Opatření pro cyklistickou dopravu mají v Praze navzdory všeobecnému povědomí poměrně dlouhou historii. Z dvacátého století je jich sice málo, ale nalézt se dají. Tím nejstarším, o kterém víme, jsou „kodaňské“ cyklistické pásy v dnešní Letňanské ulici na Praze 9, jižně od stanice metra Letňany. Cyklostezka v ulici vznikla při jejím otevření v roce 1956.
Cyklostezka v Letňanské? Pokud ulicí jezdíte, tak vás tato informace možná překvapí. V současnosti tam žádná není. Na dřívější cyklostezku byl totiž postupem let přesunut chodník a její původní účel zůstal zapomenut. Původní chodník postupně zarostl býlím, plevely a trávou. V mapě sice tuto informaci máme již déle, ale konkrétní podrobnosti se nám podařilo dohledat teprve nyní.
Cyklostezka v Letňanské vznikla při napřímení této ulice. Stezka byla vybudována formou vyvýšeného cyklopásu vedoucího souběžně s vozovkou po každé straně ulice. Před křižovatkami byly sjezdy zpět do provozu. Po cyklostezce se tedy jezdilo jednosměrně. Chodník byl od cyklopásu oddělen alejí stromů, v podstatě se tedy jedná o obdobu „kodaňského“ modelu. Celá stavba měřila zhruba půl kilometru.
K cyklostezce v Letňanské existují v podstatě dva zdroje: zahrála si epizodní roli ve filmu Pět z milionu od režiséra Zbyňka Brynycha a v archivu Dopravního podniku se povedlo dohledat projekt přeložky Letňanské z roku 1954. I v tomto projektu jsou cyklopásy jasně patrné.
Vedení trolejbusové trati je další historickou zajímavostí této ulice. Ostatně díky němu se podařilo v archivu Dopravního podniku objevit tento projekt. Jedná se o projektový výkres, bohužel se nenašly žádné příčné řezy ani technické zprávy. Konkrétní detaily mohly být v konečné realizaci mírně odlišné od prvotního projektu.
Z projektu přeložky trolejbusové trati můžeme vyčíst plánovanou šíři silnice 7,5 metru. Dále byly navrženy 2 metry pro cyklopásy po každé straně, 1,5 metru pro zeleň a chodník na západní straně ulice o šířce 2,75 metru. Ulice tedy byla navržena velkoryse. Celá stavba byla dokončena a předána do užívání v září 1956 a tři roky po otevření si zahrála ve zmiňovaném filmu.
Jak je ze záběrů patrné, finální stav se od projektu skutečně mírně lišil, nájezdy na stezku byly chráněny mysem, v původním nákresu byl plánován přímý nájezd. Ideově se jedná o stále platné skvělé řešení, které dnes bohužel v Praze nikde nemáme. Již ani v Letňanské.
V současnosti je bývalý pás pro cyklisty využíván po obou stranách ulice jako chodník. Původně navržený chodník je nyní z větší části zarostlý. Z Letňanské v době jejího dokončení nevedly dle projektu žádné odbočky. Jak by byli jeho autoři řešili křížení s vedlejšími ulicemi, můžeme dnes jenom hádat.
Kvůli později dostavěným odbočkám a změnám obrub s nimi spojeným už v současnosti leckdy nepoznáme, že stávající chodník býval kdysi cyklopásem. Čestnou výjimkou je konec cyklopásu před křížením Letňanské s Čakovickou. Zde je jasně rozeznatelný luxusní sjezd z cyklopásu do provozu Letňanské.
Původní trasa ulice z doby před napřímením zůstala po stavbě přeložky na svém místě. Dodnes je k nalezení, i když už z větší části neprůjezdná. Část slouží jako obslužná komunikace u supermarketu OBI, část prochází sběrnou surovin.
Na opačném konci ulice u Prosecké uhýbá současná Letňanská mírně doprava a napojuje se na Kbelskou. Alej stromů ale stále naznačuje původní přímý směr ulice z 50. let.
Šlo jen o drobnou součást tehdejších širších záměrů, nebo to byl ojedinělý a nezopakovaný experiment, rozmar projektanta? Nevíme. Kromě uvedených dokumentů se nám nepodařilo dohledat žádné další informace. Otázka, proč byla takto vybudována právě Letňanská, zůstává nezodpovězena. Pokud byste měli náměty, kde dále pátrat, nebo znali další dopravní stavby té doby, kde se počítalo s cyklisty, dejte nám rozhodně vědět v komentářích.
Z našeho pohledu je rozhodně škoda, že ve výstavbě hlavních ulic nebyl vzor Letňanské nadále následován. Praha mohla mít nyní, po 60 letech podobné výstavby, spojitou síť vyvýšených kvalitních cyklopásů. Třeba právě sídliště Letňany a Prosek se rozkládají na krásné rovině, ideální pro cyklodopravu.
Tristní je také skutečnost, že 60 let starého standardu Letňanské dodnes dosahují jen málokterá pražská cykloopatření. Například Vršovická by si rozhodně zasloužila stát se novodobou Letňanskou, nemluvě o Rašínově nábřeží a možném převedení A2 z náplavky nahoru na ulici. O tom se raději nepřemýšlí ani v nejdivočejších vizích.
Tento článek vznikl za velkého přispění a pátrání pracovníků archivu Dopravního podniku, Prahy 9, Prahy 18, IPR Praha a také díky informacím z webu Trolejbusyvpraze.net. Děkujeme.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
vlákno 22. 2. 2016, 09:49
2
Pro mě celkem mind-blowing, díky za článek a archeologickou práci, v 50. letech bych to v Praze nečekal :).
Díval jsem se na územní plán z roku 1955 http://app.iprpraha.cz/js-api/app/archivup/ tehdy to byla úplná periferie a Praha v té době úplně jiné město než dnes - velmi kompaktní a husté, ideální pro cyklodopravu.
Cyklopásy v Letňanské jsou trochu patrné na ortofoto z roku 75 http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/
Jinak Tříska jezdí po Praze na kole ještě ve filmu Kruh z roku 59, sekvence je taky na trolejbusyvpraze.net. Celkem nostlagie jak jede volnou Jungmannkou bez parkujících aut směrem na Karlák, o tom se nám dneska ani nesní...
Radek 22. 2. 2016, 11:23
A závěru sekvence ta cesta po Kbelské :D
Lei 22. 2. 2016, 11:33
1
1
Paráda - příjemný výlet do jiných sfér :o)
Jinak od dob, kdy tu opakovaně kdosi (josuk) tvrdí, že dřív byla Praha taky zasekaná, akorát se to schválně fotilo bez aut, pozorně sleduju historické fotky, když se někde něco objeví např. na výstavě, která s tím samozřejmě vůbec nesouví (např. Hrabalova Libeň!), a ať je to ve kteroukoli denní dobu, ať je to jakákoli momentka, často zacílená na nějaký úplně jiný objekt než na město, vždycky úplně prázdno.
Takže ať mi nikdo nevykládá :o)
David 22. 2. 2016, 12:17
1
Vlákno: "...Celkem nostlagie jak jede volnou Jungmannkou bez parkujících aut směrem na Karlák..."
Lei: "..., vždycky úplně prázdno."...
Takže jiní zlý jazykové by mohli tvrdit, že investice do cykloopatření tehdy byly naprostým plýtváním veřejných prostředků :o) Na rozdíl ode dneška, když už tak úplně prázdno na ulicích není. Jen škoda, že autí dnes nemají kvůli těm roztahovačným cyklistům kde parkovat...že.
Jan Fiala (Kalimero) 22. 2. 2016, 21:36
Na Lahovickém mostě (mostech) přes Berounku byla vedle vozovky vyvýšená cyklostezka a vedle ní pak ještě více vyvýšený chodník, takže tam byly 3 úrovně. Toto řešení zaniklo v roce 2001 při rekonstrukci mostu. Nemáte někdo fotografii původního schodovitého řešení?
Vratislav Filler 23. 2. 2016, 09:34
Podle leteckých snímků se Lahovický most do stavu před dalším rozšířením v roce 2001 rozšiřoval mezi roky 1953 a 1975, evidentně s výstavbou rychlostní komunikace na Dobříš.
Jiří Motýl 23. 2. 2016, 11:45
Ano, na historické ortofotomapě je patrná nezvyklá šířka chodníku+cyklostezky, ale není rozeznatelný schůdek mezi nimi. Byla tam i značka "stezka pro cyklisty", párkrát jsem tudy jel.
Každopádně cyklopás na Letňanské nebyl tenkrát jediný.
Pokud někdo nezná odkazy na mapy, tak tady některé jsou:
Zajímavé porovnání, do každého okna si můžete dát jiný letecký snímek nebo plánek: Dvě Prahy
Tohle je taky dobré, je tam celá ČR: Cenia
A tady Geoportál si můžete rozkliknout toto Ortofoto.
pekas 25. 2. 2016, 13:53
1
To je zajímavý článek. Díky za něj a víc takových.
KH 25. 2. 2016, 21:18
1
No vida. Jezdím tudy už víc než dvacet let a vždycky mi vrtalo hlavou, proč jsou za těmi stromy zbytky chodníku. Hned je o záhadu méně :)
Jonáš Holub 7. 7. 2016, 21:40
1
Jdu na to od lesa:
Pro odpověď na otázku proč byla takto vybudovaná právě Letňanská možná nemusíme chodit nikam daleko, pod svícnem bývá tma.
V článku se o vyvýšeném pásu automaticky hovoří jako o cyklopásu, což může být stejně zavádějící, jako když dnešní bezmotorovou stezku nazýváme slovem cyklostezka. Po dnešní bezmotorové stezce se ale nepohybují výhradně jen cyklisté a dovedl bych si představit, že míra vytíženosti bezmotorových stezek cyklisty může být v nějakých případech dokonce menší, než míra vytíženosti těmi uživateli, kteří nejedou na kole.
(Kde se vůbec vzalo slovo "cyklo"?)
Každopádně i přes tuto nejednoznačnost nazýváme bezmotorové stezky cyklostezky/cyklopásy a na jejich koncích nás o správném názvosloví přesvědčí modrá dopravní značka s obrázkem bílého kola - jako ve filmu 5 z milionu.
S kým ale cyklisté sdíleli své cyklopásy na konci 50. let minulého století a "Proč zrovna Letňanská?" Třeba se vůbec
nejednalo o dílčí realizaci vizionářské cyklokoncepce Prahy a ani o rozmar projektanta. Ulice byly dříve prázdné a
auto nevlastnil jen tak někdo, jako každý dnes. A kola? Těch bylo také poskrovnu.
Klíčem k rozlousknutí této záhady jsou ovšem vozíky! Z dnešního pohledu se nějaké vozíky zdají směšné, ale takovéty tahací vozíky do ruky, ztlučeny svépomocí z králičího pletiva a pár prkýnek byly absolutním hitem v přepravě
věcí, materiálu a jídla minulého století. Dnes patří vozíky možná tak na chalupu, ale v polovině minulého století s nimi bylo zaplaveno celé město. Dvoukolový ruční Vozík měl doma každý a používal jej prostě na všechno! Dále nesmíme zapomenout, že to co je dnes tolerováno, bylo dříve tabu! Nárážím na téma jízdy po chodníku, která byla před 70ti lety naprosto nepřijatelná a tahací vozíky nebyly z tohoto zákazu rozhodně nijak vyloučeny, prostě na chodník nesměly! Důkazem vyhraněného odporu minulého století proti využívání chodníku kýmkoli jiným než chodci jsou nekompromisní reakce současných seniorů, narozených v té samé době jako byly vybudovány cyklopásy v Letňanské. Všimněte si, že právě důchodce tasí hůl i za naprosto nevinnou a ničím neohrožující jízdu po chodníku. V Letňanské ulici je až dodnes patrný pozůstatek trolejbusové zastávky Prosek kolonie. Tato bývalá dómkařská osada je skryta za paneláky v dosahu Letňanské a i přesto že je dnes docela slušnou čtvrtí s rodinnými domky, tak dříve bývala chudinskou čtvrtí s nouzovými domky obývanými dělníky pracujícími ve vysočanských továrnách. Tipuji, že na každé jízdní kolo v takovémto distriktu připadaly minimálně 3 podomácku zbastlené tahací vozíky.
Odpověď na otázku "proč byla takto vybudovaná právě Letňanská" tedy zní: Kde mohl projektant očekávát větší výskyt ručních tahacích vozíků než v zóně dómkařské osady plné dělníků?
Tragické ovšem je, že s odezněním fenoménu ručních tahacích vozíků zarostl pás v cyklostezku...
zdroj: !obecný! rozhovor s mojí babičkou o cyklodopravě v polovině minulého století.
Pro zajímavost, příp. jako materiál k dalšímu bádání uvádím 3 odkazy na minulost.
1) https://mapy.cz/letecka?x=14.5099971&y=50.1260859&z=20&l=0
2) https://mapy.cz/letecka?x=14.5085661&y=50.1188950&z=20&l=0
3) https://mapy.cz/letecka?x=14.5040962&y=50.1125751&z=20&l=0
1) Nepřirozené ukončení dnešní ul. Beranových, která dříve plynule přecházela v Letňanskou a bývala hlavním tahem mezi Letňanami a Prosekem. Všimněte si zvláštního rozšíření vozovky podél pravé krajnice. Zaparkovaná auta tam stojí na dlažebních kostkách!
2) Ty samé kostky mě vždy překvapí i na opačné straně Letňanské - u výkupny papírů na jejím křížení s Čakovickou a dokonce pokračují až do ulice Ke Klíčovu.
3) Jejich další úsek se pak dá vystopovat u starého železničního přejezdu do pekáren Odkolek.
Mimojiné: V první epizodě filmu pět z milionu můžete z věže sv. Mikuláše shlédnout naprosto pusté Malostranské
náměstí. Doufám, že se červencem 2017 vracíme zpět do minulosti a že regulérní parkoviště aut bylo na jednom z
nejkrásnějších náměstí světa opravdu jen mylným výstřelkem.
Jan Fiala (Kalimero) 8. 7. 2016, 12:37
K bodu 1. Beranových byla propojena s Letňanskou ještě v roce 2000, přes Kbelskou jsem tam jezdil na kole úrovňově.
K bodu 3. Vlečka do Odkolka byla před pár lety rekonstruována. Zadláždění kolejí není původní a občas se používá i dnes. Ulice Pod Pekárnamí v minulosti pokračovala do ulice Ke Klíčovu přes koleje.
Pro zajímavost, Novovysočanská v minulosti pokračovala přes koleje do Poděbradské, pozůstatkem je i šikmý plot na jižní straně Lidlu. Podjezd pod tratí na Harfě i celá ulice K Žižkovu jsou poměrně nové.