Zápisky z Wuhanu (1/2)

Měl jsem příležitost strávit pět dnů v čínském velkoměstě Wuhan, dělím se tedy s vámi o zápisky z tohoto pobytu. Budou méně o cyklistické dopravě a více o dopravě ostatní, městě, urbanismu a Číně obecně, ale věřím, že i tak je jejich umístění zde, na Prahou na kole, tím nejvhodnějším.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jen několik historických areálů a starých čtvrtí přerůstají moderní věžáky.


Geografie

Wuhan je hlavní město čínské provincie Hubei, ležící ve vnitrozemí, zhruba na půli cesty mezi Pekingem a Hongkongem. Vznikl jako trojměstí Wuchang – Hankou – Hanjang, oddělené dlouhodobě řekami. Město má 10,5 milionu obyvatel, jeho rozloha je přitom srovnatelná s Prahou, okrajové čtvrti leží do 30 km od centra, nesrovnatelná je ovšem hustota zastavění. Staré čtvrti s úzkými uličkami a jednopatrovými domy i několikapodlažní zástavba minulého století jsou rychle nahrazovány v průměru třicetipatrovými věžáky, jejichž dostupnost se město snaží zajistit zuřivou výstavbou nových silnic a linek metra.

wuhan_mapa


 

Tempo výstavby se stupňuje: první most přes více než kilometrovou řeku Jangtze byl postaven v roce 1957, druhý v roce 1995. Dnes se jich přes řeku klene celkem devět a podbíhají ji dvě linky metra. Infrastruktura přitom nestíhá pobrat zejména v posledních letech silně narůstající objem automobilové dopravy. Wuhan, společně s dalšími čínskými městy, tak zažívá v posledních deseti letech motoristický boom ne nepodobný tomu, který zažívala Praha mezi roky 1993 a 2000.

Podnebí a lidi všude

Do Wuhanu jsem přiletěl v polovině července. V Pekingu jsem zažil dusný deštivý den a nutno říct, že děsivé pověsti o znečištění tamního ovzduší rozhodně nepřehánějí. Na ulici jsem se cítil jak v uhelné sloji a na jazyku jsem vnímal zrnka prachu.

Wuhan je proti tomu docela v pohodě, podle místních proto, že zde působí spíš hi-tech průmysl než průmysl těžký. Hlavním znečišťujícím faktorem jsou zde podobně jako v Praze osobní auta. Vedra dosahující až 38 °C se dala díky všudypřítomné klimatizaci celkem snášet, navíc bylo možné kdekoliv zakoupit balenou vodu nebo limonádu. Ze spotřeby plastových půllitrovek, která tam musí být, mě ale docela mrazilo.

Staré čtvrti

Čína je lidnatá a Wuhan samozřejmě též. Množství lidí na ulicích je enormní, potkáte zde nejen všudypřítomné prodavače, ale také množství uklízečů, správců vjezdů či vrátných, lidí bránících ve špičce špatnému přecházení natahováním provázků na hranici přechodů. Obsluha jedné stanice metra čítá až osm osob: dva výpravčí, dva až čtyři bezpečáky a uklízeče. Zvlášť ve starších čtvrtích naleznete mnoho obchodů, bister a prodavačů buď přímo na ulici, nebo svou provozovnou do ulice vrůstající.

V centru dodnes najdete uličky široké dva až pět metrů, s obchůdky velikosti garáže jedním vedle druhého a s prádlem schnoucím na šňůrách zavěšených přes ulici. Hlavní třídy již ale byly vesměs přestavěny, jen místy zůstává relikt v podobě několikapatrového domu z poloviny minulého století, s přízemím provedeným stejnou řadou malých obchodů.

Starší obchodní ulice jsou tím nejživějším, co ve městě najdete. Jejich zanedbanost, daná jak malým důrazem Číňanů na vnější pořádek, tak tím, že většina je odsouzena k přestavbě, je ale očividná. Některé domy například mají ještě fungující obchody a přitom již zatlučená okna, jinde naopak zatloukli obchody, přestože ve vyšších patrech zůstávali do posledního dne před demolicí vytrvalí nájemníci.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Staré obchody vlevo jsou otevřené, o dům dál, před vestibulem metra, ale už byly zavřeny. Za stromy naproti prosvítá nové klimatizované obchodní centrum.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Vedlejší ulice odbočující z ul. Wuluo je zatím ověnčena obchody. Zatím.


Modernizace města a parter

Modernizace města probíhá obrovskou rychlostí. Třicetipatrové věžové domy rostou podél hlavních ulic stejně jako sídla korporací a veřejné budovy. Obchody přímo v ulici jsou nahrazovány vyklimatizovanými krychlemi obchodních domů, které jsou s řadou vzrostlých stromů možná příjemnější na pobyt než klasická ulice, ponechávají ale pak uliční parter před sebou zoufale pustý. Jsou ale i výjimky, kdy je postaven nový dům metodou patra obchodů do ulice, pár kanceláří a nad tím vším se trochu odsazená dozadu teprve tyčí třicetipatrová věž nájemních bytů.

Prošel jsem si několik kilometrů místních bulvárů a pozoroval, jak do očí bijící je v zalidněném městě rozdíl mezi kusem ulice s funkčním a nefunkčním parterem. Veřejné budovy, hotely či podobné objekty, uzavírající se před ulicí rádoby monumentálním vchodem, zabírají zbytečně cenné desítky metrů nároží, které by pro komfort procházejících měly být využity pro obchody. Je přitom zřejmé, že uzavíráním nových obchodů do krytých center bude tento trend pokračovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nová zástavba kilometr od centra: sídliště, úřady a stanice metra. Vše je o řád větší, udělat zde dobrý parter je tudíž o řád obtížnější.


Zkušenost pro Prahu

Troufnu si nyní předložit kacířské myšlenky, za které mne mohou zatratit zejména lidé, kteří bojují proti přemrštěným domácím developerským projektům.

1. To, jak příjemně či dobře se na ulici žije a pohybuje, neovlivňuje nijak zvlášť výška domů kolem ní. Je skoro jedno, jestli domy mají pět nebo třicet pater. Daleko podstatnější je, jak funguje parter, zda je čelo domu v uliční čáře a jak domy působí do ulice v prvních dvou, třech patrech. Výš se stejně nikdo nedívá.

2. Uzavírání obchodů do obchodních center snižuje potenciál ulic a je zločinem na veřejném prostoru. Kolik kilometrů obchodních tříd bychom mohli v Praze získat, kdyby se třeba jen obchodní centra v rostlém centru „rozvinula“ do podoby obchodů uličního parteru?

3. Zvýšení hustoty zastavění samo o sobě nemusí být problém. Problémem je, když se to udělá špatně z hlediska veřejného prostoru a odstřelí to zeleň. Proč je takový problém udělat do ulice živý obchodní parter a za věžákem potom zelený, poloveřejný vnitroblok?

A mimochodem, zaplácnout cenné metry parteru slepou zdí, parkováním a vjezdem do podzemních garáží je možná to nejhorší, co může nový dům udělat. Nepřináší potom svému okolí žádnou přidanou hodnotu a je pochopitelně odmítán. Obavy z nárůstu automobilové dopravy v lokalitě by se pak měly řešit nikoliv zřizováním tolika parkovacích míst, kolik je jen možné, ale naopak tím, že se u nových domů v centru trvalá parkovací stání prostě nepostaví a noví nájemci budou muset počítat s tím, že život ve městě znamená používat auto jen tehdy, kdy to opravdu jinak nejde.

Příště ale zpět do Wuhanu, v dokončení článku se podívám na to, jak funguje zdejší doprava, včetně té cyklistické.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

I zmodernizovaná ulice může být živá a rušná, když se postaráte o to, aby tam lidi měli proč chodit a neměli to daleko.


Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Další ze série: Wuhan

Komentáře - uzamčeny

  1. To je možná hodně individuální – já prostě zástavbu vysokými domy nesnáším, všechny ty pražské činžáky, kde člověk v ulicí nevidí dál než nad hlavu, jsou mi odporné, natožpak tyhle děsivé čínské džungle.

    Jinak v ČLR jsem prochodil a na kole projezdil – při přesunech někam, kam jsem chtěl či potřeboval – desítky, možná stovky kilometrů těchhle nových beznadějných předměstí, sterilních, zaprášených, občansky nevybavených, bez chodníků, s „monumentálními“ namachrovanými baráky, všude zoufale daleko, a říkal jsem si, to je teda konec, takhle si představuju urbanistické peklo. V ČLR na lidských měřítcích v současnosti nikomu nesejde (i když tu a tam vystoupí nějaký odborník, který přece jen poukazuje na to, že současný model není tak úplně nejlepší), vše je ve vleku velkých peněz, korupce a megalomanství, navíc bez nejmenší participace veřejnosti, a pak to vypadá, jak to vypadá. Jediné, co bylo na všech čínských městech, kde jsem byl, hezké, byla historická centra, ale ta jsou dneska prakticky – bez diskuze – vybourána a vymazána z paměti. Psal jsem o tom kdysi článek pro Dějiny a současnost, o Pekingu, což je jeden z nejtragičtějších příběhů, ale zároveň taky místo, kde, i když marně, vznikla opozice z řad veřejnosti. O osudech starého města a zejména hradeb vznikla i slavná kniha, která je docela i dobrou kronikou politických zvratů v Číně a přístupu např. Mao Ce-tunga k urbanismu (- jak stál na bráně Tchien-an-men a básnil o tom, jak jednou bude Peking plný komínů, aby nebyl jen konzumentem statků vyrobených lidem, nýbrž konečně i výrobní základnou; což, povedlo se to dokonale…).

  2. Lei: Tohle nepopírám. Právě parter je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které dělají město. A myslím, že víc, než podlažnost.

Další z rubriky

Pozor! Žena na kole! 3

19. 08. - Markéta Fillerová - Inspirace
Přenesme se nyní v duchu do Anglie ve viktoriánské době. Cyklistika teprve začínala a pomalu..více

Nákladní cyklistika na For Bikes 2019 27

Jarní veletrh For Bikes se nesl v náladě postupující nadvlády elektrokol, která v podstatě válcovala..více

Co za cykloinfrastrukturu již v roce 2019 v Praze vzniklo 22

19. 07. - Martin - Inspirace
V posledních měsících se o cyklistice hodně mluví a z počtu připravovaných investic se dá..více

Rekonstrukce lávky na Roztylské usnadní léto cyklistům na Jižním Městě 10

10. 07. - Pavel Mašek - Inspirace
Od podzimu 2018 do jara 2019 probíhala kompletní rekonstrukce lávky na trase A217 podél ulice..více

Inspirace z vídeňské periferie 5

Vídeň je městem, které stále inspiruje. V dokončení sbírky postřehů z letošní návštěvy využiji toho,..více

Inspirace z vídeňského centra 3

Vídeň je městem, které stále inspiruje – i při desáté návštěvě tam narazíte na něco,..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru