Městský cyklista a výdej energie 4 – závěry pro Prahu

Závěrečný článek série výdeji energie u městského cyklisty patří srovnání a závěrům. Opravdu jsou pražské kopce to, co cyklodopravu omezuje?

Modelové případy

Shrňme si nejprve výdej energie cyklisty v různých modelových případech na základě výstupů z předchozích článků. (poznámka: Ne všechny tyto výsledky je možné replikovat přímo z grafů v předchozích článcích, ale je potřeba si je dopočítat).

Poznámka: obrázek byl 20.10. opraven na základě komentáře J.Herdy.


Vypočtené hodnoty jsem zobrazil také ve dvojrozměrném grafu, kde máte na vodorovné ose rychlost jízdy a na svislé ose výkon. Čárkovaně jsou spojeny podobné situace pro různé rychlosti. Je pěkně vidět, že dopad protivětru je podobný jako u několikaprocentního stoupání.

Cyklista na stezce a v provozu

Městský cyklista v rovinatém kraji, kde fouká (Nizozemskou), jezdí rychlostí do 20 km/h s výkonem cca 100 wattů. Pro rozjezdy a stoupání mu stačí výkon do 150 wattů. Cyklista, který je nucen jet v silnějším provozu, potřebuje držet pro pohodlné manévrování a alespoň nějakou šanci na kontrolu jízdního pruhu rychlost kolem 25 km/h. Pro manévrování a poskakování v koloně potřebujete i na rychlém kole přes 200 wattů. Rychlosti nad 20 km/h jsou ale při jízdě na městském kole značně náročné na výkon vlivem odporu vzduchu. Naopak, při rychlosti pod 20 km/h je už ale cyklista vozidly jedoucími 50 km/h považován spíš za pevnou překážku než za účastníka provozu – řazení do levého pruhu je obtížné, zabrání pruhu prakticky nemožné.

Ve stoupáních nad 3% sklon se požadovaný výkon pro jízdu v provozu dále stupňuje, zatímco dosažená rychlost rychle klesá do značně nekomfortní zóny (na 3% stoupání a jízdu o rychlosti 20 km/h potřebujete 270 W). Kočičí hlavy pak přidávají ke každému kopci další procenta. V silném provozu a stoupání na kočičích hlavách musí cyklista vydávat skoro 300 W a stejně se nepohybuje komfortní rychlostí (ve 4% stoupání to stačí jen na rychlost 15 km/h).

Jak strmá jsou stoupání v pražských ulicích?

Jak patrno z modelových situací, když v Nizozemsku trochu víc foukne (což se tam neděje zrovna zřídka), je to najednou, jako by cyklista jel do 3-4% kopce. Podívejme se nyní na stoupání některých městských tříd v Praze, o kterých se všeobecně ví, že vedou do takového kopce, že se po nich na kole nedá dobře jezdit.

Husitská (Orebitská -> Tachovské nám.)2,3 %
Žitná (Karlovo nám. -> V Tůních)2,5 %
Plzeňská (Kartouzská -> U Tyrše)2,6 %
Štěpánská (V Jámě – Žitná)3,2 %
Koněvova (Tachovské nám. -> Zelenky-Hajského)3,2 %
Resslova3,8 %
Vinohradská (Balbínova -> Šumavská)3,9 %
Veletržní (Dukelských Hrdinů -> Ovenecká)4,2 %
Zenklova, strmější úsek (Stejskalova -> Prosecká):4,3 %
Žitná, horní úsek (V Tůních -> Legerova)4,5 %
Chotkova4,7 %
Bělehradská (Nuselské schody -> Koubkova)5,2 %
Radlická (cca 300 m. u školy):5,3 % (jinak kolem 3 %)
Jeremenkova (centrální, strmější část) 5,5% (jinak méně než 4 %)
Francouzská (Moskevská -> Slovenská)5,5 %

Jakou rychlostí se v těchto ulicích dá jet, aby byl výkon cyklisty s velkou rezervou pod 150 watty? Zde je odpověď:

I nejstrmější z uvedených tříd může městský cyklista vyťapkat rychlostí nejméně 7 km/h – zpravidla ale o dost rychleji.  To je zcela srovnatelné s kolísavou jízdou do 20 km/h, nebo jízdou rychlostí 10-15 km/h proti desetikilometrovému větru.

Možná se vám rychlost 7-10 km/h zdá na kolo zoufale pomalá. Stále jsme ale na 2-3 násobku rychlosti chůze. Při cestách na 2-5 kilometrů je tak atraktivita kola zachována, a to i vůči veřejné či automobilové dopravě, zvlášť mezi lokalitami dále od zastávek či parkování. Na cestách delších než 5 kilometrů je zase větší šance se přemíře stoupání celkem úspěšně vyhnout. A jakkoliv se tím už odkláníme od pomalé městské cyklistiky, nepochybuji, že i zdatný dopravní cyklista bude segregovanou infrastrukturou ve stoupání spíše potěšen.

Pražské třídy se ve stoupání prostě dají vyjíždět velmi pohodlně pomalu. A proč se těmi ulicemi nejezdí? Protože vám to prakticky znemožňuje dopravní režim jízdy v provozu, který s něčím takovým prostě nepočítá.

Mezi auty šlapete na maximální výkon v rychlostech mezi 15 a 20 km/h, na bezpečnou jízdu je to stále příliš pomalé, takže se cítíte ohroženi, a současně víc nemůžete. Tato zkušenost je hlavní podkladem pro tvrzení Praha je na kolo příliš kopcovitá. Jistěže, pokud je cyklista nucen stoupat v provozu. Řešení je proto očividné: Umožnit cyklistům stoupat pomalu mimo provoz.

Směřování k placaté Praze?

Následující graf ukazuje současný stav na vybraných pražských třídách. Některé z nich mají cyklopruhy, které segregaci zlepšují, ale asi není únostné uvažovat o nich při rychlostech pod 12 km/h. I tak je ale požadovaný výkon ve všech případech nad 150 wattů.

Zřídí-li se ale cykloopatření oddělená od aut, která umožní jízdu rychlostmi 7-10 km/h, stanou se stoupání rázem únosná i pro městské cyklisty.

Jaké z toho plynou zásady pro návrh cykloopatření ve stoupáních?

  • pro hlavní směry cyklodopravy volit koridory se sklonem do 5 %, optimálně od 2 % do 4 % . To je v Praze obecně možné, zejména s využitím hlavních ulic.
  • na frekventovaných ulicích ve stoupáních do 2-3 % zřizovat souvislé vyhrazené nebo ochranné cyklopruhy,
  • ve frekventovaných stoupáních mezi 2 a 5 % je nezbytné zřizovat fyzicky oddělené cyklistické pásy nebo legalizovat jízdu po chodníku,
  • zbylé strmější úseky je třeba minimalizovat nebo nahradit jiným řešením (cyklovýtah – trampe, MHD výtah, apod.),
  • komunikace pojížděné cyklisty ve stoupáních zřizovat zásadně s hladkým povrchem.

Zbavíme-li současně cyklisty dopravního stresu v křižovatkách, můžeme i v tak členitém městě, jako je Praha, získat infrastrukturu bez problémů použitelnou i pro městské, „stowattové“ cyklisty.

Ale to přece není nic nedosažitelného! Potřebná opatření jsou prostým mixem řešení švýcarských (v rovině) a dánských (ve stoupáních). Proti tomu, co děláme v Praze dnes, by to vlastně znamenalo jen:

  1. Lepší řešení křižovatek;
  2. Důsledné oddělení cyklistů od IAD ve stoupáních;
  3. Odstranění obtížně sjízdných dlažebních kostek.

To jsou věci, které by pro podporu cyklodopravy dělali kdekoliv, kde nemají o cyklistické dopravě špatně podložené předsudky.

(Poznámka: Vyvrácení námitky, že navrhovaná opatření se do Prahy nevejdou, si nechám na nějaký příští článek.)

Užitečné odkazy

https://janheine.wordpress.com/2012/08/12/suspension-losses/
https://janheine.wordpress.com/2016/06/14/suspension-losses-confirmed/
http://www.analyticcycling.com/DiffEqMotionFunctions_Page.html
http://www.arch.ksu.edu/seamon/fajans.htm
http://www.amler.biz/fyzika/auto/
https://www.gribble.org/cycling/power_v_speed.html
http://www.analyticcycling.com/DiffEqMotionFunctions_Page.html
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877705812016955
http://people.cst.cmich.edu/yelam1k/asee/proceedings/2015/Paper%20files/Student_Papers/2015_ASEE_NCS_Conference_submission_61.pdf)

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Velké díky za tuhle sérii. Závěry odpovídají očekávání a je velmi užitečné to mít podložené.
    Potvrzuje se mi, že přídavných 250 W a balónové pláště jsou do současné Prahy to pravé :).

  2. Krásná studie docela jsem si početl, ale nádherně ji charakterizuje zejména její závěr pro jistotu cituji:

    Ale to přece není nic nedosažitelného! Potřebná opatření jsou prostým mixem řešení švýcarských (v rovině) a dánských (ve stoupáních).

    :) dánská stoupání :) a švýcarské roviny nám dají ty no ty hentý vědomostě k opatřením :)

    Skutečnost je taková, že :

    část lidí si vezme jako potvrzení toho, že si z kola udělali neregulovanou motorku, viz radostné bublání příspěvku číslo 1 :D

    část lidí bude dále udivovat naše i zahraničně-expertní „městské cyklisty“ tím, že u nás se nejezdí na obětovatelných plečkách ale převážně na horských kolech s komfortním rozsahem převodů, odpružením

    no a část lidí prostě v kopci a na dlažbě zpomalí nebo to objedou.

  3. Újezďák: Však myslím, že to chápeš. Ve stoupáních je nutná větší segregace než ve Švýcarsku, protože řidiči u nás jsou méně ohleduplní než tam. A ano, ve Švýcarsku nejsou jenom kopce. Jasně, ale chápu, že představu, že by to v tomhle městě šlo dělat také jinak, je třeba zašlapat do země, aby poctivý městský cyklista, který si denně vydobývá respekt silově náročnou jízdou v provozu, nebyl obviňován z cykloterorismu.

    Podstatné je, že část lidí na kole po Praze nejezdí, i když se to dá udělat tak, že by zcela bez problémů mohli. A bylo by to zdravější pro všechny – i pro ty, kdo v provozu jezdí zcela bez problémů. Nebude to totiž navždy, každý jednou zestárne.

  4. Popravdě ta podmínka segregace ve stoupání funguje jen za předpokladu, že jsi na místě sám, nebo že ostatní cyklisté jsou +- stejně výkonní jako ty a ta zmínka o dánských kopcích a švýcarských rovinách není zašlapáváním ničeho do země.

    K tý studii nemám připomínek ve smyslu očividných faktů, tedy typu, že do kopce bez hrbolů se jede lépe než do kopce s hrboly a že na dlažbě podporované památkáři se prostě jede blbě jako autům tak kolům.
    Ono je krásně mluvit o watech, ale spíš je potřeba mluvit o tom, že lidi mají “ mozkové myšlení“ a dokáží si ty wattové výdeje rozložit třeba v čase v ideálním poměru cesta/délka/výkon .

    Podstatné je spíš to stanovení , jaká část lidí by začala jezdit i kdyby byly podmínky ideální.
    A až zestárnu, tak pochybuji, že budu potřebovat jezdit do práce 23-33 km jednu cestu na kole , protože tou dobou v důchodu a budou mě „cyklodopravně“ zajímat dojezdy podstatně jiného typu.

    Nejvíc naděje čerpám z takového to potkávání opravdových dopravních cyklistů ve věku 70+ při mých výpadech za cyklozábavou ve středočeském kraji, v každé vesnici, u každého městečka potkávám staré lidi jak usilovně šlapou s košíčkem, igelitovou taškou na řidítkách, vozíčkem přidrátovaným k sedlovce nebo plátěným ruksakem „odněkud nebo někam “ aniž by je nějak moc omezovalo, že silnice je děravá, od Sázavy je to “ sakrakopec“, ve vesnici je dlažba z doby krále klacka nebo si zkrátí cestu po polňačce, kam by si nikdo za autem netroufl. KUPODIVU ALE MLADÉ LIDI TOHOTO CHARAKTERU , TEDY JEDOUCÍHO SI NAKOUPIT, Z NÁKUPU, NA HŘBITOV, NA OUŘAD NEBO PROSTĚ ZA PRACÍ tolik nepotkávám , bude to asi tím JSOU TOU ČÁSTÍ KTEŘÍ BY NA KOLECH JEZDILI, ALE NEMOHOU PROTOŽE NA SILNICÍCH MAJÍ PROBLÉMY :)

  5. Újezďák: No, já nevím. Myslím, že když mají mlad(š)í lidé začít jezdit po Praze na kole, hlavní s čím bojují je právě strach pustit se do provozu bez (jakýchkoli souvislých) cykloopatření. Vem koncem často jsou to lidé jako já, co vyrostli mimo Prahu a na kole jezdili v mnohem dopravně klidnějším prostředí, protože děti vyrostlé v Praze jezdí na kole nejčastěji jen do školky za pěšího doprovodu rodičů, a pak někde na chatě či chalupě mimo Prahu. Včera jsem se v servisu na Bílé hoře zeptal jedné holky asi tak mého věku, kam pojede. Jela na západ Stodůlek jako já. Raději ale klesala až na Poštovku a stoupala to příšerné převýšení V Borovičkách, než aby to vzala kratší cestou a s menším převýšením přes Jeremiášovu, protože se bála provozu, ale současně říkala, že tyhle kopce jsou pro ni mor…

    Kopce nezměníme, ale s tou integrací by se dalo něco dělat. Místa je tu dost. Zrovna Jeremiášova je díky své šířce pro ochranné cyklopruhy jako dělaná…a ve stoupáních by se chráněné řešení také často vymyslet dalo.

  6. Hm, jako obvykle.
    Újezďák: Raději bych to otočil zpět k meritu věci.
    Vráťa: Ty Waty a procenta v podstatě hezký a jistě to dalo práci. Ale jako stěžejní bych viděl tu pasáž:“Pražské třídy se ve stoupání prostě dají vyjíždět velmi pohodlně pomalu. ….
    … v rychlostech mezi 15 a 20 km/h, na bezpečnou jízdu je to stále příliš pomalé,… podkladem pro tvrzení Praha je na kolo příliš kopcovitá. Jistěže, pokud je cyklista nucen stoupat v provozu. Řešení je proto očividné: Umožnit cyklistům stoupat pomalu mimo provoz.

    Potvrzuji z vlastní zkušenosti. Pár let zpátky jsem byl zvyklý vyjíždět Vrbovu po nepoužívaném chodníku za svodidlem cca 8 km/h. V současnosti je na silnici vyhrazený cyklopruh. Ale už to mohu alternativně objet po cyklostezce kolem Krčského nádraží, což je ještě lepší. Delší, ale nesrovnatelně menší stoupání.

    A kritizovaná Bělehradská, tam je to úplně prokazatelné. Jediné energeticky a dopravně únosné řešení je chodníčkařit. Je to sice nelegalizovaný chodník, ale naštěstí tak předimenzovaný (aspoň v podstatném úseku), že tam opravdu morální zábrany moc nepociťuju.

    Bohužel, čím blíž k centru, tím hůř. Ne, že by nebylo vůbec nic, Hybernská a Příkopy cykloobousměrky mají. Ale z Václaváku se k Nuseláku rozumně nedostanete. Jednosměrkování je sice primárně namířeno proti autům, ale ta si jakž takž poradí. Kola to ale odrovná. Štěpánskou asi nikdo v protisměru nedá. A na magistrálu mezi auty jsem ještě nedorostl.

    Takže ta bukolická idyla cyklistického venkova je trochu mimo mísu.Souhlasím v principu s tím, že je lepší najít pro sebe řešení tady a teď a nefňukat., protože život je příliš krátký, než abychom se dočkali ideálu, ale to neznamená, že se o něj nemáme všemi silami snažit a klobouk dolů před každým, kdo na byrokratické mašině něco uválčí.

  7. Krásná série článků a úžasná intelektuální diskuze ;-)
    dovolím si jenom poznámku z vlastních cykloenergetických pocitů: pro jízdu mám nejraději krátce, třebas prudce (a i po schodech), nahoru a dlouze a mírně dolů. Km ve sjezdech rychle přibývají, nehřeje se člověk ani brzdy.. mírná a tím pádem dlouhá stoupání mi spíše nevyhovují.

  8. To David … za mého mládí jsme na kole po Praze jezdili prakticky všichni. Přišlo se ze školy, někam se švihla taška, vzalo se kolo a šlo se do večera jezdit. Přesto na základce do školy nejezdil nikdo … i když ok, tekrát se hrálo opravdu hodně na spádovost, tak to nebylo pro nikoho daleko pěšky. Co se týče gymplu a pak vysoké, tam už to měla samozřejmě většina lidí dál, takže by to kolo dávalo oproti pěškobusu pro dost lidí smysl. Výsledek … tramvajenku měl každý, na kole opět nikdo.

    Kvalitní infrastruktura samozřejmě vždy pomůže, ale představa, že spolu s ní přesednou středo + vysokoškoláci houfně na kola je prostě lichá. Ona i představa, že každá střední bude muset mít prostor min pro 100 kol a adekvátní sociální zázemí, by pro většinu ředitelů byla docela výzva … nebo spíš noční můra:-).

    A čistě technická … ze servisu na Bílé hoře … tam je nějaký jiný servis než Fiala?

  9. pozn. pokud se pamatuju kola byla nedostatková a málokdo ho měl. Jo, šlo se do večera jezdit, ale všichni na jednom kole.. ;-) pak přišla revoluce, kola sice byla, ale každý chtěl rovnou auto. Kola a motorky přišly do módy až tak o 20 let později.. ;-) Z toho prostě musí být někde hiátus.

  10. MM: Pamatuju se, že jsem v raných devadesátkách jezdil na střední MHDčkem, bylo to cca 40 minut dvěma busy s přestupem. Vůbec mě nenapadlo, že bych tam mohl jezdit na kole (které jsem tehdy měl, ale bylo dost zoufalé, používal jsem ho jen na pojíždění po Počernicích). Tlačil jsem se do narvaných autobusů a při přestupu přebíhal riskantně čtyřpruh na Harfě. O deset let později jsem zjistil, že bych to na kole jezdil cca 25 minut, víc než z poloviny mimo provoz, zbytek po ulicích z dnešního hlediska dost klidných (jen asi tři problémové křižovatky), a ráno bych to měl do centra prakticky jen z kopce. Jenže naši by mě stejně asi nepustili pro těch pár nebezpečných míst, i kdybych chtěl.

    Infrastruktura pomůže překonat problémová místa a třeba fakticky umožnit, aby ty studenty dojížďka na kole jako funkční alternativa vůbec napadla.

  11. MM: Stojan pro pár desítek kol není tak náročná věc jako prostor pro pár desítek aut. Když má škola dvůr, tak to skoro vždycky jde. Sociální zázemí odpovídající potřebám očisty po pár desítkách minut středně náročné tělesné aktivity snad na školách mají. Když už se tam učí tělocvik a pak jdou studenti na jinou hodinu, to je přece úplně to samé.

  12. Kola obecně byla …. nebylo to samozřejmě jako dnes, ale něco na styl Favoritu měl každý. Sice občas SPK třeba naplánovala jen 4-kolečka, takže když člověk chtěl 5-ti, tak holt měl pár let smůlu:-), ale v provozu se to udržovat vcelku dalo.
    Akorát bylo potřeba se naučit si s tím alespoň trochu pohrát.
    A to platilo i o motorových verglech … nějaký pařez nebo fichtl taky nebylo nic tak nedosažitelného.
    Aby bylo jasno, totáč byl neskutečná pakárna, ale zase jsme u nás nebyli žádné Rumunsko. O tom svědčí to, že v menších městech a na vesnicích, se samozřejmě jezdilo, a to fest a na všem … protože tam si tramvajenku za 35,- Kč mohl člověk tak akorát vystavit. Na chalupě jsem do sámošky taky jezdil na kole a ne autobusem:-).

    To VF … vy znáte nějaké střední školy v Praze, kam se jezdí nějak hromadněji autem??? Koukám, že se pohybuji v nějakých sociálně slabších vrstvách:-). Jinak nevím jak u vás, ale u nás jsme ráno začínali všichni pěkně stejně, v osm. Ale tělák jsme celoškolní fakt neměli:-). Takže potřeba sprch v určitý časový úsek by u hromadnějšího dojíždění do školy na kole byla dost jiná, o nutnosti tahat s sebou místo jedněch trenclí a trička komplet jiné hadry ani nemluvě. Navíc když si potěžkám dcery tašku, tak tu bych tedy na kole vozit nechtěl, v tom MHDéčku to není úplně hitparáda, ale ještě to jde.

    Jinak nás to napadlo, nikdo nám to nezakazoval a občas se to i realizovalo … ale čistě jako recese. Protože tou MHD se pokecalo a bylo to bez námahy, pohoda jazz. Na zastávce a v tramvaji se lépe udržují sociální vazby, píší úkoly a balí holky:-).

  13. MM: Opravdu mám dělat reklamu servisu? Ale jsem rád, že máte přehled.

    Jinak – když si vzpomenu na svůj starý Favorit – najezdil jsem na něm X0 000 km. Ano, dalo se to. Ale přehazování na rámu mi způsobilo v kombinaci s povrchem (a kvalitou chodu nepolohovací přehazovačky) několik nepěkných pádů. Hliníkové ráfky se sice centrovaly celkem dobře, ale zato tak chtěly konati často. Počet převodů nekomentuji. V kopcích u nás na Vysočině mě i přes tehdy slušnou kondici v některých kopcích prostě nechaly ne štychu, byť ve sjezdech díky zatáčkám celkem stačily. Byl super lehký (na tehdejší kola a prachy určitě), relativně dobře držel stabilitu. Ale zpátky bych ho nechtěl. A byl celkem levný. Stál cca. 1000 Kčs. Nechápu, jak na něj táta mohl ušetřit, když jako mistr ve výrobě neměl o moc vyšší měsíční výplatu. Asi mě měl rád…

  14. MM: Ohledně parkování aut jsem bral střední a vejšky dohromady. No a ve čtvrťáku už je studentům přes 18, takže autem pohoda džez.

    Myslím, že u těch sprch po tělocviku jste nepochopil point spočívající v tom, že se student ani po tělocviku nemusí sprchovat (možná už je tedy situace jiná, ale já si to pamatuji takhle). A jestliže dobře, dnes už tam sprchy budou, tak počítám-li to správně, tak 1) cca čtvrtina lidí bude jezdit na sedmou či na devátou. 2) mějme modal share cyklo třeba 10 % , takže potřeba sprch 7,5 % počtu studentů. Z toho to stejně polovina nepoužije, tak to máme potřebu 3-5 % . Je-li během týdne asi 30 vyučovacích hodin, z toho 2 hodiny tělocviku, tak to znamená potřebu cca 6 % kapacity školy. Řekněme, že se na něco jezdí jinam (třeba plavat), ale stejně to je Zase 3-5 % . Takže kapacitní rezerva ve sprchách bude do 10% modal share cyklo mezi studenty. No a v situaci, kdy bude modal share cyklo 20 % a více, už bude mít díky infrastruktuře jízda na kole tak pohodový charakter, že sprchu fakt použije jen těch 5 % sportovních chrtů, co to mají do školy patnáct kilometrů a jezdí to švihem.

    A to, že jízda na kole v ČR není společenská záležitost, je opět problém pravidel – zakazujících jízdu vedle sebe a tím znemožňujících pokec – a infrastruktury, která to umožňuje jen málokde. Někde mám fotku, jak na cyklostezce v Delftu jedou a kecají vedle sebe ne dvě nebo tři studentky, ale hned čtyři. Také je tam normální, že když kolega / kolegyně nemá zrovna kolo, může si sednout na nosič (a pevně se držet jezdce :-) ) – na zlepšování sociálních vazeb ideál.

  15. Vratislava : už ve středních osmdesátkách a ranných 90kách :) mě došlo, že na některá místa se dostanu pěšky skoro tak stejně rychle jako MHD a na kole většinou mnohem rychleji.
    Bydlel jsem totiž ve starých Vršovicích a pracoval částečně v Hloubětíně a za zábavou chodil do Nuslí a mám bydlela na Invalidovně, tedy v podstatě jsem to měl na kolo „kolmo“ všude tam kde doprava musela dělat zigzag aby se tam dostala.

    Nepotřeboval jsem k tomu žádnou pobídku aby mě to napadlo a nevěřím že je to celé o napadání :) Ty znáš studenta, který by si na kole dokázal dopsat úkol, doučit na písemku a mezitím online plkat s ostatními studenty ? :D

    David můj favorit stál tuším cca 1250 kčs, vydělat na něj táta celkem mohl, ale nechápu proč ho musel kupovat asi 2 roky až ho nakonec dostal “ pod pultem“ přes známého v Hradci Králové :)

    Ještě k těm středním školám a autům, pokud vím (zkušenost už s 2 dětmi) tak autem se tam vozí mizivé procento žáků) , ono to ani nedává smysl, když už tak znám rodiče, kteří autem hodí dítě někam na dopravu.

    No a ještě tady někdo volal aby jsme se vrátili k meritu věci infrastruktury a nemluvili o tom, proč staří lidé na kole jezdí nakupovat a k doktorovi a na návštěcy a mladí ne. Já si prostě stále myslím, že tu starou paní co skoro každý den potkávám v Uhříněvsi v Kašperské, nebo toho pána u nás v Újezdě po ránu v Hodkovské nedostala na kolo zlepšená infrastruktura ale jen a jen pouhý nedostatek lenosti :)

  16. MM: A ještě tedy nechápu, jak to, že se těžká aktovka vozí líp MHD než na kole. V MHD s tím člověk buď překáží na stojáka, nebo to musí mít na klíně, na kole to připne na nosič nebo hodí do košíku, a nenese nic.

  17. Taška se v MHD buď švihne na sedačku, nebo na zem .. co si budeme namlouvat:-).

    Se sprchama jsem to furt nějak nepobral … co si pamatuji, tak na gymplu jsme začínali všichni stejně(a když ne, tak to byla jooo výjimka) … takže když vezmu průměrný gympl 400 studentů a 1/4 by přijela na kole a 1/2 z nich se chtěla vysprchovat … což je pro klid ve třídě docela vhodné:-) … tak je to okolo 50 lidí ráno do sprch. Naráz. I když je fakt, že v případě společných sprch by své kouzlo mít mohlo:-))).

    A 100 kol na dvoře …

    VŠ neřeším, jednak je výuka u řady škol rozfrcaná po celé Praze, jednak si tam chodí každý jak chce:-).

    Nevím jak si pokecáte na kole, ale mně to šlo vždy o dost lépe na … v … prostě kdekoli jinde:-). Na váš návrh na budování „společenské“:-) cykloinfrastruktury se docela těším … aspoň ten zápis z jednání cyklokomise bude zajímavý:-).

    Že řada studentů už na střední může mít papíry na ledacos … a často taky má … je samozřejmě pravda. A byla i za nás. Ale zase tolik rodičů ve vatě, jejichž potomstvo by dostalo auto na dojíždění do školy, fakt neznám … ale ok, beru že jsem socka:-).
    A to v případě parkování zcela pomíjíme … já velkoryse, vy třeba i z jiných pohnutek:-) … fenomén ZPS, který je z pohledu dojíždění autem do školy posledním hřebíkem do rakve. Nejen pro studenty:-).
    Takže argument, budujme cykloinfrastrukturu ať nám študáci nejezdí do škol auty, můžeme s klidným svědomím opustit.

    Inspirativní odpověď to bude, až se to bude týkat Kavalírky, Štoly, Aleje, Parléřky, Arabské a podobně. Takhle je to na dvě věci.

    Ono je to totiž přesně jak píše újezďák … hlavní je na tom kole chtít jezdit. Kdo tu chuť má … ten jezdí … už dnes.

  18. Vratislav , maně si pamatuji, že tohle jsem už jednou komentoval :) ale nevím jestli tady nebo na nakole.cz , dokonce mám tušení, že jsem ten link tenkrát zavlekl do debaty já, do nějaké debaty o podivných rozdílech v podílech mužů a žen na městské cyklistice…. :) a vida 5-6 roků a modří již vědí, holky potřebují víc infrastruktury….. hm dost sexismus

  19. Jak se děti chtějí dopravovat do školy? Odpověď je třeba téměř v každém projektu Bezpečných cest do školy na stránkách Pražských matek. Zde je přehled realizovaných projektů
    http://www.prazskematky.cz/projekty/bezpecne-cesty-do-skoly/databaze-realizovanych-projektu/
    zde je pak třeba jedna zpráva:
    http://www.prazskematky.cz/wp-content/uploads/BCS-BARRANDOV_2016-11_studie_final.pdf
    Takový modal share ale cyklistika v Praze nemá ani omylem! Proč asi?

  20. P.S.: Bohužel se musím přiznat, že po přestěhování za Prahu žena vozí děti do školky do Prahy každý den autem. Je to 10 km, autem mimo zácpu to jedete 10 minut, v zácpě 30 minut, nejrychlejší MHD 55 minut s přestupem a na kole bychom to bohužel nedali, protože na těch okreskách za Prahou se to s 5ti-letým dítětem v tom provozu fakt moc nedá. Byť v Praze jsme do školky na kole jezdily, tohle jsem zkoušel – a nedal. Ale víc než infrastruktura by mi pomohlo, aby se mé děti dostaly do spádové školky u mé domovské vesnice – což je nesplnitelný sen :(

  21. MM: Já někde tvrdil, budujme cykloinfra, aby študáci nejezdili do školy autem? Pouze jsem naznačil, že stojany pro kola jsou prostorově mnohem méně náročné než parkování, takže se na školní dvory v pohodě vejdou. Měl jsem na mysli to, že se dvory či různé předprostory používají dneska často pro parkování zaměstnanců školy.

    Já chodil na průmyslovku a měli jsme volitelné předměty nebo dopolední praxe, takže jsem 1-2x týdně začínal od sedmi. Když už budeme v situaci, že přijede na gympl čtvrtina lidí na kole, tak se z nich bude sprchovat desetina. 100 kol na školním dvoře si představit dovedu. Viděl jsem to totiž už mockrát, bohužel ne v Praze.

    O tom, jak žáci chtějí jezdit do školy vs. realita, viz David.

    Ujezďák: Tak to s tím sexismem je hodně mimo, ale chápu, pán chce být kousavý. Brát při návrhu městského prostoru v potaz to, že potřeby žen či dívek jsou v něčem odlišné než potřeby mužů či chlapců je přece naprosto v pořádku (akorát to u nás moc neumíme). Říká se tomu gender mainstreaming. Zkus si projít tohle: https://www.dropbox.com/s/lfwicbbb0pdaryk/Komix.HBS_A5_CZ_small.compressed.pdf?dl=0

  22. To VF … ne, ale měl jste evidentně hroznou starost, aby se tak nedělo:-). V opačném případě ta vaše poznámka o parkování aut vs. kol byla jen výstřel do tmy. Drtivá většina žáků i studentů do školy prostě chodí pěšky a/nebo jezdí MHD. Do dnešního dne jsem si myslel, že to je ok.

    Pokud se z těch, co dorazí do školy na kole, bude sprchovat jen desetina, tak potěš. Kolegové, kterých se v květnu zmocní šílenství jménem DPNK, … a v červnu skoro všechny zase přejde.-) … se naštěstí sprchují v poněkud větší míře. Co a jak bude na dvoře bych asi nechal na tom, co si kdo vyjedná s ředitelem té školy. A zcela upřímně, i kdyby ředitel školy zaměstnancům školy umožnil v některých případech parkovat na pozemku školy, tak bych jim ten benefit ze srdce přál.

    Viz David myslíte co? Pražské matky nebo vožení děcka do školy?

    BTW … furt by mne zajímal ten cykloservis na Bílé hoře. Pokud to tedy nebyl Fiala. Nicméně v tom případě popisovaná cesta přes Poštovku je docela zajímavým svědectvím:-).

  23. MM: Myslím to, že v průzkumech, které se dělají v rámci Bezpečných cest do škol na konkrétních školách, vyplní to, že chce jezdit do školy na kole podstatně větší procento dětí, než kolik jich ve skutečnosti jezdí (zpravidla asi tak desateronásobně). Takže rovnici „kdo chce, ten už jezdí, a kdo nejezdí, je líný,“ považuji za naprostý nesmysl.

  24. MM: O dopravních návycích žáků a studentů by se dalo diskutovat donekonečna. Stejně jako o tom, po kolika kilometrech jízdy a překonaného převýšení je sprcha nutná, a do kolika metrů stačí opláchnout se v umyvadle, použít deodorant a vzít si čisté tričko. Naštěstí to jiní udělali za mne: http://bikeyface.com/2015/07/16/fear-of-sweat/

  25. To VF … tak vyhlašte na středních akci DŠNK:-) … ideálně tak v březnu nebo říjnu a uvidíme, jak se to zaškrtávání projeví v praxi. Stejně jako by byla zajímavá statistika u DPNK, kolik lidí a jak na tom kole jezdí do práce po zbytek roku.

    A jak to tak čtu, tak téma hygienických standardů raději opustím …

  26. Tak předně bych zase vyvrátil že na silniční jízdu 35km/h stačí 133W, to je sci-fi. Kámoši vozící wattmetry musí dávat na 30km/h ke 200W, ve zvlněném terénu Posázaví musel kluk 86kg + 7kg kolo kolem 230-250W průměr aby dosáhl 30km/h průměrné rychlosti a to jsou naprosto přesné údaje z Powertap/Stages hračiček co vozí lidi na TdF!
    Jako bývalý závodník a člověk dojíždějící 40+40km denně z východu Prahy nejsem schopen jezdit nad 31km/h průměr, naopak v kopcích díky 70kg a lehkému kolu + výkonnosti necítím takový hendikep neb pod cca 18km/h nejedu „nikdy“, což ale znamená vstát ze sedla a sypat 250-400W chvilkově, neb stoupání nejsou dlouhá – Dubeč, Koloděje, Újezd nad Lesy apod. To bohužel nejde pokud budu mít městské kolo a civilní hadry a nechci se moc potit :-(
    Je třeba si uvědomit že „papírové 3%“ je sice hezké, ale skoro všude jsou 5-8% „dloubáčky“ a to by znamenalo při nezvýšení výkonu „zastavení“. Faktor větru je rozhodující pokud fouká třeba 4m/s a víc, na „vichřici“ musí mít člověk výkonnost a pokud možno „ležet za úzkými řídítky“, i tak skoro nikdy nefouká tak, abych jel pod 20km/h po rovině.
    Ad doprava mládeže – ze svého okolí vidím, že i na vesnici mladí nejezdí dopravně, to radši počkají hodinu na autobus s mobilem v ruce a vzdálenost delší než nějakých 5km nepřipadá v úvahu. Pak je tu skupina lidí jako já co mají cyklistiku spojenou s výkonnostním pojetím tudíž jezdí o víkendu klidně 100km denně a do toho 100-300km v týdnu, ale je nás takových málo. Vždyť třeba Hrdlořezák při Běchovicích se absolvuje běžně 14km/h „po svých“ a to má 5% s přehledem – to jen že se tu prezentuje stoupat 7km/h …
    Na druhou stranu 5-10km po Praze v provozu blízko centra radši absolvuji kombinací MHD + chůze. Kolo mám spojené s tím dojet si v klidu na nákup tam kde nemám za zadkem busy a nervózní šoféry v koloně, proto v Polabí jezdí i důchodci běžně na kole 1-5km, v Praze když jezdí MHD často a mám lítačku mi to přijde i logičtější … Pak samozřejmě faktor sportu, ale to víc táhnou fitka než se hrabat s kolem za Prahu a jezdit po práci za tmy.

  27. MM: „Navíc když si potěžkám dcery tašku, tak tu bych tedy na kole vozit nechtěl, v tom MHDéčku to není úplně hitparáda, ale ještě to jde.“

    Zajímavé, mně přijde vozit věci v košíku podstatně pohodlnější než to tahat na zádech.

    David: „Takový modal share ale cyklistika v Praze nemá ani omylem! Proč asi?“

    Protože o tom všichni jenom mluví, ale když si potom zkusí tu sněhovou vánici v lednu, tak to stejně všichni kromě mě vzdají? (popisuji situaci na matfyzu a reprodukované pozorování DPNK)

  28. Jenda: Ale já to taky v lednu ještě nevzdal. Už pár let. Cyklistická sezona přece začíná 1. 1. :o) Jak na Nový rok, …

  29. Poznámka k těm školám: já teda nevím, ale když jsem jezdíval na gympl v okresním městě, byly stojany plné, možná sto kol, a ze třídy nás ze sídlišť dojíždělo nejmíň pět, řekněme nejmíň 20 %. Ale že by někdy někoho z celé školy napadlo se sprchovat? Jasně, nebylo to 10 km, nýbrž 2-3 km, i když taky ne úplně rovina.

  30. Hele, a když si studenti na poslední chvíli vysprintují schody z metra na Míráku nebo co já vím na Národní, aby nepřišli pozdě, tak by se potom taky měli vysprchovat?

  31. Jan Herda: Díky, už vidím chybu. 130 W mělo být při rychlosti 30 km/h, opravím popisek. Při 35 km/h to mělo být 210 W. Má to být na rovině, tj. v ideálním stavu.Bylo by to pořád sci-fi, nebo už je to na hraně reálnosti? Podobná debata se vedla už pod tuším druhým pokračováním série, kde mi nízký Cd.A vytknuli, tak jsem ho pro městké kolo navýšil, pro silnici ale nechal s tím, že malý lehký silničář to tak zhruba má.

    Rozhodně by mě zajímala praktická čísla z „pražského“ terénu. Nevíte o někom, kdo wattmetrem fakt měřil třeba jízdu se stejnou průměrnou rychlostí po stezce a v provozu, nebo rozdíl mezi jízdou po asfaltu a po kostkách? (A třeba o tom už něco napsal, nebo by o tom něco napsal sem?)

    S kopci je jasné, že zdatný jezdec si poradí se vším, co tu máme. Ale nemyslím, že 5-8% dloubáky jsou skoro všude (tedy ve městě) na těch hlavních ulicích se jim člověk dost často vyhne, rozhodně nemusí výrazně nad 5% – díval jsem se schválně, ty strmější úseky jsem vytahoval zvlášť. (Když to tedy není nějaký most nebo výjezd z nory :-) )

    To, jak popisujete venkovské pohodové pojíždění bez aut v zádech, o tom to přesně je, musíme mít v Praze infrastrukturu, která přesně tohle nabídne, a začne to fungovat.

  32. Jenda: Sněhová vánice v lednu by byla naprosto v pohodě, kdyby to v Praze neznamenalo vybrat si mezi 10 čísly sněhu na cyklostezce, přemrzlou břečkou na chodníku či ve vedlejší ulici a centimetrem solanky na silnici. Kde se cyklistická infrastruktura v zimě odpovídajícím způsobem udržuje, tam se taky v zimě normálně jezdí.

  33. S powertapem jsem v provozu nebyl, ale cukání znamená u mě klidně 2-3x výkon, jenže já ty watty mám, tudíž se rozjet 10x po sobě na 300-400W mi nečiní problém stejně jako 30km/h Starokolínskou v Újezdě nahoru. Kostky až tolik vadit nebudou, kor městskému kolu kde hodně poberou pláště.
    Ad dojíždění a sprchy – nevím, ale po pár km se nesprchuje nikdo a když je venku 30C tak z člověka leje i v MHD či autě (bez klimy) takže se prostě cyklista převlékne a to stačí, samozřejmě pokud nejedu na závěr těžký kopec až mi teče sůl z brady :-)
    Dnes jsem třeba jel 40km na crossu s hladkými plášti a rozdíl proti čistokrevné silničce byl pouze 1km/h! Faktor odporu vzduchu musí být tedy i u silničního kola poměrně velký, neb za rovnými řídítky (53cm) jsem jel 29-30km/h oproti 30-31 na silničce. V protivětru jsou berany velkým plus, ale dnes v mlze to bylo fuk :-)

  34. Vratislav, ale houby kousavost navíc u linku který jsem KDYSI dodal do cyklodebaty já osobně:) , jen mi přijde legrační, že jednou se holky nesmí diskriminovat a jednou slouží jako argument jakéhosi infrastrukturního deficitu….

  35. újezďák: Odlišnosti je třeba vnímat a řešit právě proto, aby k diskriminaci nedocházelo – ať už jde o ženy nebo o cyklisty. Rovnost podmínek nelze ani v jednom z těchto případů považovat za rovnost šancí.

  36. „Možná se vám rychlost 7-10 km/h zdá na kolo zoufale pomalá. Stále jsme ale na 2-3 násobku rychlosti chůze.“

    Ehm… To tedy nejsme. Kolik si myslíte, že je průměrná rychlost chůze? Obvykle se uvádělo 5 km/hod (někdy s rozptylem 4-6 km/hod). Já mám vyzkoušené, že těch 5-6 km/hod opravdu chodím. Takže 7-10 km/hod bych řekl, že je spíš tak 1,5, maximálně dvojnásobek, ale opravdu ne 2-3násobek…

  37. No má zkušenost je taková, že při chůzi je moje rychlost daleko méně závislá na tom, jestli jdu po rovině nebo do kopce či z kopce – ve srovnání s jízdou na kole. Tzn. do těch mírnějších kopců (kolem 3 %) je stejně moje pěší rychlost asi 5 km/hod. Zároveň i když půjdu z kopce, tak moje rychlots o moc víc než těch 6 km/hod nebude, to už by nebyla chůze, to bych musel běžet.

    Já prostě jen nesouhlasím s tvrzením, že 7-10 km/hod je dvojnásobek až trojnásobek rychlosti chůze. Ať už do kopce, nebo na rovině. Maximálně dvojnásobek… :-)

  38. Asi nemá cenu řešit násobky chůze, do extra prudkého kopce po kostkách to bude možná na stejno – chůze vs kolo. Samozřejmě kolo vyhraje tam, kde se dá jet rychle a nejlíp samospádem :-) K výdeji energie bych jen dodal, že samozřejmě někde v centru s neustálým rozjížděním je jízda na kole spíš „za trest“. I dnes ve špičce jsem si na úseku Průmyslová – Kyje – Dol. Počer – Běchovice ověřil že všechno by bylo krásné pokud by měla silnice 1,5metru na každou stranu navíc, jakákoli integrace bude vždy „o nervy“, neb kolo je prostě brzdou provozu i v mém případě kdy jedu 25-30km/h. Už moc neřeším že mě někdo prasí zrcátkem o 40cm, to beru jako fakt, neb je to prostě všude „úzký“, kdežto na I.třídě mě mine auto v 100km/h o 2m a oba jsme v klidu, neb si držíme „lajnu“. Zakončil bych to asi tím, že nároky na výkon cyklisty jsou nereálné tomu, aby jel v Pražském provozu jindy než ráno v 5, kdy nejezdí auta :-(

  39. Ad pocení: když chci, není problém jet tak, abych se nemusel sprchovat. Jak už tady padlo, dohánění autobusu, vyběhnutí eskalátorů v metru nebo schodů ve škole taky nikdo neřeší koupelí a výměnou ošacení.

    Ad průměrná rychlost kola vs chůze: cykloinfrastruktura není v Praze dostatečná. Proto, abych byl na kole skutečně násobně rychlejší než jako pěšák a vyplatilo se mi kolo vůbec uvažovat jako dopravní prostředek (i se zamykáním, nošením do schodů, předvídáním deště, občasným defektem apod.), občas prostě trochu prasím. Byl tady o tom celý seriál příspěvků, že se to nemá dělat, že my cyklisti máme být slušní, nejezdit na červenou, ne po chodníku atd, ale já si to v některých místech skoro nedovedu představit. Přes rok jsem jezdil skoro denně 20-30km po Vídni a nijak jsem se tam za svou jízdu stydět nemusel. Tj. platí, že lepší infrastruktura (stezky, oddělení od aut, lepší řešení křižovatek, cykloobousměrky, tolerance cyklo na chodnících ve směru do kopce apod) znamená vyšší průměrnou rychlost a plynulost i při dodržování předpisů, tj. víc důvodů, proč jet na kole. Kvůli dírám, obrubníkům, kolejím apod jezdím v Pze na MTB 29 s 2.25″ plášti. Občas tedy jedu i na Bromptonu, ale je to místy dost stres. Infrastruktura se musí plánovat i pro seniory a děti, a to na obyčejných kolech, nejen pro sportovní jezdce.

    Ad watty: 200-300W si kondičně rád dám, ale sprcha pak nutná. Ale určitě si je nedám tam, kde se kvůli autům nedá dýchat. Tedy infrastrukturu typu cyklopruh v Patočkově směr do kopce nebo Rumunská od magistrály na Mírák nebo Chotkáče od Malostranské nahoru asi nevyužiji, alespoň dokud nebudou v Praze všechna auta min. Euro5. A to asi bude trvat.

  40. To by mne zajímalo, do jaké školy jste to chodil .. chodíte .. protože na ty školní schody, které by byly analogií výšlapu z Kulaťáku na Strahov, nebo z Podbaby do Suchdola … ať se tedy držíme těch škol … bych se zašel podívat.
    O tom, že „venku“ bývá počasí o dost proměnlivější než „vevnitř“ snad netřeba psát.

    Prostě je potřeba si přiznat, že budovat infrastrukturu je rozumné a vhodné primárně tam … a tudy:-) … kde je opravdu terén pro nenáročnou dopravní cyklistiku příznivý. Pohled na sčítače myslím hovoří jasně. Když brácha jezdil do práce z Bubenče do Libně, tak jsem mu to hodně dní v roce vyloženě záviděl. Bez jakékoli ironie. Nicméně ani tak jsem jej na trase Košíře – Petřiny nenásledoval … a není na světě cykloopatření, které by to změnilo (pokud tedy nemá min dva válce a deset koní:-).

    Pokud na kole občas trochu prasíte, tak je to zcela ok … pokud tak činíte s rozumem (ale kdo o sobě řekne že ne:-) a zejména pokud to tolerujete i u všech, opravdu všech, ostatních;-).

  41. MM: Abych tedy přesně rozumněl Vašim potřebám, potřebujete z Košířů na Petřiny bez námahy, bez pocení, na kole? Co třeba kombinace skládačka+bus/tram nebo normální kolo+metro na cestě tam? A jen kolo na cestě zpět (doma sprcha je?) Nebo elektrokolo oběma směry? Nebo cestou tam prostě kolo tlačit na pohodu ten kus od Plzeňské nahoru na Ladronku a zpět kolmo? Nebo pěkná cross cesta, i když oklikou, přes Cibulku, Fialku a kolem Hvězdy?

    Ad tolerance: Myslíte jako u všech, jako třeba kamioňáků? Určitě jste myslel hlavně bezmotorové účastníky, tak to samozřejmě ano.

  42. mrož … tlačit kolo na pohodu od Plzeňské na Ladronku. To máte spočítané na jak dlouho a kudy?

    Bez námahy to je snadné … z Kavalírky 167 na Motol a pak metrem. Sice bez kola, ale … :-).

    Jinak vaše návrhy jsou z kategorie možných, protože to je skoro vždy vše, ale pouze v případě, kdy primárním cílem je dojet někam zrovna na kole … alespoň z části. Většina z lidí se ale zcela prozaicky potřebuje „jen“ někam dostat. A to ty uvedené možnosti … nic moc:-).

    Kolik těch kamiónů v Praze proboha potkáváte???

  43. Větších dodávek a menších náklaďáků potkávám celkem dost. K těm kopcům mám drobnou poznámku. Je pravda, že když jsem před lety začínal jezdit po Praze na kole, padl jsem zpravidla večer jako podťatý:) Ale to se poměrně rychle zlepšilo a dnes už kopce jako problém nevnímám…

  44. MM: asi Vám nerozumím. Pořád jste neodpověděl, co přesně tedy chcete, takže nelze nic konkrétního doporučit.

    Ano, máte pravdu, jet z jednoho kopce na jiný kopec přes údolí není ideální a chce to ústupky. Já jezdím Pankrác-Petřiny a taky se někdy uchyluji ke kompromisům typu část jízdy metrem. Ale když prostě zrovna chci jet na kole, protože chci nějaký pohyb na vzduchu, tak to lze a tato konkrétní cesta trvá zhruba stejně jako např čistě MHD nebo zacpaným Barrandovským mostem a Jižní spojkou autem.

  45. mroz … chci dopravu co nejrychlejší, nejkomfortnější a nejméně nákladnou. Což v některých úsecích … oblastech … Prahy je jízda na kole. Zejména za příznivého počasí se jedná o okolí Vltavy, kde, jak jsem již uvedl, mi jízda na kole dává z hlediska dopravního samozřejmě smysl. Pak jsou ale trasy, které mi pro jízdu na kole přijdou možná ok z hlediska sportovního … Klamovka – Strahov ZM 1980 :-) … ale z hlediska dopravního jsou jednoduše MHD a/nebo auto/motorka/skůtr podstatně vhodnější.
    Myšlenka byla ta, že je prostě smysluplné se soustředit při rozvoji dopravní cyklistiky na ty lokality, které jsou samy o sobě pro tuto příznivé, a ne na ty, které budou vždy od cyklisty vyžadovat značné úsilí a čas.
    Jinak zrovna pro Pankrác – Petřiny mi vyhledávač DPP dává necelou půlhodinu. Fakt to za tu půl hodinu tak nějak v klidu dáte? Protože Seznam mi ukazuje autem 18 min … což v reálu samozřejmě ani smykem, pokud ne ve 3 ráno … a na kole mi opět Seznam ukazuje 12,5 km a 56 min.
    Takže ano … pokud prostě CHCETE alespoň část jakékoli trasy, tedy i této, jet na kole, půjde to. Ale nejrychlejší a nejkomfortnější to rozhodně nebude, a nejlevnější třeba pro mne rozhodně také ne (tramvajenku mám tak jako tak).

    David … dodávka není kamion, že:-). A vy to berete přesně naopak. Chci jezdit na kole, tak jezdím, a samozřejmě s vyježděností se mi jezdí lépe a lépe. Drtivá většina lidí se po Praze prostě chce ale „jen“ dostat z bodu A do bodu B … C,D,E atd. Nic víc. Zajímá je samozřejmě jak, ale rozhodně ne na čem.

  46. Když tady pořád řešíte tu Klamovku a okolí, tak popíšu vlastní cestu do práce (ale už jsem to tu někdy pod jinými články myslím psal). Bydlím na Vinohradech kousek nad náměstím Míru a do práce jezdím do Motola (a tím nemyslím tu křižovatku s Plzeňskou dole v údolí, ale musí se fakt do kopce – i když ne až úplně až na Vypich. Takže asi ta nejméně vhodná trasa na dojíždění do práce – sjet z kopce dolů k Vltavě – a pak jet nahoru do ještě o něco většího kopce do Motola – i když bych samozřejmě zvládl vymyslet v Praze i horší. :-)

    Když jsem to začínal jezdit na kole, trvalo mi to tak 30 minut. Když má člověk trochu natrénováno, tak se to dá zvládnout i za 26, 25 minut. Než do Motola postavili metro, tak MHD to znamenalo jet buď přesně 30 minut tramvají (Šumavská->Motol) a pak se svézt jednu zastávku nahoru autobusem (tak 1-2 minuty přejít na patřičnou zastávku, tam nějakou tu minutu čekat na nějaký autobus a ten se pak někdy kolonou probojovával nějakou dobu nahoru). Pak jsem to vylepšil tak, že jsem jezdil jen na Hotel Golf (takže tramvají asi o 3 minuty méně) a nahoru šel raději pěšky (tak 10 minut, ale skoro vždycky stejně, bez čekání, bez kolon). Ale několik minut zabere i dojít k té tramvaji na Vinohradech a ta také nepřijede vždycky hned.

    Autem? Od domu do areálu se to sice dá zvládnout i pod 20 minut, ale od místa, kde se dá zaparkovat do pracovny to pak byl také docela kus. Navíc s parkováním je to v Motole čím dál tím horší (člověk parkuje ještě dál, nebo musí nějakou dobu čekat, než se místo uvolní).

    S metrem je to samozřejmě lepší – samotný čas jízdy z Míráku do Motola je 18 minut. Jenže k tomu metru také musím dojít, pak absolvovat ty nejdelší eskalátory v Praze… Prostě mně to na tom kole pořád celkem smysl dává – je to sice pomalejší (a jo, ještě to chce připočítat pár minut na sprchu), ale ten rozdíl není zase takový. :-) Beru v potaz i ta další pozitiva – zlepšování kondice – a hlavně jsem pak ráno takový čilý a plný energie…

    Ale je taky fakt, že zrovna po Plzeňské mě to moc nebaví, tak letos jsem dost často jezdil přes Letnou, kolem Hradu a přes Ladronku a pak dolů do Motola. Takže pár kilometrů navíc a hlavně i pár desítek metrů stoupání navíc. Ze začátku mi tahle trasa trvala třeba i 45-50 minut, ale pak jsem to taky dokázal stáhnout asi na 35. Většinu trasy je to mimo provoz (když někdy hodně pospíchám, tak zajímavá „rychlozkratka“ je jet od Muzea na nábř. kapitána Jaroše po magistrále) a občas jsou to ráno i docela pěkné výhledy.

    Ale určitě bych velmi ocenil, kdyby se nějakou lepší a od provozu víc oddělenou trasu podařilo časem vymyslet i tím motolským údolím – i když sám tedy nevím pořádně kudy, aby tam nebylo zbytečně moc ztracených spádů. A dalších cyklistů tam také rok od roku potkávám víc – ale někteří třeba všelijak chodníčkaří…

  47. MM: No s tou rychlostí MHD či auta bych zrovna nesouhlasil. Bydlím v Dobříči. (okr. Beroun). Pracuji kousek od Národní třídy. Nejrychlejší spojení bus a metro je 38 minut. Na bus jdu 10 minut, jezdí podle plotu – takže alespoň 5 minut čekání aby mi to neujelo, když jede o 4 minuty dřív. Z metra už je to jen 5 minut, takže celkem dveře – dveře 58 minut.
    Na kole to mám 36 minut dveře – dveře. Když je hodně zacpaná Plzeňská a chytnu vlak na přejezdu v Jinočanech, tak je to 43 minut. Prakticky se nezapotím, Plzeňská je pořád z kopce.
    Zpátky – když končím v práci do pěti, tak je to MHD cca. stejně jako do práce. Když končím po šesté, tak jedu domů 2 hodiny, protože to jezdí jednou za hodinu. Na kole jedu 55 minut Holečkovou a po Plzeňské (stoupání + proti větru), nebo hodinu deset přes Strahov a Ladronku.
    Autem? Ve špičce stejně jako na kole, ale nikde zdarma nezaparkuji.
    Když jsem bydlel na Barrandově, byl jsem v práci na kole rychleji než MHD, zpátky mi to ale na kole zabralo dvojnásobek času.
    Tak nevím, ale kolo se mi zdá být celkem konkurenceschopné. A nejen v městském centru. A to už ani neuvažujeme,že náklady pražské MHD jsou na každého občana prahy cca. 20 tis. ročně (investiční a provozní dotace + příjmy z jízdného). Za to by každý pražan mohl dostat každý rok nové kolo :)

  48. David: Opravím, za to by každý pražan mohl dostat každý rok nové elektrokolo. Kolo stojí třetinu.

    Já nevím, proč jsou všichni tak zahledění do surového času. Například lidé, kteří by chodili do fitless šlapat na stacionárních kolech, díky kolu nemusí, a ušetří tak zhruba stejně času jako jim to zabere → přeprava na kole trvá 0 minut. No a pak tu jsou další výhody (jezdí to kdykoli a nemusíte si tak plánovat život podle jízdního řádu, nepodporujete mafii) a nevýhody (osobně mám největší problém to s tím zpocením a nedostupností sprchy).

  49. Jenda: Jsou země, kde se elektrokola pro rodiny finančně podporují. U nás si lze nechat dát dotaci akorát tak na elektroauto.

  50. Ono surový čas v době kdy každý spěchá je pro hodně lidí důležitý, ještě důležitější je ale pohodlí takže radši 40min v autě než 30min MHD nebo 20min na kole :-) K tomu počasí, kdy je pro necyklisty minimálně 5měsíců v roce jednoduše „hnusně“ a 2měsíce „bych nevyjel ani kdyby mi platili“ … Bohužel nejzásadnější problém já osobně vidím v tom, že aut je už prostě tolik, že jakékoliv kolo v jejich trase naštve desítky automobilistů co musí nedej bože třeba ťuknout na brzdu nebo podřadit :-( Není to tak dávno co jsme běžně používali pro auto průměrnou rychlost 50-60km/h pokud jsme někam jeli v rámci Středočeského kraje se Škodou 110 :-) Stejně tak já výkonnostní cyklista automaticky počítám s průměrem aspoň 25km/h nehledě na profil (pokud nejsem v Krkonoších). Ne každý má možnost do práce tahat hadry a mít je kde alespoň rozvěsit! Kdybych neměl v rámci šatní skříň sám pro sebe tak bych těžko mohl cestovat při 5C abych se komplet převlékl a měl kam dát helmu, rukavice, tretry, …
    Ad dotace – nejlepší by byla dotace „nech auto v úvalech/hostivici a jeď MHD zadarmo, lítačku pro Pražáky zadarmo“ a nějaké výhodné jízdné v rámci PID. K nám do práce jezdí víceméně všichni „vesničani“ auty neb je to pořád levné a rychlé.

  51. JH: Dotace na MHD a P+R parkoviště sice situaci zlepší, ale bude tím zvýhodněno dojíždění proti ekologičtějším alternativám (telecommuting, bydlení blíž u práce, zaměstnanost místních místo dojížděčů). Mnohem lepší by bylo uvalit daň na všechny druhy dopravy velkou podle toho, kolik negativních externalit vytvoří (nejvíc na staré diesely, nejmíň na kola) – protože tím dáš najevo skutečnou cenu dopravy a lidé začnou optimalizovat tím správným způsobem – například se konečně rozšíří telecommuting (sakra, je rok 2017, proč musím na formální schůzku fyzicky dojet?!).

  52. To David … k různým vsím okolo Prahy se nevyjadřuji: Ne že bych se na ně díval svrchu, ale prostě tam nejezdím a tak nevím, co by tam byl optimální způsob dopravy. Ale když kouknu na mapu, tak to ve vašem případě znamená okolo 40 km na kole (tam a zpět). To prostě není už vzdálenost, kterou by drtivá většina populace byla ochotna na kole jezdit. A dost z nich ani nemůže.

    Tady se dostáváme do kolize s cyklisty, které to ježdění na kole prostě baví a fyzicky/zdravotně na to „mají“ … a tedy si rádi a ochotně máknou a berou to dokonce jako plus a klidně si i zajedou, protože ta námaha a čas jim za to prostě stojí … a zcela drtivou většinou populace, pro které kolo jen jedna z možností dopravy. A pro docela z nich ani to ne.

    Vy na kole jezdíte rádi, baví vás to, naplňuje, dává vám to radost a podobně … protože Vinohrady – Motol na kole je fakt hlavně koníček … a navíc jste toho z pohledu zdraví a fyzičky schopni. A tak jezdíte. Hodně, všude a pořád. Ale vás bude prostě z hlediska dopravní … nikoli sportovně rekreační!!! … cyklistiky vždy jen opravdu mizivé procento. Dopravní cyklistika pro masy:-) musí být prostě relativně pohodlná a ne příliš namáhavá.

  53. JH: Kdybych neměl v rámci šatní skříň sám pro sebe tak bych těžko mohl cestovat při 5C abych se komplet převlékl a měl kam dát helmu, rukavice, tretry
    Při 5°C jezdím na kole +- stejně oblečen, jako když jdu pěšky, akorát se obleču o něco méně, protože na kole je tepleji. Vezmu si rukavice a pokud mám helmu, tak ji zamknu ke kolu nebo vezmu s sebou. Asi každý provozujeme jiný druh cyklistiky, já se na kole (resp. elektrokole – na delší vzdálenost a do větších kopců) po Praze prostě přemisťuji, nepotřebuji na to žádné zvláštní vybavení.

  54. Ano, bohužel do spousty firem lidé musí jezdit, i kdyby mohli pracovat z domova nebo to vyřídit přes e-maily, skype atd …
    K dopravě – k nám na Phu 10 jezdí i lidi z Kolína – auty, neb ráno v 5-6 to je fofr a v 5 odpol to nějak „doskáčou“ tudíž otočí klidně 2000km měsíčně. Že je z vesnic a městeček do 50km kolem Prahy víceméně „noclehárna“ se obecně ví, proto si v Sku vlaku občas taky ani nesednu a dám za lístek stejně, ne-li víc, než když si přisednu k někomu do auta!
    vlákno – já jezdím na kvalitní silničce v komplet „závodním ohozu“ a v kapse mám jen doklady a kartičku na vstup do práce, ostatní potřebuju mít v práci a tam zanechat cyklistický ohoz což jsou – dlouhé elasťáky, triko, dres, vesta, rukavice, helma, tretry, návleky na tretry apod. Jak jsem někde psal 40km cestu průměrem 28km/h prostě chci absolvovat „pohodlně“ a zároveň „formou tréninku“. Považuju za „blbost“ jet do práce autem a pak jet po práci autem do fitka nebo za Prahu na brusle nebo jít běhat s čelovkou, když mohu spojit „příjemné s užitečným“ … Nevidím důvod proč by u firem k místům pro auta nemohla vznikat místa pro cyklisty. Jsem moc rád, že si dám kolo do kanceláře a mám tu šatní skříň, plno lidí musí nechat kolo venku na dešti s tím, že tam „snad zůstane“.

  55. MM: Když jsem začal jezdit, bylo to proto, že se mi měl brzy narodit syn a bylo mi zřejmé, že nebudu mít čas se nějakou dobu věnovat sportům, které jsem do té doby dělal. Tak jsem si prostě spočítal, že Barrandov – Vršovice (bydliště – práce) bych měl mít na kole za stejnou dobu, jako když jezdím tramvají. Protože jsem z vesnice, byl první zážitek z jízd po Praze dost šílený – ale sportování v čase, který bych jinak trávil v tramvaji s otrávenými lidmi mne natolik zaujalo, že už jsem u něj zůstal přes šest let…
    Pokud bude na mé nynější trase souvislá a bezpečná integrace cyklo, pevně věřím, že motivuje k ježdění do práce i spoustu jiných lidí. Byť na kratší vzdálenosti – ale každý nějak začíná, ne? :o)

  56. Ano, ta trasa Vinohrady-Motol je už trochu extrémní – ale zase zároveň je fakt, že až tak strašné ty kopce nejsou. Nejvíc odrazující je na tom ten úsek po Plzeňské – a to ne kvůli stoupání (to je jen velmi mírné), ale právě kvůli provozu. Já si právě myslím, že kdyby motolským údolím existovala nějaká od provozu oddělená alternativa, tak by to na trasu mezi Andělem a Motolem na kolo nalákalo víc lidí…

  57. MM má pravdu, masová cyklistika má být komfortní. Což je to, co bych rád zajistil. :-)

    Dobrá integrace má potenciál objem cyklistů znásobit několikanásobně. Protože fakt, na to, co jinak člověk musí v provozu dělat, se 99% lidí vykašle. Když bude integrace, vykašle se na to 90% lidí, a ten rozdíl mezi 99% a 90% je ta podstata.

  58. To VF … to vás samozřejmě šlechtí, ale jak tak koukám z okna … bude to boj:-).

    Tak Motolské údolí je fakt majstrštyk, Plzeňská až za Klamovku zklidněná do bezvědomí:-), a ve Vrchlického je v tom vyhrazeném pruhu tolik nápisů kdo všechno tam smí, že už ani nevadí, že na to policajti kašlou:-). Tam na kole nejezdím, ale kdyby nedej přírodo bylo nutno, tak chodník ve Vrchlického je jasná volba.

    A další … z Vršovic na Barrandov a denně … koukám, že tohle má blíž k fóru o TdF, než k pohodové dopravní cyklistice:-). Už vidím, jak tohle ti Holanďané nebo Dánové dávají … a na těch svých plečkách … a když by jako alternativa byla naše MHD a tramvajenka za „pětku“ denně. To by byl modal share:-).

  59. MM – Vrchlického a bus pruh: Pořád je tam toho napsaného mnohem méně, než třeba v buspruhu na Bělohorské. Jezdím tam denně, a PČR tam chytá většinou každý týden, některé týdny i každý den. Někdy zastavují, někdy jen stojí s kamerou „za bukem“ a natáčí to. Takže já po ní na kole jezdím dolů celkem bez problémů. Buspruh na Plzeňské je bohužel celkem úzký, aby mě tam auto, natož bus bezpečně předjeli, ale střední část Vrchlického je dost široká aby mě bezpečně předjel i bus. Ve spodní části, uznávám, je to divočina,protože auta se řadí do pravého pruhu – ale většinou to tam naštěstí stojí, takže s trochou opatrnosti jsem to zatím zvládal dobře. Snad to tak bude i nadále…

  60. Vratislav má naprostou pravdu, ovšem cyklistika v Praze zdá se mi poslední dobou spíše více konfliktní než komfortní. Nucené vedení cyklisty přes koleje u nových tramvajových mysů, ve dveřních zónách.. nová zábradlí a obrubníky.. šikmá parkování místo podélných.. někdy si říkám, jestli mi to ještě stojí za to, se na kole nervovat, jestli úzkým místem něco za mnou zrovna pojede a jestli to bude troubit nebo ne, jestli riskovat zranění…. Tak mě napadá, jestli Praha spíš necílí na 100% (co se vykašlou).. Změna o 1% se dosáhne spíš než o 9% a finančně to vyjde za nula.. i do budoucna.. ;-) Totiž počasí, kopce nebo schody nevadí, ale napětí a stres a konflikty a zvlášť když jsou jak víme zbytečné, to se vydržet nedá .. :-(

  61. Josuk: S poslední větou souhasím a podepisuji v plném rozsahu :)

  62. josuk: Neviděl bych to tak defétisticky. 1% bude jezdit, i když kola zakážou a budou za to lidi pokutovat. Still we ride. A vychová to novou generaci aktivistů, což je pro společnost zdravé i když třeba nebudou dělat cyklo.

  63. To David … zrovna jsem si na to dnes ráno vzpomněl, a je pravda, že na Plzeňské/Vrchlického je to zatím pořád „stará klasika“, tedy bus, kolo, taxi. Ale mám pocit, že na nových a obnovovaných pruzích je trend už jiný, nacpat tam co se dá, tak uvidíme, jak to vydrží.

    Co se těch kontrol týče, tak striktně řečeno je mám vypozorované jen ještě na Plzeňské, v úseku od Kotlářky po poštu. Dál … tedy na Vrchlického … z tramvaje nevidím. Na tom zmiňovaném úseku jeden čas kontrolovali u Košířského náměstí, ale je možné, že se prostě posunuli dál po proudu.

  64. VF … no nějaké zakazování, nad rámec dávno platné legislativy, se nijak moc nekoná, pokutování cyklistů je stále ve stavu občasného excesu a cyklisté si v drtivé většině z předpisů dělají furt stejné prd. Takže to vzývání nové generace Rudých průkopníků je takové úsměvné:-).

    Ono se na to dá dívat i z druhé strany. Dokud po Praze jezdí pár nadšenců, tak i jejich velmi kreativní přístup k pravidlům silničního provozu:-) je tak marginální záležitost, že se na to každý vykašle. Takže nějaká reálná podpora nic moc, ale nějaká pakárna také ne. A za sebe musím říci, že mi tahle tolerovaná anarchie vyhovuje víc, než nějaký shora nařízený a kontrolovaný „rozvoj“. Ale je mi jasné, že za tento názor mi tu nikdo nezatleská:-).

  65. MM: Já za pakárnu považuji, že když se dělá dopravní značení (ať už jsou to jednosměrky, semafory, zákazy vjezdu nebo třeba vodorovné pruhy a šrafy), tak cyklisté jakoby vůbec neexistovali. Nepotřebuji žádnou „podporu“, stačí mi, aby když se vyrábí jednosměrka *pro auta*, tak si někdo uvědomil, že jím použitá značka jednosměrka platí (i) *pro kola* a dal tam tu správnou značku.

  66. MM: Jestli není problém v tom, že bez kreativní práce s pravidly automobilového (nikoliv silničního) provozu se po městě člověk nikam nedostane. Zkusím si to schválně někdy spočítat, ale odhaduji, že kdybych měl jet komplet podle předpisů na svojí obvyklé cestě, tak budu mít podíl jízdy v silném provozu cca o čtvrtinu větší a cesta potrvá tak o 20% déle. Což je rozdíl mezi cestou ještě snesitelnou a naprosto neúnosnou. A ještě si za deště proošoupu návleky, protože nejsou určeny k chození.

    Tolerovaná anarchie je fajn, ale já chci, aby na kole mohly jezdit na střední moje děti a nebylo to o strach, a aby až zestárnu, tak abych zase nebyl pro ostatní o strach já. Na jízdním kole se má jezdit legálně a důstojně.

  67. Myslím, že jsme si všichni dávno všimli, že pravidla silničního provozu tu jsou postavená na základě dvou zásad:
    1) aby se dobře jezdilo autem a
    2) aby to, jak auta negativně působí své okolí, bylo ještě společensky přijatelné.
    O chodcích a cyklistech pravidla silničního provozu vůbec nejsou, bezmotoroví účastníci jsou chápáni jako rušivé prvky, které je třeba vykázat do patřičných mezí pomocí přechodů, reflexních prvků a povinného užití creepy infrastruktury.

  68. Tolerovanou anarchii taky podepíšu, neb někde si prostě „lehkým prasením“ člověk velmi pomůže časově. Já bych taky moc rád důstojný podjezd pod Průmyslovou abych nemusel jezdit 4pruhy skrz neb pod mostem je 5cm bahna :-( A taky výjezdy těžké techniky udělající na krásném asfaltu mazlavé cosi, což devastuje kolo i oblečení. Výmoly a hrboly co vyráží řídítka z ruky se taky nějak neřeší, protože auta mají tlumiče …
    Souhlasím že nadšenci budou jezdit pořád – já ač nadšenec tak do vyloženě mokré silnice a mlhy ale nevyjedu (pominu-li cesty 2km), bohužel ty hlavní příjezdové koridory a široké centrum jsou z mého pohledu tak přehlceny, že tam ani není jak pomoci :-( než „vykázat nás“. Bohužel zase cyklista z podstaty nechce zbytečně zajíždět a kodrcat se uličkami nevalné kvality. Ano, taky mohu jet do práce klidnější cestou, ale místo 40km jet 45-50 s občasnou cx vložkou mě opravdu nebere.

  69. S tolerovanou anarchií souhlasím – ano je to tak, ale cyklista si občas „lehkým prasením“ výrazně usnadní cestu a ušetří čas. Ráno taky jedu Průmyslovou skrz 4pruhy z jedné strany na druhou, neb v podjezdu je 3cm bahna :-( Z mého pohledu jsou příjezdové koridory do Prahy a širší centrum už tak přehlcené že by nás chtěli (oprávněně) nejlépe „vyhnat bokem“. Ta přesila 98-99 vs 1-2 je evidentní, to by musela jezdit aut čtvrtina abychom mohli prostor „sdílet“.
    VF – ano cyklisté jsou „historicky“ bráni jako „obtěžující hmyz“ který se přemísťuje na krátké vzdálenosti v létě a přes podzim a zimu + když prší je zalezlý v MHD :-) Ale jak to změnit ve společnosti kde jsou i mladí otrávení a unavení z toho ujít 1km pěšky nebo vyjít do 3.patra? Občas také rostu když obtloustlí funkcionáři slavnostně otevírají 600m stezky, sportoviště a přijedou limuzínou …

  70. VF … mně je víc než Vám, ale na kole jsem pořád pro tu mírnou anarchii v mezích zákona:-). Ale jak jsem psal, to píšu čistě jen tak, na nějakou misijní činnost nebo inženýrství lidských duší jsem moc línej:-).

    “ … pravidla silničního provozu tu jsou postavená na základě dvou zásad:
    1) aby se dobře jezdilo autem a … “

    Lepší vtip jsem ještě letos neslyšel. I když nepochybuji, že pár lidí, co jsou o pravdivosti tohoto názoru přesvědčeni do hloubi duše i srdce, zde je. Otázkou je, jak moc toho najezdí tím autem.

  71. JH … představa, že někomu, kdo jede ve svém autě (ne služebním sdíleném klumpru), je fuk do jaké díry, a do kolika, vlítne, je zcela mylná. Já tedy nikoho takového neznám. S autem od bahna je to úplně stejné. Tohle jsou věci, které štvou úplně každého … hodně a hodně let … ale těch let je tolik, že většina lidí prostě rezignovala. Zbytek se odstěhoval, nebo si koupil něco na způsob LC.

    A s tím bědováním na dnešní mládež … to by dávalo smysl za dvou předpokladů. Že to dříve bylo lepší … což ani smykem … a že ta dnešní dekadentní mládež:-) je líná na pohyb/sport/jízdu na kole obecně. Což opět není pravda. Nebo vám přijde, že za slušného počasí je v Modřanech, Troji nebo na Ladronce málo lidí na kolech, bruslích a podobně? Ale no tak ….

  72. MM: To není vtip, to je smutná realita. Podívejte se na principy udržitelné bezpečnosti a to, jak je s nimi status quo ve zjevném rozporu. Ve městě by se systémově mělo jezdit max 30, ve vedlejších ulicích 20. Pouze na komunikacích, ze kterých jsou vyloučeni ostatní účastníci provozu, je bezpečná rychlost větší.

  73. MM:
    – Kdybych si mohl vybrat mezi porovnatelnými alternativami, volil bych legální jízdu na kole, a ne anarchii.
    – proč podle vás není zákon o provozu na PK „šitý na míru“ zejména motoristům? Za rok najezdím na kole po Praze necelých 10 tis. km, autem pak (nejen v Praze) cca. dvojnásobek. Přesto mi přijde, že jako k motoristovi je ke mě zákon příznivější, než jako k cyklistovi.
    – Souhlasím, že do díry se mi nechce vjet ani na kole, ani autem. Porovnám-li ale projetí stejné díry na komunikaci v autě a na kole, tak když na kole mi to už hrozí pádem, tak v autě je to jen o „drcnutí“ a povzdechu, že po 80 tis. km budu muset na tlumiče. U kaluží – to co s autem s klidem projedu, tak na kole objíždím, protože nechci mít v botách (nastříkaný) rybník.

    VF: 30 je v krátkých bočních uličkách městského centra (třeba Žižkov, Holešovice, městská sídliště) asi v pořádku. Víc se to stejně od křižovatky ke křižovatce smysluplně rozjet nedá a pokud je přednost zprava, není co řešit. Ale 20? To už je „plazení“, které žádný motorista zpravidla nerespektuje ani v obytné a pěší zóně. Mám to vyzkoušené třeba z Anděla. Tramvaje tam směr do Štefánikovy 20 skutečně jedou, auta ne. Lidí je tam přitom hodně. O spojnici Barrandov – Holyně, kde je obytná a pěší zóna na cca. 420 metrech se ani nedá uvažovat, že by tam nějaký motorista jel „20“. Včetně mě (že by lehká anarchie ze strany motoristů?:o)

  74. MM – ano za hezkého počasí po rovině kolem vody se kondičně (i dopravně) projíždí plno cyklistů, ale stejně je to procento výrazně nižší než lidí zralého věku v Poděbradech :-) Sportujících je možná víc, nicméně obézních ještě více, takže s tím sportem to je na pováženou …
    Problém vidím spíš v tom, že teď se přesouvá obrovské množství lidí a hmoty, jsem ročník 83, historii moc nepamatuji ale za 10let co jezdím do Prahy je to poslední tak 2-3roky cítit – „dopravní stres“. Dřív lidé „seděli doma nebo trčeli ve vsi“.
    Při dnešní procházce Malešice – Pod Táborem – Kyje jsem neviděl jediného cyklistu, zato štrůdly aut, i chodník jsem měl víceméně pro sebe …
    Ono taky v Praze jezdí MHD pořád, kdežto ta „babka“ na vsi „musí“ i ke kadeřníkovi na kole neb autobus jede za 2hodiny :-D
    VF – systémově jezdit 30 by se nelíbilo ani mně, neb ve sjezdu jedu 40 celkem snadno. Paradox je, že ten čas lidé „honí“ tam, kde se dá, tudíž 10-30km/h střídá 60 a za obcí 110, což mi taky na okreskách nepřidává moc klidu …

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Auto*Mat řeší centrum: koncepce pohledem Josefa Laži 1

20. 11. - Josef Laža - Analýzy
Na začátku října vyšel formou tří na sebe navazujících článků [1, 2, 3] text Vratislava Fillera, který představoval koncept Auto*Matu, zaobírající..více

Cyklotrasy, kterým je lepší se vyhnout 12

K čemu jsou ve městě žluté cedulky vytvářející značené cyklotrasy? Odpověď je prostá: jde o..více

Přednosti na cyklostezkách 13

Karel Novotný jede z centra domů do Modřan po páteřní cyklotrase A2. Projel tudy již mnohokrát a nic..více

Technické podmínky 179 – nová pravidla pro cykloopatření 1

Od počátku června platí aktualizace Technických podmínek Ministerstva dopravy TP 179 – navrhování komunikací pro..více

Městský cyklista a výdej energie 3 – vítr, dlažba, provoz 13

Do třetí části článku o energetickém výdeji městského cyklisty jsem si ponechal faktory, u kterých..více

Aktualizace mapy z heatmapy DPNK 2017 5

Stejně jako v loňském roce, i letos jsme kromě začleňování nové infrastruktury přistoupili k úpravám..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Cykloobousměrky by na Praze 3 byly

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru