Veřejné půjčovny sdílených kol postupně zaplavují Prahu. Tedy zatím často jen na zkoušku. A to nejen ulice, ale i tento web. To vše díky právě probíhající veřejné soutěži na provozovatele městského systému bikesharingu. V uplynulých měsících jsme podrobně představili očekávání samotného města, i různé zájemce (Homeport, Rekola), kteří již v Praze se svými koly fungují. Dnes se soustřeďme na dva zájemce, kteří svá kola do města přivezli na krátké předváděcí akce. Jedná se o reklamní giganty JCDecaux a BigBoard, respektive dceřinou společnost BigBoardu Velonet.
JCDecaux
JCDecaux je dlouholetým hráčem na trhu bikesharingových systémů. Kola JCDecaux nalezneme v Paříži, Bruselu, Vídni i v mnoha dalších městech. Celkem firma dodala již přes 50 tisíc kol do 70 měst po celém světě. V Praze se firma představila se svými koly a stanicemi několikrát, vždy ale jen na krátké předváděcí akci, v ucelené podobě jsme tak systém v Praze vyzkoušet nemohli. Naposledy mohla veřejnost projet kola JCDecaux letos v červnu na náměstí Republiky.
V roce 2014 před magistrátem ještě bez elektropohonu. (Foto: Hugo Charvát, Ekolist.cz)
Firma JCDecaux do Prahy přivezla svou nejaktuálnější novinku – kola s možností asistence elektromotoru. Samozřejmě jsme je také vyzkoušeli.
Oproti klasické bikesharingové produkci vybočuje nové kolo „zásuvkou“ na řídítkách, do které lze vložit vyjímatelnou baterii, jejímž zasunutím uživatel zapne asistenci elektromotoru. Samotná baterie vypadá jako takový větší externí harddisk, váží zhruba 500 gramů a podle údajů JCDecaux vydrží na 10 km jízdy s asistencí do 25 km/h. Kolo jsme vyzkoušeli pouze v centru, ale elektromotor slušně pomáhá a výjezd Václavským náměstím až k Muzeu byl i na tomto těžkém kole naprosto bez problémů. Váha nového elektrokola by bez baterie měla být obdobná jako váha kola původního, uživatelům bez akumulátoru by tak nový vývoj vadit neměl.
Další takovou drobnou designovou vychytávkou nových kol JCDecaux je o něco větší a pohodlnější páka na uvolnění a přizpůsobení výšky sedla. Mnohem příjemnější než klasický rychloupínák.
V roce 2016 již s baterií a elektromotorem.
Firma standardně nabízí řešení, při kterém jsou ve stanicích kola umístěna bez baterií a přenosná baterie je nabízena uživatelům k zakoupení/dlouhodobému zapůjčení. JCDecaux tak touto metodou především reaguje na rozšířenost svých systémů a potřebu integrovat nová elektorkola do již stávajících „neelektro“ stanic všude po světě.
Kola se tak chovají jako klasický bikesharing bez elektropohonu, ale uživatelé se zakoupenou baterií si mohou jejím zasunutím z kola snadno vytvořit bicykl na elektropohon. O dobíjení se stará sám uživatel, baterii si doma nebo v práci vždy musí sám dobýt. A samozřejmě si dát pozor, aby ji nezapomněl na kole nebo doma. Stanice JCDecaux jsou standardně navrženy bez nutnosti pevné elektrické přípojky, vybaveny jsou jen solárním panelem pro základní nabíjení počítače zabezpečujícího výpůjčky a registrace uživatelů, tento typ stojanu tak nemůže zajistit dobíjení baterií. JCDecaux tímto řešením nabízí možnost snadné manipulovatelnosti se stanicemi (přenosné, bez nutnosti elektrické přípojky) a zpětnou kompatibilitu elektrokol s již existujícími stanicemi. Nabízí tak v podstatě klasický neelektrifikovaný bikesharing, zároveň ale snadno rozšiřitelný o elektrokola.
Firma dodává pouze stanicové systémy, virtuální stojany nebo možnost vrácení kol mimo stojan nezajišťuje a vyjadřuje skepsi nad těmito řešeními.
JCDecaux dlouhodobě městu nabízela možnost zřízení bikesharingu výměnou za prodloužení smlouvy, kterou má s městem uzavřenu na správu městského mobiliáře (a která je z mnoha stran často kritizována). Současná soutěž na provozovatele bikesharingu ukazuje, že scénář prodloužení smlouvy nenašel na magistrátu pozitivní ohlas.
Zda se firma do soutěže přihlásila, zatím nevíme. Dopravní podnik doposud nezveřejnil seznam firem, které podaly nabídky a na červnové předváděčce se k účasti své firmy v tendru zástupce JCDecaux vyjadřoval značně skepticky.
Velonet
Velonet je dceřinou firmou BigBoardu, tedy jednoho z dalších velkých hráčů na trhu venkovní reklamy v hlavním městě. Ostatně BigBoard je jedním z kritiků smlouvy města s JCDecaux. Velonet Praze nabízí americký systém sobi (Social Bicycles), který funguje v několika lokalitách ve Spojených státech a nově i v polském Krakově. Kola ve městě představila firma také vícekrát, naposledy letos na přelomu září a října, kdy podél Vltavy rozmístila vícero stanic a na dva týdny v Praze vytvořila propagačně celý bikesharingový systém.
Kola sobi jsou vybavena gsm modulem a gps čipem, každé kolo přesně reportuje svou polohu. Kola jsou navržena tak, aby nemusela být parkována ke stojanu. Zámek ve tvaru podkovy je poměrně chytře součástí samotného kola tak, aby nedocházelo k nechtěnému špatnému zamknutí, s čímž mívají občas problém třeba Rekola. Praha se v rámci soutěže vyslovila, že by spíše preferovala stanicový systém, Velonet tak při poslední předváděcí akci ukázal, že i to umí zařídit: díky snímání polohy kola, umístěním stojanů do konkrétních lokalit a finanční penalizaci za parkování mimo oblast stojanu.
Díky zřízení zóny nám Velonet dal širší možnost si vyzkoušet, jak celý systém funguje, čímž pádem jsme přišli i na pár nedostatků, které jsme třeba u JCDecaux ani nemohli vyzkoušet.
Kola na první pohled zaujmou svou řídicí jednotkou se solárním panelem, osmistupňovou převodovkou v náboji a kardanovou hřídelí namísto řetězu. Výpůjčku realizujete přímo na kole přes řídící jednotku umístěnou na zadním nosiči. S pomocí mobilní aplikace si kolo můžete i předem zarezervovat, což jsem já učinil a dostal kód a číslo kola. Po příchodu ke stojanu jsem ale nikde číslo kola viditelně napsáno nenašel. Nebo jsem alespoň nepochopil, kde ho hledat. Oběhnout všechna kola ve stojanu a zjistit, na kterém svítí nápis, že je zarezervováno, ale nebyl při malém počtu kol takový problém. Odezva řídící jednotky na zadání mého kódu byla trochu pomalejší, ale nakonec se vše podařilo vypůjčit.
Kolo má zabudovaný držák na zámek-podkovu při jízdě, takže starosti, co se zámkem, odpadají. Řídící jednotka vám ukazuje, jak dlouho máte kolo půjčené, jakou vzdálenost jste urazili a kolik vás to stálo. Údaje se zároveň zasílají i na váš účet, kde si můžete trasy a veškeré údaje o vašich jízdách zpětně zobrazit v aplikaci na mapě.
Velonet propaguje především užívání aplikace pro Android a iOS. Nejsem vlastníkem ani jednoho systému, aplikace jsem tak nezkoušel, ale podařilo se mi vyhledat si klasické online rozhraní sobi (funguje pro všechny systémy sobi na světě). Bohužel ale webové rozhraní nemá mobilní verzi, takže používání třeba na Windows bylo dosti krkolomné.
Velonet elektrifikovaná kola nenabízí, zároveň ale osmistupňová přehazovačka zajišťuje i základní mobilitu do kopců. I když kola jsou to klasicky bikesharingově těžká, takže kopce zajisté pocítíte. Nastavení cen v podobě jedné hodiny denně zdarma mi příliš nevyhovovalo, mnohem raději mám již klasických prvních 30 minut kdykoliv. Předpokládám ale, že tarif byl uzpůsoben charakteru předváděcí akce, netřeba ho tedy více hodnotit a považovat za charakter potencionálního budoucího systému. I když pohled na jiné systémy Social Bicycles naznačuje, že tato cenová politika je používána u tohoto systému běžně.
Odkazy
Poznámka: Krátká předváděcí jízda není dostačující pro detailnější zhodnocení jízdních vlastností, funkčnosti blatníků, světel, apod. Záměrně se tak detailnímu komentáři těchto podrobnějších technických aspektů předvedených kol vyhýbáme.
| Vydání článku podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu “Cyklisté Praze.” |
