Muzeum: koncepční studie

Publikováno: 26. ledna. 2018, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021
Publikováno: 26. ledna. 2018, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil koncepční studii okolí Národního muzea. Koncepční studie reaguje na potřebu revitalizovat tento prostor společně s otevřením zrekonstruovaného muzea, využít tak potenciál pro změnu, který zde vytvořila rekonstrukce muzea a stavba podzemního spojovacího tunelu mezi novou a historickou budovou Národního muzea.

Cíle to mohou být poměrně smělé, protože – vzhledem k plánovanému otevření rekonstruovaného Národního muzea v říjnu 2018 – není času nazbyt. Co koncepční studie přináší a jak IPR vyřešil vedení cyklistické dopravy?

Hlavní rysy koncepce

Cílem záměru je především zkvalitnění v současnosti zanedbaného prostoru kolem Národního muzea, zřídit zde příjemný prostor pro pěší. „Mezi historickou a novou budovou se dnes téměř nedá projít pěšky. Nově zde vznikne zcela nový prostor, který bude mít v podstatě charakter náměstí. Úpravou projdou rovněž Čelakovského sady,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Z dopravního hlediska zde má proběhnout především příprava na budoucí stavbu tramvajové trati z Vinohradské k Hlavnímu nádraží, případně na Václavské náměstí. Již během této rekonstrukce má být zbudováno 80 metrů tramvajových kolejí uprostřed vznikajícího náměstí. Měl by zde být navíc koncepčně potvrzen současný stav – kdy je automobilová doprava prostorem vedena pouze směrem z centra. IPR také plánuje využít tuto akci jako pilotní místo, kde budou osazeny vítězné lavičky, odpadkové koše a stojany na kola vzešlé z designerské soutěže na nový městský mobiliář (psali jsme zde).

Cyklistická doprava kolem Muzea

Koncepční studie na poli cyklistické dopravy řeší především propojení Vinohradské třídy a Václavského náměstí. Tímto místem dle pražského cyklistického generelu prochází páteřní cyklotrasa A24 spojující centrum města s Vinohrady a Strašnicemi. V oblasti pak cyklogenerel plánuje ještě alternativní spojnici A410, která by měla procházet kolem muzea Čelakovského sady. Cyklotrasa A41 je součástí řešení magistrály a do oblasti této koncepční studie nezasahuje.

Plány cyklotras dle pražského cyklogenerelu v okolí Národního muzea.

Koncepční studie navrhuje v trase páteřní cyklotrasy A24 v klesání k Václavskému náměstí provedení cyklopruhu o šířce 1,5 m skrz pěší plochu náměstí mezi budoucí tramvajovou zastávkou a novou budovou Národního muzea. Cyklopruh by měl být na chodníku zvýrazněn minimalisticky – například vyznačením okraje kovovými terči nebo vkládanou kostkou.

Bulvár podél Visly ve Varšavě a značení cyklistického prostoru nenápadnými kovovými terči – na levém okraji snímku. (foto: Wikimedia, Tadeusz Rudzki)

Ve stoupání k Vinohradské pak studie navrhuje vedení cyklistů společně s automobilovou dopravou jízdním pruhem o šířce 3,75 metrů. Měl by tak vzniknout prostor pro tzv. ochranný cyklopruh. Ten sice oddělí cyklisty od osobních automobilů, ale větší vozidla musejí cyklopruh pojíždět a nedokáží cyklistu předjet. Jedná se tak v podstatě o zcela minimální verzi separace cyklistů od motorové dopravy. Vozovka by měla být ze štípané žulové dlažby 10 x 10 cm.

Detail obousměrného přejezdu a přesmyku mezi Václavským náměstím a prostorem mezi budovami Národního muzea.

Šířkové poměry – plánovaný stav

Šířkové poměry – výchozí stav.

Z hlediska cyklistické dopravy pak studie ještě navrhuje zřízení cyklistických stojanů u výtahu do metra A. O případném umožnění průjezdu Čelakovského sady v koridoru hlavní cyklotrasy A410 se studie nezmiňuje.

Kontroverze

Navržené řešení s ochranným cyklopruhem vedlo k poměrně nevybíravé kritice Vratislava Fillera ze spolku Auto*Mat (redaktor tohoto webu, pozn. red.) na sociálních sítích. Vratislav Filler o návrhu z koncepční studie pro Prahou na kole říká: „Zvolené řešení nedodržuje standardy celoměstských cyklotras z ledna 2017. Stoupání podél Muzea překračuje sklon 2 %, jsou zde tudíž zvýšené požadavky na ochranu cyklistů, které jízdní pruh šířky 3,75 m nezajišťuje.“


„Správným řešením měl být buď průjezd šířky 4,5 metru s plnohodnotným cyklopruhem, nebo průjezd šířky 3,25 metru a cyklisté na vyvýšeném pásu, provedeném v hladké řezané dlažbě. Obojí by zabralo asi o 3/4 metru navíc, což je v rozlehlé ploše muzejní oázy naprosto akceptovatelné. Ale zajistilo by to bezpečné a komfortní stoupání pro všechny skupiny cyklistů a umožnilo by pokračovat přes křižovatku s Legerovou kontinuálním cyklopruhem,“ říká Vratislav Filler a vyjadřuje obavy, že u zvoleného řešení z dílny IPRu cyklisté raději pojedou po chodníku a rekonstrukce tak jen přispěje ke konfliktům mezi chodci a cyklisty.

Navíc pokračuje i v tvrdé kritice na stranu IPRu: „Vzhledem k dlouhodobému přístupu IPRu k řešení cykloopatření (Bělehradská, Nuselská, Sekaninova, Křesomyslova, Sokolovská) nejde o výjimečné pochybení, ale spíš o potvrzení trendu IPRu používat cyklisty jako živé retardéry, případně je předhazovat pod kola tramvajím.“

Váš autor tohoto článku se zeptal tvůrců koncepční studie z jakých důvodů navrhují ve stoupání pouze ochranný cyklopruh. Autoři studie IPRu říkají, že je k tomuto řešení donutila prostorová omezení. Na jedné straně nemohli pohybovat z důvodů vedení sítí s polohou tramvajové trati a na druhé straně chtěli zajistit alespoň minimální zlepšení šířek chodníků pro pěší.

Na severovýchodním rohu staré budovy Národního muzea tak vznikl úzký bod, kdy se jim vlivem prostorových omezení mezi tramvajovou tratí a vchodem do metra a kvůli nutnosti respektovat výšku stropu stanice metra nepovedlo zajistit komfortní šířku chodníku jinak než volbou šířky vozovky 3,75 metru s ochranným cyklopruhem.

Úzký roh u schodů do metra, kde dostala přednost dostatečná šířka chodníku.

Ve zbytku ulice pak autoři studie šířku vozovky nemění, protože se domnívají, že by měla být ulice řešena v co nejdelších úsecích jednotně. Také chtějí zachovat vozovku pokud možno co nejužší, aby nesváděla k rychlé jízdě a automobilová doprava byla pokud možno co nejvíce zklidněna.

Prostor by měl být dle názoru autorů studie především příjemný pro pěší, proto také zvolili minimum klasického vodorovného značení. Přičemž ale doufají, že třeba někdy v budoucnu by mohla být automobilová doprava v daném místě zcela minimalizována a zlepšeny tak i více podmínky pro cyklisty. Na dotaz ohledně povrchu cyklopruhu dodávají, že možnost použití vyhlazenějšího typu dlažby pro cyklopruh ještě budou prověřovat.

Shrnutí

Připravovaná rekonstrukce zajistí legální cyklistické propojení Vinohrad a Václavského náměstí v koridoru páteřní cyklotrasy A24. U výtahu do metra A budou poprvé použity nové pražské cyklostojany z dílny studia Olgoj Chorchoj. Návrh vedení cyklistů územím je ale kritizován, jelikož nedodržuje standardy kvality páteřních cyklotras a navrhuje zde vozovku o šířce 3,75 m, při které nebudou moci být cyklisté ve stoupání předjížděni nákladními vozidly. Autoři studie argumentují, že území není tak prostorově velkorysé, jak se může na první pohled zdát a zlepšení podmínek pro cyklisty by znamenalo zhoršení podmínek pro pěší.

Odkazy

Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, od roku 2015 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

újezďák 26. 1. 2018, 10:32

Hlavně by se ta tramvaj měla řešit tak, aby zase po letech obsloužila i Příkopy. Pouhé připojení na stávající trasu Jindřiškou, ať už v polovině Václaváku nebo okolo Hlaváku nijak zásadně neřeší příšernou přetíženost současné jediné skutečně centrální trasy Lazarská Vodičkova-Náměstí republiky a zároveň ulehčilo Pavláku a Karláku....

Navíc pěší zóna by získala jasnou dopravní osu, kterou by nebylo problém doplnit o cyklisty , vytlačila by se auta ze zbytků tamního prostoru a celá ta pěší oblast by nebyla by dopravně dostupná jen z hlubin metra....

Současné nízkopodlažní tramvaje by tam byly hodně prospěšné... klidně po celé pěší zóně, tedy od Náměstí republiky až po Národní Třídu..... to by ulevilo doslova všemu....

Vratislav Filler 26. 1. 2018, 12:50

Až teď vidím to odůvodnění IPRu. Takže protože je tam jedno úzké místo, tak to uděláme jednotně úzké celé. A auta zklidníme cyklistama. Vždyť je to za esíčkem, tam to klidně může být širší. Ach jo, to je zase alibismus.

újezďák 26. 1. 2018, 13:29

Už teď, v 13,30 vidím příspěvek z 13:50 :) to je nějaká nová technologie ? :D

Vratislav Filler 26. 1. 2018, 14:19

Nepřešlo se na letní čas.

Neo Moucha 26. 1. 2018, 14:36

VF: Hlavně že to tam v tom úzkém hrdle ještě zužují sami "posedovou zídkou", to se člověku chce bl... čet :)
Přitom ta, aby k něčemu byla musí určitě být bratru 50 cm...

Vratislav Filler 26. 1. 2018, 15:37

K problému jsem založil podnět na Cyklisté sobě: https://www.cyklistesobe.cz/issues/1505-spatne-reseni-cyklo-v-muzejni-oaze , plus diskusní vlákno, kam jsem nahrál schémata, jak by se to dalo opravit: https://www.cyklistesobe.cz/threads/1439

tomáš 29. 1. 2018, 20:04

Újezďák: přesně, dostupnost centra veřejnou dopravou je vlastně dost děsná, podle mě by se ještě měla udělat tramvaj z revoluční po nábřeží až k právnické fakultě. - a klidně by tam pak mohla být nějaká okružní.

vlákno 25. 3. 2018, 11:35

Pouhé připojení na stávající trasu Jindřiškou, ať už v polovině Václaváku nebo okolo Hlaváku nijak zásadně neřeší příšernou přetíženost současné jediné skutečně centrální trasy Lazarská Vodičkova-Náměstí republiky a zároveň ulehčilo Pavláku a Karláku
Částečně řeší, protože půjde projet z Republiky kolem hlaváku Škétovou až na Pavlák (směr Tylák a Mírák). K dokonalosti tomu ale ještě chybí vrátit tramvaj Mezibranskou a Sokolskou a napojit na Ječnou, aby existoval oblouk od Karláku k hlaváku. Tipuju, že až se postaví tramvaj kolem hlaváku, bude to takový úspěch, že se to začne rychle zvažovat (případně se na roh Škrétovy směr Ječná nějak vměstná oblouk, což ale nepůjde bez přestavby celé křižovatky). Pak půjde zcela jednoduše objet Lazarskou-Vodičkovu-Jindřišskou o půl kilometru výš.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat