Sídlištní parky v heatmapě

Sídliště postavená v Praze v období masivní socialistické výstavby mezi 70. a 90. lety, jsou obvykle navržena tak, aby v maximální míře oddělila pěší a motorovou dopravu. Automobilová doprava má tak vyhrazené komunikace na obvodu, zatímco uprostřed leží buď rozsáhlý bezmotorový centrální park nebo pěší promenáda. Tento koncept je blízký promyšlenému oddělení motorové a cyklistické dopravy například v nizozemském Houtenu, který je v podstatě navržen právě tak.

Je přirozené, že v některých sídlištích se centrální lineární park či bezmotorová zóna staly významnou osou místní i celoměstské cyklistiky. Podívejme se na heatmapu Do práce na kole, kde se centrálním parkem na kole jezdí více, a kde cyklisté tuto zónu objíždějí.

Sídlištní lineární parky

Jižní Město 1 (centrální park) – cyklotrasa A22. Rozlehlý park s centrální bezmotorovou cestou a dobrými návaznosti. Průjezd je už řadu let legální, vedou zde i dálkové trasy. Park leží ve středu náhorní plošiny a slouží jako páteř i pro řadu místních cyklistických vazeb.

Jihozápadní město (centrální park) – cyklotrasy A13 / A33. Podobná situace jako na Jižním Městě, pouze park leží v údolí potoka. Návaznosti nejsou přímo na centrum. Současně zde existuje obslužný okruh sídlištěm, který částečně zajišťuje místní bezmotorovou obsluhu.

Bohnice – cyklotrasa A27. Centrální cesta vede v klesající zelené ploše uvnitř sídliště. Cyklotrasa tudy vede a díky dobrým návaznostem je užívána.

Prosek (není cyklotrasa). První příklad parku, kterým se nejezdí, ačkoliv je velmi rozsáhlý a i návaznosti zde jsou. Cyklisté ale namísto toho volí Vysočanskou a Lovosickou ulici. Proč? Není zde žádná souvislá, jednoznačná centrální cesta, na kterou by mělo smysl najet.

Ďáblice (není cyklotrasa). Další centrální parková zóna. Parkem zde ale vedou jen nesouvisle na sebe navazující chodníky o malé šířce (3-4 metry), které nejsou pro jízdu na kole atraktivní natolik, aby se používaly více než k přesunu po sídlišti. Přitom vedení „náhorní tangenty“ A28 mezi Přemýšlenskou ulicí a mostem Střelničné přes Libereckou je zde očividně promarněnou příležitostí.

Centrální pěší promenády

Modřany (není cyklotrasa). Zde už má prostor spíš charakter bezmotorové promenády. Ta navíc vede poměrně vydatným stoupáním. Pro mezičtvrťové relace jsou zde rozhodně vhodnější trasy v údolích Modřanského a Lhoteckého potoka (A21, A215). Pro místní relace by ale byl i zde vhodný legální průjezd a zlepšení návazností.

Barrandov (není cyklotrasa). Centrální promenáda nebyla navržena pro jízdu na kole, přitom kdyby s tím návrh od počátku počítal, bylo by to pro cyklistickou dopravu mnohem bezpečnější a atraktivnější než v současnosti používané ulice Pražského a Hegerova. Jednoznačně promarněná příležitost pro zřízení bezmotorové páteře.

Jižní Město II. Zde jsou jednotlivá veřejná prostranství propojená na první pohled ne zcela zřetelnou sítí chodníků vedoucích i skrz domy, nezřídka se schodišti. Centrální veřejný prostor sídliště je tak cyklisty zcela ignorován. Tato chyba byla v zásadě napravena při pozdější výstavbě Jihozápadního města, kde v podobných podmínkách vznikl známý Okruh za prací a zábavou.

Dá se tedy něco změnit?

Domnívám se, že do centrálních bezmotorových prostor velkých obytných celků cyklistická doprava patří – obzvlášť tam, kde jsou už místní vzdálenosti mezi cíli v řádu jednoho kilometru a více. Velkoryse navržené bezmotorové prostory pražských sídlišť jsou tak někde užívány přirozeně, někde ale byla příležitost pro místní cyklistickou osu promarněna. Je otázkou, zda je možné systematickým postupem a drobnými úpravami tento nedostatek v budoucnu napravit.

Jistěže je rozdíl mezi rozsáhlými parky vhodnými pro vedení celoměstských cyklistických relací, a místní pěší zónou, kde se kolo používá převážně pro obsluhu obchodů na střední vzdálenosti. Dálkové trasy je vhodné trasovat centrem sídliště pouze, pokud má takový prostor charakter parku. Stísněnější pěší zóny jsou ale rozhodně vhodné pro místní cyklistickou obsluhu, protože se v jejich okolí zpravidla koncentrují důležité cíle (obchody, školy). Právě tyto centrální pěší zóny ale mají v podmínkách pro jízdu na kole v Praze největší deficit.

Zlepšení podmínek pro jízdu na kole by zde umožnilo zákazníkům dosáhnout cílů ve vzdálenosti větší než jakou lze pohodlně urazit pěšky. „Zcyklostezkování“ místních pěších zón může zlepšit dostupnost místních obchodů a pomoci tak alespoň částečně kompenzovat současné nákupní zvyklosti. Koncentrace tržeb ve velkých obchodních centrech totiž ponechává sídlištní obchody podnikům podřadné kvality, se všemi negativními důsledky pro okolí.

V některých případech by stačila pouhá legalizace či orientační značení ne zcela srozumitelně vedené osy a návazností na existující cyklotrasy. Zpravidla by ale byly potřeba stavební úpravy odstraňující úzká místa, kde by hrozily konflikty s chodci. Samozřejmě, optimálním řešením (zvlášť pro dálkové relace) je realizace prostorově oddělené stezky, například alokací jednoho ze souběžných chodníků, či zřizením prostorově oddělené stezky.

Chtějí-li sídlištní městské části podmínky pro jízdu na kole zlepšovat, měly by být centrální parky a pěší zóny v popředí jejich zájmu.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Zajímavý článek, ono v kontextu doby se socialistickým plánovačům ani není co divit, že na kola moc nemysleli. Kola ve své podstatě byla luxusem :) ( asi jako auta na Kubě :) a spoléhat na ně jako na přepravní sílu bylo v plánovaném hospodářství docela nebezpečné.

    Pamatuji dost a přesně si pamatuji, jak vypadala prodejna kol třeba na Náměstí Kubánské revoluce „. Olej na šicí stroje , pár součástek dostupných v prvním kvartále, pak dostali několik kol, ale většina z nich nešla ani na pult, pár součástek dostali v třetím kvartále. Ptejte se :) byla klasická odpověď.

    Pokud vám někdo v té době ukradl kolo, nebo se vám pouze rozbila nějaká klíčová součástka, tak nastal běh na dlooouhou trať na cestě stát se opět cyklistou.
    Navíc sídliště se běžně osidlovala již v době, kdy nebyly hotové ani chodníky, veřejné osvětlení natož “ Centrální parky“ .

    Ostatně o kvalitě socialistického plánování hodně hovoří i to, že zkosený obrubník se nevešel do norem a když si ho někdo u baráku podkopl, nebo si invalida osobně vybetonoval nájezd pro vozík, tak mu ho zase opravila na minimální normovanou hranu.,… kdepak aby se myslelo na lidi…

  2. Ako tie hetmapy vznikli? Odkiaľ sú dáta, z nejakej aplikáie …?

  3. Ďakujem. Akú aplikáciu používali? DPNK má nejakú svoju aplu? Na google play som nič nenašiel …

  4. Je to jedna z aplikací od Umotional, v předchozích ročnících to byla Urbancyclers, letos možná již Na kole Prahou, ale to si nejsem jist.

  5. Daly se uploadovat i .gpx soubory, takže na appce víceméně nezáleželo (po uploadu se dal záznam ještě upravit).

    Cesty šly také naklikat, to jsou pak modré čáry (t201[5-7] v permalinkových URL)

  6. Předpokládám, že heatmapa je ze Stravy. Asi každý, kdo to trochu myslí vážně s cyklistikou ji zná:) Jinak já ji používám jako překryvnou vrstvu pro mé mapové podklady v Locusu a od té doby jsem tzv. happy camper:)

  7. Jirka, stravu pozná veľa ľudí, ale údaje z nej nie sú príliš relevantné pre cyklodopravu, pretože ju využívajú najmä športovci pre záznam ich športového výkonu. Bežný človek, ktorý využíva bicykel na dopravu, stravu nevyužíva.

  8. Strava není jediné, co se dá použít každý druhý říká, že není přesná na starších zařízení, např. kámoška běhala 10 km a Strava hlásila 16 :-D

    a je to subjektivní, každému vyhovuje jiná aplikace, já mám například Endomondo a je přesné i na starším zařízení.

    A jestli ty mapy, co tu jsou, jsou heat mapy, tak aspon bych čekal legendu, sice je barevná škála ustálená, ale už jsem viděl mapu, která standardu neodpovídala

  9. Pavel: mapa byla vytvořena překrytem jednotlivých zaznamenaných tras, zobrazených s nějakým poměrně vysokým stupněm transparentnosti. Modré jsou trasy naklikané ručně – když si to zapnete v mapě, tak si můžete jednotlivé vrstvy heatmapy vypnout.

    Jan: Abychom byli spravedliví, v pravidlech soutěže DPNK byla možnost najet víc kilometrů tím, že si trasu z práce lidi prodlouží výletem. Takže i v naší heatmapě jsou i rekre projížďky, ale jsou to trasy od lidí, co současně jezdí na kole do práce.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Obike: žluté nebezpečí v Mnichově 4

18. 09. - Irena Dudová - Názory a komentáře
Říká se, že systémy bikesharingu jsou budoucností mobility. V mnichovské Anglické zahradě však budoucnost mobility..více

5 věcí, které by cyklisté neměli nikdy dělat 10

Kdo po městě jezdí dlouho, ten ví, co dělat a co nedělat. Kdo po městě..více

Evropská cyklistická federace o přilbách 16

Evropská cyklistická federace (ECF) si od svého založení klade za cíl propagovat cyklistiku jako udržitelný..více

Cyklistická historie 3 – doznívání heroické doby 16

Druhé pokračování historické minisérie skončilo volebním rokem 2010, ve kterém skončilo osmileté primátorství Pavla Béma...více

Rozvoj cyklotras kolem Nebušic :)

Městská část Praha Nebušice na severozápadě hlavního města pracuje na rozvoji cyklotras na svém území. Velká..více

Institucionální škrtiči rozvoje cyklistické dopravy 57

Poznámka redakce: Článek byl omylem vydán v nedokončené podobě navečer 6.6. Poté, co redakce zjistila,..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak dlouhá bývá vaše obvyklá trasa na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru