Auto*Mat řeší centrum 3/3 – střed města cyklistický a placatý

Formou tří článků postupně vyšel v uplynulých dnech text Vratislava Fillera, který představuje koncept Auto*Matu, jak narovnat podmínky pro jízdu na kole v centrální Praze. Jedná se o koncept reagující na aktuální kauzu pěších zón na Praze 1, o které Prahou na kole informovalo ve zprávě zde.
Ačkoliv je Vratislav Filler členem naší redakce, tento článek napsal pro spolek Auto*Mat a na Prahou na kole vychází formou inzerce (PNK je nezávislým projektem A*M, pozn. red.).

V redakci Prahou na kole pracujeme na tom, aby v průběhu října vyšlo nezávislé hodnocení této koncepce, připravené ve spolupráci s odborníky mimo okruh Auto*Matu.

Děkuji za pochopení a přeji příjemné čtení,

Jiří Motýl, šéfredaktor Prahou na kole


Záměr Prahy 1 omezit jízdu na kole na náměstích v jejím historickém centru vedl Auto*Mat k přípravě propracovaného konceptu, jak skutečně narovnat podmínky pro jízdu na kole v centrální Praze, který má usnadnit život jak cyklistům, tak chodcům.

Toto je komerční sdělení spolku Auto*Mat.
Prahou na kole není jeho autorem a neodpovídá za jeho obsah.

Koncept Auto*Matu vychází z předpokladu, že nestačí pouze hasit aktuální problémy, ale je zapotřebí zcela nového pohledu na věc a zejména zkvalitnění cyklodopravy. Tak, jako má silniční síť nadřazený komunikační systém složený z okruhů a radiál, potřebuje stejně zásadní koncept také cyklistická doprava. Pojďme se tedy na onu nejvyšší dosažitelnou kvalitu podívat podrobněji.

Cykloobousměrky a sjízdný povrch

Než se vůbec začne s velkými plány a nákladnými investicemi, je možné mnoho zlepšit pouze menšími úpravami. Minule jsem vytáhl několik zásadních cykloobousměrek, vize je ale jiná: V budoucnu by pro kola měla být obousměrná skoro každá ulice v  centru Prahy. To není žádné zvýhodňování cyklistů. Ulice, i ty v centru, se většinou zjednosměrňovaly kvůli parkování. Cykloobousměrka pouze spravedlivě napravuje, co bylo dříve cyklistům upřeno.

A že na to není místo? Ještě jsem neviděl klidnou ulici, kde by se auto a kolo jedoucí proti sobě nějak nevyhnulo. Ani snižování počtu parkovacích míst by nemuselo být drastické. Ostatně Praha 1 stále slibuje stovky míst v podzemních garážích. Jednosměrné by tedy zůstaly nanejvýš frekventované ulice.

Cykloobousměrka se vejde i do tří metrů mezi parkujícími auty. Repro TP 179 6/2017, Tomáš Cach.

Zásadním zlepšením pro cyklisty, ale i chodce, by bylo zarovnání pražské dlažby. Je hezké nabízet turistům klopýtání po kostkách, které pomáhal ošlapat již F. L. Věk. Nicméně nemělo by to být na úkor použitelnosti pro současné uživatele ulic. Technických možností, jak dosáhnout hladšího povrchu i v památkové rezervaci, je naštěstí spousta: přesazení stávajících kostek, přebroušení, nové osazení (existují hladké kamenné kostky, které už najdete třeba za Quadriem), zalití mezer asfaltem či umístění menší dlažby z depozitu. A koneckonců, proč by vyvýšené cyklopásy nemohly být v pražské mozaice?

Cyklopás s rovnější dlažbou v historickém centru Brém. Když se chce, tak to jde. (Foto Marek Bělor)

Základní trasy přes centrum Prahy

Zásadní a ničím nenahraditelný je ale systém bezpečných průjezdů. Jako mají auta okruhy a radiály, jako má veřejná doprava metro, takovou pozornost vyžaduje i doprava cyklistická. Kvalitní trasa pro kolo by měla splňovat zhruba toto: může po ní samostatně jet osmileté dítě; jízda s vozíkem i nákladním kolem bude bezpečná; nebude nutné kolo tlačit, a to ani metr. Takové trasy by měly vypadat asi takhle:

Vedlejší cyklotrasa v centru Kodaně. Místo vypadá trošičku jako Janáčkovo nábřeží (leč nepředbíhejme). (Foto Vratislav Filler)

Údolí Prahy se dvěma břehy kolem Vltavy a placatým centrem, nad kterým se kopce zdvihají opravdu jen zvolna, dává samozřejmou odpověď, kudy by základní stezky měly vést, a přišel by na to asi každý. Levý břeh, pravý břeh, objezd centra pod kopcem, magistrála a příčka Anděl – náměstí Míru. Taková je kostra, bez které Praha nikdy cyklisticky fungovat nebude.

Jak ale takové trasy zřídit? Čeká nás snad další asanace, či do centra nepustíme už ani jedno auto? Ale vůbec ne. Klíčové je zde lepší využití prostoru, a to zejména poslání aut, která zbytečně projíždějí centrem, na Městský okruh, a realizací několika (ve srovnání s metrem či Blankou „nevelkých“) staveb.

Levobřežní trasa A1

Trasa na levém břehu se dá udělat prakticky bez omezení automobilové dopravy, pouhým seskládáním z několika investic. Lávka z Císařské louky na Smíchovskou náplavku a podjezd Mánesova mostu se dlouhodobě připravují. Pod Jiráskovým mostem lze využít jeden z pruhů pro obousměrnou stezku. Největší investicí by byl sjezd z Jiráskova nábřeží na náplavku pod mostem Legií. Muselo by jít o lehkou konstrukci na pontonech, které ji v případě povodně zdvihnou, aby se neomezil povodňový profil Vltavy. Díky tomu by také bylo možné objet jižní část Kampy, kde je silný provoz cyklistů samozřejmě nežádoucí. Na trasu A2 se můžeme napojit po rozšířeném severním chodníku Mánesova mostu, a je to hotové.

Pravobřežní trasa A2

Ta je bohužel větší oříšek, neboť jediným řešením by bylo zaslepení Smetanova nábřeží pro tranzit. Pokud by se tak učinilo, zeslábl by provoz od Jiráskova náměstí až po Čechův most, a najednou by bylo místo pro tzv. „amsterodamský standard“.

Novoměstská náplavka je sice většinu roku odepsaná, stále má ale smysl na ní vydláždit širší cestu a souběžně s tím dát vzniknout i bezpečné a souvislé trase nahoře. Úzké místo na Výtoni se dá řešit vykonzolovaným rozšířením chodníku mezi železničním mostem a limnigrafem. Složitý úsek mezi Dřevnou a Palackého náměstím vyžaduje zásah do parku. Směrem na Jiráskovo náměstí je bohužel potřeba ubrat pár decimetrů z vozovky i chodníku, což se ale provést dá.

Severně od Jiráskova mostu bude provoz podstatně slabší, takže se dají ukrást nějaké metry na cyklostezku, vedenou Divadelní, pod Národní třídou až na Smetanovo nábřeží, proměněné v klidnou ulici s projíždějícími tramvajemi. Jediné místo, kde by cyklisté museli do kolejí, by byla „myší díra“ u Karlova mostu, s minimem aut to ale bude v pohodě. Potom už stačí uhnout do Veleslavínovy a nová stezka vás dovede až na náplavku – ovšemže s alternativou v podobě vyhrazených cyklopruhů na Dvořákově nábřeží.

Magistrála

Zde není co dodat. Snad jen to, že cyklopruhů oddělených čárou bude málo. A protože Praha vyjednala s Pentou to, co vyjednala, musí se holt vzít ze stávajícího mostu magistrály nějaký ten metr pro cyklostezku.

Západovýchodní spojka

Trasa od Smíchova (Praha 5) na Nové Město a Vinohrady (Praha 2) může vést několika koridory. Nejlépe se jeví Jiráskův most, pro stoupání směrem na Vinohrady pak překvapivě mírná Žitná. Jistěže to nejsou super příjemné ulice, ale stoupání je zde pozvolné a Anglickou příhodně obchází přehuštěné náměstí I. P. Pavlova. Vše samozřejmě segregované od silného provozu.

Průjezd centrem

Jsou v zásadě dvě varianty – buď koridor v pěších zónách, který jsem popsal minule, nebo „tramvajové“ ulice Jindřišská a Vodičkova, ovšemže s vedením cyklistů mimo prostor tramvajové trati. Úmyslně nejmenuji všechny ulice, variant na prověření je totiž spousta. Fakticky je možné vše s tím, že by výsledek byl klasický „Amsterodam“. Ulice jsou na to široké dost, stačí se zbavit sem tam zaparkovaných aut (například posláním do podzemních garáží, kde by z hlediska udržitelné mobility alespoň k něčemu sloužily). Ve Vodičkově by to mohlo vypadat třeba takhle – bez změny polohy kolejí a z větší části i bez hýbání s obrubami:

A v zastávkách Václavské náměstí takhle (ten nefunkční objezd zastávky tam už vydlážděný je, tak by aspoň dostal smysl):

Další generace opatření: „Placatá Praha“

Podaří-li se zajistit bezpečné trasy centrem, mnohonásobně stoupne intenzita cyklistické dopravy i mimo něj. A pak nastává čas k uvažování o dalších, náročnějších záměrech. Z finančního hlediska, dosáhne-li podíl cyklistické dopravy v Praze tří procent, nárok na příspěvek z investičního koláče se může pohybovat kolem půl miliardy korun na každý rok.

Návrh jsem nazval „Placatá Praha“, protože víceméně ruší většinu kopců, které musí cyklisté v centru překonávat. Kolo se tak stane pohodlným prostředkem i pro ty nejlínější jezdce. A současně se tím vyhneme předpokládanému problému, že trasy centrem nebudou nikdy stoprocentní. Navrhujeme definitivní cyklistický obchvat centra Prahy,  řešící řadu tranzitních relací.

Takže, co by tam bylo? Obrázek je snad všeříkající:

V návaznosti na drážní promenádu ze Strašnic do Vršovic by mohla pokračovat cyklostezka podél trati z Vršovic na Smíchov. K realizaci je nezbytná úzká koordinace se záměry SŽDC a výkup soukromých pozemků. Trasa A23 podél Botiče ale nikdy nemůže dosáhnout srovnatelné kvality.

Hlavním „game changerem“ je ale tunel, vedený východně od železničních tunelů z Vršovic k Hlavnímu nádraží. Na jihu na něj navazuje drážní stezka, na severu ústí pod Španělskou ulicí a pokračuje dál stezkou za nádražím, napojenou přímo na stezku A25 „Starého spojení“. Zpoza nádraží vedou spojky do ulice U Bulhara a k Opeře – jižní zhlaví Hlavního nádraží má být totiž v budoucnu zakryto budovou. Jejím suterénem by mělo být možné projet také do Vinohradské.

Tunel v délce asi 1,1 kilometru by stál odhadem kolem miliardy korun. Společně s drážní stezkou by tak vytvořil obchvat centra s nejvyšší kótou 215 metrů pod Vinohradskou, a velmi příjemnými sklony kolem 2 % .

Žižkovský tunel je dlouhý 300 metrů. Ten mezi Vršovicemi a Vinohrady by byl delší jen čtyřnásobně. (Foto Petr Vilgus / Wikimedia Commons)

K dokonalosti by „Placatou Prahu“ dovedly výtahy: šikmá lanovka z promenády v Nuslích k metru Vyšehrad, výtah z tunelu za železnicí na náměstí Míru a dvojice výtahů na Letnou, první od konce Kosárkova nábřeží, druhý od Štefánikova mostu, kde už v minulosti lanovka byla. S takovou sadou zdviží by se prakticky celá Praha stala  dostupnou z centra víceméně po rovině.

Podobné nápady přitom nejsou vůbec žádná fantazie.  V Lucemburku nedávno zprovoznili zdviž spojující dvě úrovně města převýšené od sebe 60 metrů (Pfaffenthal Lift). Výtah je zčásti zahloubený a zčásti vyhlídkový a umožňuje i přepravu kol. Dovedete si představit výhled na centrum Prahy z takové zdviže stoupající nad stromy ve svahu u Štefánikova mostu?

Pfaffenthal Lift, Lucemburk Foto GilPe, Wikimedia.

A kdyby toho nebylo dost, tak se dá bezmotorovým tunelem ještě podkopat hrdlo Vyšehradské skály. Ovšem, netrvám na tom, pokud by šla kolem skály zřídit lávka. Konečně, do konceptu „Placaté Prahy“ zapadá také zřízení cyklostezky na nábřeží Edvarda Beneše, jejíž provedení by ale bylo možné až po jistých stavebních úpravách.

Praha ambiciózní

Dva silniční okruhy a radiály mezi nimi jsou věcí natolik známou, že je můžeme označit za sdílenou představu o nutném dopravním směřování Prahy. U veřejné dopravy je taková sdílená představa mnohem vágnější. Věříme například, že potřebujeme metro, ale obsah železničních a tramvajových revolucí už bývá mnohem nejasnější. Koncept pro veřejnou dopravu tak postrádá tu krásnou „mašličku“, představu, že až se něco dokončí, bude v Praze všechno mnohem lepší. A cyklistická doprava? Ta je na tom ještě mnohem hůř. Široká veřejnost neví o budoucích investicích skoro nic a na generel často zapomínají i uvnitř městských institucí, natožpak v projekčních kancelářích.

Koncept kvalitních cyklostezek přes centrum, který jsem vám představil, si klade vysoké ambice: nastínit, jak by plány pro cyklistickou dopravu v Praze měly vypadat, kdyby pro ni chtěla to samé, co nabízí automobilům, a v čem v oblasti veřejné dopravy pokulhává. Jistě, že se vám to může zdát problematické, v něčem nesprávné, nebo málo prověřené. Máte pravdu. Ale navrhli byste to lépe? Sem s tím! Vytvořme ještě kvalitnější koncept a posuňme ho na oficiální úroveň.

Neobviňujte mě z toho, že je představený návrh příliš ambiciózní. Jsem přesvědčen, že Praha ambiciózní vizi rozvoje cyklodopravy potřebuje jako sůl. Jinak se až do konce našich životů bude každý rok stavět maximálně kilometr nebo dva nové cyklostezky a městské části v centru možná zlegalizují i jednu nebo dvě cykloobousměrky. A politici a úředníci se u toho ještě budou tvářit, jakou tím těm cyklistům vlastně dělají milost.

Kopcovitý Curych má 6 % modal share cyklo (zdroj EPOMM). Praha se mu ve vnitřním městě může klidně vyrovnat.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. O víkendu jsem byl v Krakově a cyklobousměrka je tam dnes standard, prakticky v celém širším centru, podobném Vinohradům nebo Žižkovu. Automobilový provoz je tam velmi hustý, ale v centru je možná právě proto cyklodoprava velmi silná.
    Je to dáno určitě i tím, že Krakov je v rovině a že páteří veřejné dopravy jsou tramvaje, které jsou ale snad ještě pomalejší než ty v centru v Praze. A to jde o město se 750 tisíci obyvatel.
    Praha je již na první pohled bohatším městem, ale v oblasti podmínek pro cyklistickou dopravu se máme i v Krakově co učit.

  2. Velmi pěkný koncept A*M! Jednoduše, přehledně pochopitelně. Ovšem domnívám se, že takto „nenásilně“ to v Praze nikdy nepůjde! ;-)
    Člověka na kolo dostává nejsilněji nutnost (nedostupnost jiné formy dopravy z kapacitních, finančních důvodů atp.). Osobní zkušenost (člověka s jízdou na kole) potom umožňuje mnohem lépe hodnotit, co je na kole přípustné a co už ne. V Praze většina veřejnosti na kole jezdit nemusí a tudíž nebude, zkušenosti nemá a hodnotit nemůže. A jak potom chtít nějaké vymáhání rozumné jízdy na kole po policii..?
    Čili, podle mého, ač je to možná nelogické, pokud by se v Praze nadále preferovala IAD a další nesmyslná a nekoncepční opatření, nastal by kolaps a všeobecné pozitivní přijímání cyklodopravy u pražské veřejnosti dříve!! ;-)
    (včera jsem kupř. projížděl, a to poměrně svižně, nedávno rekonstruovanou U Plynárny směr Spořilov – kolo se tam kvůli podélnému oddělení kolejí místy dá a místy nedá předjet.. tři auta troubila.. jedno dvakrát, tak jsem tedy zastavil.. ;-) přece nemůžu za to, že je tak blbě postavený.. ovšem byl jsem v menšině.. ;-) zatím..)

  3. “ … pokud by se v Praze nadále preferovala IAD … “ … hmmm …. tuhle jsem si četl dopravní ročenku TSK 2016, a interpretovat ta čísla jako preferenci IAD … noooo … se značnou mírou kreativity a ve vztahu například k vzducholodní dopravě možná. Ale to je tak všechno, už s parníkama by to byla max remíza:-).

  4. MM: vždyť po letech stagnace automobilového výkonu 2009-2015 vidím v roce 2016 konečně nárůst. Malý sice, a měl by být větší, určitě! Zrušit zákazy vjezdu IAD, zrušit zóny, uvolnit parkování všem… ;-) to by nastala asi hodně rychlá a radikální změna veřejného mínění, bez dlouhých diskuzí a vysvětlování!! ;-)

  5. To josuk … a ten nárůst je ve kterých segmentech města? Jinak ne že by mne někdo dobrovolně donutil jet přes den do centra autem, ale když člověk trochu sleduje jak to na některých tratích vláčkům jezdí, a když uvážíme úspěchy v podobě integrace Kladenska, tak je potřeba holt uznat, že hodně lidem prostě nic jiného než to auto nezbývá. Holt nemá každý kliku jako třeba já, kdy mám do 300 m od vchodu 4 tramvajové linky a jeden bus jako bonus.

    A osobně si myslím, že by nastalo akorát tak nic … já znám opravdu úplné minimum lidí, co mají někam slušnou dopravu MHD a prostě najust tam jedou autem. Ale třeba znám špatné lidi:-))).

  6. MM: jak ta preference vypadá podle vynaložených peněz přímo a po převážení přes podíl na přepravách za poslední volební období nebo za posledních 10 let? Tipuju, že i po připočtení státních investic (např. Nové spojení) to bude výrazně proautistické.

    Že se to nějak zásadně nepomáhá s přepravním výkonem je pak nejlepší ukázka nesmyslnosti auta preferující dopravní politiky.

  7. Tenhle podzim sleduji, jak se to u Rudné krásně přicpává i na okreskách vedoucích do Prahy. Vloni se přicpával jen Ořech a křižovatka od Řeporyj, letos stojí mnohem víc i Chrášťany, Jinočany, o Zličínu nemluvě. Možná tomu pomohl i nový kruhový objezd v Chrášťanech, který trochu zkapacitnil křižovatku. Až IAD stoupne o dalších 10 procent, tj zkapacitní se to co je ucpané teď, tak se ucpe vše, co navazuje ?

    Když jezdím ve špičce trasu Dobříč – Jinočany – Chrášťany – Zličín na kole, tak všechna auta co mě předjedou mezi Dobříčí a Jinočany předjedu mezi Jinočany a Chrášťany (a to ještě opatrně a po jednom, protože silnice je úzká na předjíždění zprava a musím počkat, až nic nepojede v protisměru). Občas mě někdo z nich ještě předjede za Chrášťany, ale před Zličínem předjedu zase já je a pak už je neuvidím až do centra…

    Stačí když je ale na silnici o pár aut méně – a nemám šanci.

  8. To DJ … to máte asi úplně jiné údaje než já, a i než TSK. Podíly na dopravě jsou v poslední ročence (2016) na str. 6 – 8, výdaje na dopravu jsou pak na str. 75 – 77. Jestli z těchto údajů jste schopen vykouzlit, že na „auta“ (teď pomiňme, že ta kategorie je sama o sobě blbost) jde více než na hromadnou dopravu, tak jste lepší než já a já se nechám rád poučit.

    A to abstrahuji od takových drobností, že pozemní komunikace na území Prahy jdou prakticky komplet na účet Prahy, tedy se příslušné výdaje v jejím rozpočtu objeví, zatímco železniční infrastruktura patří komplet SŽDC, která ze svých zdrojů financuje její údržbu, opravy a rozvoj.

    A aby to bylo fakt košer, tak by tam bylo nutno zahrnout i externí zdroje financování, zejména z EU, které jdou prakticky výlučně do hromadné dopravy. Pokud mi tedy nehodláte tvrdit, že například rekonstrukce TT na Plzeňské, při které došlo i k úpravám vozovky, nebyla „proautistická“. Tak mne napadá, co vám ti autisté udělali:-)?

  9. Peníze vynaložené do preference veřejné dopravy jsou v zásadě investicí vyvolanou provozem IAD, stejně jako cyklostezky, lávky přes dálnice atd. Vlastně je to všechno jen snižování negativních dopadů IAD na ostatní druhy dopravy tak, aby je bylo vůbec možné i přes enormní provoz nějak používat. A tudíž by se to mělo počítat jako že je to z balíku automobilové dopravy.

  10. Shrnující poslední odstavec je ten nejdůležitější. Bez řádné kostry, třeba té navržené, nebudou na kole v Praze lidé jezdit; nebudou riskovat své zdraví *.
    Ptám se tedy, co teď Praze brání vypracovat takový plán a realizovat ho. A kdy zhruba bude něco takového v provozu.

    *Pokusil jsem se o cyklodopravu (rychlejší, pohodlnější, aktivnější) 2x a obojí skončilo špatně. Nejprve jsem jel v noci (s novými světly) klidnější ulicí se zaparkovanými auty. Najednou začal těsně přede mnou odnikud vycouvávat taxikář (původně schovaný v řadě vozidel). Přestože jsem jel zhruba uprostřed pruhu, nebylo daleko ke srážce.
    Druhý den, přestože začalo pršet, jsem se to rozhodl zopakovat. Měl jsem již vyzkoušenou jízdu v tram. kolejích, pláště (MTB) tam nezapadávaly, při přejíždění z různých úhlů se nic nedělo. Když jsem vjížděl od Obecního domu na koleje (na dlažbě) na Nám. Republiky, všiml jsem si tramvaje vyjíždějící ze zastávky. Byla však dostatečně daleko na to, abych stihnul dojet na silnici oddělenou od kolejí. Zrychlil jsem. Jak jsem se napojil na kojel ve správném směru, ležel jsem na zemi, ani jsem nevěděl jak. Zachránila mě helma, nyní s viditelným ďůlkem a malou prasklinkou.
    Nevím, čím přesně jsem způsobil tuhle nehodu na mokrých kolejích, ale i kdybych si dával sakra pozor a na koleje vjížděl i vyjížděl (co kdyby za mnou jela tramvaj?) extrémně pomalu a uvnitř se pohyboval svižněji, bylo by to stejně nebezpečné. Neboť na podobných místech např. lidé běžně tram. pásy přecházejí a je nutné rychle reagovat a vyhýbat se, což na kluzkých kostkách s půl metrem na každé straně končíčím hladkými nekonečnými ocelovými pruty dost dobře nelze. Zvlášt třeba na Újezdu, kde za cyklistou může být nedejbože lepící se vozidlo/tramvaj s dlouhou brzdnou dráhou.

  11. AZ: Ptám se tedy, co teď Praze brání vypracovat takový plán a realizovat ho. A kdy zhruba bude něco takového v provozu.

    Jestli to není i tím, že v Praze je na většině komunikací silničním správním úřadem (SSÚ) místně příslušná městská část.Magistát má zpravidla jen kapacitní komunikace I. třídy, kam se cyklo integruje poněkud nevděčně. I když magistrát zvyšuje vlastní investice do cykloinfrastruktury, tak bez souhlasu SSÚ si může jen smutně přešlápnout na místě a uložit připravené papíry do kulatého šuplíku.

    Třeba v Německu řeší to samé tak (pokud jsem správně informován), že i když dopravní (tedy i cyklo) infrastrukturu mají ve většině případů v kompetenci povolovat jednotlivé spolkové země, tak pokud federální úřad usoudí za potřebné, může si tuto pravomoc převzít. To u nás jaksi možné není. Ale nebylo by špatné si inspirovat :o)

  12. David: Magistrát teoreticky může odsvěřit městským částem vybrané komunikace. Musí to ale odsouhlasit zastuputelstvo.

  13. AZ: Praze brání to, že Praha cyklistická není sdílenou vizí ani v odborných ani v politických kruzích. Třeba v rámci přípravy územního plánu to nikdo z hlavounů nepovažuje za nutné, cyklisti je nezajímají, a návrhy zvenku považují někteří dokonce za cykloterorismus.

  14. AZ: Tak, jak píšete. Není to téma ani pro politiky, ani pro odborníky. Nejdřív by se politici museli shodnout, že tak učinit chtějí a jsou ochotni riskovat nevoli, kterou mohou vyvolat.

    VF: Obávám se, že k takovému kroku chybí politická vůle. Nejsem si vědom, že by kterýkoliv z vrcholných představitelů MHMP setrvale loboval za prioritizaci cyklistické dopravy. Za její integraci v rámci dlouhodobě připravovaných investic – alespoň to naštěstí ano, viz letošní usnesení rady č. 55. Ale něco razantnějšího jsem zatím nezaslechl.

    Dokonce se obávám, že nikdo nemá odvahu razantněji podpořit ani MHD. Je to už nějakou chvíli, co tramvaje popojíždí krokem celou Bělehradskou. Bělehradská je magistrátní. Vykázal odtamtud někdo těch pár aut, které jsou schopné celé koleje efektivně ucpat? Přitom by stačilo, aby ti motoristé z aut přestoupili asi tak do jedné či dvou tramvají – a bylo by po kolapsu MHD. A tihle lidé by měli riskovat problémy kvůli podpoře cyklistiky?

  15. Aha, díky za odpovědi. A ty hlavouni, naslouchají, vyslechnou si argumenty? Čím argumentují, když jim někdo tohle předstrčí? Že jsou důležitější věci? K čemu je pak tohle: http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/cyklisticka/aktuality/index.html. To je jenom nějaká compliance skupina, aby něco bylo, jakože se zabývají těmi nejdrobnějšími návrhy cyklistů a vůbec neřeší to hlavní, aby se vůbec dalo nějak jezdit? Například nějaká jejich nová aplikace „Na kole Prahou“. To je v řeči hlavounů něco jako aplikace „Pražským Okruhem kolem dokola“.

  16. VF: Když už jste to tady nakousl – nedovedu si představit, jak magistrát odsvěřuje komunikaci (precedentní stav) kvůli cyklistice, když cyklisty tak skvěle podpořil např. v Křesomyslově (podprůměrně vytížená zastávka na třetí či čtvrté nejvytíženější cyklotrase – cyklisty raději nažene do mlýnku na maso kvůli vysazenému mysu, než aby se udělal mys s cyklovídní, kde by mohli bezpečně koexistovat všichni), v Perunově (průměrná zastávka vymazala ze světa průměrnou cykotrasu), při většině souvislých údržeb (Plzeňská, Tupolevova – tam chyběl jen kousek – a zase tam není), .. Ještě že náplavky jsou skvěle průjezdné a nábřeží plná souvislé cyklointegrace. Jen to budování cyklostezek kolem Prahy, to se moc nedaří. Naštěstí se cykloaktivisté alespoň perou za cykloprostupnost pěších zón, kterými vedou páteřní (magistrátní) cyklotrasy. Jako by si mysleli, že vedení státu ve státě z nějakého důvodu k jejich steskům přihlédne. Nebylo by záhodno tlačit tedy na magistrát, ať odsvěří státu ve státě pěší zóny – když stát ve státě nerespektuje magistrátní koncepce? Pak by třeba bylo možné zatočit se zahrádkami, odstranit reklamní bannery, vyhodit parkování z prašné brány, …

    Existence jednoduchého mechanismu, kdy by magistrát jednoduše převzal od MČ silniční správu v zájmových projektech, by mu možná pomohla efektivně prosazovat víc jeho záměrů, než jen cyklo… Koncepční dokumenty na to má. Jen je zpravidla nerealizuje moc úspěšně. Tohle by mohl být nástroj.

  17. AZ: Aktivity zaměstnanců magistrátu chápu jako projev toho, že tam pracuje skupina lidí, kterým cyklo a udržitelná doprava/zdravé a bezpečné prostředí ve městě lhostejné nejsou. Jen není patrno, že by někdo z nich měl ten správný vliv, nebo byl schopen své myšlenky prosadit. Ale určitě to bude využito jako PR – jako všude. Není reálné, že by si to vymýšleli.. Vždyť třeba účastníky DPNK je možné snadno „odkontrolovat“ vlastní soutěží.

  18. On se špatně získává vliv a prosazuje něco, když pro drtivou většinu společnosti to je zcela mimo oblast jejich zájmu. Lidově řečeno, je jim to fuk.

    A je dobré si položit otázku, zda se pokoušet tlačit na pilu povede z původního stavu … je mi to jedno a neřeším … k sympatiím a dosažení cíle, či naopak k vyvolání nevole doprovázené následnou reakcí. A obecně platí, že nas..t někoho je mnohem snazší, nežli si získat jeho podporu a sympatie. Viz váš nápad s Bělehradskou … rovnou dodám, že jsem tamtudy naposledy jel autem koncem minulého tisíciletí:-))). Aby to nakonec nedopadlo jako v legendárním dramatu:-) … kdo chtěl víc, nemá nic.

    A taky je dobré si uvědomit, že drtivá většina lidí po Praze nejezdí proto, že je to baví. Ona je to totiž neuvěřitelný opruz a pakárna. Ale prostě holt pro řadu lidí v řadě situací je to ta nejméně mizerná alternativa.

    Jinak nevím zda sledujete na netu, či ze záznamu/stenozápisu, jednání zastupitelstva, ale někdy před prázdninami na podobné téma mluvil Hudeček, a jak jej běžně nemusím, tak tentokrát to popsal velmi trefně.

  19. Přiznávám se, že na pravobřežní trasu centrem si zatím v odpolední špičce na kole netroufám. Pokud se na náplavce zrovna nekoná nějaká masová akce je pomalejší průjezd „krokem“ v pohodě až na úzký špunt u restaurace Vltava. Po vyjetí z náplavky u Mánesa ale nastává peklo. Rychle jedoucí auta v Divadelní a pak až ke Karlovu mostu kolona troubících vozidel s netrpělivými řidiči, úzký pruh, úzký chodník plný turistů … Viděl jsem odvážlivce, co auta předjížděl po tramvajových kolejích – to bych asi nedal, stresovat se, kdy mě slisuje tramvaj … Jak průjezd centrem podél Vltavy řešíte vy?

  20. Jiří Kadlec: Já zpravidla jezdím Smetaňák. Ale naštěstí nemusím pravidelně. Každý den bych to dával jen velmi nerad.

  21. Jiří Kadlec: Zajímavé, na mě tam někdo troubí jen velmi výjimečně. Jak to děláš? :)

    Přiznám se, že po tramvajových kolejích od Mánesa k Divadlu (a zpět) taky někdy prasím. Vždycky se kouknu, že není vidět tramvaj, a pak už je to v pohodě – i kdyby přijela, tak musí zastavit v zastávce, a průměrná rychlost tramvají se započítáním zastávek je 17 km/h – takže mě nedojede. Na zastávce Národní Divadlo je teď navíc panel s odpočtem za jak dlouho tramvaj přijede. No a ideální by samozřejmě bylo zrcátko, ale zkoušel jsem už dva modely a ani jeden se mi nepovedlo nastavit tak, abych v něm viděl správně za sebe.

  22. Jenda: No, na mě tam také nikdo netroubí, ale to neznamená, že to úzké hrdlo mezi Smetaňákem a Křížovnickou je mi příjemné a že když můžu, tak nejedu jinudy… Zpravidla volím druhý břeh, nebo Národní – Příkopy. Podle toho, kam jedu.

  23. No, jako po té tramvaji to jde a já to zpravidla udělám taky. Akorát se to nesmí, nikdo to nikdy nezlegalizuje a pro nezkušené cyklisty (neřkuli děti) je to naprosto nepoužitelný způsob.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Auto*Mat řeší centrum 2/3 – co by šlo provést rychle :)

Formou tří článků postupně vychází v těchto dnech text Vratislava Fillera, který představuje koncept Auto*Matu, jak narovnat..více

Auto*Mat řeší centrum 1/3 – dnešní stav a kroky Prahy 1 6

Formou tří článků postupně vyjde v následujících dnech text Vratislava Fillera, který představuje koncept Auto*Matu, jak narovnat..více

Pomozte zachránit karlínské cykloobousměrky! :)

Ano, už zase! Snaha některých úředníků a alibismus Prahy 8 si vybraly svou daň v..více

Zažít město jinak – na kole s kolem a o kole 29

Co kdybychom se na ulicích přestali jen míjet a začali bychom se tu spíš potkávat?..více

Luxusní rezidence Vítkovka: moderní bydlení, příroda a sport :)

Velmi dlouho a pečlivě jsme hledali lokalitu, která by splnila přísná klientská kritéria, kterými byla..více

Dřevený elegán vyrobený v Praze 7

07. 04. - Anna Strejcová - Komerční sdělení
Je tomu přesně rok, kdy se na stránkách Prahou na kole objevil článek o cestě..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak dlouhá bývá vaše obvyklá trasa na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru