Elektrokoloběžka: je to kolo nebo není?

V těchto dnech postupně publikujeme několik tematických článků a komentářů ke kauze pěších zón na Praze 1. Přijde i na komentáře čtenářů, které nám dorazily do naší mailové schránky. Pokud máte pocit, že by váš názor neměl zapadnout a ještě váš pohled v diskuzi nezazněl, klidně nám svůj text pošlete. Ty nejlepší vybereme a zveřejníme. Po prvním komentáři šéfredaktora Jiřího Motýla dnes vydáváme další jeho text: analýzu právních předpisů týkajících se jízdních kol, elektrokol, elektrokoloběžek, motokol, apod. Zkrátka dvoukolových e-vehiklů.


Debata o zákazu jízdních kol v pěších zónách Prahy 1, jakožto opatření proti turistickým šlapacím výčepům a elektrokoloběžkám, zažehla zásadní otázku: dají se tyto dopravní prostředky považovat za jízdní kola? Co je z hlediska zákona a platných předpisů jízdním kolem? A proč někteří tvrdí, že elektokoloběžka by měla být spíše mopedem a jiní namítají, že to je to samé co jízdní kolo?

Než se ponoříme do podrobného studia všech předpisů, bude užitečné si vyjasnit některé základní termíny.

Evropská a česká legislativa

V následujícím článku budeme diskutovat jak české, tak evropské právní předpisy. Česká legislativa zjednodušeně řečeno navazuje na tu evropskou. Měla by být vždy v souladu s tou unijní, ale může ji rozvíjet a upravovat oblasti, které evropská legislativa nechává stranou.

Z evropských právních předpisů nás budou zajímat především tzv. nařízení a směrnice. V české legislativě pak budeme hovořit o zákonech a vyhláškách. Vyhláška je podzákonný předpis a rozvádí a specifikuje jednotlivé zákony.

Jaký je rozdíl mezi elektrokolem a e-mopedem

Některá elektrická kola mohou klidně dosahovat výkonu jako malý moped. Kde je tedy rozdíl mezi kolem, které může na cyklostezky a mezi stejně vypadajícím vehiklem s pedály, který by se měl držet jen na silnicích?
Jedním z laicky vnímaných klíčových rozdílů mezi elektroskůtrem (mopedem, motokolem) a elektrokolem je přítomnost, respektive nepřítomnost, plynové páčky. Často zaznívá, že elektrokolo je bicykl, kde motor pouze vypomáhá při šlapání a motor nelze ovládat nezávisle na šlapání. Naopak elektroskůtr (nebo moped či motokolo) plynovou páčku má a plyn si tak může jezdec přidávat, i když nešlape. V angličtině se často můžete setkat s termínem pedelec, který většinou popisuje kola s pouhou asistencí elektromotoru, zatímco termíny e-bike, speed-bike nebo s-pedelec pak častěji označují rychlejší elektrokola s plynovou páčkou nebo překračující rychlostní limity pro běžná jízdní kola s asistencí. Ne vždy je ale tato terminologie dodržována a v různých jazykových prostředích se liší.

Jak ale uvidíme dále, toto laické dělení při pohledu do českých a evropských předpisů ne vždy obstojí a trochu si ho zkomplikujeme.

Pozn.: Pro účely tohoto článku budeme termínem elektrokolo rozumět především výše popsaný tzv. pedelec, kde motor slouží jen jako asistence šlapání.

Schvalování technické způsobilosti, typové zkoušky a normy

Na běžná kola i elektrokola existují normy, které stanoví, co by tato zařízení měla splňovat a jak by měla být konstruována. Pokud ale splňují podmínky stanovené právě pro kola a elektrokola, nemusí procházet náročnými typovými zkouškami a procesem schvalování technické způsobilosti (nejen celého produktu, ale i jednotlivých komponentů). Mnohem složitější proces a náročnější kritéria jsou stanoveny pro mopedy, motorky, automobily a jiná výkonnější vozidla.

Co je jízdní kolo? A co koloběžka?

Pro českou definici jízdního kola stačí nahlédnout do zákona o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb.), který v § 2 jízdní kolo uvádí ve výčtu nemotorových vozidel. Klíčovým definičním znakem je to, že se pohybuje lidskou silou: „nemotorové vozidlo je přípojné vozidlo a vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo.“

Tento zákon dále stanoví pravidla jízdy na jízdním kole a práva a povinnosti cyklistů při pohybu na pozemních komunikacích.

Co se týče koloběžky, v § 57 se uvádí, že „Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.“ Koloběžka je tedy z hlediska zákona to samé co jízdní kolo a měla by splňovat stejné standardy. Jak již jsme psali dříve: zvláště menší koloběžky nesplňující předepsané povinné vybavení existují částečně v právním vakuu a pravděpodobně se z hlediska zákona jedná o sportovní vybavení.

Dalším relevantním předpisem je (v současné podobě platí do 31. května 2017)  zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích č. 56/2001 Sb., který stanoví technické požadavky a postup, jímž musí každý nový typ vozidla projít a získat povolení jezdit po silnicích v Evropské unii. O právní úpravě oblasti elektrokol, apod. se v něm ale mnoho podrobností nedozvíme – zákon se odvolává na příslušné evropské směrnice (k nim více dále v článku). Navíc stanovuje, že motokola nemusí mít registrační značku a nemusí se zapisovat do registru vozidel.

Vyhláška 341/2014 Sb.

Vyhláška o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích  je prováděcí vyhláška k onomu zákonu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Především přesně stanovuje, co musí jízdní kola (a koloběžky) splňovat, aby se mohla pohybovat po pozemních komunikacích v České republice. Jsou to známé požadavky na odrazky vepředu a vzadu, ve výpletu, světla za snížené viditelnosti, apod. Jistě tu nemusím veškerý výčet uvádět, lze si to dohledat přímo ve vyhlášce.

Z hlediska šlapacího výčepu nebo dalších cargo kol je důležité ustanovení vyhlášky (příloha č. 12, bod C.9), které stanovuje: „Pro účely této vyhlášky se jízdním kolem rozumí i tříkolky a vícekolky, stejně jako vícesedadlová jízdní kola – tandemy a jim podobná vozidla poháněná lidskou silou a určená i k provozu na pozemních komunikacích, jako například koloběžky.“ Vyhláška dále zpřísňuje u rozměrnějších kol požadavky na osvětlení, apod. Pokud cargo kolo nemá elektromotor, považuje se z hlediska českého práva jednoznačně za jízdní kolo. Samozřejmě  pak musí splňovat normy kladené na konstrukci jízdních kol. (Pokud má motor, tak na něj platí pravidla, o kterých si řekneme níže.)

Dále se vyhláška věnuje i jízdním kolům s dodatečným pohonem:

Jízdní kolo může být vybaveno dodatečně pomocným motorkem, jestliže

a) bude nadále zachován původní charakter jízdního kola podle bodu 1 a 2,
b) pomocný motorek bude přiměřeně plnit podmínky ustanovení § 19 zákona,
c) jeho výkon nepřesáhne 1 kW,
d) v případě použití spalovacího motoru, nebude mít takový motor objem válce nebo válců větší než 50 cm3,
e) maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km.h-1a
f) montáž pohonného systému – motor, nádrž paliva nebo akumulátor na jízdní kolo, si nevyžádá zásah na jeho nosných částech.

Pokud vozidlo splňuje všechny výše uvedené požadavky, považuje se pro potřeby této vyhlášky nadále za jízdní kolo.

(příloha č. 12, bod C.8)

Toto ustanovení vyhlášky nám v závěru tohoto článku asi nejvíce zamotá hlavu. Zde je třeba si uvědomit, že vyhláška hovoří o dodatečném vybavení pomocným motorkem, čemuž odpovídá i ustanovení o nezasahování do nosných částí jízdního kola. Naopak ale vyhláška nehovoří o tom, že by motor musel být jen asistenční a podmíněný šlapáním. Omezení je dáno maximální rychlostí 25 km/h a výkonem 1000 W. V ČR tak mohou existovat jízdní kola, na kterých za jistých podmínek nemusíte šlapat.

Pokud jde o elektrokola, v příloze č. 12, bodě C.10 této vyhlášky se uvádí: „Pro účely této vyhlášky se jízdním kolem dále rozumí i jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem dle směrnice 2002/24/ES“. To je ustanovení, které umožňuje provoz toho, co asi nejčastěji laicky chápeme jako elektrokolo a co má z výroby zabudovaný pomocný elektromotor pomáhající při šlapání.

Evropské směrnice a nařízení na poli elektrokol

Česká vyhláška se odkazuje na nadřazenou evropskou směrnici, která obsahuje společnou evropskou právní úpravu jízdních kol s pedály a přídavným elektrickým motorem.  V první řadě je třeba podotknout, že směrnice 2002/24/ES byla zrušena nařízením č. 168/2013, které tuto směrnici v podstatě „novelizovalo“. Jak je ale z let vydání evropského nařízení (2013) a české vyhlášky (2014) patrné, při tvorbě české vyhlášky již mohlo být ministerstvu zřejmé, že se evropská legislativa v této oblasti mění.

Česká vyhláška se tak odkazuje na už zrušenou směrnici 2002/24/ES, v tomto textu se ale budu věnovat nařízení č. 168/2013, které danou směrnici nahradilo. Ostatně svým obsahem se od předchozí směrnice pro naše účely příliš neliší. Nařízení je přímo platné a závazné všude v EU, i když má české Ministerstvo dopravy zpoždění.

Nařízení č. 168/2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly

Ve zkratce: toto nařízení definuje typy různých vozítek, mopedů, motorek, čtyřkolek a pro jednotlivé kategorie stanoví technické a environmentální požadavky a řeší proces schvalování a typových zkoušek při uvádění a distribuci těchto produktů. Výrobci musí tyto podmínky splnit, aby mohli své produkty uvést na jednotný evropský trh. Toto nařízení se snaží sjednotit a zpřehlednit veškerou předchozí legislativu a vnést pořádek na tento rapidně se rozvíjející trh různých vozítek, elektrokol a elektroskůtrů.

Nařízení naopak neřeší, kde smí jaká kategorie vozidel jezdit, co musí jejich řidiči splňovat, apod. To je ponecháno národním legislativám.

Typové zkoušky, schvalování a environmentální požadavky kola nepotřebují, na rozdíl od silnějších a rychlejších vozidel (jak jsme si již uvedli v úvodu tohoto článku). Nařízení proto také stanoví, na co se nevztahuje, čímž definuje i rozdíl mezi „motokolem“ a „jízdním kolem“. (Samozřejmě i běžná kola a jednoduchá elektrokola musí splňovat určité normy, do takových detailů ale zacházet nebudu.)

Na koho se tedy nařízení nevztahuje (uvádím jen pro tento článek relevantní kategorie):

  • vozidla s maximální konstrukční rychlostí nepřekračující 6 km/h;
  • vozidla určená výlučně pro používání tělesně postiženými osobami;
  • vozidla určená především pro využití v terénu a zkonstruovaná pro jízdu na nezpevněném povrchu;
  • šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h;
  • samovyvažující vozidla;
  • vozidla, která nejsou vybavena alespoň jedním místem k sezení;
  • vozidla vybavená místem k sezení pro řidiče nebo jezdce s výškou R-bodu ≤ 540 mm u kategorií L1e, L3e a L4e a s výškou R-bodu ≤ 400 mm u kategorií L2e, L5e, L6e a L7e.

Jakékoliv vozidlo, které nespadá do výše uvedených kategorií, musí výrobce při jeho uvádění na trh nechat projít procesem schvalování a typových zkoušek podle tohoto nařízení. Pokud tedy máte elektrokolo s výkonem vyšším než 250 W, nebo pokud elektromotor není vyřazen z činnosti, když cyklista přestane šlapat, tak z hlediska tohoto nařízení bude považováno pravděpodobně za vozidlo kategorie L1e-A (motokolo) nebo L1e-B (dvoukolový moped) a muselo – než se v EU začalo prodávat – projít příslušným schvalovacím procesem. Výjimku tvoří vozidla, u kterých je omezení maximální rychlosti na 6 km/h. Je tak možné bez schvalovacího procesu prodávat například elektrokola, u nichž lze při rozjezdu do rychlosti 6 km/h přidávat plyn, aniž by bylo nutné šlapat.

Kategorie L1e v evropském nařízení č. 168/2013.

Rozdíl mezi motokolem a mopedem je pak především v maximální rychlosti (motokolo je omezeno na 25 km/h) a ve výkonu (motokolo max. 1000 W). Moped má maximálku 45 km/h a výkon max. 4000 W. Samozřejmě se na motokolo a moped kladou jiné nároky při schvalování, ale oproti běžnému kolu to mají obě kategorie mnohem těžší.

Zpět k problému

Evropské právní předpisy stanoví, co musí výrobce splnit, když chce výrobek uvést na trh a jaké požadavky jsou na prodávané výrobky kladeny. Nově schvalované výrobky již musí splňovat podmínky tohoto nařízení, ale starší výrobky schválené podle předešlých směrnic se smí ještě nějakou chvíli doprodávat.

Nařízení č. 168/2013 nám jednotně pro všechny členské státy definuje různé kategorie vozítek, která prostřednictvím distributorů a prodejců vstupují na evropský trh. To nám ale nic neříká o tom, jaké požadavky jsou na řidiče toho či onoho vozítka v jednotlivých státech EU kladeny a ani kde se daná vozítka smí pohybovat. Každý stát si tak může stanovit, zda třeba motokolo nebo moped mohou na cyklostezky, kde a jak je zakázat/povolit, apod.

Jsou-li jednou všechna vozítka tímto nařízením závazně rozdělena do kategorií, nabízí se, aby dopravní předpisy pracovaly se stejnými kategoriemi, které toto nařízení stanoví. Pak by člověk při výběru vozítka v prodejně přesně věděl, zda u vozítka této kategorie musí mít povinně helmu, nebo zda s ním smí vjet na cyklostezku, či zda si musí pořídit registrační značku. Co například s motokolem? Má mít jezdec přilbu? A má mít cyklistickou přilbu nebo přilbu na moped? Případně speciální na motokolo? Některé státy v tomto ohledu drží krok lépe, jiné hůře.

Paradoxy

Jak již jsem naznačil, největší problém s odlišnými sadami kategorií přináší část české vyhlášky č. 341/2014 Sb. věnované vybavení jízdního kola dodatečným pohonem. Tato ustanoveni evidentně dopadají na případy, kdy je na běžné kolo dodatečně nainstalován motor nebo elektromotor. Stanoveným maximálním výkonem (1000 W) ale vyhláška umožňuje z jízdního kola vytvořit dodatečnou úpravou vozidlo, které by při vstupu na trh přímo z výroby bylo klasifikováno jako motokolo (kat. L1e-A) a spadalo by do přísnějšího schvalovacího procesu a typových zkoušek podle evropského nařízení č. 168/2013.

Paradoxně by tak nové elektrokolo bez typových zkoušek nemělo mít větší výkon než 250 W, ale pokud si staré kolo v ČR dodatečně vybavíte elektromotorem, tak může mít klidně i 1000 W. Domnívám se, že tato pasáž je ve vyhlášce takovým historickým reliktem z dob, kdy současná podoba trhu s elektrokoly a motokoly byla pouhou hudbou budoucnosti. A ani poslední léta ji nezměnila, jelikož evropská právní úprava elektrokol (motokol) byla nepřehledná (byla rozprostřena do několika směrnic) a procházela neustálým vývojem.

České kolo s dodatečně instalovaným motorem tak bývalo o něco slabší kategorií než ve (zrušené) směrnici č. 2002/24/EC jasně uváděný moped a stálo někde mezi kolem a mopedem. Z hlediska nového (aktuálně platného) nařízení č. 168/2013 se ale motorkem dovybavené jízdní kolo dostalo svým charakterem jasně do kategorie motokola. Česká právní úprava takto dovybaveného kola ve vyhlášce č. 341/2014 Sb. je tak v rozporu s evropským nařízením, které motokolo vyděluje mimo běžná jízdní kola a stanovuje na schvalování motokol náročnější požadavky.

Další možný tuning

Trochu mimo základní linii této analýzy je nutné podotknout, že dodatečná instalace motoru není jediný tuning, který můžete provést. Běžná elektrokola, která jsou k dostání v obchodech, mají maximální rychlost 25 km/h a výkon na 250 W (podle zmiňovaných předpisů). Toto omezení je ale softwarové a lze ho legálně zrušit, pokud tedy kolo nebudete používat na veřejných komunikacích (budete s kolem jezdit třeba jen v terénu).
Tuto nabídku lze najít poměrně běžně v různých prodejnách a servisech. Netřeba dodávat, že ne každý majitel takto vylepšeného kola se drží jen mimo veřejné komunikace a asi to ani není věc, která by se na pražských cyklostezkách a silnicích kontrolovala.

Problém jménem elektrokoloběžky

Elektrokoloběžky by měly být podle výše zmíněných kritérií považovány za jízdní kola pouze tehdy, pokud se jejich motor vypne při rychlosti 6 km/h. Pokud by byl jejich motor navázán na šlapání, tak by při výkonu do 250 W mohl běžet až do rychlosti 25 km/h. Podmínka navázání funkce motoru na šlapání je ale podle mě u koloběžky jen obtížně splnitelná.

Většina tzv. elektrokoloběžek je tedy z hlediska nařízení č. 168/2013 dvoukolovým mopedem, nebo při hodně bujné fantazii motokolem. Pokud tedy mají místo k sezení. Jejich distributoři a provozovatelé budou ale pravděpodobně tvrdit, že se jedná o jízdní kolo (koloběžku) s dodatečně nainstalovaným motorkem dle vyhlášky č. 341/2014 Sb. Rozhodnutí, který z těchto dvou výkladů je správný, je na Ministerstvu dopravy a příslušných dozorových orgánech.

Zákon č. 63/2017 Sb.

Trocha pozitivních zpráv na závěr. Od 1. června 2017 (tedy za 10 dní) začne platit zákon č. 63/2017 Sb., který novelizuje v úvodu zmiňovaný zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Nový zákon č. 63/2017 Sb., který už vysloveně ťuká na dveře, zapracovává přímo do českého právního řádu zmiňované evropské nařízení č. 168/2013. Konkrétně v oblasti námi řešených kol, motokol, čtyřkolek a jiných vozítek stanoví nově toto:

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem nebo s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozor nad trhem
a) uvede v řízení o schválení typu, v řízení o odejmutí schválení typu nebo v řízení o stažení z oběhu nepravdivé údaje, nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí,
b) použije odpojovací zařízení,
c) dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo neúplné vozidlo, jejichž technická způsobilost nebyla schválena,
d) neoprávněně opatří vozidlo štítkem nebo neoprávněně opatří konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla značkou schválení typu, nebo
e) padělá nebo neoprávněně pozmění prohlášení o shodě, jímž bylo opatřeno vozidlo nebo neúplné vozidlo, nebo značku schválení typu, jíž byla opatřena konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo zástupce výrobce dopustí správního deliktu tím, že neposkytne v rozsahu a způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozor nad trhem
a) pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo jiné výrobce, nebo
b) údaje nezbytné pro opravu a údržbu výrobků určené pro samostatné provozovatele, autorizované obchodní zástupce, opravny nebo jiné výrobce.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta do
a)10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. l) nebo odstavce 5 písm. c),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. p), odstavce 2 písm. e) nebo g) anebo odstavce 3 písm. c) nebo e),
c)500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), j), k), m), o), q) nebo r), odstavce 2 písm. c), d), f) nebo h), odstavce 3 písm. a), b) nebo d), odstavce 5 písm. a), b), d) nebo e) anebo odstavce 6, nebo
d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až i) nebo n), odstavce 2 písm. a), b), i), j) nebo k) anebo odstavce 4.

Zákon stanoví, že dohledovým orgánem nad trhem s těmito vozítky je Ministerstvo dopravy. Od 1. června by se tedy typové zkoušky a schvalování těchto vozítek mělo i v ČR plně řídit nařízením č. 168/2013, které jsme popsali výše. Lze očekávat, že příslušná vyhláška 341/2014 Sb. bude v patřičné době novelizována tak, aby odpovídala tomuto zákonu a konečně i aktuální evropské právní úpravě.

Závěrem

Česká vyhláška umožňuje dodatečné vytváření vozidel typu jízdní kolo, která ale nejde podle evropského nařízení č. 168/2013 za běžná jízdní kola považovat a spadala by podle tohoto nařízení do kategorie motokol nebo mopedů a procházela přísnějším schvalováním.

I pokud se nejedná o faktický nesoulad (za předpokladu, že by česká vyhláška řešila v tomto bodě jen případný provoz na pozemních komunikacích a osazení kola dodatečným motorkem, nikoliv proces schvalování a uvádění výrobku na trh, jako to řeší evropské nařízení), tak se minimálně jedná o logický nesoulad, který by měl být odstraněn a kategorie vozidel v evropském nařízení a v české vyhlášce by neměly být v rozporu. Respektive v éře moderních elektrokol je možnost dodatečně osazovat kolo motorkem, který by při vstupu výrobku na trh z kola rázem udělal motokolo, jednoduše nedává smysl

Nehledě na tuto skutečnost se ale domnívám, že elektrokoloběžky v současnosti nesplňují ani tyto podmínky české vyhlášky. Ta požaduje pro zařazení mezi kola vybavení dodatečným pomocným motorkem, u elektrokoloběžek je ale často motor integrální součástí těchto vozidel již z výroby.

V závěru tohoto článku si dovolím vyslovit přání, aby v případném budoucím projednávání této problematiky nebyla běžná jízdní kola (s asistencí i bez asistence motoru) ministerstvem a zákonodárci šmahem zařazena do stejné kategorie s případně nově definovanými motokoly (bez možnosti rozlišení mezi těmito kategoriemi). Sice ani takovou možnost předem nezavrhuji, ale měla by na toto téma proběhnout diskuze.

S nulovou kreativitou by šlo rovnou stanovit, že se má na motokola pohlížet bez rozdílu jako na jízdní kola. Jak ukazují současné problémy na Praze 1, rozlišení mezi jízdními koly a silnějšími motokoly a mopedy může být v některých situacích užitečné, i když se může jednat o velmi podobný dopravní prostředek, který se liší pouze výkonem motoru a vizuálně mezi nimi není rozdíl.

Jízdní kolo, motokolo a moped: vypadají podobně, rozdíly jsou ale pod kapotou. Zdroj: Europa.eu, Presto Fact Sheet

TypDle předpisuMaximální výkon motoruMaximální rychlost (motoru)Samostatný motor
Jízdní koloEU (nařízení č. 168/2013)250 W25 km/hdo 6 km/h (pak asistence do 25 km/h)
Jízdní kolo s dodatečným motorkemČR (vyhláška 341/2013 Sb.)1000 W25 km/h25 km/h
MotokoloEU (nařízení č. 168/2013)1000 W25 km/h25 km/h
MopedEU (nařízení č. 168/2013)4000 W45 km/h45 km/h

A dovolím si upozornit, že rozhodně netvrdím, že jsou motokola nebo mopedo(-kola) špatnými dopravními prostředky. Snažím se jen vnést trochu porozumění, které tu při jejich rozlišování chybí.
Alespoň tak usuzuji z debaty, která se tu vede nad některými typy „koloběžek“, které lze podle mě jednoznačně považovat za mopedy. Ať se na nich klidně jezdí, ale jakmile pojedou více než 6 km/h, tak ať splňují požadavky kladené na mopedy a řídí se příslušnými předpisy.

Odkazy


Poznámka 1: Bylo poměrně náročné se v celé problematice zorientovat. Rád budu upozorněn na jakoukoliv nepřesnost nebo chybný závěr.

Poznámka 2: Právní odbor Ministerstva dopravy údajně vydal k problematice elektrokoloběžek a jejich pohybu v pěších zónách své stanovisko. Dotázal jsem se ministerstva, zda stanovisko vzniklo a zda by bylo možné přehled hlavních závěrů obdržet. Na odpověď zatím čekám. Rád své závěry zkonfrontuji se závěry ministerstva.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Možná jsem to přehlédl, ale je někde regulována váha ?

    Tyhle stroje z obrázku běžně váží přes 30 kilo a slyšel jsem, že některé i přes 50 kilo.
    S odhadovanou nosností 120 kilo se celkem snadno může stát, že se po chodníků prohání 150 -170 kilo 30-40 kou…..

  2. Díky moc za podrobný vhled do problematiky. Na první pohled to člověku tedy skutečně zamotá hlavu, ale mám pocit, že už na ten druhý je jasné, že by se s tím (ze strany policie resp. správních úřadů) už dnes i bez všeobecných zákazů dalo něco dělat…

  3. Bez zákazů ano … ale … “ … rozlišení mezi jízdními koly a silnějšími motokoly a mopedy může být v některých situacích užitečné, i když se může jednat o velmi podobný dopravní prostředek, který se liší pouze výkonem motoru a vizuálně mezi nimi není rozdíl.“. Z uvedeného jasně vyplývá, že tohle jen tak policie nedá, takže co s tím. Označení kola, papír na to, do jaké kategorie to kolo spadá, pravidelné kontroly certifikovaných autorit, že stav toho šlapohybu fakt odpovídá tomu papíru … a pak se kola očipují, povinně, protože umístit na ně RZ by bylo moc složité, různě se po Praze nainstalují snímače těch čipů. Nejdřív čistě kvůli statistice, aby byl svět ještě hezčí a zelenější a šlapalo se lépe a radostněji, a pak taky proto, že když se někam přeci jen vjezd zakáže, tak se přesně bude dát zjistit čí kolo jej porušilo … a tak dál … a dál … a dál.
    Jen si hrajte …
    Jestli vám těch pár set metrů kočičích hlav v turisty okupovaném centru na 8h denně za to stojí ….

  4. MM:
    Pokud se policista domnívá, že účastník provozu porušil předpisy, je oprávněn uložit pokutu. Pokud s uložením pokuty daný účastník nesouhlasí, tak s uložením pokuty prostě nesouhlasí, nepřevezme si bloček a jde se do správního řízení. Policista není všemocný, zdokumentuje stav který při domnělém porušení předpisů nastal a předá to k posouzení správnímu orgánu. Není potřeba vymýšlet „dálniční známky“ pro cyklisty a elektrokola.

  5. Vy si to představujete jak Hurvínek válku. Do toho vám policie rozhodně nepůjde a správní orgány také ne.
    Jako že vás policista zastaví a začne se s vámi dohadovat o tom, jaký výkon ten motorek má? Když absolutně nemá šanci to zjistit? Oni možná nejsou nejostřejší nože v šuplíku, ale blázni také ne a pud sebezáchovy rovněž nějaký mají. A ve správním řízení jako co? Půjdete na úřad s tím kolem? A úřad opět bude zjišťovat ten výkon jak? A jak vůbec prokážete, že to kolo, co jste tam dotáhl, je to, na kterém jste jel, když vás zastavili? A hlavně že s ním v mezidobí nebylo manipulováno? Konec konců, sám autor článku píše, že omezení je softwarové a lze jej odstranit, takže pohoda jazz.
    To je takové minové pole, že buď to skončí jak jsem psal, nebo že se vydá plošný zákaz všeho … motor nemotor, výkon nevýkon.
    BTW … policista se domnívat může, ale musí jasně uvést(do protokolu, protože tady je správní řízení jistotou) o co svoji domněnku opírá. A něco ve stylu “ … mně se zdálo, že to kolo jede nějak rychle na to jak ten chlap šlapal.“ fakt nestačí. Ono stavět někoho s vědomím, že ve správním si vás dotyčný bez větší námahy vychutná …

  6. No mě by teda zajímalo, jak by to vůbec správní řízení zpětně řešilo, nijak. Elektrokola již máme, ale systém na ně připravený není a nemyslím, že by měl být. Už tak je dost omezení po Praze, jesti na mě někdo bude mávat s bločkem, tak nevidim, neslyšim a motor na plno.

  7. Michael, ale takhle už jezdí po pražských cyklostezkách mrak lidí.

    Tedy to nevidím neslyším, motor na plno a honem uhněte, protože moje kolo je díky motoru “ ještě konkurenceschopnější než ta vaše, je na pražských cyklostezkách už úplně běžné a když mě drsně předjíždí “ údajný cyklista“, který ale nešlape a rozhání lidi jako slepice, tak bych ho s chutí předal na vyšetření stroje a možná i hlavy…

    Takže volba by byla spíš tato “ chcete si jezdit rychle a a s motorem na plno „?

    TAK SI S TÍM JEZDĚTE VÝHRADNĚ PO SILNICI !

  8. Michael, ale takhle už jezdí po pražských cyklostezkách mrak lidí.

    Tedy to nevidím neslyším, motor na plno a honem uhněte, protože moje kolo je díky motoru “ ještě konkurenceschopnější než ta vaše, je na pražských cyklostezkách už úplně běžné a když mě drsně předjíždí “ údajný cyklista“, který ale nešlape a rozhání lidi jako slepice, tak bych ho s chutí předal na vyšetření stroje a možná i hlavy…

    Takže volba by byla spíš tato “ chcete si jezdit rychle a a s motorem na plno „?

    TAK SI S TÍM JEZDĚTE VÝHRADNĚ PO SILNICI !

  9. Co se týče pokutování, tak souhlasím, že by to byl obtížný proces a asi si ho jen tak policista nelajsne.

    Ale očekával bych, že když už policista dojde k vážnému podezření, že se jedná moped/motokolo a daný majitel mu bude tvrdit, že to je jízdní kolo a nebude mít na tu věc povinné ručení a ta věc nebude patřičně schválená pro provoz, tak by policista postupoval podle § 118a, který mu umožňuje zabránění v jízdě při technické nezpůsobilosti vozidla, do doby, než je daná věc napravena.

    Samozřejmě to chce pro takové rozhodnutí ale dost velkou jistotu, že tomu tak je. A ta se získává těžko.

    Elektrokolo by sice mělo mít na sobě z výroby značku CE, značící, že odpovídá daným požadavkům. Často tam je i číslo dané normy, ale hledejte někde na kole nálepku.
    A ne, že by nálepka nešla odstranit, kolo přestavět, nálepka sama odpadne, apod.
    Ale je to určité vodítko, které může policista hledat a zvažovat…

    Ale tak kdo to chce porušovat, tak není nic snazšího, než značení odstranit. Povinné je pro výrobce, nikoliv pro provozovatele.
    A běžný policista nebude znát normy kladené na výrobu elektrokol a motokol a nebude asi úplně hrr zabraňovat v jízdě cyklistovi, jenom proto, že má nějaké tušení a zrovna nenašel nálepku, která by mu ho vyvrátila.
    Aneb odpovědnost za škodu za špatný postup.

  10. Na cyklostezkách bych neměl co rozhánět lidi, je to cyklostezka.. jinak nejsem jeden z těch, co využívají chodníky, hlavně by si cyklisté měli uvědomit, že i pro ně je chodník příšerná záležitost, natož s motorem. Koupil jsem si dražší kolo od Lectronu a jsem rád, že mám na silnici prostor a pohodlí a navíc i zkušenost, že když jako blb nejedu já, tak s auty nemám žádný problém.

  11. Jezdíte s ekolem někdo po praze denně? Já jsem chtěl pořídit mětské citana r, jenže Praha je Praha, jednou les, podruhý vez a o dlažbě občas ani nemluvě, takže nevím, jestli městké nebude po měsíci na maděru, díky.

  12. To je fakt vyčasení … snad nejde o to, aby zřízení zahrádky byla nebetyčná pakárna na půl roku, ale aby byly umístěny tak, aby příliš nepřekážely.

    Hlavně že sousedovi ta koza chcípne, co … :-/

  13. Tonda Hendrych: Na elektrokole nejezdím denně, ale poměrně často už několik let. Na co jsem v Praze přišel poměrně brzo je výměna plášťů – širší a s malým nimimálním tlakem, což kolo relativně ochrání před otřesy. Nejvíce se mi osvědčily Schwalbe Big Ben 2″ (55-). Citana R má menší kola 26″, to je trochu nevýhoda, ale s širšími plášti to bude na Prahu dostatečné.

  14. MM: Ale ne, ať si koza klidně běhá. Osobně mi je úplně jedno, jestli MČ P1 (či jakákoliv jiná) sebere rozum do hrsti a začne povolovat předzahrádky tak, aby nepřekáželi, a nebo jestli prostě bude jejich povolení tak složité, že se provozovatelům nevyplatí je papírovat. Kladně kvituji jen to, že možná některé předzahrádky na problematických místech zmizí. Toť vše. Proti kozám vůbec nic nemám…pokud se nepasou na mojí louce.

  15. MM: Ale ne, ať si koza klidně běhá. Osobně mi je úplně jedno, jestli MČ P1 (či jakákoliv jiná) sebere rozum do hrsti a začne povolovat předzahrádky tak, aby nepřekáželi, a nebo jestli prostě bude jejich povolení tak složité, že se provozovatelům nevyplatí je papírovat. Kladně kvituji jen to, že možná některé předzahrádky na problematických místech zmizí. Toť vše. Proti kozám vůbec nic nemám…pokud se nepasou na mojí louce.

  16. “ … nebo jestli prostě bude jejich povolení tak složité, že se provozovatelům nevyplatí je papírovat.“ … svatá prostoto, „šikovní“ provozovatelé si to vždy zařídí … nebo vám přijde, že je letos zahrádek v centru nějak výrazně méně? … ti méně šikovní, a hlavně poctiví a naivní, utřou ústa. Která skupina bude asi více ochotná se ohlížet i na někoho jiného než na sebe, si každý může tipnout. Stejně si lze tipnout, že když si někdo dokáže zařídit zkrocení vskutku divokého úředního šimla, tak si dokáže zařídit, aby ta zahrádka fakt stála za to. Takže vyčasení očekávat samozřejmě lze, ale že by to bylo zrovna pro sprosté pocestné a kolojezdce …..

  17. Já ho už mám nějakou dobu nakoukané a nerad bych se rozhodoval jinak. Každopádně objednám je a uvidíme, jak dlouho to vydrží! Díky moc!

  18. Jo, Jirka si udělal slušnou rešerši a dobře to rozpitval. Také bych mu rád poděkoval!

  19. Velmi obšírný článek. Až moc. Pokud chceme, aby cyklistika prováděla v Praze větší procento výkonů, tak je, podle mě, nejdůležitější, aby se začala silně rozvíjet cykloelektromobilita. To je v Praze budoucnost. A v každém kopcovitém městě. Zákazy Segwayů a elektrokoloběžek jsou absolutní nesmysly, které vyprodukovala matička Praha.

  20. Celé je to jedna velká pakárna, představte si zónu 30 s mírným kopečkem, v jednom směru to jede 35 samo ve druhém můžete max 25. Dolů bude za vámi auto lehce přibržďovat, nahoru bude za každou cenu předjíždět aby udržel motor v rozumných otáčkách. 250W eurokola je taky docela slabota, těžší jezdec to v pořádném kopci jednoduše uvaří, protože fyzika se euronormou obejít nedá. Zkrátka dopravní prostředek který lze vynést po schodech, dá se s ním pomalu proplétat pěší zónou, pohybovat se po smíšených stezkách, přitom na silnici umí jet 40 a nezastaví ho ani větší kopec. Takový lze zkostruovat, provoz bude ekonomický i ekologický, akorát se to nesmí.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Městský cyklista a výdej energie 4 – závěry pro Prahu 6

Závěrečný článek série výdeji energie u městského cyklisty patří srovnání a závěrům. Opravdu jsou pražské kopce..více

Cyklotrasy, kterým je lepší se vyhnout 10

K čemu jsou ve městě žluté cedulky vytvářející značené cyklotrasy? Odpověď je prostá: jde o..více

Přednosti na cyklostezkách 13

Karel Novotný jede z centra domů do Modřan po páteřní cyklotrase A2. Projel tudy již mnohokrát a nic..více

Technické podmínky 179 – nová pravidla pro cykloopatření 1

Od počátku června platí aktualizace Technických podmínek Ministerstva dopravy TP 179 – navrhování komunikací pro..více

Městský cyklista a výdej energie 3 – vítr, dlažba, provoz 13

Do třetí části článku o energetickém výdeji městského cyklisty jsem si ponechal faktory, u kterých..více

Aktualizace mapy z heatmapy DPNK 2017 5

Stejně jako v loňském roce, i letos jsme kromě začleňování nové infrastruktury přistoupili k úpravám..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak dlouhá bývá vaše obvyklá trasa na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru