Bude letos vaše první městská sezóna?

Zima skončila, jaro je opět tady. Uvažujete-li letos o tom, že konečně vyrazíte na kole i do městských ulic, zde jsou tipy, které vám to ulehčí.

Rádi se pochlubíme tím, že v květnu vyjde v nakladatelství Grada zcela nová kniha Městem na kole, ve které najdete vše o jízdě v městském provozu (a nejen o něm). S vytažením kola ale nemá cenu čekat až na květen. Jak tedy začít třeba hned zítra?

1. Jděte do toho s dobrou náladou

Pozitivní přístup k věci je základ. Nebudete přece jezdit na kole proto, abyste se u toho vztekali, ale abyste si to užívali! Jistěže si na počátku budete muset zvyknout na pár věcí (především na auta), budete muset překonat nějaké ty překážky, ale odměna je sladká! Hledejte pozitiva, užívejte si hezké úseky na trase, usmívejte se na ostatní cyklisty. A myslete na to, jak „v pohodě“ byste byli při stání na jedné noze v metru nebo poskakování v koloně na magistrále. Jízdou na kole prospíváte sobě i svému okolí.

2. Zeptejte se zkušenějších

Nejlepší rada je od lidí, kterým věříte. Jestli někdo z kolegů na kole jezdí, může vás zasvětit nejen do tajů podnikového parkování, ale také poskytnout neocenitelné rady, pokud jde o volbu trasy či jízdu v provozu. Stejně tak poradí přátelé. V téhle zemi jezdí na kole třetina národa a každý desátý Pražan sedne na kolo ve městě alespoň jednou týdně. To by v tom byl čert, abyste nikoho neznali. A když je to tak, potom nezbývá, než abyste se o radu obrátili na nás. Rádi pomůžeme.

3. Najděte si příjemnou trasu

Ulice, kterými jezdíte autem nebo tramvají, si na kole zpravidla moc neužijete. Zpočátku proto raději volte co neklidnější trasu, třeba i za cenu zajížděk. Až se otrkáte, najdete si sami horní hranici toho, jaký provoz snesete. Jestli máte štěstí, vede vaším směrem cyklostezka nebo trasa městského systému (číslovaná A1-A599). Především v centru je ale opatření pro cyklisty spíš poskrovnu. Dobrou stopou je každopádně vltavský břeh a náplavky (alespoň ráno).

Nemáte-li jasnou volbu v podobě cyklostezky přes půl města, pomůže vám automatický vyhledávač trasy. Ten v naší mapě nabízí tři varianty náročnosti, pro začátek si otočte přepínač na zelenou, nejklidnější variantu. A samozřejmě není jediná možnost. Aplikaci na vyhledání trasy nabízí i město, a můžete si ji stáhnout i do mobilního telefonu.

Máte-li to do práce dál než pět kilometrů nebo víc než sto metrů do kopce, važte svou trasu dvakrát. I na obtížnější podmínky jsou vhodná řešení – můžete kombinovat skládačku či koloběžku a veřejnou dopravu. Nebo zkusit elektrokolo. U řady stanic metra je cyklistický stojan umožňující spolehlivé zamknutí nenápadnějšího kola.

4. Nastudujte si základy jízdy v provozu

Základních zásad není mnoho. Jakmile víte, kde máte přednost a kde ne, jak daleko od kraje jet podél parkujících aut, jak správně ukázat, a že vás řidiči nesní, když v potřebném případě zaberete pruh, bude pro vás průjezd mimo nejhlavnější ulice hračkou. Základní pravidla najdete na obrázku níže:

letak_prahounakole_s01

Podrobné rady pro jízdu v provozu najdete v této kolekci návodů pro začátečníky i pokročilé.

5. Kolo do města

Nová sezóna je skvělým důvodem, proč se už předem odměnit koupí doplňků, které současně potěší i zvýší vaši bezpečnost a komfort jízdy. Určitě si pořiďte zvonek, který uvítáte zejména na rušné cyklostezce. Snese-li to vaše kolo i ego, tak neváhejte doplnit pořádné blatníky – vysychající vozovka, louže či blátivé pěšinky vám pak budou šumák. I když jsou na jaře dny dlouhé, neopomeňte sadu světel, aspoň nouzových – nikdy nevíte, zda se v práci (či po práci) trochu nezdržíte. A chcete-li se opravdu motivovat, proč si nenechat od svých blízkých darovat nějaké elegantní cycle chic oblečení, výraznou bundu nebo rovnou celé kolo?

Tipy, jaké kolo si pořídit do města a jak si ho vybavit, najdete zde.

A nebo se na vlastní kolo vykašlete – nesplní vaše jízdní choutky bikesharingové kolo, u kterého se nemusíte starat o nic jiného, než abyste ho vrátili včas a na vhodné místo? Rekola už v Praze po zimní pauze vyjela, v Karlíně působí Homeport a bezstanicový bikesharing Ofo se chystá nastoupit v květnu.

6. Zamykat důkladně

Pro cesty do práce už můžete mít štěstí v tom, že spousta budov má už cyklistické stojany někde v garážích a vy pak potřebujete akorát solidní zámek. Zeptejte se kolegů, kde kola parkují. Zeptejte se správce budovy, často vám to dovolí na dvoře, ve výklenku. V prostorách, které nejsou veřejně přístupné, stačí jeden zámek v ceně desetiny kola. Máte-li v práci na stojany či kolárnu smůlu, můžete to vyřešit i skládačkou strčenou v práci pod stůl. Skončíte-li s kolem na ulici, stačí najít dobrý pevný bod (stojan, zábradlí, mříž), kde nebudete moc překážet, a zvolit kolo, které nebude „zářit“ do okolí. Pro pravidelné a dlouhodobé stání na ulici se kolo zabezpečuje kvalitními zámky („podkova“, „skládací metr“), pokud možno dvěma. Ten těžší nemusíte vozit s sebou, stačí si ho nechávat zamčený na místě.

Podrobnosti k parkování kola na ulici najdete zde.

7. Logistika není neřešitelný hlavolam

Převlečení, notebook, boty? Jak to zabalit? Městská cyklobrašna na nosiči vás zbaví batohu na zádech či obtížné manipulace se sadou brašen cestovních. Kdo nosič nerad, použije brašnu přes rameno, tzv. „messenger bag.“ Na nosič se dá připevnit i košík s gumicukem a batoh dávat do něj. Přítelem v práci se vám pak stane šuplík s deodorantem a rezervním tričkem. A nemusíte to hned hnát do extrémů, i když jak vidno, vhodné kolo existuje na (skoro) každý náklad.

vf_xtracycle_marketa

8. Procvičte se o víkendu

Máte-li strach z komplikací na cestě neznámými cestami, vyzkoušejte si trasu nejprve o víkendu. Provoz je v Praze o třetinu slabší. Jeho snížení o pouhá 3 % znamená poloviční zácpy, takže budete mít pocit, že je Praha prakticky prázdná a budete si moct všechna potenciálně problémová místa prohlédnout víc v klidu. A můžete i zabloudit, tentokrát na vás píchačky nečekají.

9. Učte se se z vlastních chyb

Dostanete-li se do nepříjemné situace, pokuste se ji vydýchat a později s klidem vyhodnotit – ať sami nebo se zkušenějšími kolegy či známými. Učinil jiný účastník provozu něco nečekaného? Zamyslete se nad tím „proč“. Vybrali jste si pro průjezd špatné místo? Zkuste to příště trochu jinudy. Přehlédli vás za šera? Zkontrolujte svou viditelnost. Každý problém má řešení. Když si je s chladnou hlavou rozeberete, vyzískáte z nich pro sebe maximum a vaše dovednosti jízdy v provozu se budou postupně zlepšovat.

10. Postupujte pomalu

Mnoho dobře míněných předsevzetí na cestu na kole končí tím, že si naložíte příliš mnoho najednou. Je to do práce moc daleko? Jezděte nejprve na nákupy a po okolí. Když je špatné počasí, nepřemáhejte se. Zkrátka, když s kolem ve městě začínáte, nemáte přece důvod si věci komplikovat víc, než je zdrávo. Ono to přijde časem, a mistrovství lze dosáhnout i po malých krůčcích, jak vám napoví třeba úžasná Bikeyface.

Bonusová rada: motivujte se navzájem

Jestli potřebujete pro ježdění do práce další motivaci, přihlašte sebe a své kolegy do kampaně Do práce na kole, která běží každý rok v květnu.

Přejeme příjemnou cestu!

kk_zeny_na_kole

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Pěkný, takový jarně optimistický.

    Dodal bych jen pár rad, koukněte se jakou případnou náhradní dopravou pojedete a jak se na ní dostanete a jestli do ní smíte, když se počasí přes den zhorší, vám dojdou síly, neudělá se vám dobře atd..

    Pro případné problémy s kolem vůbec není špatné znát v okolí vaší trasy či vašeho cíle nějakou prodejnu, opravnu kol, bajkazyl.,čím menší tím většinou ochotnější .

    Zkuste si doma „nanečisto vyměnit duši a jestli vaše pumpička pasuje k vašemu ventilku, zjistíte sami že vás ani defekt nezastaví :) Jedna duše, dvě montpáčky, jedno lepení neznamenají ve váze kola prakticky nic a když to nepůjde tak vám někdo pomůže, u většiny „opravujicích kolegů“ zastavují s tím, že se zeptám jestli nepotřebují pomoc a takových je nás v Praze hodně ale lidí kteří nemají ani náhradní duši je taky dost .

    Přemýšlejte i nad variantou že se kousek popovezete, třeba příměstským vlakem nebo metrem, kolikráte jedna-dvě stanice mohou znamenat klíčový rozdíl v pocitech v dopravě.

    Pokud to lze, je dobré mít v práci „záložní oblečení“, vím že „trendem je jezdit tak chick, že se nemusíte převlékat, sprchovat ale čisté a suché oblečení ve stolku, skřínce a nepropocené boty potěší nejenom vás, když to nevyjde

    Vůbec bych se nebál si na kolo dát nějakou blikací věc, jen se nám šíří taková nepěkná věc, tedy že si lidé dávají blikačky dopředu dozadu podle toho jak je napadne, červená vždy do zadu a bílá dopředu, mate to nejenom řidiče, ale i cyklisty, když to přehodíte….

    Pořiďte si zvonek nevtíravý, ale slyšitelný, je to zdvořilé dát vědět, že někoho budete předjíždět. Snažte se na cyklostezkách chovat jako na silnici, tedy dopravně logicky čitelně.

    A rada nakonec , najděte si na trase nějaké místo kam se budete těšit, kde si budete všímat změn a případně si 1-2-3 minutky dáchnete budete se kochat atd , prostě udělejte si z ježdění zážitek i na cestě do práce z práce jedno mám třeba tady :) https://mapy.cz/s/2uOaX

  2. Přiznám se, že lepení ani duši ani nářadí nevozím. Bohužel i tak už někdy mám dost těžký baťoh, navíc než bych vyprostil zadní kolo z přehazovačky a řetězu a hlavně potom zase zpátky nastavil napnutí řetězu, byl by večer a já černý od kolomazi jako kominík.

    Zatím se mi to při píchnutí vždycky nějak podařilo udělat, dovést, dovézt, někde nechat apod.

  3. Lei jednou jsem píchl v Běchovicích, nastoupil jsem s tím do vlaku a v Libni už jsem měl nafouknuto a “ jelo se dál“ .
    To máš přehazku v náboji nebo co ? Shodit vyměnit, napumpovat to je tak 10 max 12 minut, přední nebo zadní u obyčejného kola s rychlopoutači je úplně jedno.. montážní klíč , skladná pumpička, 29 mtb duše, lepení nikdy jsem to nevážil, kolik to může být půl kila ? Stejně to mám v brašně na nosiči. Baťoh jsem před 3 lety opustil a pořídil si brašny do zadu, pro záda fakt lepší

  4. Mám. Lepil jsem už opravdu dostkrát, takže docela tuším, jak dlouho to trvá. Někde na ulici bych to dělat nechtěl. Rychloupínák tam samozřejmě nemám, potřebuju aspoň tři klíče a je s tím štelování.

    Na předním sice rychloupínák mám, ale to jsem píchnul snad jen dvakrát, navíc si tam chci nechat dát zámek anebo to předělat, divím se, že mi ještě nikdo nečajznul přední kolo.

    O záda ani tak nejde – i když si tam chci nechat dát – spíš je to do toho kopce poměrně dost znát.

    Navíc to nemusím pořád odstrojovat, ty brašny, když se člověk někde na chvíli staví.

  5. Náhradní duše je fakt super věc. Když jsem píchl naposled, bylo už pozdní dopoledne a tedy „jen“ – 8 stupňů. A abych našel tu mrňavou dírku od ocelového drátku který jsem „chytil“, bylo nezbytně nutné duši namočit. Už vidím, jak v tom mrazu olizuji dva metry gumy, abych zjistil, kde to syčí :o)
    Pokud někdo ještě nepřezouval, dovolím si také poznámku. I když máte náhradní duši, stejně musíte zjistit, kde došlo k propíchnutí pláště a přesvědčit se, že příčina úniku vzduchu v něm stále nedlí. Zpravidla tomu tak je. Neodstraníte-li příčinu úniku vzduchu z pláště, vaše cesta na vyměněné duši končí zpravidla dříve než začíná, či jen o okamžik později. Ne vždy je ale nalézt průpich pláště zcela snadné. Z toho důvodu je důležité nesundat plášť úplně , ale nechat ho napůl na ráfku a duši z něj vyvléknout. Jakmile na duši odhalíte „kde to syčí“, doporučuji odměřit si na duši vzdálenost díry od ventilku, to samé provést na plášti a naměřené 2 body pak důsledně prohlédnout.
    A ještě jeden postřeh. S klasickými plášti píchnu každých pár tisíc kilometrů. Na kvalitních protiprůrazových jsem již najel několik desítek tisíc kilometrů bez jediného problému („zaklepat“ :o). .

  6. Když ten plášť zevnitř pořádně prohmatáš prsty, tak ten trn většinou ucítíš.
    Když propíchnutou duši pořádně nafoukneš, to znamená na dvoj a trojnásobek jejího standardního objemu, tak někde v závětří je ten proud vzduchu i z malé dírky cítit. Nejcitlivější na ten proud vzduchu je nastavený jazyk. Není to třeba rovnou olizovat. Není nutné duši namáčet.
    Kupte si dvoubarevné záplaty a lepidlo. Dvoubarevná záplata má černý střed a barevný asi 2-3 mm tenký okraj. Lepí se to tak, aby ta barva zůstala po nalepení vidět. Tyhle záplaty při dobrém nalepení drží už navěky, nepadají, není třeba nic revidovat. Duše skončí svou životnost s deseti záplatami zcela zdeformovaná. Náhradní duši nevozím, nepotřebuji ji. To lepení je mnohem rychlejší, než demontáž a montáž kola.
    Pokud máte časté defekty pneumatiky, máte nejspíš sjetý vzorek na plášti. Plášť s dobrým vzorkem je poměrně odolný proti trnům, netřeba mít hned protiprůpichovou vrstvu jako mají marathony.

  7. Ty brašny řeším tak, že v podstatě mám všechno v docela nafukovací brašně tuším Blacburn v jedné igelitce a brašnu mám napevno prostrčenou takovým tím “ blatníkem nosiče“ který jsem na jedné straně odšrouboval a provlékl pod brašnou tím spodním okem a opět přišrouboval.
    Čili na kole ostává jen brašna, ze které igelitku s věcmi snadno vyndám, v brašně tedy tu pumpičku a duši a lepené plus nářadí v boční kapse nechávám, ale ještě se mi nikdy nestalo, že by to někdo vybral, najmě když hlavní prostor nechávám otevřený aby bylo vidět, že tam nic není :) Pokud jdu od kola na dýl, tak ty věci na opravy tam mám v bývalé podsedlovce a vemu je taky…. jinak jsou tam jen samé potřebné věci jako gumové chirurgické rukavice ( od doby co jsem pích a projel psí pozdrav) obvaz, obinadlo, škrtidlo a pár náplastí.. a kus toaleťáku :)

  8. Brahma: Takže když lepíte duši, tak nesundáváte kolo, ale jen shodíte plášť z jedná části ráfku a vytáhnete duši a zalepíte ji přímo na kole?

    Záplaty se mi osvědčily spíše ty bíle, tenké, taktéž samolepící. Drží jako pes a prakticky okamžitě, ale díky malé šířce nedeformují kolo. Bohužel je neprodávají všude.

    Mám zkušenost, že kolem těch 2 tisíc kilometrů po Praze píchnu prakticky vždycky, bez ohledu na stav (neprotiprůrazového) pláště. Ale je fakt, že tyhle „obyčejné“ pláště používám jen na konci podzimu, v zimě a na začátku jara (prostě když ještě čekám, že může přijít sníh). A to je na silnicích enormní množství nepořádku. Jinak používám marathony. Čas od času z nich něco vytáhnu, ale skrz mi ještě nic neprošlo (klepu…:o).

  9. Taky je to pro mě novinka, lepit bez sundavání. Ale pokud to jde, přehodnotím dosavadní praxi a vybavím se na lepení (i když asi to blbě tiskne, ta záplata, když je duše namotaná na kole, ne?).

    Jo, sjeté pláště se poznají.

    Nicméně trn apod. se dá skutečně nahmátnout v plášti, ovšem zevnitř, ale to by mělo jít, i když se duše plandá uvnitř.

  10. Lei nouzově se dají použít “ samolepící záplaty , ty drží prakticky hned, na druhou stranu je s nimi opruz v tom, že nevydrží dlouho, jinými slovy to co ušetříš na čase při jízdě vrátíš následnou opravou, vozím je sebou na silničku je to taková malá tenká krabička jako na známky nebo pametové karty malé rychlé leč netrvalé řešení . Jen si nepamatuji jak se jmenují , mám je doma ….

  11. Musím potvrdit újezďákovu zkušenost se samolepícími záplatami. Jeho popis sedí na Parktool GP-2, které jsem taky nějakou dobu používal, a přišlo mi to geniální. Až do doby, než začly staré záplaty systematicky selhávat. Všechny duše, které jsem s nimi v minulosti vyspravil po nějaké době (rok, dva) začaly ucházet skrz Parktool záplatu, ve které se udělala trhlinka.

    Je to fakt dobré řešení na provizorní opravu, krabička se vejde mezi mince do peněženky, ale je potřeba záplatu brát jako dočasné řešení a co nejdříve ji strhnout a nalepit pořádnou. Koupil jsem někde krabici asi 150ks těch s černým prostředkem a oranžovým tenkým okrajem od fy Force, lepím lepidlem Vulkan, a funguje to výborně. Nezapomenout nechat lepidlo pár minut odvětrat!

  12. No právě, to je dvojí pruda to zalepit a pak ještě jednou opravovat. Pořádná záplata s lepidlem je už až do konce duše. Ten rozdíl ve velikosti a váze není příliš velký a rozhodně je to lehčí a menší než vozit náhradní duši.

  13. David: Nebylo by jednodušší mít plášť „obrázkem u ventilku“ a pak ho klidně sundat úplně, když víš, odkud pak vzdálenost k záplatě měřit? A když se ti podaří celou dobu držet orientaci, tak máš na konci bod jenom jeden.

  14. Samolepící záplaty opravdu nebývají „navěky“ + z mé zkušenosti i špatně drží na místě. Náhradní duše je podle mě nejlepší řešení, žádné zkoumání kde je díra (občas 2 najednou) a člověk se s ničím „nepatlá“, to si nechám spíš na doma. Pozornost si zaslouží i páska přes niple aby byla dostatečně široká, nekroutila se atd. Ohledně defektů je to hodně o smůle, hřebík, ostrý střep apod prorazí všechno, na druhou stranu kvalitní plášť na silničku co má 220g a je „jak papír“ najede klidně 5000km bez defektu, vyplatí se i hustit a nejezdit s 1atm na zadku přes koleje aby se duše „necvakla“. K dojíždění bych podepsal to : když je hnusně a nechce se, tak mít zálohu a jet radši MHD. Za letošní zimu jsem „odepsal“ spoustu věcí – sůl sežere všechno, bordel na špalkách a ráfkách způsobí že vám špalky „zmizí před očima“, do toho věčně zaflákané boty/návleky, to je pak klidně hodina údržby navíc po takové „vydařené cestě“ řepnou kampaní nebo rozsolenou břečkou …

  15. Jenda: Jo, to je dobrý nápad. Chybami se člověk učí.

    JH: Jo, přesně. Není problém odrovnat řetěz i kazetu za poloviční nájezd, každý týden se musí řetěz odmastit, vyčistit a znova namazat, odpružení vidle je po každé druhé jízdě jako jetel (a sůl těsněním zrovna moc neprospívá. Proto jsem si koupil na zimu přehazovačku v náboji a teď se mi lakuje rám na druhé kolo, které budu mít příští sezonu jako zimní… Jenže když se píchne kolo s přehazkou v náboji, tak to chce trochu víc nářadí, než jen montpáky, lepení a náhradní pumpičku.
    ¨
    Shodou okolností jsem dnes chytil do zadního kola střep. Podruhé tento měsíc píchlé zadní kolo. Přiznám se že jsem opravdu přivítal, že manželka s autem byla zrovna nedaleko. Rozkládat si na rušné ulici nářadí a pouštět se v dešti do 20 minut souboje se špinavým kolem (a přitom ještě hlídat,aby mi někde něco třeba nezmizelo), to se mi fakt nechtělo. Ještě dnes si objednám druhé protiprůrazové pláště :o)

  16. Však jsem to psal hned na začátku, že lepení nevozím, protože zadní píchlé kolo není na 10 min. – ale můžu někdy aspoň vyzkoušet doporučení, nesundavat to a zalípnout to samolepivě, na dojetí.

    Pokud jde o počasí, skončil jsem u toho, že jsem vyloučil dny, kdy čerstvě nasněžilo, popř. zrovna sněží, a je toho tolik, že se dělá břečka. Možná bych i tehdy jinak jel, ale mně se ta břečka dostane do blatníků, a to je pak konec. Řetěz tu a tam namažu, ale že bych ho čistil atd., z toho jsem se vyléčil, stejnak ho jednou za rok vyměním. Špalky ubývají rychle – ale to mě zrovna nevytrhne.

  17. Vřele doporučuji všem celoročním a jinak i pravidelným cyklistům přejít na bezduše. S nimi je to i při defektu pohodička…

  18. Lei: A kolik vám ten řetěz vydrží? Když nechci měnit i kazetu, tak mi vydrží v létě zpravidla 1 800 – 2 000 km. Pokud najedu víc, zpravidla odrovnám kazetu. V zimně málo kdy najedu na řetěz víc než 1 200 km. Takže v průměru měním řetěz co 2 měsíce. Celkem to leze do peněz. (tak jsem si na letošní zimu opatřil přehazku v náboji…)

  19. S výdrží a údržbou či volbou komponent to závisí hlavně na tom k čemu člověk kolo používá. Pokud jezdím na silničce co má nalítáno 60 000km tak ji chci mít naleštěnou a funkční, nejezdím v dešti a nezamykám ji ke klandru. Slouží mi i k tréninku a jelikož to mám do Prahy 40km z východu tak chci kolo co „jede“. I crossa s blatníky mi je do bordelu celkem líto i když mě stál asi 1500Kč :-) 9speed řetěz cca 15000-3500km při pravidelné údržbě, kazeta s ? tak 15tisíc. Na „plečkách“ to lidi řeší stylem nechám tam jeden řetěz furt, pak vyhodím i zadní pastorky případně i převodník a neřeším že to špatně řadí a řetězu se nedá vůbec dotknout jak je špinavý. Vadí hlavně rozsolená břečka, po hodinové jízdě v soli jsem už to z řetězu nedostal nikdy a to byl NOVÝ! Opotřebení je samozřejmě větší i s větší vahou stroje + jezdce, 50kg holka nevytahá řetěz, nesjede pláště ani neprobrzdí ráfky :-)

  20. Měním to jednou ročně, tj. kolem 4500 km. Mám to přitom dost s kopce do kopce a jezdím v dešti i v zimě.

    V servisu tu a tam říkali, že by na to jezdili pořád, a potom vyměnili všechno, ale mně to nepřijde ani cenově ani nijak jinak výhodné.

  21. JH: Jasně, to asi odpovídá. Mám k 90 kg, vozím s sebou kromě jídla, oblečení a podkovy často i nákup, po rovince to také nemám, semaforů taky musím dobrzdit i rozjet v provozu celkem dost a jezdím denně cca 30 – 40 km. Takže předpokládám, že se svým 10 sp. to na větší nájezd na jeden řetěz vlastně asi nemám šanci dát…
    Odpozoroval jsem si, že vyšší řady řetězů se mi prakticky nevyplatí používat. O třetinu vyšší cena řetězu přinese o čtvrtinu vyšší nájezd. Tak to už je lepší rovnou tam mít včas nový řetěz…

  22. pozn. koukám není nad celokryt řetězu a převodovku s torpédem ;-)
    Na amsterdamu se měnil řetěz když už drhnul i čistý a namazaný a trhaly se články.. (odhadem 15 tis.km). Cca v půlce životnosti se zkracoval o článek, protože vytahaný již nešel napnout ;-). Nový (silný) řetěz si překvapivě „porozuměl“ i se starým pastorkem.
    Mít hodně rychlostí je fajn, v převodovce mám sedm, ovšem prakticky používám pět a dovedu si představit jízdu i jen se třemi (těmi dvěma krajními a jedním mezi). Přehazovačky s hodně pastorky potřebují tenké řetězy, co málo vydrží.. a na ohnutých pastorkách to špatně přehazuje a tak to celé leze do peněz..
    Moje převodovka a torpédo měly (jistě přes 20tis.km) asi jednu nebo dvě rozborky a namazání bez nároku na díly, přední špalky jsou původní a odpružení (péra pod sedlem) funguje spolehlivě a bez údržby (vibrace předního kola při vzpřímeném posezu pohlcuje bez problémů pohyb pravoúhle ohnutých loketních kloubů ;-))
    Vím že moje kolo je těžký, pro někoho nemoderní, ošklivý, ujetý, ale se správně zařazenou rychlostí má odpich, pro maximální brzdění stačí jen jedna ruka (+torpédo) a je pro mojí přepravu prostě to nej! ;-)

  23. Ze svých osmi rychlostí v náboji používám všechny a potřeboval bych ještě lehčí do kopce, na Letnou s tím nevyjedu.

    Ono existuje torpédo v nábojové převodovce?

  24. Chápu že každodenní dojížděči co mají kolo jen jako prostředek k tomu se dostat do půl hodiny do práce neřeší že potřebují odstupňování 13,14,15,16,17,19,21,23zubů :-) řetěz mi taky vydrží i 10tisíc když tam hodím Campu C9 a neřeším, že už to pak neřadí tak dobře a ničím kazetu. Prostřídávám několik kol a právě když člověk ví, jak kolo „jede“ když má 10kg a slušné komponenty + kvalitní pláště tak se mu nechce nad městským ani uvažovat, i 26 bika jsem radši prodal protože byl na moje poměry „línej“ :-)

  25. Já tolik rychlostí nepotřebuju, stačí mi rozsah. Kdyby byla přehazovačka s 15, 22, 30, 36, tak by mi stačila.

    Jan Herda: O kolik lépe jede kolo co má 10 kg oproti kolu co má 15 kg? Pokud je celková hmotnost 100 kg, tak bych řekl, že maximálně o 5 %.

  26. U váhy jde taky o „feeling“ tzn šlápnu ze sedla a ono to jede + jako celoživotní silničář prostě chci úzká řídítka co jsou nízko aby se líp bojovalo s protivětrem co u nás v Polabí stále fouká :-) Rozsah je potřeba, ale ta jemnost odstupňování je pro mě též hodně důležitá. Samozřejmě já to vztahuji na sebe co pozná rozdíl 2-3min na hodinu jízdy, což je asi tak rozdíl mezi mým crossem a silničkou, pod 26km/h průměr nejezdím do práce víceméně nikdy a s vyšším rychlostí diametrálně stoupá právě nutnost mít kolo k tomu určené.

  27. Jenda, ono to není čistě jen o váze kola spíš je to o celkové tuhosti rámu a klik, případně spojení bota/pedál a taky dost o pláštích a huštění. Jinými slovy levnějš a lehčí kolo ale s měkkým rámem, který se pod tebou vlní, v sandálech na platformách a na podhuštěných širokých gumách na klikách které se prohýbají necháš na kole překvapivě hodně energie navíc a nějakých jen pět procent je z říše snů a mámivých představ :)

    Na MTB 29 Sup jezdím momentálně do práce plus mínus nejkratší cestu 23 km a jedu to, dle větru nálady, počasu, oblečení v časech kolem jedné hodiny a pěti minut a v tom jsou tedy i semafory, psi na pěšinách a a řekněme 1/3 cesty mimo silnice, pláště mám spíš silničně/ teréní a přijedu mokrý jako myš.

    Na silničce Roubaix jezdím do práce párkrát ze sezonu, zásadně jen po silnicích s lepším povrchem a je to tedty o něco delší cca 25 km a jedu to tak za 50 minut, včetně semaforů a to nijak moc nedřu a přijedu do práce ve stavu, že to není na sprchu ( když není vedro).

    Jezdím spíš frekvenčně a jsem těžký a tak je pro mě řazení dost důležité, hlavně v kopcích.

    Dřív jsem jezdil na levném krosu, ale na dlažbě, povrchu náplavek, tramvajových tělesech, kanálech a “ kvalitních“ českých silnicích se pode mnou tak nějak rozpadl a v terénu tak nějak moc dobře nejel:)
    Proto jsem do Prahy najel na MTB, tou dobou jsem jezdil kolem 70 km za den, dnes to většinou dává tak 45-50 km.

    Na MTB měním řetěz 2x za rok, řekněme po 2500 km , na silničce, kde šlapu trochu jinak, tak špatnou sezonu tedy 3000 -3500 km ročně zvládnu na jeden. Jinak taky +- 2x za rok.
    Na silničce mám po 10 letech druhou kazetu, na MTB měním asi po 3-4 letech. Je to i o čištení řetězu a o tom že v zimě na soli nejezdím, maximálno vyjedo na horákovi do lesa, kde sůl není.

    MTB pláště mám na rok, cca po 1/3 sezony přehazuju pláště zezadu dopředu a v listopadu je to už trošku lotérie :)

  28. Nemáte někdo zkušenost s řemenem místo řetězu?
    Řetěz hodně řeším na elektrokole se středovým motorem, kde přenáší veškerou sílu a tudíž se ojíždí rychleji. Předtím jsem měl motor v předním náboji, kdy má člověk obě kola nezávisle hnaná a vzadu veškeré převody, řetěz mi vydržel o dost víc.

    josuk: z mých zkušeností na šířce řetězu z pohledu životnosti nezáleží. Řetěz se natahuje ojížděním čepů, takže záleží hlavně na kvalitě materiálu.

    Jinak lepení po městě nevozím a duše nepíchám, je to o výběru pláště, což je v Praze zásadní věc. Kvalitnější pláště s ochranou vydrží klidně zapíchané připínáčky. Poškození hrozí nejvíc na bocích a při přílišném podhuštění, což plášť rapidně likviduje a k tomu hrozí procvaknutí. Než jsem objevil balóny (Big Ben), byla jízda po Praze bolest :)

  29. Tady se to pěkně rozjelo… Tak postupně:

    K plášťům a defektům. Trápí-li vás, kupte něco se za řeč stojícím protiprůrazem (hadr nebo guma silnější než 3 mm nebo kombinace) a to alespoň na zadní kolo. Taky se vyplatí dívat na směs. Celkově: Rubenu APS jsem sjel za 800 km až na „protiprůraz“, který v zimě pustil asi tak dva defekty týdně. Schwalbí Marathon plus jsem oproti tomu sundával z kola po 2500 km lehce zajetý a leda s nějakým zachyceným bordelem. :) Dobrou referenci od dalšího celoročně jezdícího kolegy mám i na Continental Contact Travel (mají prý dobrou výdrž a odolnost i hmotnost a odpor).

    K lepení. Pláště nasazuju zásadně jedním místem k ventilku. Při defektu pak napřed projdu plášť, vyndám příčinu defektu a pak už podle toho jdu u duše víceméně najisto a najdu bez slinění i malou dírku… Nicméně teď, když už mám protiprůrazy na obou kolech.

    Lei: ano, torpédo s nábojovou převodovkou existuje a jde to docela dobře k sobě. Nejvíc ale s 8 rychlostmi, takže si s rozsahem nepomůžete…
    https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=shimano+SG-C6001-8C

  30. * teď, když už mám protiprůrazy na obou kolech, budu při příštím defektu horko těžko vzpomínat, jak plášť vůbec sundat. :D

  31. Sákryš, podle diskuse to vypadá, že ježdění na kole je raketová věda :-).

    Kdo chce prostě jezdit a neřešit technické detaily, tomu bych doporučil pro začátek nešetřit na pláštích (jestli stojí trojnásobek toho nejlevnějšího a s pětinou defektů vydrží pětinásobek kilometrů, jednoznačně se vyplatí), pravidelně dofukovat duše, párkrát do roka máznout řetěz a jednou ročně nechat kolo zkontrolovat v servisu (nejlépe uprostřed nejhnusnější zimy, kdy na něm nejezdíte a servisáci mají moře času).

    Kdo techniku řešit chce, nepotřebuje články o prvních sezónách :-).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Ukázka z knihy Městem na kole: přímé a nepřímé levé odbočení :)

Pokud jste to již nepostřehli, v těchto dnech vychází tištěné vydání našich návodů, které vydává..více

Kniha Městem na kole právě vychází 6

Kniha Městem na kole se právě nyní dostává na pulty knihkupců. Městem na kole nabízí..více

Chodník není pro cyklisty. Co s tím můžeme dělat? 48

Mnoho cyklistů jezdí v Praze alespoň někde po chodnících. Asi téměř každý z nás si..více

Škola začíná 3

Se začátkem září se vrací velká část dětí do mateřských, základních a středních škol. A některé do..více

V těhotenství na kole :)

11. 08. - Markéta Fillerová - Návody
Varování a předsudků, proč kolo v těhotenství zcela odložit, můžeme ve společnosti najít mnoho, což..více

Tipy pro snadné cestování vlakem 5

17. 06. - Václav Kříž - Návody
Část z Vás jistě v létě vyráží na dovolené a chalupy užít si zaslouženého klidu. Proto..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak se vám líbí nová magistrátní cyklomapa?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Mosquit: Zprávy z červnové cyklokomise

    Jezdím z centra (A26, ČM) směr Toušeň, a HoPo projíždím už jen po Náchodské. Jak bylo zmíněno výše, boční uličky…

  • Vratislav Filler: Zprávy z červnové cyklokomise

    pekas: Viz ta studie. Přibývají levé odbočovací pruhy do vedlejších ulic (Komárovská, Chvalkovická), jinde se prodlužují (Bystrá, Božanovská) tj. jasné…

  • pekas: Zprávy z červnové cyklokomise

    Díky. Takže jediné, co je pro cyklisty, jsou chlívky před semafory.. Chápu, že souběžně vede v Mezilesí resp. podél…

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru