Zprávy z listopadové cyklokomise

Protože kolega Filler odjel zkoumat francouzské cykloobousměrky do historického města La Rochelle, známého českému publiku spíše jako jedna z lokací Dumasových Tří mušketýrů, spadla na mě pravidelná rubrika o dění na pražské cyklokomisi (KCD). Ta oproti komisi minulé trvala jen něco pod 3 hodiny, což lze považovat za úspěch. Já délku komise vnímám spíše pozitivně, protože to značí, že se poslední dobou konečně daří věci posouvat dál. Je prostě o čem se bavit a co řešit.

Cykloopatření, Zürich, ilustrační foto, (c) Marek Bělor 2016

Magistrátní odbor Rozvoje a financování dopravy (RFD) i nadále hledá cesty, jak s Prahou 1 projednat řešení některých klíčových cykloobousměrek. U několika těch „jednodušších“ panuje opatrný optimismus.

V otázce realizace trasy A42 Kačerov – Kamýk panovalo stále mnoho nejasností a tak si KCD přizvala projektanta z firmy DIPRO, který přípravu trasy přes 10 let neúspěšně řešil. Komisi se tak dostaly podrobné informace o mnoha překážkách v realizaci trasy, jež vedly k ukončení přípravy. Problémy jsou především v úseku od Labutě po Libuš. Na Nových dvorech a v Libuši trasa prochází budoucími staveništi metra D, negativně se vyjádřili někteří správci inženýrských sítí, kvůli kterým by se trasa opět musela bourat, v Thomayerově ulici se řešení nelíbilo policii a do toho tam Dopravní podnik (DPP) plánuje odstavy autobusů ukončených u metra, řešení části trasy (především v oblasti Kamýku) se prý nelíbilo ani IPRu. Výsledkem diskuse je, že z dosavadního projektu se použije jen bezproblémový a velmi důležitý úsek mezi Kačerovem a Labutí (křížení s A22). Ten se zadá TSK k realizaci a celý zbytek projektu se hodí do koše. Kamýcká větev v trase A215 se již stejně připravuje v rámci realizace dotyčné trasy. No a na úsek A42 mezi Labutí a Libuší vznikne zcela nový projekt pod hlavičkou akcí k zahájení přípravy v roce 2017 a vracíme se tak na úplný začátek.

V současné době jsou realizována bezpečnostní opatření v okolí lávky na Císařský ostrov kvůli staveništní dopravě k rekonstruované ČOV. Spočívají v odvedení chodců, kteří tak vozovkou budou chodit na vlastní nebezpečí, a v umístění výstražných cedulí.

Byla dokončena práce na „kvalitativních standardech cyklistických tras“, jež by měly zajistit minimální standardy řešení při projektování a údržbě cyklotras celoměstského systému. Ty asi v budoucnu po jejich schválení rozebere samostatný článek.

Revitalizace chodníkové cyklostezky v ul. U Plynárny se hnula z místa díky aktivitě členky komise Ing. arch. Mádlové. Ta spolu se svými kolegy z IPRu prosadila, že z jižního chodníku této ulice budou odstraněny stožáry osvětlení a trolejového vedení, což zásadně zvýší bezpečnost cyklistů i chodců. Snad se i povede prodloužit chodníkovou stezku západním směrem.

Ne tak dobré zprávy přišly od projektantů RTT Křesomyslova – Jaromírova. V reakci na usnesení KCD žádající na trase A23 a A401 vedení cyklistů mimo profil TT a cyklovídeňskou zastávku Na Fidlovačce do centra (DC) prý projektant zapracuje cyklopiktokoridory v ul. Křesomyslově (v Sekaninově ne, není součástí projektu) v obou směrech. Cyklovídeňská zastávka podle něj ale není z technických důvodů průchozí, takže to s ní moc dobře nevypadá, zejména kvůli šířkovým parametrům. V ul. Na slupi pak cyklisté za přitakávání Prahy 2 budou obětováni o 20cm širšímu západnímu chodníku a kvůli zachování dělené stezky v přidruženém prostoru. Doufejme, že se alespoň podaří zabránit nesmyslnému rozšíření vozovky ve směru DC podél tramvajového ostrůvku zast. Albertov z 3,0 m na nevhodnou šířku 3,5 m na úkor vedlejšího frekventovaného chodníku. Diskuse o kvalitnějším (když už ne kvalitním) řešení pro lidi na kole ale ještě nekončí.

Cyklopruhy vedle tramvajové trati, Zürich, ilustrační foto, (c) Marek Bělor 2016

Z probíhajících investičních akcí v režii TSK se nejvíce posunula příprava cyklotrasy mezi Vestcem a Kunraticemi, kde by v nejbližší době mohla být zahájena realizace.

Plánuje se proznačení trasy A25 od Vítkova po Kyje a na komisi se živě diskutovalo konkrétním trasování mezi Spojovací a Hrdlořezy. Hraje se o trasování buď po dosavadním vedení trasy KČT č. 1, či o vedení podle cyklogenerelu nově postaveným Zeleným městem. Obě varianty mají ve svém vedení problematická místa, a proto bude k řešení sporných úseků trasy svoláno samostatné jednání.

Připravuje se i proznačení A15 mezi Sobínem a Vypichem, kde jsou problémy v jednosměrné ulici Na Břevnovské pláni (kterou je třeba objet ve směru do centra po Bělohorské) a s ochranou cyklistů ve stoupání ulice Žalanského. Tak si KCD odhlasovala „zahrnout do projektu proznačení CT A15 v úseku Vypich – Sobín integrační opatření v HDP ve stoupání ulice Žalanského a v dotčeném úseku ulice Bělohorské (Čistovická – Bolívarova).“

K problematice údržby cyklotras v centrálním parku na Jižním městě byli přizváni pracovníci TSK řešící správu majetku. Město má v oblasti majetku dlouhodobě velmi poddimenzovaný úřední aparát a nezvládá tak koncepční práci v této oblasti, což je vidět třeba na váznoucím výkupu pozemků. Bylo tedy potřeba vyřešit rozpor, kdo se má o co starat. Tentokrát šlo o prostranství mezi ulicí U Modré školy a komunitním centrem Matky Terezy, kde se osazenstvo nakonec shodlo, že i o cyklostezky se má starat správa parku.

Proběhla diskuse o tom, jak řešit úpravy cyklogenerelu, který byl schválen v r. 2010. Již je v některých místech potřeba ho pozměnit. Potřebné změny vycházejí především z vývoje názorů na jednotlivé oblasti v rámci přípravy jednotlivých cyklotras a z jednotlivých cyklogenerelů městských částí. Správcem generelu je IPR, odborným garantem pak KCD. Tyto dvě tělesa by proto spolu měly na úpravách spolupracovat.

Napotřetí se konečně podařilo schválit balík Nových infrastrukturních akcí pro zahájení přípravy a realizace v r. 2017. Je to obdoba balíku, co prošel v lednu Radou spolu s novým „cyklousnesením“ 55/2016. Jedná se především o snahu rozjet dostatek nových projektů poté, co jejich příprava byla po několik let zanedbávána až umrtvena a za přidělené peníze na cyklodopravu tak nebylo co stavět. Nově se tak zadá TSK k přípravě 17 cyklotras (z toho 13 páteřních) a 7 nadlimitních akcí (především lávek) s tím, že prioritní bude příprava páteřních tras. U části nových akcí se jedná o obnovu a aktualizaci přípravy již kdysi připravovaných tras, jež nikdy nebyly dotaženy do konce. Velký důraz se klade na úseky zlepšující propojení Prahy a Středočeského kraje a na úseky dotvářející celoměstský systém do použitelné sítě (narozdíl od stávajících nepropojených fragmentů). Příprava a realizace jednotlivých, zvláště stavebně, nikoliv jen proznačením, řešených úseků ale několik let potrvá.

Dalším bodem na programu jednání byla Vinohradská třída. V srpnu byla Radou města po proběhlé participaci veřejnosti a následném dlouhém prodlení schválena konečná verze koncepční studie. Bohužel ale koncepční přístup k Vinohradské třídě vykázal v oblasti infrastruktury pro cyklisty naprosto nekoncepční nedostatky, které jsem komisi představil. Nedostatky přetrvaly i přes rozsáhlé připomínkování Auto*Matu, které bylo v tomto konkrétním případě mírnější, než co nakonec požaduje KCD. Nejzásadnější je přetrvávající absence jakýchkoliv opatření pro kola mezi nám. Jiřího z Poděbrad a Radhošťskou, kde je ulice sice nejužší, ale není zase tak úzká, aby se nevešly 2 řady parkujících aut. Proto nejen že jsou cyklisté obousměrně ponecháni na tramvajových kolejích, což významně kompromituje jejich bezpečnost, ale navržené řešení škodí i MHD, jelikož parkování bude těsně vedle tramvajové trati a parkující řidiči tak stejně jako doposud budou tramvaje i nadále často blokovat. Ostatně jak to můžeme denně vidět v Bělehradské, jejíž řešení jsem na této stránce již kritizoval. Podpora kvalitního řešení pro cyklistickou dopravu má tak významný synergický efekt i pro tramvaje. Nehledě na to, že podle zahraničních průzkumů jsou cyklisté pro místní obchody na obchodních třídách mnohem důležitější než auta, protože lidé na kole více utrácejí a podporují tak život ve veřejném prostoru.
Důležité je také dořešit křižovatky, kde často ochrana cyklistů mizí. Přitom křižovatky jsou kritické úseky právě z důvodu potřeby zvýšené ochrany cyklistů. V neposlední řadě je zcela nutné dořešit podobu tramvajové zastávky Vinohradská tržnice DC, kde buď musí být zřízen ostrůvek pro všechny, nebo alespoň pro cyklisty. Navržený mys vytváří pro cyklisty zásadní bariéru a snižuje bezpečnost cyklistů kvůli nutnosti řadit se do proudu aut a přejíždět tramvajové kolejnice.
Členové komise vesměs vyjádřili podporu požadavku na kontinuální cykloopatření mimo profil tramvajové trati v celé délce řešené koncepční studie Vinohradské třídy. Pokud by tomu tak nebylo, bude funkčnost této pro lidi na kole naprosto zásadní městské třídy těžce degradována a tím pádem i zbylá cykloopatření budou méně využita. Horší je skutečnost, že takto nedostatečný stav bude na minimálně desítky let zakonzervován. Přijato proto bylo poměrně rozsáhlé usnesení doporučující v následujících fázích projektové přípravy zapracovat následující požadavky:

• V HDP zajistit v obou směrech jízdu cyklistů zcela mimo profil TT, ve směru z centra v celé délce ulice kontinuálním vyhrazeným cyklopruhem či vedením v přidruženém prostoru (PP); ve směru do centra v úseku Jana Želivského – Sudoměřská kontinuálním vyhrazeným cyklopruhem a v úseku Sudoměřská – Legerova souvislým ochranným cyklopruhem.

• tramvajové zastávky pak řešit formou cyklovídeňských zastávek či formou tramvajového ostrůvku s cyklistickým objezdem za vyčkávacím prostorem zastávky.

• v oblastech křižovatek Vinohradská – Legerova, Vinohradská – U Vodárny, Vinohradská – Jičínská a Vinohradská – Jana Želivského zajistit dostatečnou míru ochrany cyklistů ve formě nepřerušovaných cyklopruhů.

• Veškerá odbočení do vedlejších ulic na nesignalizovaných křižovatkách je třeba připravit na budoucí zřízení cykloobousměrek

O dalším postupu projednávání přípravy této rekonstrukce nepochybně ještě uslyšíme..

Kontinuální cykloopatření, Zürich. Ilustrační foto, (c) Marek Bělor 2016

Projednala se příprava nových TP 179, na nichž pracuje Ing. arch Tomáš Cach. Hotovy by měly být na začátku příštího roku a slibují významně posunout standardy projektování cykloopatření směrem k cyklisticky vyspělým zemím.

Komisi byla ze strany jejího zpracovatele Ing. Syrového v tandemu s IPRem představena koncepční studie Letenského kříže, tedy ulic Veletržní a Dukelských hrdinů. Je nutné vyzdvihnout snahu autorů o skutečně kontinuální cykloopatření, což si tyto zásadní cyklistické koridory zaslouží, ale konkrétní řešení jsou ještě k diskusi, proto jak Auto*Mat, tak Prahou na kole podávají návrhy na určitá vylepšení.

Tolik k mým postřehům z dění na listopadové cyklokomisi a příště už se zas můžete těšit na report místního komisního klasika.