11 důvodů, proč jet Prahou na kole

1. Šetříte čas

Jízda na kole je prostě rychlá. Ujíždí vám vlak? Pak vězte, že to často na nádraží na kole ještě stihnete. Samozřejmě záleží na trase a vzdálenosti, kolo bývá běžně nejrychlejší do 4-6 kilometrů, ovšem ve špičce vám může pomoci i při vzdálenosti delší. Dost času ušetříte také tím, že nebudete muset hledat místo k parkování. Důležitou roli hraje také převýšení a síť MHD. Z Újezdu na Petřín lanovku na kole asi netrumfnete, můžete jej ale vzít s sebou a být z Národní u kolejí na Strahově dřív než kdy předtím.

vk_patockova_cyklopruh_small

2. Zažijete město jinak

Cyklostezky se v Praze budují tam, kde je pro ně místo. Stará známá pravda, která ale přináší nesporné výhody: často vznikají v místech, která jsou pro mnohé z nás téměř neobjevená. Podíváte se tak díky tomu do míst, kam byste si jinak museli udělat sólo výlet – ucítíte vůni ranní Vltavy, uvidíte ustupující divočinu a brownfieldy Rohanského ostrova nebo se třeba projedete bývalým železničním tunelem a spatříte Žižkov z výše střech.

jm_tunel_zizkov

3. Šetříte peníze

Kolo vám pomůže ušetřit peníze za benzín, údržbu auta, parkování či vstup do fitness studia. Peníze ale šetříte také městu: stavba parkovacích míst i silnic je pořádně nákladná. Tramvajenky se přesto doporučujeme nevzdávat, kombinace kola a MHD je v Praze velmi příjemná. Není nic rychlejšího, než k nejbližšímu metru popojet na kole.

zmj2015

4. Pomáháte ostatním v autech

Když dnes nevyrazíte autem, bude stát v koloně na magistrále o jeden vůz méně, vaši spolupracovníci budou mít kolem kanceláří o parkovací místo více a sníží tak počet koleček ulicemi nutných k jeho nalezení. Z plynulejší dopravy budete jednou profitovat i vy, až zase budete muset jet někam autem.

vk_kolona_smetanak

Ušetřený prostor

5. Budete zdravější

Jízda na kole se stane vaším pravidelným pohybem – na bicyklu se protáhnete hned po ránu či osvěžíte jízdou na čerstvém vzduchu po celodenní práci nebo studiu. Zkrátka budete zdravější a vykompenzujete mor dnešní doby: sedavý styl života. Smogu se také nemusíte bát, spousta stezek vede přírodou a parky, navíc vzduch tu dýcháme všichni stejný, i když jsme v koloně uvnitř auta.

6. Ostatní budou zdravější

Kolo produkuje nulové emise a i jeho výroba je surovinově a energeticky někde jinde než výroba auta. Nemusíte se zrovna starat o globální klima nebo vzestup hladiny moře v Království Tonga, i v Praze máme problémy s polétavým prachem a smogem, který sednutím na kolo o něco snížíte. Všichni kolem pak budeme dýchat čistší vzduch.

vf_xtracycle_marketa

7. Otravné tlačenice v metru budou minulostí

Na kolo prostě sednete a jedete, už žádný autobus, který nestihnete doběhnout, už žádné dlouhé přešlapování na zastávce. Na kole jste jen vy, žádné davy kolem vás. Vrchol individualismu, který navíc zabírá minimum prostoru.

8. Je to jednoduché

Obavy jsou často větší, než je reálný stav věcí. Vlastně stačí pár triků a vyladění oblíbené trasy. Z mediálního obrazu se může zdát, že jde o horor, ale již nyní najdete v Praze spoustu pěkných a pohodových tras parky, kde nemusíte závodit s auty, ale namísto toho se můžete kochat okolní krajinou.

zz_pohled_praha_letna

Ranní jízda Letenskými sady (foto Zdeněk Žižka)

9. Na Rekolech na oběd

Rekola jsou český komunitní bikesharing. Není nic lepšího, než si o obědové pauze půjčit růžový bicykl a zajet si na jídlo do nějakého zajímavějšího podniku kousek dále od kanceláře. Zpestříte si tak obědové pauzy a zároveň podpoříte tento užitečný projekt.

zmj2015

Rekolo u Hlávkova mostu

10. Je to zábava

Lidi jízda na kole baví, ať už kvůli některému z výše zmíněných důvodů, tak třeba jen kvůli obdivným pohledům okolí. Nebo je zkrátka skvělá samotná jízda na kole Prahou a ani k tomu nepotřebujeme mít další důvody.

kk_zeny_na_kole

Vršovice (foto Kristýna Klodnerová)

11. Pomůžete pražským cykloopatřením

Čekáte, že začnete jezdit na kole, až bude více cyklostezek a až budou souvislejší? Objevit se na cyklojízdě je fajn, ale až vaše občasná cesta na kole ukáže, že o cyklodopravu ve městě stojíte. Běžně tu prohlašujeme, že stavba kvalitních cyklostezek svou atraktivitou nové uživatele přiláká, bohužel ale tento pohled nesdílejí všichni politici a změnu lze podpořit i vlastní občasnou jízdou.

A z jakého důvodu jezdíte vy?

jm_schweiz_zakaz_02

A nezapomínejte, na kole se nedá jezdit úplně vždy a všude.

  Vydání článku podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu “Cyklisté Praze.”

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Inspirace pěkná ;-)
    btw: rekola mají sezónu až od příštího týdne..
    a obávám se, že vlastnictví tramvajenky významně snižuje procento lidí na kolech! Ve špičkách je totiž cestování s běžným kolem v MHD natolik nepraktické, že kvůli i kratší části cesty MHD nechá abonent kolo úplně doma.. zatímco 24 – 32 kč/cestu je už docela argument. Čili jízdné zdarma do 15 let, levněji pro studenty a výhodně pro roční předplatitele.. je imho významnou příčinou chabé preference cyklodopravy zejména u mladých….?? ;-))

  2. josuk: asi záleží dost na pohledu, já bych tedy s kolem MHD taky nejel, ale v různých kombinacích – kus na kole, kus MHD jezdím běžně.

    Úplně nejklasičtěji dojedu na zastávku a pak jedu MHD, nebo jindy jedu MHD a pak po centru přejíždím na kole. Záleží, kde mi zrovna parkuje.
    Asi by pro mě byl ideální nějaký širší spolehlivý bikesharing. Často se mi stane, že bych někam popojel na kole, ale kolo mi zrovna parkuje u zastávky v nějaké úplně odlišné části města.

  3. Závod s lanovkou podle všeho vyhraju do 8. dubna kdykoli a od 8. dubna kdykoli mezi 23:35 a 8:45. Pokud je podmínkou vzít kočárek, kolo (náhodné odepření služby, když operátor vyhodnotí, že je moc plno, stalo se mi), nebo nezaplatit za cestu 800000 Kč (např. proto, že vám dole řeknou, že vám stačí jízdenka za 18, a nahoře vás pokutují, protože ne (stalo se mi osobně, byla to poslední kapka, proč přestat jezdit s DPP), a pak vám za pět let přijde falešná exekuce na barák (četl jsem několik případů v novinách)), tak se dá sporadicky vyhrát i při normálním provozu.

    > A z jakého důvodu jezdíte vy?

    Mám vážný morální problém jezdit s DPP, vlaková síť po Praze je nic moc, auto řídit neumím, nemám kde ho parkovat, je drahé, a jeho provoz pro dopravu jednoho člověka mi přijde bezohledný k okolí. Takže kolo tak nějak logicky vyplynulo. Bohužel je to někdy dost pakárna. Nejvíc mi vadí zpocení když je to v horku/daleko/do kopce, hnusné počasí a problematické bezpečné parkování, protože už mi jedno kolo ukradli v Bělehradské a jedno mírně zvandalizovali na Karláku.

  4. No jo, snad uz taky budu mit zas moznost jezdit nejak pravidelneji…
    Za chvili kvartal a prvni tisicovka v nedohlednu :(

  5. Hlavní je vždycky ten čas a jednoduchý způsob, jak se někam dostat, co jsem četl, tak to je hlavní důvod pro masové použití kol v Kodani atd. V Praze je to taky rychlé (na určité vzdálenosti), ale není to moc jednoduché a pohodlné a taky vnímaná bezpečnost je úplně někde jinde, vzhledem k dominanci aut i v centru. Bikesharing by mohl přístup ke kolu pro dost lidí zjednodušit, včetně turistů, takže tomu věštím celkem budoucnost. Závisí ale na konkrétní implementaci, jak složité bude dostat se do systému. A kola musí mít samozřejmě balóny :).

  6. vlákno: Přesně tak, jednoduchost používání je to, co v cyklistické dopravě odlišuje úspěšná města od neúspěšných.
    Ono je toho víc: obtížná orientace, skutečnost, že klidné trasy vedou naprosto neintuitivně a přitom pro začátečníka skoro 100% jistota, že když se takové pracně vyhledané trasy odchýlí, skončí v nějakém průšvihu, který ho vycuká na zbytek týdne. Že každou křižovatku v Praze musí řešit zvlášť jako složitý rébus, zatímco v Kodani se 99% křižovatek projíždí na kole naprosto stejně. Atd., atd.

  7. S tim Bikesharingem nevim. Mozna jsem uz moc old-school nebo je to ten „prazsky“ pristup k dojizdeni kolmo. Ale byl jsem ted nejakou dobu v Turine a Milane – v obou mestech funguje jakysi bike-sharing, ale ze by me lakalo ho vyuzit…? Ne, ze by se mi nekdy nehodilo nekam popojet, ale predstava, ze se budu muset nekde zaregistrovat, neco nekde vyplnovat, sledovat nejake tarify, stahovat si nejakou aplikaci, resit jak je to s placenim, pripadne nejakou zalohu a pak hlavne studovat mapu, kde je pak u ciloveho mista dalsi stojan, kde pak kolo vratim. Me to prijde moc komplikovane. Navic nektera kola byla v dost zalostnem stavu a nevim, jestli bych na nich chtel riskovat jizdu italskymi ulicemi, ktere tak uplne neznam…

  8. > A z jakého důvodu jezdíte vy?

    Nejezdím. Rychlejší, levnější a flexibilnější je pro mě docházet do práce pěšky. Jen kdyby se cyklisti na cyklochodníku už konečně naučili k chodcům chovat stejně ohleduplně, jako to na silnicích vyžadují od řidičů aut (pardon, zde se vlastně říká plechovek).

  9. > a taky vnímaná bezpečnost je úplně někde jinde, vzhledem k dominanci aut i v centru

    Osobně se na kole cítím ohrožen tramvajemi o trochu víc než auty.

    > Že každou křižovatku v Praze musí řešit zvlášť jako složitý rébus

    Příklady? Z míst, kde jezdím, si speciální řešení vyžádala jen magistrála nad Bulharem (což není zrovna typická cyklistická destinace) a odbočení na most u Divadla při cestě z jihu. Pak jsem ještě slyšel, že je po Blance pakárna nad mísou špaget. Ale to mi rozhodně nepřijde jako „každá křižovatka“.

    Luděk: já zase často vídám na cyklochodnících bezohledné chodce. Došlo to dokonce tak daleko, že se cyklochodníkům vyhýbám.

  10. Jenda: posouzení bezohlednosti bude asi dost relativní. Když jsem ještě jezdíval po modřanském cyklochodníku, tak bezohledných cyklistů i vůči mně taky cyklistovi bylo několikanásobně více než bezohledných chodců, ale já jezdím na kole stejně jako autem, to jest defenzivně a ohleduplně, tak je to má chyba. Když jsem teď začal chodit po Praze 11 a 4 více pěšky, tak tady sice není takový cykloprovoz jako dole u Vltavy, ale i těch pár jedinců v létě stačí k tomu, abych se na chodníku necítil bezpečně. Samotní cyklisté to z pozice jejich síly a převahy nad pěšáky asi tak špatně nevidí, to je jasné.

  11. Nejvíce se na chodnících cítí ohroženi koly ti nejslabší, to je staří a nemocní lidé. Jsou často nahluchlí, velice pomalí a to kolo nejen nevnímají, ale také ani vnímat sluchem nemohou. Průjezdem kola okolo sebe, i docela ohleduplným, jsou překvapení a zcela zděšení. To se netýká smíšených chodníků, tam se ani neodváží, ale obyčejných chodníků ve městech, po kterých jezdí někteří cyklisté ze strachu před auty. Ovšem ten strach jen přenášejí dál. Chodníčkaření je ošklivý způsob jízdy. Kolo patří na silnici.

  12. nevidím to tak černě, samozřejmě kolo má být na silnici jako doma a na chodníku jako host. A že je tomu v Praze občas opačně, není, myslím, vždy jenom chyba kolařů.. (jinak v každé skupině nejsou uplně všichni zdraví, duševně, a proto třeba známe retardéry..)

  13. Chodníčkaření je ošklivý způsob jízdy. Kolo patří na silnici.
    A v té Vídni to nepochopili a pořád malují cyklostezky na chodníky. A celkem jim to i dobře funguje, jak to? ;)
    Já jsem proti těm tzv. stezkám pro chodce a cyklisty, kde jsou kola a chodci smíšení. Tam se necítí dobře ani jedna skupina (fungovat to může jen pokud se tam pohybuje málo lidí nebo to není moc dlouhý úsek). Většinou je ale dobré to oddělit a vyznačit. Chodec se totiž chová zcela nevypočitatelně, může zastavit, udělat náhle úkrok do strany apod. Kolo má naopak setrvačnost a pohybuje se optimálně cca 5x rychleji. Pokud jsou někde chodci, je to v podstatě pěší zóna a veškerá doprava se jim musí přizpůsobit, což není slučitelné s tím, co chceme od cyklodopravy v Praze. Podolská cyklostezka by se měla mírně rozšířit, oddělit chodce a cyklo (stylem jak je na tom kousku před křižovatkou s Podolskou) a samozřejmě dát přejezdy do jedné úrovně.

  14. Kolo patří tam, kam je povoleno. Někde na silnici (jsou i silnice, kam kolo nesmí), a někde na chodník. Cyklisté jezdící po chodníku tam kde nemají tak volí (pokud přeženu hlavní extrémy):
    a) z obavy o svou bezpečnost. Pak se zpravidla nechovají k ostatním neohleduplně. Sem patří např. jedinci začínající či více vnímaví k dopravnímu stresu, nebo např. rodiny s malými dětmi, kde je problém zajistit jejich chování v rámci mezí pravidel a přežití i při nejlepší vůli rodičů
    b) z důvodu pocitu všeobecné nadvlády a bohorovnosti, kdy dotyčný je pupkem světa a nějaké předpisy a zájmy ostatních mu jsou zcela lhostejné. Je to pravidlem u věkové kategorie „mistr světa“, někteří jedinci však v tomto duševním rozpoložení mohou setrvat značnou část života.
    Jedu-li sám „defenzivně“, zpravidla tedy s rodinou, jedu stejně rychle jako ostatní „defenzivní“ jezdci a potkávám se jen s těmi, co jedou rychleji/agresivněji než já. Zpravidla mi to vadí, proto, že (když už nic jiného), mě to nutí dávat větší pozor, než bych jinak musel. Pokud jedu „agresivněji“ já, vnímám negativně zejména pomalé jezdce které „musím“ předjet, a pak např. chodce jdoucí po špatné straně a všechny ostatní.

    Když stoupám dvouprodoudou silnicí K Barrandovu, kde je povolená jak rychlost 70 km/hod, tak je zde legální jízda na kole, vždy se najde nějaký „fanda cyklistů“, který mě neváhá hlasitě povzbudit svým klaksonem. Že jedu v souladu s pravidly provozu, maximálně rychle a opatrně, to ho nezajímá…

    Pravdou také je, že na spoustu míst v Praze se s kolem legálně nedostanu. Vyšehrad, Kongresové centrum, školy, školky, zadní vchody paneláků na sídlištích, zjednosměrkované oblasti. Nutit cyklisty tlačit kolo lze považovat za velice svérázný způsob jejich motivace a podpory…

  15. Ale já píšu zejména o těch „cyklistech“, kteří jedou po chodníku i v místech, kde vede docela široká ulice, kam se kolo i předjíždějící auto v pohodě vejdou. Jsou to cyklisté, kteří jsou schopni jezdit skoro pouze po vyhražené cyklostezce a jinak jezdí po chodnících a přinášejí újmu chodcům. Až se oteplí, tak jich jistě uvidíme spoustu. Nehovořím o doprovodu dítěte na kole po chodníku, ale o borcích jedoucích na kole do práce, ale po standardním městském chodníku pro chodce. Myslím, že to je nešvar. Svůj strach z aut jen přenášejí na chodce.

  16. David: Barrandov je fail, a učebnicová ukázka arrogance of space způsobené monopolním chováním DPP, který se snaží zajistit si zisky opakovaným utlačováním konkurenčních druhů dopravy (aneb nejen individuální automobilová doprava je původcem arrogance of space — dokonce většina případů, co znám, je způsobena hromadnou dopravou!). Vedle tramvajové estakády na třicetitunová monstra nezbylo dokonce místo ani na legální chodníček, natož pak cyklostezku (a v takovém stoupání většinou jede cyklista pomalu, takže ani smíšená stezka nevadí).

    Já na Barrandov nejezdím, ale jezdím po Magistrále, a už dvakrát mě tam zastavovali policajti (!), že tam nemám co dělat.

    Kromě nedostupnosti tebou zmíněných objektů kvůli proliferaci pěších zón, u kterých nikdo nemyslel na povolení vjezdu kol, ještě narážím na zklidňování dopravy, kdy úředníci na stížnosti obyvatel reagují zákazem vjezdu kol — příkladem budiž jednosměrky na Praze 4 nebo přehrazení Sokolovské u Invalidovny. Dále pak tímto způsobem vznikají nebezpečné dopravní šikany ((50.0578039N, 14.4228781E), (50.0445547N, 14.4265097E)).

  17. Problém je, že se bezohledná jízda po chodníku blbě stíhá výběrově. V praxi se bez občasné jízdy po chodníku téměř neobejdete (a když, tak za cenu zajížděk někdy i v řádu kilometru). Někde měly být určité chodníky dávno pro kola zlegalizovány nebo upraveny do podoby dělených stezek. A někde je na sídlištích v proznačení stávajících stezek totální chaos, ale vedení MČ to nežhaví, protože považují udržování buzerantského statutu cyklistů za správný způsob, jak jim držet přitažené otěže.

  18. Mně by potěšilo, kdyby nárůst pražských cyklistů jezdících do práce, neznamenal současně nárůst chodníčkářů v městém centru. Neřeším jízdu po chodníku na sídlištích, kde je chodník široký, cyklistům tolerovaný a kde pro smíšenou stezku schází pouze úřední schválení.

  19. Brahma: Ano, jsou takoví. Těžko říct, co je k neochotě sjet z chodníků motivuje. Když se jich nezeptáme, budeme jen hádat. Osobně se domnívám, že to souvisí s velmi nízkou mírou respektování předpisů v naší společnosti a skutečností, že jsme národem „kverulantů a trucérů“. Ani pokud bychom se jich tedy zeptali, správné odpovědi bychom se (od nich) tedy nedočkali. Příklad: Podívám se z okna na ulici před naším domem. Parkování po obou stranách slepé (oficiálně i pro kola – viz ale zbytečné represe vůči cyklistům, protože pro ně není neprůjezdná, ale musí „špunt“ projet přes krátký chodník) ulice. Lidé musí jednou stranou vjet, i vyjet. 90 % aut však parkuje ve směru, ze kterého přijedou, byť:
    a) všichni parkující vlevo porušují zákon
    b) všichni se pak musí otočit (což se jim podaří až u popelnic a vjezdu do garáží na konci ulice), takže si nic neušetří. Naopak teoreticky přijdou o něco paliva, protože ráno se pak otáčí na studený motor a trápí ho rozjezdy ještě když více žere…
    c) o pár metrů dál od „vašeho“ vchodu zpravidla najdete místo i na té „správné“ straně bez otáčení auta
    d) ti parkující vlevo při vyjíždění špatně vidí a ohrožují projíždějící, zejména cyklisty, které na rozdíl od auta uvidí o něco později.
    Nemluvím o stálém parkování v křižovatkách či na chodníku, byť zde není fatální nedostatek parkovacích míst. Další detail – nikdy nikdo nedostane pokutu, byť oblastí denně prochází strážníci a občas i PČR. Takže se jen čeká, až auto vyjíždějící od levého obrubníku sundá cyklistu, jedoucího správně ve svém směru vpravo podél parkujících aut. Ctí se při tom zásada „tří failů“, tedy že aby se stal průser, musí se sejít najednou nejméně 3 chyby. Zde to je následující sestava:
    1) parkování vlevo
    2) parkující řidič vyjíždí neopatrně (t.j. nepodívá se dost a zpravidla ještě nedá blinkr, což by se dalo označit jako chyby dvě)
    3) cyklista nestačí včas zareagovat „v pudu sebezáchovy“.
    Až se takovýto „fail na třetí“ stane, nic se samozřejmě nezmění, všechno běží dál.
    Když by to někdo pokutovat začal, tak první kverulantská výmluva bude „parkoval jsem tak vždycky“, druhá bude „parkují tak všichni ostatní. Až dostanou pokutu oni, můžete ji dát i mě.“ a třetí „hele, támhle stojí někdo vlevo a v křižovatce – to je ještě mnohem nebezpečnější – ihned běžte na něj a nechte mě žít!“.
    KDYBY byl respekt k předpisům jen trošičku vyšší než neochota mírně pohnout vlastním zadkem (o nic jiného zde nejde), lidé na kolech by z chodníků sjížděli ochotněji. Policie a úřady by pak také méně často ruku v ruce osazovali značky, které nikdo nikdy nebude respektovat. A například by se nestávalo, že v ulici s domy jen na jedné straně a příliš úzké na parkování na obou stranách budou všichni lidé parkovat na té straně, kde mají své vjezdy. Přece by kvůli tomu aby nestáli před (vlastním) vjezdem nepřecházeli každý den 2x celou ulici… Ale na KDYBY se nehraje. Třeba k tomu za 20 let dospějeme. Jinak jsou ještě hezčí příklady. Třeba max. povolená rychlost na (běžné) silnici mimo obec 90 km/hod. je při páteční odpolední cestě Praha – Znojmo (Tábor, Česká Lipa, Karlovy Vary…) je rychlostí spíše minimální doporučenou. Kdo jí jede, je označen za překážku silničního provozu (a také se tak oprávněně cítí). Proč u nás nemůže být na I. třídě mimo obec 100 km/hod jako v Rakousku, když podle zákona je každý povinen řídit tak, aby nezpůsobil nehodu a byl schopen bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou vidí? Když pak PČR koupí 50 maskovaných aut, proč to má takovou „publicitu“, když předpisy přece dodržují všichni? Alespoň 80 % českých řidičů v anketách odpovídá, že předpisy dodržuje…
    Chodci a přecházení na červenou? Asi se mi něco zdálo…
    A není to problém jen velkých měst. Výborně to vyniká, když přijedu „k nám na vesnici“. Široká ulice, oproti sídlišti v Praze široko daleko žádná „parkující plechovka“- a všichni stojí před svým vjezdem, polovina z nich pak ještě vlevo ve směru jízdy – byť všude okolo je volno… Přece nebudu chodit o 5 metrů dále, otáčet auto nebo parkovat vpravo ve směru jízdy, tedy před sousedem na druhé straně ulice než bydlím já. Když ale nevíte které auto komu patří, na první pohled Vás trochu zarazí, že všichni „zbytečně“ parkují proti předpisům, když je místa všude dost…
    Pardon, trochu jsem se rozjel, ale vznesená otázka „Proč cyklisté jezdí po chodníku i tam, kde vlastně nemusí…“ asi trefuje hřebíček na hlavičku. Někde jsem tu četl, že „Cyklista je jen (český) člověk, který zrovna teď jede na kole“.

  20. Těžko říct, co je k neochotě sjet z chodníků motivuje.
    Podle mě je hlavní důvod v Praze zřejmý, nechtějí bojovat o prostor s auty. Mají pud sebezáchovy, vnímají rizika, chtějí minimalizovat potenciální škody (pro sebe i pro společnost).
    Dost často taky vidím na chodníku nebo na přechodu mezi chodci opatrnou jízdu ze sedla – tím jezdec nonverbálně komunikuje, „vím, že tu nemám být, ale chovám se ohleduplně, prosím, tolerujte mě“.

  21. Důvod je jasný a zřejmý. Kam ale mají utéci ti chodci, když se bojí těch kol? A je úplně jedno, zda ten strach je oprávněný a zda se protistrana chová ohleduplně, prostě se bojí. Úplně stejně jako ti cyklisté, co utíkají před těmi auty.
    Kdykoliv mluvím s tatínkem, je mu 84 let, tam mi opakuje, jak kolem jeho domu v Benátské v Praze jezdí po chodníku s kopce cyklisté, jak se vždy lekne a jak se jich bojí.

  22. To bude v individuálním mindsetu dotyčného. Pokud tam jezdí po chodníku nějaké významnější procento cyklistů, tak bude asi něco špatně v té ulici.

  23. > Mají pud sebezáchovy, vnímají rizika, chtějí minimalizovat potenciální škody (pro sebe i pro společnost).

    Mně přijde, že potkávám cyklisty na chodníku všude, i tam, kde je ulice bez problémů a žádný jiný důvod mě nenapadá.

    > Pokud tam jezdí po chodníku nějaké významnější procento cyklistů, tak bude asi něco špatně v té ulici.

    Třeba se jen neumí chovat, mají podivný mentální blok nebo tak něco. Podobně, jako mi nepřijde chyba ulice, když tam významné procento řidičů parkuje na prasáka…

  24. „Podobně, jako mi nepřijde chyba ulice, když tam významné procento řidičů parkuje na prasáka…“ Já to za chybu ulice považuju, trochu šířeji za chybu systému. Když to v nějaké ulici dělá významné procento řidičů, asi to nikomu nevadí a MP na to hází bobek. Pak je logické, že se většina (rozumných) tomu režimu ulice přizpůsobí.

  25. Aha, rozumím, problém je, že na to MP hází bobek, cyklisty na chodníku by tedy měla začít pokutovat.

  26. „Aha, rozumím, problém je, že na to MP hází bobek, cyklisty na chodníku by tedy měla začít pokutovat.“

    No, možná by to dost věcí vyřešilo. Rozhodně by začal být tlak na legalizaci chodníků tam, kde to má skutečně smysl. Jinde by pak možná přestala ta příšerná anarchie, která asi vadí dost lidem – necyklistům. Alespoň dle jejich reakcí soudě. Paradoxně by se pak možná pro cyklisty začalo skutečně něco dělat, byť začátky by to rozhodně příjemné nebyly.

    Ale je dost nebezpečnějších věcí, který by si zasloužily bločky. Třeba parkování v křižovatkách. Ono i to parkování v protisměru není nic moc. Kolikrát jsem se už přesvědčil, že když takto zaparkovaný řidič vyjíždí, skutečně uvidí protijedoucího cyklistu docela pozdě…

  27. Jenda: Pokud na tom chodníku někoho ohrožují, tak rozhodně ano. Ale pokuta pro cyklistu chodníkáře od MP neznamená, že na té ulici není něco špatně. Pokud tam chodníkaří významné procento cyklistů, je to dost pravděpodobné.

  28. David: Tak já nemám problém začít na kole dodržovat formální pravidla, když jsem o to dostatečně důrazně požádán. Problém je v tom, že vy ve skutečnosti _nechcete_, abych pravidla dodržoval. Např.:

    – Jezdil jsem Vyšehradským tunelem po stezce pro chodce. Myslím, že jsem za ty stovky průjezdů nikoho neomezil, nebo nedej bože neohrozil. Pak tam začali chytat. Tak jsem začal jezdit po silnici. Pěkně od Vodárny až na Výtoň. Že tím zdržuju auta a tramvaje (protože před tunelem musím vždy zpomalit kvůli kolejím, když je mokro, tak klidně na 10 km/h), troubí na mě a gestikulují? Not my problem. Hlavně, že je to podle zákona.

    – Odbočoval jsem u Divadla při cestě z jihu na most. Opět za dva roky nebyl jediný problém. Až mi vynadal policajt. Tak od té doby to dělám hezky legálně. Že kvůli tomu vždycky musí zastavit několik aut? Not my problem. Hlavně, že je to podle zákona.

    – Když měla Kampa krámy, tak jsem jezdil Karmelitskou. Podle zákona musím rychlost přizpůsobit kvalitě povrchu. Že se můžou tramvajáci za mnou po*rat? Not my problem.

    – Ve stoupání, kde nejde předjet, a je prázdný chodník (Budějovická, Na Klaudiánce…), jezdím po chodníku. Myslím, že na prázdném chodníku v rychlosti 9 km/h nikoho neomezuju. Pokud začne represe, tak prostě na chodník nevylezu. Pro mě se nic nezmění. Že za mnou pojede z Vídeňské až na Budějovické náměstí kolona autobusů rychlostí 9 km/h? Nezájem.

    > Ale pokuta pro cyklistu chodníkáře od MP neznamená, že na té ulici není něco špatně. Pokud tam chodníkaří významné procento cyklistů, je to dost pravděpodobné.

    OK, nedokážu jmenovat moc ulic, kde bych věděl, že chodníkaří významné procento cyklistů, takže nemůžu oponovat. Druhá věc je, že i když zjistíme, že tam něco špatně je, tak nevidím zjevnou nápravu. Jak bys třeba opravil Masarykovo nábřeží? Vytrhat separační obrubníky a pokud možno i koleje je politicky neprůchodné.

  29. Jenda: Ano, myslíme to stejně. Kdyby se všichni cyklisté začali chovat tak jak mají dle zákona, najednou by se objevil na řadě míst značný problém. Nejdřív by to hodilo na cyklisty nelibé světlo, následně by se to ale muselo začít řešit. Nebo ne?

  30. Docela bych se podepsal pod to, co píše David, i když bych formuloval dost jinak, čeho že jsou Češi národ, ale hezky by se to nečetlo.

    Myslím se, že by se v této společnosti dalo dokonce bez většího znechucení žít, kdyby všichni začali víceméně dodržovat pravidla, jak je to běžné leckde na Západě – a tam soudím to vzniklo řádným vycepováním.

    Jsem ovšem přesvědčen, že ti, co říkají „možná za dvacet let“, se radikální mýlí – my už jsme na cestě, která se od západní Evropy vzdaluje; my jsme na cestě na Balkán, do Ruska a do Číny.

    Jedna věc mi připadne taková nejasně rozporuplná – jak je možné, že když společnost hnědne a hnědne, jaktože čím dál míň dodržuje pravidla – kde je ten vytoužený Ordnung? Nebo se snad nácek smíří s chaosem v parkování? Vždyť to je taková plechová anarchie!

  31. Koukám, že jste se tu pořádně rozjeli. Já jsem sice ve svém příspěvku mluvil o cyklochodníku, tj. o Stezce společné pro chodce a cyklisty, ale je mi jasné, že tam se nedá vymlouvat na to, že něco v ulici je tak špatně, že mne to jako cyklistu nutí porušovat zákon a jezdit po chodníku ;)

    „Kdyby se všichni cyklisté začali chovat tak jak mají dle zákona, najednou by se objevil na řadě míst značný problém.“

    Představil jsem si, co by se na onom úseku cyklochodníku, kde často chodím pěšky, stalo, kdyby se všichni cyklisté začali chovat dle zákona. Ohleduplná jízda kolem těch několika chodců, co cyklochodník taktéž používají, nepřejíždění silnice na červenou, zpomalení před křížením cyklochodníků, před nepřehledným místem, kde na cyklochodník často vcházejí lidi od metra a autobusů, před pravoúhlou zatáčkou, do které není vůbec vidět – no myslím, že by se v daném místě úplně zhroutila cyklodoprava a cyklisté by do práce přijížděli pozdě (klidně i o 10 vteřin !!!), prostě kolaps.

    P.S. Prosím vlákno, aby poněkud přibrzdil s tou Vídní jako příkladem „fungujících“ cyklochodníků. Věřím, že z pohledu cyklisty to tam funguje, já to tam znám i z pozice chodce a je to katastrofa. Zas mě to za měsíc čeká, plížení se po kraji chodníku (s povoleným vjezdem cyklistů), nejlépe po trávě mimo něj, protože cyklisti to mají z kopečka do kopečka, takže to musí pořádně rozjet, a když v protisměru jede další cyklista, tak pro chodce už prostě na chodníku není místo; zas budu strhávat nezkušené turisty na stranu, to když šlápnou do vyhrazeného pruhu pro kola, co na tom, že cyklista tam má plno místa na objetí, je to jeho pruh a má právo do turisty najet; a možná že se rošíří i má sbírka nejotřesnějších cyklopřípadů, to jest najíždění cyklistů do dětí (už jsem viděl 2x). Ne, tohle bych v Praze fakt vidět nechtěl …

  32. Stačí chvíli sledovat argumentaci na této stránce a je jasno. Dvojí metr…..

    Poruší-li předpis motorista je bezohledný vrah, kterému je nutno odebrat řidičské oprávnění. X Cyklista porušující předpis je nevinnou obětí špatně navržené ulice.

    Bojí-li se cyklista motorových vozidel je strach vždy oprávněný a je nutné ho řešit segegací od vozidel. X Bojí-li se chodec je jeho strach zcela iracionální a má si na cyklisty zvyknout. (je to v jeho mindsetu)

  33. Celkem souhlasím s jednou výjimkou:
    Bojí-li se cyklista motorových vozidel je strach celkem oprávněný a dokonce i vhodný, ale je dobré ho kompenzovat tím, že se v tom provozu naučím správně jezdit. To znamená jezdit podle pravidel, jezdit jako auto a neprasit. Pak mne ta auta budou tolerovat, protože budou vědět, co ode mne očekávat.
    Od cyklistů jezdících „Do práce na kole“ bych takové způsoby rád očekával a ne chodníčkaření a jiné nepředvídatelné prasení.

  34. Ve chvíli, kdy tu bude „holandská“ infrastruktura nemám problém s tím, pokutovat jízdu po chodníku i čtyři metry od cyklostezky do vchodu (stalo se jednomu mému dočasnému kolegovi z Nizozemska).

    a-b-c: obětí špatného návrhu ulice ulice jsou zpravidla cyklisté i chodci. A ježto jsou na vině vyhánění cyklistů na chodník zejména podmínky v provozu, je i ohrožování chodců cyklisty na chodníku v řadě případů přímo způsobeno motoristickým návrhem ulice.

    Imho budou podmínky nastaveny férově, až se na ulici budou vzájemné kolize obávat stejně cyklisti i motoristi.

    Jinak tolerantní a ohleduplný způsob jízdy je fajn, ale neznamená to generální prevenci před dementama, kteří vás chtějí předjíždět s deseticentimetrovým bočním odstupem, a když jim to preventivně neumožníte, jsou schopní vás natlačit do parkujících aut.

  35. Čímž ale nepopírám, že existuje spousta lenochů, kteří po chodníku jezdí, i když by nemuseli, a bude třeba hledat způsob, jak tohle začít řešit.

  36. a-b-c: Ale o to právě jde. Ano. Motorista má zodpovědnost za potenciálně letální předmět (tuna a víc, 10 m/s a víc, hybnost i kinetickou energii si jistě spočtete); navíc ještě při srážce s chodcem, cyklistou či motorkou porušuje intuitivní představu férovosti, protože motoristu to stojí jen plechy, zatímco chodce či cyklistu či motorkáře to stojí ústa. Odhlédneme-li od anekdot a výjimek, při interakci cyklisty s chodcem jde o mnoho méně. – Analogicky budu argumentovat, že pokud nedodržuje pravidla bezpečnosti někdo s ostře nabitou střelnou zbraní, jde opravdu o kvalitativně odlišnou situaci oproti tomu, když pravidla nedodržuje někdo s poplašňákem. – Jak se říká ve spidermanovi, „s velkou mocí přichází velká zodpovědnost“; pevně doufám, že ji automobilista unese.

  37. VF: Je nějaký návrh, jak by měla holandská infrastruktura vypadat třeba na tom Masarykově nábřeží, kde na to podle mě prostě fyzicky fakt není místo? Nebo i ten Smetaňák — na webu Auto*Matu jsem našel jen návrhy překlopení do režimu +/- pěší zóny, kde budou chodci skákat pod kolo a nepůjde jet vůbec (viz Václavák – Na Příkopě – Republika).

    > A ježto jsou na vině vyhánění cyklistů na chodník zejména podmínky v provozu, je i ohrožování chodců cyklisty na chodníku v řadě případů přímo způsobeno motoristickým návrhem ulice.

    Když takhle jde argumentovat i pro to prasácké parkování :-/

    > Imho budou podmínky nastaveny férově, až se na ulici budou vzájemné kolize obávat stejně cyklisti i motoristi.

    To je podle mě především psychologický problém. Já se třeba už teď obávám kolize v autě víc než na kole.

    A až tu bude ta slavná holandská infrastruktura, tak se nejspíš začnu bát i na tom kole – alespoň mi to teda dva lidi tvrdili.

  38. „Holandská“ bylo úmyslně v uvozovkách. Na Masarykově nábřeží padne po zneprůjezdnění Smetaňáku pro tranztit intenzita o třetinu až polovinu a v tu chvíli můžou auta kromě řazení před křižovatkami na tramvajový pás. Na Smetaňáku zůstane dost aut a tramvají na to, aby chodci koridor respektovali.

    S Václavákem problémy nemám, ani s dolním, teda když tam zrovna 3/4 prostoru nezabírají trhy. Jinak je to OK.

    To s tím parkováním nechápu. Jako že se prasácky parkuje, protože návrh ulice není dostatečně motoristický? ;-) To je jistě možný výklad, rozdíl je ovšem v tom, že dostatek parkovacích míst v ulici často bezpečně zajistit nejde – a tím to hasne. A rozdíl je i v tom, že nelegálně zaparkovaná auta rozhodně neparkují na chodníku proto, že by se jejich řidiči cítili čímkoliv ohroženi :-)

    V Nizozemsku mají na cyklostezkách problém se skútry s maximálkou 45 km/h proto, že na nich obecně mají povolený provoz skútrů s maximálkou 25, které se ale vyrobí zpravidla tak, že se vezme ten normální a doplní se omezovačem – který jde zase snadno vyndat. Ten problém jim ale časem vyřeší pedelecy. U nás žádné takové pravidlo neplatí (a věřím, platit nebude), v Dánsku, potažmo Kodani taky ne, tam tenhle problém není. Něco na tohle téma zde: http://www.aviewfromthecyclepath.com/2014/06/being-member-of-out-group-little.html .

  39. To s tím strachem je míněno průměrně. Vždycky budou odchylky na obě strany, ale zatím je to spíš tak, že podíl cyklistů, kteří se do městského provozu ze strachu nepustí, je řádově větší než podíl motoristů, kteří se ze stejného důvodu omezují pouze na jízdu v okolí svého domu a po silnicích mimo větší města.

    K tomu komentáři mě vede skutečnost, že z řady odůvodnění PČR, proč nerealizovat nějaké cykloopatření (či dokonce přechod), přímo čouhá názor, že to bude bezpečnější, když to tam cyklisti nebo chodci nebudou mít legální a tím pádem si budou dávat větší pozor.

  40. Luděk: „…no myslím, že by se v daném místě úplně zhroutila cyklodoprava a cyklisté by do práce přijížděli pozdě (klidně i o 10 vteřin !!!), prostě kolaps….“ To zrovna nemyslím. Myslím spíš, že kdyby na Strakonické od Lihovaru k Erpetu slezli cyklisté z chodníků (jezdí jich tam teď do deseti za hodinu ve špice, v létě ale násobně více). Vede tu ještě Nádražní, ale kvalita jejích kostek i intenzita 4000 autobusů za den jsou obecně známý motivační stimul pro všechny cyklisty. Nebo třeba cestu na starý Barrandov – kdyby cyklisté slezli z chodníku ( https://mapy.cz/s/wQod ) a jeli po silnici tak, jak legálně mají ( https://mapy.cz/s/wQp9 ), tak projíždí úsekem kde nejprve mají auta 50 km/h, pak 70, pak 50 – ale všichni jezdí 70 a v tomto úseku musí přejet přes dva pruhy do levého odbočovacího. Ano, občas tak jedu, ale prakticky VŽDY mě někdo vytroubí a ukáže „motoristické pojetí“ bezpečného bočního odstupu. Jediná legální a bezpečná trasa pro cyklisty v daném úseku je delší o 6 km a cyklista vyšlape a zase ztratí 70 m výšky ( https://mapy.cz/s/wQvV ).

    Obecně známějším problémem jsou mosty přes Vltavu, nebo třeba Klárov. Tam cyklisté jezdí po chodníku také nelegálně, jenže detekce semaforu z Lužického semináře je prostě nebere – a brát nebude…

    Pěšáci se po pruzích pro cyklisty v Praze naštěstí moc nemotají. Máme tu těch pruhů mimo hlavní dopravní prostor tolik, že se na ně pěšáci celkem zvykli… :o)

  41. Petr:
    Přijmu tedy na chvíli Váš přístup: O nic nejde tak na co se zalamovat nějakým dodržovám pravidel.

    Jako chodec si přece můžu jít středem cyklostezky – vždyť skoro o nic nejde…
    Můžu si na ní vést psa s náhubkem na dlouhém vodítku napříč stezkou – vždyť skoro o nic nejde…

    Stále může zranitelný účastník provozu dělat co chce?

  42. Petr: myslím, že Váš předpoklad o tunách a odpovědnosti je chybný. Je to i jak píše VF. Když to trochu přeženu, řada lidí na kolo nevleze protože jim to třeba moc nejde o bojí se (o sebe!). Ale do auta vlezou, a čím větší auto je, tím spíš. Možná i to může být důvod, proč když to mají chodci a cyklisti někde nelegální a dávají si tam větší pozor, jsou ve větším bezpečí. Protože pokud se spoléhá bezpečnost pouze na automobilisty, bez hrubé síly retardérů, není to ono, z řady důvodů.

  43. > V Nizozemsku mají na cyklostezkách problém se skútry s maximálkou 45 km/h

    Ten článek na Copenhagenize si explicitně stěžuje na elektrokola jedoucí 25. Já v Praze jezdím po rovině i 30 (na ne-elektrokole), a to nejsem žádný sportovec.

  44. Jenda: Budeme šťastní, až budeme moct řešit takovéhle problémy. Že problém „vyřeší“ pedelecy jsem mínil tak, že v NL časem ty malé motocykly z cyklostezek zcela vyženou (leckde to tak už je udělané místní úpravou), elektrokola sice nejsou s ostatním proudem kol zcela homogenní, ale to nejsou ani nákladní kola, velomobily a tucet dalších kategorií. V Colvilleho článku bohužel není ani slovo o kopcích. Jeho poznámky k marketingu, „čistotě“ elektrokol, atd., jsou ale celkem případné.

Další z rubriky

Inspirace z vídeňské periferie 5

Vídeň je městem, které stále inspiruje. V dokončení sbírky postřehů z letošní návštěvy využiji toho,..více

Inspirace z vídeňského centra 3

Vídeň je městem, které stále inspiruje – i při desáté návštěvě tam narazíte na něco,..více

Soutěž Do práce na kole startuje již podeváté 7

Spolek Auto*Mat (PNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) pořádá v květnu již devátý ročník..více

KOLárna: budoucnost parkování u železničních stanic 8

Pod názvem KOLárna se skrývá nový koncept magistrátu na zřízení bezpečnějších úschoven kol při stanicích vlaku..více

Ochutnávka z For Bikes 17

Přinášíme vám krátkou ochutnávku z veletrhu For Bikes v podobě vybraných fotografií. Veletrh pokračuje v..více

Reportáž z obhlídky městských stojanů 7

18. 03. - Pavel Mašek - Inspirace
Při čtení příspěvku o Mapathonu jsem se proklikal až na historický článek o městských stojanech..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru