Intenzity na sčítačích 2016: není o čem psát

Jako každý rok zpracováváme intenzity na automatických sčítačích cyklistů, abychom vám mohli ukázat, jak cyklistika v Praze zase postoupila kupředu. Poslední roky ale není co slavit, a letos také ne. Nárůst intenzit na sčítačích v roce 2016 je „kladná nula“ (+0,5 %). Kdybychom změnili metodiku nakládání s výpadky, mohl být klidně zaznamenán pokles.

Výpočet intenzit je jako vždy založen na denních intenzitách mimo zimní měsíce (duben až listopad), kdy jsou pro jednotlivé sčítače vypočteny průměrné hodnoty s vyloučením dnů, kdy sčítač neměřil nebo produkoval evidentní nesmysly.

Míra výpadků v roce 2016 se od předchozího roku příliš nelišila, činila 13 % (oproti 11% v roce 2015). Dvě stanice jsem ale musel z analýzy zcela vyloučit. Sčítač ve Vršovické je už od rekonstrukce na podzim 2015 zabarikádován parkujícími auty, takže zaznamenává jen zlomek cyklistů. A výpadek špičkových měsíců mě donutil vyloučit z výpočtu trendu i sčítač ve Vysočanech. Možná jsem měl vyloučit i Celetnou, která také zaznamenává podezřelé hodnoty, vzhledem k tomu, že zcela stabilně, to ale nebude mít významný vliv. Pro výpočet trendu oproti předchozímu roku byl nově použit i druhý směr sčítače v Hlubočepech (zřízený v roce 2014).

Průměrné sezónní intenzity ukazuje následující graf:

A nakonec vývoj oproti roku 2015:

Zajímavé jsou relativně vysoké nárůsty na sčítačích na severu Prahy (Císařský ostrov, Podbaba, Pelléova, Kpt. Jaroše).

Naopak pokles je zřetelný ve Střešovické. Potvrzuje se zhoršení atraktivity po její nezdařilé rekonstrukci v roce 2015, na ulici jsou ale celkově velmi malé počty cyklistů.

Na dalším poklesu Nuselského mostu se nejspíš projevuje pokračující rekonstrukce, respektive uzavření západního chodníku namísto východního, tato změna nastala v červnu. Nuselský most má, zdá se, větší potenciál na svém západním rameni.

Otázka je, co způsobilo pokles na Rohanském nábřeží, a zda nejde částečně o přesun na příjezd do centra přes Holešovice, například kvůli zhoršujícím se podmínkách na Povltavské. Ale nevím.

Obecná příčina již několikaleté stagnace je zřejmá: zlepšení podmínek pro jízdu na kole jsou pouze marginální, naprosté minimum dokončených investičních akcí v roce 2015 a dlouhodobě neúspěšné začleňování komfortních cykloopatření do rekonstruovaných uličních profilů.

Znovu zahájená dostavba celoměstského systému cyklotras se projeví nejdříve v sezóně 2017, nejspíš ale až v té další. Současně s tím je ale nutné překonávat přetrvávající (či dokonce nové) bariéry cyklistické dopravy. Ať již jsou jimi problémové křižovatky typu Bulhara, nebo nepoužitelnost novoměstské náplavky, ze které byli cyklisté vytlačeni bez adekvátní náhrady.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Co se týče poklesu na Roh.nábř. tak je to dle mého pozorování funkčnosti sčítačů častými výpadky + nahrazování počtů detekcí špatným způsobem (loňská data) + jsem zjistil, že v případě, kdy byl například dopolední výpadek, tak celkové denní číslo se pak tváří jakoby nebyl celé dopoledne žádný výpadek – což je velký problém na tak důležité lokalitě.

  2. To je docela legrační, sčítač v Celetné jsme tady i na nakole.cz probírali už tolikrát a pořád dává “ podezřelé hodnoty“ . Tak hlavně že stabilně :)
    Nechce se mi v těch datech zase hrabat ale je pořád to samé ? Tedy podezřele moc cyklistů v noci a podezřele moc cyklistů vzhledem k okolním sčítačům, tedy nějaký časprostorový důvod ?
    Napadlo mě, že by to mohlo být letos lepší, vzhledem k zákazu Segway v centru Prahy, nabyl jsem totiž přesvědčení, že to dělají právě tyhle turistické karavany…

    Jinak kladná nula je fajn, z toho bych si nedělal hlavu, znamená to, že staří cyklisté pořád ještě drží….

  3. Koukal jsem na Celetnou a přijde mi úplně normální viz https://unicam.camea.cz/Discoverer/BikeCounter/bc/index/bc/BC_CT-OTPB
    http://scitace.prahounakole.cz/
    Je to by voko místo s nejmenším podílem letního maxima a zimního minima, což ukazuje na nízký podíl rekreačních cyklistů (a hodně messengerů v centru). Bylo by možná zajímavé podívat se i na zimní sezónu nebo porovnat zimní minima, protože to odfiltruje rekreační jezdce a je vidět, kde se nejvíc jezdí dopravně.

    A to Rohanské nábřeží, tam by se možná jezdilo víc, kdyby byla A2 na Rohanském ostrově sjízdná, což jaxi momentálně docela dlouho není, nedá se tam ani normálně chodit. Šotolina je zlo.

  4. šotolina je v pohodě, mnohem lepší než asfalt, alespoň to tam pak v sezoně neblokují radostní bruslaři jezdící sem a tam

  5. Tak snad se tam ta šotolina udrží – začínám poslouchat tlaky na to, aby se i to odstranilo, protože je to tam vedené jako stavba načerno.

  6. Na páteřní stezce to nemá co dělat, ta má být sjízdná celoročně na jakémkoliv kole. Proti bruslařům nic nemám, stejně jako chodcům, kteří se tam procházejí. Pokud je chceme dát jinam, není řešení dát tam nesjízdný povrch, ale vytvořit jim dráhu třeba vedle nebo tu stezku rozšířit, aby se tam všichni spokojeně vešli.

  7. Standardy páteřních a hlavních cyklotras to už řeší: http://www.cistoustopou.cz/knihovna/standardy-cyklistickych-tras-295

    „Základní povrch pro páteřní a dálkové trasy je asfalt, v odůvodněných případech lze využít hladkou řezanou dlažbu. V přírodních úsecích se zvýšeným stupněm ochrany je možný jiný hladký zpevněný povrch.

    Hlavní trasy musí mít hladký zpevněný povrch.“

    Takto je to oficiální (a za mne správné :-) ).

  8. Myslím že PC se asi snaží nesměle naznačit, že až se to zorá a zatravní a postaví se přes to ploty, tak bude problém s mlatem vyřešen definitivně :o)

  9. Rohanský ostrov je momentálně asi nejpřírodnější částí pražské páteřní cyklotrasy, navíc prakticky na dohled, někde tak na dohoz tenisákem je možno jet po asfaltu a dokonce bych řekl že tam určitě snad na jakémkoliv kole a elektromotorce :)
    Když si pak člověk vezme průměrnou kvalitu pražských asfaltů po “ páteřních cyklotrasách“ a hlavně super prostorovou kvalitu, která nastane , když vedle cyklotrasy vyroste obytná / kancelářská zona a vytvoří tak cykloprostor do kterého vchází lidé, tak si pak člověk může říkat, že šotolinová cesta je vlastně nádherná věc.
    Neznám totiž osobně jediného cyklistu, který na páteřní cyklotrase chce potkáva t rekreanty, sportovce typu přijedu autem a budu se vozit sem a tam nebo dokonce retardéry a šikany umožnující se úředníkům vyšinout na cígo z budovy bez nebezpečí ….

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Městský cyklista a výdej energie 3 – vítr, dlažba, provoz 12

Do třetí části článku o energetickém výdeji městského cyklisty jsem si ponechal faktory, u kterých..více

Aktualizace mapy z heatmapy DPNK 2017 5

Stejně jako v loňském roce, i letos jsme kromě začleňování nové infrastruktury přistoupili k úpravám..více

Městský cyklista a výdej energie 2 – kopce 18

V prvním článku o výdeji energie jsme se dozvěděli, že městský cyklista si vystačí s..více

Městský cyklista a výdej energie 1 – výkon a rovinky 13

Každý uzná, že městská cyklistika v Nizozemsku je fyzicky nenáročná. První vysvětlení, které každého napadne,..více

Cyklostezka v ulici U Plynárny po rekonstrukci 20

Už několik měsíců je dokončena rekonstrukce tramvajové trati v ulicích Nuselská a U Plynárny. V..více

Elektrokoloběžka: je to kolo nebo není? 22

V těchto dnech postupně publikujeme několik tematických článků a komentářů ke kauze pěších zón na Praze..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak dlouhá bývá vaše obvyklá trasa na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru