval, kolik lidí jede zcela dle předpisů (na zelenou a v předpisové trase) a kolik jich nějaký ten přestupek udělá, ať již ve zvolené trase nebo na semaforech.

jm_jaros_skalecka

Dva lidé předpisově, jeden nikoliv.

Výstupy

Něž si představíme konkrétní poměry předpisových a nepředpisových průjezdů, pojďme se ještě podívat na komplexní data, kudy se ke křižovatce přijíždí a kudy se odjíždí.

kptjarose_prijezdy_studie

kptjarose_odjezdy_studie

Na tomto komplexním přehledu vidíme i několik průjezdů tramvajovým pásem nebo v protisměru. Jinak obecně jsou zde zobrazeny poměry mezi jízdou v provozu, po chodnících a po cyklostezce. Vidíme, jak je který směr dominantní. Jak jsem již probíral v předchozím článku, zajímavá je dominance chodníku na jihozápad při jízdě ve směru do centra, zatímco při jízdě z centra bylo více průjezdů zaznamenáno ve vozovce.

kptjarose_graf_prujezdy_014

Cyklodopravě v křižovatce s téměř 80 procenty dominují muži. To plně odpovídá pražské realitě místních procyklo opatření. V zahraničí je zaznamenána tendence vyrovnávání rozdílu mezi muži a ženami s přibývajícími opatřeními pro cyklisty a s nárůstem pociťované bezpečnosti. To samé ale platí i třeba pro věkové spektrum, které jsem v této studii neměl jak zaznamenávat. Poměr žen mezi cyklisty se ale v Praze samozřejmě může lišit podle lokality. Na rušných místech může klesat, na cyklostezkách mimo provoz růst. Pokud by vás téma více zajímalo, pak doporučuji loňský článek Kristýny Klodnerové Ženy na kole.

kptjarose_graf_prujezdy_151

Z dílčí analýzy všech zaznamenaných průjezdů po cyklopřejezdech nám vychází, že zhruba 82 procent lidí se pohybuje po cyklopřejezdu ve správném směru, zatímco 18 procent jede po cyklopřejezdu v protisměru. To se děje většinou v případech, kdy daní lidé směřují na chodník, ke kterému vede právě protisměrný přejezd. Pak jsou zde ale samozřejmě případy lidí, kteří se v křižovatce neorientují, nebo kteří se snaží přes západnější přejezd vyřešit přesmyk do provozu směrem ke Štefánikovu mostu. Někteří si také jízdou po špatném přejezdu zkracují trasu skrz křižovatku.

kptjarose_graf_prujezdy_152

Jedna z podstatnějších analýz ukazuje, že 57 procent lidí volí zcela předpisový směr. Pokud zahrneme i ty, kteří využívají jihozápadní chodník směrem do centra, pak podíl korektních tras skrz křižovatku vzroste na 79 procent.

kptjarose_graf_prujezdy_0213

kptjarose_graf_prujezdy_133

Co se týče čekání na semaforech, pak o něco méně než tři čtvrtiny lidí čekají v křižovatce na zelenou. 27 procent lidí se rozhodlo jet na červenou, devíti procentům to příliš nepomohlo a zelená je zastihla ještě během jejich pobytu v křižovatce. Také vidíme, že zhruba 14 procent lidí se při průjezdu křižovatkou se semaforem vůbec nesetká. To je například případ těch, kteří z ulice Dukelských hrdinů pokračují dále v provozu směrem na západ.

kptjarose_graf_prujezdy_029

A na závěr přichází kombinace všech předchozích analýz. 46 procent lidí projelo na kolech křižovatkou bez porušení předpisů. Tím mám na mysli, že zvolili jak správnou trasu průjezdu, tak projeli na zelenou (případně neměli na trase semafor). K nim lze připočíst 17 procent těch, jejichž trasa vedla po západním chodníku ke Štefánikovu mostu, ale jinak semafor překonali bez porušení předpisů. 37 procent projíždějících pak buďto volilo chybnou trasu (například jeli v protisměru, tramvajovým pásem nebo po chodníku) nebo jeli na červenou. Případně mohli vše zkombinovat.

Závěry

Nehodlám zde spekulovat, zda představené výsledky jsou pozitivní nebo negativní. Komplexní posouzení nechávám na každém dle jeho vlastních představ a měřítek. Jak již jsem několikrát zmiňoval a mnohokrát jistě ještě zmíním, zajímavé by bylo provést podrobnější analýzy.

Zajímaly by mě následné cíle po opuštění křižovatky, zda může danému člověku cesta po chodníku ušetřit čas nebo zda ji volí pro pocit bezpečí. Zajímalo by mě, zda použití východního přejezdu v protisměru může reálně uspořit čas, nebo zda to je jen dojem těch, kteří takto křižovatku překonávají. Rád bych věděl, zda se míra průjezdu na červenou mění s čekací dobou, zda při krátké čekací době je průjezdů na červenou méně než při čekání delším.

Co mi ale představená data ukazují, je realita, která je mnohem pestřejší, než by se při běžném průjezdu křižovatkou mohlo zdát. Rozhodně neplatí mnohokrát opakovaný výmysl, že každý člověk na kole porušuje běžně předpisy. A jak uvidíme třeba v dalším článku analyzujícím málo frekventované průjezdy, tak i ti co volí nepředpisové trasy, k tomu často mohou mít podstatný důvod.

Na co se těšit v dalších článcích?

  • Kudy vedou málo frekventované trasy průjezdů?
  • Další informace a komentáře z pozorování

Podepište cyklistickou etiketu!

Trocha bulváru na konec

A když už tady ta data byla, tak jsem neodolal a i bez pořádného důvodu pro takovou analýzu jsem se podíval, jak se liší muži a ženy. Co se týče předpisovosti trasy průjezdu, tak zde žádný rozdíl mezi pohlavími v mých datech není. Ovšem v čekání na semaforu nějaký ten rozdíl je. Ženy více volily jízdu na zelenou, zatímco muži více riskovali a jezdili na červenou, ale velikost efektu pohlaví na chování na semaforech není nijak úžasná.

kptjarose_graf_prujezdy_161

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Zajímalo by mě, zda lze vztáhnout porušování předpisů k času průjezdu? Očekával bych, že ve špičce na červenou ani jezdit nejde, kdežto v deset večer bude poměr lidí čekajících an červenou mnohem nižší.

  2. > Jedinou výjimku jsem udělal u frekventovaného chodníku směrem na západ ke Štefánikovu mostu, u kterého již dříve bylo předělaní na cyklochodník zvažováno. Ten mi přišel pro cyklodopravu jako skutečně nenahraditelný a tento můj dojem provedené pozorování jen utvrdilo.

    Směrem do centra je k ničemu (cestou několik přechodů), směrem z centra jako vyhnutí se kostkám (jsou na nich piktogramy)? Já nevím, mně by to přišlo k ničemu i kdyby tam stezka byla.

    > 18 procent jede po cyklopřejezdu v protisměru

    Přiznám se, že teď si vůbec nejsem jistý, jak se má správně jet od Hlávkova ke Štefánikovu mostu. Většinou jsem přejel po prvním cyklopřejezdu a zařadil se před auta stojící na červenou.

  3. Jenda: budu v zásadě rozebírat v závěrečném článku.
    1) V podstatě to není oficiálně řešeno. Váš způsob je asi ten v současnosti „nejsprávnější“. I když jsem ho neviděl během pozorování nikoho využít.
    2) To je pravda. Pro skutečnou sjízdnost by si to vyžádalo hodně úprav.

  4. Zajímavé. V analýze jízdy na červenou trochu postrádám rozčlenění, kdy šlo o situace, které se děly v kolizním směru, a kdy ne (třeba když svítí červená na přejezdu, ale na souběžném přechodu je zelená, protože si cyklista nezmáčkl včas tlačítko), případně aspoň zmínit, ve kterých relacích se jezdí na červenou víc a ve kterých méně (i když ty počty asi budou na hranici relevantnosti). Dále by stálo za pokus v těch relacích, kde se na červenou jezdí hodně, spočítat střední dobu čekání na zelenou. Dost případů může být způsobeno právě tím, že jsou oba přejezdy na výzvu a tím pádem tam člověk, když přijede blbě, může čekat celý cyklus, zatímco „jeho“ fáze dokonce i proběhne, akorát na ní tu zelenou nemá.
    A ty případy, kdy vjíždí na červenou a dojíždí na zelenou, zase, není to do jisté míry tím, že třeba na souběžném přechodu padá zelená dřív, protože přechod je dělený a nevede třeba přes směr, který ještě vyklizuje, a cyklista se tedy řídí pěším signálem, protože ví, že mu ta zelená pro vzdálenější směr za dvě vteřiny naskočí taky? Když tu křižovatku někdo jezdí denně, tak ten cyklus bude znát už jako své boty (a to i když je to dynamicky řízené).

  5. Ještě k tomu jižnímu chodníku. Jeho relativní atraktivita naznačuje, že řada lidí bude raději skákat z obrubníku než řadit se na tom nábřeží do levého pruhu. A já se jim nedivím.
    (Plus jsou tam lidi, co po chodníku jedou celé nábřeží, takže se vyhnou oběma předmostím.)

  6. Já třeba když už tuhle trasu volím, po tom chodníku jezdím, protože je to rychlejší, než se na asi 250 metrů řadit doprava (tzn. čekat, až mi padne zelená na křižovatce a pak ještě jet po kostkách) a pak se zase vracet a čekat na semaforu. Na mostě se vždycky dá do správného pruhu přejte když nic nejede někdy v půlce mostu. Po tom chodníku i po mostu navíc chodí minimálně lidí.

  7. VF: Velmi dobré připomínky a otázky. Tak jsem se na to podíval ještě detailněji (na maximum toho, co má data umožňují). Takže pár doplnění:
    – V globálu se na červenou jezdí především na cyklopřejezdech, v HDP tam snad není ani jeden průjezd na červenou.
    – Ještě mohu srovnat západní versus východní cyklopřejezd jako celek (pěší signály jsem spíše nezaznamenával). Nějaké rozdíly mezi západem a východem jsou, když si je zanalyzuji podrobněji, tak jsou tvořeny především rozdíly v průjezdu na červenou a dojezdu na zelenou. To je mnohem častější při překonávání západního přejezdu. Což dává smysl, protože západní přejezd kříží TT a lehko tu vzniká situace, kdy je chodecká zelená do půlky křižovatky k zastávce, ale cyklo má červenou (projíždějící tramvaje).
    – Pokud srovnáme čistě průjezdy zelená a červená na cyklopřejezdech (vypustíme kombinaci červeno-zelená), tak jsou rozdíly minimální. Trochu víc průjezdů na červenou má východní přejezd, ale není to nic statisticky relevantního.

    Další poznámky: Mám dojem, že situace, kdyby cyklistům padala zelená o poznání jindy než chodcům (kvůli vyklízecím časům v půli křižovatky), tam moc nejsou, leda v řádu 1-2 sekund. A případy, kdy tam ten člověk vjel o sekundu dřív na pěší zelenou a hned na to padla i cyklo jsem bral jako OK (pokud tam něco takového nastává). Hlavní rozdíl mezi západXvýchod tam vytváří ta tramvaj.

    Zajimavé by bylo znát čekací doby (někdy jsou hodně dlouhé) a s nimi to porovnávat.
    Také by bylo hezké sledovat, jak se případně trasy nebo průjezdy na červenou mění s denní dobou/dny v týdnu, ale to bych tam musel být mnohem déle, aby se to dalo nějak analyzovat.
    Respektive: v současnosti mi mnohé denní doby chybí (viz první článek) a mimo špičku těch průjezdů mám o poznání méně. Na mých současných datech se neukazuje, že by se nějak poměr průjezdů zelená X červená měnil s denní dobou, ale vzhledem k časům pozorování to nepovažuji za reprezentativní výsledek pro celý den.

  8. Jezdím trasu pravidelně. A s řeším křižovatky i semafory jsem spokojená. Když jsem začínala využívat tudle trasu zkoušela jsem jezdit přes chodníky a cyklo pruh po Štefanikově mostě do centra, ale když mě několikrát předjel starší pán, který jezdí výcházkovým tempem a jel delší trasou po Hlávkově mostě a cyklopruhu na druhém břehu, což je vlastně zajížďka, tak jsem nepříjemnou trasu se semafory, obrubníky a kostkami změnila za klidnou trasu s chodci a občasnými dírami v chodníku Na Františku.

Další z rubriky

Dál od kraje vozovky 37

Zákon číslo 361/2000 Sb. v paragrafu  §57 (2) přikazuje cyklistům jízdu při pravém okraji vozovky...více

Nepovinná infrastruktura 28

Zákon přikazuje cyklistům používat zřízenou infrastrukturu. Na první pohled racionální postoj má ovšem v některých..více

Elektrokoloběžky mají v Německu zelenou 4

Od června letošního roku začalo v Německu platit nové vládní nařízení stanovující pravidla provozu lehkých..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A240 Kyje – Jahodnice 12

Jak jsem psal v minulém článku, nová cyklistická infrastruktura v Praze nejsou jen cyklostezky na..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A262 Kbelská – Hutě 10

Nová cyklistická infrastruktura v Praze, to není jen investiční výstavba cyklostezek na zelené louce, rozsáhlé..více

O cyklopruzích poprvé: kolik zaberou místa? 9

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • LukášM: Co s cyklopruhy?

    Hýbe se tam s obrubníky a zadahuje i na cyklostezku/pás. Zdá se mi, že se tam rozšiřuje silnice, aby bylo…

  • Jan Herda: Freebike obsáhle hodnotí první sezónu v Praze.

    Alternativu bych právě viděl v tom, nemuset se přepravovat vůbec :-) Abych stál skoro pokaždé v uličce vlaku linky S1…

  • Pavel Mašek: Co s cyklopruhy?

    @článek - líbí se mi zvolený tón textu, tak by to mohlo vypadat. @LukášM -…

webdesign by 2046
↑ nahoru