Zápisky z lednové cyklokomise

Vítejte v poněkud nepravidelném občasníku reportů jednání z pražské cyklokomise. První jednání v tomto roce proběhlo v úterý 9. 1. 2018 a program byl tentokrát dost nabitý. Odbor Rozvoje a financování dopravy (RFD) nás informoval o svých plánech, rozbíhá se příprava projektů k realizaci v tomto roce a metropolitní plán odhalil, jak nahlíží na cyklistickou dopravu v Praze. Také jsme lehce řešili svodidla na Nuselském mostě a jiné drobnosti.

RFD informuje

Magistrát bude i nadále aktivně vést kampaň Čistou stopou Prahou. Letos se tak opět setkáme na For Bikes, magistrát se zapojí do soutěže Do práce na kole a počítá se s přípravou akce na Evropský týden mobility. Doufám tedy, že se nebude opakovat trapný detail z loňska, kdy se akce, nazývaná v celé Evropě „Den bez aut“ nazývala v Praze na nátlak jistých míst „Den pro Prahu,“ a že tedy městské kampaně k udržitelnější mobilitě nebudou kolem skutečnosti, že v Praze je aut prostě moc, chodit stále jak okolo horké kaše.

Čistou stopou má novou interaktivní mapu cyklistických opatření (zde). Klikací mapa by měla výhledově obsahovat odkazy na články, informace o dlouhodobě neřešených problémových místech, apod. Zatím je obsah dosti nevelký, ale členové komise byli požádáni o doplnění. Protože mapa Prahou na kole takové věci již má, poslali jsme jim, co jsme mohli.

Čistou stoupou a Asociace cykloměst připravují společně metodiku pro autoškoly. Materiál začlení do výuky v autoškolách věci, které by měl každý znát – tedy třeba jak ohleduplně předjíždět cyklisty, nebo co jsou to ochranné cyklopruhy.

I v letošním roce pak bude pokračovat projekt „čisté logistiky“ Ekologis, zahájený v roce 2017, a to ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který v dostal zadáno zpracovat plán udržitelné městské logistiky.

V letošním roce pak bude zahájena kampaň „Jezdím jako člověk.“ zaměřená na slušné chování všech účastníků provozu. V plánu je také (na žádost listopadové cyklokomise) zpracování osvětové kampaně na vysvětlování funkce cyklistické infrastruktury, a zejména na skutečnost, že cyklistická infrastruktura je ve městech přínosem pro cyklisty i motoristy. Zatím to totiž dělají nárazově a na koleně lidé jako my, tak předpokládám, že tohle podstatné sdělení podají z oficiálních míst trochu víc profi.

Zadávací karty, na jejichž základě se připravují nové akce cyklo rozšiřující postupně systém celoměstských cyklotras, budou zveřejněny, a to zpětně od roku 2009. Do konce ledna se objeví na webu Praha.eu.

Operátor ICT obdrží dostupná open data cyklo (výsledky ze sčítačů, totemů, průzkumů, atd.). Data budou průběžně zveřejňována, patrně jednotným způsobem.

Magistrátní cyklomapy 2018 budou na jednom listu v úspornějším měřítku 1 : 35 000 (tedy stejně jako před třemi lety). Dohodnutá je větší péče o podklad ze strany IPR – byly značně zpřesněny požadavky. Vzorem je cyklomapa Vídně, která je ve stejném měřítku výrazně přehlednější.

Mobilní aplikace Na kole Prahou s gamifikací jízdy na kole po Praze bude pokračovat i v roce 2018.

Praha připravuje vstup do Evropské cyklistické federace ve skupině „Síť měst a regionů pro cyklisty.“

Připravované akce a projekty

Z akcí TSK se má letos zahájit stezka Vestec-Kunratice a zbylé dvě etapy Košíkovského potoka. Seznam akcí není kompletní, další informace dostaneme v únoru.

Příprava záměru trasy A16 od Drnovské po hranici Prahy na Hostivici bude zastavena, je třeba nají jiné trasování. Lávka z Císařské louky byla předána na Prahu 5, záměr byl ale zastaven kvůli nesouhlasu Českých přístavů. Praha 5 údajně hledá alternativní řešení podél vody na smíchovském břehu. Možná by nebylo od věci začít to hledání tím, že se na Strakonické severně od Lihovaru sundají betonové květníky z východního chodníku, po kterém nikdo nechodí, a tento se opraví a zlegalizuje. Pak se může hledat do aleluja třeba dalších dvacet let.

Rozsáhlý záměr severovýchodní cyklomagistrály, vedené od Balabenky přes Vysočany, Hloubětín, Hutě a Horní Počernice, a s odbočkami na Prosek, Kbely a Satalice, získal kladné vyjádření IPR a byl (částečně) začleněn do konceptu metropolitního plánu. Nicméně jeho příprava probíhá na úrovni městských částí, což znamená, že Praha 8, 14 a 20 do toho šlapou víc, Praha 9 méně. Z diskuse vzešlo doporučení předat tuto akci Odboru strategických investic, aby to mělo jednotného silného koordinátora.

Institut plánování a rozvoje (IPR) připravuje koncepční studii řešení ulice Revoluční. Revoluční ulicí má procházet trasa A251, hlavním problémem stávajícího uličního profilu z hlediska cyklo je poloha tramvajové trati, která znemožňuje vést před Štefánikovým mostem podél chodníku jakýkoliv cyklopruh. Odbor rozvoje a financování dopravy projekt připomínkoval, v únoru bude verze se zapracovanými připomínkami.

Členové komise dostali projektovou dokumentaci lávky přes Chlumeckou na Rajské zahradě. Projekt s cyklodopravou příliš nepočítal, přitom lávka mohla vytvořit skvělé propojení vyhýbající se stávajícímu nepříjemnému mostu přes Poděbradskou. Původní úzké rampy určené pro invalidy byly v další iteraci nahrazeny výtahy, což – jak si můžeme ověřit na Malovance – je vyloženě z bláta do louže. Projekt tak čeká další kolo připomínek od cyklokomise a RFD.

Členové komise dostali vyžádanou projektovou dokumentaci dvou velkých cyklostezkových akcí na Praze 8: vyasfaltování stezky na Rohanském ostrově a nové stezky na vltavském břehu pod ulicí Povltavskou. Projekt Rohanského nábřeží je dobrý. Bohužel nezahrnuje první úsek u Danube House, začíná až za ulicí Šaldovou, ale i tak vyřeší podstatnou část (po deseti letech provozu za mokra prakticky nesjízdné) stezky přes Rohanský ostrov. Projekt stezky podél Povltavské vyvolal řadu připomínek. Není jisté, zda je realizovatelné a smysluplné realizovat 2,5 metru širokou asfaltovou cestu pro cyklisty a bruslaře těsně podél vody, v ÚSESu (územní systém ekologické stability), a chodce poslat na odporný chodník Povltavské (v principu by to mělo být spíš naopak, cyklisté 800 metrů podél budoucí dálnice snesou lépe než chodci).

Zenklovou ulicí, jejíž rekonstrukce právě začala, vede plánovaná páteřní cyklotrasa A42. V projektu je několik nedostatků a problémů (i bezpečnostních), které bude třeba řešit. Sejde se k tomu pracovní skupina s lidmi z městské části a s projektantem. Každopádně nečekejte zázraky typu Moskevské.

Cyklodoprava v metropolitním plánu

Před koncem roku byl zveřejněn návrh metropolitního plánu, ke kterému se nyní budou vyjadřovat městské části a další orgány. Součástí závazné části je i koncept cyklodopravy zahrnující několik desítek územně chráněných akcí. Tento koncept vznikl naprosto bez konzultací s kýmkoliv na RFD nebo v cyklokomisi, a ačkoliv obsahuje řadu akcí, které dávají smysl, tak třeba s „áčkovým“ celoměstským systémem cyklotras se protíná jen velmi volně.

Dovolím si uvést citací z článku 167 závazné části:

d) cyklistická infrastruktura bude v zastavitelném území primárně budována mimo zatížené koridory pozemních komunikací, vlastními trasami zpravidla krajinou ve městě, dopravně nezatíženými částmi města nebo podél železničních tratí,
(4) (…) Významné cyklotrasy jsou vymezené primárně podél vodních toků a napříč rekreačními a přírodními plochami, aby zajistily jednoduchou a rychlou cestu ven z centra města do jeho krajinného zázemí a sekundárně jako tangenciální propojení těchto tras, s důrazem na jejich vedení krajinným rozhraním.

V koridorech městských tříd počítá metroplán se zřizováním cykloopatření podle pražských stavebních předpisů, což ale v praxi znamená to, co vidíme v Sokolovské či Bělehradské a uvidíme v Křesomyslově či Zenklově. Ani jsem nemusel příliš bouřit, ti členové komise, kteří si patřičné pasáže načetli, vyjádřili i beze mne názor, že i to málo, co je v současném územním plánu, je lepší.

Již od podzimu přitom čekáme, zda nám někdo z IPR přijde tento koncept vysvětlit, abychom si jej třeba nevyložili špatně a v okamžiku zveřejnění nevynášeli ukvapené soudy. Leč smůla, už podruhé to bylo odloženo na příště. Zatím to skoro vypadá, že dokud bude metropolitní plán na programu jednání naší komise, nebude pro jistotu docházet ani zástupce IPR v ní, natož aby dorazil někdo z předmětného oddělení. Další jednání o podobě cyklodopravy v metropolitním plánu tak bude vedeno na úrovni radní – ředitel IPR.

Různé drobnosti

Na programu byla také svodidla, respektive jejich nedoplnění zábradlím na Nuselském mostě – čemuž jsem se věnoval v minulosti a slíbil právě posunutí na komisi. Doplnění zábradlí do výplní svodidel se pokusí RFD zadat jako doplnění stavby. Ostatní lokality přijdou na přetřes později, takže kdo ještě víte o místě, kde jsou při chodníku či cyklostezce svodidla bez zábradlí nebo jiné ochrany, pište do komentářů.

Náměstek pro dopravu Petr Dolínek využije svého poslaneckého mandátu k návrhům na nějaké drobné změny legislativy řešící segwaye. Necháme se překvapit, třeba někdy zmizí ty lesy zbytečných cedulí…

Příprava omezení jízdy na kole na Praze 1 pokračuje. Návrh stanovení je venku a všichni usilovně pracují na jeho připomínkování. Politicko-aktivistický spor se tak přesouvá na úroveň úředně-právní.

No a to je za leden tentokrát všechno.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Další ze série: cyklokomise

Komentáře

  1. Jak přesně chápat to zaříznutí lávky na Cízařský ostrov ze strany přístavů? Oni tam ty pozemky vlastní? Na základě čeho to odmítli? Je to definitivní?

  2. Ano. Vlastní pozemky (viz katastr). Nechtějí si do budoucna omezit možné využití svých pozemků, natož se zavázat k břemeni chůze, jízdy, či dokonce obsluhování otevíratelné lávky. Bohužel, je to vcelku legitimní právo majitele pozemku.

  3. Svodidla bez ochrany:
    – A22 (GW Pha-Wien) – Braník, zúžené místo u sjezdové rampy z Jižní spojky. (50.0320822N, 14.4145131E)

  4. Lei: Nebouří. Zachovává stabilní a chladné „Ne.“ Bohužel vlastní i pozemky v tom úzkém klínu mezi letištěm a dálnicí, takže i kdyby se to podařilo obejít ze severu, nebo z jihu, tak tady neprojdete…

  5. @david To bych je teda vyvlastnil. Anebo jako město totálně začal negovat cokoliv, co by po mě měli chtít. To je úplně stejný, jak lidi, co blokujou dálnice (kteří teda maj bejt vyvlastňovaný soudně a tak, ale s tím samotným mechanismem principiální problém nemám). Jenže kvůli pěším nikdo do takovýho střetu jako kvůli dálnici nepůjde :-(.

  6. „To bych je teda vyvlastnil.“ … hmmm … čest práci a světu mír. To už tu bylo.

    Jinak mne tedy baví, že někdo píše o vyvlastňování bez toho, aniž by znal například argumentaci vlastníka pozemku proč tam tu stezku nechce.

  7. @MM Vyvlastňování tu samozřejmě je i nyní. Za náhradu, nikde nepíšu, že by za to neměli dostat peníze. Praha je bohatá, může si to dovolit. Při posouzení argumentace vycházím z toho, co napsal David – argumentace je značně sobecká, ta lávka tam je veřejný zájem. A jo, přijde mi, že když něco vlastní soukromá osoba a třeba tam žije, je to dost něco jiného, než když něco vlastní nějaká právnická osoba. Tam se těžko dá mluvit o nějakém emocionálním nároku na to něco vlastnit.

  8. Takže centrum kromě super Revoluční zase nic? Vždyť tam je tolik práce. Napr jak přejíždět u Smíchova/ Malé Strany řeku? Na mostě Legií by teoreticky ve směru Újezdu mohl být cyklopruh, ne? Auta tam už teď jezdí po kolejích (rychle) a zácpy jsem tam neviděl.
    Druhy směr by byl problém, ne ale takový, kdyby se přesunul na Jiráskův most, ne? Tam by se něco zkrouhlo z šířky pruhů aut, případně chodníku, protože na tom letišti stejně nikdo nechodí, alespoň na straně proti proudu, maximálně zbloudilí turisté.
    Pak vyřešit průjezd Újezd Malostranské náměstí. Teď se to tam má tramvajově rekonstruovat, jak to tam má vypadat cyklisticky, máte info? Pokud stejně, měla by se vyhradit nějakým způsobem cyklostezka na Kampě.
    Stejně tak popřemýšlet o pravé naplavce, kde lidi chodí po těch pásech.
    Prahu 1 trochu vítám, protože klickovani mezi turisty mi přijde blby a navíc to dost zdržuje. Hlavně ale aby řešení bylo pro cyklisty bezpečné a rychlejší.
    Dál jak se dostat z I. P. Pavlova k těm mostům?
    Jak se z IPP dostat do a z Revoluční? Chtělo by to tu obousměrku Štěpánskou.

  9. Tomáš: Aby šlo něco vyvlastnit, musí to být veřejný zájem. Cykostezka ale veřejný zájem, bohužel, není. Nebo víte někdo o cyklostezce, kterou by se za veřejný zájem podařilo prohlásit? Vem koncem, když o pár metrů vedle vede pro cyklisty legálně přístupná (ano, je to tak) Strakonická?
    Vlastník počítá se vznikem lávky na Cindu, ale v jiné poloze. A s jiným účelem, než je (primárně) vedení cyklistů.

  10. David: Tak já se bavím na normativní rovině, ne deskriptivní. Cinda je v půlce toho ostrova? No to bude dobře nanic. A podle mě lávka nemá být jen pro cyklisty, ale i pro pěší. Že je logické a záhodné ji tam mít mi nikdo nevymluví a tady se o to nikdo snad ani nebude snažit. V mořských státech není možné vlastnit půdu v nějaké vzdálenosti od břehu moře, možná bychom to měli zavést v souvislosti s řekou :-D.

  11. Tomáš: Tak určitě, pro pěší a cyklisty by bylo super, kdyby lávka šla přes celou Cindu (Císařskou louku). Je ale důležité si uvědomit reálie toho místa. Třeba:

    1) Jedná se o ochranný přístav, do kterého se evakuují lodě při ohrožení. Musí být tedy značná podjezdná výška, aby všechny ty „vodní hotely“ tudy podjely i při zvýšeném stavu vody.
    2) Na vlastním konci toho ostrova je přitom břeh nejnižší, cyklista i chodec tu tedy bude muset zdolávat i v kombinaci se zvedací či otočnou lávkou značné převýšení (pokud má být lávka alespoň chvíli dole, musí být zvýšená i když bude zvedací).
    3) Až k Erpetu se po navigaci dá dojet legálně už nyní (je tam rezerva pro bezmotorovou komunikaci, byť povrch je nyní dost hrozný). U Erpetu je již břeh na obou stranách o dost výše, tím pádem se u lávky v těchto místech nedá již hovořit o „ztraceném spádu“.
    4) pokud by České přístavy souhlasily s průjezdem cyklistů po jejich pozemku vedle Strakonické, dá se to realizovat o mnoho let dříve, než jakákoliv lávka
    5) – Add. květníky a MČ P5 – bez komentáře. Tedy téměř – osobně si dovedu Strakonickou představit s ochrannými cyklopruhy (šířka tam na ně je) a chodník nechat jen pro ty, kteří si na vozovku nevěří. Prostě klasická „duální“ infrastruktura. Jen by se muselo najít dost lidí, co to budou chtít. MČ P5 – odbor dopravy by to při troše dobré vůle podpořit mohl, ale to samé bych si netroufl říci o samosprávě. A ODA MHMP z té představy nadšená asi také nebude – PČR jí na to dá negativní stanovisko, protože autíčka (teda ne že by tam cyklisté jezdili už teď – ale kterého blázna by napadlo jezdit na kole po Strakonické, že?)

    Ale jinak souhlasím samozřjemě s tím, že jako cílový stav by (zejména pro rekre) měla trasa A1 zůstat na Cindě.

    P.S.: I na Císařské louce jsou dvě úzká hrdla, kde se obtížně vyhne jakékoliv vozidlo a kolo. V kombinaci se soukromými pozemky je to dost nepříjemné, ale protože se tam běžně nejezdí, lidé si to zatím moc neuvědomují.

  12. David: Teď v soutěži na HolKa lávku to vyhrál návrh, který je zvedací. Nešlo by něco udělat i tam? Jaká je nutná světlá výška při normálním stavu?

  13. „Při posouzení argumentace vycházím z toho, co napsal David – argumentace je značně sobecká, ta lávka tam je veřejný zájem. “ … šmarjápano:-/.

  14. Tak České přístavy tvrdí (podle toho,co psal David), že to tam nechtějí, protože je to jejich a nelíbí se jim to. Což je tak trochu sobecké. Nebo to chápu špatně?

    Argument s ochranným přístavem chápu, ale tak padací mosty jsou technologie staré už docela dlouho, ne?

  15. Určitě souhlasím s tím, že by bylo fajn tam lávky a novou cyklostezku (stezku pro chodce a cyklisty) mít. Osobně jsem se ale už smířil s tím, že když to tam vlastník pozemku nechce, tak to tam prostě nikdo nedostane.

    Zejména pokud jsou ve hře jiné varianty, se kterými je vlastník pozemku svolný (veden mezi Strakonickou a přístavem), nebo přímo „humanizace“ Strakonické, či přilehlého chodníku, což se bez soukromého vlastníka může obejít zcela. Jestli ale někdo máte sílu přesvědčit České přístavy, aby vyšly TSK vstříc a souhlasili se studií zvedací lávky, kterou tam již nechala ve 3 variantách zpracovat TSK, bude vám patřit zasloužený dík :o)

    Pokud mě paměť neklame, tak vloni navíc vyslovil IPR souhlas s jinou variantou lávky, než památkáři, takže ta realizovatelnost tam není zrovna snadná i kdyby vlastník souhlasil – ale to je už jen o hledání kompromisu. Stačí 2 či 3 roky, a cesta se pak určitě najde :)

    Podjezdná výška pro lodě byla u spuštěné lávky 6,3 a u zvednuté 11,9 m. To je ale podjezdná výška – musíte přičíst ještě konstrukci vlastní lávky. Takže skoro jako 2,5 patra budovy.

    Další věc je, že by na takovou lávku „praskl“ prakticky celý roční rozpočet na cyklo investice, který v posledních letech MHMP/TSK vynakládají.

  16. Je ta studie někde dostupná?

    Jinak tohle je ideální materiál na architektonickou soutěž, ale to by muselo proběhnou za souhlasu vlastníka.

  17. Tomáš: Veřejně asi ne. Kdokoli si ji asi může vyžádat, oficiálně ji má MHMP, TSK, případně MČ P5. Ale ono to nemá větší smysl, protože když se u Českých přístavů nepodařilo prorazit TSK, zkusil to ještě starosta MČ P5, který o to měl osobní zájem (silniční kolo mu není cizí). MČ P5 si ten projekt od TSK převzala. K lávce to ale nevedlo. Nyní se jedná (snad) o tom vedení mezi Strakonickou a přístavem. Projednat lávku se ale ani jednomu nepodařilo a bez souhlasu vlastníka to nemá smysl. A je důležité si uvědomit, že na Cindě k té lávce chybí kus komunikace, která Praze také „neříká pane“. A vlastníků pozemků, kteří čekají na změnu územního plánu a do té doby bohužel blokují dopravní stavby pro cyklo na svém území je po Praze povícero. Bohužel.

  18. odkaz na varianty lávky, jsou dole. http://www.cistoustopou.cz/kolo/infrastruktura/lavka-na-cisarskou-louku-budoucnost-trasy-a1-187. Praha 5 má návrh na humanizaci Strakonické zde: http://praha5.cz/cs/dokument/koncepce-a-strategicke-dokumenty/211709-reseni-cyklisticke-dopravy-a-rekreace-v-ulici-nadrazni-a-strakonicka Byl jsem v Campu na výstavě o Smíchov city a nápojení na středovou cyklostezku mezi bloky, je přes nové autobusové nádraží. Spojení Radlické (Radlické údoli) a Smíchovského nádraží jsem neviděl. Před týdnem v pondělí byla otevřená diskuze vedení Prahy 5 a občanů s názvem Ochlazování ulic a jejich ozelenění. Byl jsem tam. Řešily se tam hlavně podněty od občanů na dané téma, od čeho se má odpíchnout při tvorbě koncepce. Hlavně chtěli vědět, kam se stromy z těch betonových truhlíku (které se nedá vršit, protože jsou slabé. Pokud jeden budete chtít, tak se jistě úřad s vámi dohodne), protože končí doba, na kterou přijala Praha 5 grant (jež měl právě snížit prašnost v ulicích) a oni chtěli vědět, co se stromy, které ještě žijí, neboť dendrologický výzkum ukázal, že jsou tak slabé, že přesazení do nových truhlíku (podobné těm na Vítězném náměstí) není možné, nepřežili by to.

  19. Takže truhlíky budou postupně mizet. Jeden si už koupil rybářský spolek.

  20. Díky za studii.

    Já mám totiž jednu takovou nemilou vzpomínku, kdy jse mto v Praze ještě tolik neznal a kdy jsem jel od Barandovské mostu do centra a netušil, že Císařský ostrov je slepý – dojel jsem na konec a pak se musel potupně vracet až úplně na začátek. Už tehdy mi přišlo nepochopitelné, proč tam není lávka. A co jsem tak koukal na katastr, tak je hrozné, že celý ten ostrov vlastní České přístavy – koukal jsem dobře podle ortofomapy, žej e tam golfové hřiště?

  21. Co je na tom zase hrozného???
    A že jsou tam dva greeny je z mapy vidět, ale jednak golfové hřiště vypadá fakt jinak, a jednak … to je taky špatně?
    S tím že jste se musel vracet … od toho jsou už pár let mapy … navíc je to situace zcela běžná. Ostatně, kolik znáte v Praze ostrovů, na které můžete přes lávku na jednom konci najet a na druhém zase z něj sjet? Já moc ne, ale třeba mi rozšíříte obzory. Což neznamená, že by to v některých případech nebylo fajn, a snad se toho min u těch dvou největších dočkáme, ale … divit se tomu???

  22. No, a ta cesta na Hostivice – není to náhodou podle zákona veřejná komunikace? Náhodou si myslím, že je. Proč by tedy tudy nemohla vést trasa?

  23. MM: Já si myslím, že břehy řeky by měly být veřejné prostory a tudíž by neměly být v soukromých rukách, to mi na tom přijde hrozné (až se postaví Smíchov city, bude to ještě problematičtější, to už to tam pak nebude taková periferie, jako dnes). No a golfové hřiště mi teda jako veřejný prostor nepřipadá.

    Takových poloostrovůl je málo, ale je to chyba, Praze chybí množství mostů (a taky jí chybí opravené mosty, jak teď vidíme).

    Ale já tomu nerozumím – očekával bych, že tu bude panovat shoda, že tu lávku je záhodné tam mít.

  24. MM: Zdá se, že Střelecký ostrov uživatele našich mostů značně „rozmlsal“:)

    Lei: Je to účelová komunikace, určená k obsluze soukromých pozemků. Dopravním značením je tam určen režim Zákaz vjezdu, mimo vozidla VÚRV. Viz odkaz https://mapy.cz/s/2lq0o . Dle platné legislativy je možné dopravní značení změnit jen se souhlasem vlastníka pozemku, na který se dopravní značení umísťuje, nebo přes který dotčená komunikace vede. Z toho důvodu ztroskotaly jak snahy o zpevnění povrchu, tak změnu, která by legalizovala průjezd cyklistů a proznačila cyklotrasu. A osobně si myslím že je to opravdu škoda, protože toto řešení by bylo o řád přínosnější, než před chvílí propíraná lávka na Cindu. Na rozdíl od ní totiž do Hostivic moc jiných rozumně absolvovatelných tras v těsné blízkosti skutečně není – a dlouho nebude.

    Tomáš: „Ale já tomu nerozumím – očekával bych, že tu bude panovat shoda, že tu lávku je záhodné tam mít.“
    Osobně bych přivítal jakoukoliv alespoň trochu chráněnou trasu, a nemusí to být nutně lávka na samém cípu ostrova. Do budoucna bude Cinda skutečně vypadat jinak a už nyní má z pohledu cyklo své limity, které při vyšším provozu budou znamenat komplikace ohledně provozu cyklistů. Nehledě na situaci, kdy byste cestou do práce „na poslední chvíli“ např. dojel na konec poloostrova a 5 minut čekal, než se zvedne lávka, 5 minut než projede loď, 10 minut než se obsluha nasnídá a dalších 5, než lávka zase sjede dolů…

  25. David: Přiznám se, že o tu lávku ani tak nestojím z hlediska cyklistické infrastruktury (pro dojížděče asi bude rychlejší kvalitní opatření ve Strakonické), ale podle mě by tam měla být rekreační zóna, která ale právě přístup směrem ze středu města potřebuje. A dominantní vlastnictví Císařské louky Českžmi přístavy je tomuhle na překážku (budovat tam přitom stejně ais nic nesmí, protože je to v záplavové zóně).

  26. docela zasnu, jak tu zazniva: Soukromy pozemek ? nechce tam cyklostezku ? Sobec! Znarodnit!

  27. Tik: no a jak se to liší od toho, když stavíme dálnice? Vyvlastňuje se za náhradu. Jinak teda vnímám dost odlišně, když se chce vzít nějakému konkrétnímu jednotlivci nějaký majetek, ke kterému má emocionální vztah (třeba dům, kde vyrostl) a když se jedná o akciovku, kde to nikomu konkrétnímu nepatří. Samozřejmě, jednodušší by asi bylo se s vlastníkem domluvit, ale výhledově mi celý císařský ostrov nepřijde jako pozemek, který by měl být v soukromých rukách. Ale znova připomínám, nechci, aby se to komukoliv vzalo bez toho, aby za to dostal zaplaceno. Ale fetiš posvátnosti soukromého vlastnictví je u nás poněkud chorobný, podívejme se jen na všechny ty prázdné domy v Praze.

  28. Císařská louka jako ostrov vznikla až v rámci regulace Vltavy a budování zimního přístavu. Takže z tohohle titulu na ní mají Přístavy celkem jasný nárok. Jiná věc je, že to je území s velkým potenciálem pro rekreaci a vedení cyklostezky s ohledem na alternativy by mohlo být specifikováno jako veřejný zájem.

    Vyvlastnění pozemků je přípustné u staveb ve veřejném zájmu. Což jsou v současném paradigmatu dálnice, ale cyklostezky ne. Kdybych měl víc času, tak to řeším, ale pražským cyklopozitivním poslancům (je jich teď několik) může napsat kdokoliv ze zdejších čtenářů.

  29. No jasně, a pan Přístavy to tehdy regulovaly za své peníze, stejně jako ten pozemek zakoupily za své těžce vydělané peníze. Asi stejně jako VÚRV. Tenhle druh „soukromého majetku“ je asi tak stejně soukromý, jako je ten církevní (co bylo ukradeno, má být vráceno – čili, co církev vymohla z poddaného obyvatelstva skrze represivní aparát středověkého a raněnovověkého státu, má zase rozdat, ne?).

  30. No, nevím. Já v soukromém vlastnictví pana Přístavy ani pana VÚRV nic až tak špatného nevidím. Vem koncem – je to výsledek jak dřívějšího znárodňování, tak pozdějšího (Klausova) zhasnutí, tak ještě pozdějších restitucí a snahy o nápravu pokřivených vlastnických vztahů. Linie návratu v VŘSR zde sice silně rezonuje, ale nemyslím si, že by byla správná, natož legální. Pokud žijeme v něčem, co se tváří jako právní stát, měli bychom to respektovat.

    Cesta k veřejnému zájmu je dlouhá, u cykloinfrastruktury možná trochu obtížněji uchopitelná než u dálnic, ale určitě můžete iniciovat, aby se jí Praha vydala. Sám za sebe bych raději hledal v případě Cindy schůdnější cestu. Už proto (jak jsem psal výše, že třeba u Botelu vodník by cyklista jedoucí přes novou lávku nemusel vyšlapat 7 metrů nad vodní hladinu jako na cípu Cindy, aby k ní zase klesal zpět, potupně brzdíc před zpomalovacícm sloupkem, protože jinak by to PČR určitě nepovolila. U VÚRV je to diskutabilnější. Bude snadnější hledat náhradní řešení diskusí s letištěm (a hledáním „výletního“ okruhu kolem letiště, který by to propíchl), a nebo tlakem na VÚRV přes „znárodnění“ – tedy pardon – „vyvlastnění“?

    Jinak si dovolím upozornit, že spoustu majetku církev nabyla a nabývá i dnes zcela legálně a (z pohledu dárců) dobrovolně. Nezpochybňuji, že podnikala křížové výpravy, bojovala s husity a brání antikoncepci či potratům, stejně jako restituce bránili stavbě cyklo na A2, ale církev spoustě spoustě lidí nabízí duchovní službu a oporu a sklízí za to své „ovoce“. Pokud by činila něco nelegálního, jsou legální cesty, jak tomu bránit. Ale její vlastnictví bych nezpochybňoval, stejně jako institut.

    Bůh s Vámi :)

  31. Tak to není samozřejmě na diskuzi sem. Ale historicky církev nezískala prakticky NIC „poctivou prací“, resp. prostředky a za podmínek, které dnešní liberálové považují za poctivé. Část je darovaná světskou vrchností, ať už panovníkem či šlechtou, z nichž ovšem ani jedni svůj majetek taktéž nenabyli nějakou „prací“ v dnešním slova smyslu, nýbrž na základě privilegií plynoucích ze systémové nerovnosti a v konečném důsledků z přebytků odebíraných poddaným v podobě dávek, daní a nucených služeb, a velká část majetku vrcholně středověké šlechty navíc „vznikla“ zcizením panovníkova zboží (mluví se proto o „středověké privatizaci státu“), část pochází z povinných odvodů poddaných církvi.

    Dneska se tak rádo hlasitě huláká o „penězích daňových poplatníků“, za které by poplatníci měli zpět dostávat služby, stejně tak se dohlíží na správu státního majetku, přitom ale máme restituce církevního a zčásti i šlechtického majetku, který je všechen vposledku plodem „peněz daňových poplatníků“, ovšem zcizených…

    Z praktického hlediska by samozřejmě bylo jednodušší, kdyby existoval právní způsob, jak donutit VÚRV, aby nesmyslně neblokoval průjezd trasou, po které se beztak dnes jezdí, než doufat a čekat, jestli se náhodou neustrne letiště. Zejména „soukromé“ vlastnictví státních ústavů je svým způsobem dost legrační, tam by měla být domluva o dost jednodušší než u klasických soukromých vlastníků. Svým způsobem z daní platíme VÚRV i s jeho pozemkovými právy.

  32. Souhlasím, to, že státní podniky/organizace si občas dělají co chtějí, jako by patřily samy sobě/svým manažerům, je taky dobrý úlet.

    Jinak bych se rád ohradil proti tomu, že se mi tu podsouvá podpora VŘSR, to opravdu nepodporuji. Rád bych znova podotknul, že institut vyvlastnění je součástí současného českého práva. A nemyslím si, že je to jediný způsob, jak dosáhnout toho, aby tam ta stezka byla (taky je otázka, jak by byla udělaná a jaké by tam tímpádem byly sklony) – jen mi prostě nepřijde přípustné, aby si nějaký soukromník řekl „já tady něco veřejně prospěšného nechci, tak to tady nebude“ – musí se přitom zvážit újma soukromníkovi a prospěšnost věci, ale tady mi to přijde dost jednoznačné.

    A ano, je to tu trochu mimo téma, ale tak už jsme tu dlouho zase pořádnou diskuzi neměli:-).

  33. Lei: Ony i ty „státní“ ústavy mají své zájmy. Jako třeba aby jim na ty kultivary nikdo neprášil. Já to chápu, koneckonců v jednom takovém ústavu také pracuju a dovedu si představit, že by někoho mohlo napadnout zpřístupnit naši věž veřejnosti, protože by z ní mohla být dobrá rozhledna, a co by nám to tady nadělalo provozních starostí, na jejichž řešení nemáme peníze ani lidi.

  34. Tak pokud se tedy „pořádně“ diskutuje, tak se neodpustím ještě poznámku k „feudálům a církvím“. Feudální zřízení bylo sice nedemokratické, ale právně platné. Také bylo funkční, obecně respektované a obyvatelům (nikoliv občanům, ale leníkům a vazalům) poskytovalo jejich jistoty a záruky. Je pravda, že právo první noci je jistota možná ne zcela vítaná :o) avšak když se tady hovoří o krádeži za bílého dne, je třeba si uvědomit, že zdanění obyvatel bylo odlišné. Dnes jsou zejména nepřímé daně, které jsou „neviditelné“, avšak zatěžují nás celkově bezmála 50 % zdaněním. Stačí si uvědomit, kdy je u nás dnes den daňové svobody – je to téměř v polovině roku! Za feudálů se platil zpravidla desátek z úrody (prostý lid), a byla povinná robota (práce na panském), jejíž rozsah a podoba se měnily. Pak plynuly příjmy u udělování a prodeje práv. Celkové zdanění obyvatelstva bylo tedy přibližně čtvrtinové proti dnešnímu. Handicapem pak byla zejména robota, avšak ta šla mimo systém klasických daní a byla to paralela/návaznost k starověkému otrokářství, zejména ve spojením s nemožností stěhovat se bez souhlasu vrchnosti a dalšími omezeními. Nicméně i tehdy musela vrchnost zajišťovat obranu, soudnictví, výkon hrdelního (trestního) práva, později vzdělávání… A to že se svým bohatstvím nakládala efektivněji (pokud je zrovna neprohýřila) než dnešní stát, to je na snadě. Peníze dělají peníze – a čím chudší je většina obyvatel, tím více to platí.
    K církvím snad jen poznámka – spousta klášterů a církevních statků byla založena (v závislosti na řádu, který je zřizoval) na hospodaření. A o svůj majetek, nabytý jak z darů, tak právě z obhospodařovaní majetku již dříve vlastněného, se starala s péčí řádného hospodáře, leč alespoň před lidem na rozdíl od feudálů mohli farnící hýřit ještě obtížněji :o) Ve spojení s odpustky to byl další důvod, proč prostý lid své peníze svěřoval církvi raději, než komukoliv jinému mimo přímé dědice.

    A když už jsme u toho hospodaření a budování. Překvapilo mě, jak zodpovědnými, utilitárními (a ekonomicky vzdělanými) hospodáři byli nacisté. Tedy ti, kteří měli za úkol budovat a plnit cíle Říše. Nejsem rasista ani nacista, ale měl jsem tu šanci s některými pamětníky, kteří pro Říši pracovali (v některých případech i z přesvědčení, v jiných dříve či později taktéž dobrovolně) v klidu a dlouho mluvit a některé autentické historické materiály si z němčiny i přelouskat. Byl to velice efektivní systém (ale je dobře, že tu dnes není :o).

  35. Jinak docela vtipně sousednímu Astronomickému ústavu způsobuje problém to, že přes něj vede veřejná cesta průjezdná i pro IAD, ze které se s rekonstrukcí ulic v Ondřejově stala dost užívaná zkratka. Pozemek ale nejspíš uzavřít nemůže, protože v původní Fričově darovací smlouvě je, že park na Žalově má zůstat přístupný veřejnosti. A i když mě to štve, myslím si, že takovéhle typy odkazů by se ctít měly.

  36. Jo, jinak nevím, jak dostal své pozemky VÚRV, ale astronomičák má své pozemky jako dar od zakladatele observatoře Friče, který je předtím koupil od místních sedláků a ve 20. letech minulého století daroval Univerzitě Karlově – a to i s vymezením podmínek, tj. aby to dál sloužilo svému účelu a park zůstal veřejně přístupný.

  37. David, Tomáš: obávám se, že nelze racionálně srovnávat míru zdanění za tak odlišných ekonomických soustav a stavu technologického vývoje. Stejně bychom museli jít do studia původních privilegií, podívat se na to optikou vnitřní kolonizace Českých zemí, nebo třeba tím, že církve po pádu Římské říše zajišťovaly alespoň částečné zachování kontinuity antického poznání… :-)

  38. Tomáš: Nikde jsem nepsal, že zde obhajujete VŘSR zrovna vy :o) Jsou tu i jiní diskutéři, kteří se ohrazují proti tomu, že dnes někdo něco vlastní a že to nějak získal. Teprve ve spojení toho se znárodňováním se dostáváme poměrně blízko ke kolektivizaci (a návratu majetku pracujícímu lidu), která však byla fakticky ukončena teprve v historicky nedávné době závěru minulého století… (a skutečný majetek se právě díky ní přesunul opět mezi vybrané jedince – byť tentokrát již ne zpravidla mezi feudály, ale ty nej(všeho)schopnější a právě např. různé výzkumáky, přístavy a jiné, postupně privatizované, vybrané organizace).

  39. VF: Však si myslím, že všeho s mírou a podle okolností. Ovšem v tom případě se divím, že VÚRV to prášení nevadí už dlouhá léta, kromě toho, že jim nevadí bezprostřední blízkost Drnovské z jedné strany a okruhu ze strany druhé. Už jsem si říkal, jestli nezkoumají škodlivé vlivy zamoření na vybrané kultivary.

    David: S velkou částí toho se dá souhlasit. Ovšem i přesto zůstává skutečností, že „základní kapitál“ byl zcizen původně svobodnému obyvatelstvu. A to se pak pečuje, to se obhospodařuje – zvlášť když není moc jako konkurence a zvlášť když drtivá většina ostatních nemá ve srovnání se mnou prakticky žádná práva, natožpak privilegia.

    Další věc je, jak velkou složku příjmů tvořily (a i tvoří) drobnější donace „prostých“ jednotlivců. Odpustky bych radši nechal stranou, protože to není nejsvětlejší část církevních dějin.

    A ještě další věc je, z jakého „základu“ byly i ony byť menší odvody vymáhány a zda tu bylo něco jako nezdanitelný příjem (aby třeba zůstalo za substinenci), a taky ovšem, jaký rozsah služeb za to ti lidé dostávali. Z toho, co se tu vypočítává, teda nic moc, zvlášť zvážíme-li, že je pochybné tvrdit, že to byly „služby pro běžného člověka“. Snad jen nepřímo tím, že jakž takž udržovaly společenskou stabilitu.

    O problému legálnosti se vedou debaty už aspoň sto let. Ale známá je věc, že většina věcí byla legální za nacismu, za komunismu, vesměs legálně jsou dnes zavíráni a mučeni nepohodlní lidí v ČLR i jinde. Vždy záleží, jak kdy a kdo ty zákony udělá a jak s nimi zachází. Anébrž, jak známo, co je legální, ještě nemusí být legitimní, a naopak.

    Podobné platí o efektivnosti: to jen dneska pro neoliberály je to posvátná kráva. Jinak to není hodnota sama o sobě. Naopak velice často (i větší) účinnosti dosahují společenské systémy vyloženě odporné. Zejména účinnost hospodářská jde zpravidla proti demokratickým principům i „lidštějším“ hodnotám (společenská smlouva, resp. koheze, stabilita, resilience).

    Tak fajn :o) Když se k tomu vrátíme, nikdo neříká, že je třeba vyvlastnit VÚRV. Ale mělo by se i tak vzít v potaz, co bylo řečeno. Je to v. v. i., a tak by se taky mohla chovat „proveřejněji“. Jestliže je k tomu nepovolení průjezdu cyklistů opravdu vážný důvod, já to uznám.

  40. Jo, jinak, jak „skvěle“ a s jak velkou podporou obyvatelstva to fungovalo, skvěle popisuje František Šmahel v 1. díle své Husitské revoluce, nazvaném „Doba vymknutá z kloubů“, kde se zabývá krizí vrcholného feudalismu. Ono ale ani potom nic moc, zejména po třicetileté válce, kdy spousta lidí zdrhla i z půdy, co dostala „zadarmo“, aby na ní někdo makal – když zjistili, že odvody jsou větší než přebytky, utekli, i když na to konto bylo vlastnictví a obdělávání takového statku nařízeno jako povinné.

    Tak já nevím…

  41. Lei: OK, odpovím jen na jednu věc, protože jinak bychom se zde dostali zbytečně do konfliktu kvůli věci, která není předmětem zdejší debaty.

    „Jestliže je k tomu nepovolení průjezdu cyklistů opravdu vážný důvod, já to uznám.“
    Předmětem jejich bádání a jejich poslání jsou rostlinky na JEJICH polích, které leží podél JEJICH cest. Na začátku jednání o povolení cyklistů (a jedná se s nimi již dlouho a jejich názor je stále celkem konzistentní) bylo, že vjezd cyklistů na vybrané úseky povolí, pokud jim JEJICH políčka oplotíme a jisto jistě zabezpečíme. Samozřejmě to zase nesmí výrazně snížit jejich možnost si to obhospodařovat. Pak do toho vstoupilo jak rozšiřování požadavků na vedení cyklo, tak (právní) obtížnost a projednatelnost investování městských peněz do cizího majetku, z čehož rychle vykrystalizoval dlouhodobě konzistentní odpor VÚRV k cyklistům na jejich pozemcích. Nicméně z mého pohledu je tato trasa pro cyklisty, vzhledem k okolním vazbám a potenciálu, řádově důležitější, než Cinda. Bohu žel :o(

  42. Lei: P.S.: Nenapsal jsem, že to fungovalo skvěle. Jen že to fungovalo jinak. Prosím, nepodsouvat. Každé systémy mají své meze, limity a slabá místa. Děkuji.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Zápisky z únorové cyklokomise 9

Na únorové cyklokomisi se řešilo několik témat, která jsem na ně vnesl za Auto*Mat osobně,..více

Zákon zachování setrvačnosti 9

Vzpomínáte na hodiny fyziky? Princip zachování setrvačnosti? Memorovali jsme, že těleso, na které nepůsobí žádná..více

Developer a cyklisté: depozitář UPM 3

V nové sérii nazvané „Developer a cyklisté“ se podrobněji podíváme na příklady, jak je cyklistická..více

Předvánoční dodělávky 14

Těsně před koncem roku 2017 se v Praze objevilo několik nových cykloopatření či proznačených cyklotras...více

Ochranné cyklopruhy ve Veletržní 9

Veletržní ulice na Praze 7 je jednou z mála lokalit, kde byla v souvislosti ze..více

Odvrácená strana svodidel 14

Svodidla jsou bezpečnostní prvek zajišťující, aby auta, nad nimiž řidič ztratí kontrolu, zůstala ve vozovce,..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využijete pro dopravu přes Libeňský most Rekola?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Jiří Kadlec: Zápisky z únorové cyklokomise

    Zaujaly mě 2 trasy: A14 a A16. A14 podél Plzeňské: velmi potřebná trasa, ale kudy přesně v údolí povede?…

  • Nightrider: Zákon zachování setrvačnosti

    Hezký článek, taky nemám zbytečné brždění rád. Nejvíc nadávám na obzvláště vtipné semafory, které jednomu směru hodí červenou jenom proto,…

  • újezďák: Zápisky z únorové cyklokomise

    Vlákno díky tak vida, to jsem s s těmi 30,000 celkem nebyl mimo :) Vsadím se ale ,…

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru