Přednosti na cyklostezkách

Karel Novotný jede z centra domů do Modřan po páteřní cyklotrase A2. Projel tudy již mnohokrát a nic nenasvědčuje tomu, že by dnešek měl být něčím zvláštní. Trasu zná dobře a kromě pár bruslařů a několika psů nečeká, že by ho mohlo něco zpomalit. Jezdí tudy rád, jede v klidu podél vody, nestará se o auta nahoře na Modřanské, má to až domů téměř po rovince.

Když podjíždí Barrandovský most a blíží se k ústí Kunratického potoka, tak si letmo všímá, že po cestě podél řeky proti němu zprava jede další člověk na kole. Nevěnuje mu ale moc pozornosti, sám vždycky odbočí spolu s cyklotrasou A2 vlevo dál od vody a hodlá tak jet i tentokrát. Na stezce před ním se objeví pejskař, na chvíli Karlovi zakryje výhled, a v tom přichází rána. Srazili se, druhý cyklista nezastavil. Nikomu se nic nestalo, pouze přední kola na obou bicyklech zaslouží výměnu.

Nejdříve byl Karel Novotný naštvaný na druhého cyklistu, vždyť jel Karel po hlavní, jel po páteřce A2 a měl přednost. Ale když se vrátil domů, tak ho přepadla nejistota. Vždyť tam žádné jasné značení předností není. A tak i když jel po cyklotrase A2, asi měl dát přednost zprava.

Místo nehody. (Google Street View)

Detaily tohoto příběhu jsou pozměněny, ale vychází z e-mailu, který nám do redakce dorazil a který velmi dobře ilustruje stav, který na pražských cyklostezkách panuje. Na jedné straně stojí zákon o provozu na pozemních komunikacích, který poměrně jasně stanovuje, jak by se měli lidé na pozemních komunikacích chovat. Tedy i kdy by měl člověk dávat ostatním cyklistům přednost. Na straně druhé je tu ale jistá směsice neformálních pravidel, které většina lidí aplikuje, které mohou být podpořeny i nešťastným návrhem cyklostezek, a které nemusí být v souladu se zákonem.

Dokud byl provoz na pražských cyklostezkách klidný a jiného cyklistu člověk téměř nepotkal, tak tyto nuance řešil málokdo. Provoz ale houstne a s tím přichází i podobné nehody. Pojďme se tedy podívat, jak se to s přednostmi na cyklostezkách má.

Přednosti na pražských stezkách podle zákona

Následující text se věnuje odděleným stezkám, tedy primárně stezkám pro chodce a cyklisty nebo stezkám pro cyklisty (oboje budu nazývat pro zjednodušení „cyklostezkou“). Okrajově také účelovým komunikacím, lesním a polním cestám. Nebudu se tentokrát věnovat cyklopruhům, cyklopřejezdům a jiným opatřením dotýkajících se více i motorových vozidel. Tyto situace jsme již rozebírali dopodrobna dříve.

Cyklostezky jsou povětšinou z hlediska zákona klasickými pozemními komunikacemi a vztahují se na ně běžná ustanovení zákona o pozemních komunikacích. Přesněji řečeno, cyklostezka se pravděpodobně ve většině případů klasifikuje jako místní komunikace IV. třídy. Pokud není značkami určeno jinak, tak byste měli dávat na křižovatkách s jinými pozemními komunikacemi (cyklostezkami) klasicky přednost zprava.

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.

(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.

§ 22, zákon č. 361/2000 Sb.

Na této křižovatce v Komořanech jedete po A2 jako po hlavní. Vodorovné i svislé dopravní značení hovoří jasně.

To má ale dvě základní výjimky: přednost nedáváte, pokud by cesta, která se napojuje, nebyla pozemní komunikací, nebo pokud by to byla účelová komunikace. Takové místo se nepovažuje za křižovatku.
Pokud člověk vjíždí na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, tak by měl dát přednost lidem jedoucím po pozemní komunikaci. Stejně tak ale platí, že pokud opouštíte cyklostezku (nebo pěší zónu, obytnou zónu, účelovou komunikaci) a vjíždíte na jinou pozemní komunikaci, tak opět dáváte všem na oné pozemní komunikaci přednost.

Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

§ 23, zákon č. 361/2000 Sb.

To má tyto praktické dopady: pokud by cyklostezku křížila účelová komunikace, dejme tomu lesní nebo polní cesta, nejde o klasickou křižovatku a lidé přijíždějící z účelové komunikace dávají lidem na cyklostezce přednost. Pokud se naopak cyklostezka napojuje na jinou komunikaci, například na klidnou ulici, nebo na silnici, kam klidně mohou mít motorová vozidla až na výjimky vjezd zakázán, tak naopak dávají všichni z cyklostezky přednost těm, kdo jedou po dané silnici nebo ulici. Samozřejmě, pokud v daném místě není přednost upravena značkami nebo semafory. Místní dopravní značení je totiž reálně nadřazené všemu a klidně může zařídit, že účelová komunikace bude mít přednost před tou pozemní.

A1 u Barrandovského mostu. Žádné značky, dvě rovnocenné cyklostezky, tady dáváte přednost zprava.

Praktické problémy

Jednoduchá je teorie, barvitá je praxe. A to především proto, že na bezmotorových stezkách zajisté nalezneme bezpočet případů, kdy bude obtížné rozlišit, zda se napojuje další místní komunikace (cyklostezka), a kdy jde o komunikaci účelovou. Nehledě na to, že je často v praxi obtížné i rozlišit, kudy přesně vede cyklostezka, a co je naopak pouhé napojení stezky pro pěší. Časté změny dopravních režimů, např. z cyklostezky na silnici se zákazem vjezdu motorových vozidel a zpět, také přehlednosti nesvědčí.

Nepřerušovaná bílá čára podél okraje stezky může naznačit, že připojující se cesta je považována za účelovou komunikaci, ale jinak doporučuji spíše předpokládat systém přednosti zprava. Na druhou stranu ale nelze počítat s tím, že vám vždy bude přednost zprava dána. Jak je patrné z úvodního příběhu, třeba na cyklotrase A2 mohou lidé na mnoha místech mít mylnou představu, že se pohybují po hlavní a mají přednost.

Vodorovné značení mnohde ukáže, která cesta je nadřazená. Ne všude se s ním ale setkáte.

Do budoucna

Systém přednosti zprava je vcelku jednoduchý a cyklistický provoz ani na páteřní trase A2 ještě není natolik intenzivní, aby byl s předností zprava zásadnější problém. Pokud tedy lidé toto pravidlo dodržují, nebo pokud si vzájemně vyhoví. Rozhodně bych nechtěl, aby výsledkem tohoto článku bylo vztyčení tisíců dopravních značek upravujících přednosti.

Zároveň je ale do budoucna třeba věnovat větší pozornost návrhům pražských stezek a více dbát i na podobné detaily. Pokud autor návrhu někde předpokládá, že by jedna z cest měla být hlavní, je třeba to vodorovným značením skutečně kvalitně vyznačit. Rozhodně to jde, jen se tomu věnuje v pražské praxi jen velmi malá pozornost. Pokud má být někde ponechána přednost zprava a nemuselo by to být všeobecně pochopeno, pak ji může autor zdůraznit třeba příčnou čárou souvislou („stopčára“) na příslušných ramenech křižovatky.

Zároveň by si měli autoři projektů dávat pozor, aby nevytvářeli mylný dojem o přednostech například rozdílným typem povrchů na jednotlivých ramenech křížení jinak zcela rovnocenných cest. Nebo taktéž třeba nedokonale provedeným vodorovným značením. Například pokud je opravován povrch jen u jedné z cest, je třeba sjednotit vodorovné značení v křižovatkách i na ramenech navazujících stezek. Zkrátka, problém to být nemusí, ale chce to systematicky dbát při navrhování stezek i na takovéto detaily. Otázka je to palčivá především tím, že se týká téměř každého metru stezky.

A opět si zde povzdechnu, že by bylo užitečné mít i v českém dopravním značení možnost používat příčnou čáru přerušovanou trojúhelníky. Jednalo by se o nejelegantnější způsob, jak na cyklostezkách naznačovat přednosti. Ale jde to zvládnout i bez ní, stačí pečlivost v projektech.

Pečlivost v detailech návrhu. Jasné a úsporné řešení předností na křížení stezek (Delft, Nizozemsko).

Jinak platí jedna důležitá rada: pozor na přednost zprava! A to i když jedete po páteřní cyklotrase A2, ať se vám nestane nehoda jako Karlovi Novotnému.