Nové elektrokoloběžky, staré otázky

První měsíc s malými elektrokoloběžkami Lime-S přenesl vzrušenou zahraniční debatu i do naší malé metropole. Novinka má svá specifika, ale v obecné rovině do celostátních médií především vnesla otázky, kterým se tento online magazín věnuje dlouhodobě, v některých oblastech dokonce řadu let.

Opět se diskutuje o tom, zda koloběžky patří spíš do vozovky nebo na chodník, o stavu pražské cyklistické infrastruktury, řeší se parkování kol, problematika bezstanicových bikesharingů a mnohé další problémy, například ty týkající se bezpečnosti. Skoro se až nechce věřit, kolik lidí je současným stavem překvapeno – včetně třeba manažera společnosti Lime Ondřeje Širokého. Pojďme si jednotlivé problémy shrnout.

Foto: Lime

Koloběžka?

Na veřejnosti se ujal výklad, že se jedná z hlediska zákona o koloběžku, tudíž o jízdní kolo. Interpretaci chápu, má svou logiku, ale neodpustím si poznámku, že zase tak jednoznačné to není. Je pravda, že na rozdíl od přerostlých chopperů, které půjčovny v centru za koloběžku jen vydávaly, toto skutečně jako minikoloběžka vypadá, akorát to má vestavěný motor. Nutno podotknout, že o povaze těchto strojů z hlediska právních předpisů se diskutuje i ve státech, kde má ministerstvo dopravy klasifikaci podobných přibližovadel přehledně na svých webových stránkách a čtenář by očekával, že dané dělení tak nikoho nemůže překvapit.

Chaos poprvé: Lehká elektrická vozidla

Pokud to tedy je koloběžka, pak se s tímto dopravním prostředkem pojí postavení koloběžky v českých pravidlech silničního provozu. A to rozhodně není ideální – alespoň z pohledu bezpečnosti jezdců na koloběžkách. Jeden z příkladů, které uváděla Miroslava Erika Veselá ve svém článku Čertovo klouzadlo a zákonná norma, je tento: „Hůře se (na koloběžce) ukazuje směr. Dobře, možná to někdo zvládá. Ale pro mě je situace, kdy mám stát na jedné noze a druhou se odrážet a ještě máchat rukou vpravo nebo vlevo akrobatické číslo hodné cirkusového vystoupení.“ 

Moje osobní zkušenost s Lime-S říká: ani s motorem rozhodně není ukazování směru v provozu o nic menší akrobacie. Vlastně by se celý zmíněný článek o klasických koloběžkách dal znovu vydat. Škoda, že se postavení koloběžek v zákoně nikdy nikdo více nevěnoval.

Čertovo klouzadlo a zákonná norma

Cyklostezky?

To je takový evergreen: Praha nemá pořádnou cykloinfrastrukturu, a proto to mnohé táhne na kolech i koloběžkách na chodník, neb se tam cítí bezpečně, nejsou tam nesjízdné kostky a neprůjezdné jednosměrky. Velmi špatnou zprávou ale je, že tam jezdci ohrožují chodce.

Toto téma už snad nemůže nikoho překvapit. Stačí se na minikoloběžce projet v provozu, po jakékoliv dlážděné ulici či zablácené páteřní cyklostezce a jezdec zjistí, že to je cesta jen pro hodně otrlé masochisty. Díky své konstrukci jsou všechny tyto problémy na minikoloběžce mnohonásobně větší než na běžném kole. Doporučuji všem minikoloběžky jako dostupný simulátor toho, jak se asi cítí v Praze začínající cyklista. Všechny běžné nástrahy jsou mnohonásobně umocněny, takže zážitek to bude intenzivní.

Rozhodně ale nikdo nemůže být překvapen, že město „najednou“ potřebuje bezpečnou kvalitní infrastrukturu mezi chodníkem a vozovkou. Online magazín Prahou na kole funguje již přes deset let a potřeba bezpečné cykloinfrastruktury je v podstatě naše hlavní téma již od založení. Hezký je třeba tento článek z roku 2012, legislativa se trochu posunula, ale mnohé z článku je stále platné.

Počty cyklistů za tu dobu rostou, ve světě je návrat k cyklistické dopravě setrvalý trend, Rekola v Praze fungují pět let. Již dlouho nejsme v letech, kdy by se debatovalo, zda někdo po Praze na kole jezdí, nebo ne. To jsou všechno výstražné kontrolky, které tu znějí již hodně dlouho. Probudit se v říjnu 2018 a přemítat, že stavba bezpečné infrastruktury je záležitost na několik let a za týden to nevyřešíme, to vyžaduje hodně velkou dávku mnohaleté ignorance.

Proč jsou pražské cyklostezky odsouzeny k ubohosti

Parkování?

V oblasti parkování koloběžek máme dvě roviny. Některé městské části nejsou ani po letech připomínání, žádostí a doprošování připraveny na fakt, že kola nebo koloběžky potřebují někde parkovat. Stojany prostě zřizovat nehodlají. Při komunikaci s různorodými úřady jsem za ty roky na toto téma nasbíral řadu bizarních historek.

Zároveň je ale třeba říct, že bezstanicové bikesharingy samy o sobě ve své filozofii nesou řadu problémů, jejichž řešení je náročné.

Hans-Erich Dechant: Bezstanicový bikesharing je návrat o 15 let zpět

Ne že by to bylo neřešitelné, magistrát se snaží firmy usměrňovat svým memorandem a vyhrožuje, že v případě nedodržování zvolí tvrdší postup. Je to ale řešitelné poměrně obtížně, v San Franciscu nyní zkouší vydávání licencí vybraným firmám. Mimochodem, Lime licenci v San Franciscu nezískal.

Je vidět, že například Rekola již větší veřejnou diskuzi nevzbuzují. Jejich postupný vstup na trh, lokálnost, pečlivá komunikace a nutnost kolo uvazovat k pevnému předmětu se jim spíše vyplácí, i když v počátcích čelila společnost výtkám (i z mé strany), že má nedostatečný počet kol na to, aby se jednalo o skutečně funkční bikesharingový systém. To se zlepšilo a spolu s malým malým počátečním množstvím kol měla firma možnost systém optimalizovat, uživatele vzdělávat a vyjednávat s městskými částmi o instalaci stojanů. Ostatně i konkurent společnosti Lime – Sanjay Dastoor z firmy Skip – tvrdí, že postupná spolupráce s úřady a pomalý vstup na trh je mnohem úspěšnější podnikatelskou strategií než masivní frontální útok a zaplavení ulic.

Lime-S má zase oproti jiným bezstanicovým bikesharingům výhodu, že musí elektrokoloběžky pravidelně dobíjet, což znamená, že každou koloběžku musí čas od času při nabíjení pracovník společnosti zkontrolovat a po dobití ji přeparkovat na vhodné místo.

Co by měl splňovat bezstanicový bikesharing?

Mou poznámkou k parkování je především takový věčný povzdech: Když jsou všechny oficiální cyklostojany umisťovány do ryze pěších oblastí, když je parkování aut na chodníku tak běžné, že málokoho zvedne ze židle, když si na chodník pod plachtu lidé odkládají i motorky, pak se asi ani nelze divit, že firmu Lime i její uživatele intuitivně chodník také přitahuje. Hlavní je nepřekážet autům a provozu – to vidíme v chování většiny lidí ve městě dnes a denně. A nenechme se zmást pár koloběžkami na chodníku: ve většině ulic většinu prostoru zabírá skutečně úplně jiný dopravní prostředek.

Proč uživatelé koloběžky neparkují v parkovacích stáních, kde smí zdarma v modrých zónách parkovat i motorky? Proč lidé tlačí motorky na chodník? Stojany na chodníku se občas hodí, ale možnost konečně umožnit zřízení stojanů pro kola a motorky ve vozovce by byl velký pokrok především pro komfort pěších.

Co zkusit takový experiment a zaúkolovat dobíječe firmy Lime, aby odteď distribuovali koloběžky výhradně do parkovacích stání a nikoliv na chodník? Uvidíme, kam se vývoj posune.

Bezpečnost?

Médii proběhla zpráva o několika úmrtích ve Francii a rapidním nárůstu nehodovosti na elektrokoloběžkách. Jsou tedy koloběžky nebezpečné?

Z mé osobní zkušenosti rozhodně stabilitou a manévrovacími schopnostmi neoplývají, zejména v krizových situacích. Na kole se cítím mnohem bezpečněji. Kombinace minikoloběžky doplněné o motor vytváří docela nepředvídatelnou kombinaci. Klasické minikoloběžky také nebyly stabilní, ale dosáhnout rychlosti 25 km/h na rovině bez naprostého fyzického vypětí prostě nešlo. Takže ano: potenciál pro nebezpečnost zde je, a to jak na chodnících, tak na cyklostezkách i silnicích (na silnicích především pro samotné koloběžkáře). Horši stabilitu budou mít tyto stoje kudykoliv pojedou.

Na druhou stranu je ale trochu předčasné skutečnou nebezpečnost hodnotit. Koloběžky se rozšířily teprve před nedávnem a používají se jen krátce, takže je možné, že nárůst nehodovosti odpovídá prudkému nárůstu uživatelů, případně tomu, že se na nich lidé teprve učí jezdit a dělají začátečnické chyby. Každopádně by bylo vhodné v policejních statistikách nehody těchto strojů odlišovat od ostatních nehod.

Je ale vidět, že firmy si jisté nedostatky v samotné konstrukci uvědomují a koloběžky postupně vyvíjí. To by naznačovalo, že současný model není sám o sobě ideální. Lime-S třetí generace tak má tachometr, snížené těžiště, odpružené vidlice, zvětšená kola. Je otázkou, zda postupně nezačnou více a více konstrukcí připomínat elektroskůtry nebo mopedy. Ono za 200 let vývoje není toho v konstrukcích motokol, mopedů, bicyklů a koloběžek příliš nového k objevování. Pro čtvrtou generaci bych tak doporučil doplnění miniblinkrů, protože ukazovat změnu směru jízdy na tom nyní moc nejde.

Cca 1916, Florence Normanová na motorové koloběžce. Foto: PAUL THOMPSON/FPG/ARCHIVE PHOTOS/GETTY IMAGES

Privatizace zisků a socializace ztrát

Na jedné straně tu máme město a městské části, které jsou v mnohém pozadu (viz výše) a infrastruktura pro kola i koloběžky je tragicky zanedbaná, na druhé straně je si třeba uvědomit, že do veřejného prostoru vstupuje podnikatelský subjekt, který má tendenci minimalizovat své náklady a je na městu, aby kontrolovalo, zda si náklady svého podnikání neminimalizuje nepřiměřeně na úkor veřejných rozpočtů – tedy nás všech. Zároveň nám ale samozřejmě nabízí nějakou službu, která může být pro obyvatele přínosná.

Pokud městu s podnikáním daných firem začnou vznikat nepřiměřené náklady navíc, třeba úklidem špatně zaparkovaných strojů, stavbou nových stojanů nad rámec běžné potřeby rezidentů, řešením přemíry dopravních nehod, je myslím více než logické, aby město nalezlo způsob, jak by se provozovatelé měli na daných výdajích spolupodílet, tak aby byla činnost firem ve veřejném prostoru všem obyvatelům města přínosná. Hranice mezi oboustranně prospěšnou spoluprací, přiměřenou regulací a úřednickou zvůli je občas tenká. Soudních sporů jako v Hamburku je lepší se vyvarovat.

Hamburk Mitte versus Nextbike: Tohle město není pro konkurenci!

Budoucnost mobility?

V pořadu Horizont ČT 24 jsem dostal otázku, zda mohou být tyto koloběžky budoucností ekologické mobility. V rychlosti televizního zpravodajství se dalo pouze odpovědět, že se uvidí, zda zlákají spíše pěší, nebo zda na ně přesedlá i část lidí, která by cestu absolvovala autem.

Dovolte mi nyní tuto odpověď rozvést. Samotné koloběžky a jízdní kola za součást budoucího dopravního mixu rozhodně považuji. Koloběžky i bicykly jsou skladné a relativně rychlé. Na vzdálenosti mezi jedním a šesti kilometry ideální, píšeme to zde pravidelně. Ostatně i skutečnost, že jsem na elektrických minikoloběžkách vídal v Praze lidi dávno před tím, než je sem dovezla ve velkém firma Lime, vypovídá o tom, že určité uživatele lákají. A rozhodně to nejsou jen dovádějící turisté. Ne každý je ochotný si hned pořídit vlastní stroj – i Rekola v ulicích a poptávka po nich naznačují, že masivní dostupnost různých vozítek zároveň podpoří i poptávku a vytvoří nový segment trhu. Případný nezájem firma ekonomicky dlouhodobě neustojí, to je samo sobě průzkumem zájmu o daný dopravní prostředek.

Trochu vedlejší je otázka, zda je cenová politiky firmy Lime konkurenceschopná – mohou přijít i jiné firmy, časem mohou být jiné ceny, lidé mohou mít časem vlastní koloběžky. Stejně tak masivní zájem může opadnout, neboť nové technologie obvykle přitáhnou velkou vlnu pozornosti, která postupně vyprchá. Podobné impulsy však řadu lidí přimějí vyzkoušet něco nového.

Aby se z elektrokoloběžek stala skutečná alternativa a ne jen krátkodobý výstřelek na jedno použití, budou muset být vyřešeny výše zmíněné problematické okruhy. Pokud nevznikne bezpečná infrastruktura, samotné stroje nebudou přiměřeně bezpečné, město neuhlídá rozumně nastavené mantinely, koloběžky budou překážet a porostou konflikty, pak se ze sdílených elektrokoloběžek rozhodně žádná alternativa budoucnosti nestane. Ale stejné je to i s jízdním kolem – to je pražskému provozu a dlažbě mnohem lépe přizpůsobeno než koloběžky a stejně celá řada jen pomalu mizejících překážek způsobuje, že se masovou alternativou v Praze zatím nestává. A pokud je na tom špatně kolo, pak elektrokoloběžky dvojnásob.

A co se ekologie týče? Komparativní analýzu ekologické stopy elektrokoloběžky, bicyklu a automobilu nechám na někom jiném.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Baví mě sledovat ten vývoj „OMG lidi jezdí na koloběžkách! To je jak kdyby přistáli mimozemšťani!!“ S trochou štěstí by to opravdu mohlo pomoct rozšířit myšlenku, že doprava nejsou jen tuny plechů. Na druhou stranu viděli jsme, že to také může vést ke zbrklým a nesmyslným zákazům (zákaz segwayů v celé Praze, zákaz kol na Republice a Václaváku) – osobně tipuji, že jako reakce na tohle dojde k ukončení tiché tolerance pro parkování kol u zábradlí a značek. Že můžu parkovat v modré zóně je hezké (když je zrovna místo), ale moje kolo nestačí položit, já ho potřebuji k něčemu zamknout.

    > na druhé straně je si třeba uvědomit, že do veřejného prostoru vstupuje podnikatelský subjekt, který má tendenci minimalizovat své náklady a je na městu, aby kontrolovalo, zda si náklady svého podnikání neminimalizuje nepřiměřeně na úkor veřejných rozpočtů – tedy nás všech

    > Pokud městu s podnikáním daných firem začnou vznikat nepřiměřené náklady navíc, třeba úklidem špatně zaparkovaných strojů, stavbou nových stojanů nad rámec běžné potřeby rezidentů, řešením přemíry dopravních nehod, je myslím více než logické, aby město nalezlo způsob, jak by se provozovatelé měli na daných výdajích spolupodílet

    Jako kdyby se uvedené netýkalo asi tak všech módů dopravy, které už po Praze jezdí.

  2. Vlastní, klasická koloběžka ,podobných rozměrových parametrů se mi 2 roky v Praze, zejména v kombinaci s MHD, velmi osvědčovala, bohužel můj ortoped a moje kolena jsou zásadně proti :(
    Zdaleka nejjednodušší v dopravě do pár km, žádný problém s parkováním, s přepravou, neuvěřitelná posilovačka stehen a svalů, myslel jsem si že po těch tisících km na kole to nebude nic, ale naopak fyzička šla nahoru.

    Krom sněhu a náledí použitelná skoro vždy… jenže pak oteklo jedno a pak i druhé koleno a pan doktor řekl, jestli někoho nemám rád ať mu ji daruji a vrátím se čistě na kolo… a to jsem tou dobou zrovna koupil stejnou jen s nafukovacími koly manželce :(

    Obecně bych řekl, že vlastní klasická koloběžka je pro uživatele ekonomicky výhodnější a pro město ohleduplnější než současný model Lime ,a když opomenu momenty jako „výjezd na Budějovickou či Bohdalec „, ( průměrka se mi pak zlepšila na cestě dolů´) tak jsem ten elektromotor vlastně ani nepotřeboval.
    Bohužel pohyb na koloběžce s malými koly má do ergonomie daleko a ve srovnání s jízdním kolem není zdravý pro klouby ( pozor pan dr je kapacita a nadšený sportovec a vysvětlil mě pojem boční torze :)

  3. Podstatným problémem zelené koloběžky Lime je to, že má jen motorovou brzdu. U stroje dosahujícího rychlosti 30km/h je to zcela nedostatečné a nebezpečné. Myslím, že zrovna tohle je podstatně nebezpečnější pro okolí než malá kolečka a velmi citlivé ovládání řídítky. To ohrožuje zejména jezdce, ale ty brzdy ohrožují okolní lidi na chodníku. Proč si asi firma při výpůjče nechává potvrdit, že se s koloběžkou nebude jezdit s kopce? Protože to nebrzdí!

  4. Brahma , to byl jeden z argumentů “ radnice“ San Francisca když Lime vymetli z jejich města…

  5. Taky jsem o tom přemýšlel, ale v zásadě se domnívám, že ať je to jak chce, v důsledku by to mohlo být jeden z podstatných „postranních“ faktorů safety in number, nebo jak se tomu říká.

    Čím víc lidí v ulicích na kolech, koloběžkách, skejtech, tím nakonec příjemnější prostředí pro bezmotorovou dopravu obecně – pokud se tedy navzájem nebudou srážet, přirozeně.

  6. Lei až po určitou hranici a asi bych to nedefinoval srážením se, ale spíš překážením si :) Ono je hezké jet na kole v místě kde je jen bezmotorová doprava, na druhou stranu už samotný princip “ (ne)řiditelnosti/nepředvídatelnosti“ u uvedeného skejtu nebo třeba bruslí spíš dopravní prostředí ostatním znepříjemňuje.
    Když jedu za cyklistou tak nějak pořád tuším co se dá asi čekat, u skejtů nevím co bude příští vteřinu… :)

  7. Újezďák má velikou pravdu. V Praze se na nepřeplněné silnici s auty cítím bezpečněji než v sobotu na zcela přeplněné „cyklostezce“ v Modřanech. Na stezce se nedodržují vůbec žádná pravidla provozu s výjimkou toho, že se většinou jezdí vpravo. Také na té stezce je v tu dobu neustále plno úrazů. Úzká stezka, přeplněná bruslaři všech výkonostních stupňů, koloběžkami, cyklisty, chodci a psy je strašná kombinace.

  8. Jasně, ale my se nebavíme o cyklostezkách přeplněných bruslaři. My se bavíme o běžných ulicích, kde zatím tedy zrovna žádné davy bezmotorů nebují. Je jedna věc, když se jediný „tah“ široko daleko stáhnou nejrůznější rekreanti, a něco jiného je, když v širším centru začnou po silnicích ve větší míře jezdit kola, koloběžky atp.

  9. Lei, vidím zásadní rozdíl mezi koly a ostatními “ přepravovadly“ v provozu.
    S koloběžkou mám slušné zkušenosti, ale nemyslím si, že je to něco co patří do provozu navíc na površcích, které jsou v Praze jaké jsou… Popravdě nevím co bych jako cyklista nakonec dělal, až by mě na běžných ulicích začali obklopovat “ ostatní bezmotorové“ nejedoucí na kolech ale na “ tom ostatním“ , asi bych se z toho zbláznil a pokorně se, po letech ježdění mezi auty , vrátil k pražské MHD…

    Osobně mám na skládací koloběžce najeto po Praze docela dost a když si vzpomenu, jak citlivá je nejenom na změnu povrchu, mokro, drobné nečistoty a jak se na ní prakticky pořád musí sledovat povrch a nevěnovat se tak plně řízení, kdepak dav koloběžek na silnici ,to by byla smrt dopravní cyklistiky ….

  10. No, já nějak neočekávám, že by jich bylo tolik, aby vytvářely chumly. Asi si nelze představovat, že to bude vypadat jako v ČLR ještě před dvaceti lety. Dokonce nečekám, že bych se nimi vůbec nějak zvlášť míjel, přibližně jako se nyní potkám s cyklistou průměrně jednou za čtvrt hodiny, podle náhody (opět nehovořím např. o A2).

    Při realistických intenzitách to neohrozí moji jízdu na kole, ale přispěje je to možná k přeci jen opatrnější jízdě plechů.

    Jinak obecně k tomu nemám zas až tak vřelý vztah, zvlášť na chodníku, říkám se, že to už budou už úplně všichni shnilý, když neudělají ani kraj bez motoru.

  11. v ČLR ovšem všechnu cyklistiku z ulic už dávno vytlačily skůtry a kola se tam teď tak trošku obloukem vrací po “ jejich výkonové elektroskůtrizaci“ :(

    No a to samé čeká postupně Evropu, v Holandsku už měli loni potřebu zavést kategorii “ cyklo-motorek“ a až děsivě jim tam roste využití elektrokol dětmi …

    U dalších elektrosamohybů jsou teď nepěkně otřeseni tím neštěstím na přejezdu, kdy učitelka vjela s dětmi přímo pod vlak a zemřely 4 děti a další měly těžká zranění a tak na ně dali státní ban… ( tím přišlo okamžitě o přepravu zhruba 20,000 dětí, tak jsou ty vozítka na které nejsou potřeba papíry ani helma, používané) .

  12. Se obávám že doba elektrická nás brzy dostihne a pod tlakem trhu se jistě nějaké skuliny jak elektro-samo-hyby zlegalizujeme „všude“. Už z pohledu jaký boom dělají e-kola a jak se lidé „vyhýbají“ aktivnímu pohybu musí být jasné, že za pár let budeme asi s láskou vzpomínat jaké to bylo, když nás jezdilo pár a s těmi auty se nakonec žilo dobře :-) Ano, první třída s krajnicí kde mě míjí „kilodvacet“ mi přijde v pohodě na rozdíl od přeplněné stezky „pro všechny“, kde se nikdo pořádně nevěnuje koordinaci svých pohybů.

    Nedávno jsem sotva dojel koloběžku co letěla do 2% kopce k Průmyslové 25km/h … Zkušenost, když jsem jel busem a pozoroval skrz sklo, jak jsou leckteré silnice úzké s klidem mohu říci, že po Praze (k centru) bych na kole jezdit NECHTĚL ani když tam bude pikťák či co – kolo bude vždy obtěžující pokud nedocílí rychlosti obvyklé pro auta, tzn NIKDY :-( a snažit se dostat kola tam, kde budou vždy „překážet“ nemá moc smysl.

  13. Pane Herdo, že Vy byste po centru jezdit nechtěl, když hledíte z autobusu, neznamená, že ostatní také nechtějí nebo že tam nejezdí, nicméně v každém případě se mi nezdá, že by to nějak moc souviselo s tématem diskuze (pokud ovšem nechcete říct, že centrum bude brzo plné kol, koloběžek a jiných hejblátek, na což to jaksi zas až tak nevypadá).

    O přeplněných stezkách jsem se již vyjádřil, o nich tu nikdo nemluví, je tudíž poněkud zbytečné je sem tahat.

    A psal-li jsem, že ještě před dvaceti lety byly v ČLR ulice přeplněné koly, myslím, že se z toho dát trochu i tak odvodit, že si nemyslím, že to tam nyní vypadá stejně – nespadl jsem z višně.

    Lenost lidstva nevyřeším, ale pořád dávám přednost tomu, bude-li ji uspokojovat elektrokoloběžkami než plechy. V něco lepšího stěží mohu doufat.

  14. Podle mě jsou teď zase „obtěžující“ ty kolony aut všude. A rychlosti obvyklé pro auta stojící v koloně dosahuji na kole snadno ;)

  15. Jan Herda: Auto bude vždy obtěžující, pokud nedocílí záboru místa úměrného počtu pasažérů či převáženému nákladu, tzn. téměř NIKDY :-( a snažit se držet auta tam, kde vždy překáží, nemá moc smysl…

    Tedy dokud budou auta nadužívána, vytvářeny jim podmínky pro ještě větší zahuštění jimi, budou čím dál tím více někde překážet. Třeba tam, kde by mohla být namísto mnoho prostoru zabírajícího a jedním pasažérem obsazeného vozu cyklostezka nebo cyklopruh pro dopravu v pohybu, takže by kola těm, co vezou babičku do nemocnice, stěhují palmu nebo nemají jinou dopravní alternativu, nemusela „překážet“.

    K těm koloběžkám: Potom by ani elektrokoloběžky nemusely překážet na chodnících a ohrožovat chodce. I když je způsob nasazení Lime koloběžek v Praze diskutabilní, jsem rád, že se objevily a přitáhly pozornost na zcela nedostatečné podmínky pro „individuální alternativní dopravu“. A vzhledem k tomu, že sdílení (půjčování) nejrůznějších vozítek je těžko zvratitelným trendem, i Praha s tím bude muset něco dělat – přitom z nedávna víme, že hlava-nehlava zákazy (všechno) ani zákazy selektivní (segwey) řešením nejsou.

  16. svým komentářem jsem chtěl vyjádřit skepsi a byť jako celoživotní cyklista si myslím, že do určitých míst se kola bohužel neprosadí (e-kola a koloběžky spíše). Článek o tom, že menšina terorizuje většinu, či co jsem to nedávno četl, bohužel přesně vyjadřuje to, co si 90% dojíždějících obyvatel Prahy myslí. To, jestli dosáhneme 1 nebo 5% lidí na kolech je podle mě jedno a cena + doba, za kterou se toho dosáhne? To budou možná v Praze vesele jezdit e-auta …

  17. No pokud se nepletu, tak pan Herda je celosezónní cyklista, který má nalítano na kole tolik, že by většině „středopražských cyklistů“ padla brada …

    Rudy, ten nádherný příklad Lime by se měl hodnotit ve smyslu, že jejich expanze do Evropy je zjevně daná tím, že je v USA z měst vyhnali( podobně některé zde dříve diskutované bezdokové čínské cyklosystémy) a to nejenom pro diskutabilní způsob nasazení ale i proto, že zcela ignorovali úřady měst a také ignorovali širokou vrstvu lidí, které “ diskutabilním nasazením“ ignorovali…
    Zatím žádný system sdílení nebyl v USA tak rychle “ znenáviděn“ a “ zvandalizován “ občany jako Lime… jinými slovy, jejich nasazení v Evropě je zjevný útěk a jen těžko lze chápat jako určitá alternativa pro Pražany když to po uživatelích požaduje věci, které jsou v rozporu s místními zákony a na desce to má napsáno 1CHF nebo 1EUR …

    TAKOVÁ MÍRA IGNORANSTVÍ, v kombinaci s neskutečně mimózními hláškami hlavního manažera Lime je naprosto neuvěřitelná a zlověstná…. ( ps koloběžku mám vlastní a něco o jejích výhodách vím).
    Netvrdím, že české úřady jsou nějak schopné, ale pokud se podívám, co dělají v reakci na bezdokovací systémy úřady čínské ( vyvážení kol na hromady za město), úřady rakouské (třeba Vídeň odtažení sdíleného prostředku a vydání provozovateli znamená pokutu prakticky v zůstatkové ceně takového samohybu ) nebo na bankroty třeba Bluegogo které utopilo 300 milionů dolarů které už nikdy nikdo neuvidí a bylo jim pr. platné, že do čínských měst dali 700 000 kol… pak se člověk těžko diví, že se to pokouší udat u nás :)

  18. Jenda : taky neznám větší dopravní radosti, než předjet po ránu několik-set aut , to mě fakt baví :)

    Nedávno jsem se přistihl, při řídké cestě do práce autem ( tak 1-2x ročně . převoz spousty věcí a večerní logistika se stolně tenisovým zápasem- odvoz týmu a jeho rozvoz kolem 23 hodiny po Praze – dvě skoro děti a jeden 80 letý pán, my jsme prostě takový tým:) že vlastně jedu cestou, kterou mám zmáklou na kole i když bych autem měl jet jinudy. Ale popravdě autem jsem to do práce dal za 45-47 minut na kole mě to trvá tak hodinu, takže volba je jasná kolo celoročně vítězí

  19. újezďák: Taky z těch koloběžek nejsem úplně nadšenej a pozadí jejich působení ve světě jsem moc nestudoval. Beru to spíš z pohledu obyvatele města, který se s tím zničehonic setkal, i to na chvilku vyzkoušel, a to opravdu na chvilku, v řádu minut, protože ty jejich ceny jsou fakt moc. Ale lidi na tom jezdí, a to nejen turisti v zástupech, i když ti jsou nejviditelnější. A dokážu si představit, že se to někdy může hodit.

    I když mě naštvali už při první výpůjčce. Registrace rychlá, bezproblémová, dostal jsem do začátku volných několikrát 10 Kč. Ale právě na jednu jízdu se uplatní pouze sleva těch 10 Kč, pak to šlo do mínusu. Myslel jsem, že se to strhne z karty jako u ReKol a hotovo, ale teď to po mě chce, abych si minimálně kilem dobil kredit, aby se ten dluh vyrovnal a abych si koloběžku mohl znovu půjčit.

    Přesto budu rád, když člověk bude mít na výběr a když třeba v dosahu nebude ReKolo, které se hodí, pokud zrovna nejedu na svém, tak že budu moci sáhnout po něčem jiném. I když ReKola jsou mi jakožto cyklistovi samozřejmě milejší.

    Chápu, že kdo třeba nikdy na ničem po městě nejel, a že těch lidí je většina, bude mít jiný názor a že ho Lime koloběžky budou štvát o hodně více.

    Ono by to chtělo, aby se jako ReKola musely k něčemu připoutat, pak by tolik nepřekážely a pak už by stačilo, aby na nich lidé jezdili ohleduplně :-)

    A které jsou to konkrétně věci, které jsou v rozporu s místními zákony? Nemůžu na žádnou přijít. Snad jedině, že sami policisté nevědí, jestli je mají vykazovat z chodníku do vozovky, nebo naopak :-)

  20. Jan Herda: Já bych zase tak skeptický nebyl. Samozřejmě, nejsou to nyní žádná velká čísla, ale opticky těch lidí po Praze na kole jezdí čím dál tím víc. V sezóně se kolikrát nestačím divit, s kolika cyklisty se potkávám v předsunutých cykloboxech a mám z toho radost. Značnou zásluhu na tom mají i Rekola, díky nim jezdí řada lidí, kteří by jinak nevyrazili. V okolí takových pár mám.

    A už je podle mě nakonec jedno, jestli lidi budou jezdit na (elektro)kolech, (elektro)koloběžkách nebo něčem podobném. Samozřejmě to pak bude vyžadovat nějakou větší uvědomělost, aby se na případnou infrastrukturu pro takovou dopravu porovnali. Ale to si pak sedne, řekl bych. Mně potenciální „masovost“ svým způsobem děsí, protože je pravda, že v normálním provozu s auty si nyní nějak poradím a je to celkem čitelné, zatímco mnoho různorodých vozítek smrdí chaosem. Ale zase by pak třeba nesmrdělo a nepřekáželo tolik aut, když pro ně nebude tolik místa a jet do centra autem bude čím dál větší vopruz.

    Jde o to, aby se ti, kteří na něčem výše uvedeném chtějí vyjet, mohli cítit bezpečně. To jsem jakožto dlouholetý cyklista a bývalý kurýr pochopil, až když jsem začal v dětské sedačce vozit dceru z Lazarské na Anděl do školky. Prve jsem byl opravdu nervozní a měl jsem v provozu docela strach. Navíc každá nerovnost či kritické místo je o hodně nepříjemnější. Počítám, že tak se musí cítit ten, kdo po Praze na kole začíná. Dcera sedačce odrůstá a už činíme pokusy, že by se v mém doprovodu dopravovala na kole svém. Já na silnici, ona po chodníku.

    A já bych si přál, aby nemusela jezdit po chodníku, nebo jen minimálně. A tomu podle mě může rozmach alternativní dopravy (včetně Lime) pomoci, protože se s ní v provozu, při rekonstrukcích a u nových dopravních staveb bude muset počítat. Na úkor aut, co už. Značně záleží na politické reprezentaci, jaké město chce utvářet, a věřím, že ta čerstvá (na magistrátu i P1) se chce vydat tímto směrem.

    Elektroauta jsou určitě lepší ta klasická, páč nesmrdí, ale pořád jsou příliš prostorově náročná. Jestli se půjde prognózovanou cestou jejich sdílení (půjčování), to by mohlo městu ulevit. Avšak to je zatím asi hudba docela vzdálené budoucnosti…

  21. Myslím Jiří, že na staré otázky jste již detailně odpověděl ve svém článku „Chaos poprvé: Lehká elektrická vozidla“. I dle dikce té nešťastné přílohy ZoPK se u elektrokolověžky aka jízdního kola nejedná o dodatečnou zástavbu elektro-motoru, ale o primární produkt s elektromotorem a autonomní rychlostí nad 6 km/h. Z tohoto důvodu jsou tedy jako dopravní prostředek na úrovni elektrokola zcela nerelevantní. Líbí se mi termín „nedefinovaný motorový dopravního prostředek“…

  22. Rudy : konkrétní věci – uživatel prohlašuje při přihlášení do aplikace , že má platný řidičák, je to tam nebo to tam není ?
    On někdo u nás potřebuje na kolo nebo koloběžku mít řidičák ?

    Uživatel prohlašuje, že je mu více než 18 roků, on někdo u nás pro jízdu na kole potřebuje mít věk 18 roků ?
    Navíc tam píší, že nesmíš pomáhat nezletilému tu koloběžku si půjčit :)

    Lime vyžaduje helmu, to by mi tak nevadilo, ale nad 18 roků nemusí ze zákona mít nikdo helmu :)

    Já vím jsou to konkrétně jen uživatelské podmínky, ale skutečně to ukazuje, že provozovatel se neobtěžoval nějak seznámit s místem provozu

  23. Díky za uvedení konkrétních věcí. Pravda, musel je člověk odklikat. Že jsem na to zapomněl mě usvědčuje z toho, že jsem tak bezmyšlenkovitě udělal, jak už jsem zvyklý :-) Ale pořád jsou to jen smluvní podmínky mezi mnou a jimi, už nevím, zda tam psali něco o tom, že to vyžaduje zákon, teď už jsem to v aplikaci nedohledal.

    A že jsou Lime koloběžky bezmyšlenkovitě přeneseny k nám, to nerozporuji. Už to, že nápověda je pouze v angličtině, o něčem svědčí.

  24. Mimochodem vím od známé, pracující na Karláku v nemocnici, že za minulý měsíc tam měli 4 elektro- koloběžkou zraněné chodce z okolí , čili z centra Prahy :( rozhovor teď o víkendu).

  25. Já bych jako hlavní a zásadní problém u vozítka, které hladce dosahuje vlastní rychlosti 30km/h, viděl tu neexistenci účinné brzdy. Z mého pohledu je tohle neskutečná prasárna. Kompenzace problému tím, že ve smluvních podmínkách zakážu jízdu z kopce je už jen naprostý výsměch.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Muzejní oáza 3

Jednou z doprovodných akcí ke stoletému výročí Československa bylo i otevření zrekonstruovaného prostoru mezi starou..více

Cyklotrasy na Albertově: neúspěch koordinace IPRu 10

Rekonstrukce tramvajové trati v Nuselském údolí byla příležitostí k rozsáhlé přestavbě uličního profilu. Jednalo se..více

Proznačení trasy A2 na Praze 1 20

Dalším segmentem hlavní povltavské cyklotrasy A2, který byl letos proznačen, je úsek na Praze 1...více

Stagnace cyklodopravy na Praze 11 19

Jako rezident Městské části Praha 11 se okrajově zabývám i cyklodopravou na této městské části...více

Zprávy z říjnové cyklokomise 28

Po vynechání zpráv o zářijové cyklokomisi, za což se omlouvám (zápis se časem objeví zde),..více

Revoluční – post scriptum 24

Moje červnová kritika řešení cyklodopravy v Revoluční vyvolala obsáhlou reakci pracovníků IPR (Institut plánování a rozvoje hl...více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Kde zpravidla v širším centru Prahy parkujete kolo?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Brahma: Nové elektrokoloběžky, staré otázky

    Já bych jako hlavní a zásadní problém u vozítka, které hladce dosahuje vlastní rychlosti 30km/h, viděl tu neexistenci účinné…

  • Jan Votoček: Muzejní oáza

    I když jsou změny k lepšímu, jsem lehce pesimistický. Jezdím zespoda Václaváku nahoru přes Čelakovského sady na I.P.Pavlova a zhlediska…

  • újezďák: Nové elektrokoloběžky, staré otázky

    Mimochodem vím od známé, pracující na Karláku v nemocnici, že za minulý měsíc tam měli 4…

webdesign by 2046
↑ nahoru