Nedělejme cyklokiksy! 6: Cyklostezky smíšené a dělené

Publikováno: 29. října. 2015, 1 min. čtení
Aktualizováno: 15. listopadu. 2021
Publikováno: 29. října. 2015, 1 min. čtení
Aktualizováno: 15. listopadu. 2021

Předposlední část seriálu probere kiksy na cyklostezkách samotných – překážky a chyby při rozdělení prostoru sdíleného s chodci.

Kiks F1: Sloupy a jiné překážky na stezce

Cyklostezka by z principu měla být prostá překážek. Přišlo by vám snad v pořádku mít na silnici něco jako na obrázku níže?

uncyklopedia_Power_pole_in_middle_of_road2

Pro tuto absurditu jsme si museli dojít až do Uncyklopedie…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

… zatímco na pražských cyklotrasách se najdou „vhodných“ příkladů desítky.


Přijde-li vám první obrázek absurdní, je na místě se ptát: proč nám situace na obrázku druhém přijde jako něco přijatelnějšího, s čím si cyklisté přece “nějak poradí?” Nakonec si jistě poradí, vždyť motoristé si s tím prvním sloupem přece taky poradí, ne? ;-)

Jak nedělat kiks

  • Navrhujete-li novou stezku, vyhněte se tomu, aby ji zužovaly sloupy, koše, mobiliář, lavičky nebo dopravní značky.
  • Lavičky podél stezky by měly být umístěny mimo samotnou stezku ve vzdálenosti cca 1,5 metru od jejího okraje, aby do prostoru stezky nezasahovaly nejen lavičky samotné, ale ani nohy těch, kdo si na ně sednou.
  • Adaptujete-li na stezku chodník, odkud není možné překážky odstranit, zajistěte bezpečné vedení cyklistů podél překážek vodorovnými čarami.

Kiks F2: Cyklisto, veď kolo (zbytečně)

Velmi mírně řečeno, příkaz k vedení kola není mezi cyklisty zrovna oblíbený. Jedním z důvodů je fakt, že že se často jeví neopodstatněný – opatrná jízda namísto vedení kola by v daném místě nebezpečná nebyla. Jezdíte-li v ČR na kole, setkali jste se s tak velkým počtem zbytečných příkazů k vedení kola, že už ani nebudete schopni rozeznat, kdy je konkrétní příkaz vůbec “míněn vážně.”

louzecky_01-kolo

Možná tady.


V drtivé většině případů nahrazuje totiž příkaz k vedení kola vhodnější požadavek pohybu ohleduplnou rychlostí. Ta se pohybuje (podle situace) mezi 6 a 12 km/h; rychlost kolem 10-12 km/h umožňuje zastavit prakticky okamžitě. U některých kol je ostatně sesedání buď prostě absurdní – např. u tříkolek (stabilních v libovolné rychlosti), nebo technicky obtížné, jako u pánských kol s dětskou sedačkou vzadu. Hádám, že víc dětí v ČR koupilo od tatínka nešťastný kopanec do hlavy při zbytečném sesedání, než kolik bylo sraženo v úseku s vedením kola.

vf_christiania_kodan_2

Tohle vodit? Děláte si legraci?


Pokyn k sesednutí z kola je oprávněný v opravdu úzkých, strmých nebo nepřehledných místech, kde na to však většina jezdců stejně přijde sama. Druhou vhodnou oblastí jsou průchody pěšími tak frekventované, že se chodci a cyklisté nemohou bezpečně vyhýbat a jízda na kole většinou není ani prakticky možná. V případě frekventovaných pěších koridorů je ale třeba zákaz jízdy na kole časově omezit. Lávka k ZOO bude nepochybně jinak frekventovaná za květnového sobotního odpoledne a jinak za listopadového jitra.

vk_trojska_lavka1

Jak nedělat kiks

  • Pro mírné omezení rychlosti projíždějících cyklistů můžete použít dopravní režim s daným limitem 20 km/h (obytnou zónu nebo pěší zónu s povolením jízdy na kole), případně režim, který uživatelsky jednoznačně preferuje chodce. Značka stezky pro pěší s jízdou kol povolenou formou dodatkové tabulky se již používá.
  • Přikažte ohleduplnou jízdu buďto slovním pokynem “zpomal, cyklisto”, nebo omezením rychlosti (lze až na 10 km/h – viz Kampa) – tato řešení se již v Praze vyskytují. V Německu a Rakousku se používá výraz “Schrittgeschwindigkeit” – rychlost chůze, která se podle různých výkladů pohybuje mezi 5 a 10 km/h, v žádném případě ale nemůže překročit 20 km/h.
  • Na frekventovaných místech doplňte značení výzvou ke vzájemné ohleduplnosti.
  • Ke zpomalení cyklistů můžete také použít optické brzdy, zařízení na samoodhad rychlosti a další psychologické triky.
  • Kolísá-li výrazně pěší či cyklistická frekvence, nastavte příkaz k vedení kola jako časově omezený (třeba na odpoledne a víkendy v letní sezóně, měsíce, kdy je otevřena přilehlá kulturní památka, apod.)
  • Je-li příkaz k vedení kola nevyhnutelný v přiměřené délce (10-50 m), definujte značením délku tohoto úseku tak, aby cyklisty k sesednutí motivoval.
salzburg_4

„Jeďte rychlostí chůze.“ Vhodnější v 99% procentech případů.


Kiks F3: Nevhodně zvolené oddělení cyklistů od chodců

V Praze je cca 90% cyklostezek sdílených s chodci, což na nich snižuje komfort a vede ke konfliktům. Na druhou stranu, pokusy o segregaci se často nedaří, pět let smutně proslulou dělenou stezku v Povltavské čerstvě doplnil úsek na Rohanském ostrově.

Nevhodně zvolené oddělení obou skupin nebývá respektováno nebo o něm většina uživatelů ani neví. V horším případě vede k nebezpečným situacím. Pro vyšší intenzity je ale oddělení cyklistů a pěších nezbytné.

Doporučení pro oddělené stezky návrhu dle Technických podmínek 179 není jednoznačné. Pro vysoké intenzity cyklo (cca nad 200 cyklistů za hodinu) by měly vznikat oddělené stezky.

cyklokiksy_vk-povltavska2011-popsana

Oddělení pěších a cyklistů použité zcela nevhodně na už tak úzkém chodníku. (Místo obsahuje i další kiksy.) Povltavská, A2.

Jak nedělat kiks

  • Oddělovat cyklisty a chodce, teprve když k tomu opravňuje výhledová (!) intenzita cyklo (přes tisíc cyklistů za den).
  • Oddělovat jen tam, kde není žádoucí cyklisty zklidnit, k čemuž je sdílený provoz vhodnější. Například v parcích není oddělení zpravidla žádoucí, dokonce ani tehdy, existují-li paralelní cesty – pěší by měli mít přístup na všechny.
  • Oddělovat pouze tehdy, když je na to dostatečná šířka. Nutné minimum je cca 4 metry, výjimkou mohou být jen lokality s naprosto minimální frekvencí chodců. Optimální je obousměrný pás pro kola široký 3 metry a chodník 2 metry, s větší frekvencí pěších také aspoň 3 metry.

Kiks F4: Technicky špatně provedené oddělení cyklistů od chodců

I když jsou podmínky pro oddělení cyklistů a pěších vhodné, stále hrozí technické zvrzání. V Praze zatím postrádáme jednotný systém, který by potvrzoval dobrou praxi. Zpravidla se odděluje hmatným pásem pro nevidomé, což je vcelku použitelné, postrádáme ale uživatelům srozumitelné odlišení prostoru pro kola od prostoru pro pěší. V Nizozemsku, nebo dokonce v polské Wroclavi se běžně používá funkční barevné rozlišení.

rohan_08

Rozhraní dvou povrchů je náchylné ke  vzniku hrbolů, při šikmém projíždění nebezpečných.

Jak nedělat kiks

  • Cyklistům by měla být vyhrazena ta strana cesty, na které se chodci budou samovolně méně zdržovat. Bývá to strana blíže vozovce nebo dále od domovních vchodů, při opěrné stěně apod. Blízkost zábradlí může být pro chodce lákavá.
  • Prostor vyhrazený pro kola musí být jednoznačně rozeznatelný (namalováním středové čáry, obrubou s oddělením úrovní, dostatečnou hustotou piktogramů, odlišnou barvou asfaltu).
  • Nejlepším způsobem oddělení je 1-2 metry široký zelený pás.
  • Je-li pás pro kola tak úzký, že se dá předpokládat vybočování do pásu pro pěší (při předjíždění nebo vyhýbání), musí být oddělení od chodníku provedeno tak, aby se dalo bezpečně přejíždět. Obruba musí být buď v rovině, nebo zkosená a nelze používat materiály, které by se časem vymlely.
  • Souběžný chodník by neměl mít horší povrch než pás pro kola, aby stezka nepřitahovala ostatní účastníky provozu (chodce, bruslaře). Pokud je žádoucí oddělit i bruslaře, lze pro cyklostezku uvažovat o zámkové dlažbě, nebo dokonce mlatu – u mlatové cesty je ale třeba počítat s tím, že za špatného počasí se cyklisté přesunou na souběžnou cestu pro pěší.
  • Příčná křížení by se měla značit jako přechod; je třeba vyhnout se “nejasným” plochám před přejezdy a přechody, na nichž není zřejmé, kudy přesně mají cyklisté jet.
  • Vymezuje-li se koridor pro kola v pěší zóně či jiné ploše, musí být trasován logicky, aby jej cyklisté přirozeně používali.
vaclav-kriz-nl2014-nejen-do-skoly (3)

Co je cyklostezka a co chodník, poznáte v Nizozemsku i tam, kde se to zrovna nerespektuje.


Kiks F5: Nevhodně zvolené sdílení prostoru cyklisty a chodci

Praha nejenže ve stísněných prostorových poměrech cyklisty od chodců nevhodně odděluje, ale zároveň nechává sdílený prostor tam, kde by vytvoření koridoru prospělo oběma skupinám.

Jak nedělat kiks

  • Koridorové průjezdy pěšími zónami by měly být vyznačeny alespoň nepovinným, informativním způsobem.
  • Zamyslete se nad možností odděleného provozu, a pokud se tím nedopustíte předchozího kiksu, cyklisty a chodce oddělte.

Příště (snad) dokončení

Příští kapitola seriálu by již mohla být poslední. Zbývá se věnovat podjezdům a nadjezdům a problémům, které způsobuje nevhodný povrch či jiné drobnosti. Snad tedy příští pokračování už tuto dlouhou sérii uzavře.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

josuk 29. 10. 2015, 14:43

pozn. k pěkné analýze: vzhledem k tomu, že na některých mostech a lávkách se mi zdá možnost přepadnutí „jedoucího“ cyklisty, třeba po drobném kontaktu se zábradlím, poměrně reálná, příkazu vedení kola po mostě bych se u běžného pražského standardu, dle výšky a stupni koroze zábradlí, snad ani nebránil - Troja i ten ze Salzburgu, zdá se, mají zábradlí nové a o fous vyšší..

Jenda 29. 10. 2015, 16:35

> Oddělovat cyklisty a chodce, teprve když k tomu opravňuje výhledová (!) intenzita cyklo (přes tisíc cyklistů za den).

Mě tyhle stezky štvou. Typicky jsou to místa, kde se dalo jezdit normálně po silnici, a pak tam někdo vyrobil stezku, a to buď smíšenou, kde se pak musí furt brzdit, nebo oddělenou, na kterou chodci kašlou, a taky se tam musí každou chvíli brzdit. Nechci, aby se takové stezky stavěly, dokud je v zákoně napsáno, že ji jsem povinen použít. Efektivně jdou tato „cykloopatření“ proti skutečně aktivním cyklistům, kteří se opravdu potřebují někam dostat. Jsou dobrá tak pro lidi, co jedou od nejbližší stanice metra, a těch sto metrů jim nevadí. Podle mě vám Auto*Mat a cyklokomisi infiltrovali tajní agenti, kteří jdou proti tomu. (nadsázka)

Jiří Boháč 29. 10. 2015, 17:29

Jenda: pokud se nepletu, je cyklista povinnen použít "stezku pro cyklisty". Myslím, že tu převládá tu názor, že cyklista není povinnen použít "stezku pro chodce a cyklisty", ať už jsou chodci od cyklistů odděleni, nebo ne. Opakovaně se to tu řešilo v komentářích.

Platí to tak stále? Už někdo někdy dostal pokutu za jízdu po silnici souběžné se smíšenou stezkou?

Jenda 29. 10. 2015, 18:21

2001/30 § 10 (1)

m) "Stezka pro chodce a cyklisty" (č. C 9a), která přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky; chodci a cyklisté se nesmějí navzájem ohrozit; značka ukončuje platnost značek č. C 7a, č. C 8a a č. C 10a,

Na nakole.cz byl uživatel "Cyklohlidka", který tvrdil, že je městský policista, hlídkuje u Vyšehradského tunelu, zastavuje cyklisty jedoucí po silnici, a již rozdal několik pokut na místě i vyhrál správní řízení. Bylo to ještě v době, než tam nastříkali piktokoridory (které mají nulovou právní váhu, ale u soudu by to podle mě hodně pomohlo).

U Vyšehradského tunelu je to navíc pikantní, že je tam stezka pro chodce/cyklisto spadni z kola a betonový zátaras. Případné rozhodnutí v neprospěch cyklisty by tak bylo velice nebezpečné, protože teď říkají, že máš přelézt beton, a příště budou říkat, že máš přeplavat řeku.

Já zastávám názor, že se tou pěší částí kolo nesmí ani vodit. Autor značení je zjevně názoru, že je nebezpečné tam jet, jenže když kolo vedeš, jsi ještě širší~nebezpečnější. S píchlou duší bys to nejspíš měl vést po levé straně silnice v tunelu.

Marek Turnovec 30. 10. 2015, 23:11

No že ve Vyšehradském tunelu občas hlídkují a pokutují ty, co to po chodníku projedou, o tom jsem už slyšel. Ale osobně jsem to ještě neviděl. Já tam jezdím - ale po silnici. Ale pokud by mě někdo otravoval s tím, že po té silnici jet nesmím (a že se tak vodění kola nevyhnu), asi bych se fakt naštval a hnal to fakt někam dál - do správního řízení nebo klidně i k soudu. Ale předpokládám, že tím, že tam jsou ty pikťáky, se asi fakt situace změnila a s tak absurdním požadavkem by snad fakt nepřišli...

Jinak zatím jediné místo, kde jsem na MPíky na místě, kde je značka, že se na kole jet nesmí opravdu narazil byl most mezi Zadní a Hlásnou Třebaní. Tedy - most lávka. Píšou tam, že prý povodně v roce 2002 narušili její statiku a tak proto tam jako cyklisté nemají jezdit. Já to tam tedy vodím, ale docela se divím, že tam vůbec pouští i ty chodce - jestli má lávka od roku 2002 narušenou statiku a od té doby jí neopravili, tak bych tipoval, že ta statika se určitě nezlepšila, že se za tu dobu spíš mohla jedině ještě dál zhoršovat...

Ale zpět k MPíkům - ptal jsem se jich, kolik tak dávají pokuty, když už tam někoho čapnou, že jede - a prý 0 až 500 - podle toho, jak se dotyčný jedinec chová. Takže asi tak.

Tomáš 31. 10. 2015, 13:48

Co to je za blbost s tou statikou? Jestli ji může ohrozit projíždějící cyklista, tak by přece ta lávka nemohla vůbec být otevřená - co když se tam najednou proběhne skupina patnácti lidí?

Honza 2. 11. 2015, 16:45

MP jsou u Vyšehradského tunelu docela často. Ne v, ale za bukem - tedy za skálou, kam není vidět.

Zmíněná lávka v Třebani je také známá, stejně jako byla v Radotíně. Teď po rekonstrukci nábřeží tam už cedule Cyklisto sesedni myslím nejsou. Nakolik je důvodem statika nebo "jiná" věc nevím, protože nejsem statik :)

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Cyklokiksy