Heatmapa Do práce na kole

V rámci letošního ročníku soutěže do práce na kole vznikla první analýza četnosti využívání cyklotras a ulic při cestách do zaměstnání, takzvaná heatmapa. Od účastníků Do práce na kole jsme získali dvě skupiny tras: ručně naklikané a stažené ze záznamu tras v rámci soutěže. Trasy jsme zanonymizovali (vyloučili část u obou konců) a odfiltrovali většinu zjevných nesmyslů (spojnice dvou nebo tří bodů, apod.)

Výslednou mapu vám nabízíme v nové cyklomapě (výřez pro Prahu).

Co data znamenají

V mapě jsou zobrazené naklikané trasy (modře) a zaznamenané trasy (červeně). Celorepublikově bylo naklikáno i zaznamenáno přes tisíc tras. U zaznamenaných tras ale půjde o údaje od výrazně menšího počtu účastníků soutěže.

Data jsou samozřejmě nedokonalá. Předvolené trasy si uživatelé volí podle paměti nebo jak si myslí, že budou jezdit. Předvolené (i denní) trasy jsou taky zkreslené samovýběrem účastníků DPNK – někdy jich jezdí z jedné firmy opravdu hodně a třeba studentů tam bude méně. Denní trasy zavádí tím, že jeden uživatel může stejnou trasu mít projetou víckrát (až 60x), takže to pak může být výrazné i na nevýznamném místě. V „červených“ trasách se také nepochybně vyskytují importy z jiných zdrojů – třeba i z vyhledávače.

“Modré,” naklikané trasy tak obsahují spíše apriorně předpokládané trasy pro cestu do práce, zatímco “červené” trasy (odfiltrujeme-li si ty zjevně špatně zadané), nabízejí širší škálu praktických průjezdů, vzhledem k menšímu počtu zadavatelů jsou ale méně průkazné. Přesto můžeme být schopni nahlédnout na vzniklé heatmapy a získat z nich zajímavé postřehy.

Je potřeba si uvědomit, že oba datasety jsou v něčem mírně zavádějící (podobně, jako třeba trasy v aplikaci Strava, která jsou často rekreační a od malého počtu jezdců). Předvolené trasy volí uživatelé volí podle paměti nebo jak si myslí, že budou jezdit. Navíc nelze odlišit směr tam a zpět, který se může často lišit dost výrazně. Předvolené (i denní) trasy jsou také zkreslené samovýběrem účastníků DPNK, pokud jich z nějaké firmy jezdí opravdu hodně. Denní data mohou vytvořit zavádějící dojem „významné trasy“ tím, že ji opakovaně jezdí stejný uživatel. Víme-li ale o těchto omezeních, můžeme data použít.

Makropohled

Při pohledu na celou Prahu vidíme mapu, ne nepodobnou zátěžovým mapám například sítě metra či tramvají. Na první pohled je zřejmé, že na kole, stejně jako jinými dopravními prostředky, se potřebujete dostat především do širšího centra Prahy. Jaké jsou ale další poznatky?

• Trasy se soustřeďují na širší centrum, jen velmi málo tras přesahuje věnec pražských sídlišť, vzdálený v průměru 10 km od centra města.
• Jednoznačně vynikají páteřní cyklostezky (což se dalo čekat).
• Volené trasy (modré) jsou přednostně klidové a vyhýbají se zbytečným převýšením, někdy i se značnou zajížďkou.
• Výše položené oblasti nicméně nejsou zcela “hluché,” cíle v nich jsou – jen se jim zpravidla vyhýbá tranzit.
• Příklon ke značeným trasám je zřetelnější mimo centrum, kde je infrastruktura kvalitnější a jednoznačnější. V širším centru a zejména tam, kde není jednoznačná kvalitní infrastruktura, se volené trasy značně rozptylují.
• I přesto je v širším centru stále možné zřetelně rozpoznat ulice, které upřednostňuje více cyklistů než jiné.

Mikropohled – případové studie

V mikropohledu na jednotlivé čtvrti lze z heatmapy vyčíst mnoho zajímavého. V tomto článku se omezím na několik oblastí, které dobře znám, nicméně kde právě četnost užívání tras dodává další významný podklad k porozumění území a pohybu v něm.

Jižní Město

Z Jižního Města se do centra jezdí převážně dvojicí “dolních” cest, tedy buď přes Krčský les a Braník, nebo přes Záběhlice a podél Botiče. Potenciálně velmi přímá a atraktivní trasa v souběhu s hlavní sběrnou komunikací pro sídliště (Türkovou) je téměř pustá. Do centra se nejezdí ani přes Pankrác a Nuselský most – pankrácké plošině se tranzit většinou vyhýbá, skoro nepochybně pro absenci souvislé infrastruktury v radiálním směru.

(doplnění “červených” tras do analýzy zde příliš nepomůže, i po anonymizaci je zjevné, že jde o jednotky jedinců)

Vinohrady a dolní Žižkov

Vrch Vinohrad je zajímavý tím, že tamní blokovou zástavbu obcházejí obě hojně užívané východozápadní trasy (vršovická a vítkovská) i slabší, ale zřetelné, spojení v severojižním směru od Nuslelského mostu do centra. Přesto zde z níže položených čtvrtí krystalizují jednoznačná nástupní místa do území (Žižkovský tunel, Bulhar, Muzeum, Folimanka, Sportovní / Chorvatská). Vlivem plošně nepříliš komfortních podmínek se zde neobjevují jedna či dvě výrazné spojnice, do kterých by se koncentrovala drtivá většina cyklistické dopravy, ale doprava z nástupních bodů se spíš postupně rozptyluje do území.

Přesto jsou zde zřetelné upřednostňované ulice, zpravidla navazující na nástupní body. Zadané i zaznamenané trasy potvrzují nesporný význam dolní Vinohradské.  Zřejmá je také spojnice z Folimanky (a zčásti i Nuselského mostu) do oblasti nad Náměstím Míru – včetně jednosměrné Lublaňské, pro kterou cyklisté v tuto chvíli nemají alternativu. Nepřekvapí stoupání z Tachovského náměstí přes Ondříčkovu, potvrzující význam cykloobousměrky v Lupáčově.

Zajímavější je už míra využívání Korunní a také Italské, která by se pro svou členitost na první pohled nezdála být tak atraktivní – nicméně ve spojení s průjezdem Riegerovými sady a následně Polskou a Šumavskou (případně zpět Mánesovou a Budečskou), vytváří velmi zajímavé a klidné místní spojení – rozhodně příjemnější než strmý stoupák ulicí U Rajské zahrady nebo trasa přes Náměstí Míru, přitom s prakticky stejným převýšením.

Zřetelná je naopak naprostá odpudivost na kole prakticky neprostupného okolí náměstí I. P. Pavlova a skutečnost, že se cyklisté v současné době téměř naprosto vyhýbají Husitské ulici od Trocnovské výš, ačkoliv směrem k Bulharu je užívána.

Přínos heatmapy pro mapu Prahou na kole

Zadané i zaznamenané trasy jsou zajímavým kontrolním vstupem pro doporučené trasy v naší cyklomapě. Již na první pohled jsme byli schopni dohledat užívané zkratky a propojky, z nichž některé si jednoznačně zaslouží do mapy zakreslit.

Naopak, máme v mapě doporučené trasy, které uživatelům nedávají praktický smysl. U některých určitě zvážíme přetrasování.

Přínos heatmapy pro plánování opatření pro jízdu na kole

Vzniklé heatmapy jsou pro plánování cyklotras či cykloopatření další novou informací. Na rozdíl od heatmapy zaznamenaných z volnočasových routerů (např. firmy Strava http://labs.strava.com/heatmap/#13/14.39406/50.09447/yellow/bike ) jsou tato data postavená téměř výhradně z cest do zaměstnání (některé naměřené trasy budou zaznamenávat i pochůzky nebo vyjížďky cestou z práce, ale bude jich menšina).

Samozřejmě, četnost užívání tras je významným faktorem pro stanovení priorit – zejména díky tomu, že heatmapa nám může podat informaci sice ne tak přesnou jako sčítače, ale zato s významně větším prostorovým rozlišením.

Je ale třeba brát v potaz, že jsou to informace o tom, kudy lidé v současnosti jezdí, nikoliv o tom, kudy by jezdi mohli. Čtení heatmapy nám také nabízí řadu indikátorů míst, která si žádají zlepšení:

• Oblasti, kde cykloopatření nemají dobrou kvalitu, se zpravidla poznají z toho, že se zde svazek tras, držících se doposud pospolu, rozplizne do několika ulic či cest – cyklisté zde hledají průjezd: zvlášť alarmující je, pokud to vypadá, že žádný průjezd není uspokojivý pro většinu cyklistů ze svazku.
• Významným indikátorem problému je, pokud lidé téměř vůbec nevyužívají jinak vhodně trasovaný koridor (například přímou trasu či ulici s mírným stoupáním typu Husitské).
• Pozornost si zasluhují i místa, kde naopak sice zjistíte četný průjezd, ale víte o nich, že zde jízda na kole není zcela legální (případně není legální v obou směrech – třeba Lublaňská).
• Konečně, i v rozptýlené síti srovnatelně nekvalitních tras nám může i četnost stávajícího využití pomoci rozhodnout o výběrovém zlepšení podmínek v konkrétním koridoru – vždy je lepší zkvalitňovat podmínky tam, kudy už cyklisté svou trasu přirozeně volí. Příkladem je dolní Vinohradská.

Další získatelné informace

Způsob, jakým jsme informace “vytěžili” my, není samozřejmě důsledný. Auto*Mat získal výše prezentovaná data ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT, kde v současnosti data dále zpracovávají tak, aby z nich bylo možné zjistit další poznatky o chování lidí pří jízdě na kole, využitelné pak pro zlepšování kvality infrastruktury nejen u cyklodopravy, ale i pro jiné dopravní prostředky.