Přednosti na cyklostezkách

Publikováno: 03. října. 2017, 1 min. čtení
Aktualizováno: 20. července. 2022
Publikováno: 03. října. 2017, 1 min. čtení
Aktualizováno: 20. července. 2022

Karel Novotný jede z centra domů do Modřan po páteřní cyklotrase A2. Projel tudy již mnohokrát a nic nenasvědčuje tomu, že by dnešek měl být něčím zvláštní. Trasu zná dobře a kromě pár bruslařů a několika psů nečeká, že by ho mohlo něco zpomalit. Jezdí tudy rád, jede v klidu podél vody, nestará se o auta nahoře na Modřanské, má to až domů téměř po rovince.

Když podjíždí Barrandovský most a blíží se k ústí Kunratického potoka, tak si letmo všímá, že po cestě podél řeky proti němu zprava jede další člověk na kole. Nevěnuje mu ale moc pozornosti, sám vždycky odbočí spolu s cyklotrasou A2 vlevo dál od vody a hodlá tak jet i tentokrát. Na stezce před ním se objeví pejskař, na chvíli Karlovi zakryje výhled, a v tom přichází rána. Srazili se, druhý cyklista nezastavil. Nikomu se nic nestalo, pouze přední kola na obou bicyklech zaslouží výměnu.

Nejdříve byl Karel Novotný naštvaný na druhého cyklistu, vždyť jel Karel po hlavní, jel po páteřce A2 a měl přednost. Ale když se vrátil domů, tak ho přepadla nejistota. Vždyť tam žádné jasné značení předností není. A tak i když jel po cyklotrase A2, asi měl dát přednost zprava.

Místo nehody. (Google Street View)

Detaily tohoto příběhu jsou pozměněny, ale vychází z e-mailu, který nám do redakce dorazil a který velmi dobře ilustruje stav, který na pražských cyklostezkách panuje. Na jedné straně stojí zákon o provozu na pozemních komunikacích, který poměrně jasně stanovuje, jak by se měli lidé na pozemních komunikacích chovat. Tedy i kdy by měl člověk dávat ostatním cyklistům přednost. Na straně druhé je tu ale jistá směsice neformálních pravidel, které většina lidí aplikuje, které mohou být podpořeny i nešťastným návrhem cyklostezek, a které nemusí být v souladu se zákonem.

Dokud byl provoz na pražských cyklostezkách klidný a jiného cyklistu člověk téměř nepotkal, tak tyto nuance řešil málokdo. Provoz ale houstne a s tím přichází i podobné nehody. Pojďme se tedy podívat, jak se to s přednostmi na cyklostezkách má.

Přednosti na pražských stezkách podle zákona

Následující text se věnuje odděleným stezkám, tedy primárně stezkám pro chodce a cyklisty nebo stezkám pro cyklisty (oboje budu nazývat pro zjednodušení „cyklostezkou“). Okrajově také účelovým komunikacím, lesním a polním cestám. Nebudu se tentokrát věnovat cyklopruhům, cyklopřejezdům a jiným opatřením dotýkajících se více i motorových vozidel. Tyto situace jsme již rozebírali dopodrobna dříve.

Cyklostezky jsou povětšinou z hlediska zákona klasickými pozemními komunikacemi a vztahují se na ně běžná ustanovení zákona o pozemních komunikacích. Přesněji řečeno, cyklostezka se pravděpodobně ve většině případů klasifikuje jako místní komunikace IV. třídy. Pokud není značkami určeno jinak, tak byste měli dávat na křižovatkách s jinými pozemními komunikacemi (cyklostezkami) klasicky přednost zprava.

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.

(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.

§ 22, zákon č. 361/2000 Sb.

Na této křižovatce v Komořanech jedete po A2 jako po hlavní. Vodorovné i svislé dopravní značení hovoří jasně.

To má ale dvě základní výjimky: přednost nedáváte, pokud by cesta, která se napojuje, nebyla pozemní komunikací, nebo pokud by to byla účelová komunikace. Takové místo se nepovažuje za křižovatku.
Pokud člověk vjíždí na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, tak by měl dát přednost lidem jedoucím po pozemní komunikaci. Stejně tak ale platí, že pokud opouštíte cyklostezku (nebo pěší zónu, obytnou zónu, účelovou komunikaci) a vjíždíte na jinou pozemní komunikaci, tak opět dáváte všem na oné pozemní komunikaci přednost.

Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

§ 23, zákon č. 361/2000 Sb.

To má tyto praktické dopady: pokud by cyklostezku křížila účelová komunikace, dejme tomu lesní nebo polní cesta, nejde o klasickou křižovatku a lidé přijíždějící z účelové komunikace dávají lidem na cyklostezce přednost. Pokud se naopak cyklostezka napojuje na jinou komunikaci, například na klidnou ulici, nebo na silnici, kam klidně mohou mít motorová vozidla až na výjimky vjezd zakázán, tak naopak dávají všichni z cyklostezky přednost těm, kdo jedou po dané silnici nebo ulici. Samozřejmě, pokud v daném místě není přednost upravena značkami nebo semafory. Místní dopravní značení je totiž reálně nadřazené všemu a klidně může zařídit, že účelová komunikace bude mít přednost před tou pozemní.

A1 u Barrandovského mostu. Žádné značky, dvě rovnocenné cyklostezky, tady dáváte přednost zprava.

Praktické problémy

Jednoduchá je teorie, barvitá je praxe. A to především proto, že na bezmotorových stezkách zajisté nalezneme bezpočet případů, kdy bude obtížné rozlišit, zda se napojuje další místní komunikace (cyklostezka), a kdy jde o komunikaci účelovou. Nehledě na to, že je často v praxi obtížné i rozlišit, kudy přesně vede cyklostezka, a co je naopak pouhé napojení stezky pro pěší. Časté změny dopravních režimů, např. z cyklostezky na silnici se zákazem vjezdu motorových vozidel a zpět, také přehlednosti nesvědčí.

Nepřerušovaná bílá čára podél okraje stezky může naznačit, že připojující se cesta je považována za účelovou komunikaci, ale jinak doporučuji spíše předpokládat systém přednosti zprava. Na druhou stranu ale nelze počítat s tím, že vám vždy bude přednost zprava dána. Jak je patrné z úvodního příběhu, třeba na cyklotrase A2 mohou lidé na mnoha místech mít mylnou představu, že se pohybují po hlavní a mají přednost.

Vodorovné značení mnohde ukáže, která cesta je nadřazená. Ne všude se s ním ale setkáte.

Do budoucna

Systém přednosti zprava je vcelku jednoduchý a cyklistický provoz ani na páteřní trase A2 ještě není natolik intenzivní, aby byl s předností zprava zásadnější problém. Pokud tedy lidé toto pravidlo dodržují, nebo pokud si vzájemně vyhoví. Rozhodně bych nechtěl, aby výsledkem tohoto článku bylo vztyčení tisíců dopravních značek upravujících přednosti.

Zároveň je ale do budoucna třeba věnovat větší pozornost návrhům pražských stezek a více dbát i na podobné detaily. Pokud autor návrhu někde předpokládá, že by jedna z cest měla být hlavní, je třeba to vodorovným značením skutečně kvalitně vyznačit. Rozhodně to jde, jen se tomu věnuje v pražské praxi jen velmi malá pozornost. Pokud má být někde ponechána přednost zprava a nemuselo by to být všeobecně pochopeno, pak ji může autor zdůraznit třeba příčnou čárou souvislou („stopčára“) na příslušných ramenech křižovatky.

Zároveň by si měli autoři projektů dávat pozor, aby nevytvářeli mylný dojem o přednostech například rozdílným typem povrchů na jednotlivých ramenech křížení jinak zcela rovnocenných cest. Nebo taktéž třeba nedokonale provedeným vodorovným značením. Například pokud je opravován povrch jen u jedné z cest, je třeba sjednotit vodorovné značení v křižovatkách i na ramenech navazujících stezek. Zkrátka, problém to být nemusí, ale chce to systematicky dbát při navrhování stezek i na takovéto detaily. Otázka je to palčivá především tím, že se týká téměř každého metru stezky.

A opět si zde povzdechnu, že by bylo užitečné mít i v českém dopravním značení možnost používat příčnou čáru přerušovanou trojúhelníky. Jednalo by se o nejelegantnější způsob, jak na cyklostezkách naznačovat přednosti. Ale jde to zvládnout i bez ní, stačí pečlivost v projektech.

Pečlivost v detailech návrhu. Jasné a úsporné řešení předností na křížení stezek (Delft, Nizozemsko).

Jinak platí jedna důležitá rada: pozor na přednost zprava! A to i když jedete po páteřní cyklotrase A2, ať se vám nestane nehoda jako Karlovi Novotnému.

Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, od roku 2015 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

Brahma 3. 10. 2017, 09:51

Zrovna páteřní A2 od Vyšehradu až na Zbraslav je za hustějšího provozu chodců, pejskařů a bruslařů nebezpečnější než jezdit mezi auty. Mezi auty se nějaká pravidla vesměs dodržují, na téhle pěšo-cyklo stezce jen vyjímečně. Je třeba snížit rychlost a dávat bacha, nebo jet raději po levém břehu, kde je stezka širší, hrbatější a tudíž méně vytížená.

josuk 3. 10. 2017, 12:39

Pěkně napsáno.
Jinak konkrétně u těch výjezdů z účelových komunikací nebo obytných a pěších zón je obecně imho velký zádrhel v tom, že ten kdo má přednost se to vlastně nijak nedozví. Přijíždí bokem ke značkám IP 28a, b nemusí je tudíž vidět.. Případně vodorovné značení (čáry nebo trojúhelníky) situaci velmi usnadňují.

Petr Jurutka 4. 10. 2017, 07:33

Přednost zprava dostanu na cyklostezce málokdy. Kromě způsobu jakým jsou cyklostezky projektovány to imho souvisí i s obecnou nevzdělanosti cyklistů v dopravných predpisoch a hlavne jejich neochoty je dodrzovat (podle hesla když nejedu stovkou, tak se nic stát nemůže a safíry jsou stejne jenom pro auta).

Václav Římal 4. 10. 2017, 11:09

Pěkný článek.

Hlavní pointa podle mě skutečně tkví v tom, že na nutnost dávat přednost zprava to v reálu obvykle nevypadá, neboť jedna cesta bývá v drtivé většině na pohled „hlavnější“ než druhá. I ta interpretace rozcestí, na němž došlo k té v úvodu článku zmiňované nehodě, je, myslím, sporná: boční cesta by klidně mohla být pouze účelovou komunikací.

Nesoulad prvního dojmu se skutečnou úpravou přednosti nastává i na normálních ulicích, tj. pozemních komunikacích. V létě byla zklidněna oblast celé Ořechovky na zónu tempo 30 s předností zprava. Sundali všechna svislá značení přednosti, ale vodorovná zůstala. Přerušované čáry v křižovatkách někde vypadají, jako by naznačovaly hlavní ulici.

PJ: Přednost zprava často nedostanu ani na ulici od řidičů aut. Tak nějak s tím počítám a koukám do všech stran, připraven zastavit. Nasouhlasím s tím, že by šlo o „obecnou nevzdělanost cyklistů“. Spíš je to dáno mylnou interpretací křížení. Ale i tím, že někteří, kdo jezdí mnohem více autem a na kole jen občas, po sednutí na kolo náhle změní svoje dopravní chování a na předpisy hledí mnohem méně. Což je ta neochota, v tom souhlasím.

DJ 4. 10. 2017, 17:20

Přidám další odkaz na Nizozemí: https://youtu.be/HOR6zm_Yziw?t=166 (video je bez zapnutých popisků – tedy na mobilu – fádní).

Hlavní nijak označená není, vedlejší naopak jak vodorovně, tak svisle. Podle české logiky by tedy měli dávat přednost všichni.

Petr 4. 10. 2017, 18:56

To není jen problém cyklostezek a cyklistů. I auta mají často pocit "tahle ulice je široká, to musí být hlavní" a s předností zprava nepočítají. Z první ruky (chci říct z okna kanceláře) tohle třeba vidím v dříve zmiňované Osadní v jednom kuse. Na křižovatce s Tovární nakonec museli na asfalt nakreslit trojúhelník. Na křižovatce s Přístavní jsem přednost zprava snad ještě nezažil (mluvím pořád o "auto dává přednost autu"!) a na křižovatce s Poupětovou jakbysmet.

Často si říkám, že ty americké čtyřcesté stopky mají něco do sebe a že by je Evropa v rezidenčních čtvrtích potřebovala taky.

Myslím ale, že s těmi účelovými komunikacemi je to neřešitelná past. Chápu motivaci toho pravidla (na každém výjezdu z garáže nemůže být značka, že nemá přednost), ale na druhé straně existuje až příliš mnoho příkladů, kde by člověk musel začít studovat katastrální mapu, aby poznal, zda ten nájezd z parkoviště je ulice nebo účelová komunikace. A navíc, i když já to vím, protože jsem si katastrální mapu prohlédl ... tak ví to ten druhý?

Milan 5. 10. 2017, 17:15

Ad Petr - katastrální mapa a její znalost
Toto je opravdu nesmysl, který platí i u aut. V případě dopravní nehody to pak vyvolává velká překvapení.

Nejlepší je, když se skutečná cesta časem posune o kus dál, takže původně katastrovaná komunikace se změní v louku nebo les a tedy místo přednosti zprava platí přednost při vjezdu na komunikaci. Samozřejmě to tak v terénu vůbec nevypadá. Bohužel jsem takovou DN řešil a malůvky v katastru to rozřešily, byť velmi překvapivě a dokonce velmi nebezpečně.

Bohužel v případě cyklistů je takových míst podstatně více než v případě motoristů, pokud mezi motoristy nepočítáme traktoristy a řidiče speciálních strojů (bagry, nakladače...). Paradoxem je, že řidič musí mít vyšší věk a kvalifikaci (ŘP), zatímco cyklistou může být i dítě a žádné oprávnění spojené se školením a zkouškou nepotřebuje.

Na druhou stranu právní řešení by asi bylo docela velký zásah, pokud si nevystačíme s plechy a vodorovným značením všeho druhu.

újezďák 9. 10. 2017, 14:00

Václav Říman, zajímalo by mě, kolik vlastně těch značek na Ořechovce reálně ubylo ( neznám to tam, nejezdím tam).

U nás v Újezdu nad lesy "zjednosměrněním, slepoulicezací a 30zonizací" spojenou s tím, že se v místech, kde přednost zprava platila bez značek, dodatečně narval mrak značek o zóně, přednosti zprava, příkazů a zákazů odbočení, informací o zpomalovacích prazích, hrbech a stolových horách ( jak jinak nazvat zpomalovadlo o horní ploše 15-20 metrů čtverečních) značek a sloupů výrazně přibylo.

Navíc vůbec nemluvím o balisetách a zmalováním stovek metrů čtverečních asfaltu červenou a bílou barvou.... jo a to jsem ještě zapomněl, že u každého prahu v zoně 30 má dopravní inženýr potřebu tam dát značku pozor práh a značku doporučená jízda rychlostí 20.

Jinými slovy, udělal se z toho značkov.... a jak dopadla Ořechovka ?

Václav Římal 9. 10. 2017, 15:19

újezďák: Na Ořechovce se skutečně počet značek zredukoval. I VDZ decentně ubylo. Stavební úpravy se ale nedělaly, dost příčných prahů a zvýšených přechodů už tam bylo předtím. Já tenhle projekt docela vítám – rušily se i zákazy odbočení do jednosměrek apod. Celé opatření je k dispozici v rámci diskuse o Slunné na Cyklisté sobě.

Jiří Motýl 9. 10. 2017, 18:36

U Ořechovky kdesi kdysi psali, že odstraní 200 značek.

újezďák 9. 10. 2017, 21:17

Díky za informaci.

U nás taky psali, že se tím odstraní značky , jenže tím zjednosměrkováním, které v původním návrhu nebylo, se to celé obrátilo v opak.
Ttřeba jen tato křižovatka ve tvaru T má nyní 7 značkových sloupů a dohromady 11 značek.
Nachází se v zoně 30
https://mapy.cz/s/272Qs

To ani nemluvím o tom., že zpomalovák typu stolová hora v prostoru zatáčení není pro jednostopá vozidla dobrý.

A už vůbec o tom, že milou zklidněnou jednosměrkou v zoně 30 tedy ulicí Hodkovská vede cyklotrasa A25... a tak to u nás je.

Vratislav Filler 10. 10. 2017, 09:45

újezďák: To je zjevně proto, že tam máte Hovorku :-)

újezďák 10. 10. 2017, 16:45

Ing a štábní kapitán Hovorka ?
No nemyslím si, že je to jeho dílko, on to jenom radostně schválil.

Přiznám se, že jsem byl tedy jednou z tehdejších místních vládních stran naší malé obce osloven s žádostí o konzultaci a když jsem jim asi v 10 minutách řekl, že značky, zpomalovací hrby a jednosměrky bez vyjimek pro cyklisty jsou pro nás cyklisty mor, tak na mě koukali jako zjara a stejně si to navrhli jak chtěli.
Pokud vím tak dcerka jedněch z těch lidí se už pěkně na kole vymázla na tom zpomalovacím hrbu... :(

Spíš se bojím, že je to nový trend a tak doufám, že nikdo s trochou rozumu v hlavě nemůže chtít zavést značky na cyklostezkách přes míru, která už tam je.

Spíš je nutno si přiznat, že na cyklostezkách většina lidí vypíná mozek a ti z nás cyklistů, kteří nemají najeto v dopravě nebo rovnou dopravní pravidla ignorují vědomě i na silnicích , nebudou víc respektovat případné " hlavní a vedlejší cyklostezky" .

Udělal bych takový pokus, prostě vzít sem nějakou holandskou cyklostezku , takovou kde je křižovatka s jinou cyklostezkou řízená semafory a značkami .No a klidně se vsadím, že procento cyklistů kteří na cyklo- červenou nebo na cyklo-značky hlavní a vedlejší hodí bobek bude u nás mnohonásobně vyšší než v Holandsku, odhadem tak 4-5x :(

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat