Do školy na kole

Do školy na kole

Medailonky studentů dojíždějících do školy na kole jsou publikovány ve spolupráci s projektem Do školy na kole – studentskou celostátní soutěží pořádanou spolkem Auto*Mat. Její pilotní ročník se uskutečnil v květnu 2018.

Kateřina Joštová

Škola: University College of Northern Denmark (tento semestr na stáži v Auto*Matu)

Kolo: půjčené od kamarádky (na dobu neurčitou)

Trasa: Petřiny – Vodičkova

„Studuju v Dánsku, minulý semestr jsem se v rámci Erasmu podívala do Utrechtu, takže by se mohlo zdát, že si podvědomě vybírám samé cyklistické velmoci. Navíc jsem rodilá Hradečačka, takže podmínky pro cyklistiku jsem měla vždycky nadstandardní. Musím se přiznat, že v zahraničí jsem kolo volila z ne zrovna ušlechtilých důvodů – ve většině případů to byl prostě ten nejrychlejší, nejlevnější a nejspolehlivější způsob přepravy. V Dánsku dokonce i způsob obživy, když jsem ráno na kole roznášela noviny a musím říct, že vstávání ve čtyři a doručování tiskovin za každého počasí vám ukáže Severní Jutsko z úplně nové perspektivy (a taky způsobí to, že už si sami čistě ze solidarity do schránky nikdy nic nepředplatíte…)

V Praze jsem stále cyklistka začátečnice, kromě provozu, kostek a kopců mou jízdu značně komplikuje můj chabý orientační smysl. Většinou spoléhám na aplikaci Na kole Prahou (zatím vítězí nejklidnější trasy) a na rady kolegů z Auto*Matu, kde jsem až do prosince na stáži. Mimo jiné jsem dostala na starost spravovat třeba právě náš Facebook Do školy na kole.

Tímto projektem bych chtěla motivovat všechny, kteří jsou někdy trochu líní, stejně jako já (protože na Petřiny se zapotíte a metro je tak blízko!) a ukázat, že lidi, co jezdí do školy na kole skutečně existují a není jich málo. Takže ať už v Praze do školy jezdíte, nejezdíte a chtěli byste začít nebo nejezdíte a ani jezdit nechcete, ale věříte, že kola mají v Praze své místo, sledujte nás a třeba se dozvíte něco nového!“

Teodor Kováč

Škola: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT

Kolo: Specialised Daily Elite

Trasa: Nové Butovice – Karlovo náměstí

“Tohle je moje Prskavka/Splašený zábradlí/Měšťák, jak já tomu říkám. Do školy to mám vlastně jenom z kopce, takže se doma odrazím a cestou si už jenom přibržďuju. Nebudu lhát, cestou domů někdy vyměknu a nechám se zpátky na Butovice vytáhnout metrem. Když mám čas, tak volím trasu Prokopákem, přejedu Baranďák a pak už jenom podél vody po cyklostezce. Sice trvá o deset minut déle, ale už to je pěkná projížďka.

No, a kromě toho těch kol mám doma vlastně o něco víc. V pokoji mám čtyři a z náhradních dílů bych nejspíš poskládal i páté. Prskavka ani není moje nejvytíženější kolo. Nejvíc času trávím na mém ‘dirťáku’, na kterém se snažím učit pořád nový a nový triky. Skáču na něm salta dopředu, dozadu, točím řídítkama a tak dále. Na vlastní oči v Praze jste to mohli vidět asi měsíc zpátky v Riegrových sadech, kde jsme měli závod (a kde vznikla i fotka, kterou můžete vidět dole v komentářích). Druhý nejvytíženější kolo je asi moje silnička. Z Butovic to mám do NPR Karlštejn kousek, nejezdí tam tolik aut a člověk si tam najde skoro libovolně dlouhej okruh od 30 km do km. Takže na kole jezdím docela dost, vlastně pořád…”

Tereza Houdková

Škola: Fakulta architektury ČVUT

Kolo: silnička Villingerber

Trasa: Ruzyně – Dejvice

„Nikdy jsem nebyla zvlášť velká cyklistka. Teprve před dvěma lety jsem si ke kolu začala budovat bližší vztah. Do té doby se jsem se vydávala jen na krátké výlety. Jednou jsem se ale rozhodla vyzkoušet něco delšího. Sama. Za jeden den jsem dojela z Prahy do Brna. Byl to jeden z nejlepších zážitků. Cestou potkáte spoustu zajímavých lidí, uniknete na chvíli městu, utřídíte si myšlenky a cesta se stáva v jistém slova smyslu terapií. Takové projíždky za město mě bavily, nicméně jsem nikdy nevyužívala kolo v Praze. Měla jsem spoustu předsudků a vymýšlela argumenty, proč to nejde. Když jsem ale odjela na pracovní stáž do Amsterdamu, nevěřila jsem vlastním očím (ano, slyšela jsem mnoho, ale zažít tento cyklistický fenomén na vlastní kůži je docela něco jiného). Pohyb po městě je pro drtivou většinu lidí myslitelný jen a pouze na kole. Za jakéhokoliv počasí, kamkoliv. Nehledě na věk, či sociální postavení. Cyklostezky jsou protkané doslova všude skrz město (i mimo něj) a jízda je natolik pohodlná, že opravdu nemáte důvod využívat jiný způsob dopravy. Navíc vás davy cyklistů denně motivují se k nim přidat. Po návratu do Prahy jsem byla pevně rozhodnutá, pokusit se pokračovat v ježdění. Dostala jsem dokonce tuto sestavenou silničku, a tak už na žádné výmluvy nezbyl prostor. Praha sice není tak přátelská vůči cyklistům svým výškovým profilem, sem tam se najdou i agresivní řidiči aut a musím často promýšlet, kam si kolo můžu vzít a kam raději ne. Do školy je to pro mě ale bezpochyby nejrychlejší a nejpohodlnější a cesta nazpátek do kopce je zase dobrý trénink (případně se vždycky můžete popovézt metrem nebo tramvají). Někdy stačí jen potlačit předsudky a dát tomu šanci.”

Jaroslav Kurfurst

Škola: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Kolo: po mamce

Trasa: Podbaba – Dejvice

”Do školy na VŠCHT i do práce na Ústav organické chemie a biochemie to mám z Podbaby kousek, a tak jezdím na kole po Praze kam můžu. Moje kolo je pro mě srdcovka. Mám ho po mamce, která vzpomíná, jak na něj vystála dlouhatánskou frontu (jak to bylo dřív v módě, stát ty fronty). Na tom kole jsem musel v průběhu času vyměnit snad každou součástku. Jo, i kostru jsem musel jednou vyměnit, na druhou stranu třeba takový přední kolo je 100 % originál (teda až na plášť a duši). Moje oblíbená část ježdění na kole je, když takhle stojím na červený v kopci mezi Dejvickou a Hradčanskou, pak blikne zelená a všichni ti milí řidiči co nechtějí, aby jim to chcíplo, šlápnou na plyn, a dopřejou mi plnej ksicht výfuku. To vás probudí líp než ranní kafe! Naštěstí se v Praze často dá najít nějaká fajn cesta, kde si člověk může šlapat i bez probuzení výfukem. Teď ale vážně vážení… Ať už jste ze severu nebo z jihu, podél Vltavy se do centra krásně svezete. A pokud jste ze severu (Prahy samozřejmě) ještě můžete přímo ze stezky kouknout, jak trénujou kanoisti, kanoistky a kanoistčata na divoké vodě slalom. Věřte! Já tam jednu etapu života taky trénoval a hádejte, jak jsem tam jezdil…”

Karel Goláň

Škola: Fakulta architektury ČVUT

Kolo: Favorit

Trasa: Legerova – Dejvice

„Jezdím na kole Favorit z 80.let, které mi upravil kámoš Tom, co teďka už pár let dělá servisáka pro Rekola. Kdysi o bajkování měl i blog https://photoorbike.blogspot.com.  Je to teda teďka singlespeed a brzdí se šlapáním dozadu, ale kvůli jistotě mám ještě klasickou lankovou brzdu vepředu. Dostalo teda během let, co na něm po Praze drandím docela nafrak, ale každý kolo má podle mne duši nebo alespoň vlastnosti, který si s ním spojuji a charakter tohohle je, že mne nikdy nenechalo ve štychu.

Do školy jsem jezdíval z Košíř přes Strahov, byla to docela fuška ☺. Vždycky jsem přijel do školy dost orosenej a tím, že je to singl a já nejsem žádnej hubeňour, tak jsem se do toho musel pořádně opřít a šlapat vestoje. Ale na druhou stranu je tam od komoušů ke stadionu mega široká silnice, tak to je dolů super sjezd….No a teď když bydlím na Legerce, tak to občas vezmu do metra, protože po magošce je to fakt záběr, strachem se mi stahujou půlky. Jedinej způsob, na který jsem zatím přišel je jet, když ještě skoro nikdo nesedí v auťáku, což je v Praze asi v 6-7 ráno.

V Praze je to obecně náročka zejména proto, že tu chybí respekt. Ježdění na bajku je pořád vnímáno jako rebelství. Ale to nedává moc smysl, neznám asi nikoho, kdo by jezdil, protože to je rebelský a zakládal bicyklový gangy. Půl roku jsem teďka žil v Holandsku a skutečně se kolo promítá do dalších úrovní života. U nás všichni sbalí svoje drahý kola na víkend na Šumavu, ale po městě pak rajzujou v autech, a pak si stěžujou na všecko. Kdyby se ráno a večer do a z práce/školy projeli, tak si vyčistí hlavu a nechají svoje stresy někde ve větru…“

Ondřej Lebeda

Škola: Fakulta architektury ČVUT

Kolo: Custom bike – singlespeed

Trasa: všude, kam je potřeba se dostat

„Na kole jezdím po Praze už něco přes pět let. Asi po roce ježdění mi kamarád ukázal, že se dá postavit kolo vlastní a podle vlastních představ, tak jsem objednal rám z Itálie, nechal nalakovat, poskládal komponenty a od tý doby to po Praze švihám na tomhle ocelovým singlespeedu. Nějakou dobu jsem si samozřejmě na Prahu a její řidiče zvykal, ale po chvíli, kdy se otrkáte a začnete si na silnici hlídat, kde dávat pozor a jak si správně najíždět, tak zjistíte, že se dá jezdit pohodlně po magistrále i v dopravní špičce. Když magistrála stojí, je to asi nejbezpečnější ulice v Praze. Na kole jezdím všude, kde to jde a Prahu bych asi neznal tak dobře nebýt kola. Pro mě je kolo prostě zábava, nástroj, jak vyčistit hlavu, někdy naopak jak něco zajímavýho vymyslet a taky nejrychlejší dopravní prostředek po městě. Kdo se bojí, nechť se na to vykašle sedne do sedla a jezdí. Stojí to za to! A kdo nepadá, jako by nejezdil!“

Zdeněk Svačina

Škola: Institut sociologických studií, Fakulta sociálních věd, UK

Kolo: Stařičký rozhrkaný Favorit

Trasa: Žižkov – Vodičkova – Jinonice

„Na kole po Praze jsem začal jezdit zhruba před čtyřma rokama, když jsem zjistil, že na spoustu cest je to nejrychlejší způsob přepravy. A to i na větší vzdálenosti, protože vždycky se dá popojet kus metrem nebo vlakem. Navíc mě, po úvodním otrkání v provozu, začlo bavit se proplétat mezi autama v kolonách. A taky to bylo fajn pro mojí fyzičku. Jsem dost línej člověk na to, abych si šel někam ve volným čase zacvičit, takže jsem strašně ocenil, že na kole jsem každý den cvičil během cestování.

Po asi roce mi moje pohodlný trekový kolo někdo ukradl, tak jsem si sehnal starej nepohodlnej horák po kámošovi. Tehdejší přejíždění mezi prací, školou a domovem v trojúhelníku Horní Počernice – Jinonice – Dejvice bylo nejrychlejší metrem, kolo už mi moc cestu neurychlilo. A ten horák byl těžkej. A opravdu nepohodlnej. Tak jsem zhruba na 2 roky téměř přestal na kole jezdit. Až do letoška. Z Dejvic jsem se přestěhoval na Žižkov, změnil práci a začal dělat v Auto*Matu ve Vodičkově. Kolo mi začlo chybět, tak jsem si na jaře pořídil tohodle pěknýho, i když už dost rozhrkanýho Favorita. Začal jsem zase jezdit do práce i do školy na kole, i když teda díky tý svojí lenosti se většinou na kopce vyvezu metrem, ale stejně si říkám, proč jsem vlastně ty dva roky nejezdil? Vždyť je to úplně skvělej pocit!“ 

Kristián Melleš

Škola: Gymnázium Na Vítězné pláni

Kolo: Hérakleitos

Trasa: Průhonice – Háje – Krčský les – Náplavka – Vyšehrad

Netajím se svou láskou k jízdě na kole. Je to vlastně jediný sport, kterému se pravidelně věnuji. A proč by ne – vždyť je nejlepší! Například nevýhodou běhání je, že toho člověk tolik neuvidí. Při jízdě na kole si nejen zasportujete, ale zároveň to slouží jako skvělý dopravní prostředek. Auto je třeba nákladné na provozování a ranní kolony či placené parkování v centru Prahy vás odradí. A v metru prostě není pěkný výhled. Kolo je ideální v tom, že člověk pozná mnohem víc ze svého okolí než při běhu. Uvidí své město či obec z jiné perspektivy, projede se v přírodě a při cestě nasbírá nové zážitky. Na kole je možné jezdit každý den. Alespoň během jara a léta či začátkem podzimu. Přes zimu se do sedla neposadím. Ale jakmile roztaje sníh a vyklíčí první jarní kytky, tak se snažím nabrat ztracenou formu a zbavit se důkazů, že jsem požil nepřiměřené množství vánočního cukroví. Nejlepší pocit, jaký znám, je slézt z kola po stokilometrové štrece a lehnout si do vany. A věřte mi, že bez toho fyzického výkonu by to prostě nebylo ono. Samozřejmě, že když prší anebo zaspím, tak honem nasednu do auta nebo autobusu a těmto myšlenkám dám sbohem. Ale pokud to jen je možné, nehledám výmluvy a přizpůsobím tomu ranní vstávání, tak se zvládnu bez problému dopravit do školy na kole anebo alespoň na metro a po vyučování si udělám krásný výlet, který mi ihned spraví náladu, a dorazím domu s pocitem, že jsem něco udělal a teď můžu lenošit. A já lenoším rád.


Výběr z medailonků, které původně vyšly na facebookové stránce soutěže Do školy na kole.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Nejsem si zcela jist, že kolo je nejlevnější způsob dopravy po Praze. Ten můj starší trek si prostě bere svoje. Co 1,5 až 2 tis. km nový řetěz, ob řetěz či dva kazeta, převodníky, střed, co 5 tisíc servis vidle. Jednou za pár sezon šlapátka, vořech, přesmykač…Sice za rok víc než 2 x servis vidle zpravidla nedělám – ale ono se to nesčítá. V podstatě to provozně na kilometr vyjde dráž, než auto – což mi přijde dost paradoxní.

    Ale je pravda, že pravidelný trénink v době, kterou by člověk trávil v MHD či autě, je k nezaplacení. A proti MHD je kolo časově konkurenceschopné – včetně metra.

  2. Tak ona nepíše o Praze, ale o zahraničí, kde třeba město neleje do MHD 20 tisíc ročně na každého člověka, takže tam jízdenky nejsou za dumpingové ceny jako u nás.

    Servis vidlice nedělám kromě občasného namazání a příští kolo bude mít rovnou pevnou a tím to odpadne úplně. Nepřijde mi, že by byla potřeba, ani na kočičích hlavách.

    Pokud ti kolo vychází dráž než auto, tak něco děláš blbě – tipl bych si, že u auta nepočítáš spoustu nákladů (servis, pojištění, amortizace).

  3. Tak ona píše o městu, kde MHD nemá prakticky významný podíl :) a auta tam mají větší podíl na dopravě jako v Praze, přestože tam 50 procent lidí jezdí na kolech :)

  4. Píšu u ceně servisu, ne o celkových nákladech. Pokud jezdím v létě, je cena za servis kola ještě relativně OK. V tomhle počasí co je teď odchází všechno mnohem rychleji.

  5. S náklady to je bohužel zcela logické a zatímco na silnici jsem za 8500km měnil jen řetěz a pláště, tak kdybych vyjel dnes, je to jak jezdit Jaguárem. Ve finále asi vyjde jezdit „verkem“ opravdu levněji i se všemi náklady okolo vs slušné kolo které chci mít vymazlené – moje silničky měly/mají přes 40 000km už 4, ale od pátku nejezdím, „nejsem magor“.
    Jinak se mi zdá zvláštní, že plno obrázků jsou kola bez blatníků, „střepy“, „image bicykly“ a úzké obutí, na kterém bych se k centru moc nepouštěl. Ale aspoň to značí, že logické je jezdit na kole když jsou podmínky a člověk má náladu + jezdí vhodnou trasu.

  6. David, dost záleží i na nájezdu, cyklisté kteří najedou za měsíc 150-200 km mívají mnohem menší „opotřebení“ než lidi kteří najedou každý den 50 nebo i více km :)

    Další věcí je to, že lidi co na kole jezdí jednu cestu pár km nemívají takové požadavky na pohodlí jako lidi, kteří každý den na kole dopravně jezdí 2-2,5 hodiny což vede k dražší výbavě.

    Faktorem může být i to, že někdo se sedavým zaměstnáním si může dovolit přijet do práce zpruzený z jízdy na kostitřasu, ale lidi co pak celý den makají fyzicky potřebují nějakou sílu nechat i na práci :)

    Na kolech já i žena za rok ujedeme v cestách za prací zhruba 2-3x víc než než je nájezd našeho rodiného autíčka, řekl bych, že náklady budeme mít tak stejné, ono si hodně lidí neuvědomí, že třeba pneumatiky na kola jsou strašně předražené ve srovnání s cenou těch na auta , dobrý plášť na horáka stojí víc než klasická guma polaris :), ano člověk potřebuje jen dvě, ale zase gumy na autě vydrží mnohonásobně déle :) Ono si stačí srovnat cenu slušného horáka nebo na míru postavené nové singlespeedky s cenou nějakého malého auta :) v přepočtu na kilo materiálu :)

  7. Ono není rozhodujícím faktorem kolik to stojí, neb spousta lidí má relativně slušná kola a nejezdí na nich skoro vůbec, tudíž náklady obrovské. Stejně tak auto vlastní většina lidí, tudíž povinné ručení, olej apod se bere jako samozřejmost a ne výdaj + „šetřit si“ auto neznám, to si opravdu logicky ušetřím kolo a jedu MHD. Do nákladů připočíst i jídlo na spálenou energii + ztrátový čas, tak vyjde nejdražší chodit pěšky :-)

  8. Na náklady jsem měl docela složitou tabulku + článek,ale nikdo mi to nakonec nechtěl uveřejnit.

    Nicméně u jednotlivce je to naprosto jasné: kolo jsou 10x-20x menší náklady než auto. MHD je teď hodně levná, takže tam je to vždy docela vyrovnané.

    Jinak nevím, jezdím přes 4000 km za rok v jakémkoli počasí kromě čerstvého sněhu = hluboké břečky, ale že by mě to nějak ruinovalo, to teda ne. Jednou za rok řetěz, 2x-3x špalky, jinak tu a tam co upadne – šlapky jsem měnil 1x za deset let, kola 1x za pět let, ale to hlavně proto, že jezdím největší možné převýšení a cestou dolů se ty ráfky docela dřou, zvlášť když člověk nevymění včas špalky.

  9. Lei, na druhou stranu jsou náklady studenta a náklady manžela , na kole třeba neodvezu nemohoucí tchyni, nedovezu rodinu na dovolenou 600 km daleko nebo nepřevezu věci, které nesmí cestou zmrznout , zmoknout a je jich 300 kilo :)

    Některé náklady si dopravní cyklista bez slušné pojistky může uvědomit až po maléru, na auto platím třeba povinné ručení, ale na kole mě nekryje krom osobní pojistky s malým limitem na škody nic třeba před tím, když někomu pošlu autobus mimo silnici tím, že před něj vjedu.

    Já si třeba do nákladů na kolo svévolně počítám i lítačku, platím si celoroční, je to pohodlnější a těch 10 kaček na den mě nezabije, protože přes den z práce stejně jezdím MHD několik jízd za den, navíc když se udělá nejetelno nebo se nějak zchvátím, tak vezmu kolo do metra a vlaku :)

    Jinak každý rok 3 řetězy, dvoje pláště, několik duší a jedny destičky, údržba vidle, po 6 letech byly nové brzdy, n každý druhý rok kazeta,pak střed pak ty drobné věci co mi z toho očeše doprava a nenechavé ruce, ráfky mám nové po 8 letech, ty držely, ale špice ne, ale s tím je jen opruz… nášlapy mám po 11 letech nové letos a taky pilu a pivní tácek :)

    Jinak bych si ten článek rád přečetl :) tak to dej do diskuse nebo řekni správcům :D .

  10. Lei: Teď jsem si vyhledal v e-mailu redakce konverzaci z roku 2015 ohledně vašeho článku. Tehdy jsem se jí neúčastnil a omlouvám se, pokud to celé vyšumělo do ztracena bez jasného závěru. Na článek se během týdne pokusím podívat a napíšu vám.

  11. No, možná byl pro veřejnost nepoužitelný, ale zdejší zvědavci by se aspoň mohli do krve pohádat, nakolik ty výpočty odpovídají skutečnosti a případně to zakončit kamenováním :o)

  12. Ujezdak: ano, na těch plaštích a pneumatikach je to pěkně vidět-a přesně o tom mluvím. Pláště na kolo v cene pneumatik na auto vydrží přibližně 1/4 až 1/2 jejich nájezdu. A u ostatního mi to přijde ještě horší…

  13. @ David
    – Přijde mi divné, jak kolo může být dražší pro Vás než auto, I kdybych dával do servisu kolo každý měsíc na komplet cca za 1500 Kč, každý čtvrt rok měnil řetěz, lanka, brzdové špalky cca za 1000, každý rok kazetu, převodníky, přesmykač, pláště cca za 5000, tak jen při průměrné délky trasy dojíždění do zaměstnání v Praze to vyjde mnohonásobně levněji, než jen co projezdím v benzínu-naftě, nemluvě o nesrovnatelně odlišné pořizovací ceně, ceny servisu a náhradních dílů na vůz, daní atd. Stále více lidí se také učí kolo si servisovat samostatně a platí tak jen za díly. V mém případě jsem si měšťáka postavil jako repas úplně sám, většina dílů je původních a nepočítám-li čas, je to opravdu jen pár šušňů v nákladech za rok. Navíc člověk pak mnohem lépe ví, co od kola očekávat, jak se kolo chová, kde má silné a slabé stránky, než když to udělá někdo cizí.

    @Lei – pošlete návrh do redakce a určitě se tím budou zabývat. Značky se dají anonymizovat a v nějaké úpravě určitě může článek vyjít. Klidně zašlu své roční náklady do redakce, třeba z toho může být zajímavý článek.

    @ Újezďák – pojistit se dá dnes opravdu všechno a specializovaných pojistek pro cyklisty je spousta. Odpovědnostní pojistku pokrývající škodu do x milionů včetně případných soudních výloh a náhradu zdravotní újmy považuji za standard běžného městského cyklisty.

  14. @David to bych určitě neřekl, záleží asi na druhu kola i auta. Navíc u auta musíte platit ten benzín. A i tak kolo to člověku vrátí v podobně zdraví a ušetřeného času (nervů asi úplně ne:D)

  15. V každém případě vychází-li někomu kolo dráž než auto, dělá buď něco hodně špatně, anebo hodně špatně počítá, a to nejméně zhruba v poměru 20:1, možná ale i 40:1 :o)

  16. Hrubým nástřelem bych to viděl na 7000Kč na 10 000km pokud (cross střední třídy) je kolo provozováno za slušných podmínek – žádná sůl a bahno.
    pláště 800Kč výdrž 5000km
    řetěz 350Kč výdrž 2000km
    kazeta 600Kč výdrž 6-10 000km
    špalky 300Kč výdrž 3-5 000km
    celkový servis 1000Kč á 5000km

    K tomu máme samozřejmě pořiz cenu cca 10 – 20 000Kč a záleží jak dlouho na tom člověk bude jezdit – nejlíp samozřejmě co nejvíc v ideálních podmínkách :-)

    Jenže je třeba připočíst oblečení a další vybavení, neb s vyšším nájezdem to chce cyklo oblečení + obutí a třeba to do tuhé zimy je bez problémů za +6 000Kč :-( k tomu světla, odrbe se sedlo, gripy, ulomí se košík, blatníky …

    No a samozřejmě i jídlo neb 10 000km za rok určitě nepokryjete suchým rohlíkem a vodou z kohoutku v zaměstnání/doma.

    Ale nejde to paušalizovat – cyklistika je i přidaná hodnota, sportovní vyžítí, nemusím do fitka kde bych platil apod.

    Jako občasný běžec bych jen podotkl že životnost běžeckých bot je 500-1500km při ceně cca 2000Kč, k tomu věčně propocené hadry co neustále perete + výdej energie a „mizivá“ rychlost – občas si v zimě klusnu třeba 15km od vlaku, ale že bych byl pak svěží a pln energie to fakt ne, po 40km jízdě na silničce mohu fungovat ihned po převlečení a otření ručníkem, to u běhu fakt nejde a zkuste si vzít na běh víc jak mobil, klíče a doklady …

    Jinak též podporuji zveřejnění článku s náklady! Sám vím, že hodina loni v rozsolené břečce byla tak za 500 :-( Ale někteří jezdí za zážitky z Prahy na placené stezky, vozí se lanovkou a jezdí si dolů na kolech za 50 000Kč …

  17. Lei: Tak to zase přeháníš, já jezdím na kole za cca. 1 Kč/km, možná dlouhodobě trošku levněji, a auto neprovozuju, ale 20-30 Kč/km asi stát nebude (když se za nižší cenu vyplatí dělat taxi i s řidičem a režií). (porovnávám kolo za ~9kKč a obdobně auto nižší třídy)

  18. Jan Herda:

    Ano, přibližně to odpovídá ježdění za hezkého počasí. Jen u mě je třeba ještě připočítat (zejména proto, že jezdím každodenně svých min. 35 km, což je vzdálenost, kterou ujedu „čistě“ do práce a z práce, tedy i v soli, sněhu, bahně a za deště):
    1 – 2 x (při mokrých a slaných zimách i 3 x) za rok střed.
    2 x za rok servis vidle (naučil jsem se ho dělat po 5 tis. km, jelikož mé starší RST zpravidla nevydrží o moc víc než 6 tis. km a pak se začne rychle sypat, což je provozně dost komplikace. Servis vidle chvíli zabere a ne každý servisák se klepe, až mu dovezete vidli na krám a chcete to mít zítra hotové :)
    místo špalků destičky
    a pak takové detaily – jako jednou za pár let přeplést kola a vyměnit prasklé ráfky (cca. 2,5 tisíce 1 x za 3 roky)
    1 x za 3 – 4 roky ořech a přesmykač, o něco později zpravidla přehazka (prostě uhnijou od soli čepy)
    Opotřebení jde trochu rychleji v listopadu, prosinci a březnu, ale leden až únor řetěz i při pravidelném mytí zpravidla nevydrží víc než 800 – 900 km – a kazeta jakbysmet odchází rychleji, stejně jako střed
    A kolo mám asi o polovinu dražší…

    Ano, u mé starší Fabie nepočítám naftu, povinné ručení, ani pořizovací cenu a náklady na opravy drobných nehod a tak – ale stejně tak nepočítám do ceny kola situace, kdy žena vjela do garáže s koly na střeše, a tak… :)

    Na materiál a cenu dílů je kolo proti autu nehorázně předražené. S prací obdobně (v běžných servisech, samozřejmě – jsme v zemi kutilů…).

  19. Jasně, když se u auta nepočítá pořizovací cena, pohonné hmoty, povinné ručení ani drobnější opravy, pak vychází velice levně – tak to mě teda pobavilo!

    A když se ke kolu připočtou kosmické oblečky a sušenky a sirup a vlastně všechno jídlo a pití – motoristi jsou přece známí tím, že jsou živi jen pránou, a když ne, pijí jen vodu a jsou to všechno vegani -, no a třeba proud za pračku, častější výměnu pračky, je kolo hrozně nákladné.

    Nicméně podle toho, co tady tak čtu, někteří asi dělají něco špatně, kdežto jiní zas špatně počítají :o)

  20. No, já si ty čísla sleduji jak u kola tak u auta (resp. u vícero aut co jsem měl). U kola se můžeme bavit o nějaké koruně dvou třech za kilometr, u auta se to pohybuje v dost jiných řádech – od pěti po třeba 15 podle toho jak jste přísní a co všechno do toho počítáte a jak moc jezdíte (pořizovací cena, servis, náplně, pneu, benzín, povinné ručení).

  21. Však jo. A „pořizovací cena, servis, náplně, pneu, benzín, povinné ručení“ jsou přesně ty položky, které nelze nepočítat. Můžeme se donekonečna handrkovat o to, jestli cyklista sní o tři brambory víc (mně osobně se to nikterak nepotvrzuje – že by motoristi žrali míň – možná proto jsou buď tak tlustí, anebo jezdí za prachy někam cvičit), ale tohle jsou naprosto jasně vyčíslitelné náklady na pořízení a provoz dopravního prostředku.

    Kč/km teď z hlavy nevím, ale lze odhadnout: za 10 let kolo = 35 000 Kč / 40 000 km = ani ne koruna na kilometr.

    Problém je, že se stoupajícím nájezdem klesá kč/km, čili jezdí-li někdo autem jako prase, klesá mu význam amortizace atd., a tak má levnější sazbu (relativně, ne než kolo! )- ale bylo by absurdní mluvit o tom, že šetří, nebo něco podobného.

  22. Pavel Mašek s pojistkou odpovědnosti si myslím, že jste jedna z mála výjimek, podle mě to spousta lidí vůbec netuší a neví co riskují:)

    Kdysi jsem debatoval na nakole.cézet s pánem, který je “ zuřivý městský cyklista“ a gumy i ráfky i brzdy sjíždí až do hodnoty šrotu ( ty fotky prasklin ráfků a děr plášťů sám dává na web a veřejně debatuje co to asi ještě vydrží a kolik ušetří korunek ) . Nu a když jsem ho upozornil, že by mohl způsobit někomu újmu na zdraví nebo na majetku v řádech milionů jen kvůli tomu, že on chce ušetřit za materiál, tak tvrdil, že cyklista nemůže nikomu nic udělat ani přímo ani nepřímo protože on není auto :) On se nevnímá jako účastník provozu…

    Kdo si na kole všechno umí udělat ten má zjevnou výhodu, přece jenom servisáci jsou taky jenom lidi a chtějí si za hodinu vydělat alespoň průměrnou mzdu :) ale stejně mě nedávno zarazilo, že hodinová sazba značkového servisu Mazda u našeho veterána je jen asi 2x vyšší než hodinová sazba značkového servisu kol :)

  23. však plno lidí prostě auto „musí mít“ tudíž jej berou jako nutnost, pak se počítá „jen“ benzín a servis. Povinné ručení je vcelku nízké a ojetá Fabie se kterou najedu dalších 100 000km opravdu ve finále moc drahá není a ještě se dá případně za něco prodat.
    Do kol jsem za těch svých 300 000km nasypal dost, ta koruna (spíš dvě) za kilák to bude určitě, větší investice se projeví až v dlouhém horizontu, proto tady může někdo říkat jak jezdí „zadara“ když najede 80km za týden na plečce co našel u rodičů v garáži a dokoupil si možná tak blikačky a zámek.
    Když by lidi neměli prachy, nekupovali by e-kola za 50papírů aby na nich vyjeli párkrát o víkendu – je to vždy buď chceš nebo ne, stejně jako si někdo koupí nové Audi Q7 a jiný ojetou Fabii. Logicky se Audina nezaplatí nikdy, stejně jako celoodpružené kolo Jardy Kulhavého :-)

  24. pozn. interní součástky (převodovka + brzda v náboji, celozakrytý řetěz..) vydrží násobně více a déle než součástky externí. Co na kole není, nemůže se opotřebit ani rozbít (třeba odpružená vidlice je u kola se vzpřímeným posezem zbytečná).. zde mohly být směroplatnější třeba náklady na provoz sdílených kol, rekol…?

    Pojištění pro jízdu na kole je pro mě celkem nová informace. Pokud by bylo dostupné sjednání a placení online (jako u povinného ručení) a cena by byla pár stovek ročně (případně s bonusem za beznehodovost, kterou mám u aut a motorek), jdu do toho… ale dojít na pobočku.. tak to asi ne.

  25. Josuk: máte osobní zkušenost s nábojovými převodovkami?
    Uvažuji o 3s Nexusu a kupříkladu olej (AT fluid pokud se nepoužije originální Shimanova kapalina) je nutné měnit nejméně jednou ročně, pokud kolo nikdy nejede v dešti.
    Pokud se opotřebí planetová kola nebo spojky, musí se celý náboj nahradit (což typicky znamená kompletní výplet).
    Dražší náboje nejsou o tolik odolnější a jejich cena je oproti konvenčnímu pohonu nekonkurenceschopná.

    Pokud si člověk dělá servis sám, tak jeho čas také není zadarmo.

  26. Mám S8, devátým rokem, nic jsem tam neměnil ani jednou, jezdím v každém počasí, funguje to dobře.

    Jediný tác, jediný pastorek, jednou za rok řetěz (někdo ale jezdí na jeden, dokud se to celé nedodělá, myslím ale, že to na peníze líp nevyjde)

    Neměnil bych ani náhodou.

  27. sram 7 s torpédem a sturmey archer (v bromptonu) jsem oba jednou rozebíral, čistil, mazal, nic zvláštního tam nebylo, je dobré to akorát správně namazat a u Sturmey taky správně dotáhnout kontramatku (bez vůle a s volným pohybem) pokud by drhnul nebo měl vůli tak v něm praskne takový volnoběžný tvarovaný plíšek.

    Pokud je správně namazáno a seřízeno, pokud se správně přehazuje, bez násilí… na sramu bude najeto 20 tis.km (??bez tacho) řetěz je druhý, první vrzal i namazaný a praskaly články, popravdě ale vidím než další řetěz nebo výplet tak celé nové kolo.. za cca 500 €?

    Nexus má asi hladší přehazování, koukám do návodu že po dvou letech se má ponořit na minutu do kapaliny http://si.shimano.com/pdfs/dm/DM-SG0003-06-CZE.pdf tak to snad taky není taková tragedie..

  28. @ újezďák
    – specializovaná pojistka pro cyklistu je zatím, co vím, pro krádež kola třeba i zamčeného na veřejném prostranství. Když si do pojistky dáte i pojistku způsobené škody, už to není z kategorie „pro cyklistu“, ale prostě tzv. pojistka na blbost, kterou může mít každý. Jsou země, kde je povinné ručení pro kola, osobně bych to zavedl u nás taky, respektive pokud jedu po silnici s motorovými vozidly, tam bych to zavedl, na místě, kde motorová vozidla nejsou, tam bych to nepokládal za nutnost.

  29. Pavel Mašek přesně tak , ale každý ji nemá, ve srovnání s většinou ostatních účastníků provozu je to skutečně slabina o které skoro nikdo neslyšel nebo nebo nechce slyšet….

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Vánoční dárky pro městské cyklisty, cyklistky i cyklističata 1

Máte doma zarytého městského cyklistu a přemýšlíte, čím mu udělat radost pod stromečkem? Jezdíte na..více

Fotografie z říjnového Cargo Bike Festu 1

V soboru a v neděli 27. a 28. října proběhl v Praze Cargo Bike Fest,..více

Rozhovor s Františkem Brašnou ze SONS o bezbariérových úpravách a cyklistické dopravě 77

Ing. František Brašna je vedoucím Metodického centra odstraňování bariér Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR,..více

„Extrémní“ cargobiking 16

Říká se, že jízdní kolo je – na rozdíl od auta – obtížně použitelné, dojde-li..více

Moje láska: Kickstand Comics 8

Přečtěte si Kickstand Comics, dokud je volně dostupný na webu. Komiks byl formován městskou cyklistikou v USA..více

Vychytávky na cyklostezkách v Nizozemsku (2) 5

11. 08. - Václav Kříž - Inspirace
V Nizozemsku se tolik jezdí na kole především díky tomu, že je na pohyb na..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jaký je nejčastější typ dlažby na vašich cestách po Praze?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Pavel Mašek: Muzejní oáza

    Zatím jsem se v prostoru mezi novou a starou budovou NM pohyboval pěšmo a pro pěšího je to určitě plus.…

  • Pavel Mašek: Zenklova podrobně: dá se vyjet, ale páteřka to není

    Když jsem tam projížděl poprvé, jel jsem z kopce, tak jsem měl smůlu, že za deště. Pěkně mi to klouzalo,…

  • Pavel Mašek: Na kole vedle sebe

    Já celý život podporuji jízdu dvou cyklistů vedle sebe, jsou i silnice dostatečně široké, kde můžou jet vedle sebe tři…

webdesign by 2046
↑ nahoru