Co udělat, aby se na kole nejezdilo na červenou?

Nebral jsem to na lehkou váhu. Byl to jediný přestupek, ke kterému jsem v rámci cyklistické etikety prosadil jednoznačně odmítavý postoj. Ne, že by se to dělat nedalo, ale až na velmi vzácné výjimky se bez toho obejdeme, a dost lidí to navíc provozuje fakticky riskantním způsobem. A navíc to štve opravdu každého, protože v dané situaci jen ten, kdo se toho dopustí, ví, nakolik je to (ne)bezpečné.

Jízda na červenou

Jízda na červenou

Jízda na červenou se v Praze rozmohla až příliš. I v situacích, kdy to rutinně vytváří skoronehody. Ano, cyklistická etiketa říká, že na červenou se nejezdí. Jenže přesvědčte lidi, že je správné na červenou nejezdit…,

  • když za dobu, co čekají na jedné křižovatce na zelenou, by mohli být o dvoje světla dál,
  • když se za standardní způsob, jakým má cyklista křižovatku překonat, považuje buď fyzikálně nemožný rychlostní upgrade na auto, nebo naopak rychlostní degenerace v chodce,
  • když těžce vydobytý speciální signál svítí cyklistovi zeleně po skvělé tři vteřiny, zatímco souběžně jedoucí auta mají zelenou půl minuty,
  • když ze směru, odkud ke křižovatce už dvacet let přichází značená cyklotrasa, nevede signalizovaný vjezd,
  • když i každý signalizovaný přejezd pro cyklisty začíná tlačítkem, které vás stejně donutí s kolem zastavit,
  • když polovina magnetických smyček v jízdních pruzích cyklisty ignoruje…

… zkrátka když se signalizace chovají, jako kdyby byl cyklista dvaadvacáté kolo u vozu, které si přece „vždycky nějak poradí“.

Ne, v takovémto prostředí skončí i ten sebeopatrnější u toho, že občas tu červenou dá. A občas je u toho vidět, což je ten hlavní malér. Cyklisté se totiž zpravidla nechtějí nechat zabít a míra zavinění nehod s jejich účastí při vzájemných kolizích s auty je v Praze 40 %. Problémem jízdy na červenou je především to, že všichni ostatní moc dobře vědí, že si takovou jízdu či přecházení zpravidla dovolit nemohou — a už nevidí ty situace, kdy si je cyklista dovolit musí. Ano, mnozí cyklisté jezdí na červenou jako pitomci. Ale bylo by jich méně, kdyby se k nim tolik světelných signalizací jako k pitomcům apriorně nechovalo.

Pojďme se tedy podívat, co se dá dělat pro to, aby se světelné signaizace v Praze chovaly k cyklistům přívětivěji.

jm_prejezd_vypich

Čekací doba na Vypichu běžně dosahuje minuty až dvou. Přednost mají auta.

Trocha dobré praxe

Jako úvodní „must read“ je žádoucí podívat se na článek o tom, jak to dělají ve městě, která má v Nizozemsku nejlépe vyladěné světelné signalizace. Dozvíme se tam pár zajímavých postřehů:

  • Všechna přijíždějící vozidla jsou jednotlivě sledována přihlašovací detekční smyčkou (pro auta 60 m před křižovatkou, pro kola 25 m).
  • Síťový přístup s definovanými prioritami pro jednotlivé dopravní prostředky na určitých křižovatkách.
  • Velmi těsné vyklizovací doby. Někdy svítí zelená napříč ještě ve chvíli, kdy delší vozidlo křižovatku neopustilo.
  • Preference vozidel veřejné dopravy je ovlivněna tím, zda jedou vůči jízdnímu řádu v předstihu nebo mají zpoždění.
  • Zelená je signál ke startu – nemusí svítit, když křižovatku opouštíte. Ani při přecházení.
  • Cyklisté se do křižovatky přihlašují smyčkou dvacet metrů před ní, ne zmáčknutím tlačítka na sloupku metr před ní.
  • Zelená vlna a vzájemné pevné provázání křižovatek se téměř nepoužívá, lepší je, když systém reaguje přímo na konkrétní vozidla. Když se to udělá dobře, je efekt stejný jako u „zelené vlny“, ale nabídne větší kapacitu. To platí i pro „zelenou vlnu“ pro cyklisty.
vaclav-kriz-delft-ikea (2)

Zelená jim padá automaticky (foto Václav Kříž).

Samozřejmě, v Praze se hraje na trochu jiném písečku, s jinými absurditami v dopravních předpisech a normách, jiným zvykovým právem a jinými metodikami pro řešení světelných křižovatek. Jsme tu v léta pečlivě budované situaci, kdy motoristé neočekávají, že by z přidruženého prostoru mohlo na křižovatku do kolizního směru proniknout cokoliv, co se předtím alespoň na deset vteřin nezarazilo o tlačítko. Křižovatky jsou pečlivě vyladěné na maximální kapacitu pro IAD a často jedou na hraně. Komfort cyklistů a pěších je upozaďován.

Trocha chytristiky

I tak by ale šlo pár věcí udělat, aby se omezilo mačkání tlačítek a vyčkávání na zelenou. Některé úpravy dokonce nevyžadují nic víc, než pozměnění algoritmu.

1) Nechat padat zelenou fázi samovolně v každém cyklu, kdekoliv je silná frekvence cyklistů a nesníží to fatálně propustnost křižovatky.

Zpravidla tam, kde jde souběžně zelená pro chodce, případně kde je po příjezdu videodetekce, která stejně eliminuje nutnost tlačítko mačkat. Zelená fáze může padat jen v určitých denních a ročních obdobích, případně v určitých dnech v týdnu. Dobrým kritériem může být třeba využití fáze cyklistou ve 30 % případů, jestliže její zařazení vůbec neovlivňuje kapacitu křižovatky, a zhruba 70-80 % využití fáze v případě, že zelená na přejezdu má na kapacitu křižovatky nějaký vliv.

Kde je cyklistů opravdu velká frekvence a současně je požadavek na maximální propustnost pro IAD, tam je naprosto nutné přistoupit ke zřízení detekce před příjezdem ke křižovatce (viz dále).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Třeba tady na Vídeňské, kde v sezóně k semaforu přijede nějaký cyklista prakticky vždycky, a místo je přehledné.

2) Kde je frekvence cyklistů nízká nebo velké rezervy v kapacitě, zahájit fázi pro cyklisty okamžitě po přihlášení.

Samozřejmě, pokud tam zrovna není nějaká nezbytná fáze, preferovaná tramvaj, nebo tak něco. Vtip je v tom, že malý počet cyklistů (například jeden za několik minut) zásadně nesníží celkovou kapacitu křižovatky, ale všem cyklistům se tím čekání zkrátí v průměru tak o půl minuty.

3) Zvolí-li na souběžném přechodu a přejezdu výzvu chodec, aktivuje se současně i výzva pro cyklisty (a naopak).

Toto opatření je možné i tam, kde jsou kolizní odbočení před přechodem, pokud zelená cyklistům i chodcům padá současně. Zajistí se tak, že cyklistovi, který přijíždí „právě včas“, padne zelená, i když by si výzvu nestihl zmáčknout. Odbočující řidiči současně reagují na přítomnost chodce, a tudíž se nemohou chovat, jako by v odbočení nikdo nebyl.

Fungovat to může i obráceně, což je prospěšné zvlášť tehdy, mají-li chodci delší, kolizní fázi. Projíždějící cyklista tak aktivuje zelenou chodci, který si v jejím průběhu ke křižovatce pohodlně dojde a nemusí se nervovat, zda se mu zelenou pro sebe podaří ještě aktivovat. Vhodné místo: Chodov v Parku, Krčské nádraží.

jm_aargentinska_semafor_kombi

Důslednějším řešením je rovnou sloučení signálu pro pěší a cyklisty. Tak lze upravit snadno i mnohé stávající křižovatky, kde přejezd zatím vůbec není.

4) Zrušit signalizaci přechodů na ramenech křižovatek sloužících pouze k odbočení vpravo.

Zejména na menších křižovatkách a u odbočení do vedlejších ulic je řešení se zvláštní zelenou na odbočném rameni velmi nevhodné i pro chodce, kteří pak musejí vždycky čekat. O cyklistech nemluvě. Takovéto řešení umožní překonat dvojici přechodů a přejezdu na jednu fázi, přičemž nyní platná legislativní úprava nedělá řidičům problém: na nesignalizovaném rameni jim cyklista stejně musí dát přednost. Vhodnými lokalitami by byly (v případě legalizace navazujících chodníků) například křížení Michelské a Ohradní, nebo křižovatka Türkovy a Lešanské.

5) V nočním období slabšího provozu semafory až na pár výjimek důsledně vypínat.

6) Ještě důležitější je ovšem nestavět další a další signalizace zbytečně. Před tím varoval už v roce 2007 Martin Šubrt.

Přihoď trochu asfaltu…

Druhou fází jsou stavební úpravy. K tomu také nepotřebujeme měnit legislativu. Možná na to nebudeme mít normy, ale to snad není zločin.

7) Křižovatky, ke kterým cyklisté přijíždějí v přidruženém prostoru nebo ve vyhrazeném pruhu, vybavit detekcí ve 20 až 30 metrovém předstihu..

Současně je nutné zajistit, že pokud nebude problém, dostane cyklista zelenou hned a bude tedy přejezdem moci projet bez zastavení. Na křižovatkách s velkou rezervou kapacity zajistí takové řešení průjezd na kole prakticky bez čekání. Na křižovatkách s malou rezervou kapacity umožní tato detekce vkládat fázi pro cyklisty jen tehdy, je-li potřebná. Na křižovatkách s velkou frekvencí cyklistů dokonce může takové řešení umožnit přidržení cyklistické fáze o několik vteřin, blíží-li se ke křižovatce další cyklisté.

Detekce může být umístěna i ve vyhrazených cyklopruzích v těsném souběhu s auty. Podle informací z Nizozemska i dle našich pražských zkušeností se sčítači cyklistů v hlavním dopravním prostoru je to technicky možné. Když dokáže sčítač na třídě Dukelských hrdinů odlišit cyklistu od auta, dokáže to i detekční smyčka před křižovatkou.

8) Zajistit, aby zelená na přechodech a přejezdech svítila po celou dobu, co svítí zelená na souběžné komunikaci – pouze s ohledem na odlišnou vyklízecí dobu.

Realizace tohoto (v Nizozemsku standardního) opatření je ale vhodná jen tehdy, jsou-li tomu odpovídající rozhledové poměry a jsou-li odbočující vozidla před přechodem a přejezdem dostatečně zpomalena. Například na křižovatce u Krčského nádraží není takové řešení vhodné, vzhledem k tupému úhlu odbočení vozidel od Jižní Spojky, která zde mohou jet prakticky bez zpomalení. Opatření se tak jeví vhodné spíš na přejezdech přes vedlejší ulice s menší frekvencí, kde bude mít jednak větší pozitivní efekt a jednak je zde možné odbočky stavebně zklidnit malými poloměry odbočení.

Problémem je i to, že chaotická domácí legislativa neřeší odbočování dle logického pravidla „dej přednost všemu, co se před odbočením pohybuje tebou rovnoběžně„, ale specifikuje složitou matici vztahů, kde mají odlišná práva a povinnosti chodci, cyklisté na přejezdech, tramvaje, cyklisté v cyklopruzích a jiná vozidla ve vyhrazených pruzích. Bez změny legislativy tak nebude na většině nově upravených křižovatek daná úprava možná, a to jakmile budou na hlavní zřízeny zvláštní signály pro odbočení vlevo.

V případě lokalit zásadního zájmu jsou ale taková řešení možná i dnes, byť třeba za cenu regrese v provedení křižovatky. Pokud by se ale někde prováděla třeba „silniční dieta“ doprovázená zmenšením křižovatky, dá se o takové úpravě uvažovat už dnes.

…a trochu srozumitelnosti.

9) Existuje-li kdekoliv detekce příjezdu cyklisty, musí se cyklista jasně dozvědět, že byla jeho fáze zařazena.
Rozsvícení destičky na tlačítku detekce je fajn, když ale tlačítko není, je třeba najít jiný způsob.

10) Nemůže-li cyklista z nějakého důvodu aktivovat detekční smyčku svou přítomností, musí být na semaforu návod, jak má postupovat. Například vedení kola po přechodu. Byť takové cedule působí dost urážlivě, svůj praktický význam mají. A umístí-li se, přizná se tím alespoň natvrdo smutný fakt, že dopravní experti nebyli schopni vyřešit průjezd cyklistů jiným způsobem.

11) Vjezd cyklisty do křižovatky se zásadně neřeší tzv. “účelovým návěstidlem”

Máme ho už na dvou místech v Praze – schválně jestli vůbec víte oč jde, když se to neučí ani v autoškole a není to dokonce ani v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Kde se ale vyskytuje, je zmíněné návěstidlo doplněné tabulkou s návodem popisujícím srozumitelně, co má cyklista vlastně dělat a kdy vůbec smí do křižovatky vjet.

patockova_stresovicka_semafor_mapa-pnk_cut

Zde má být plnohodnotný trojsignál.

12) Vůbec, křižovatky musí být pro cyklistu návodné a srozumitelné, i když se na nich vyskytne poprvé v životě.

Aby cyklisté nekufrovali a nehledali bezpečný průjezd metodou pokus-omyl-prasárna-nehoda. Kodaňské řešení křižovatek funguje i proto, že je v celém městě stejné. Tedy i u nás by měly být přes křižovatky plošně zřizovány vyhrazené pruhy a piktokoridory, a tam, kde je situace složitější, pak navigační cedule. Všimněte si třeba, že na tak rozlehlé křižovatce, jako je na nábřeží Kapitána Jaroše, žádné směrové šipky nenajdete.

A nějakou tu důstojnost na konec

Jak vidíte, je toho opravdu hodně, co je možné provést, aniž by se třeba jen sáhlo na zákon o provozu na pozemních komunikacích. A udělá-li město úpravy alespoň na některých notoricky známých místech, může spustit informační kampaň sdělující, že chodci a cyklisté se od nynějška nemusí alespoň na některých křižovatkách cítit jako občané druhé kategorie. Potom ta část cyklistů, která pracuje s principem “signály na nás dlabou, můžu dlabat na signály”, bude mít racionální důvod začít ty signály brát na vědomí.

To vše za důstojného dohledu policie, který se neomezí na Vyšehradský tunel a jízdu pod železničním mostem na Výtoni. V Praze by bylo žádoucí mít více hlídek policie na kolech. Jednak si to policisté sami vyzkouší a jednak cyklista konečně ztratí pocit nepostižitelnosti z toho, že policii pěší i v autě snadno ujede.

Takže až pojedete po Praze autem, a nějaký cyklista vám to na červenou střihne šikmo přes křižovatku přímo před nosem, neptejte se, proč je to takový vůl. Spíš se pokuste přijít na to, jak by ta křižovatka měla vypadat, aby ji i „takový vůl“ projel legálně a na zelenou. Možnosti tu rozhodně jsou.

Jezdíte na kole na červenou?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Nedávno mne Vypich opravdu pobavil, čekal jsem zhruba ty dvě minuty, tramvaj nejela žádná, autobus také ne, v křižovatce stála kolona automobilů… V duchu jsem si říkal, že jsem vážně tydýt, že jsem nejel dál v provozu (přijel jsem po Patočkově spolu s auty valícími 70). Moc krásně inteligentní křižovatka. Dobrý zážitek doporučuji rovněž na Špejcharu (myslím, že jsem ho tu už někde v komentáři psal) – tam jsem odhadem čekal také minimálně minutu a půl, za tu dobu nejela jediná tramvaj a auto projelo myslím jedno, možná dvě a když jsem po té věčnosti dostal tedy slavnostní zelenou, musela kvůli mé maličkosti zastavit tramvaj, které padlo stůj. Styděl jsem se… Ale copak za to můžu? :)
    Článek je pěkný, bohužel téma je vlastně stále stejné – kdyby se chtělo, tak by se dokázalo leccos…

  2. Co dodat. Červenou dodržuju vesměs důsledně, ale právě jen z toho důvodu, že zbytečné prasení není nejlepší reklama pro cyklisty (akorát že jsem ve zřejmé menšině); na přechodu je to z principu šikana chodců, aby co nejmíň překáželi motorové dopravě, a když jdu pěšky, červená mě moc nebere.

    Jediná výjimka je rameno Blanky na Prašném mostě u ulice Pod Hradbami, tam na to peču. Abych kvůli asi dvouvteřinovému přejezdu čekal, než se to semafor umoudří, v liduprádzném okolí, to asi ne. Já jsem tu křižovatku takhle nezprasil.

  3. K bodu 9): Na některých křižovatkách (např. Hybersnká x Havlíčkova nebo Čechův most x Dvořákovo nábřeží) je detekční kamera, která má na sobě malou diodu, která se rozsvítí, když něco detekuje. Takže někde se dá detekce poznat i takto.

    Jinak mě ještě docela štvou křižovatky, kde pro cyklisty nefunguje přihlašovací detekční smyčka (alespoň tak si jejich chování vysvětluji). Pak se stane, že jedu plnou rychlostí k semaforu na kterém je zelená jen proto, aby mi kousek před ním padla červená a já musel prudce brzdit. Jakmile ale zastavím před semaforem, tak se na semaforu opět rozsvítí zelená.
    Stalo se mi to například v noci v Budějovické. Takové chování je vážně jak naschvál.

  4. Lei: Na tom cyklopřejezdu dostanu zelenou obvykle tak během 5 sekund, takže mi to přijde docela v pohodě, a tlačítko si většinou pro jistotu zmáčknu (pokud tam není úplně pusto prázdno).
    Každopádně předsunutá detekce by tam určitě pomohla. Přidal jsem k tomu podnět na Cyklisty sobě

  5. Velmi zajímavé, pár poznámek:
    * Poměr poptávky po kapacitě křižovatky auto:kolo se pohybuje okolo 10:1 až 100:1, takže ochota měnit něco pro kolo preventivně se ztrátou času je vždy velmi nízká.

    * Automatická detekce ano, ale kde vhodně před křižovatkou detekovat cyklistu a jak jednoznačně určit poptávku po směru jeho jízdy?

    * Smyčky používané na vozovce jsou velmi orientační ukazatel poptávky, ale jednoduchý, zaběhnutý, levný a … značná část roky už nefunguje.

    * Detekce 30 metrů před křižovatkou znamená 6 sekund na změnu signálního plánu, což je čas tak sotva na vyklizení vozidel, která mají do té doby volno, o vyklízení chodců nemluvě. Při cyklu 100 sekund vytížených průsečných křižovatek to do pranice mnoho nepřináší.

    * Něco podobného se řešilo na TAČR: „Dopravní telematiky pro zvýšení bezpečnosti cyklistů a chodců v silničním provozu“

  6. hanoj: Byl by někde výstup z toho TAČRu?

    *) Jsou tu ale kroky, které kapacitu křižovatky nesníží.

    **) V Nizozemsku to umějí. Rychlost a směr jízdy cyklisty určí díky zdvojené smyčce (vzor sčítače). A nejistota v tom, kam cyklista v křižovatce zamíří, zase není tak velká (zpravidla tam těch přejezdů není víc než jeden, v nejhorším může odbočit vpravo, a v takovém případě není zelená rovně na škodu, pokud přijmeme, že je normální, že auta jedoucí přímo mají tou dobou také fázi).

    ***) To je přesně akorát na vyklizení vozidel. Přínos vidím v mimošpičkových časech, kde se čeká kolem minuty na prázdných křižovatkách.

  7. > Co udělat, aby se na kole nejezdilo na červenou?

    Zrušit buzerační semafory, které mají defaultně červenou a zelenou hodí až na detekci, která pomalu reaguje na cyklisty, a Eltodo na to i po několika upozorněních peče.

    Dále doporučuji zaměřit se na podobně buzerační křížení s dráhou. Například přejezdy, které blikají celou dobu co vlak stojí ve stanici (Netřeba), nebo minutu blikají, pak jdou dolu šraňky, pak se minutu čeká, pak teprve jede vlak (Černošice), pak se dvě minuty čeká, pak jede další vlak (Řevnice), a pak se teprve může jet, krásně vychovávají k respektu.

    > ale až na velmi vzácné výjimky se bez toho obejdeme

    Bez ostatních taky a penalizace je většinou podobná (energie na zastavení, max. 1 minuta časová ztráta).

    > A navíc to štve opravdu každého, protože v dané situaci jen ten, kdo se toho dopustí, ví, nakolik je to (ne)bezpečné.

    Ne. U uvedeného buzeračního semaforu to podle mě vidí všichni, navíc často (v noci) široko daleko nikdo není, takže to nemá koho štvát.

    Btw. já když se s někým zakecám o cyklistech, tak ve většině případů zmíní, že mu vadí, že jezdí po chodníku. O semaforech jsem neslyšel ani jednou.

    > V Praze by bylo žádoucí mít více hlídek policie na kolech.

    Jo! Více buzerace pro všechny! Hlavně v situaci, kdy by vynucování zákona (např. povinnosti využít stezku pro chodce a cyklisty nebo 10x slézt z kola na přerušeních typu Michelská nebo Generála Šišky) znamenalo totální zneprůjezdnění Prahy pro cyklisty, to jistě velmi pomůže.

    Lei: „na přechodu je to z principu šikana chodců, aby co nejmíň překáželi motorové dopravě“

    Zajímavé, já vnímám semafory pro chodce jako velkou výhodu i pro sebe (ofc jezdím na kole).

  8. Možná by se mělo začít už u přechodů pro chodce. To je občas k zbláznění, když člověk přijde k semaforu těsně před tou správnou, bezkolizní fází (případně během ní), ale protože si nestiskl tlačítko v dostatečném předstihu, musí čekat celý cyklus.

    Tlačítka bych prostě zrušil všude až na místa, kde to urychlí vstup chodce na přechod / cyklisty na přejezd. Tj. defaultní nastavení zelená pro chodce v každém cyklu v té správné fázi – a ne naopak, jak je tomu teď. A stává se to bohužel nějak silným trendem a další a další otlačítkované přechody se budují.

    K té detekci: při příjezdu k nábř. kpt. Jaroše po Dukelských hrdinů to, myslím, dříve cyklistu detekovalo a rozsvítil se ten displejíček nad tlačítkem, teď už to takhle nefunguje. Víte někdo, proč to?

  9. Takže až pojedete po Praze autem, by bez autem byla lepší:)

    Z auta jsem cyklistu projíždějícího červenou ještě neviděl, z kola už mockrát.

    Jinak vlastně fajn všezahrující článek, snad jen dodat, že když člověk jezdí déle jednu trasu, tak už vlastně zná rytmus většiny semaforů a dá se tomu docela dobře přizpůsobit.

  10. Ještě mě pobavila ta zmínka o policistech na kolech. Třeba cyklohlídku MP na Barrandově potkávám zásadně když jede na chodníku:o)

  11. Zcela pravidelně jezdím na červenou, po té co jsem začal využívat cyklostezku v Hybernské, na níž mě upozornil pan Škromach. Z nějakého důvodu je tam instalován semafor, před přechodem, při odbočení z Havlíčkovy od Masaryčky. Při odbočení dávám přednost chodcům, to je zcela jasné a funkční řešení většiny křižovatek v Praze. Ale abych si vyčkal jeden semafor a za rohem musel čekat na prázdném přechodu na druhý, na to můžu a budu kašlat i nadále.

  12. Matěj , to by mě docela zajímalo, proč tam je :)
    Pokud si pamatuji, tak na prahounakole byl při otevření Hybernské velký článek, kde se uvádělo, že o podobu téhle konkrétní křižovatky se vedly dlouhé debaty :)

  13. Předpisy hodně dodržuji, na trase do práce a zpět jsem si nastavení semaforů na ELTODU vybrečel. Teď je tu ale rekonstrukce, takže musím jinudy a fakt nemám sílu na to, abych ty dva další semafory s ELTODEM vybojoval, i když byli vstřícní a slušní. Tak se rozhlídnu, případně nechám přejet auta, abych někoho nepobuřoval, a pak to holt projedu na červenou. Pro úplnost děje se tak v noci (půlnoc a podobné časy).

    Nastavení semaforů schválně tak, aby byl průjezd co nejkomplikovanější je, bohužel, v Praze standardem. A neplatí to jen pro cyklisty nebo chodce, ale i pro auta a někdy i pro MHD.

    Jsem proti porušování předpisů, zvlášť když je to zbytečné. Pokud k tomu ale infrastruktura intenzívně vybízí? Příklady uvádět nebudu, bylo by jich hodně a přesahuje to rozumný rozsah příspěvku.

    Osobní zkušenost PČR by možná pomohla, ale pokud by nebyli limitováni časem, tak je to otázka. On se ten pochůzkář stejně nemůže vrátit na služebnu moc brzo, tak má to strávit opřený o semafor, pospáváním v autě na benzínce nebo jinak? Je placen od hodiny.

  14. Mimochodem semafor jen na ruční pohon na křížení A22 x V Podzámčí x Před Nádražím v Braníku je trestuhodný. Když nepřijedu dostatečně včas, tak stojím jak trubka jeden cyklus navíc. Přitom když mi padne zelená, na straně IAD se VŮBEC NIC!!! nezmění, tedy mají také zelenou a jen jim bliká oranžové světlo upozorňující na chodce a cyklisty. Tedy to tlačítko je jen a pouze buzerace a házení klackům pod nohy cyklistům a chodcům, protože když jedou / jdou ve stejnou dobu na červenou, nastavení světel pro IAD je totožné.

    Za této situace je těžké zlobit se na někoho, kdo to projede ve správný čas na červenou. To už tam mohou rovnou dát transparent zdravící chodce a cyklisty slovy „Nazdar blbče!“.

  15. Já to mám tak, že když jedu v hlavním dopravním proudu chovám se jako auto. Tedy červenou neignoruji.

    Ale když přijíždím z chodníku, který je cyklostezkou, tak se chovám jako chodec. Je volno, rozhlídnu se, jdu/jedu.

    Nicméně teď jsem začal porušovat i tu červenou z pozice auta. Konkrétně mám dojem, že mne nevidí zpomalovací semafor na 40km/h. Několikrát se mi stalo, že jel (kolem 30km/h) a skočila tam červená. na silnici jsem přitom byl sám. Nemáte někdo podobnou zkušenost, že by vás rychlostní radar zpomalovacího semaforu blbě viděl?

  16. No někdy se mi stává, že když jedu k semaforu na Mírového hnutí směr centrum, tak mi semafor ukazuje 45/20/35/15 a až když k němu dojíždím řekněme na 20 metrů tak ukáže těch zhruba +-25 co tam jedu….
    Řekl bych že je to tím, že se mu chvílemi schovávám za větvemi co koukají z lesa na silnici https://mapy.cz/s/15AHM

    ale je to teorie

  17. Ad Jirka a Újezďák – zpomalovací semafor
    Já bych to spíš viděl na špatnou detekci cyklisty jako je tomu i u ostatních semaforů.

    Já s ELTODO opravdu dobře pochodil a pochodili i jiní na stejném kontaktu. Problém je ten, že detekce cyklistů by měla být vyzkoušena už při přejímce nového semaforu a po jeho každém nastavení. Situace, kdy tak ELTODO vůbec nečiní a jen čeká, až jí špatnou funkci cyklisté oznámí, je šílená. Co naplat, že byli slušní a vstřícní, ale když těch semaforů je po Praze tolik!!!

    Další věc je, že ELTODO semafory čas od času znovu seřizuje, takže citlivost detekce cyklistů se mění. Naštěstí mi žádný reklamovaný semafor nezničili, ale je pravda, že se citlivost v čase měnila. Někdy na některých kolech nefungovala, pokud mělo kolo slabší světlomet anebo svítilo předpisově dolů na zem. Naopak pomáhá svítit přímo na kameru případně zvětšit se třeba rozpažováním, ale to už je opravdu potupná spartakiáda.

  18. Mimochodem nešlo by to přednést na pražské cyklokomisi, pokud ještě existuje? Myslím to, aby ELTODO při přejímce nového semaforu nebo po každé změně nastavení semafor otestovalo nejen na auta, ale i na cyklisty. Současnost je opravdu absurdní.

    Další varianta je udělat noční akci cyklisté sobě. Už jsem to jednou zdejší redakci nabízel. Jsem ochoten se zúčastnit a dotáhnout několik dalších semaforů do přijatelného stavu.

    Nejsem ale schopen ani ochoten dělat to sám a komunikovat s ELTODO každý špatně nastavený semafor, na který při jízdách po Praze natrefím. To fakt nezvládám. To raději přes den počkám na nějaké auto a v noci se rozhlédnu a projedu na červenou.

    Vím, že jsem po dlouhém zvažování podepsal zdejší etiketu, ale tohle přece nelze po nikom chtít. Když jedu autem, tak taky nestavím silnice, neopravuji dopravní značky a neřeším každý druhý semafor, který cestou potkám.

  19. Matěj: Ten zadní semafor u přechodu na křižovatce v Hybernské je tam proto, aby mohla svítit déle cyklistická zelená na příjezdu. Jinak by byly velmi dlouhé vyklizovací časy, tj. by padala červená dřív na prvním semaforu a i rychlý cyklista by musel zbytečně čekat před křižovatkou. Jak je ta křižovatka cik cak, tak je vlastně v tomhle směru dost dlouhá.

    Milan: A22 V Podzámčí mám nakoukanou a tam je vážně problém v tom, že příjezd od Jižní Spojky je skoro přímý a tak to řada řidičů ani nechápe jako odbočení vlevo. Tam by to bylo dost o hubu, automatickou zelenou bych tam nechal na dobu, kdy na to řidiči budou víc zvyklí. Ale mohla by tam být ta čidla, aby se nemuselo mačkat.

    Na cyklokomisi to jít může, ale tipuju že to tam dotáhnu nejdříve v listopadu či v prosinci, teď tam chodíme s věcmi urgentními po prázdninové pauze.

  20. Jinak za každého člověka, který dělá alespoň něco, jsem strašně rád, protože samozřejmě naprosto nestíháme řešit všechno. Signalizacemi jsme se tak třeba v AM zatím prakticky nezabývali.

  21. Vratislav: Pak je to, dle mého názoru, další adept na úpravu časování. Díky za vysvětlení, jsem rád, že to nebyl jen omyl :-D

  22. Zrovna teď jsem jel od Voctářovy rovně na Rohanské nábřeží (je tma T křižovatka ještě s ulicí U Rustonky) a říkal si, jak je absurdní tam čekat na červenou – k křižovatce je cyklopruh, za ní taky, v ní z nepochopitelného důvodu ne, auta mají svoje pruhy, takže když to projedu rovně, ani se neocitnu v jakémkoliv okamžiku v jakémkoliv bodě jejich dráhy – to tam jako mám čekat, kdyby z U Rustonky jel nějaký cyklista do cyklopruhu, tak ať se s ním nesrazím?

  23. Na č. na kole jezdím bohužel častěji, než je mému svědomí milé. Jezdím na č. např. přes nový přechod na Vypichu (ten už se tu řešil v článku i diskusi), nebo přes Patočkovu=Pod Královkou (kde to musím překonat diagonálně, tj. dva semafory, a přes tu debilní lávku a dvoje schody prostě nejezdím), u Národního divadla (opět diagonálně, od Mánesa na Újezd, minimum místa, maximum lidí a terénních segvejů).

    Vím, že předpis je předpis, ale: porušení předpisu cyklistou ohrožuje hlavně onoho cyklistu (a ten si ublížit a priori nechce), narozdíl od aut, která jezdí na červenou (a ta ublíží spíš chodci nebo cyklistovi). Nevím o jiném (automobilistickém) fóru, kde by se řešila jízda na červenou.

    Jinak jsem vděčen autorovi i ostatním, kteří se snaží s nastavením semaforů a smyček něco dělat, i když osobně bojuji radši za vedení stezek mimo silnice a semafory.

  24. No přeci jednoduše NEJEZDIT !!!
    Jak jednoduché….

  25. Na prosbu pana Vráti z jiné diskuse si dovolím poopravit několik nepravd uvedených v tomto článku. Je jinak psaný velmi čtivě a může působit dojmem, že je autor znalý věci, bohužel tomu tak ale není:

    1) nadpis sám o sobě je trochu zavádějící, v autě si málokdo dovolí jezdit na červenou jen proto, že dlouho čeká nebo nemá zrovna zelenou vlnu

    2) hned první odrážky v článku jsou zavádějící až lživé – tři sekundy signál svítit nesmí, udejte lokalitu, kde to mohu naměřit; chodci mačkají tlačítko a cyklisté přijíždějící z přidruženého prostoru (stezky, chodníku) ho mačkat nechtějí?; to že mohl být cyklista namísto čekání o dvoje světla dál snad platí i pro auta, podobně i pro chodce, pravda chodců chodí na červenou cca stejné procento jako cyklistů, vozidel ale nikoliv!

    3) trocha dobré praxe z Nizozemska navozuje dojem, že tu nic z toho nemáme, a přitom – velmi těsné vyklizovací doby jsou opravdu i v Praze, preference MHD dle nadjetí/zpoždění běžně funguje i zde, zelená opravdu i v ČR slouží pouze ke startu (nad čím se autor probůh pozastavuje??), nepoužívání zelené vlny je dle mého subjektivního názoru blbost, kvůli exhalacím a hluku, v Praze ale často nefunguje, tedy ve výsledku polovina vyjmenovaných věcí je i zde v Praze

    chytristika nebo blbistika?
    ad 7) detekce cyklisty 20 metrů před SSZ je dle mého názoru cca 5-8 sekund jízdy do tlačítka, to nemá opravdu smysl, za tu dobu nestihne řadič pro cyklistu udělat prakticky nic, natož zajistit průjezd bez zastavení. Nevím, jak si to autor představuje. Přidržovat cyklistickou fázi pro dalšího jednoho cyklistu? Nemyslíte, že to už je vůči počtu lidí cestujících v MHD (ale i v autech) trochu přes čáru?

    ad 9) nyní se objevují výzvové signály pro BUS, vozidla nic takového nemají, představujete si, že každému účastníkovi křižovatka rozsvítí nějaké světýlko, že o něm ví? Jasně, je to možné, ale vánoce trvají jen pár dní.

    ad 11) vjezd do křižovatky na účelové návěstidlo je standardní způsob signalizace, který ale i řidiči neumějí uchopit. Nad čím se zde pozastavuji je to, že tento způsob signalizace v Praze prosazoval jistý „cykloodborník“, kterému vděčíme opravdu za mnohé paskvily

    ad 12) srozumitelnost – to mi přijde jako totální fór, když vím jak cykloodborníci upravili křižovatku na nábřeží kpt. Jaroše a vídám tam pokaždé jezdce, kteří opravdu neví kudy kam, nebo to naopak vědí moc dobře, a proto jedou „po svém“

    Na závěr dodám, že chápu snahy vás všech o co největší krajíc pro cyklistiku, a obdivuji to, co jste si dokázali již vymoci, v poměru k tomu, kolik jezdců v Praze máme. Mnohé požadavky jsou ale absurdní a mne jako chodce dosti urážejí ;-)

  26. Jsem zejména cyklista, ale na kole jezdím stylem ala auto. Z mého pohledu jsou mnohá cykloopatření v pražských křižovatkách tak složitá a matoucí, že je zhusta nepoužívám a normálně se řadím a jedu jako to auto. Já chápu, že tohle není zcela běžné. Když náhodou jedu s manželkou, tak se musím chovat zcela jinak. Přesto bych se přimlouval za větší srozumitelnost a jednoduchost zejména těch červených pruhů před křižovatkou. V jednoduchosti je veliká síla.

  27. Tomáš z Prahou autem a pěšky:
    Rád bych se zeptal, v čem je nadpis zavádějící?
    Vaše subjektivní názory ponechám bez komentáře a na konkrétní dotazy nechť si odpoví autor, ale nerozumím tomu, proč je otázka co se dá udělat, aby se na kole nejezdilo na červenou, zavádějící. Proto, že někteří cyklisté na červenou nejezdí? To ta otázka přece nevylučuje?

  28. david

    no já ten nadpis v kontextu článku chápu takto :

    „cyklisté vlastně musí někdy jezdit na červenou,protože to jinak nejde“ a dodám k tomu takovou tu cyklomantru “ cyklisté musí někdy jezdit na červenou aby bylo kolo konkurenceschopné a protože to jinak nejde “ :)

    Jinak průměrný nájezd na kole za posledních deset let po Praze mám určitě přes 3500 km ročně a nikdy jsem vědomě nejel na kole na červenou , tak že jsem si jistý, že cyklisté na červenou prostě jezdit nemusí….

  29. Domnívám se, že nikdo by na červenou nejezdil nebo nechodil, kdyby po příjezdu/příchodu ke křižovatce dostal zelenou. To ale není fyzikálně možné, a jde pouze o hraní si na to, kolik z cyklu pro sebe urve ten který druh dopravy. Myslím si, že je opravdu laciné takto nadpis formulovat, zvlášť když polovina uvedených důvodů je buď sporná, nebo nepravdivá, a cyklistů jezdí prokazatelně nejméně ze všech, a to navíc řádově. Znovu opakuji, že chápu autorovu snahu, ale ta forma?

    Nepsal jsem, že je nadpis špatný, ale dle mého názoru je zavádějící ve smyslu, že tady vlastně všichni cyklistům hází klacky pod nohy a nic se pro ně nedělá. Já se ptám, co se udělalo třeba pro zlepšení podmínek chodců tam, kde přibyly cyklopruhy a zůstaly dlouhé přechody, nebo krátké zelené. Odpověď je nic.

  30. @tomas sice se prezentujete, jako „prahou autem a pěšky“, ale komentujete z pozice auta.

    Poslední otázka „Já se ptám, co se udělalo třeba pro zlepšení, …“ ja pak čistě řečnická. Neptal jste se na to ani se Vám nedostalo odpovědi „Nic“.

    Pokud byste se skutečně zeptal, tak třeba za mně je to poměrně jasné – chodec má mít ve městě jasnou přednost a infrastruktura by měla být navržena především pro chodce.

    Tedy s touto prioritizací:
    https://twitter.com/DaleCalkins/status/458736305170415616/photo/1

    Co sleduji články zde, tak toto plně zapadá do dopravní filozofie prosazované Auto*matem. Tedy zvrátit v Prazde desítky let trvající prioritizaci minoritní automobilové dopravy a přesměrovat rozvoj města k vyváženému mixu chodců, MHD, aut a cyklistů. Velmi mnoho aktivit lidí kolem Automatu směřuje i k podmínkám pro chodce. A ruku na srdce – problémem chodců nejsou většinově cyklisté, ale zpravidla ilegální parkování, rušení přechodů, nesmyslné cykly zelená/červená. A celkově filozofie – auta středem, chodec už si to nějak obejde.

  31. Tomáš z Prahou autem a pěšky:
    Odkud berete jistotu, že je to skutečně „nic“.

  32. Jirka: Já se přiznám, že mám asi trochu kontroverzní názor. Podle mě chůze v dnešních velkých městech (Praha+) nemá příliš mnoho aplikací, protože je na ni prostě všude moc daleko. Myslím, že čistokrevných chodců je minimum, a většina lidí, co zrovna jdou, se ve skutečnosti jenom přesouvá na MHD. Proto osobně chápu prioritizaci chůze z velké části jako prioritizaci MHD, a v souvislosti s tím, že MHD je v Praze přeprioritizovaná, už je toho až dost.

  33. @jenda vlne tak docela. Rano je chuze skutecne jenom koncova faze presunu autem nebo MHD. Ale to neni duvod ji neprioritizovat. Pokud mam ze zastavky do prace prijemnou prochazku pomuze to prefeneci MHD. Pokud ne spise se zkusim o okoli izolovat autem a dojet az na misto.

    Mimo rano pak to jsou povjuzky typu obed a nakupy. Tedy lokalni.

    Souhlasim s tim, ze MHD je prioritizovana dostatecne. Ale v tom zprijemneni chuze se toho da delat dost.

  34. David: Jistotu nemám, nicméně na křižovatkách, kde se alespoň jednou týdně pohybuji (bydliště, práce, nákupy, procházky s kočárkem) jsem si tím „nic“ téměř jistý. Zato se tam objevují červené pruhy, to jest méně pruhů pro auta, ale stejná délka přechodu pro chodce i délka zelené. Děkuji, ale jako chodec o toto nestojím. Též mi z normálního chodníku udělali v jednom místě obyčejnou značkou stezku pro chodce a cyklisty, a já jsem tam dle zákona nyní s malým synkem zodpovědný za případnou srážku s cyklistou. Vím že je to můj subjektivní názor, ale o toto jsem si jako obyvatel města nežádal, chodník je od slova chodit a být zde chráněn. Máte děti?

    Na závěr technická – dovolil jsem si pouze zpochybnit některá tvrzení v článku, o kterých jsem přesvědčen, že pravdivá nejsou. Proč mne tu chytáte zcela zbytečně za slovo (nic?, nadpis?). Proč spíš neřešíte to, že vás autor článku v některých pasážích opil rohlíkem? Přijde mi to malicherné.

  35. Děkuji za tu výzvu, i když poněkud konfrontační styl („opíjí rohlíkem“) rozhodně neusnadňuje možnost vzít to jako věcnou debatu.

    Což se týká už bodu (1), který nechápu, protože nadpis se vůči autům vůbec nevymezuje.

    2)
    – Ano, norma je 5 vteřin, ne tři. ale snad chápete, že svítí-li zeleně souběžný přechod i pruh pro auta celou souběžnou fázi, není to nastavení férové.

    – Chodci a cyklisté vs. tlačítko. Odhlédnu-li od toho, že tlačítko pro pěší je v zásadě forma preference IAD, je tu pořád ještě ten rozdíl, že chodec by si teoreticky mohl tlačítko zmáčnout v chůzi, zatímco cyklista si ho ve 20km rychlosti může zmáčknout leda tak přes dálkové ovládání, kdyby nějaké měl. Jinými slovy, cyklista musí před přejezdem v PP vždycky probrzdit svou kinetickou energii, což považuji za zásadní nedostatek.

    Takže cyklista je nastavením světel omezován v čekání víc než motorista. A bavíme se tu o preferenci modů.

    3) Některé principy jsou u nás shodné, vyjmenoval jsem je proto, aby bylo jasné, že platí i tam. U té krátké zelené na přechodu je dobré to vypíchnout, protože tu jsou snahy, aby zelená pokud možno svítila minimálně tak dlouho, aby normální člověk v pohodě přešel a necítil se ohrožen. To naopak bylo připomenutí, že ne všechno, co tu občas někdo požaduje, se na západě implementuje. Vy jste si ten seznam vyložil, jako že tu nic z toho není, to je přece jasné, že tu některé ty věci jsou. To byl seznam funkčních principů, ne stížnost. Stážnosti následovaly až potom, samozřejmě.
    Uznávám, že vyklizovací doby jsou v ČR celkem těsné (někdy pro kola až nepohodlně), nizozemský přístup ale nabízí pár fíglů, jak je ještě utáhnout (zelená rovnou bez oranžové, apod.) Máme to v Praze někde?
    – Experimentuje se v Praze s řízením, kdy se se vozidla přihlašují jednotlivě a používá se nějaká obdoba algoritmu pro přiřazení priority, popsaného v článku? Fakt mě to zajímá, zvlášť ve večerních hodinách by to velmi prospělo.
    – Nebudu se ptát, na kterých křižovatkách v Praze se cyklisté přihlašují detekční smyčkou v takovém předstihu, aby jim v příznivém případě padla zelená rovnou, samozřejmě. To vím, že nikde.
    – Ale zajímalo by mne, jestli se při řízení křižovatek experimentuje s vlivem nadjetí či zpoždění na preferenci.

    7) „detekce cyklisty 20 metrů před SSZ je dle mého názoru cca 5-8 sekund jízdy do tlačítka, to nemá opravdu smysl, za tu dobu nestihne řadič pro cyklistu udělat prakticky nic, natož zajistit průjezd bez zastavení. Nevím, jak si to autor představuje.“

    Asi takhle:

    https://www.youtube.com/watch?v=WZeI2we1mEI

    jen s tím rozdílem, že si to cyklista navolí svým příjezdem přes smyčku.

    „Přidržovat cyklistickou fázi pro dalšího jednoho cyklistu? Nemyslíte, že to už je vůči počtu lidí cestujících v MHD (ale i v autech) trochu přes čáru?“

    Záleží na intenzitách. Na Vídeňské by to mohlo fungovat, když to prodlouží čekání o pár vteřin. Vy to v principu rovnou odmítáte.

    9) „nyní se objevují výzvové signály pro BUS, vozidla nic takového nemají, představujete si, že každému účastníkovi křižovatka rozsvítí nějaké světýlko, že o něm ví? Jasně, je to možné, ale vánoce trvají jen pár dní.“
    Cyklistovi, který přijíždí v PP by to rozhodně prospělo. Mluvíme o hypotetickém případě, že nebudou potřeba ta tlačítka, která jsou teď prakticky všude. Na rozdíl od auta totiž cyklistu křižovatka často skutečně nezaregistruje a jsou s tím neskutečné problémy.

    ad 11) vjezd do křižovatky na účelové návěstidlo je standardní způsob signalizace, který ale i řidiči neumějí uchopit. Nad čím se zde pozastavuji je to, že tento způsob signalizace v Praze prosazoval jistý „cykloodborník“, kterému vděčíme opravdu za mnohé paskvily

    Tohle je nechutná invektiva, kterou jste si mohl odpustit. Asi jako znalec věci víte, jak to je s tou křižovatkou doopravdy, a že nebýt tam toho účelového nesmyslu, není tam vjezd pro cyklisty vůbec. A možná i víte, kdo na té křižovatce Patočkovy a Střešovické nedovolil, aby tam bylo čtvrté rameno křižovatky s plnohodnotným signálem proto, aby tam ve chvíli, kdy se Blance udělá špatné, mohly za cyklus projet o tři auta navíc.

    „ad 12) srozumitelnost – to mi přijde jako totální fór (…)“

    Teď si děláte srandu vy. Takže za nesrozumitelnost řešení na Kpt. Jaroše můžou ti, kdo tam proti všem prosadili alespoň nějaká cykloopatření. Předpokládám tedy, že kdyby tam nevzniklo nic, neřeknete na ty stovky cyklistů denně, co tam budou jezdit přes přechod, ani popel.

    Divím se, že jste jako chodec uražen, když tohle nejde proti vám. Nebo jste uražen tím, že se tady, na cyklistickém serveru, nezasazuji o to, aby chodcům svítily zelené déle než těch citovaných normovaných pět vteřin?

  36. Újezďák: Tebe nikdy, ale opravdu nikdy, nepolapila necitlivá detekční smyčka? A jestli ano, opravdu jsi tam čekal dva nebo víc cyklů, než za tebe přijelo první auto?

  37. Reakce na Tomášovu reakci na Davida, a závěr

    Takhle obecně hovořit o nějakých křižovatkách, kde přibyly červené pruhy, ale nezkrátily se přechody, dovedu taky. Přechody se při rekonstrukcích křižovatek musí řídit normou, která je přísnější než byla dřív, takže se leckam naopak kvůli tomu cyklopruhy vůbec nevejdou. Když se přechody nezkracují, tak je to třeba proto, že se nechce sahat do obrub, nebo měnit poloha sloupů signalizace.

    Oháníte.li se nízkými počty cyklistů v ulicích, tak vězte, že jsou tak nízké právě proto, že jim město nedokáže vytvořit odpovídající podmínky. Počet lidí, kteří kolo ve městě používají, je značný, nízká je ale frekvence, což vyplývá z toho, že pro mnoho lidí je dopravní stres významným faktorem, který brání používat kolo jako základní dopravní prostředek.

    Na Vaše pochybnosti výše jsem odpověděl, pokud to shrnu, tak jste nejprve nesprávně interpretoval to, že shrnuji nizozemskou praxi obecně a nedělám seznam toho, co u nás není. Potom jste měl připomínky, vyplývající patrně z neznalosti signalizační praxe z pohledu cyklisty. A skončil jste nepodloženými invektivami, které jste formuloval na základě jisté znalosti pozadí vzniku těch konkrértních lokalit, což vás prakticky usvědčuje z toho, že to byly invektivy a ne neznalost.

    Celkově Váš příspěvech chápu jako celkem propracovaný pokus zadupat do země jakoukoliv představu, že by se současný stav co do signalizací měl měnit ve prospěch cyklistů. Mohu se jen domýšlet proč.

    Jestli se cítíte ohrožován cyklisty na chodnících, tak jako insider hledejte způsoby, jak zřizovat bezpečná, souvislá a především atraktivní cykloopatření v HDP, případně nalézt způsob, jak legalizované chodníky nahradit souběžně vedenými cyklostezkami.

  38. A ještě, aby bylo jasno, souhlasím jak s názorem, že chodcům se mají tlačítka nechat jenom tam, kde jim to zkrátí čekání, a zelená by měla padat ve vhodné fázi křižovatky automaticky.

    A taky souhlasím s tím, že pětivteřinový signál, v místech, kde to chodci hodí červenou ve chvíli, kdy je ještě před půlkou vozovky a pošle na něj hejno odbočujících aut, je nechutná prasárna.

    A konečně rozhodně nesouhlasím s postojem, že by preference veřejné dopravy bylo už dost. To si budu myslet, až budou hlavní BUS tangenty řešené vyhrazenými pruhy vedenými souvisle i přes signalizované křižovatky.

  39. 1.Vůbec nevím, kde by na mých obvyklých trasách měla být nějaká detekce
    2. pořád jsem ještě natolik normální, abych to dokázal vyřešit v souladu s předpisy jinak ( třeba tím, že děsivě ztratím pár vteřin chůzí s kolem mimo silnici ? :)

  40. Ještě k těm vyhraněným bus pruhům ála tangenta skrz křižovatky… u nás v Praze je na dohled nějaký plán jak zúžit chodníky a chodcům ještě zkrátit přechodové doby ? Jak to bude fungovat v součinosti s kruhákovou expanzí ?

    Navíc obecně v místech, kde jedu na kole buspruhem jsem nervozní jako pes, většina těch pruhů je o něco užší než normální a většina autobusů to tam maže a šance dostat zrcátkem, když se cpou kolem cyklisty je o dost větší…. už jsem sem kdysi dával příklad místa, kde se to pro cyklisty razantně zhoršilo

    https://mapy.cz/s/1aEmL

    ještě je tam vidět, jak byla široká krajnice a kde je krajnice teďka ? v drnu, pruh je úzký a autobusáci nervní … na druhé straně to samé metrová krajnice šla do hajzlu a autobus hrne cyklisty zrcátkem

  41. jezdím v zásadě dvě obvyklé trasy většinově v času 6,30-9,30 ráno a 16,30-19,30 odpo …. tedy tím možná ty detekce
    1. Újezd nad lesy -Sibřina-Kralovice-Uhříneves-Petrovice-Chodov-Spořilov- Brumlovka a stejný návrat opačně, 2x týdně s variantou jízdy přes Práčskou -švehlovu- Dolnoměcholupskou- Dubeč – Ke křížkám-Běchovice když jedu na trénink a pak po Českobrodské domů

    2 . Újezd nad lesy-Běchovice-Vinice-Dolní poč-Kyjský rybník-pak Rokytka- rohanský ostrov-Rudolfinum-Žluté Lázně -Jeremenkova-Brumlovka Někdy s “ rychlostní variantou- Poděbradská-Českomoravská-Rohanské nábřeží čili čistě po silnici …. .
    Náplavku jen ráno, odpoledne zásadně po silnici od Žlutých lázní až k Rudolfinu…

    Nikdy se mi nestalo, že by mi na semaforu nepadla zelená… čím to je ?

    Systémové řešení autobusového pruhu a kruháků je jaké ?

  42. Jirka:
    > Ale to neni duvod ji neprioritizovat.

    Problém je, že to současně znamená omezit ostatní druhy dopravy. Pokud by to bylo jenom o tom „chůze ano/ne nezávisle na okolí“, tak je to snad jasné.

    > Pokud mam ze zastavky do prace prijemnou prochazku pomuze to prefeneci MHD. Pokud ne spise se zkusim o okoli izolovat autem a dojet az na misto.

    Nebo pojede na kole, nebo na bruslích, nebo na skateboardu, nebo nepojede vůbec.

    újezďák:
    > Nikdy se mi nestalo, že by mi na semaforu nepadla zelená… čím to je ?

    Tím, že nejezdíš v noci po opuštěných ulicích, a pak se snažíš takto získanou zkušenost extrapolovat na úplně všechny případy všude?

    > pořád jsem ještě natolik normální, abych to dokázal vyřešit v souladu s předpisy jinak ( třeba tím, že děsivě ztratím pár vteřin chůzí s kolem mimo silnici ? :)

    Jo, jasně, dát si minutku blbosti, aby… aby… co že tím vlastně získám?

    Tomáš z Prahou autem a pěšky:
    > Vím že je to můj subjektivní názor, ale o toto jsem si jako obyvatel města nežádal, chodník je od slova chodit a být zde chráněn.

    Jestli tě to potěší, tak mě tohle velmi trápí i jako cyklistu. Ve většině případů jsou takto udělané stezky z různých důvodů nepoužitelné (chybí nájezdy) a oproti předchozímu stavu, kdy se normálně jezdilo po silnici, je to zhoršení (bezohlední chodci mě blokují, musím jet pomalu…). Bohužel mám zákonnou povinnost takový zprasek použít. Myslím, že by tato povinnost měla být z vyhlášky odstraněna.

  43. Jirka :
    Proč bych měl jezdit na kole za hluboké noci po opuštěných ulicích ? Abych mohl přispívat do debaty o semaforech ?

    Proč vlastně na opuštěných ulicích svítí semafory ? Nemělo by se to prostě vypnout ? Místo pruzení se smyčkama ? Jsou všechny semafory vlastně nutný ? jakož i většina značek ?

    Ad musím něco získat ? Jakou minutku blbosti máš na mysli ? Jako že na takovém místě začneš blbnout, křičet jste blbci a šlapat si po výpletu ?

    Když vidím lidi takhle argumentovat, tak si říkám, že se mi snad zdají a jen tak tiše doufám, že se probudí …….

  44. újezďák:

    > Proč bych měl jezdit na kole za hluboké noci po opuštěných ulicích ? Abych mohl přispívat do debaty o semaforech ?

    Ano. Pokud chceš vynášet nějaká obecná tvrzení o cyklistech („tak že jsem si jistý, že cyklisté na červenou prostě jezdit nemusí“), měl by ses minimálně snažit nabrat co největší vzorek. Nebo alespoň být připraven na to, že někdo vytáhne protipříklad.

    > Proč vlastně na opuštěných ulicích svítí semafory ? Nemělo by se to prostě vypnout ? Místo pruzení se smyčkama ? Jsou všechny semafory vlastně nutný ? jakož i většina značek ?

    Možná mělo, možná nejsou. S tématem to ale nesouvisí.

    > Ad musím něco získat ?

    No tvrdíš, že mám z kola slézt a přes křižovatku ho převést. Tak se ptám co tím získám. Proč to mám dělat.

    > Jakou minutku blbosti máš na mysli ?

    Minutka blbosti je, když musíš někde s kolem zbytečně chvíli cvičit kvůli tomu, že někdo nedomyslel značení nebo podobně.

  45. Újezďák:
    Systémové řešení kruháků viz https://prahounakole.cz/2013/04/infrastruktura-pro-kola-4-krizovatky-2-a-kruhove-objezdy/ ( zjednodušeně buď sdílený provoz motorové dopravy a cyklistů v jednom proudu nebo
    cyklostezka okolo kruhového objezdu, podle toho, jak velký a frekventovaný ten kruhák je)

    Systémové řešení buspruhu je šířka umožňující bezpečné míjení cyklistů, když je buspruh málo frekventovaný, a oddělený cyklopás vpravo, když je buspruh frekventovaný hodně.

    Že se příliš jezdí po chodnících a substandardní cykloopatření tam cyklisty nahánějí čím dál více, je jedna z věcí, jejíž nepochopení velmi zazlívám některým lidem z IPR.

    Újezďáka bych se zastal v tom, že vypínání semaforů může být pro řadu křižovatek překvapivě snadným řešením. Ve frekventovaných hodinách aktivují smyčku/kameru auta jedoucí týmž směrem, večer a v noci nebude aktivace smyčky/kamery potřeba. Není to univerzální, ale má to i jiné výhody, kvůli kterým se o tom vyplatí uvažovat. Otázka bude, jak to půjde v „hraničních“ dobách, protože imho je mezi provozem, kdy do odbočení prakticky vždy někdo jeden, a provozem, kdy už se může signalizace vypnout, na řadě křižovatek velká zóna středně silného provozu, a zvlášť do slabších odbočení, která berou jedno auto za pár cyklů i ve špičce to samozřejmě nefunguje. Ale patří to na seznam věcí, co se dají dělat, a také to tam mám :-)

    Jenda: „Minutka blbosti“ je velmi výstižný termín.

  46. Jenda:
    „No tvrdíš, že mám z kola slézt a přes křižovatku ho převést. Tak se ptám co tím získám. Proč to mám dělat.“

    Ptáš se proč by měl dodržovat zákon??

    Můžeme to celkem snadno otočit:
    Co řidič motorového vozidla získá dodržováním povolené rychlosti? Pokud zní odpověď nic, proč by ji měl dodržovat?

  47. Hezky se nám tu rozproudila diskuse jedním mým příspěvkem, který byl polemikou k některým tvrzením v článku. Je mi sympatické, že se ozval i někdo, kdo má v zásadě podobný názor, byť má třeba kultivovanější projev nežli já.

    Pane Vráťo:
    Pokusil jsem se jen narovnat některá tvrzení Vašeho článku, ale je vidět, že oči více otevřít nechcete a vše jste rychle otočil proti mně. Je mi jasné, na jaký web jsem přispěl do diskuse, proto po Vás nechci, abyste přestal hájit zájmy cyklistů. Je to logické a je pouze můj problém, že s tím nesouhlasím.
    Pokud jste ale schopen napsat, že se délka přechodu musí řídit normou a kvůli tomu se mnohde cyklopruhy nevejdou, je vidět, že jste v této branži docela mimo mísu. Je tam totiž jasně napsáno, že maximální délka přechodu se prodlužuje o pruh pro cyklisty.
    Najednou se oháníte normou, ale že mnohde není norma právě u cyklistických opatření splněná Vám jistě nevadí.
    (https://www.google.cz/maps/@50.098778,14.3660837,3a,37.5y,303.06h,83.43t/data=!3m6!1e1!3m4!1sYyHg_SXLnSNFsYdguwKGjA!2e0!7i13312!8i6656) nápověda – šířka části pro chodce

    Píšete jednu dezinformaci za druhou, a když Vám to někdo vytkne, namísto uznání či omluvy vytahujete další a další. Je mi Vás líto.

  48. Jenda :
    položíš hloupou, s tématem nesouvislou otázku a kupodivu na ní rozumně odpovíš tím, že nezískají nic.
    Navíc naprosto netuším, proč by měl maximální povolenou rychlost překračovat jen řidič motorového vozidla, na kole potkávám docela dost cyklistů, kteří si se zonou 30 hlavu prostě nelámou a nad 20km značkami slavně vítězí … co získají ?
    Přesně jak říkáš nezískají nic, akorát štvou ostatní…..

    Dodržováním předpisů neděláš přece kvůli nějakému “ získávaní“ čehosi ani kvůli předpisům samotným. Hm no mMožná se skutečně něčeho vzdáváš, vzdáváš se krátkodobých zisků/vítězství nad blbostí ve jménu toho, že systém ladíš na normálnost.
    Od drobných přestupků je strašně krátká cesta k těm velkým, od jízdy na červnenou ( páč červená je blbos) přes odhozený vagl, plivání a močení na zdi , k počmárané a posléze rozbité čekárně zastávky MHD vede jasná a zřetelná cesta k místu, kde autobus nezastaví a nakonec ho někdo podpálí…. nadsázka ? Ano , ale doprava ráda přebírá drobné přestupky které vedou k velkým havárkám, koukni se na to jak jezdí v zemích, kde se kašle na předpisy, koukni kolik je tam mrtvých na silnichcíh a pak si dál klaď otázku “ CO TÍM ZÍSKÁM? „

  49. T & VF:
    Sice to nebylo směřováno na mě a nevím, co VF vadí nebo nevadí, nicméně k Evropské se vyjádřím: Na PNK jsem jí samostatný článek nevěnovali (vznikla dříve než tento web). Na starším webu Nakole.cz k ní článek vydali: http://www.nakole.cz/clanky/39-evropska-cyklostezka.html

    Nemyslím si, že by kdokoliv v redakci PNK byl s řešením Evropské spokojen. Alespoň já osobně ne.

    Možná vás potěší, že „cykloodborník“ v jednom ze svých novějších materiálů píše:
    „úsek mezi ulicemi Na Pískách a Horoměřická řešit nově celý se
    společným, nikoliv odděleným provozem – za současné situace
    jsou podmínky pro pěší pohyb nedůstojné.“

    Sice je to vámi kritizované obsazení chodníku cyklisty, mně se to také nelíbí, ale jiné řešení je aktuálně dosti nereálné, řekl bych.

  50. a-b-c:
    > Ptáš se proč by měl dodržovat zákon??

    Ano. To je ale troufalost, co? Doufám, že ty na kole všechny předpisy dodržuješ, tedy máš například duše, zámek a nosič se schválenou technickou způsobilostí a jezdíš při pravém okraji vozovky a když tam parkují auta nebo jsou tam propadlé kanály, tak poctivě slezeš a vedeš. A u Trojského mostu vodíš, v pěších zónách (Náplavka, Republika…) jezdíš 20, a když stezka pro chodce a cyklisty začíná až na sloupu kus od obrubníku nebo je přerušená přechodem, tak taky slejzáš. A jak bys jel ulicí V Holešovičkách směrem dolu? Atd. (nechceš se někdy společně projet po Praze? fakt bych to rád viděl)

    > Co řidič motorového vozidla získá dodržováním povolené rychlosti? Pokud zní odpověď nic, proč by ji měl dodržovat?

    Pokud to nemá zjevné ostatní negativní vlivy (problémy s dáváním přednosti, hluk…), tak vskutku – proč by ji měl tedy dodržovat?

    újezďák:
    > položíš hloupou, s tématem nesouvislou otázku a kupodivu na ní rozumně odpovíš tím, že nezískají nic

    Tu otázku jsem položil tobě, který po mně chtěl, abych něco dělal. Tak jsem se zeptal proč. A ty správně vidíš, že by to k ničemu nebylo. Tak proč bych to měl dělat?

    > Od drobných přestupků je strašně krátká cesta k těm velkým

    Jo, jasně, a chodec, co jde po přechodu vlevo, zítra zapálí autobus (wtf).

    > Od drobných přestupků je strašně krátká cesta k těm velkým

    Ty také neděláš žádné přestupky?

  51. V tom právě tkví složitost světa, jeho neuchopitelnost jednoduchými zásadami, jakkoli po nich lidi prahnou.

    Je přece zřejmé, že respektování všech platných pravidel za všech okolností bez rozdílu je představa nejen nerealistická a historicky a kulturněatropologicky naivní, ale taky často prakticky absurdní, nemluvě o tom, že řada norem má (měla) spornou legitimitu, ale na druhé straně je zase zřejmé, že by vedlo do pekel, kdyby nikdo žádné předpisy nerespektoval. Je přirozené, že každé rozhodnutí, zda se podle nich chovat či ne, je výslednicí milionu různých faktorů – v neposlední řadě taky tím, nakolik vážně berou předpisy okolní, a to v ČR tedy není žádná hitparáda, i když čím dál na východ, tím ještě horší.

    Kromě toho, že za daných předpisů se s danou infrastrukturou po Praze takřka nedá jezdit na kole (zatímco to jde docela dobře, když člověk dodržuje skoro všechno, jak to jde, ale tu a tam někde něco drobnějšího poruší), nepůsobí na cyklistu zrovna výchovně, když vidí, že vyhláška pro motoristy je cár papíru – od parkování přes telefonování za jízdy (1000x nebezpečnější pro okolí než všechny přejezdy cyklisty na červenou dohromady) po ježdění na červenou, otáčení v křižovatkách, nedodržování maximální rychlosti – to si jako fakt někdo myslí, že za takových podmínek si řeknu, takhle je to psáno, přes to nejede vlak – takže tady 10x sesednu na 200m, používaje souběžnou stezku, pak zase dvakrát tam, kde je 10 m nevyznačeno, že tam může i cyklista, následně pojedu místo 1 km kilometry tři v nejhustším provozu jen proto, že někde chybí kritických 100 m obousměrky (Dejvice!), a uzavřu to průjezdem 20 cm louží a skrytých kanálů?! Tak to přece nefunguje.

    NB: Na červenou v podstatě nejezdím.

  52. Tomáš:

    Pokud jde o normu pro přechody, tak pouze přebírám argumenty, se kterými jsou cyklopruhy odmítány. Takhle nám to tvrdí ti, kdo to řeší. Jestliže se může přechod prodloužit o pruh pro cyklisty za všech okolností, tak je skvělé, že jste mi to vyjasnil, protože už na nás nikdo nebude moct zkoušet tenhle shit. Pro jistotu se ale ujistím: Platí to opravdu za všech okolností, nebo jsou situace, kdy se přechod o cyklopruh prodloužit nemůže?

    Mimochodem, když se bavíme o těch normách, tak je dost smutné, že je sem nelze nasdílet, aby bylo jasné, kde a co a jak. Já bych to uvítal. Jestli k nim máte přístup, tak to sem klidně můžete ocitovat.

    Hezký obrázek na té Evropské, mohla tam být smíšená stezka nebo legalizovaný chodník, pak by norma porušena nebyla. Já tam dělenou stezku nepožadoval, nejspíš to byl zase právě někdo, kdo se strašně moc oháněl nějakými jinými normami.

    Takže mi laskavě nepodsouvejte, že když je nějaké cykloopatření blbě, že ho automaticky obhajuji.

    Normy spolu vzájemně často nejsou v souladu, ty normy, které se týkají cykloopatření, jsou předpotopní, jsou často stavěny na to, aby se autem dalo jezdit bezpečně a rychle a všechno ostatní je šumák, nebo se tomu má přizpůsobit. To platí i pro legislativu a je to zároveň odpověď na připomínku a-b-c, který moc dobře ví, že mezi vymotáním se cyklisty z blbě navržené křižovatky (navržené nepochybně podle tehdejší normy) a překročením rychlosti u motoristy je dost velký rozdíl v potenciálních dopadech.

  53. Jako hlavní problém vidím to, že cykloopatření má být současně podle normy a současně není jeho zřízení v rámci úprav povinné. Výsledek je potom buď substandard nebo nic.

    K dodržování zákonů v provozu. Už pár let sleduji snahu o řešení hlavních legislativních zmetků v oblasti cyklodopravy (povinná jízda u pravého kraje bez ohledu na okolnosti, povinné použití infrastruktury bez ohledu na míru shitovosti, cyklisto, dávej přednost, když jedeš po přejezdu podél hlavní, norma znemožňující zřizovat signalizované nepřímé odbočení vlevo, atd.). Dovolím si k tomu poznamenat, že cyklista, který se dodržováním předpisů dobrovolně ohrožuje, tím skutečně nezíská vůbec nic.

    Stávající pravidla silničního provozu jsou už z principu autíčkářská, musejí být, vznikla nějakou evolucí a jejich novelizace probíhá v nějakém rámci, který nějaké větší změny pojetí v zásadě neumožňuje. Stejně takový je i přístup PČR, která se vyjadřuje ke všem úpravám dopravního prostoru, a to dost autoritativním způsobem, proti kterému úřad většinou nejde. Jenže PČR se vyjadřuje zásadně s ohledem na bezpečnost a plynulost (!) automobilové dopravy, přičemž to druhé je věc, do které nemá policajt vůbec co mluvit. Nastavení pravidel v řadě věcí vnímám jako jednostranné.

    V rámci cyklistické etikety radím, aby lidé, kteří svou jízdou porušují předpisy, požádali samosprávu o změnu místní úpravy tak, aby byla jízda na kole v daném místě legální. Není-li ale vůle na straně samosprávy či na vyšších úrovních toto měnit, je na každém jednotlivci, jak se se situací v konkrétním místě vypořádá.

    Web Cyklisté sobě je plný problémových míst, která nikdo neřeší. A nejsem přesvědčen, že by si cyklisté tupým dodržováním těch předpisů a místních úprav, které jsou neúčelně špatné, dlouhodobě pomohli. Chce snad někdo po motoristech, aby si stavbu Městského okruhu „zasloužili“ tím, že nebudou parkovat na chodnících?

    O co se v Praze dlouhodobě snažím, je, aby se cyklisté mohli po městě pohybovat bezpečně, legálně a důstojně. Předpokládám, že to první a druhé je požadavek i těch z vás, kdo kolo ve městě považují za zbytečné. Tak prosím zkuste přijít na něco, co s tím vy sami můžete z vaší pozice udělat. Když bude pokračovat současný marasmus, tak možná cyklistů v Praze i ubude, ale budou tu pořád a potvrdí si status utlačované menšiny. A z takového vylučování nikdy nic dobrého nevzešlo.

  54. Lei (Za daných předpisů se s danou infrastrukturou po Praze takřka nedá jezdit na kole, zatímco to jde docela dobře, když člověk dodržuje skoro všechno, jak to jde, ale tu a tam někde něco drobnějšího poruší)

    TESAT.

    A doplňuji: Než nějdo přijde na to, že to samé lze říct o motoristech. jistěže ano, jsou tu ale dva rozdíly:
    1) Míra přizpůsobenosti infrastruktury motorovým vozidlům je řádově vyšší a problém porušování předpisů ze strany řidičů aut se omezuje takřka výhradně na problémy s parkováním. Kdyby byl hlavní problém cyklisty v tom, že nemá kde zaparkovat kolo, bylo by na kole v Praze hej.
    2) Cyklista i motorista mohou být ve svých požadavcích na infrastrukturu stejně sobečtí – a také často jsou. Dopady na životní prostředí, ovzduší, zábor veřejného prostoru jeho kvalitu pro nedopravní funkce, nicméně hovoří zcela jasně ve prospěch cyklistů.

  55. Pane Vráťo,
    s jistotou to za všech okolností nevím, ale určitě to platí na běžné přechody. Zaráží mne, že to nevíte.
    Když už používáte slovo shit, tak to je třeba případ Bubenské, tam Vám chodci opravdu děkují a věřím, že tam je to zcela proti normám. A vidíte, přesto můžete slavit.
    Přístup k normám samozřejmě mám, denně s nimi pracuji, kdybych je v této oblasti neznal, nedovolím si sem přispět. Proto mě překvapuje, jaký článek jste o SSZ vydal, a jaké máte v oblasti zřejmě znalosti. To neberte prosím jako invektivu, ale jako fakt, již jste o sobě lecos prozradil.
    S Evropskou si dokonce myslím, že celkové rozměry chodníku neumožňují ani sdruženou stezku, ale hádat se nechci.
    Vidíte-li překračování rychlosti u vozidel jako banální věc z hlediska následků, nevím už, co na to říct…
    Tvrdíte-li, že se PČR nemá vyjadřovat k plynulosti provozu, nastudujte si prosím správní řád.
    Váš poslední příspěvek týkající se mj. záboru veřejného prostoru – myslíte si opravdu, že 3 metry šířky vozovky vyhrazené pro cyklisty (v obou směrech), kterých tam projede za den několik desítek, je lepší, než zábor 7 metrů (v obou směrech) pro dvě desítky tisíc vozidel?

    Když to shrnu, tak se v diskusi věnujete pouze tomu, co je Vám po chuti, v každé odpovědi napíšete nejméně jednu další dezinformaci a na případné jasné vyvrácení Vašich sdělení buď nereagujete, nebo je zlehčujete. To je pak těžké.

  56. Tomáš z PAP
    Jak to chodci na Bubenské prohráli? Že se doplnil chybějící přechod? Nebo je „chodci“ odchází od nově legálně zaparkovaných aut po pruhu 1,5 m širokém, alek který není stavebně upravený jako chodník?

    K chodníku na Evropské. To myslíte, že tam jsou tak vysoké hodinové intenzity, aby se se smýšenou stezkou pro chodce a cyklisty nemohlo jít na šířku, kterou teď má? Pod dva metry to není, pokud se nemýlím.

    Ať se dívám do Správního řádu jak chci, tak vztah mezi PČR a plynulostí dopravy nevidím.

    Omlouvám se za svou omezenost, ale rád bych požádal o radu.

    Děkuji.

    A neodpustím si jeden postřeh. Na západ od nás, ať jsou města rovinatá, nebo i hornatá, severněji i jižněji než Praha, se relativně často objevují města, kde je cykloinfrastruktura budována souvisle a logicky a využíjá ji více, a nebo občas i zhruba stejně lidí jako v Praze. Jak to, že jinde to jde – a u nás ne?

    A ještě jinak. I kdyby byl podíl cyklo na přepravní práci v Praze 1% jak uvádí ročenka TSK, tak 1% investičních i provozních peněz do cykloinfrastruktury nejde.

    A naposled. Jako máte právo jet do města autem, MHD nebo jít pěšky, tak máte právo jet i na kole. Zda se tak rozhodnete, to je zcela na Vás. Pokud se tak ale rozhodnete, neměl by to být najednou boj o holé přežití, byť neporušíte jediný předpis. A že v Praze těch míst, kam cyklista na kole nesmí, zase tak moc není. Ale těch, která jsou na kole alespoň díky dopravnímu stresu k nepřežití, těch je spousta. Namátkou z mé zkušenosti: Bucharova, Jeremiášova, Holečkova, Plzeňská, Radlická, K Barrandovu, Strakonická – a všechno jsou to jinak zpravidla nejkratší spojení s nejmenšími ztracenými spády… A při tom by stačilo celkem málo. Mnohde na nich dokonce „nevyužití místo“ na široké krajnici je, jen by to chtělo udělat bezpečné řešení křižovatkami a rozšířit pár úseků, které současný stav činí téměř nesnesitelným… (nemluvím o K Barrandovu, ale třeba Jeremiášova, Bucharova, Holečkova či Plzeňská jsou toho příkladem). Rozpočet na jejich stavbu i údržbu by to téměř nepoznal. Malý krok pro TSK, obrovský skok pro cyklo…

  57. Role policie mě zajímá. Nedávno jsem si hledal, kde je ona „bezpečnost a plynulost“ všude zmíněná, případně rozvedená.

    Našel jsem zákon č. 12/1997 Sb., 1 §. Ale budu rád i za další tipy.

    Pardon za off topic a díky za případné další odkazy.

  58. Tomáš: Takže z věty „že mezi vymotáním se cyklisty z blbě navržené křižovatky (navržené nepochybně podle tehdejší normy) a překročením rychlosti u motoristy je dost velký rozdíl v potenciálních dopadech.“ vyvozujete, že bagatelizuji překračování rychlosti? Má potom vůbec smysl zabývat se dál tím, co píšete?

    Ale vlastně, konečně jsem Vás pochopil. Věci se mají dít tak, jak jsou v normách a správním řádu, a jejich neznalost (daná tím, že normy nejsou pro laika snadno přístupné) člověka diskvalifikuje z jakékoliv debaty o tom, jak by věci měly fungovat.

    Nuže vězte, že až budu chtít měnit konkrétní znění norem, tak si je načtu. V tom článku jde o principy, se kterými nemají normy vůbec co dělat. Norma je technický dokument, který je vodítkem pro naplnění nějakých principů. O těch se můžeme bavit i bez detailní znalosti norem. Vám to ale moc nejde. Když vyjádřím názor, že policie nemá při hodnocení dopravních opatření co mluvit do plynulosti provozu, tak to nemá vůbec co dělat s tím, zda je k tomu něco napsáno ve správním řádu. Legislativa není 100% správná, jinak bychom ji soustavně neměnili.

    Vy mi zazlíváte, že píšu bez ohledu na to, co je v normách či správním řádu či jinde, že to nemám do detailu načtené. No, vzhledem k tomu, co tam nejspíš je, a jakým způsobem se o to opíráte, je to myslím přístup, který tahle debata potřebuje jako sůl. Teprve, když si bez ohledu na normy vyjasníme, co je dobrý nebo špatný princip, se můžeme bavit o tom, jak konkrétní legislativu měnit.

  59. Tomáš: snažím se reagovat na věci, na které má odpověď smysl. Jestli se Vám nezdá konkrétní věc, tak položte konkrétní doplňující otázku.

    Pokud jde o přerozdělování prostoru, tak toho vašeho strawmana obejdu. Zajištění bezpečných podmínek pro jízdu v uličních koridorech považuji za nezbytné. Klíčovým parametrem pro volbu vhodného opatření je intenzita provozu IAD, protože ta má zásadní vliv na míru dopravního stresu.

    Nejde přitom o důležitost či většinovost, ale o zajištění podmínek pro dlouhodobě udržitelný druh dopravy. Pokud bychom chtěli aplikovat pravidlo, že se nemáme ohlížet na četné, byť menšinové uživatele veřejného prostoru, tak se můžeme rovnou vykašlat i na bezbariérovost a integraci nevidomých. Jistě, hendikepovaní za svoje omezení nemohou, ale cyklisté zase městu svou dopravní volbou prospívají, a to byste si měl konečně uvědomit.

  60. Omlouvám se panu Vráťovi a dalším diskutujícím, nejde pouze o správní řád, nýbrž hlavně o zákon 361/2000 Sb. a též o zákon 12/1997.

    12/1997:
    § 1
    Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční provoz“) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“).

    361/2000:
    § 77
    (1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví
    c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností,

    (2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou
    b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace,

    (3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány.

    §124, odst. 9: Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že…

    Pokud ani z tohoto panu Vráťovi nevyplývá, že jeho tvrzení (cituji příspěvek 28.10.2016 – 12:39):
    „Jenže PČR se vyjadřuje zásadně s ohledem na bezpečnost a plynulost (!) automobilové dopravy, přičemž to druhé je věc, do které nemá policajt vůbec co mluvit.“ je mylné, pak jsem asi opravdu hloupý.

  61. Shrňme si to tedy celkově. Pana Vráťu jsem upozornil na tyto omyly v jeho poměrně odborně vyznívajícím článku:
    1) tři sekundy volna pro cyklisty (v diskusi se pan Vráťa doznává, že minimum je pět – tak proč do článku uvádí tři? Je na jeho zmiňované lokalitě skutečně pět? Žádal jsem ho o ni, nevyhověl mi.)
    2) preference MHD dle nadjetí/zpoždění v Praze existuje a to poměrně běžně (v diskusi se pan Vráťa znovu ptá, zda se s tím v Praze experimentuje, nebo neumím číst?)
    3) detekce cyklisty 20 m před SSZ není dostatečná pro zařazení jeho volna „do jízdy“ (pan Vráťa odpověděl videem, kde nejsou např. tramvajové oblouky s dlouhými vyklizovacími časy a cyklista tam na větší křižovatce stejně musí zastavit a čekat – detekce v této vzdálenosti prostě z fyzikálního hlediska nemůže dostačovat pro pražský provoz a nejen pro něj)

    V další diskusi se pak doznal k neznalostem:
    4) maximální délka přechodu vs. cyklopruhy (norma ČSN 73 6110 hovoří jasně v čl. 10.1.3.3.3)
    5) pravomoce PČR (viz výše samostatně)

    Výše uvedené ho zcela jistě nediskvalifikuje z této diskuse, tak jako mne nediskvalifikoval poněkud odlišný názor na věc. V čem já vidím problém je, že chyby není ochoten připustit (omlouvat se po něm snad ani nelze chtít).

    Já si na rozdíl od Vás dovedu vážit práce např. automechanika, do jehož řemesla nevidím, a auto mu odvezu ve stavu „tady mi něco hučí“, a nedovolím si mu dávat návod, jak na to. Vy se naopak vžíváte do role zachránce SSZ v Praze, odborně radíte, čímž ale ze sebe děláte před profesně zaměřenými lidmi… Někteří čtenáři Vám to ale baští. Tak ať Vám jdou další články od ruky.

  62. Pan Vráťa:
    Jenže handicapovaní svou vlastní vyhlášku mají… Cyklistika mezi handicapy nepatří :o(

    Tomáš z PAP:
    Děkuji.

    Uniká mi však jedna podstatná věc. Že se PČR vyjadřuje k bezpečnosti a plynulosti dopravy dle zákona 361 je naprosto v pořádku. Kde je ale uvedeno, že se vyjadřuje zásadně s ohledem na bezpečnost a plynulost AUTOMOBILOVÉ (!) dopravy? To je někde napsáno?

    Pokud ano, není takový dokument v rozporu např. s platnou Dopravní politikou na r. 2014-2020?

  63. Zmiňovaná část normy ohledně délky přechodů vedoucích přes cyklopruhy by mě skutečně zajímala. Jak je to například v přítomnosti tramvajové trati? Ale ani bez ní si nejsem schopen vybavit nějaký pražský cyklopruh, přes který by vedl přechod pro chodce bez SSZ. Vždy je v místě přechodu vozovka zúžená a cyklopruh ukončen (Střešovická + Na Petřinách, Terronská – kde pruhy beztak blednou), není-li uprostřed ostrůvek pro chodce (Novodvorská, Olbrachtova, V Olšinách, Jugoslávských partyzánů). Ono vůbec je těch cyklopruhů v Praze hodně málo.

    Aha, v Pelléově – tam je však situace jiná, jde o protisměrný cyklopruh.

  64. Václav Římal:
    Ano, dneska se dělají přechody zpravidla tak, že se šířka jízdního pruhu stavebně zmenší na nejmenší možnou šířku podle toho o jakou komunikaci se jedná. Zpravidla tedy 3,25 – 3,5 m. Zkoušel jsem to připomínkovat s tím, že je vhodné nechat když ne cyklopruh, tak alespoň stavební přípravu na něj. Argument bezpečnosti a plynulosti provozu (!) však zněl, že na přechodu stejně není dovoleno předjíždět a že pokud cyklista vyjíždí z účelového pruhu, tak mu to ostatní musí umožnit, takže by za sebou měli v tu chvíli jet auto (jedoucí 50 km/hod), kolo (jedoucí 20- 25 km/hod) a další auto (jedoucí 50 km/hod). Můj argument, že dodržování předpisů o přednosti vyjíždějících vozidel z vyhrazeného pruhu nebývá v ČR zrovna 100 % stejně jako např. dodržování pravidla ZIPu, ale že pro cyklistu to za daných podmínek prakticky vždy znamená slušné riziko a stress a pokud by byl ponechán cyklopruh, nejednalo by se předjíždění ale souběžnou jízdu, zatím nepadl na úrodnou půdu. Když je to takto bezpečnější a plynulejší, proč ne. Alespoň cyklistů nebude přibývat tak rychle. Stejně to už všude ucpávají…
    Jen to ponechání cyklopruhu by mělo, myslím, i jednu výhodu pro chodce. Cyklista zpravidla zastaví chodci ochotněji než auto, protože případná srážka by ho bolela a chodec se ho nebojí tak, jako auta. Soudím podle svých zkušeností, kdy často zastavím před přechodem a auta za mnou mě „válcují“ bržděním na poslední chvíli, byť kolo má delší brzdnou dráhu, než auto. Když ale zastaví kolo, má vedle jedoucí auto povinnost zastavit už 2x. Nejen kvůli chodci který hodlá přecházet, ale i proto, že souběžně jedoucí vozidlo už zastavilo – a případné nezastavení je tuším už přestupkem za více bodů:)

  65. Pan Tomáš: Tak jsme o něco dál, sláva.

    1) Tři vteřiny byla nadsázka. Na problému, tedy že cyklistovi problikne zelená minimum času podle normy, zatímco souběžně jedoucímu motoristovi celou fázi, to nic nemění.

    2) Preference VHD podle nadjetí v Praze je pro mne novinka, tak jsem se o tom chtěl něco dozvědět. Termín „poměrně běžné“ o tom moc nevypovídá. Poměrně běžné u autobusů? U tramvají? Na křižovatkách kde je absolutní nebo podmíněná preference? Dělá se to od roku 2005? 2010? 2015? Proto jsem se doptával na konkrétní křižovatky. Na to jste už bohužel nereagoval.

    3) Předpokládám, že se shodneme na tom, že detekce 20 metrů před semaforem cyklistům zkrátí čekací doby v průměru o několik vteřin kdekoliv bude instalována. Dále, detekce všude odstraní mačkání tlačítka, které je komplikované třeba z nákladního kola nebo z velomobilu. Konečně, i v Praze jsou přejezdy, kde by detekce volný průjezd zajistila, například na křižovatce A22 a ulice U Kunratického lesa (teď je tam přechod), nebo, byl-li by výhledově zřízen signalizovaný přejezd na A22 přes ulici Vrbova.

    4) Ad délky přechodů. Zde jsem byl uveden v omyl odpůrci zřizování cyklopruhů, kteří mi limitní délkou argumentovali. Děkuji, že jste mi ty obavy rozptýlil, nicméně kdybyste odpověděl na doplňující dotaz, zda nejsou situace, kdy tohle pravidlo neplatí, byl bych spokojenější.

    5) Pravomoci PČR jsem posuzoval z hlediska principů, do čeho by PČR měla mluvit, ne z hlediska současného stavu. To jste si prostě špatně vyložil. Dokonce se domnívám, že by PČR neměla mluvit ani do posuzování bezpečnosti provozu, ale že by se na to měly dělat posudky na policii nezávislé. A to z toho důvodu, že PČR je při posuzování dopravních opatření ve střetu zájmů, když současně vyšetřuje nehody na infrastruktuře, kterou z hlediska bezpečnosti posuzuje.

    Takže děkuji, že jste byl konkrétní a předpokládám, že tímto jsme si sporné body vyjasnili. Je mi akorát líto, že to neustále zaobalujete do invektiv a strawmanů, což nasvědčuje tomu, že sám asi tušíte, že v některých věcech by se to v Praze dalo dělat lépe, ale asi Vám vadí, když na to poukáže někdo zvenku. Já si vážím práce expertů, ale vím také moc dobře, že práce v úzkém oboru omezuje možnost vidět to i z jiných úhlů.

  66. Add: „na přechodu stejně není dovoleno předjíždět a že pokud cyklista vyjíždí z účelového pruhu, tak mu to ostatní musí umožnit“
    Ano je to tak a řidiči to opravdu umožňují. Pokud cyklista před takovým přechodem rukou dostatečně dopředu a jasně ukáže, že tam vjede a opravdu to provede, tak to ti řidiči bez problému skousnou. Oni čekají, že se cyklista takto bude chovat, je to standard. Jiná věc je odvaha se takto chovat a také skvěle pomáhá zpětné zrcátko pro kontrolu, zda ten řidič opravdu brzdí.

  67. Brahma:
    Ano, ale asi se shodneme, že cyklista tak jako tak musí přibrzdit buď řidiče – pokud na to má odvahu a věří, že si nikdo zrovna nečte za volatnem SMS, nebo sebe (plynulost) a legislativně nic nebrání tomu provést cyklopruh kontinuálně a potom není žádné vyjíždění a dávání přednosti potřeba (bezpečnost).

  68. jenda :říká wtf :) světovým jazykem :
    Od drobných přestupků je strašně krátká cesta k těm velkým
    Jo, jasně, chodec, co jde po přechodu vlevo, zítra zapálí autobus (wtf).
    > Od drobných přestupků je strašně krátká cesta k těm velkým
    Ty také neděláš žádné přestupky?

    Jendo jsem si zatraceně jistý, že omezení drobných přestupků vede celkově k většímo pořádku, když jsi tak světový ( tvé wtf) tak si vygoogluj jak drsná restrikce malých přestupků udělala za pár let z města New York pěkné , bezpečné a čisté město….

    Ano občas dělám přestupky na kole, kupříkladu v zóně 30 občas jedu o něco víc ALE NA ČERVENOU JENÍKU PROSTĚ NEJEZDÍM to se můžeš uwtf jak chceč, třeba i dvakrát ale jezdit na červenou s tím, že tím něco získám, by mě prostě ani nenapadlo, to je prostě malácké řešení a špatný příklad…..

    Klidně se vsadím, že patříš Jendo k těm lidem, kteří dojdou k přechodu pro chodce a tam stojí maminka s dětma protože je červená a ty budeš přesně jeden z těch, kteří půjdou dál, protože jsi rychlý, máš přece wtf hlavu na myšlení a tak v tý mezeře mezi auty klidně projdeš a ukážeš těm dětem, že nic nezískají …

  69. Václav Římal: Co si vybavím, tak nesignalizované přechody přes vozovku a cyklopruh jsou třeba na Veletržní na úrovni ulice Františka Křižíka, na Českomoravské, Jeremenkově nebo Vinohradské.

  70. újezďák:

    > Jendo jsem si zatraceně jistý, že omezení drobných přestupků vede celkově k většímo pořádku

    Já si tímto jistý nejsem — zejména u přestupků, které ve skutečnosti nejsou nějak zlé, ale pouze je špatně napsaný zákon.

    > Ano občas dělám přestupky na kole, kupříkladu v zóně 30 občas jedu o něco víc

    Proč od překročení rychlosti nevede „strašně krátká cesta“ k tomu abys zapálil autobus, ale od jízdy na červenou jo?

    > …

    Ano, pokud bude prázdná přehledná silnice, tak budu červenou pro chodce ignorovat.

  71. Václav Římal: Vysoká intenzita (15 – 20 tis. aut), 2 jízdní pruhy a cyklopruh na nesignalizovaném přechodu jsou např. na Hořejším nábřeží, viz https://mapy.cz/s/1birV Cyklistů tam projede ve špičkách v desítkách kusů za hodinu. Chodců cca. obdobně nebo více (něco mimo přechod kousek dál).

  72. Tento přechod na Hořejším nábřeží a podobné dva kousek dál v ulici Svornosti jsou ovšem přechody úplně k ničemu. Přejít přes ně se dá bezpečně, pouze když auta opravdu nejedou. U těchto přechodů se čeká na opačné straně chodníku co nejdál od vozovky až žádná auta nepojedou a pak se teprve přechází. Nejnebezpečnější okamžik nastane, když vám jedno auto v jednom pruhu náhodou zastaví. Pak musíte vstoupit do vozovky a hrát ruskou ruletu o to, zda ten další pruh či dva také zastaví. Chodím tam pěšky a jezdím na kole každý den. Tyto přechody jsou hotovou bezpečnostní pastí pro chodce. To, že ten jeden přechod je i přes cyklopruh, nemá na nebezpečnost toho přechodu vůbec žádný vliv.

  73. Újezďák a Jenda: Do značné míry máte pravdu oba (některé přestupky nezpůsobují problémy i „šikmá plocha“). Ale o to předně jde: aby věci, které nejsou a nemají být problém, prostě nebyly definovány jako přestupky.

    Půjdu-li úplně do konce, potom můžeme uvažovat i o tom, že zadefinují-li semafory jako opatření zajišťující bezpečné přecházení chodců a ne jako zajištění volné jízdní dráhy motoristům, potom může být zelená pro chodce legislativně brána jako garance bezpečného přejití a ostatní stavy jako přecházení na vlastní riziko. Ovšem, je to jiné dopravní paradigma, než to, podle kterého se v ČR dneska hraje…

  74. vlákno, David: Veletržní ano, to mi uniklo; na Českomoravské, Jeremenkově nebo Vinohradské jsou středové pásy rozdělující přechod. Strakonická / Hořejší nábř. OK, i když je to jen jeden směr, ty dva pruhy tam jsou.
    A sám si ještě doplním, že ty moje podmínky splňuje taky Moskevská.

  75. Když se pokračje s Jendou…
    Jenda:

    „Pokud to nemá zjevné ostatní negativní vlivy (problémy s dáváním přednosti, hluk…), tak vskutku – proč by ji měl tedy dodržovat?“

    Jaká přednost? Proč by řidič měl dát přednost např. chodci? Co tím získá?
    Dovolím si lehce poupravit tvůj příspěvek z 27.10.2016 – 11:36:
    No tvrdíš, že mám dát přednost chodci. Tak se ptám co tím získám. Proč to mám dělat.

    A vůbec. Můžu porušit libovolný zákon, když jeho dodržením nic nezískám?

  76. a-b-c: Pokud budeš ignorovat vybrané kousky toho, co píšu a co dokonce cituješ („zjevné ostatní negativní vlivy“), tak bude diskuze těžká.

    Když nedám přednost chodci, tak má jaksi problém ten chodec. Když projedu buzerační semafor s nefunkční detekcí v okamžiku, kdy se okolo široko daleko nikdo nenachází, tak se nic nestane.

    Ty jsi taky jeden z těch co jezdí po Praze na kole a myslí si, že žádné zákony neporušují?

  77. Pane Vráťo,
    tak jsme o něco dál? A v čem?

    Že mi na bod 1 stejně neřeknete, kterou lokalitu jste myslel, že svůj nesmysl vydáváte za nadsázku?

    Že mi na bod 2 řeknete, že jsem Vám nevyjmenoval 100 nebo 200 křižovatek? Přitom stačilo gůglit, hned třetí odkaz byl:
    http://www.dpp.cz/download-file/287/05-kveten-2006.pdf

    Že mi na bod 3 odpovíte nesmysly, přitom v článku je: „Současně je nutné zajistit, že pokud nebude problém, dostane cyklista zelenou hned a bude tedy přejezdem moci projet bez zastavení.“ Jsem slepý, nebo nyní mluvíte o něčem jiném?

    Že mi na bod 4 odpovíte, že jsem vám nesdělil absolutní jistotu? Že věříte co Vám kdo nakuká? Neblázněte.

    Že mi na bod 5 napíšete též omáčku a vyhnete se přiznání, že jste mimo?

    Taky jsem si našel jeden z Vašich slavných pojmů, co jsem dosud nikdy neslyšel – strawman. Děkuji, jednoduší by bylo, kdybyste mi napsal rovnou, že lžu. Pro mne jste lhář Vy a je mi smutno když vidím, kolik lidí Vám to tu žere.

    Dnes jsem si dokonce přečetl na internetu, že jste se vyjadřoval ke křižovatce na Břevnově, máte to dobře zmáknuté, to pí ár. Pro chodce se tam situace významně zlepšila (dva ze tří přechodů jsou nyní dělené, jeden dokonce na 3 části, chodec přechází pouze jednosměrné jízdní pásy, vyparkovala se vozidla před přechody a na chodce je nyní vidět), ale Vy si hrajete na vlastním písečku. Jste normální chudák. Již se s Vámi tady hádat nebudu, nemá to cenu :-)

  78. Jenda + a-b-c:
    Když tady tak diskutujete důvody ne/dodržování předpisů, tak jsem dnes „nedobrovolně zúčastnil“ akce dopravní policie na Podolském nábřeží kousek za vodárnou. Zastavovali cyklisty a pokutovali nedostatečné osvětlení. Vidět výraz neosvětleného cyklisty, kterého zastavil dopravák se slovy „Silniční kontrola, dobrý den…“ bylo celkem zajímavé :o) Naštěstí mě jen chvíli zdrželi a odvezl jsem si reflexní pásek na památku. Rozhodně to asi ale je jeden z pádných důvodů občas předpisy dodržet :o)

  79. Vážený pane Tomáši,

    1) Protože jsem neměl na mysli žádnou konkrétní lokalitu, nemohu Vám na Vaši otázku odpovědět.

    2) Chcete-li prokázat svoje tvrzení, měl byste pro to něco udělat, no vida, že to jde. Děkuji za informace.

    3) Skvělé, že jste mne ocitoval, aspoň je vidět, že jsem konzistentní. Napsal jsem, zelená na smyčku může padat rovnou v místech, kde „nebude problém.“ A nějak pořád nevím, jaký problém s tím máte Vy.

    4) Máte ty normy k dispozici, tak je tu ocitujte. Abych já (nebo i jiní) znova nenaletěli lidem, kteří z norem aplikují jen to, co jim vyhovuje.

    5) Vy to asi nepochopíte ani, když to zopakuji desetkrát. Takže naposledy. To, že PČR nemá do plynulosti provozu co mluvit, jsem vyjádřil jako svůj názor na věc právě proto, že PČR to porůznu v legislativně má. Nepoužil jsem podmiňovací způsob, protože jsem to chtěl zdůraznit. Vy jste si to špatně vyložil.

    Nebudu se snižovat ke stejnému stylu diskuse, jaký tu vedete Vy. Nepřišel jste sem zjevně diskutovat, ale delegitimizovat názorového oponenta, tak se smiřte s tím, že když Vám potřetí nebo počtvrté jinými slovy napíšu totéž, že tím asi stále myslím totéž.

  80. Některé věci, na kterých se Tomáš otáčí kvůli formálním marginalitám, mají zajímavou věcnou podstatu. Troufne si někdo bavit o ní (a nebude mu vadit, že ho Tomáš označí za lháře, když napíše něco, co není v souladu s kdejakou normou? :-) )

    Takže ad 1) Proč by cyklistický přejezd souběžný s hlavní neměl mít zelenou automaticky po celou dobu zelené fáze pro souběžně jedoucí auta?

    Ad 3: Je nějaký problém ve smysluplnosti plošného zřizování smyček pro včasnou detekci cyklistů v PP? I na přejezdech, kde to nepovede k okamžitému padnutí zelené, to přece jednoznačně zkrátí čekací doby.

    A ad 5: Má být v gesci PČR zajišťování bezpečnosti a plynulosti provozu formou vyjadřování se k dopravním opatřením? Neměl by to dělat spíš někdo jiný a nějak jinak?

  81. Jenda:
    Nic nevynechávám, prostě ignoruji buzerační zákon…
    Pokud Ty můžeš považovat za buzeraci červenou (a nedodržet ji protože tím nic nezískáš), můžu já považovat za buzeraci přednost jízdě a jako buzeraci ji ignorovat, neboť jejím dodržením nic nezískám…

    Které zákony můžu a které zákony nemůžu porušit?

    David:
    Já se hlavně na předpis dívám jako na věc, díky které můžu předvídat (či být předvídán) co se má na silnici v příštím momentu stát. Což v konečném důsledku zajišťuje moji bezpečnost. Proto se je snažím maximálně dodržovat a doufám, že se o to snaží i ostatní.

    Ne vždy se dá vše dodržet na 100%, ale hájit přestupek, který řidiči považují za prasárnu hodnou odebrání řidičáku (spolu s parkováním na vozíčkářském místě) mi přijde přes čáru…

  82. a-b-c:
    Já se domnívám, že smyslem tohoto článku nebylo hájit jízdu cyklistů na červenou. Domnívám se, že smyslem bylo nalézt cestu jak to udělat, aby cyklisté na červenou jezdili co nejméně. Tedy většina opatření z těch, která píše pan Vráťa např. dnes v 00:21 (skoro hodina mezi psem a vlkem), ale jsou mnohá další, která mohou mýt smysl i pro ostatní účastníky silničního provozu. Třeba vypínání semaforů v noci, kdy některé skutečně nejsou potřeba. Nebo třeba na západě běžná věc – pro odbočení doprava cyklistický „by-pas“ křižovatky v přidruženém prostoru a/nebo permanentní šipka pro odbočení do prava, kterou však ve většině zemí chápou řidiči jinak než je to chápáno u nás (a tak, jak je psáno v zákoně), tedy že když se přesvědčím že je to bezpečné, tak že mohu jet…
    Jinak s body které v uvedený čas píše pan Vráťa nemám problém souhlasit s výjimkou bodu č. 5. Myslím že PČR by se měla nadále vyjadřovat zejména k otázkám bezpečnosti, ale (!) neměla by zohledňovat pouze plynulost automobilové dopravy. To je věc, která není v souladu s platnými koncepčními dokumenty i zdravou logikou a nemá (domnívám se) žádnou oporu v legislativě.

    Tomáš z PAP:
    Mohl by jste mi, prosím, jako odborník odpovědět na můj dotaz z 31. 10. z 00:59, a to kde je v legislativě napsáno, že PČRse vyjadřuje zásadně s ohledem na bezpečnost a plynulost AUTOMOBILOVÉ (!) dopravy?
    To je skutečně někde napsáno, nebo je to jen policejní paradigma?

    Děkuji.

  83. Pro Vráťu ad bod 4: odkaz zde již byl.

    10.1.3.3 Přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací se mohou navrhovat jen přes dva protisměrné
    jízdní pruhy (přes dvoupruhovou obousměrnou komunikaci). Přechod pro chodce přes dva jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo/vpravo se připouští. Na nově navrhovaných komunikacích má být největší délka neděleného přechodu 6,50 m mezi obrubami (v odůvodněných případech na stávajících přechodech při rekonstrukcích 7,00 m). Délka přechodu se upraví užitím opatření
    podle článků 3.1.19, 3.1.21, 3.1.22 a podle zvláštního předpisu.9) Při velmi malém provozu nákladních automobilů a autobusů je možné šířku komunikace mezi obrubami zúžit až na hodnotu 5,50 m. Při šířce komunikace mezi obrubami ≥ 8,50 m má být přechod rozdělen dělicím/ochranným ostrůvkem o šířce ≥ 2,50 m. Zřízení ostrůvku je v tomto případě vhodnější než vysazené chodníkové plochy. Současně je potřebné řešit i navazující část komunikace včetně vymezení možností parkování stavebními úpravami.
    Šířka ostrůvku má umožnit ochranu chodce s dětským kočárkem, cyklisty, popř. osoby na invalidním vozíku
    a osoby nevidomé či slabozraké a má činit 2,50 m až 3,00 m. Ve stísněných podmínkách je možné šířku ostrůvku snížit na 2,00 m, v odůvodněných případech ve stísněných podmínkách současného stavu a na komunikacích s nízkou intenzitou dopravy na 1,75 m (viz 7.5.3) případně až na 1,50 m. V celé šířce přechodu se ostrůvky přeruší, aby pro chodce nevznikla zvýšená překážka. Zvýšená čela ostrůvků v obrubách o výšce 0,20 m se v zájmu ochrany přecházejících chodců vybaví výstražným dopravním
    značením nebo zařízením podle zvláštního předpisu 5,14) a eventuálně doplní zařízením pro ochranu
    chodců, které vyloučí najetí vozidla do chodců na ostrůvku (viz 15.2.4.1.2). Jako další prvek ochrany chodců se doporučuje umístit do ostrůvku vhodnou zeleň, která řidiče upozorní na existenci ostrůvku, ale jejíž charakter (zejména výška a/nebo šířka) neznemožní řidiči viditelnost osob nacházejících se na ostrůvku. Nízká keřovitá zeleň může mít výšku nejvíce 0,50 m.
    Pro střední dělicí pásy na směrově rozdělených komunikacích platí stejné šířkové požadavky jako na ostrůvky. Střední dělicí pásy mohou být v některých částech mimo přechody/místa pro přecházení provedeny s možností přejíždění pro umožnění příjezdu k protilehlým stavbám a pozemkům.
    V odůvodněných případech se navrhne osazení zábradlí, které zabrání přecházení mimo přechod (např. před školami, východy z podniků apod.). Přechody pro chodce mají být pokud možno kolmo k ose
    komunikace.
    Požadavky na zřízení a provedení vodicího pásu přechodu jsou obdobné jako na přechodech pro chodce
    se světelnou signalizací (viz 10.1.3.4).

    POZNÁMKA Pokud je v hlavním dopravním prostoru navržen jízdní pruh pro cyklisty a neumožňuje-li šířka komunikace mezi obrubami vložení ochranného/dělicího ostrůvku, prodlužuje se přechod pro chodce o šířku/šířky pruhu pro cyklisty. Vysazená chodníková plocha se v tomto případě nenavrhuje.

    http://www.unmz.cz/files/normalizace/%C4%8CSN%2073%206110/74506.pdf

  84. David:
    „Já se domnívám, že smyslem tohoto článku nebylo hájit jízdu cyklistů na červenou. “
    Špatně jsem seřadil myšlenky, moje reakce se netýká článku ale Jendy.

    I v článku jsou věci, které považuji za obhajobu jízdy na červenou a nesouhlasím s nimi. Beru je ale jakou ilustraci důvodů proč to někteří cyklisté dělají…
    Např.: „když za dobu, co čekají na jedné křižovatce na zelenou, by mohli být o dvoje světla dál“
    Pro mě opravdu není důvod. Stejně to můžu mít i v autě a přesto neporuším. Tak nevidím důvod proč bych to měl dělat na kole…

    A opatření. Jen z těch co jste uvedl…
    Např s vypínáním semaforů v noci – nemám nejmenší problém. Považuji jej za opatření, ze kterého mohou těžit cyklisté, motoristé a často i chodci.

    Cyklistický „by-pas“ křižovatky v přidruženém prostoru. (odbočení v pravo)
    Proč ne, jen na něj musí rozumně vycházet prostor a nesmí být ohrožením pro chodce. A např při jízdě z kopce může být docela problematický kvůli vyšší rychlosti cyklisty.

    Permanentní šipka pro odbočení do prava
    Z mého pozorování se nevyskytuje. Někde je ale tohoto efektu dosaženo stavebně odděleným pruhem (trojhelník oddělující rovně a vpravo) a místo permanentní šipky je osazeno blikající oranžové světlo a značka dej přednost v jízdě,…

    Dokonce se divím nakolik s Fillerem souhlasím. Jen u pár mám problémy, které se podle umístění mohou či nemusí vyskytnout…

  85. Jinak bych si dovolil poprosit diskutující o zvýšenou snahu udržet to tu vzhledem k délce diskuze přehledné, netočit se v kruhu, dávat si zvýšený pozor na řádné odkazování a citování a diskutovat věcně.

    Děkuji.

  86. btw: protože je automobilová doprava „největší“ (rozměry, kinetickou energií, asi i počtem), řidiči mot. vozidel zaviní 93% mrtvých (zdroj stránky PČR), bude plynulost a bezpečnost záviset hlavně na AUTOMOBILECH. To je a bude fyzika a empirie. Tedy aspoň dokud bude auto součástí toho začarovaného kruhu – práce- bydlení- zábava. No a frustrace spousty lidí, z hendikepu faktické či domnělé závislosti na autě (t.č. bez vyhlídek na rozumné perspektivy), se projevuje i urážkami a závistí… třeba i k cyklistům.. ;-)

  87. Josuk:
    Tak pozor. Právě proto že motorová vozidla způsobí 93 % nehod s úmrtím (ale často ne motoristy), nemůže být posuzování bezpečnosti z pohledu motorových vozidel tím jediným kritériem! Pro motorová vozidla může být posuzovaná situace relativně bezpečná, ohroženi mohou být ostatní účastníci právě motorovými vozidly – a posuzovat by se měla tedy i jejich bezpečnost. Ale to je slovíčkaření :o)

    Proto mě osobně trochu vadí, že největší kapacitní tepny vnitřního města které znám a používám(Plzeňská, Radlická, Strakonická, K Barrandovu) jsou vedeny přímo, s minimem zastávek a přerušení plynulosti provozu, nejmenším možným sklonem, ale bez integrace cyklistů. Cyklistům se tam vjezd nezakáže, často ani nemají jiné rozumné alternativy bez násobného nájezdu vzdálenosti i výškového spádu, ale běda cyklistovi, který se tam ukáže… Přitom třeba na téměř souvislých chodnících kolem nich (třeba polovina ulice K Barrandovu ve stoupání) člověk nepotká ani nohu, protože pro chodce vede „od nikud nikam“… Plzeňská ve své střední části (spodního Motola) to má obdobně…Strakonická v úseku Barrandovský most – Erpet také. Takže místo by bylo, jen řešení pokulhává. Proto ta otázka na Tomáše z PAP.

  88. David: Hm, já tam zrovna včera v 8 večer nic nepotkal. A jinak si myslím, že osvětlení (ideálně i nějaké přídavné nad rámec povinné výbavy) je zrovna věc, kterou je na kole potřeba úzkostlivě dodržovat.

    a-b-c: > Které zákony můžu a které zákony nemůžu porušit?

    Takové, jejichž porušením nikoho dalšího neomezíš, nebo nedej bože neohrozíš. Nedáním přednosti chodci ho omezíš/ohrozíš. Píšu to tu už asi potřetí.

    > Ne vždy se dá vše dodržet na 100%

    No vida. A jak ty si vybíráš zákony, které porušíš? Mně ten můj přístup přijde rozumný v tom, že nikomu nevznikne žádná škoda.

    > ale hájit přestupek, který řidiči považují za prasárnu hodnou odebrání řidičáku (spolu s parkováním na vozíčkářském místě)

    Asi ne všichni, občas to taky někdo porušuje (buzerační semafor i místo pro invalidy).

    > ale hájit přestupek, který řidiči považují za prasárnu hodnou odebrání řidičáku

    Třeba při tom nočním projetí buzeračního semaforu se o tom dokonce ani žádný řidič nedozví prostě proto, že okolo nikdo není.

    > ale hájit přestupek, který řidiči považují za prasárnu hodnou odebrání řidičáku

    To není argument. Někteří řidiči si zase myslí, že jízdní kolo nemá na silnici vůbec co dělat (web D-FENS předpokládám znáte). Budeme se podle jejich názoru řídit?

  89. Jenda:
    Takže parkovat s automobilem můžu jak chci dokud nikoho neomezím? Tzn co není na odtah (netvoří překážku) je ok?
    Projíždět červené, jezdit protisměr jednosměrkou (dokud někoho nepotkám), porušovat povolenou rychlost (přednost stíhám), jezdit bez povinného ručení, bez platné STK, parkovat na místě pro invalidy.

    Dokud nikoho neohrozím či neomezím tak vlastně o nic nejde. A co až se to jednou stane? Co pak?

    Jistě, i ty přestupky které jsem vyjmenoval občas někdo poruší. To ale nemění nic na faktu, že obecně jsou řidiči vnímány jako velmi nebezpečné(červená) či jako prasárna vůči handicapovanému.
    A jako takové obzvláště zavrženíhodné…

    BTW. právě ty „buzerační“ zpomalovací semafory na tomto staví…

    Jet 60 v obci v noci – to udělá slušná část řidičů… Nikoho přece neomezím ani neohrozím. Přednost si uhlídám a hluk snížím zařazením 4. Motor bude dokonce tišší než při 50…
    Projet červenou – Je obecně veřejností (řidičsnou i neřidičskou) vnímáno jako prasárna za kterou se řidič má stydět. Bude nadávat, ale zastaví.

  90. @a-b-c

    S tímhle absolutistickým dodržováním předpisů moc nesouhlasím.

    1) Zákony neznám – je jich tolik a vzájemně si protiřečí, že ve většině situací vůbec netuším, zda porušuji nebo neporušuji nějakou vyhlášku či zákon. To není arogance, ale konstatování faktu. Že se nejezdí na červenou vím. Ale například zda mám či nemám použít souběžnou cyklostezku fakt nevím. Myslím, že to chvíli bylo a pak se to zrušilo. Teď jsem v téhle diskusi zjistil, že se to asi znovu zavedlo. Stejně jako tisíce dalších drobných změn. Jsou pro mne prostě naprosto nepodstatné a mění se tak často, že fakt nemám náladu to sledovat. Ty podstatné – jako je třeba přednost na přechodech – zachytím. Ty ostatní prostě ne.

    Smiř se s tím, že pokud něco děláš, pravděpodobně porušuješ nějakou vyhlášku. Například jsem teď o víkendu jsem zjistil, že jsem porušil zákon tím, že jsem si sám instaloval kamna na chatě. Mafie hadr.

    2) Rád bych žil ve společnosti, kde většina lidí respektuje zákony. K tomu je ale nuná oboustranná vůle. Pokud zákony a regulace souznějí s přáním alespoň částí veřejnosti, pak to jde. Ale když jsou vysloveně mimo, pak je prostě lidé budou porušovat. Příklad z dopravy – v ČR velmi často porušuji rychlost v omezeních kolem staveb silnic. V Německu prakticky nikoliv. Důvod není strach z pokuty, ale
    a) V Německu se většinou omezení shoduje s mým vnímáním. Tedy je tam zúžení, zpomalím na pocitově bezpečnou rychlost a koukám, jedu stejně jako je značka. V ČR zpomalím na pocitově beznečnou rychlost, koukám a ejhle jedu o 30kmh víc než je značka.
    b) V Německu se na stavbách intenzivně pracuje, člověk pak zpomalí, protože vidí hýbající se lidi, bagry apod. V ČR se jede podle prázdného staveniště.

    Suma sumarum – dodržovat lze jen několik jasně daných zákonů, a to pokud k tomu okolí (například infrastruktura) nabádá.

  91. Jenda + a-b-c:
    Opravdu zajímavá a odborná diskuse:o) Proč tedy máme na dálnicích 130 km/hod. Proč se plošně snížila rychlost v obcích na 50. Už vidím ve Vašich očích ten dětský žár – jako vždy těsně před tím, než se stane ten strašný prů…švih!
    Lidová slovesnost říká, že když se jezdí, tak se bourá. Ale naproti tomu zpravidla jde jen inteligent.

  92. a-b-c:

    > Takže parkovat s automobilem můžu jak chci dokud nikoho neomezím?

    Ano, a dokonce bych řekl, že to tak i +/- je (minimálně v Praze mi přijde, že je dokonce legální parkování úplně všude kde je to možné a odtahy/botičky se dávají jen za drsná porušení typu zaplácnutí chodníku, přechodu, v křižovatce a tak). (nově jsou zóny, tam si myslím, že by se nemělo řešit, pokud někdo nelegálně stojí uprostřed prázdného parkoviště, protože taky nikoho neomezuje, ale až v okamžiku, kdy se okolí zaplní)

    > Projíždět červené, jezdit protisměr jednosměrkou (dokud někoho nepotkám), porušovat povolenou rychlost (přednost stíhám)

    Ano. Narazíš na implementační detaily, například u té rychlosti řidič často posuzuje jestli on stihne dát přednost někomu, komu má, ale už neposuzuje, jestli mu stihnou dát přednost ostatní – třeba cyklisté do kopce. Opět je tu problém v tom, že omezení rychlosti se dává na spoustu míst úplně nesmyslně, takže už to není poselství „pozor, je tam blbě vidět“, ale „pozor, obec se zde rozhodla vybírat peníze“. V jednosměrce zase budeš mít (s autem) problém _až_ někoho potkáš, přičemž pro jednosměrky delší než pár metrů typicky nejsi schopen bezkoliznost projetí předpovědět dopředu. Oproti tomu tam, kde se s kolem dá hned uklidit ke kraji a nechat protijedoucího projet, se v protisměru už teď jezdí ;).

    > jezdit bez povinného ručení

    IMHO moc velké riziko když způsobíš problém (opět něco co nejde předvídat).

    > bez platné STK

    Pokud bezpečnostní a emisní náležitosti splňuješ, tak mi to nepřijde nijak vážné. Asi bude problém v tom, že tohle splňování nejde snadno ukázat.

    > parkovat na místě pro invalidy

    Nedokážeš predikovat, jestli zrovna nepřijede invalida, co bude potřebovat zaparkovat. Pokud tohle zajistíš (např. parkoviště u obchoďáku s jediným vjezdem, u něj osoba, která ti auto s vozíčkem hned nahlásí a ty hned vyjedeš), tak také nevidím problém.

    > A co až se to jednou stane? Co pak?

    Nevím. Co až se něco stane kvůli tomu, že jsi ty udělal nějaký z těch přestupků, které ty považuješ na neškodné a pácháš je?

    David:
    > Proč tedy máme na dálnicích 130 km/hod. Proč se plošně snížila rychlost v obcích na 50.

    Protože fyzické provedení těch silnic (povrch, šířka, rozhledové poměry) je navrženo tak, aby všechny kolizní vzdálenosti vyšly právě při této rychlosti? (pokud mluvíš o případu, kdy obec vynucuje padesátku na rovné silnici s krajnicí (chodci, cyklisté) mezi polema, tak to je blbě)

  93. Pro pana Davida:
    To, že se PČR vyjadřuje k úpravám z hlediska bezpečnosti a plynulosti AUTOMOBILOVÉ dopravy samozřejmě v žádném zákoně není, tuto dezinformaci zde vypustil prvně pan Vráťa (28.10.2016 v 12:39). Všude se píše o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, což zahrnuje všechny účastníky silničního provozu. Jelikož se ptáte poněkolikáté, měl pan Vráťa dost času Vám vysvětlit, že se spletl, nebo že to myslel jinak. Ale neudělal to, proč?
    Bude reagovat až na můj příspěvek, kdy tvrdím, že si to vymyslel, jako mnou výše uvedené další dezinformace.

    Vážení, pokusil jsem se pouze upozornit na jisté nedostatky v článku. Že je nechce vidět autor, docela chápu, že je nechcete vidět i vy, už chápu méně. Ale pan Vráťa Vám to jistě vysvětlí. Rétoriku má zmáklou slušně, to musím uznat, kdy jej uvidíme v politice? ;-)

    Dále jsem moc rád, že se tu diskutuje dodržování předpisů. Nad tím, co napíší někteří diskutující („co tím získám?“), zůstává můj omezený rozum docela stát.

  94. @tomas No z mého pohledu jste se nepokusil upozornit na nedostatky v články. Zkoušite štouráním v detailech snižovat základní premisu článku.

    Jedná se o manipulativní techniku, která se nazývá „Trik s trivialitou“ či lidově chytání za slovíčka. Tedy ukazováním na relativně nepodstatné detaily odvést pozornost od hlavního tématu.

    Téma článku je toto: Ačkoliv jízda na červenou je námi (redakce) odsuzována, je díky nastavení infrastruktury pochopitelná. Aby se snížila četnost doporučujeme udělat [seznam opatření].
    V článku (či obecně na tomto webu) je implicitně zakotvena premisa, že cyklodoprava a pěší doprava by měla být protěžována.

    Vy nesouhlasíte s touto premisou. A snažíte se ji napadnout. Což je v pořádku, ale asi nečekejte, že to moc lidí přesvědčí. Ovzláště když to děláte takhle okatě.

    Pokud premisu přijemete, tak je opravdu jedno, zda někde svítí 3 nebo 5 sekund. Podstatné je, že je to neúměrně malý poměr k tomu autovému směru. Proto chodci a cyklisté červenou ignorují.

    Já respektuji váše právo na názor, že cyklisté jsou zlo a proto je pět sekund až až. Ale to je asi tak všechno, těžko můžete chtít abych se nechal zatáhnout do debaty o těch trivialitách.

  95. Tomáš a všichni: To, že PČR při posuzování řeší zejména bezpečnost plynulost automobilové dopravy není dezinformace, to je zkušenost.

    Dobrou noc.

  96. Jenda:
    Krásný rozbor…. A teď si ho představ sepsaný jako zákon.
    Bylo by to plné možností, drobností, detailů a vyjímek u každého jednotlivého jízdního úkonu či značky. Na silnici by měl člověk raději mít v kufru právníka.

    Už za současné situace tvrdí Jirka:
    “ Zákony neznám – je jich tolik a vzájemně si protiřečí, že ve většině situací vůbec netuším, zda porušuji nebo neporušuji nějakou vyhlášku či zákon. “

    Tak přidejme…Zákon by byl v praxi ma silnici nepoužitelný a jeho vymahatelnost ještě horší než je dnes. Raději se smířím s tím že mě zákon, v okrajových situacích (což tebou používaný cyklista kterého v 1 ráno nezachytila detekční smyčka je) bude nutit dělat věci, které jsou otravné a poněkud zbytečné výměnou za jeho funkčnost v běžných situacích, jednoduchost, předvídatelnost a vymahatelnost.

    Tak mě napadá.
    Proč téměř všechny cyklo organizace navrhují zavedení zákona na bezpečnou vzdálenost předjetí cyklisty – 1,5m? Nestačí požadavek bezpečného předjetí jako je teď? Neomezení a neohrožení?

  97. Teda, úroveň debaty v některých momentech signalizuje to, že jsou tací, kteří se pohoršlivě točí pořád dokola na formulaci „co tím získám“, třebaže Jenda svůj postoj už asi pětkrát vysvětlil.

    Otázka v zásadě stojí, zda je nutně za všech okolností dodržet předpis, ať to stojí co to stojí a ať je jakkoli nepřiměřený situaci. Ten, kdo tvrdí, že ano, je podle mě extremista a měl by si uvědomit, že tento přístup v důsledku může za nesprávných okolností vést k jiné šikmé ploše, ke zvěrstvům represivních byrokratických systémů (autoritářských). A pokud řekneme, že ne, že jsou situace, kdy předpis není svatý, je pole otevřené nekonečným, ale možná plodným diskuzím, kde je ta hranice.

    Můžeme zkusit pokus: např. na křižovatce, kde je vidět na každou stranu kilometr, ve tři ráno, bude stát auto na nevypnutém semaforu na červené – jak dlouho bude řidič čekat, než pojede na červenou (semafor může být rozbitý, například)? Nebo, protože to je přece šikmá plocha, počká do rána ,zavolá, ať to vypnou, než to opraví, a pak teprve projede křižovatkou? Jasně, situace je to nezvyklá – ale tak máme porušit předpis, anebo ne, protože NIKDY?

    Psal jsem, že na červenou nejezdím. Ale je pravda, že v nočních hodinách jako chodec, ale i jako cyklista na přechodu, si s červenou hlavu nelámu, když je vidět do nevidím na všechny strany. Přišlo by mi to absurdní.

    Pokud jde o ty šikmé plochy, to hodně záleží na psychologickém typu jednotlivce (takové ty, co vylezou z psychologických testů u náborů do silových a zpravodajských složek), takže nejde moc paušalizovat. Třeba já jsem nikdy nic neukradl, nikoho jsem nezabil a obecně jsem se vždy snažil chovat až přitrouble (na dnešní poměry) poctivě – hle, a přitom někdy na červenou jdu, dokonce tu a tam pár metrů jedu po chodníku! Opravdu se divím, že už nesedím na Pankráci… Mně připadne tahle argumentace prostě iracionální, stejně jako slepá poslušnost předpisům. A souhlasím s Jednou, že ta hranice v zásadě vede tam, že předpis je nutno zachovat všude tam, kde to zamezí chování, které by mohlo poškodit někoho druhého (proto ten rozdíl mezi závažností porušení předpisů u aut a chodců, např.).

    Jinak si rozhodně nemyslím, že přestupky se u IAD omezují na parkování. Vidím každý den kolem sebe tolik prasáren, že mi z toho stoupá určitě i tlak. Skoro všichni řidiči v Praze jsou na šikmé ploše (jak říkám, nevěnují se řízení a kličkují v křižovatkách, otáčejí se v křižovatkách, nesignalizují odbočení, jezdí do zákazů vjezdu – zejména na periferiích, jezdí na červenou, když už 3 s svítí, nedávají přednost chodcům, když mají, no jéje).

Další z rubriky

Největší legalizace v Praze: předpolí Nuselského mostu 11

Na jižním předpolí Nuselského mostu došlo k dlouho očekávané legalizaci jízdy na kole z cyklostezek..více

Cyklisté v normě ČSN 73 6110 6

České státní normy se zdají být tajemným světem ukrytým před očima běžných smrtelníků. Mnohé nejsou..více

Nehody s účastí cyklistů v roce 2018 15

Rok 2018 přinesl cyklistům dle policejních statistik nepříjemnou skutečnost: výrazně zvýšený počet nehod s účastí..více

Chaos podruhé: Šlapací výčep 18

Na podzim jsme v prvním příspěvku ze série článků „Chaos“ analyzovali jedno z hojně diskutovaných..více

Práva a povinnosti chodců a cyklistů na přechodech a přejezdech 22

Nedávno se rozhořelo další kolo debaty o právech a povinnostech chodců na přechodech a cyklistů..více

Cyklistická klasifikace pražské dlažby 13

Pro odborný seminář zabývající se povrchy v pražské památkové rezervaci jsem byl požádán o příspěvek..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru