Moje cesta zelení Prokopského údolí

Stodůlky. Na první pohled jeden panelák vedle druhého. Jedna z klidných pražských lokalit, která ještě v 60. letech byla vesnicí a kterou lze považovat za odpočinkovou část hlavního města. Jak se dá ovšem několikrát za týden dostat ze Stodůlek až do Strašnic? Takovou výzvu jsem měla před sebou právě já, když jsem se čerstvě přistěhovala do Prahy.

Splnil se mi totiž studentský sen a začala jsem pracovat v cykloturistickém prostředí. Velmi ráda jsem jezdila na kole pro zábavu a na výlety ve volném čase, ale chtěla jsem tuto činnost zařadit i do svého běžného každodenního režimu, kde mě navíc čekalo po většinu pracovní doby sezení u počítače. A tak jsem se rozhodla, že si takový výlet udělám cestou do práce ideálně každý den.

an_moje_cesta_01

Téměř 20 kilometrů ze západu na východ Prahy je vskutku pestrých. Tato dvacítka mi dodává nejen cyklistické sebevědomí, nutný postřeh a plnou koncentraci při průjezdu centrem města, ale hlavně neskutečný zážitek, který mám potřebu neustále opakovat, a němž jsem se postupně stala závislou. „Praha prý není pro cyklisty“; „jedno auto za druhým“… takové názory slýchávám denně. Opak je ovšem pravdou – Praha má tolik podob, kolik je v ní protkáno cyklistických cest. A že jich není málo, to ví téměř každý, kdo zde někdy na kolo nasedl.

První polovina mojí cesty vede po krásných stezkách Prokopského údolí. Začíná kousek od metra Luka, přímo v ulici U Jezera. Tato lokalita láká nejen k cyklistickým vyjížďkám, ale na své si zde přijdou i běžci. Na kole se mi vždy naskytne krásný výhled na celý Centrální park, projedu kolem dvou rybníků (Stodůlecký a Nepomucký) a „nasednu“ přímo na dálkovou cyklotrasu Greenway Praha – Vídeň.

an_mojecesta_09

Podjíždím ulici Jeremiášova do úchvatného území přírodní rezervace Prokopské údolí. Především v letních měsících je fajn zastavit se u přehrady Asuán, pokud tedy zrovna mám čas. Dále pokračuji po cyklotrase Greenway, která je napojena na cyklotrasu A33, po níž dojedu až na rozcestí, odkud dále šlapu po cyklotrase A12 směr Barrandovský most přímo skrz údolí.

an_mojecesta_03

Cesta mírně klesá a vine se podél Dalejského potoka. Přímo nad ní se nachází naučná stezka Prokopské údolí – Butovice a hradiště Butovice. Ovšem moje cesta pokračuje dál po cyklotrase A12. Míjím monumentální skalní útvar Dalejský mlýn, vklíněný mezi sídliště Barrandov a planinu Na Rovinách. Poté plynule přejedu z Prokopského do Dalejského údolí.

an_mojecesta_10

V parných dnech mi doslova učaruje nejen Prokopský a Dalejský potok, ale také Prokopské jezírko – Hlubočepy. Když zrovna nespěchám do práce, občas si s sebou beru také plavky. V parných letních dnech mě jezírko láká ke koupání. Údolí opouštím před poetickou hospůdkou, (na první pohled ztrouchnivělou chatrčí) s pivem z kácovského minipivovaru.

an_mojecesta_chatr

Z přírodního ráje se pozvolna přesunuji do klidnějšího provozu ulice Hlubočepská, podjedu Jihovýchodní viadukt – Pražský semmering. Z ulice Hlubočepská odbočím doprava pod Barrandovský most a už se nacházím přímo u Vltavy na cyklotrase A1 a stále na Greenway Praha – Vídeň. Pokud milujete jízdu na kole podél řeky, tahle trasa vás svou krásou a výhledy na rozmanitou část druhého břehu přímo uchvátí.

an_mojecesta_05

Pokračuji směrem na Smíchov. Cesta vede ještě kousek po cyklostezce až k přívozu P3. Místo abych pokračovala až k výtoňskému Železničnímu mostu, raději využívám služeb přívozu, který je v rámci pražské MHD v ceně tramvajenky a dostane se mi tak pohledu na náplavku, Vyšehrad a další krásy. Navíc zrovna tento je díky většímu plavidlu pro kola skutečná balada a naloďování jde jedna báseň.

an_mojecesta_privoz

an_mojecesta_06

Cesta je dlouhá pouhých 9 km, nenáročná a stále pozvolna klesá až k břehu Vltavy. V cyklistické sezóně je dobré mít se na pozoru, trasa je poměrně frekventovaná a i brzy po ránu zde potkávám nějakého toho cyklistu, bruslaře nebo třeba maminku s kočárkem. Téměř celá cesta skrz údolí je cyklostezka, přesto se mi již několikrát stalo, že zde projížděli městští strážnicí, proto je důležité dávat pozor i na auta.

an_mojecesta_04

Napínavější částí mé cesty do práce je ovšem druhá polovina, která vede mimo cyklostezky v zeleni. Cesta přes automobilové Vinohrady až do Strašnic je jedna velká výzva. Výzva, kterou si ale také užívám. Každá část má svá kouzla, jasně daná pravidla, která je dobré následovat, ale také občas udělat výjimku. O tom ale třeba až v pokračování příště.

  Vydání článku podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu “Cyklisté Praze.”

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Hm, do Strašnic přes Vinohrady? Není lepší jet spíš dolem přes Vršovice? Když už kvůli ničemu jinému, tak třeba proto, že Vinohrady jsou na kopci. :-) No nic, jsem zvědavý na pokračování…

  2. Marku, díky za komentář! Příště vyzkouším takto. Ono mi tohle přijde rychlejší, jelikož pracuji na Krátké a cesta je tam i lépe vyznačená. Ale nechám se ráda poučit a zvážím, co je pro mě lepší! Kudy přesně myslíte? Díky a hezký týden!!

  3. M.T.: Taky jsem si říkal :) Uvidíme v pokračování, těším se.

  4. Treba se po rannim sjezdu Prokopakem potrebuje zahrat :-)
    Taky jezdim z P8 na Pankrac pres Letnou a Kavky, i kdyz by se dalo bez kopcu po magistrale. Jinak Prokopak je fajn, obcas tudy jedu nahoru na Stodulky…

  5. Shodou okolností jsem tudy po dlouhých letech šel v neděli s rodinou pěšky. Naprosto otřesný zážitek, i když jsem byl duševně připraven na to, že tam bude „Václavák“. Naprosto pekelným to činili bezohlední cyklisté, všichni ti s dovolením vyjebaní víkendoví spajdrmeni v oblečcích, co se řítí z kopce (ale i do kopce) mezi houfy lidí bez ohledu na jakoukoli bezpečnost, no šílené. A to ani nemluvím o ruských spoluobčanech, co si tam rovnou dotáhli grily a rozložili se tam způsobem, jako kdyby to už všechno bylo jejich (to naštěstí jen na místech, kam se dá dostat bez delší chůze, tedy hlavně u příchodu z barrandovského sídliště, ale viděl jsem i jiný model nahoře na Velké Ohradě nad údolím, kam se rovnou dá zajet autem.

    Osvobozením byl Děvín a Ctirad, kam skoro nikdo nepáchne, protože to se musí pěšky do kopce.

    Ale to jen na okraj.

    Já někdy jedu domů Šáreckým údolím, ve všední den, kdy tam moc lidí není, takže to je asi podobné. O víkendu, má-li člověk silné nervy a nevadí mu davy, jen pěšky.

  6. Jo, jinak to působí velice lákavě, jsem velkým příznivcem řeky, lodí a přívozů. Rád slyšlím, že P3 je příjemné svezení. Já když jedu přes tu Šárku, přejíždím podbabským přívozem, a to je docela často, ale jednak nemám lítačku (protože jsem celoroční městský cyklista, že), takže musím platit 24 Kč, jednak je ta loď tak blbá, že je hrozně nepohodlné se tam s tím kolem nacpat (jednou jsem tam dokonce utopil kus předního světla, když se při manipulaci rozšroubovalo a – zjevně – žbluňklo do řeky).

  7. Jo, s tim privozem souhlasim. Je to skvela vec a je pekne, ze jsou to takove „stylove“ lodky, ale s kolem – kor, kdyz se nas tam sejde vic – je to trosku…dobre…dost neprakticke. Mozna, kdyby mohl byt aspon jeden z tech na severu (Sedlecky nebo Podbabsky) radsi neco jako pram. Bez strisky, kam by se dalo snadneji nastoupit a treba tech kol tam naskladat vic, bylo by to lepsi – super privozy maji v Nemecku na Labi, ale tam je to trochu v jinych dimenzich a slouzi i pro auta. To bych tu v Praze radeji nezavadel :-)

  8. No, tak tohle bych teda vzal přes Barranďák nebo možná už ze Stodůlek Jeremiášovou a Radlickou a tu druhou část jednoznačně Vršovickou. No ale třeba má někdo rád zbytečné kopce…

    Lei:
    > Naprosto pekelným to činili bezohlední cyklisté, všichni ti s dovolením vyjebaní víkendoví spajdrmeni v oblečcích, co se řítí z kopce (ale i do kopce) mezi houfy lidí bez ohledu na jakoukoli bezpečnost, no šílené.

    Už jsem tam pár let nebyl, ale před těmi lety existoval alternativní pohled: Naprosto pekelným to činili bezohlední chodci, co neví, jak se chodí po silnici.

Další z rubriky

Soutěž Do práce na kole startuje již podeváté 5

Spolek Auto*Mat (PNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) pořádá v květnu již devátý ročník..více

KOLárna: budoucnost parkování u železničních stanic 8

Pod názvem KOLárna se skrývá nový koncept magistrátu na zřízení bezpečnějších úschoven kol při stanicích vlaku..více

Ochutnávka z For Bikes 17

Přinášíme vám krátkou ochutnávku z veletrhu For Bikes v podobě vybraných fotografií. Veletrh pokračuje v..více

Reportáž z obhlídky městských stojanů 7

18. 03. - Pavel Mašek - Inspirace
Při čtení příspěvku o Mapathonu jsem se proklikal až na historický článek o městských stojanech..více

reTyre: Recenze zipových plášťů na zimu 9

21. 02. - Peter Halaj - Inspirace
Původním cílem bylo přinést již třetí článek na téma plášťů od čtenáře Vlákno, který se..více

Na kole s kamerou 24

Pokud jezdíte v provozu, určitě jste se setkali se situacemi, které zažívat prostě nechcete. Těsná..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru