V Nizozemsku se tolik jezdí na kole především díky tomu, že je na pohyb na kole myšleno u každé ulice a silnice. Podél hlavních ulic a silnic jsou většinou vystavěny komfortní cyklostezky. Když cyklostezky kříží silnici či ulici, je křížení podle množství a rychlosti aut provedeno buď pomocí ostrůvku, semaforů, nebo mimoúrovňově. Cyklostezky a ulice jsou ale vyladěné ve více ohledech, které představíme na fotkách. Nejlepší je vidět a vyzkoušet si to na vlastní oči, a to ideálně i jinde než v přehlceném centru Amsterodamu.
Při výstavbě nové čtvrti jsou pro stavební techniku vyhrazeny speciální provizorní cesty. Na definitivní ulice stavební technika nesmí, aby je nepoškodila a aby neohrožovala ostatní účastníky provozu.
Definitivní ulice. „Zákaz pro stavební dopravu“
Provoz mezi technickou univerzitou a centrem Delftu v odpolední špičce. Cyklisté mají přednost, ale aby ojedinělá auta vůbec měla šanci souvislý proud cyklistů překřížit, dostanou jednou za dvě minuty „zelenou“ od pánů v reflexních vestách.
Některé dříve umístěné sloupky (na místech, kam by auta stejně nevjela), byly odstraněny, aby bylo o objekt říkající si o náraz cyklisty míň.
Mezi dvěma červenými taktéž odstraněný sloupek.
Taktéž odstraněný sloupek.
Asfalt se roztáhl a byl na něm hrbol. Hrbol byl urovnán frézováním.
Koš na odpadky. A pozvolné rampy do podjezdu. A přístřešek na parkování kol u vlakové zastávky.
Vyosení stezky u budoucího areálu, aby odbočující auta měla při pouštění cyklisty kde čekat bez blokování provozu za sebou.
Dálnice a cyklostezka podchází vodní cestu. Cyklostezka klesá a zase stoupá jen tolik, kolik je nutné. Méně než dálnice.
Oddělení jednosměrné cyklostezky ve stísněním úseku. Mezery mezi betonovými bloky jsou důležité kvůli odtékání dešťové vody. Maastricht, Nizozemsko.
Betonové bloky brání najetí aut na stezku.
Křižovatka je mírně vyvýšená, aby auta jela odpovídající rychlostí a pro cyklisty bylo snadnější hlavní silnici překonat.
Přejezd, kde je výchozí zelená pro cyklisty. Jen když je auto detekováno indukční smyčkou, dostane časem zelenou a cyklisti červenou.
Tento přejezd nebyl úplně zrušen, byl zachován pro pěší a cyklisty. To umožní cyklistům a pěším vyhnout se frekventovanějším úsekům silnic, případně si zkrátit cestu.
Most průjezdný pro autobusy a cyklisty.
Indukční smyčka vás zaznamená ještě před příjezdem k semaforu, aby se počítalo se zelenou pro vás. Stezka má velmi trvanlivý, betonový povrch.
Indikátor délky čekání na zelenou.
I propracované odvodnění stezky při ucpání listím nefunguje.
Chlívek pro čekání za zelenou vlevo.
Toto elegantní řešení zastávek je v Česku velmi zkomplikováno požadavky na vybudování zábradlí mezi cyklostezkou a zastávkovým ostrůvkem. Toto řešení tak bylo v Česku jen obtížně realizovatelné.
Vjezd do areálu pro auta se závorami a pro kola a mopedy bez překážek.
Vstup do podzemního cykloparkoviště, která jsou budována pro to, aby se ulevilo ulicím v centrech měst od zaparkovaných kol.
Parkoviště je přístupné pomalu jedoucím travelátorem.
Zábrany zabraňující parkování na rozích křižovatky, aby nedocházelo k zakrytí výhledu a nemohly tak vzniknout nebezpečná situace.
Okolí stezek je potřeba udržovat přehledné a upravené.
Na závěr je třeba upozornit, že kopírování nizozemských řešení má v Česku své limity. Oddělené stezky jsou pro mnohé příjemné, ale pro jejich elementární funkčnost je nutné, aby jejich uživatelé neztráceli přednost při křížení každé boční ulice/silnice. Zároveň stavba oddělených stezek v minimálních parametrech často vede k nekomfortním situacím pro všechny, tedy pro chodce i cyklisty. Řešení snadno aplikovatelná v současnosti v České republice najdete ve stručném představení dokumentu TP 179.
Výběr ze svých fotek pro vás připravil Václav Kříž, bývalý redaktor Prahou na kole.
Vratislav Filler 11. 8. 2018, 09:03
Zaujaly mne ty sklony do podjezdu podél dálnice, odhaduji, že spodní polovina má strmější sklon, což odpovídá tamnímu doporučení, že první segment stoupání se může udělat strmější (myslím, že 4%), protože v něm cyklista ještě má nějakou setrvačnost. V podjezdech to platí dvojnásob.
zangief 11. 8. 2018, 11:02
Je opravdu krásné vidět jak je tamější cyklistická infrastruktura propracována do nejmenších detailů. Právě tyhle detaily jako jsou odbočovací pruhy, objezdy závor pro cyklisty, odpočítávadlo na zelenou nebo třeba rychla krátká zelená na křižovatkách jen pro cyklisty ale ne pro pomalejší pěší dělají mnohem větší radost z jízdy :)
Co se zatím v článku neobjevilo, ale v ČR bych to velmi uvítal, je řešení na některých méně frekventovaných silnicích, kde auta v obou směrech jezdí nevysokou rychlostí takřka ve středu silnice a do štědrých cyklopruhů po stranách vjíždí pouze pro vyhnutí se protijedoucímu autu. Pro úzké české okresky ideální...
http://1.bp.blogspot.com/_E-Gmv1JFKtE/SmrJJLf4LjI/AAAAAAAADkg/YZMFxqCBHek/s1600/DSCF1460.JPG
https://bit.ly/2KMlUCh
DJ 12. 8. 2018, 10:37
Zangief: no nevím. Cyklistovi se kvůli tomu nechce zabírat pruh a řidiče aut to „motivuje“ k těsným předjížděním ještě víc než normálně, obzvlášť když je to zrovna do kopce… I u v článku odkazovaného Davida Hembrowa se dočtete, že se to hodí jen tam, kde projedou jednotky aut za den.
t 12. 8. 2018, 14:44
Zangief: O tom tu již byl myslím celý článek, ale nemůžu ho vygooglit.
Lukáš M 14. 8. 2018, 12:45
t: Já ho našel když jsem hledal podle jakého paragrafu se chováme, když si zabereme pruh. https://mestemnakole.cz/2016/01/zmeny-v-pravidlech-provozu-pro-rok-2016/