Pražská cyklodílna Bajkazyl sídlící na novoměstské náplavce pod Palackého mostem vyvolala rozruch svým otevřeným dopisem, ve kterém si stěžuje na nedostatek informací ze strany města a správce náplavky a zároveň vyjadřuje pochybnosti nad zvoleným modelem rekonstrukce a budoucností náplavky. Tu v nejbližší době čeká zásadní rekonstrukce, zároveň je ale i důležitou pražskou cyklodopravní spojnicí – vede po ní páteřní cyklotrasa A2, která se ale potýká s čím dál větší popularitou náplavky.
Bajkazyl je cyklistickým servisem, barem a cyklodílnou, zároveň provozuje na náplavce jeden z prvních pražských veřejných cykloservisních stojanů. Kromě dílny na náplavce provozuje Bajkazyl i další servis v pražské Meetfactory a bar Bike Jesus na Žižkově. Jeho zástupci Martin a Gabriela Kontra zaslali na magistrát otevřený dopis, ve kterém si stěžují na nízkou informovanost o připravované rekonstrukci. Říkají, že nedostatek informací může být pro Bajkazyl likvidační: „Rádi bychom zdůraznili, že zmíněný přístup MHMP k informování partnerů města vnímáme vzhledem ke kontextu doby a geografické polohy České republiky jako mimořádně arogantní. O celé věci rozhodují subjekty, které z principu nečelí finančním rizikům. Naopak pro provozovatele pronajatých prostor jde o rizika doslova likvidační,“ píší za Bajkazyl Martin a Gabriela Kontra.
Magistrát na další vzniklé spekulace, že by náplavka mohla být zcela uzavřena dodává, že rekonstrukce bude rozdělena do etap tak, aby byl provoz náplavky co nejméně omezen. Aktuálně se bude provádět rekonstrukce tří kobek, zbytek náplavky by měl zůstat funkční. „Náplavka bude omezena jen skutečně minimálně. Omezení se týká pouze třech provozů v kobkách a jednoho menšího prostoru před nimi. Nedojde tedy k uzavření náplavek, jak se někteří provozovatelé snaží prezentovat. Veškeré zázemí a možnosti, které Náplavky návštěvníkům nabízejí zůstanou zachovány. S rekonstrukci kobek musíme začít už nyní, protože s koncem sezóny začne rozsáhlá rekonstrukce celého prostoru náplavek a ty by se pak staly zcela nepřístupné. Podzimní rekonstrukce je rozdělena do několika etap, díky čemuž nebude muset být Náplavka nikdy zcela uzavřena,“ říká pro Prahou na kole tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Budoucí podoba náplavky. (Zdroj: Koncepce architektonického řešení náplavky Rašínova nábřeží)
Náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Zelení) k tomu dodává: „Spolek Bajkazyl odvedl důležitý kus práce při oživování náplavky a považujeme za samozřejmé, že se po rekonstrukci do kobky vrátí.“ Jak Martin Kontra z Bajkazylu pro server iRozhlas.cz dodává, vadí mu především nízká infomovanost, kdy se o faktu, že v této sezóně nebude moct dílnu otevřít, dozvěděl až na jejím samém počátku: „Nejvíce nám vadí, že jsme neměli oficiální informace, co se bude dít. Dopis o definitivním uzavření sezony jsme dostali v úterý, což je dva dny po startu sezony,“ popsal redakci iRozhlas.cz provozovatel podniku Martin Kontra.
Z magistrátu dále zaznívá, že rekonstrukci tří kobek nelze odložit, jelikož by se pak nešlo v dalších fázích rekonstrukce vyhnout situace, kdy by byla celá náplavka uzavřena. Zpoždění rekonstrukce pak dle dopisu od správce náplvky, firmy TCP a.s., nešlo zabránit vlivem zákonných lhůt v procesu přípravy rekonstrukce.
Otevřený dopis od Bajkazylu:
Vážená paní primátorko, vážení členové rady a zastupitelstva MHMP,
vyjadřujeme tímto hluboké znepokojení nad postupem MHMP ve věci koordinace realizace rekonstrukce kobek na náplavce pod Rašínovým nábřežím.
Od prosince roku 2017 nedostáváme navzdory urgencím ze strany Hlavního města Prahy coby jedni z provozovatelů prostoru v majetku města, jehož se rekonstrukce týká, žádné oficiální nebo alespoň relevantní informace o jejím reálném průběhu. Tato skutečnost má fatální dopad nejen na naše podnikání, ale především na rozmanitou nabídku služeb, které jsme na náplavce v průběhu osmi sezón Pražanům nabídli – a díky nimž se tento zanedbaný sektor v centru města stal populárním veřejným prostorem prvořadého významu.
Na podzim 2017 jsme dostali od firmy TCP a.s. (která náplavku spravuje) informaci o plánovaném harmonogramu plánovaných prací. Bylo nám sděleno, že provoz podniků v letní sezóně roku 2018 bude v podstatné míře zachován. Podle tehdejších předpokladů měla první hrubá fáze rekonstrukce skončit 15. 2. 2018. V tomto období se mělo rozhodnout, zda se naváže rovnou i druhou fází nebo zda se rekonstrukce přeruší. Termíny zahájení fungování provozů měly být v prvním případě červen/červenec 2018, v druhém případě duben (s dokončením druhé fáze rekonstrukce v průběhu následující zimy). Při jednání s TCP jsme vždy apelovali na to, že nutně potřebujeme znát závazné termíny, protože musíme udržovat kontinuitu provozů, stavět program, koordinovat zaměstnance a plánovat naši finanční zátěž.
Pronajatý prostor (v našem případě nábřežní kobku č. 7 u paty Palackého mostu) jsme vyklidili a předali dle domluvy 15. 12. 2017. Od té doby jsme se snažili iniciovat schůzku o podobě finálních úprav vnitřku rekonstruovaných kobek s ohledem na praktický provoz a specifika jednotlivých subjektů. Schůzku se nepodařilo domluvit před koncem roku 2017. V roce 2018 proběhly další žádosti (emailová korespondence v průběhu leden – březen jak směrem k TCP tak směrem k řediteli odboru hospodaření s majetkem) – bez reakce.
Mezitím jsme se neoficiálními cestami dostávali k informacím o radikální změně situace. Dne 16. 2. 2018 nám bylo ze strany TCP telefonicky sděleno, že je nepravděpodobné, že letos v letní sezóně otevřeme. A pokud ano, stane se tak (zcela bez záruky) v průběhu června. Z našich neoficiálních informací vyplývá, že tento termín spíše není reálný. Navíc je z nich zřejmé, že MHMP prostřednictvím odboru hospodaření s majetkem plánuje zrušit naše nájemní smlouvy a zahájit nová výběrová řízení na nábřežní kobky s předpokladem, že zásadním kritériem výběru bude nabízená cena za pronájem prostor.
Rádi bychom zdůraznili, že zmíněný přístup MHMP k informování partnerů města vnímáme vzhledem ke kontextu doby a geografické polohy České republiky jako mimořádně arogantní. O celé věci rozhodují subjekty, které z principu nečelí finančním rizikům. Naopak pro provozovatele pronajatých prostor jde o rizika doslova likvidační. Partneři města na náplavce mají za sebou mnoho let práce na kultivaci veřejného prostoru a nedisponují korporátním finančním krytím (z logiky jejich aktivit to ani nejde). Rozhodně nejsou v situaci, v níž by mohli bez újmy udržovat v pohotovosti lidské a materiální zdroje po řadu měsíců bez jakékoli relevantní perspektivy.
Naše obavy zesiluje podezření, že reálná funkčnost navrhovaných úprav kobek (vnitřní prostory i jejich krytí skleněnými čočkami) je v tuto chvíli minimálně problematická. Navrhované řešení se navzdory vysokým předpokládaným nákladům ocitlo ve hře bez širší veřejné diskuze a obecně vzato příliš nerespektuje jedinečné aspekty místa, které jsme měli možnost v průběhu osmileté činnosti v terénu opravdu detailně poznat.
Žádáme proto, aby bylo rozhodnutí o průběhu rekonstrukce revidováno s přihlédnutím k veškerým jejím dopadům.
Žádáme, aby bylo přihlíženo k našim připomínkám k praktické stránce úprav, které rekonstrukce přinese (po letech provozu disponujeme pro daná místa jedinečným – a pro město cenným – know how týkající se pohybu a preferencí hostů náplavky).
Navrhujeme, aby byl z důvodu mimořádné technologické náročnosti navrhovaných změn (především výklopných skleněných čoček) nejprve proveden zkušební model rekonstrukce v jedné z kobek. Nechceme zacházet do detailů, ale problematických bodů je opravdu mnoho (použití průhledného materiálu a riziko přehřátí interiéru kobek, riziko vandalismu, ekologické a finanční aspekty chlazení a vytápění kobek, nedostatečné řešení skladových kapacit a s tím spojené riziko zvyšování dopravní zátěže na pěší zóně náplavky a další).
Jak už bylo řečeno: jde o nákladný projekt (dle neoficiálních odhadů jsou ve hře vysoké násobky desítek milionů korun) a jako partneři a především občané tohoto města žádáme, aby MHMP zabránilo zbytečnému plývání prostředků na realizaci, jejíž rizika nejsou dostatečně vyhodnocena.
Žádáme rovněž, abychom mohli v letní sezóně 2018 fungovat dle původních předpokladů. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že navzdory relativně marginálnímu prostoru, který si od města pronajímáme, v dané věci nefigurujeme v roli anonymních obchodníků, kteří primárně chrání svůj byznys. Na náplavku nás nepřivedl byznys, ale aktivní vztah k městu, v němž žijeme. Objevili jsme toto místo coby opomíjený prostor a oživili ho prostřednictvím ve městě dosud neexistující služby (v našem případě to byla podpora městské cyklistiky v podobě nízkoprahové dílny a jednoduchého baru, později doplněná o kulturní scénu). Startovali jsme coby občané, kteří mají svá “klasická povolání” a kteří cítí potřebu přispět k lepší atmosféře města, k němuž chovají doslova vřelé vztahy. Jsme jedni z těch, kdo náplavku proměnili ve výše zmíněný populární veřejný prostor, což ve finále prospívá městu jako celku. Provozujeme dílnu, bar a koncertní scénu, ale při vší skromnosti se cítíme především jako nositelé kulturního a intelektuálního přesahu a představitelé diverzity, která v moderních městech často ustupuje finanční síle pohybu zaměnitelného zboží a služeb.
Pokud MHMP přehlíží partnery, jejichž kreativita směřuje ke zlepšení atmosféry ve veřejném prostoru, jde o nonsens, který vzhledem ke své roli rozhodně nehodláme mlčky trpět.
Žádáme tedy zachování tohoto jedinečného místa v provozu bez přerušení, revizi projektu rekonstrukce, jež zajistí jeho fungování i pro budoucnost a eliminaci výše nájmu coby zásadního kritéria pro výběr partnerů města.
Za projekt Bajkazyl
MgA.s Gabriela Kontra
Mgr. Martin Kontra
Brahma 6. 4. 2018, 09:46
S rekonstrukcí těch kobek se na celou sezónu smete i to hlavní, co na té náplavce táhne a to je výčep piva u těch kobek. Už o Velikonocích tam byla spousta lidí, kteří tam jen tak nasucho seděli. Nejen Bajkazyl, ale i výčep s Klostermannem těžce scházel. Přistavené parníky zrovna tyhle dva skvělé stánky nezachrání. Na tom parníku je nějak jiná atmosféra. Nehledě k tomu, že Bajkazyl na náplavce bylo cyklisticky skvělé a příjemné zařízení.
újezďák 6. 4. 2018, 09:47
Z mého pohledu "městského cyklisty" je náplavka největším zklamáním za posledních 10-15 let.
V tom hodnocení vůbec nezahrnuji zda tam Bajkazyl je nebo není :)
Osobně když jsem se tamtudy vracel před léty v podvečer domů , tak jsem stejně Bajkazyl vnímal jen jakýsi další špunt na cestě:), místo kde si musím dát majzla buď na slunečník "přátelsky" expandující nad " cykloproužek" nebo na nějakého tam síly nabírajícího/ztrácejícího cyklistu který se tam motal opřený o kolo s půlitrem v ruce :)
To ovšem bylo ještě v dobách, kdy na náplavce byl jen ten blbý stánek zhruba u Trojanovi ulice, kterému jsem pracovně říkal " U natažených haksen" tedy těch nohou občerstvujících se natažených přes pruh...
Časem se mi Bajkazyl připomněl ještě tím, že tam podávali snídaně v rámci " Do práce na kole" a tak ucpali náplavku i ráno:)
Pak pomalu nastala doba, že jsem tama jezdil už jen ráno, odpoledne to nemělo cenu a Bajkazyl mi tak úplně splynul s místním zábavlandem.
Nu a sešel se rok s roky a " slavná veřejnoprávnizace prostoru náplavky " dospěla do "některými neočekávaného" stavu, tedy do stavu, kdy se cyklista rád vrátí mezi auta, protože tamní silnice je asi 10x méně postižená a, na rozdíl od náplavky, celkem předvídatelná jízdní zóna.
Navíc čím víc léto, tím byl horší stav i po ránu, po dvou - třech defektech na tamním " vždy čerstvém sklu" z večerního " zažívání si Prahy jinak" jsem náplavku úplně a pravděpodobně navždy vypustil ze seznamu míst, kudy dá jezdit na kole.
Bajkazylu přeji jen to nejlepší, ale musí si uvědomit, že z pozice výspy cyklistiky a osamoceného "kulturportu" se stal jen jedním z mnoha stánků na tamní Matějské pouti veřejnoprávního prostoru.
Prostě jen jeden z kolotočů v řadě stánků se zábavou.
Osobně si myslím, že Bajkazylu i městské cyklistice by prospělo se přesunout někam, kde by nesplýval s prostředím jako taková atrakce. Kola se dají opravovat všude a nemusí být kolem 3756 turistů a těch jak se říká těm co rádi všude sedí na zemi když pijí pivo " hypsteři?" :)
A nebojte se, obavy, že něco v dnešní době " umrtví náplavku" beru vážně a přeji si ji takovou zpátky, po " mrtvé náplavce" se totiž jezdilo dobře celý den..... :)
Buguma 6. 4. 2018, 12:17
musím dát souhlas s "újezďákem" minimálně v tom, že náplavka je cyklisticky po otevřenou sezónu nepoživatelná. Taky jezdím po silnici. Udržovat zdání provozuschopné cyklostezky na náplavce je schizofrenní přístupu k tématu pražské cyklistiky jako takové. Nic proti "Bajkazylu" a pod jeho hlavičkou odvedené práci..nicméně..co tak začít reflektovat a přemýšlet o pražské cyklosituaci trochu jinak než náplavkově?)
TomášM 6. 4. 2018, 15:13
I já souhlasím s tím co napsal újezďák.
David 6. 4. 2018, 23:21
Jo, Újezďák to napsal celkem výstižně :o)
Petr 7. 4. 2018, 08:16
Ujezdaku, vtipný a výstižný komentář :). Naplavka je pro kola mrtvá a smysl Bajkazilu na ni nechápu.
Vratislav Filler 7. 4. 2018, 12:41
Bajkazyl tam měl smysl v době, kdy vznikl, a jako meetingpoint býval dobrý i potom, byla kolem něho fajn komunita, a kdo byl znalý, věděl, že prakticky každou středu tam probíhaly neoficiální cyklokomise. Takovéhle místo bude v centru Prahy letos chybět.
Jiná věc je, co s náplavkou a nábřežím nad ní. Újeďák má pravdu, že po náplavce se v sezóně jezdit fakt nedalo, a že se pokorně vracíme na nábřeží, kde to silnější jedinci berou po tramvajovém pásu a slabší po chodnících (zlegalizovaných jen částečně), potvrzují, že tohle je stav dlouhodobě neudržitelný. Přijet k Mánesu a házet si kostkou, jestli dneska bude větši pruda nahoře nebo dole, není dobrý způsob, jak řešit jízdu na kole na nejzásadnějším cyklistickém průjezdu centrem. Takže apeluji na gentlemany, kteří ještě věří tomu, že má smysl psát na úřady, aby oslovily jmenovitě MČ Praha 2, ať s nábřežím nahoře laskavě něco dělá. Sice to není v jejich gesci, ale berte to tak, že se tam nic nezmění bez jejich souhlasu.
josuk 8. 4. 2018, 08:20
pozn. s újezďákem souhlasím, akorát náplavku nepovažuji za zklamání z pohledu městského cyklisty.
I občasný průjezd cyklistů výrazně zvyšuje pocit bezpečnosti místa… Naproti na smíchovské straně je skoro stejná náplavka, která ale cyklistu nikam nevede, nahoře má cyklopruh a tak je stále – i přes občasné reklamní a plážové akce - „mrtvá“. ;-)
btw: cyklopoint by byl výborný na území Prahy 1! (vím, kdo je tam starosta ;-), ale je tam poměrně dost prázdných domů, i míst, kde „žijí lvi“)
Martin P. 8. 4. 2018, 23:36
Újezďák to napsal pěkně. Ale pár "ale" by se našlo. Náplavka není ztracená totálně, celou zimu se používat dá (s výjimkou náledí a ledovky) a to taky není málo. Ráno se obvykle projet dá. Pro opatrné cyklisty, kterým nezáleží na rychlosti, je možná motanice mezi chodci, postavači a polehávači přece jen pořád příjemnější, než mezi auty. Není to asi případ nás (hochů, co spolu tady mluvíme), ale to neznamená, že to máme pominout.
Jinak ale je případ Náplavky impulsem pro pokus vyjednat si podmínky cykloopatření nahoře tak, aby průjezd tamtudy byl menší adrenalin. Pikťáky tam v úseku od Tančícího domu po Palackého náměstí jsou, ale mezi Mánesem a Jiráskovým mostem to vedle ostrůvku příjemné není. Chodníkaření bych tam jako perspektivní neviděl, jednak tam je lidí jako máku, jednak je to tak úzké, že ohleduplné soužití s pěšími je prakticky vyloučeno a zakládá to na konflikt.
Další kritické místo je v rozjezdu a přejezdu křižovatky na Palackého náměstí a srovnání se do jednopruhu vedle ostrůvku tramvaje na Rašínově nábřeží. Se zrcátkem a kombinací ostražitosti a asertivity se napojení zvládnout dá, ale podpora například V19 v pravém pruhu, pak pikťáků protažených přes křižovatku a pikťáky podél ostrůvku inzerovaná skutečnost, že se tam může vyskytnout cyklista, a že když tam z té křižovatky přiijede, pojede tudy a nikam nezmizí, to by se mi zdálo rozumné.
Celkově to vede k ne úplně nesmyslnému modelu cyklistiky v hlavním dopravním prostoru, protože beztak místa je v některých kritických úsecích tak málo, že se tam oddělená cyklostezka prostě nevejde a legalizace chodníku je prima leda když poměr jeho šířky a hustoty pěšího provozu na něm nechává dost prostoru k průjezdu, jinak je to jen potěmkináda.
Jde tedy o to, prosadit jako normální, že všude a zvlášť v těch úzkých hrdlech, má cyklista své místo, odněkud tam přijede, potřebuje se bezpečně zařadit a pro ty nedovtipné nebo nezkušené (jak na straně automobilistů, tak na straně cyklistů) tam návodně namalovat, kudy na to. Jako případovou studii bych mohl rozebrat nájezd do Vyšehradského tunelu, ale přesáhlo by to formát komentáře. Jestli to ale má smysl rozpracovávat do nějakého návrhu pro P2 nebo Magistrát a není to házení perel, to fakt dost zvažuju.
Vratislav Filler 9. 4. 2018, 07:00
Martin P. Aktuálně je skoro hotové proznačení trasy A2 přes centrum (stanovení vydána, do měsíce se plechuje). Bude tam minimum opatření (projekt si už nepamatuji, ale myslím, že prakticky nula), ale jakmile tam ty žluté plechy budou, je žádoucí zadat na to studii. Auto*Mat přesně totéž požaduje po magistrátu tou druhou peticí na centrum, kterou by mělo probírat zastupitelstvo tento měsíc, tj. ve čtvrtek 26.4.
újezďák 9. 4. 2018, 14:28
Oslovit městskou část Praha 2, to se někdy vyplatí :)
Když jsem si s nimi dopisoval v roce 2013 ohledně náplavky, tak s údivem zjistil, že mě mi paní Bartáková( z odboru vnějších vztahů) odpověděla hromadně včetně toho, že v cc byla i redakce prahounakole.cz :), takže jsem dostal volně k dispozic emaily dalších stěžovatelů.
Pak jsem si také dopisoval s paní Jechovou tuším tehdy za stranu zelených, proč hlasovala pro to, aby se tam dělaly lodě na vodě :)
Od té jsem alespoň dostal smysluplnou odpověď a vypadala, že už ruku pro špunty na vodě nezvedne:)
Martin P. 10. 4. 2018, 00:40
Tak jsem právě proklikl ten první odkaz v článku na popis situace Náplavky z roku 2014 a zjistil, že jsem ve svém předchozím příspěvku "vynalezl kolo", jak jinak na cyklistickém serveru a volně převyprávěl stejné myšlenky o nutných opatřeních na nábřeží, jako jsou v tom článku z 2014. Nějak se nám ty věci cyklí a celkově se zdá, že přes nadcházející teplé období roku ta situace s Náplavkou už totálně zamrzla. Mezitím nám taky stačili zavřít Příkopy, které jsou v komentářích před 4mi lety zmiňované pro srovnání jako přiklad úspěšné koexistence chodců s cyklisty. Tak jen nezbývá, než doufat, že se zase kolo času pootočí a v další fázi cyklu přijde nějaké cyklisticky příznivější období.